Úvod do uměnovědných studií
Co je umění?


Velké opakování /1
} Estetická funkce je pojem vytvořený a rozpracovaný _ _ _ , členem Pražského  _ _ _ kroužku.
Estetická funkce je _ _ _  mezi předmětem nebo jevem a jeho vnímatelem, který má určité specifické
vlastnosti. Mezi tyto vlastnosti patří především schopnost upoutat pozornost      (tzv. _ _ _) a to
prostřednictvím vyvolávání pocitu _ _ _  a dále schopnost  _ _ _ funkce jiné (tzv. autonomie).
Mezi základní charakteristiku estetické funkce paří její společenská (i časová a místní) _ _ _ .
lingvistický
bez zájmu/bez účelu
libost
libost
Mukařovský
autonomie
nahrazovat / kompenzovat
proměnlivost
soud
koncert
vztah
příjemno
dobro
izolace
forma
hra

} Estetickým vnímáním a tvorbou estetických _ _ _ se zabýval Immanuel Kant ve svém díle Kritika _ _
_ (doplňte sami).
} Krásno, které zakoušíme jako pocit  _ _ _ odlišoval od vnímání _ _ _,  vázáného na smyslové
počitky a vnímání _ _ _, vázáného na etické rozhodování.
} Tento pocit je vyvoláván _ _ _ a netýká se tedy věci samotné (její užitečnosti) ale pouze její _
_ _  (tzv. vnitřní samoúčelnost). Ve svém díle tak ukázal, že estetické vnímání je _ _ _ lidskou
mohutností.
}
lingvistický
bez zájmu/bez účelu
libost
libost
Mukařovský
autonomie
nahrazovat / kompenzovat
proměnlivost
soud
koncert
vztah
příjemno
dobro
izolace
forma
hra
Velké opakování /2

} Fridrich Schiller uvažoval o umění a o světě krásna, jako o prostoru svobodné _ _ _, ve kterém
může člověk realizovat svobodnou tvorbu, rozhodování i organizování společenských vztahů, i když mu
vnější (politické) podmínky takový prostor pro svobodu nenabízejí.
} Typickým příkladem tohoto vztahu je vývoj a organizace instituce _ _ _ během 19. století.
}
lingvistický
bez zájmu/bez účelu
libost
libost
Mukařovský
autonomie
nahrazovat / kompenzovat
proměnlivost
soud
koncert
vztah
příjemno
dobro
izolace
forma
hra
Velké opakování /3

Umění – variabilita pojmu
}1. zručnost, dovednost, řemeslo
}2. krásné umění, „Umění“
}
}τεχνη [techné] (řec.)
}Ars (lat.) – arte – the art – l’arte
}Die Kunst, sztuka (pol.)

Historická a společenská proměnlivost pojmu umění
}
}možnost ztráty charakteru „krásného umění“ u určité oblasti (např. řečnictví)
}
}opačný „vzestup“ do sféry umění – fotografie, populární hudba

Definice umění
}umění jako soubor uměleckých děl
} (Volek: Základy obecné teorie umění, 1968: 25)
}
}jednota činností a výtvorů, jež nabývají v konkrétním historickém a společenském kontextu
dominantní estetické funkce
} (Chvatík: Strukturální estetika, 2001: 90)
}
}umění jako společenská instituce, zahrnující díla, aktéry i aktivity

Pojem umění
}deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé (určitá skupina v určitém čase) za umění
považují“
}
}hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce imperativně, normativní charakter – výraz ideálů
}
}pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a tedy žádné umění
}
}protějškem kýč, podvod

Umělecká funkce
}Umění
}
}převaha estetické funkce, autonomní znak
}
}„průhlednost“ estetické funkce, jež dovoluje vystoupit některým mimoestetickým funkcím
}
}optimální je podle Mukařovského  polární napětí „mezi převahou funkce estetické a oné z
mimoestetických funkcí, která se v daném díle uplatňuje nejintenzivněji“
}
}přesuny v sestavě funkcí během existence díla – přesun dominantní funkce
}
}Jan Mukařovský: Umění, in: Studie I., Brno 2000,
} s. 185-207
}

Umění a „mimo-umění“
}J. Volek rozlišuje přechody:
}
}extenzivní – postupné:
} postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do
mimo-umění)
}
}intenzivní – skokové: ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do
ne-umění)

Mimoestetické funkce
}Architektura: estetická vs. praktická funkce
}Literatura: estetická vs. sdělovací funkce
}Tanec: estetická vs. pohyb – hygiena / vs. náboženská funkce
}Malířství a sochařství: estetická vs. sdělovací funkce
}
}…někdy EF druhotná – mapa, plakát, apod.

Tři velké otázky
}
}Vztah umění a poznání
}
}Vztah umění a morálky
}
}Vztah umění a společnosti
} à sociologie umění

Umění a poznání
}pokusy o definici specifičnosti umění na základě vztahu ke skutečnosti, zdůraznění kognitivní
funkce umění
}
}Polarita:
}zobrazení, nápodoba (mimeze) přírody
}imaginace a nezávislost na realitě
}

Umění a poznání
}Platon – dvojí mimesis
}
}křesťanský středověk – od ďáblova díla k nástroji poznávání Boha
}
}Kant – estetická autonomie

Umění a poznání
}F. Schiller – H-G. Gadamer: svobodná hra
}
}L. N. Tolstoj – úkolem umění je sdělovat hodnoty a morálku
}
}M. Heidegger – umění jako cesta k pravdě (αληθεια)
}
}O. Wilde – umění vyjadřuje jen sebe sama

Martin Heidegger (1889-1976)
}Krása je jeden ze způsobů, jak bytuje pravda jakožto neskrytost.
}…
}Co zde znamená být vytvořeno a tvořit na rozdíl od zhotovování a toho, že něco je zhotoveno?
}…
}Tvorba je zde myšlena vždy ve vztahu k dílu.   K bytnosti díla patří dění pravdy.
}
}Heiddeger: Dílo a pravda, 2003 (přel. Ivan Chvatík)
}

Oscar Wilde (1854-1900)
}The Decay of Lying. An Observation, 1889
}
}Art never expresses anything but itself. It has an independent life, just as Thought has, and
develops purely on its own lines.
}
}All bad art comes from returning to Life and Nature, and elevating them into ideals. Life and
Nature may sometimes be used as part of Art's rough material, but before they are of any real
service to art they must be translated into artistic conventions.
}
}
}

O. Wilde
}The moment Art surrenders its imaginative medium it surrenders everything. As a method Realism is
a complete failure.
}
}Life imitates Art far more than Art imitates Life.
}
}…the selfconscious aim of Life is to find expression, and that Art offers it certain beautiful
forms through which it may realize that energy.
}
}The final revelation is that Lying, the telling of beautiful untrue things, is the proper aim of
Art.

Theodor W. Adorno (1903-1969)
}frankfurtská škola sociálněvědná
}poznávací funkce umění v popředí – vliv Hegela
}
}Odpovědné umění se orientuje na kritéria, blížící se kritériím poznávání: něco souhlasí nebo
nesouhlasí, je správné či nesprávné.
}
}Jinak na volbě nezávisí vůbec nic. Tato otázka se vůbec neklade a nikdo nepožaduje, aby konvence
byla subjektivně opravňována: samotná existence subjektu, jenž by mohl tento vkus osvědčit, se
stala spornou, stejně jako na opačném pólu právo na svobodu volby, k níž už empiricky beztak
nedochází.
}
}O fetišovém charakteru v hudbě a regresi hudebního sluchu, 1938
}

Hodnota umění
}Esteticismus
}Hodnota díla je dána potěšením, které dílo přináší.
}
}Expresivismus
}Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je.
}
}Kognitivismus
}Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání.

Estetika a etika
21
}
}Eticismus
}
}Umírněný autonomismus
}
}Estetismus
}