Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústavu hudební vědy
Sdružená uměnovědná studia
SUBKULTURA OTAKU
Autor: Kateřina Vránová
UČO: 415875
Typ studia: kombinované
Ročník: 1
Brno
2.1.2013
Pod pojmem otaku se skrývá kulturní skupina vzniklá v 80. letech 20. století v Japonsku.
Členové této skupiny se vyznačují zájmem o mangu (druh japonského komiksu
se specifickým druhem kresby), anime (animovaný film nebo seriál, kreslený stylem jako
manga), modely nebo počítačové hry. Při určování dnešní japonské kultury jsou její nedílnou
součástí otaku a to nejen díky tomu, že umělecká díla a průmyslové výrobky pocházející
z otaku subkultury jsou uznávány nejen v Japonsku, ale i ve světě, ale také proto, že jejich
mentalita začíná mít čím dál tím větší vliv na japonskou kulturu.
Původ slova otaku je odvozen z japonského slova, které znamená cizí dům nebo rodinu. Může
se také použít jako výraz zdvořilosti pro druhou osobu množného čísla. V moderním pojetí
v japonském slangu označuje jednotlivce, kteří se zajímají o určité téma (anime otaku, manga
otaku atd). Poprvé toto slovo užil Akio Nakamori v roce 1983 ve svém článku „Studie
Otaku“, kde už poukazuje na antisociální a nepopulární stránku otaku.
Subkultura otaku - milovníci stylu mangy nebo anime nejsou záležitostí dětí, jak si mnozí
myslí. Jde spíše o studenty nebo dospělé muže, ale mezi příznivci se najdou i ženy. Náměty
na příběhy mangy nebo anime se hledají ve sci-fi, pohádkách, hororech, mytologii,
detektivkách, pop kultuře.
Všeobecně nemá subkultura otaku příliš dobré postavení. Jedním z důvodů je, že otaku jsou
všeobecně považováni za antisociální, sobecké a perverzní. Jsou to lidé, kteří sedí u počítačů,
čtou mangu, sledují anime a nemají žádnou zpětnou vazbu se svým okolím. (Je znám případ
sériového vraha, který znásilnil čtyři děti a jedl části jejich těl. Později se ukázalo, že se jedná
o typického otaku – stěny a okna měl polepené komiksy). Druhým důvodem je, že jsou velmi
uzavření a pociťují nepřátelství k těm, kteří s nimi nesdílí jejich chování - nakupování
ve speciálních obchodech v Akihabaře, sbírání figurek, navštěvování Comiket trhu. Tyto
aktivity tvoří určitý druh komunity a chtějí, aby byla uzavřená. Další důvod je spojen
se sociálně psychologickým problémem japonské poválečné identity. Od skončení 2. světové
války nebyli Japonci schopni být pyšní na své kulturní tradice. Tento problém má dvě příčiny
– politickou a sociologickou. K politické příčině patří, že jakýkoliv kladný postoj k japonské
identitě byl považován za politicky pravicový, což vedlo k likvidaci japonského vojenského
zločinu. Druhý, sociologický důvod (spíše japonská tradice) je, že japonská společnost byla
poevropštěna a poameričtěna a tím pádem návrat k tradicím se zdál být falešný. Na druhou
stanu by otaku kultura nemohla fungovat bez amerického vlivu. Dá se říci, že otaku kultura
je výsledkem japanizace americké pop kultury.
Přední otaku tvrdí, že je otaku kultura předmoderním nástupcem japonských tradic – hlavně
období Edo. Především struktura anime nebo mangy je podobná Kabuki (forma tradičního
japonského divadla) a Joruru (tradiční japonské loutkové divadlo). Dalším faktem, který tomu
nasvěcuje, je kreslená přímá linka objevující se v 17. století, která se opět objevuje u anime.
Může se tak zdát, že Japonsku chybí uspokojivá modernizace. I přes přesvědčivou podobnost
mezi kulturou Edo a otaku kulturou bychom neměli zapomenout, že tato kultura
by neexistovala bez vlivu amerických subkultur. Na otaku subkulturu se nesmíme dívat jako
na předmoderního nástupce a to kvůli zdomácnění americké kultury, která probíhala zároveň
s ekonomickým růstem a navrácením národního sebevědomí v letech 1950 a 1960.
„Obtížně uchopitelný a při tom globálně nakažlivý fenomén otaku láká k různým
vysvětlujícím teoriím.“1
O jednu teorii se pokusil i Takashi Murakami výtvarník, kurátor,
teoretik a popularizátor japonské kultury. Ve své tvorbě vychází ze subkultury otaku.
Inspiraci pro svá díla našel právě v manze a anime. Hledal příčinu jejich popularity a jejich
roztomilosti. Během průzkumu přišel na teorii dvojité plochosti, kde se snaží vyložit hybridní
japonskou kulturu. „Dal do souvislosti plochost tradiční japonské malby s plochostí anime
a současně japonskou neschopnost rozlišit vysokou a nízkou kulturu, ve které neexistuje rozdíl
mezi vysokým uměním a řemeslem.“2
Umění v Japonsku je hned dvakrát ploché, jak v jeho
zobrazení, tak v jeho obsahu.
Otaku na západě
Otaku již není čistě japonskou záležitostí, ale rozšiřuje se do celého světa. Stal se z něj životní
styl. Na rozdíl od Japonců se otaku v jiných zemí nesetkávají s takovou netolerancí. Jedním
z důvodů by mohlo být to, že na západě nelpí na své tradici jako v Asii, zejména v Japonsku,
které je známé svoji kulturou a tradicemi.
V jiných zemích tento termín nepoukazuje jen na zájemce o anime a mangu, ale o celé
Japonsko. Díky tomuto fenoménu stoupl zájem o jejich kulturu. Fanoušci se učí jejich jazyk,
pořádají festivaly, zakládají fóra, fankluby nebo dobrovolně překládají titulky.
1
POSPISZYL, Tomáš. Manga! Anime! Otaku!: postavy z japonských komiksů dobývají svět. Týden. 2005,
roč. 12, č. 18, s. 89. ISSN 1210-9940.
2
POSPISZYL, Tomáš. Manga! Anime! Otaku!: postavy z japonských komiksů dobývají svět. Týden. 2005,
roč. 12, č. 18, s. 90. ISSN 1210-9940
Použitá literatura
Týden. Praha: Empresa media, a.s., 2005, roč. 12, č. 18. ISSN 1210-9940.
Internetové zdroje
AZUMA, Hiroki. Superflat Japanese Postmodernity [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné
z: http://ha.shiftweb.net/en/texts/superflat_en1.html
Origin of Otaku Culture. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://www.facts-about-
japan.com/otaku.html
Origins of オタク (Otaku) in Japan. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné
z: http://totorosan.com/2011/11/23/otaku-%E3%82%AA%E3%82%BF%E3%82%AF/
Western Vs Japan. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné
z: http://blog.nus.edu.sg/js2222u0805175/