ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
neplatí pro zvláště stanovené většiny, které upravuje ústava nebo organické; zákony, jakož i ry, jež stanoví jednací řády kornor pro volby.
(3) Senátoři a poslanci hlasují osobně a nemohou odevzdání hlasu na nikoho přenášet.
ČI. 80.
Plenární schůze komor jsou veřejné, pokud příslušná komora nerozhodla absolutní většinou nebo na základě jednacího řádu o opaku.
Kapitola II Příprava zákonů
ČI. 81.
(1) Organické zákony jsou takové zákony, jež se týkají rozvoje základních' práv a veřejných svobod, a ty jimiž se schvalují autonomní statuty a všeobecný volební zákon, jakož i další zákony, o kterých to ústava stanoví.
(2) Schválení, změna nebo zrušení organických zákonů vyžaduje v závěreór ném hlasování absolutní většinu Kongresu pro ucelený návrh.
ČI. 82.
(1) Cortes Generales mohou přenášet na vládu pravomoc, vydávat normy: se silou zákona, s výjimkou těch věcí, jež jsou uvedeny v čl. 81.
(2) Toto zákonodárné zmocnění musí být provedeno základním zákonenv jesdiže se jedná o tvorbu textů obsahujících různé články anebo obyčejným:; zákonem, jestliže jde o sloučení více zákonných textů do jednoho společného.
(3) Zákonné zmocnění musí být vládě uděleno výslovně s určením kon-, krétního obsahu a při udání lhůty pro jeho provedení. Zmocnění pomine, jakmile vláda odpovídající normu uveřejnila. Zmocnění nelze udělit v tichosti: a nebo na neomezenou dobu. Rovněž není dovoleno přenášet toto zmocnění na další úřední instance, které nejsou s vládou totožné.
(4) Základní zákony vymezují přesně cíl a dosah zákonného zmocnění a stanoví zásady a kritéria, podle nichž je třeba postupovat. •
(5) Zmocnění pro slučování právních textů určí normativní okruh, na nějž se zmocnění vztahuje; udá zejména, zda je zmocnění omezeno na prostou formulaci určitého textu, anebo, zda zahrnuje také uspořádání, vyjasnění a harmonizaci právních textů, jež je třeba přepracovat a spojit.
(6) Aniž by se omezila příslušnost soudů, mohou zmocňovací zákony v každém případě určit další kontrolní mechanismy.
Cl. 83.
V žádném případě není přípustné, aby základní zákony:
a) zmocňovaly ke změně základního zákona samého;
b) stanovily pravomoc k vydání norem se zpětným účinkem.
Čl. 84.
Dostane-li se návrh zákona nebo návrh změny do rozporu s platným zákonodárným zmocněním, může vláda odepřít jeho projednání. V tomto případě může být předložen návrh na plné nebo částečné zrušení zmocňovacího zákona.
Čl. 85.
Vládní nařízení, jež obsahují delegované zákonodárství se označují jako zákonná nařízení (decretos legislatives).
Čl. 86.
(1) V případě mimořádné a naléhavé nutnosti může vláda vydávat provizorní zákonná opatření ve formě dekret-zákonů (decretos — leyes), jež se však nesmějí týkat základních institucí státu, práv, povinností a svobod občanů dle titulu I, správy autonomních společenství nebo všeobecné úpravy volebního práva.
(2) Dekret-zákony musí být neprodleně a v plném rozsahu předloženy Kongresu k poradě a hlasování; v době kdy nezasedá, musí být za tímto účelem svolán do třiceti dnů po vyhlášení dekret-zákonů. Kongres se musí v této lhůtě výslovným způsobem vyjádřit ó jejich potvrzení nebo zrušení. K tomuto účelu stanoví jednací řád zvláštní zkrácenou proceduru.
(3) V rámci lhůty stanovené předchozím odstavcem mohou Cortes Generales projednávat dekret-zákony, jako zákonodárné návrhy prohlášené za naléhavé.
Čh 87.
(1) Zákonodárnou iniciativu má podle ústavy a jednacích řádů obou komor vláda, Kongres a Senát.
(2) Shromáždění autonomních společenství mohou požádat vládu o přijetí návrhu zákona anebo návrh zákona předložit předsednictvu Kongresu, přičemž mohou být odůvodněním návrhu před komorou pověřeni nejvýše tři členové Shromáždění.
(3) Organický zákon upravuje způsoby provádění, jakož i předpoklady pro lidovou iniciativu k předložení zákonodárných návrhů. V každém případě se
606
607
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
vyžaduje nejméně pětsettisíc ověřených podpisů. Lidová iniciativa se nepřipouští ve věcech, které má upravit organický zákon, ve věcech daňových a v otázkách mezinárodní povahy, jakož i o právu milosti.
ČI. 88.
Návrhy zákonů schvaluje ministerská rada, která je spolu s odůvodněním a připojením všech potřebných podkladů předloží Kongresu.
ČI. 89.
(1) Porada o návrzích zákonů se provádí podle jednacích řádů komor; přitom nesmí výsada přednosti pro vládní návrhy zákonů stát v cestě výkonu zákonodárné iniciativy podle či. 87.
(2) Návrhy zákonů, jež jsou předmětem jednání Senátu podle čl. 87, se předkládají jako návrhy pro jednání Kongresu.
Čl. 90.
(1) Po přijetí návrhu obyčejného zákona nebo organického zákona Kongresem, uvědomí o tom předseda Kongresu neprodleně předsedu Senátu, který předloží text Senátu k projednání.
(2) Během dvou měsíců po obdržení textu může Senát odůvodněným pro? hlášením uplatnit své veto anebo vnést pozměňovací návrhy. Veto musí být schváleno absolutní většinou. Návrh nemůže být králi předložen ke schválení,; pokud Kongres v případě veta původní text neschválí absolutní většinou nebo po uplynutí dvou měsíců po vyslovení veta ho neschválí prostou většinou anebo pozměňovací návrhy prostou většinou přijme nebo odmítne.
(3) Časový úsek dvou měsíců pro předložení veta nebo pozměňovacích návrhů Senátem se zkracuje na 20 dní, jestliže vláda nebo Kongres prohlásí návrh za naléhavý.
ČL 91.
Král schvaluje zákony na nichž se usnesly Cortes Generales během 15 dní;: vyhlašuje je a nařizuje jejich neprodlenou publikaci.
Čl. 92. .
(1) Politická rozhodnutí mimořádného dosahu mohou být předložena po-: radnímu referendu občanů.
(2) Referendum je vyhlášeno králem na návrh ministerského předsedy a po;: předchozím schválení Kongresem poslanců.
(3) Organický zákon upravuje podmínky a postup u různých druhů ale renda, jež stanoví ústava.
608
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
Kapitola III Mezinárodní smlouvy
Čl. 93.
Organickým zákonem může být schváleno uzavření smluv, kterými se výkon kompetencí odvozených z ústavy přenáší na mezinárodní organizaci nebo instituci. Záruky za provádění těchto smluv, jakož i rozhodnutí, jež přijaly mezinárodní nebo nadnárodní organizace, kterým byly kompetence přeneseny, přísluší podle povahy věci Cortes Generales nebo vládě.
Čl. 94.
(1) Souhlas státu k uzavření smluv nebo dohod vyžaduje předchozího zmocnění Cortes Generales v těchto případech:
a) smlouvy politické povahy;
b) smlouvy nebo dohody vojenské povahy;
c) smlouvy nebo dohody, jež se týkají územní celistvosti státu nebo základních práv a základních povinností, uvedených v titulu I;
d) smlouvy nebo dohody, jež obsahují povinnosti vztahující se ke státnímu rozpočtu;
e) smlouvy nebo dohody, jež podmiňují změnu nebo zrušení zákona nebo vyžadují ke svému provedení zákonodárného opatření.
: (2) Kongres a Senát se neprodleně uvědomí o uzavření ostatních smluv nebo dohod.
Čl. 95.
(1) Uzavření mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení, jež jsou v rozporu s ústavou, vyžaduje předcházející změnu ústavy.
(2) Vláda nebo každá z obou komor může požádat Ústavní soud, aby zjistil zda takový rozpor existuje či nikoli.
Čl. 96.
(1) Platně uzavřené mezinárodní smlouvy se stávají po jejich úředním zveřejnění ve Španělsku částí vnitrostátního právního řádu. Jejich ustanovení mohou být zrušena, změněna nebo zbavena účinnosti pouze způsobem stanoveným v těchto smlouvách samých anebo na základě obecných pravidel mezinárodního práva.
(2) Pro zrušení mezinárodních smluv a dohod platí stejný postup, který stanoví článek 94 pro jejich schválení.
609
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
TITUL IV Vláda a správa
ČI. 97.
Vláda řídí vnitřní a zahraniční politiku, civilní a vojenskou správu a obra-:' nu státu. Má výkonnou a nařizovací moc v souladu s ústavou a zákony.
ČI. 98.
(1) Vláda se skládá z ministerského předsedy, případně i místopředsedů, i ministrů a jiných členů, určených zákonem.
(2) Ministerský předseda řídí činnost vlády a sjednocuje funkce dalších : členů vlády, s výjimkou jejich přímé příslušnosti a odpovědnosti za oblasti.: vlastní působnosti.
(3) Členové vlády nesmí vykonávat žádné jiné reprezentativní funkce než' ty, jež jim jsou svěřeny parlamentním mandátem. Nesmějí vykonávat žádnou., jinou veřejnou funkci a žádnou jinou činnost, vyplývající z povolání nebo obchodu, než tu, jež je jim svěřena z vlastního úřadu.
(4} Zákon upravuje statut a neslučitelnosti členů vlády.
ČI. 99.
(1) Po každé nové volbě Kongresu a ve všech ostatních případech, jež před-;-vídá ústava navrhuje král po předchozí poradě s reprezentanty, určenými poli-:-tickými frakcemi stran v parlamentě zastoupených, prostřednictvím předsedy sněmovny kandidáta na úřad ministerského předsedy.
(2) Kandidát navržený podle odst. 1 předkládá Kongresu politický program;-jím vytvářené vlády a poldádá otázku důvěry.
(3) Vysloví-li Kongres tomuto kandidátovi důvěru absolutní většinou svých členů, jmenuje jej král ministerským předsedou. Není-li dosažena potřebná* většina, koná se 48 hodin po prvním hlasování druhé hlasování o stejném: návrhu. V tomto případě stačí pro vyslovení důvěry, hlasuje-li pro kandidáta prostá většina Kongresu.
(4) Nedojde-li po provedení těchto hlasování ke jmenování, projednají se další návrhy kandidátů způsobem, stanoveným v předchozích odstavcích.: ..
(5) Jestliže během dvou měsíců po prvním hlasování nezíská žádný kandidát důvěru Kongresu, rozpustí král obě komory a vyhlásí se spolupodpisem předsedy Kongresu nové volby.
ČI. 100.
Další členové vlády jsou jmenováni a propouštěni králem na návrh minis4 terského předsedy.
610
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO Či. 101.
(1) Funkční období vlády končí, konají-li se všeobecné volby a v případech odmítnutí parlamentní důvěry podle ústavy anebo při odstoupení nebo smrti ministerského předsedy.
(2) Odstupující vláda zůstává v úřadě až do nástupu nové vlády.
ČI. 102.
(1) Ministerský předseda a ostatní členové vlády mohou být trestně stíháni před trestní komorou Nejvyššího soudu.
(2) Jde-li o žalobu pro velezradu anebo některý přečin proti bezpečnosti státu, spáchaný při výkonu úřadu, může být tato žaloba vznesena pouze z ini-
. dativy čtvrtiny členů Kongresu a se souhlasem jeho absolutní většiny.
(3) Královské právo milosti je pro tento článek nepoužitelné.
ČL 103.
(1) Veřejná správa slouží objektivním způsobem obecnému zájmu a pracuje podle zásad efektivnosti, správní hierarchie, decentralizace, dekoncentrace a koordinace a je plně podřízena zákonu a právu.
(2) Orgány státní správy se vytvářejí, jsou řízeny a koordinovány podle ustanovení zákona.
(3) Zákon upravuje statut úředníků veřejné správy, přístup k veřejným funkcím podle zásad vhodnosti a schopnosti, jakož i zvláštnosti při výkonu jejich odborových práv, neslučitelnost jejich funkce a záruky nestrannosti při výkonu jejich úřadu.
ČI. 104.
(1) Bezpečnostní síly a sbory, jež podléhají vládě, mají za úkol zajištovat svobodný výkon práv a svobod, jakož i bezpečnost občanů.
(2) Organický zákon stanoví funkce, zásady, použití a statuty bezpečnostních sil a jednotek.
ČI. 105.
Zákon upravuje:
a) účast občanů na vypracování správních opatření, a to přímo nebo prostřednictvím uznaných organizací a sdružení, jež se jich týkají;
b) přístup občanů k archivům a registrům správy, kromě případů, jež se týkají bezpečnosti a ochrany státu, vyšetřování trestních činů a soukromého života osob;
c) postup pro vydávání správních aktů, zauručující, aby byly přiměřeně slyšeny osoby těmito akty dotčené.
611
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
ČI. 106.
(1) Soudy kontrolují nařizovací moc a zákonnost správní činnosti, jakož i sledování účelů, z nichž vychází.
(2) Soukromé osoby mají v rámci zákonů nárok na náhradu každé škody; způsobené jejich majetku a právům, jestliže tyto škody jsou následkem Činnosti veřejných služeb. Vyňaty jsou případy vyšší moci.
ČI. 107.
Státní rada je nejvyŠším poradním orgánem vlády. Organický zákon upral vuje její složení a její působnost.
TITUL V Vztahy mezi vládou a Cortes Generales
Čí. 108.
Vláda je za svou politiku kolektivně odpovědna Kongresu.
ČI. 109.
Obě komory a jejich výbory mohou požadovat prostřednictvím svých předsedů všechny potřebné informace a pomoc od vlády a jejích rezortů, jakož i všech státních úřadů a autonomních společenství.
ČI. 110.
(1) Obě komory a jejich výbory mohou vyžádat přítomnost členů vlády.
(2) Členové vlády mají přístup do schůzí komor a jejich výborů; mají právo být kdykoli slyšeni. Mohou požadovat, aby na těchto schůzích zprávy předkládali úředníci jejich rezortů.
ČI. 111.
(1) Vláda a kterýkoli její člen musí odpovídat na interpelace a dotazy, vznesené v obou komorách. Pro tento druh rozpravy stanoví jednací řády časové rozmezí nejméně jednou za týden.
(2) Každá interpelace může být zakončena usnesením, v němž vyjadřuje komora své stanovisko.
ČI. 112.
Ministerský předseda může po předchozím projednání v ministerské radě položit v Kongresu otázku důvěry ke svému vládnímu programu nebo v souvislosti s politickým prohlášením obecné povahy. Důvěra je vyslovena, hlasu-je-li pro ni prostá většina poslanců.
612
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO ČI. 113.
í : (1) Kongres může pohnat vládu politicky k zoodpovědnosti, jestliže schválí absolutní většinou návrh na vyslovení nedůvěry.
(2) Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podepsán nejméně desetinou poslanců a musí navrhnout kandidáta na funkci ministerského předsedy.
(3) O návrhu na vyslovení nedůvěry nelze hlasovat dříve, než po uplynutí : pěti dnů po jeho předložení. Během dvou prvních dnů této lhůty lze předkládat alternativní návrhy.
■   (4) Bude-Ii návrh na vyslovení nedůvěry Kongresem zamítnut, nesmějí ;: navrhovatelé během téhož zasedání předložit žádný jiný návrh na vyslovení nedůvěry.
ČI. 114.
(1) Jesdiže Kongres odmítne vládě vyslovit důvěru, oznámí tato králi, že odstupuje; nato je podle ustanovení článku 99 jmenován nový ministerský
v: předseda.
(2) jestliže Kongres přijme návrh na vyslovení nedůvěry, oznámí vláda králi své odstoupení. Kandidát, navržený v návrhu na vyslovení nedůvěry, získává tímto okamžikem důvěru komory ve všech ohledech stanovených v čí. 99. Král jej jmenuje ministerským předsedou.
ČI. 115.
: (1) Předseda vlády může po předchozím projednání v ministerské radě a se svou výlučnou odpovědností navrhnout rozpuštění Kongresu, Senátu nebo Čortes Generales, jež provede král. Rozpouštěcí dekret stanoví datum nových voleb.
(2) Byl-Ii předložen návrh na vyslovení nedůvěry, nelze předložit návrh ha rozpuštění.
■: (3) K novému rozpuštění může dojít teprve rok po předchozím rozpuštění, nejde-li o případ, uvedený v či. 99 odst. 5.
ČI. 116.
(1) Organický zákon upravuje stav pohotovosti, výjimečný stav a stav oble-žení, jakož i s tím související pravomoci a omezení.
(2) Stav pohotovosti vyhlašuje vláda nařízením, schváleným v ministerské radě, a to nejvýše na dobu patnáct dnů. Kongres, jež musí být k tomuto účelu
f neprodleně svolán a bez jehož souhlasu nelze uvedenou lhůtu prodloužit, se o tom uvědomí. V nařízení se stanoví vymezení území, na které se důsledky vyhlášení vztahují.
613
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
(3) Výjimečný stav vyhlašuje vláda nařízením, schváleným ministerskou radou po předchozím souhlasu Kongresu. V tomto schválení a ve vyhlášení výjimečného stavu musí být výslovně určeny jeho účinky, území, na které se vyhlášení vztahuje a jeho trvání, jež nesmí překročit třicet dnů; může však být o stejnou dobu a za stejných podmínek prodlouženo.
(4) Stav obležení se vyhlašuje pouze na návrh vlády, a to absolutní většinou Kongresu. Kongres určí územní oblast, trvání a podmínky.
(5) Během stavu pohotovosti, výjimečného stavu nebo stavu obležení nemůže být Kongres rozpuštěn. Obě komory jsou automaticky svolány, jedná-li se o dobu mimo jejich zasedání. Jejich činnost, jakož i činnost ostatních ústavních orgánů nesmí být během těchto stavů přerušena. Dojde-li po rozpuštění ■ Kongresu nebo po uplynutí jeho mandátu k situaci, jež vede k vyhlášení jednoho z těchto stavů, vykonává pravomoci Kongresu jeho Stálý výbor.
(6) Vyhlášení stavu pohotovosti, výjimečného stavu a stavu obležení nemění princip odpovědnosti vlády a osob, které jednají jejím jménem podle ústavy a zákonů.
TITUL VI Soudní moc
ČI. 117.
(1) Soudnictví vychází z lidu a je jménem krále vykonáváno soudci, kteří: tvoří soudní moc; jsou nezávislí, nesesaditelní, vázáni zákonem a pouze jemu podřízeni.
(2) Soudci mohou být propuštěni, sesazeni, přeloženi, dáni do výslužby pouze z důvodů a se zárukami, které stanoví zákon.
(3) Výkon soudní moci prostřednictvím rozhodování a výkonu rozhodnutí přísluší ve všech druzích procesního postupu výlučně soudům, určeným zákony, a to na základě pravomocí a způsobu jednání stanovených těmito zákony.:: ■■
(4) Soudy vykonávají pouze funkce stanovené v odstavci 3 a ony funkce, jež jim zákony k uskutečňování práva výslovně přikazují.
(5) Princip jednoty soudnictví je základem organizace a jednání soudů. Zákon upravuje při dodržení ústavních zásad výkon vojenského soudnictví v rozsahu přesně vymezeném, jakož i soudnictví v případě stavu obležení.
(6) Výjimečné soudy jsou nepřípustné.
ČI. 118.
Výkon rozsudků a všech ostatních závazných rozhodnutí soudců a soudů je 614
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
povinností; rovněž musí jim být poskytnuta pomoc, kterou v průběhu procesu a nebo při výkonu rozsudku požadují.
ČI. 119.
Soudnictví je bezplatné, stanoví-li tak zákon, v každém případě však pro osoby, jež nemají dostatek prostředků, aby vedly právní spor.
ČL 120.
(1) Soudní činnost je veřejná, soudní řády mohou stanovit výjimky.
(2) Soudní řízení probíhá převážně jako ústní jednání, především v trestních věcech.
(3) Rozsudky musí být vždy odůvodněny a vyhlašují se veřejně.
ČI. 121.
Škody, které vzniknou justičním omylem nebo nesprávnou činností soudní správy, zakládají nárok na odškodnění státem podle zákona.
ČI. 122.
(1) Organický zákon o soudní moci upravuje složení, činnost a řízení soudů, jakož i právní postavení soudců z povolání, kteří tvoří jedno společné těleso, jakož i postavení personálu ve službách soudní správy.
(2) Generální rada soudní moci je jejím řídícím orgánem. Organický zákon upravuje její jednací řád, jakož i neslučitelnost u jejích členů a jejich funkcí azejména pak jejich jmenování, povyšování, kontrolu a kázeňský řád.
(3) Generální rada soudní moci je složena z předsedy Nejvyššího soudu, který je v jejím čele, a z dvaceti členů jmenovaných králem na dobu pěti let, a to dvanácti soudců všech kategorií, podle ustanovení organického zákona;
■ čtyř na návrh poslanecké sněmovny a čtyř na návrh senátu, v obou případech se souhlasem třípětinové většiny členů v obou komorách, a to z řad advokátů a ostatních právníků, vybraných osob, jejichž schopnost je uznávána a kteří mají více, než patnáctiletou zkušenost v právnickém povolání.
ČI. 123.
(1) Nejvyšší soud, jehož soudní působnost se vztahuje na celé Španělsko, je nejvyšším orgánem nalézání práva, kromě oblasti ústavního soudnictví.
(2) Předseda Nejvyššího soudu je' jmenován králem na návrh Generální rady soudní moci, způsobem, který stanoví zákon.
ČI. 124.
(1) Úkolem Státního zastupitelství (El Ministerio Fiscal) kromě funkcí přenesených na jiné orgány je podporovat z úřední moci samé a nebo na návrh
615
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
dotčených osob činnost soudnictví na ochranu zákonnosti, práv občanů a veřejného 2ájmu, chráněného zákonem. Přísluší mu také dozor nad nezávislostí: soudů a péče o zájem společnosti před soudy.
(2) Státní zastupitelství vykonává své funkce prostřednictvím vlastních orgánů podle zásad jednotného postupu a hierarchického členění, a to vždy při dodržování zásad zákonnosti a nestrannosti.
(3) Základní statut Státního zastupitelství upravuje zákon.
(4) Generální státní zástupce je jmenován králem na návrh vlády a po slyšení Generální soudcovské rady.
ČI. 125.
Občané mohou podávat lidovou žalobu a účastnit se na soudnictví prostřednictvím instituce porotců způsobem, který stanoví zákon, v trestním řízení, jakož i v tradičních smírčích a rozhodčích tribunálech.
ČI. 126.
Kriminální policie podléhá při plnění svých úkolů zjišťování trestního jednání, vyhledávání a zatčení pachatele, soudcům, soudům a státnímu zastupitelství podíe ustanovení zákona.
ČI. 127.
(1) Soudci, jakož i státní zástupci nesmějí po dobu trvání jejich úřadu přijímat žádné jiné veřejné úřady, ani náležet k politickým stranám nebo odborům. Zákon upravuje způsob a zvláštnosti pro sdružení soudců a státních zástupců.
(2) Zákon stanoví neslučitelnost funkcí členů soudní moci tak, aby byla zajištěna jejich plná nezávislost.
TITUL VII Hospodářství a finance
ČI. 128.
(1) Celé bohatství země v jeho rozmanitých formách se podřizuje bez ohler ; du na jeho nositele zájmům obecného blaha.
(2) Veřejná iniciativa v hospodářském životě se uznává. Zákonem lze základní prostředky nebo služby, zvláště pak v případě monopolů, vyhradit veřejnému sektoru. Rovněž lze připustit zásahy do podnikání, jesdiže to vyžaduje zájem obecného blaha.
616
__
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO ČI. 129.
(1) Zákon upraví způsoby spoluúčasti všech dotčených občanů na sociálním pojištění a na činnosti těch veřejných organismů, jejichž jednání přímo působí na úroveň života nebo na obecné blaho.
(2) Veřejná moc podporuje přiměřeným zákonodárstvím účinně různé formy spoluúčasti v rámci podniků a družstev. Upraví také prostředky, které usnadní pracujícím přístup k vlastnictví výrobních prostředků.
ČI. 130.
(1) Veřejná moc usiluje o modernizaci a rozvoj všech hospodářských oblastí, zejména zemědělství, dobytkářství, rybářství a řemesel, aby se tak vyrovnávala životní úroveň všech Spanělů.
(2) Témuž účelu slouží zvláštní podpora horským oblastem.
ČI. 131.
(1) Stát může zákonem plánovat obecnou hospodářskou činnost s cílem ochrany obecných potřeb společnosti, vyrovnání a harmonizace rozvoje regionů a sektorů a podpory růstu příjmů a majetku, jakož i jejich spravedlivějšího rozdělování.
(2) Vláda připravuje návrhy plánů v souladu s programy autonomních společenství a po poradě a za spolupráce s odbory a jinými svazy profesního zastoupení, podnikání a hospodářské činnosti. K tomu účelu se vytváří Rada, jejíž složení a funkce upraví zákon.
ČI. 132.
(1) Zákon upraví právní uspořádání majetku státu a obcí při ochraně zásad nezcizitelnosti, nepromlčitelnosti a nezasťavitelnosti.
(2) Majetek státu vymezuje zákon: v každém případě jsou jím pobřeží, pláže, výsostné vody a přírodní zdroje hospodářského území a pevnina.
(3) Majetek státu a kulturní dědictví národa, jejich správu, ochranu a udržování, upraví zákon.
ČI. 133.
(1) Základní pravomoc vybírat daně svěřuje zákon výhradně státu.
(2) Autonomní společenství a územní celky mohou v souladu s ústavou a se zákony stanovit daně a vybírat je.
(3) Každé zvýšení daní, postihující dávky ve prospěch státu, musí být stanoveno na základě zákona.
G17
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
(4) Veřejná správa může přijímat finanční závazky a činit výdaje jen na základě zákonů.
ČI. 134.
(1) Vládě přísluší sestavení státního rozpočtu, jeho přezkoumání, změna a schválení náleží Cortes Generales.
(2) Státní rozpočet se sestavuje na jeden rok; obsahuje souhrn výdajů a příjmů veřejného sektoru a vyznačí v nich podíl příjmů, jejichž zdrojem jsou daně stanovené státem.
(3) Vláda musí Kongresu předložit nový státní rozpočet nejméně tři měsíce před uplynutím předchozího.
(4) Nebyl-li schválen rozpočtový zákon před prvním dnem příslušného účetního roku, platí dosavadní státní rozpočet automaticky až do platnosti nového.
(5) Po schválení státního rozpočtu může vláda předložit návrhy zákonů, které předpokládají zvýšení veřejných výdajů nebo snížení příjmů v příslušném účetním roce.
(6) Návrhy zákonů nebo pozměňovací návrhy, které předpokládají zvýšení úvěrů nebo snížení příjmů, vyžaduji ke svému projednání souhlas vlády.
ČI. 135.
(1) Vláda může vydávat státní dluhopisy nebo přijímat úvěry pouze na základě zmocnění zákonem.
(2) Úvěry ke splácení státního dluhu cestou úrokových a kapitálových plateb jsou zásadně součástí výdajových položek státního rozpočtu; nemohou být měněny nebo upravovány, pokud odpovídají podmínkám emisního zákona.
ČI. 136.
(1) Účetní dvůr je nejvyšším orgánem účetní kontroly a přezkoumání hospodářské činnosti státu a veřejného sektoru. Je přímo podřízen Cortes Gene-: rales a vykonává jeho ověřovací a kontrolní funkce ohledně státních výdajů a příjmů jako jeho zástupce.
(2) Účty státu a veřejného sektoru se předkládají Účetnímu dvoru k přezkoumání. Aniž by bylo dotčeno jeho právo vlastních nálezů, předkládá Účetní dvůr Cortes Generales každoročně zprávu, v níž zjišťuje případná porušení pravidel, k nimž podle jeho názoru došlo, a odpovědnost, která z toho vyplývá.
(3) Členové Účetního dvora jsou stejně nezávislí a nesesaditělní a podřízeni stejným předpisům o neslučitelnosti jako soudci.
618
H i
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
(4) Organický zákon upravuje složení, organizací a funkce Účetního dvora.
TITUL VIII Územní členění státu
Kapitola I
Obecné zásady
ČI. 137.
Státní území se člení na obce, provincie a ustavující se autonomní společenství. Všechny články jsou samosprávné při uskutečňování jim vlastních zájmů.
ČI. 138.
(1) Stát zajišťuje účinné uskutečňování zásady solidarity, stanovené článkem 2 ústavy tím, že působí k vytváření přiměřené a spravedlivé hospodářské rovnováhy mezi různými částmi státního území; bere zvláštní ohled na situaci ostrovů.
(2) Rozdíly mezi statuty jednotlivých autonomních společenství nesmějí v žádném případě vést k hospodářským nebo sociálním privilegiím.
ČI. 139.
(1) Všichni Španělé mají na celém území státu stejná práva a stejné povinnosti.
(2) Žádný orgán nesmí učinit opatření, které přímo nebo nepřímo omezuje svobodu pohybu a pobytu osob, jakož i volný pohyb zboží na španělském
Kapitola II Místní správa
ČI. 140.
Ústava zaručuje autonomii obcí, jež mají plnou právní subjektivitu. Jejích vládní a správní moc náleží příslušným obecním zastupitelstvům, jež sestávají ze starostů a obecních radních. Obecní radní jsou voleni občany své obce všeobecnými, rovnými, svobodnými, přímými a tajnými volbami způsobem, stanoveným v zákoně. Starostové jsou voleni obecními radními nebo občany. Zákon stanoví podmínky, za nichž lze použít otevřený systém občanských shromáždění.
619
■
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
ČI. 141.
(1) Provincie je místním celkem s vlastní právní subjektivitou, vytvořená seskupením obcí a územním dělením se zřetelem na úkoly, spojené s činností státu. Každou změnu hranic provincií musí schválit Cortes Generales organickým zákonem.
(2) Autonomní vláda a správa provincií přísluší provinčním radám („Dipu-taciones") a dalším reprezentativním korporacím.
(3) Spojování obcí je nezávislé na provinciích.
(4) Jednotlivé ostrovy, souostroví mají kromě toho vlastní správu v podobě ostrovních parlamentů („Cabildos") a ostrovních rad.
ČI. 142.
Místní rozpočty musí mít dostatek prostředků k plnění funkcí, které zákon příslušným korporacím svěřuje. Tyto prostředky pocházejí v podstatné míře z vlastních daňových příjmů, jakož i z podílu na daních státu a autonomních společenství.
Kapitola III Autonomní společenství
ČI. 143.
(1) K provedení práva na autonomii podle článku 2 ústavy mohou sousední provincie se společnými historickými, kulturními, a hospodářskými náležitostmi, ostrovní území a provincie tvořící historicky regionální celek, požadovat samosprávu a konstituovat se podle ustanovení tohoto titulu, jakož i podle odpovídajících statutů, jakožto autonomní společenství.
(2) Iniciativu k zahájení procesu zřizování autonomie mají všechny příslušr né provinční rady nebo jim odpovídající orgány ostrovů, jakož i dvě třetiny obcí, jejichž obyvatelstvo tvoří nejméně většina oprávněných voličů každé provincie nebo každého ostrovu. Tuto podmínku je třeba splnit do šesti měsíců po prvém rozhodnutí o autonomii některým z dotčených územních celků.
(3) jestliže tato iniciativa neuspěje, může být opakována teprve po pěti letech.
ČI. 144.
Cortes Generales mohou z důvodů národního zájmu organickým zákonem:
a) schválit zřízení autonomního společenství, pokud jeho území neporušu-620
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
je hranice provincie a pokud nejsou splněny předpoklady článku 143 odst. 1;
b) případně autorizovat nebo schválit autonomní statut pro území, jež nejsou částí provinční organizace;
c) převzít samy iniciativu územních celků na něž se vztahuje či. 143 odst. 2.
ČI. 145.
(1) Federace autonomních společenství je zásadně nepřípustná.
(2) Autonomní statuty mohou upravit předpoklady, podmínky a způsoby, podle nichž mohou autonomní společenství uzavírat navzájem dohody, jež se týkají provádění a záruk výkonu vlastních služeb, jakož i povahy a způsobu odpovídajícího styku s Cortes Generales. Ve všech ostatních případech vyžadují dohody o spoluprácí mezi autonomními společenstvími schválení Cortes Generales.
ČI. 146.
Návrh statutu autonomie připravuje shromáždění, složené ze členů provinčních rad nebo příslušných orgánů ostrova dotčených provincií a z poslan-ců a senátorů v nich zvolených. Návrh se předkládá Cortes Generales, které jej projednají jako zákon.
ČI. 147.
(1) V rámci této ústavy obsahují autonomní statuty základní institucionální úpravu každého autonomního společenství; stát je uznává a chrání jako nedílnou součást svého právního řádu.
(2) Statuty autonomie musí obsahovat:
a) název společenství, který nejlépe vyhovuje jeho historické identitě;
b) vymezení jeho území;
c) pojmenování, organizaci a sídlo vlastních autonomních institucí;
d) kompetence, převzaté v rámci ústavy a základní podmínky pro převzetí jim odpovídajících služeb.
(3) Změna autonomních statutů se provádí způsobem v nich samých určeným a vyžaduje vždy souhlasu Cortes Generales cestou organického zákona.
ČI. 148.
(1) Autonomní společenství mohou převzít kompetence v těchto oblastech:
1. organizace institucí samosprávy;
2. změny hranic obcí na svém území a obecně ty Funkce, jež připadají stát-
621
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
ní správě ve vztahu k místním celkům a takové jejich přenášení, které připouští zákonodárství, upravující místní správu;
3. územní plánování, městská a bytová výstavba;
4. veřejné stavby, jejichž zřízení na jejich území je v zájmu autonomního společenství;
5. železnice a hlavní silnice, jež zcela probíhají pouze na území autonomního společenství, jakož i tam uskutečňovaná doprava nebo provoz kabelem;
6. vedlejší a sportovní přístavy, sportovní letiště a obecně takové přístavy: a letiště, na nichž nedochází ke komerční Činnosti;
7. zemědělství a dobytkářství v rámci obecného hospodářského zřízení;
8. horské a lesní hospodářství;
9. provádění ochrany životního prostředí;
10. plánování, výstavba a provoz vodáren, průplavů a zavodňovacích zařízení, jež jsou předmětem zájmu autonomního společenství; minerální a termální prameny;
11. vnitrozemské rybářství, pěstování ústřic a vodních kultur, honitba a říční rybolov;
12. místní trhy a výstavy;
13. podpora hospodářského rozvoje autonomního společenství;
14. řemesla;
15- muzea, knihovny a hudební konzervatoře, na nichž má autonomní společenství zájem;
16. péče o stavební a umělecké památky, na nichž má autonomní společenství zájem;
17. podpora kultury, bádání, a případně vyučování jazyka autonomního:: společenství;
18. podpora a organizace turistiky v rámci jeho území;
19. podpora sportovní činnosti a rekreace;
20. sociální péče;
21. zdraví a hygiena;
22. dozor a ochrana nad vlastními budovami a zařízeními; koordinace-a ostatní pravomoci ve vztahu k místní policii v míře určené organickým zákonem.
(2) Po uplynutí pěti let a změnou svých statutů mohou autonomní spole-a čenství okruh svých kompetencí postupně rozšiřovat uvnitř rámce, vymezeného v čl. 149.
622
1
Čl. 149.
(1) Státu přísluší výlučná kompetence v těchto oblastech:
1. úprava základních podmínek, jež zaručují rovnost všech Spanělů při výkonu jejich ústavních práv a při plnění ústavních povinností;
2. státní občanství, přistěhovalectví a vystěhovalectví, práva cizinců a azylové právo;
3. mezinárodní vztahy;
4. obrana a ozbrojené síly;
5. soudní správa;
6. obchodní právo, trestní právo a výkon trestu; procesní právo s výjimkou nezbytných zvláštních úprav, jež vyplývají ze zvláštností materiálního práva autonomních společenství;
7. pracovní zákonodárství, aniž by bylo dotčeno jeho provádění prostřednictvím orgánů autonomních společenství;
8. zákonodárství v oblasti občanského práva s výjimkou zachování, úprav a vývoje existujících práv civilních, obyčejových, a zvláštních práv v autonomním společenství; v každém případě však pravidla, jež se vztahují na aplikaci a účinnost právních norem, občanskoprávní vztahy v souvislosti s formami manželství, organizace veřejných registrů a matrik, základní úprava smluvních povinností, pravidla pro řešení právních konfliktů a určení právních pramenů, v tomto posledním případě při dodržení norem obyčejového a zvláštního práva;
9. zákonodárství v oblasti autorského práva a právní ochrany průmyslu a řemesel;
I. 0. úprava cel a tarifu; zahraniční obchod;
II. měnová soustava; devizy, směnárenství a konvertibilita; základy uspořádání úvěrového, bankovního a pojišťovacího podnikání;
12. zákonodárství o vahách a mírách, stanovení úředního času; 13- základy a koordinace obecného hospodářského plánování;
14. státní rozpočet a státní dluh;
15. podpora a obecná koordinace vědeckého a technického výzkumu;
16. zdravotní kontroly na hranicích; základy a obecná koordinace zdravotnictví; zákonodárství, týkající se farmaceutických produktů;
17. základní zákonodárství a ekonomická úprava sociálního zabezpečení, aniž by byl dotčen výkon jeho služeb prostřednictvím autonomních společenství;
18. právní základy veřejné správy a postavení jejích úředníků, přičemž musí
623
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO ":
J
být zaručeno stejné zacházení vůči všem, kteří jsou této správě podřízeni;* ) stejné správní řízení s výjimkou zvláštností, jež vyplývají z vlastní organi-      , T zace autonomních společenství; zákonodárství o nuceném vyvlastnení, ľ základní zákonodárství o správních smlouvách a koncesích, jakož i systém odpovědnosti všech částí veřejné správy; ' ,|
19. námořní rybářství, s výjimkou kompetencí, jež byly přiznány autonom-: -í ním společenstvím při úpravě tohoto sektoru; í
20. obchodní loďstvo a propůjčování vlajek; osvětlení pobřeží a námořní signály, přístavy a letiště obecného významu, kontrola vzdušného prostoru, letecké dopravy a letecké přepravy; povětrnostní služba a registra- 1 ce letadel; í
21. železnice a silniční doprava, jež procházejí územím více než jednoho autonomního společenství; obecné záležitosti dopravy; doprava motorovými vozidly; poštovní a telegrafní služba; nadzemní a podmořské kabely, jakož i záležitosti rozhlasu a rádiového spojení;
22. zákonodárství, uspořádání a koncese vodních zásob a vodního užití, jesdiže vody protékají více než jedním autonomním společenstvím, ?ja-kož i schvalování elektrických instalací, jsou-li užívány ještě dalším autonomním společenstvím anebo jestliže dodávka energie opouští jeho vlastní území;
23. zákonné základy o ochraně životního prostředí s výjimkou pravomocí autonomních společenství k vydávání dalších ochranných předpisů; základy zákonné úpravy pro lesní oblasti, lesní hospodářství a dobytkář-ství;
24. veřejné stavby obecného zájmu nebo jejichž zřízení má význam pro více 4-, než jedno autonomní společenství;
25- základy úpravy těžby nerostů a energetické hospodářství;
26. regulace výroby, obchodu, vlastnictví a použití zbraní a třaskavin;
27. základní pravidla o organizaci tisku, rozhlasu a televize a všech prostředků společenské komunikace, s výjimkou působnosti autonomních společenství v souvislosti s potřebami jejich vývoje a provozu;
28. ochrana kulturního, uměleckého a architektonického dědictví Španělska před vyvozen a poškozováním; státní muzea, knihovny a archivy s výjimkou těch, které jsou ve správě autonomních společenství;
29- veřejná bezpečnost s výjimkou možnosti autonomních společenství vytvářet vlastní policejní síly způsobem, který upravují příslušné statuty v rámci ustanovení organického zákona;
624
tailli íiiíIÉi
ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO
30. úprava podmínek pro získání, vystavení a potvrzení akademických a profesionálních titulů a základní pravidla pro použití článku 27 ústavy s cílem zaručit plnění povinností veřejné moci na tomto poli;
31. statistika pro státní účely;
32. souhlas k provedení lidového hlasování.
(2) Aniž by byly dotčeny kompetence jež mohou převzít autonomní společenství, pokládá stát podporu kultury za svou povinnost a za základní úkol a usnadňuje v souladu s autonomními společenstvími kulturní výměnu mezi nimi.
(3) Ty záležitosti, které nejsou státu touto ústavou výslovně svěřeny, mohou být na základě příslušných statutů převzaty do působnosti autonomních společenství. Kompetence v záležitostech, které nejsou předmětem autonomních statutů, příslušejí státu, jehož normy v případe konfliktu mají přednost ve všech věcech, jež nepatří do výlučné kompetence autonomních společenství. Státní právo doplňuje však v každém případě právo autonomních společenství.
ČI. 150.
(1) Cortes Generales mohou ve věcech celostátní kompetence přenášet na jedno nebo více autonomních společenství pravomoc vydávat vlastní právní normy v rámci zásad, základů a směrnic, stanovených organickým zákonem. Aniž by byla dotčena působnost soudů, stanoví každý rámcový zákon způsoby parlamentní kontroly těchto právních norem autonomních společenství.
(2) Stát může přenášet na autonomní společenství organickým zákonem z oblasti státní působnosti ty pravomoce, které jsou svou povahou pro takové přenesení vhodné. Zákon upraví v každém jednodivém případě příděl odpovídajících finančních prostředků, jakož i způsoby kontroly, kterou si stát vyhrazuje.
(3) Stát může vydávat zákony, které obsahují potřebné zásady pro sjednocení právních ustanovení autonomních společenství. To platí též pro oblasti vyhrazené působnosti autonomních společenství, jestliže to vyžaduje obecný zájem. Tuto potřebu zjišťují Cortes Generales absolutní většinou v každé komoře.
ČI. 151.
(1) Období pěti let, uvedené v odstavci 2 článku 48, nemusí být dodrženo, je-li iniciativa k zahájení procesu zřizování autonomie v rámci lhůty uvedené v odstavci 2 článku 143 kromě provinčních rad nebo jim odpovídajících pří-
625