Seminární práce Kulturní průmysl Zpracovala Iva Rybářová Kulturní průmysl je úzce spojen s masovou kulturou. Tento pojem snad poprvé použili Max Horkheimer a Theodor W. Adorno (významní představitelé neomarxismu, tzv.frankfurtské školy) v knize Dialektika osvícenství, kterou vydali v Amsterodamu v roce 1947. Theodor W. Adorno tvrdí „Kulturní průmysl slévá staré a familiární do nové kvality. Ve všech jeho odvětvích existují produkty, jež jsou šity na míru masové konzumaci a do velké míry povahu této konzumace samy určují, neboť jsou produkovány více či méně podle plánu. Jednotlivá odvětví si jsou podobná ve struktuře nebo alespoň do sebe vzájemně zapadají takovým způsobem, že vytvářejí systém téměř bez prázdného místa.“ Kulturní průmysl zahrnuje spoustu odvětví jako jsou například Architektura, Design, TV a rozhlas, Hudba, Film, Divadlo, Knihy a tisk, Videohry, Scénická umění a Kulturní cestovní ruch, aj. Cílem je hlavně pobavit publikum a využít jeho volného času. Kulturní průmysl je určený široké veřejnosti. Upřednostňuje nenáročné žánry a podléhá zákonu nabídky a poptávky. Dle Umberta Eca se kulturní průmysl začal rozvíjet vynálezem knihtisku. Díky němu se ve větším množství začaly tisknout knihy a uspokojila se tak poptávka lidu. HUDBA Hudbu dělíme na spoustu žánrů. Je to třeba klasická hudba, pop, rock, metal, hip hop, aj. Stala se taktéž nedílnou součástí našeho života. Části skladeb jsou použity ve filmu, v televizi jako podklad k různým videím nebo upoutávek. Hudba je součástí muzikálů a je slyšet i v obchodních domech. V těchto případech má navozovat příjemnou atmosféru. Hudbu si můžeme poslechnout jak v rádiu, tak i v televizi. Existují totiž i televizní kanály, které jsou věnovány pouze hudbě. Jejich program je strukturován na pořady, kde se například po hodině střídají čeští či zahraniční interpreti, žánry anebo probíhají rozhovory s hudebníky nebo se probírají připravované či právě probíhající festivaly. Naší nejznámější hudební televizí je Óčko, ze zahraničních jsou to například Viva, MTV, VH1, … Mezi rádia bychom mohli zařadit Český rozhlas, Frekvence 1, Evropa 2, Free rádio, Dance rádio, Rádio Beat, Impuls a jiné. Festivaly jsou nedílnou součástí. Mohla bych zmínit například Open Air Festival, Rock for People, Hip Hop Kemp, Sázava fest, Mácháč, České hrady… FILM Jedním z odvětví kulturního průmyslu je i film. Ve filmech se spojuje výtvarná, hudební, literární a interpretační stránka. Jeho obsah je zdrojem informací o historickém a sociologickém vývoji společnosti a společnosti samotné. Filmová tvorba se dělí na několik žánrových skupin jakými jsou například: drama, dobrodružný film, komedie, romantický film, thriller, horor, western, akční, krimi, rodinný nebo třeba animovaný. Mezi filmovou tvorbu České republiky patří Vratné láhve, které byly natočeny v roce 2006. Tento film měl v režii Jan Svěrák a na www.csfd.cz získal 76 %. Ženy v pokušení které natočil Jiří Vejdělek 2010 nebo Anděl Páně, jenž natočil Jiří Strach roku 2005. V České republice je postaveno 728 kin. Z toho multikin je 21 a tradičních 707, do kterých se řadí stálá kina, letní kina, kinokavárny, místa s provozem putovních knih a nepravidelná promítací místa (zdroj: Zpráva o české kinematografii v roce 2007, MK ČR). Filmové festivaly, festivaly, které jsou tématicky zaměřené nebo filmové přehlídky hraných, animovaných a dokumentárních filmů mají významnou úlohu. Nejznámějším a zároveň jeden z největších je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary dále pak Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín, Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, festival Letní filmová škola v Uherském Hradišti a Mezinárodní festival animovaných filmů AniFest Třeboň. Filmové školy a vzdělávací instituce Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, Soukromá vyšší odborná škola filmová v Písku, Filmová škola Zlín a další mají velký význam v oboru vzdělávání odborníků i veřejnosti. DIVADLO Patří mezi jedno z nejoblíbenějích kulturních vyžití. Značný zájem vzbuzují především muzikálové produkce s popovými hvězdami v hlavních rolích, což zaručuje velmi úspěšné divadelní podnikání. Nový dech, který české divadlo v současnosti nabírá, je provázen i dalšími divadelními aktivitami, které byly dříve záležitostí jen úzkého okruhu lidí, jako je pohybové a taneční divadlo, performance, site-specific projekty, divadlo jako sociální práce atd. Herci, jež na jeviši přestavují pantomimu, zpěv, tanec či dokonce improvizovaný dialog, oblečeni v kostýmech daného představení Vás vtáhnou do děje. V České republice máme hned několik takových budov. V Brně to jsou například Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, Městské divadlo a mnoho dalších. V Praze je to například Hudební divadlo Karlín, Dejvické divadlo, Národní divadlo a mnoho dalších. Městské divadlo v Brně je zaměřeno na činoherní, hudební, ale hlavně muzikálovou produkci. Některá představení z jejich repertoáru jsou například Dokonalá svatba, Čarodějky z Eastwicku, Divá Bára, Cyrano z Bergeracu, Mary Poppins, Škola základ života. Kulturní průmysl je pro obyvatelstvo důležitou součástí. Je to zdroj kulturního obohacení společnosti, která má za úkol využít volného času obyvatel, v některých případech můžeme dokonce říci, že jde i o vzdělání současné společnosti. Zvolená literatura: http://glosy.info/texty/prehodnoceni-kulturniho-prumyslu/ http://www.idu.cz/cs/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-cr-e-book-2011