Úvod do uměnovědných studií Je možné vědecky studovat umění a kulturu? Malé opakování n…odvážně propojil prvky vizuální (světelné) techniky a prvky hudební. Vznikla tak unikátní symbióza umožňující i nutící diváka vnímat divadelní obrazy více smysly, aniž by došlo k rozbití děje nebo celkové stavby jednotlivých obrazů… n n…svou strukturou naplnil všechny prvky antického dramatu a umožnil tak divákovi vnímat krásu a vznešenost děje, aniž by je rušili vkusně použité vizuální a zvukové prvky… n n…se svou profesionální prezentací hudebních prvků různých národnostních menšin a jejich konfrontací s většinovou hudební kulturou snažil diváky přesvědčit o nepatřičnosti pocitu nadřazenosti většinové hudby nad těmito menšinovými kulturami… Věda nangl. SCIENCE n nněm. DIE WISSENSCHAFT n npol. NAUKA Důležité rozdíly n nFilozofie – Empirická věda n nPřírodní vědy – Společenské vědy n n Naše základní otázka nJsou sociální vědy (vědy o společnosti) vědecké??? n nČastý omyl: nvíce vědecký = více exaktní a normotvorný Max Weber (1864-1920) nhistorik, právník, ekonom, sociolog nhistorik Heinrich von Treitschke, Theodor Mommsen, Wilhelm Dilthey nStudium v Heidelbergu a Berlíně n1892 habilitace v Berlíně na právnické fakultě n1894 profesor národního hospodářství ve Freiburgu, 1895 Heidelberg katedra hospodářství n1898 nervové zhorucení – konec vysokoškolské kariéry, 1902 krátce obnovil. n n Otec právník, poslanec říšského sněmu v Berlíně. Hosté otce. Pedagogické působení krátce obnovil ještě na konci života ve Vídni a Mnichově. Účasntil se mírových vyjednávání ve Versailles. Dílo nVliv Heinrich Rickert, Wilhelm Windelband a Wilhelm Dilthey, německý historismus nDie protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus 1904/1905 nDie „Objektivität“ sozialwissenschaftlicher und sozialpolitischer Erkenntnis 1904 nDer Sinn der „wertfreiheit“ der soziologischen und ökonomischen Wissenschaften 1917 nDie rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik 1921 posmrtně n Dělení věd nnovokantovci – Windelband, Rickert nVědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon) nVědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní, dílčí; grafé = z řečtiny: zaznamenávám, píši;) nv anglosaském prostřední podobná polarita mezi nsciences nhumanities Weberovo pojetí empirické vědy nNikdy nemůže být úkolem zkušenostní vědy zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich mohla vyvozovat recepty pro praxi. n nEmpirická věda není s to nikoho naučit, co má, nýbrž pouze to, co může a – podle okolností – to, co chce. Vztah k hodnotám nEmpirická věda: nvztahování k hodnotám nversus hodnocení nNeexistuje žádná naprosto „objektivní“ vědecká analýza kulturního života (...), který by byla nezávislou na zvláštních a „jednostranných“ hlediscích, podle nichž se – výslovně nebo mlčky, vědomě nebo nevědomě – konstituují, analyzují a výkladově člení tyto jevy jako objekt výzkumu. (Objektivita, s. 27) Základní metodologická otázka nhodnotová neutralita (pozitivismus, empirické vědy) nhodnocení a kritika (frankfurtská škola, marxismus, feminismus) Objektivita n...„pokud má na půdě sociálních věd metodicky korektní vědecké dokazování plnit svůj účel, musí být i Číňanem uznáno za správné; anebo, lépe řečeno, vědecké dokazování musí o tento cíl v každém případě rozhodně usilovat, jakkoli nemusí být pro nedostatek materiálu vždy zcela dosažitelný.“ (Objektivita, s. 15) Empirická věda a filosofie nReálné či empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání, filozofie, v několika podstatných rysech: n 1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým.[1] n 2) jsou tematicky redukované.[2] n 3) jsou metodicky abstraktní.[3] nZatímco empirické vědy se pohybují v oblasti faktů, které jsou dány člověku ve zkušenosti, filozofie zkoumá podmínky možnosti této zkušenosti. n n[1] To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh", "absolutní duch", "idea", "samopohyb"). n[2] Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je rozdíl mezi dobrem a zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení životní situace?". n[3] Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do značné míry univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván specifickým přístupem, nýbrž je užíváno typizovaných či "normovaných" postupů. Jednotlivý případ není předmětem zájmu sám o sobě, ale jako prvek celé třídy jevů, jako reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních vlastností se "abstrahuje", pokud je není možné "zobecnit" na množinu jevù". Předběžná definice vědy nV odborné literatuře je možné nalézt nepřeberné množství definic vědy. Dále uvádíme několik typických příkladů: n"Věda je systém poznatků budovaný na základě systematických metod bádání." n"Věda je organizovaný dynamický komplex faktů, principů, teorií a hypotéz." n"Věda je činnost, která přináší systematickou informaci o světě." n"Věda je systém výpovědí, jejichž pomocí si vytváříme pojem o určitém předmětu, resp. o celé oblasti skutečnosti.“ n Definice vědy… nRacionálně zdůvodnitelné a konzistentní výpovědi nFormulované v přijatém jazyku (vědy) nJsou ověřitelné n nVěda tvoří a produkuje vědění (nutnost důkazu a to i v oblasti každodennosti) Pokrok nhodnotově neutrální pojem pokroku npokrok jako růst diferenciace a integrace, postup od homogenního k heterogennímu (Herbert Spencer) npokrok racionality – sociologie tónových systémů Vývoj vědy nPozitivistický přístup (indukce) n nKarel Popper (falizifikace) n nThomas S. Kuhn (paradigma) Věda jako sociální jev nInstituce nOrganizace nSoučást kultury nSoučást ekonomiky nSoučást politiky Požadavky na vědce nVysoká úroveň podstatných (meritorních) poznatků nEtika nMetodologie Metodologie vědy nSystematičnost nPřesnost nKontrolovatelnost nOvěřitelnost nMožnost zobecnění n