Kulturní průmysl:
Pod pojmem kulturní průmysl si můžeme představit: knižní trh, hudební a filmový průmysl,
architekturu, design či reklamu. S kulturním průmyslem se dnes setkáváme denně. Ať už se jedná o
sledování televize poslechu rádia návštěvy výstavy, kina nebo divadla. Vznikl za účelem zisku.
Spojuje se vněm vysoké umění s nižším, které bylo vždy oddělené. Jelikož je o něj zájem tak toho
dokáže využít i zneužít. Dokáže ovlivnit i zmanipulovat davy lidí. Nelze jeho vliv ignorovat,
přesto jej nesmíme brát úplně vážně, ne vždy nám ukazuje pravdu. O jeho pravdě a nepravdě a o jeho
estetické úrovni vznikají diskuze, bohužel jsou společností potlačovány. Kolikrát neplatí to, že se
řídí tím, co lidé chtějí ale tím co si myslí, že lidé chtějí. Myslím, že největší vliv má dnes
televize.[1]
Česká televize
Televizní média v České republice jsou dvojího typu státní a komerční. Já osobně dávám přednost
státní televizi (ČT) i když vždy nevysílá ty nejsledovanější pořady, ale zase není pohlcena
reklamou, jak tomu je v komerční televizi. Na jednu stranu se komerčním televizím nedivím, že
vysílají tolik reklam, pravda je, že je reklamy živí. Na druhou stranu by měli mít nějakou hranici
například je nedávat v průběhu pořadu, co nejčastěji to jde. Třeba do 90 minutového filmu nacpat 3
série reklam po 10 minutách. A samozřejmě dalších 10 minut reklam před pořadem a 10 minut po něm.
To je strašné! Bohužel dnešní svět je jen o penězích a hlavně komerční média se tím řídí. Ve státní
televizi tomu tak naštěstí není, ta může vysílat jen 1% reklam svého vysílacího času a může dát
maximálně 6 minut reklam do jedné hodiny. Bohužel to Česká televize (dále už jen ČT) nemá/neměla a
ani mít v této branži nebude lehké.
ČT vznikala už v Československu během listopadového převratu 1989. Po Československé televizi
přebrala první program přejmenovaný na federální okruh F1. Ten vysílala až do konce roku 1992, kdy
se Československá televize rozpadla. Druhý program se rozdělil na českou část ČTV a slovenskou STV.
Na třetím okruhu byl spuštěn třetí český program OK3 (Otevřený kanál tři).
Oficiální vznik ČT, jako samostatný podnikatelský subjekt nezávislý na státním rozpočtu, byl až 1.
ledna 1992.[2] Stává se také největším producentem české kinematografie a přispívá k jejímu rozvoji
a záchraně.
V lednu 1993 došlo k přejmenování kanálů na ČT1 (dříve ČTV), ČT2 (dříve F1) a ČT3 (dříve OK3). 3.
února 1994 ČT ruší kanál ČT3. Frekvence tohoto zrušeného kanálu se přesouvá na ČT2 a na volné
frekvenci po ČT2 zahajuje vysílání nezávislá komerční televize Nova.[3] V průběhu 4 měsíců získala
televize Nova větší sledovanost než ČT1 a ČT2 dohromady. ČT se snažila zvýšit sledovanost novou
strukturou zpravodajství a novými pořady.[4] Bohužel ani to nestačilo. Nova již od září 1994
dosahovala okolo 70% sledovanosti. Vliv na to měla živost a agresivita zpravodajství, zábavnost a
zahraniční produkce. Postavení ČT bylo za těchto okolností obtížné.[5] Mezi prvními pořady ČT byly:
Události na ČT1, Neváhej a toč, Kufr,… Od roku 1996 se začali diváci pozvolna k ČT vracet. Největší
úspěch sklízely dramatické a zábavné pořady (např. Televarieté, Život na zámku, Kinobox nebo Česká
soda).[6]
Rok 1997 navázal na rok 1996 =další nové pořady, seriály a dokumenty. Např. Zdivočelá země,
dvoudílná Charta 77 nebo Manéž Bolka Polívky.
1998-2000 snaha se přiblížit komerční televizi. Výsledek totální chaos. Odchod řady profesionálů
z České televize.
2000-2001 Období krize v ČT. Redakce zpravodajství se vzbouřila proti způsobu odvolání a volby
generálního ředitele Radou ČT a po dobu více než dvou týdnů pak bylo vysíláno dvojí zpravodajství,
vzbouřenecké a oficiální. Obě komory parlamentu se pak postavily spíše na stranu vzbouřenců.
2. května 2005 bylo spuštěno vysílání zpravodajského kanálu ČT24 a 10. února 2006 začal vysílat
také sportovní kanál ČT4 Sport.[7]
Zaměření Kanálů ČT:
ČT1 vysílá pořady především pro většinové publikum a nejvíce se podobá komerčním stanicím.[8]
ČT2 je orientována na kulturu, vzdělávání, dokumenty, pořady o přírodě, historii a vědy.[9]
ČT3 byl třetí program ČT, který vysílal do 3. února 1994.
ČT24 je zpravodajskou stanicí vysílající 24 hodin denně zprávy a publicistiku.
ČT sport (dříve ČT4) je zaměřen na sportovní přenosy, pořady o sportu a další sportovní relace.
Organizace ČT se skládá z České televize v Praze, Televizního studia Brno a Televizního studia
Ostrava. Je financována z koncesionářských poplatků, jejichž výši určuje zákon, a z vlastní
podnikatelské činnosti (z vysílání reklam).
Posláním ČT je naplňovat tzv. veřejnou službu, ne tedy konkurovat soukromým televizním kanálům, ale
doplňovat jejich nabídku o projekty, které nejsou ziskové, ale veřejně prospěšné.[10]
O ČT asi nejvíc píše časopis Synchron – Zpravodaj Českého filmového a televizního svazu. Např. v
pátém čísle roku 2012 se dozvíme, že od 3. 9. 2012 začne ČT vysílat poslední čtvrtou řadu seriálu
Zdivočelá země. Kdy první sérii vysílala už v roce 1997 a jde o nejdéle točený seriál, na kterém ČT
spolupracovala, ale i nejdéle točený seriál, který byl kdy u nás natočen. Zdivočelá země má za úkol
připomenout mladé generaci vyrůstající na svobodě tak i jako připomínku ostatním divákům, jaký byl
komunistický režim a čeho všeho byl schopen se dopustit.[11]
Kopřiva Martin, UČO: 416079
________________________________
[1] Adorno, Theodor W.. Přehodnocení kulturního průmyslu [online]. Glosy.info, 22. srpen 2004.
[cit. 29. prosince 2012]. Dostupné na WWW:
. ISSN 1214-8857. Z tohoto zdroje jsem
čerpal, ne přímo citoval
[2] Wikipedia [online]. c2004, poslední revize 18. 11. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z
[3] Stejný zdroj
[4] Pittemann, Jiří – Saturková, Jitka – Šnáb, Vít (editoři): (Prvních) 10 let České televize. 1.
vyd. Praha : Česká televize, 2002. s.9. ISBN 80-85005-37-9.
[5] Stejný zdroj s. 16
[6] Stejný zdroj s. 17
Kniha mi dále pomáhala pří psaní historie o ČT
[7] Wikipedia [online]. c2004, poslední revize 18. 11. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z
[8] Stejný zdroj
[9] Wikipedia [online]. c2004, poslední revize 30. 10. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z
[10] Wikipedia [online]. c2004, poslední revize 18. 11. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z
[11] Není celé citováno, zdroj: Synchrom : Zpravodaj Českého filmového a televizního svazu fites.
Praha : tisk Agntura Jiří Brůna JB,2012, roč. 11, č. 11. Vychází 6x ročně. ISSN 1213-9181. s. 24.