Úvod do uměnovědných studií
Je možné vědecky studovat umění a kulturu?


Malé opakování
n…odvážně propojil prvky vizuální (světelné) techniky a prvky hudební. Vznikla tak unikátní
symbióza umožňující i nutící diváka vnímat divadelní obrazy více smysly, aniž by došlo k rozbití
děje nebo celkové stavby jednotlivých obrazů…
n
n…svou strukturou naplnil všechny prvky antického dramatu a umožnil tak divákovi vnímat krásu a
vznešenost děje, aniž by je rušili vkusně použité vizuální a zvukové prvky…
n
n…se svou profesionální prezentací hudebních prvků různých národnostních menšin a jejich
konfrontací s většinovou hudební kulturou snažil diváky přesvědčit o nepatřičnosti pocitu
nadřazenosti většinové hudby nad těmito menšinovými kulturami…

Věda
nangl. SCIENCE
n
nněm. DIE WISSENSCHAFT
n
npol. NAUKA

Důležité rozdíly
n
nFilozofie – Empirická věda
n
nPřírodní vědy – Společenské vědy
n
n

Naše základní otázka
nJsou sociální vědy (vědy o společnosti) vědecké???
n
nČastý omyl:
nvíce vědecký = více exaktní a normotvorný

Max Weber (1864-1920)
nhistorik, právník, ekonom, sociolog
nhistorik Heinrich von Treitschke, Theodor Mommsen, Wilhelm Dilthey
nStudium v Heidelbergu a Berlíně
n1892 habilitace v Berlíně na právnické fakultě
n1894 profesor národního hospodářství ve Freiburgu, 1895 Heidelberg katedra hospodářství
n1898 nervové zhorucení – konec vysokoškolské kariéry, 1902 krátce obnovil.
n
n

Otec právník, poslanec říšského sněmu v Berlíně. Hosté otce.
Pedagogické působení krátce obnovil ještě na konci života ve Vídni a Mnichově.
Účasntil se mírových vyjednávání ve Versailles.

Dílo
nVliv Heinrich Rickert, Wilhelm Windelband a Wilhelm Dilthey, německý historismus
nDie protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus 1904/1905
nDie „Objektivität“ sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis 1904
nDer Sinn der „wertfreiheit“ der soziologischen und ökonomischen Wissenschaften 1917
nDie rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik 1921 posmrtně
n

Dělení věd
nnovokantovci – Windelband, Rickert
nVědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon)
nVědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní, dílčí; grafé = z řečtiny: zaznamenávám, píši;)
nv anglosaském prostřední podobná polarita mezi
nsciences
nhumanities

Weberovo pojetí empirické vědy
nNikdy nemůže být úkolem zkušenostní vědy zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich mohla
vyvozovat recepty pro praxi.
n
nEmpirická věda není s to nikoho naučit, co má, nýbrž pouze to, co může a – podle okolností – to,
co chce.

Vztah k hodnotám
nEmpirická věda:
nvztahování k hodnotám
nversus hodnocení
nNeexistuje žádná naprosto „objektivní“ vědecká analýza kulturního života (...), který by byla
nezávislou na zvláštních a „jednostranných“ hlediscích, podle nichž se – výslovně nebo mlčky,
vědomě nebo nevědomě – konstituují, analyzují a výkladově člení tyto jevy jako objekt výzkumu.
(Objektivita, s. 27)

Základní metodologická otázka
nhodnotová neutralita (pozitivismus, empirické vědy) nhodnocení a kritika (frankfurtská škola,
marxismus, feminismus)

Objektivita
n...„pokud má na půdě sociálních věd metodicky korektní vědecké dokazování plnit svůj účel, musí
být i Číňanem uznáno za správné; anebo, lépe řečeno, vědecké dokazování musí o tento cíl v každém
případě rozhodně usilovat, jakkoli nemusí být pro nedostatek materiálu vždy zcela dosažitelný.“
(Objektivita, s. 15)

Empirická věda a filosofie
nReálné či empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání, filozofie, v několika
podstatných rysech:
n 1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým.[1]
n 2) jsou tematicky redukované.[2]
n 3) jsou metodicky abstraktní.[3]
nZatímco empirické vědy se pohybují v oblasti faktů, které jsou dány člověku ve zkušenosti,
filozofie zkoumá podmínky možnosti této zkušenosti.
n
n[1] To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh", "absolutní duch", "idea",
"samopohyb").
n[2] Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je rozdíl mezi dobrem a
zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení životní situace?".
n[3] Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do značné míry
univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván specifickým přístupem, nýbrž je
užíváno typizovaných či "normovaných" postupů. Jednotlivý případ není předmětem zájmu sám o sobě,
ale jako prvek celé třídy jevů, jako reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních vlastností se
"abstrahuje", pokud je není možné "zobecnit" na množinu jevù".

Předběžná definice vědy
nV odborné literatuře je možné nalézt nepřeberné množství definic vědy. Dále uvádíme několik
typických příkladů:
n"Věda je systém poznatků budovaný na základě systematických metod bádání."
n"Věda je organizovaný dynamický komplex faktů, principů, teorií a hypotéz."
n"Věda je činnost, která přináší systematickou informaci o světě."
n"Věda je systém výpovědí, jejichž pomocí si vytváříme pojem o určitém předmětu, resp. o celé
oblasti skutečnosti.“
n

Definice vědy…
nRacionálně zdůvodnitelné a konzistentní výpovědi
nFormulované v přijatém jazyku (vědy)
nJsou ověřitelné
n
nVěda tvoří a produkuje vědění (nutnost důkazu a to i v oblasti každodennosti)

Pokrok
nhodnotově neutrální pojem pokroku
npokrok jako růst diferenciace a integrace, postup od homogenního k heterogennímu (Herbert Spencer)
npokrok racionality – sociologie tónových systémů

Vývoj vědy
nPozitivistický přístup (indukce)
n
nKarel Popper (falizifikace)
n
nThomas S. Kuhn (paradigma)

Věda jako sociální jev
nInstituce
nOrganizace
nSoučást kultury
nSoučást ekonomiky
nSoučást politiky

Požadavky na vědce
nVysoká úroveň podstatných (meritorních) poznatků
nEtika
nMetodologie

Metodologie vědy
nSystematičnost
nPřesnost
nKontrolovatelnost
nOvěřitelnost
nMožnost zobecnění
n