ENCYKLOPEDICKÉ HESLO - Masová kultura Masová kultura je informační souhrn různých hodnot zprostředkovávaných masovými médii určený pro maximální počet příjemců. Je to také sdělování stejných či podobných obsahů velkým masám příjemců. Masové kultura je určena pro masové publikum, tomu je předávána pomocí masových médií, které působí v jednu chvíli na velké množství jedinců. Vznik masové kultury je spojen se začátkem průmyslové revoluce ve 2.pol.18.století kdy lidé migrovali do velkých průmyslových center. Obecně se pojmem masové publikum míní hlavně členové nižších a středních tříd. Hlavní funkce Masové kultury je že používá prostředky masové a má funkci zábavy. Můžeme zmínit i masové sdělovací prostředky a to jsou - tisk , rozhlas, televize, internet. V masové kultuře je tím nejdůležitějším čísla, čím lepší čísla sledovanosti , návštěvnosti stránek, tím lépe. Jak např. hudebníci nebo spisovatelé, jsou masové sdělovací prostředky povinovány podávat výkony, které jsou kvantifikované. Také lze říci, že za projev masové kultury lze onačit jazz. Postavení maskultury v současné době ÚVAHA Myslím si, že masová kultura, nebo-li maskultura, v současnosti zasahuje do života všech lidí jak v České republice , tak i všude jinde na světě. Mnoho lidí, včetně mě, by nedokázalo přežít bez dlouhých večerů zírajíc na televizi, pravidelné hledání informací na internetu , pouštění rádia v autě , pokud ovšem vlastníme automobil , nebo každodenní čtení nejoblíbenějších nebulvárních novin v ČR . Avšak masmédia neměly a nemají příliš velkou úroveň . Slabinou ve většině různých masových médií je nesmírné množství reklamy. Nejvíce lezoucí na nervy jsou reklamní upoutávky v televizi, které můžou trvat někdy až dvanáct minut. Člověk když se dívá na společnosti známé osobnosti , buď sportovce nebo herce při propagaci nějaké věci , o které stoprocentně neví ti zmínění sportovci nebo herci nic , tak se divákovi může z toho chtít brečet či smát se , ale neudělá s tím nic . Zároveň se automaticky zvýší hlasitost u našeho přijímače při reklamách a tím pádem může taková upoutávka zcela určitě naštvat i toho nejotrlejšího diváka. Toto by se sice mělo s novým zákonem změnit, už by se neměla automaticky zvýšit hlasitost , ale věřit tomu , že se tak opravdu stane , to asi nemůžeme . Co se týče rádiových vln , tak tam existuje obrovská výhoda , že nemůžeme žádné rádoby kecaly spatřit. Existuje jediná možnost , a to stejně tak jako u televizního přijímače naladit jinou stanici. Méně iritující i útočné bývají upoutávky v jiných médiích , třeba v časopisech či novinách , které nenutí člověka číst, co nechce . Úroveň masových médií nelze globálně označit za špatnou ani dobrou , hlavní hledisko je to , jaký program si ten daný jedinec vybere nebo jakou věc má v úmyslu číst. Úroveň různých novin či magazínů není v Česku není špatná, každý má možnost si přečíst to, co ho nebo ji zajímá. Diskutovat snad můžeme jen o ceně novinových plátků, která se pořád zvyšuje a v současnosti atakuje hranici až dvaceti korun. Taková cena za několik stránek textu v papírové podobě je opravdu velká. Co se týče bulvárních novin či magazínů, tak tam není otištěna snad jedna jediná pravdivá skutečnost, takže je na člověku samotném, jestli se vyvaruje kupování takových plátků. Kvalitní pořady jsou občas k vidění i na našich televizních obrazovkách , ale bohužel jde většinou i filmy či seriály z Ameriky , na kterých lze pokazit jedině dabing , příkladem může být jeden oblíbený seriál , který vysvětluje jednu teorii . A to se někdy českým producentům daří. Rozdíl mezi originálem a českým dabingem je hodně zarážející. Vlastní tvorba českých televizí není valná, nejvíce úspěšné jsou pořady, které byly převzaty ze zahraničí. Jediná jistota na veřejnoprávní televizi je hokej či fotbal, někdy ale i tato instituce vyprodukuje dobrý seriál, který ale nestačí na to , aby se dalo říci, že veřejnoprávní televize je na tom dobře. Nový ředitel veřejnoprávní televize, bývalý ředitel jedné soukromé televize, zřejmě není zárukou zlepšení . Soukromé televize zásobují své diváky porcí zpěvu či talentu, ale i jim se podaří občas natočit kritiky oceňovaný seriál , ale to jen první ze soukromých televizí , ta druhá má zase jednoho úspěšného kuchaře. Nejvíce svobodným médiem z masových médií je internet, je to bílá vrána mezi ostatními médii. To, že internet už nahradil a převýšil všechny ostatní média je jasné, na internetu je ke zhlédnutí opravdu vše, můžeme jen doufat , že snahy o jeho kontrolu ze zemí na východ od nás nebudou úspěšné , ale to ukáže čas. Možná, že víte, že existují nesvobodné společnosti, které mají jediný cíl a to odstranit jejich poslední problém a to je kontrola internetu jako masového média kde se člověk snadno ztratí, protože internet je v těchto zemích opravdu masově využíván. Čína, ve které člověk musí být na internetu známý pod svým vlastním jménem a ne pod přezdívkou, tu masovou jedinečnost internetu trochu kazí a člověk se tam bohužel stává nesvobodným . Myslím si tedy, že masovou kulturu bychom měli všichni brát jako svým způsobem nutné zlo, které má, jak pozitiva, tak i negativa a záleží na tom jak se k tomu pozitivu či negativu postavíme nebo prostě musíme brát masovou kulturu jako součást našeho života. Literatura Web: Wikipedie , heslo Masová kultura, dostupné z V rámci byly použity tyto zdroje : ,, Jirák, Jan – Köpplová, Barbara: Média a společnost: stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-697-7. Kol. autorů: Universum: Všeobecná encyklopedie. 5. díl. 1. vydání. Praha: Euromedia Group, k. s. – Odeon, 2000. ISBN 80-207-1060-4. Kol. autorů: Encyklopedie. 1. vydání. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN 80-902555-2-3 McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace. 1. vydání. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-200-9. Reifová, Irena a kolektiv: Slovník mediální komunikace. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-7 ,, Kniha : Schéma masové kultury / Theodor W. Adorno ; [z německého originálu ... přeložili M. Hauser, M. Váňa]. Praha : Oikoymenh, 2009 Web : Soubor s názvem STUD Socka masovaKultura : Masová kultura . Dostupné z