ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO slušných orgánů pro ostrovy schválena třemi čtvrtinami obcí dotčených provincií, a to nejméně většinou, oprávněných voličů každé jednodivé provincie a jestliže tato iniciativa je potvrzena v referendu absolutní většinou voličů v každé provincii v souladu se zákonem. (2) Jesdiže byly splněny podmínky uvedené v předchozím odstavci, použije se tento postup pro vypracování autonomního statutu: 1. Vláda svolá všechny poslance a senátory zvolené ve volebních obvodech území, které usiluje o autonomii, aby se konstituovali do shromáždění, jehož jediným úkolem je vypracovat návrh statutu autonomie. Toto shromáždění musí statut schválit absolutní většinou svých členů. 2. Po schválení návrhu stacutu autonomie shromážděním členů parlami ritu se tento návrh předá ústavnímu výboru Kongresu, který jej během dvou měsíců za účasti a pomoci delegace navrhujícího shromáždění přezkoumá, aby ve vzájemné shodě určil jeho konečné znění. 3- Je-li dosaženo této shody, předloží se odpovídající text voličům v provinciích, náležejících k území, pro které je statut navržen, aby se vyjádřili lidovým hlasováním. 4. Byl-li návrh statutu ve všech provinciích schválen většinou odevzdaných platných hlasů, předá se do Cortes Generales. Plénum každé z obou komor rozhodne o přijetí nebo odmítnutí textu. Byl-li statut přijat, král jej potvrdí a vyhlásí jako zákon. 5. Není-Ii dosaženo shody uvedené v odstavci 2, předloží se návrh statutu Cortes Generales jako návrh zákona. Text, schválený parlamentem se předloží voličům provincií na území, jehož se týká návrh statutu k lidovému hlasování. V případě, že je návrh schválen většinou odevzdaných platných hlasů v každé provincii, vyhlásí se statut podle ustanovení předchozího odstavce. (3) Odmítnutí návrhu statutu autonomie jednou nebo více provinciemi v případech, uvedených pod čísly 4 a 5 předchozího odstavce, nevylučuje zřízení plánovaného autonomního společenství zbývajícími provinciemi. Děje se to způsobem, který upraví organický zákon, uvedený v odstavci 1 tohoto článku. ČI. 152. (1) Ve statutech, schválených podle předchozího článku se opírá institucionální autonomní organizace o zákonodárné shromáždění, zvolené podle systému poměrného zastoupení, které však zajišťuje také zastoupení různých' územních částí, dále se opírá o vládní radu s výkonnými a správními funkcemi a o předsedu, kterého volí shromáždění ze svých členů a jehož jmenuje 626 ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO král. Předsedovi přísluší řízení vládní rady, nejvyšší reprezentace daného auto-£ nomního společenství a zastoupení státu v jeho rámci. Předseda a členové vládní rady jsou politicky odpovědni vůči Shromáždění. Nejvyšší soudní dvůr je s výjimkou soudnictví příslušejícího k nejvyššímu soudu nejvyšší soudní instancí na území autonomního společenství. Ve statutech autonomních společenství mohou být uvedeny podmínky a formy účasti společenství na úpravě územní soudní organizace, a to v souladu s organickým i , 1 zákonem o soudní moci a v rámci jednoty a nezávislosti soudní moci. S výjimkou ustanovení článku 123 končí procesní instance u soudních orgánů, ! které se nacházejí v tom autonomním společenství, v němž se nalézá také orgán, příslušný v první instanci. * (2) Po schválení a vyhlášení příslušných statutů, lze tyto změnit pouze způsobem, který je v nich uveden a lidovým hlasováním, jehož se mohou účastnit y""* všichni voliči. 4 (3) Spojením sousedních obcí mohou statuty vytvářet vlastní územní kraje s plnou právní subjektivitou. ČI. 153. Kontrola činnosti orgánů autonomních společenství se vykonává: i a) prostřednictvím Ústavního soudu pokud jde o ústavnost normativních ustanovení se silou zákona; b) prostřednictvím vlády po sdělení stanoviska Státní rady, a to s ohledem * na výkon funkcí, přenesených podle odstavec 2 článku 150; c) prostřednictvím správního soudnictví ve věci autonomní správy a jejich | předpisů; | d) prostřednictvím Účetního dvora ve věcech hospodářství a rozpočtu. } ČI. 154. * Poverenec jmenovaný vládou řídí státní správu na území autonomního společenství a koordinuje ji v případě potřeby se správou společenství. ČI. 155. •í (1) Jestliže autonomní společenství neplní povinnosti, uložené mu ústavou nebo ostatními zákony anebo jedná-íi tak, že jeho chování je vážným poruše-: ním obecných zájmů Španělska, může vláda po předchozí výzvě předsedovi | autonomního společenství a v případě nerespektování této výzvy přijmout - se \ schválením absolutní většiny senátu - potřebná opatření, aby přiměla spole-í čenství k nucenému splnění těchto povinností nebo aby uvedený obecný zá-7 ■ jem chránila. ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO (2) K provedení opatření podle odstavce 1 může vláda udělovat všem úřa-dům autonomních společenství pokyny. ČI. 156. (1) Autonomní společenství požívají v souladu se zásadami koordinace se státní finanční správou a zásadami solidarity všech Spanělů, finanční autono--mii pro rozvoj a pro výkon svých pravomocí. (2) Autonomní společenství mohou v souladu se zákony a statuty jednat z pověření státu anebo v součinnosti s ním při stanovení a výběru státních daní. ČI. 157. (1) Finanční prostředky autonomních společenství tvoří: a) daně, jež jím byly zcela nebo zčásti přenechány státem; přirážky ke státním daním a ostatní podíly na státních příjmech; b) vlastní daně, poplatky a zvláštní dávky; c) převody z meziúzemního vyrovnávacího fondu a jiných příspěvků ze státního rozpočtu; d) výtěžky z vlastního majetku a soukromoprávní příjmy; e) příjmy z úvěrů. (2) Autonomní společenství nesmějí v žádném případe přijmout taková daňová opatření, jež se vztahují na majetek, nacházející se mimo její území anebo jež omezují svobodný pohyb zboží a služeb. (3) Organický zákon může upravit výkon finančních pravomocí, vypočtených ve výše uvedeném odstavci 1, pravidla pro řešení možných konfliktů a různé způsoby finanční spolupráce mezi autonomními společenstvími a státem. ČI. 158. (1) Státní rozpočet může obsahovat přiměřeně k rozsahu služeb a činností převzatých od státu autonomními společenstvími příspěvky autonomním společenstvím, jakož i příspěvky na zajištění minimální potřebné úrovně ■» i-kladních veřejných služeb na celém španělském území. (2) Za účelem vyrovnávání hospodářské nerovnováhy jednotlivých území a pro efektivní uskutečňování principu solidarity se vytváří vyrovnávací kompenzační fond, jehož prostředky rozdělí Cortes Generales mezi autonomní společenství a případně i provincie. 628 ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO TITUL IX Ustavní soud ČI. 159. (1) Ústavní soud se skládá ze dvanácti členů, jmenovaných králem. Čtyři navrhuje Kongres třípětinovou většinou svých členů, čtyři Senát stejnou většinou, dva vláda a dva Generální soudní rada. (2) Členové Ústavního soud musí být vybráni ze soudců a státních zástupců, univerzitních profesorů, státních úředníků a advokátů. Všichni musí být uznávanými kompetentními právníky s více než patnáctiletou zkušeností při výkonu svých povolání. (3) Členové Ústavního soudu jsou jmenováni na devět let a každé tři roky dochází k obnově jedné třetiny. (4) Členství v Ústavním soudu je neslučitelné s jakýmkoli reprezentativním mandátem, s politickými nebo správními úřady, s uskutečňováním řídící funkce v některé politické straně anebo v odborech anebo se zaměstnáním u takových organizací; s výkonem povolání soudce nebo státního zástupce as každou činností, spočívající ve výkonu povolání nebo živnosti. Kromě toho podléhají členové Ústavního soudu předpisům o neslučitelnosti, platným pro celé soudnictví. (5) Členové Ústavního soudu jsou při výkonu svého mandátu nezávislí a jsou nesesaditelní. ČI. 160. Předsedu Ústavního soudu jmenuje král na dobu tří let na návrh pléna, které jej zvolilo ze svých členů. ČL 161. (1) Ústavní soud má působnost na celém výsostném území Španělska a má rozhodovací pravomoc v těchto případech: a) žaloby na základě tvrzení, že zákony anebo právní normy se silou zákona odporují ústavě. Prohlášení protiústavnosti právní normy se silou zákona, jež byla předmětem výkladu prostřednictvím soudů, je pro ně závazné také, jestliže rozsudek nebo rozsudky, které na jejím základě vydaly, neztrácejí právní účinnost; b) ústavní stížnosti proti porušení práv a svobod, obsažených v čl. 53 odstavec 2 této ústavy, a to v případech a ve formách, které určí zákon; c) kompetenční konflikty mezi orgány státu a autonomních společenství anebo mezi těmito posledními navzájem; 629 ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO d) ve všech ostatních věcech, které ústava nebo organický zákon tomuto soudu svěří. (2) Vláda může před Ústavním soudem napadnout ustanovení a usnesení,... jež byla přijata orgány autonomních společenství. Stane-li se tak, dochází k přerušení aplikace dotčených ustanovení nebo dotčeného usnesení. Soud však musí během pěti měsíců tato buď potvrdit anebo konečně zrušit. ČI. 162. (1) Oprávněni jsou: a) k předložení žaloby, týkající se protiústavnosti norem, ministerský předseda, Obhájce lidu, padesát poslanců, padesát senátorů, kolegiálni výkonné orgány autonomních společenství a případně jejich shromáždění; b) k předložení ústavní stížnosti všechny fyzické nebo právnické osoby, které uplatňují legitimní zájem, jakož i Obhájce lidu a Státní zastupitelství. (2) Ve všech ostatních případech určí organický zákon orgány a osoby oprávněné k podání návrhu. ČI. 163. Dospěje-li soudní orgán během řízení k názoru, že právní norma se silou zákona, kterou má v daném případě aplikovat, a od níž je odvislý platný výrok rozsudku, může být protiústavní, předloží tuto otázku Ústavnímu soudu v souladu s podmínkami, ve formě a s účinky, stanovenými zákonem. Tím však nedocází k zastavení řízení y daném případě. ČI. 164. (1) Rozsudky Ústavního soudu se uveřejňují spolu s případným odlišným míněním ve Sbírce zákonů (Boletín Ondal del Estado). Jejich účinnost počína dnem po jejich uveřejnění; odvolání proti nim je nepřípustné. Rozsudky, které zjišťují protiústavnost zákona nebo normy se silou zákona, jakož i protiústavnost těch norem, jež se neomezují na otázku zjištění subjektivního práva, mají obecnou závaznost. (2) Pokud rozsudek nestanoví nic jiného, podrží si zákon svou platnost v tc části, jež nebyla označena za protiústavní. ČI. 165. Organický zákon upraví činnost Ústavního soudu, postavení jeho členů, řízení před tímto soudem a předpoklady pro vznesení žaloby. TITUL X Změna ústavy ČI. 166. Právo navrhnout změnu ústavy upravují ustanovení čl. 87, odstavec 1 a 2. ČI. 167. (1) Návrhy na změnu ústavy musí být schváleny třípětinovou většinou členů každé z obou komor. Nedosáhne-li se shody mezi oběma komorami, pokusí se jí dosáhnout výbor, vytvořený rovným dílem z poslanců a senátorů, který předloží text o němž Kongres a Senát rozhodnou. (2) Není-li přijata změna ústavy v řízení podle odstavce 1, může Kongres přijmout změnu dvoutřetinovou většinou, jestliže Senát, text schválil absolutní většinou. (3) Po přijetí ústavní změny v Cortes Generales je tato předložena ke schválení lidovému hlasování, jesdiže během patnácti dnů po schválení změny parlamentem předloží takový návrh desetina členů některé z obou komor, Čl. 168. (1) V případě celkové revize ústavy nebo ústavní změny, jež se vztahuje na úvodní ustanovení, kapitolu 2 oddíl 1 titulu I nebo na titul II, musí být změna přijata zásadně dvoutřetinovou většinou obou komor; Cortes Generales se ihned rozpouštějí, (2) Nově zvolené komory musí toto usnesení potvrdit a projednat nový text ústavy, který musí být schválen dvoutřetinou většinou obou komor. (3) Po přijetí ústavní změny v Cortes Generales je tato předložena ke schválení lidovému hlasování. ČI. 169. Návrhy na změnu ústavy jsou v době války nebo během trvání poměrů uvedených v článku 116 nepřípustné. Dodatečná ustanovení I. Ústava chrání a ctí historická práva územních výsad. Obecné přizpůsobení zřízení systému těchto výsadních zvyklostí se uskuteční v rámci ústavy a autonomních statutů. II. Prohlášení plnoletosti, obsažené v čl. 12 této ústavy se netýká případů chráněných v soukromoprávní oblasti právy výsadních zvyklostí. III. Změna finančního a daňového systému Kanárského souostroví předpo- 630 631 ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO kláda předcházející zprávu autonomních společenství anebo případně provizorního samosprávného orgánu. TV. V autonomních společenstvích, v nichž je více než jeden vyšší zemský-, soud, mohou příslušné statuty autonomie ponechat existující soudy a v souladu s předpisy organického zákona o soudní moci a při dodržení: zásady jednoty a nezávislosti soudní moci upravit rozdělení kompetencí. Přechodná ustanovení I. V oblastech s provizorním autonomním statutem mohou nej vyšší kole-;' giální orgány rozhodnutím, které bylo přijato absolutní většinou jejich členů, iniciativu přiznanou v článku 143 odstavec 2 provinčním radám nebo orgánům, příslušným pro ostrovy, převzít do vlastních rukou. II. Oblasti, ve kterých návrhy statutu autonomie v minulosti schválilo lidové hlasování a které v době vyhlášení této ústavy mají provizorní sta-: tut autonomie, mohou neprodleně postupovat způsobem, uvedeným: v článku 148 odstavec 2, jestliže to jejich nejvyšší preautonomní orgány schválí absolutní většinou. Vláda musí být současně o tom informována. Návrh statutu autonomie se vypracuje podle ustanovení článku 151 čís. 2 na výzvu preautonomního orgánu. III. Zahájení jednání ke zřízení autonomie z iniciativy místních celků nebo jejich členů, upravené v článku 143 odstavec 2, se odkládá až do konaní prvních místních voleb po účinnosti ústavy. IV (1) V případě Navarry a pokud jde o její začlenění do Generální rady Baskická nebo do autonomního statutu Basků, který ji nahrazuje, přísluší iniciativa, na rozdíl od ustanovení článku 143 ústavy, příslušnému, orgánu „Foral", který rozhodne většinovým usnesením svých členů. K platnosti této iniciativy je třeba schválení rozhodnutí příslušného „Foralu" lidovým hlasováním, provedeným za tímto účelem, přičemž se vyžaduje většina odevzdaných platných hlasů. (2) Není-li tato iniciativa úspěšná, lze ji opakovat pouze v jiném voleb-1 ním období příslušného „Foralu" a vždy pouze po uplynutí minimální doby uvedené v článku 143. V Města Ceuta a Melilla se mohou ustavit jako autonomní společenství,; usnesou-li se na tom příslušné městské rady absolutní většinou svých členů a jestliže to v souladu s ustanovením článku 144 schválí Cortes Generates organickým zákonem. ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO VI. Bude-li ústavnímu výboru Kongresu předloženo více návrhů statutů, pak se tyto projednávají v pořadí, v němž byly předloženy. Lhůta dvou měsíců, stanovená v článku 151 začíná okamžikem, kdy výbor ukončil ! poradu o návrhu nebo o postupně předkládaných návrzích. VII. Provizorní samosprávné orgány se rozpouštějí v těchto případech: a) po ustavení orgánů, uvedených v autonomních statutech, schválených podle této ústavy; b) v případě, že iniciativa zahájení procesu ke zřízení autonomie nebyla úspěšná, protože nebyly splněny podmínky článku 143; c) jestliže orgán nevykonával přechodnými ustanoveními mu svěřená práva dříve, než ve lhůtě tří let. VIII. (1) Komory, které schválily tuto ústavu, přejímají od počátku její účinnosti funkce a kompetence, jež tato ústava svěřuje Kongresu a Senátu; jejich mandát však zásadně nelze prodloužit na dobu po 15. červenci 1981. (2) Pokud jde o ustanovení obsažená v článku 99, je vyhlášení ústavy ústavním předpokladem jejich použití. Za tímto účelem počíná jejím vyhlášením běžet lhůta 30 dnů, pro aplikaci ustanovení jmenovaného článku. Během této ihůty může současný ministerský předseda, který přejímá funkce a kompetence, svěřené touto ústavou jeho úřadu, buď použít oprávnění, které mu přísluší podle článku 115 anebo svou demisí přivodit použití ustanovení článku 99; v tomto posledním případě se nachází v situaci, uvedené v článku 101 odstavec 2. (3) V případě rozpuštění podle článku 115 a jestliže ustanovení článku 68 a 69 nebyla provedena, platí pro volby dříve platná úprava. Jediné změny se týkají nevolitelnosti a neslučitelnosti, dále přímého použití ustanovení článku 70, konce odstavce 1 b), jakož i ustanovení o věkové hranici pro volební právo a úprav obsažených v článku 69 odstavec 3. LX. Tři roky po první volbě členů Ústavního soudu se určí skupina čtyř členů zvolených stejným způsobem, jíž bude losováním určeno odstoupit, načež budou jejich místa nově obsazena. Pouze pro tento účel se pokládají za skupinu zvolenou stej ným zp ůsobem dva členové jmenovaní na návrh vlády a dva na návrh Generální soudní rady. Po dalších třech letech bude tato procedura použita u těch z obou skupin, kteří nebyli vylosováni. Od té doby je třeba se řídit předpisy článku 159 odstavec 3. 632 G33 ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠPANĚLSKO ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠVÉDSKA Zrušovaci ustanovení (1) Zákon 1/1977 ze 4. ledna o politické reformě je zrušen; a právě tak se ruší, pokud k tomu již nedošlo zmíněným zákonem, zákon o zásadách nacio-nálního hnutí ze 17. května 1958, Charta Španělů ze 17. července 1945, Charta práce z 9. března 1938, zákon o ustavení Cortes ze 17. července 1942, jakož i zákon o nástupníctví ve vedení státu z 26. července 1947, které byly pozměněny zákonem o organizaci státu z 10. ledna 1967, který je zrušen stejně jako zákon o národním referendu z 22. října 1945. (2) Pokud zákon z 25. října 1839 dosud platil, je s konečnou platností zrušen pro provincie Alava, Giupúzcoa a Viscaya. Rovněž je s konečnou platností zrušen zákon z 21. července 1876. (3) Také veškerá opatření, jež jsou v rozporu s předpisy této ústavy, jsou zrušena. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Tato ústava vstupuje v účinnost dnem uveřejnění ve Sbírce zákonu. Je me-řejnena také v ostatních jazycích Španělska. 634 I ÚSTAVA KRÁLOVSTVÍ ŠVÉDSKA (stavkl.2. 2003) Kapitola 1 - Základní principy ústavy ČI. 1. Všechna veřejná moc ve Švédsku pochází z lidu. Švédská demokracie je založena na svobodné tvorbě názoru a všeobecném a rovném volebním právu a je vykonávána reprezentativní a parlamentní formou vlády a místní samosprávou. Veřejná moc je vykonávána v souladu se zákony. ČI. 2. Veřejná moc je vykonávána s ohledem na rovnost všech lidí a s ohledem na svobodu a důstojnost jednodivce. Osobní, ekonomický a kulturní blahobyt jednotlivce je základním cílem konání společenství. Zvláště je společenství povinno zajišťovat právo na práci, ubytování a vzdělání a podporovat sociální péči a zabezpečení, stejně jako příznivé životní prostředí. Veřejná správa podporuje demokracii, která je mírou všech aktivit společnosti. Společenství zaručuje rovná práva mužům a ženám a chrání soukromý život a rodinu jednotlivce. Možnosti etnických, jazykových a náboženských menšin uchovávat a rozvíjet vlastní kulturní a společenský život by měly být podporovány. Soustava, zákon o nástupníctví k trůnu, zákon o svobodě tisku a základní zákon o svobodě projevu jsou základními zákony království Švédska. í"'" ' CL 4. Riksdag je nej důležitější reprezentant lidu. . Riksdag přijímá zákony, rozhoduje o daních a určuje, jak mají být užívány veřejné finanční prostředky. Riksdag kontroluje vládu a správu země. ČI. 5. Král nebo královna, který usedl, v souladu se zákonem o nástupníctví trůnu, na trůn, je hlavou státu. 635