Úvod do uměnovědných studií
Co je vkus?


Vkus
}anglicky taste
}francouzsky goût
}Německy Geschmack
}
}
}zvláštní schopnost souzení

Pojem vkusu
}Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla
}
}Vztah jedince k uměleckému jevu/předmětu
}Porovnání vlastních estetických norem s estetickou funkcí předmětu
}
}Schopnost
}Pedagogické konotace

Hodnocení umění
}Antika, středověk
} vs.
}Moderní umění (až zde pojem vkusu!)
}
}Norma vkusu
}Klasicismus: vznešeno, konvence
}Romantismus: přirozenost
}20. století: moderní, aktuální, nové
}
}
}
}

Vývoj pojmu
}počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století – zralý muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci
posuzuje nezávisle na subjektivních klamech
}
}vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a Skotsku
}Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) – schopnost vnímat pravdu subjektivně v
podobě krásy
}Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order, Harmony and Design (1725) –
člověk je nadán vnitřním smyslem pro krásu, harmonii a proporci
}
}postupná emancipace od vazeb na racionální poznání i opouštění analogie s morálními soudy vzhledem
k bezprostřednosti a smyslovým základům.

Immanuel Kant
}Kritika soudnosti 1790
}„vkus je schopnost posuzovat krásno“
}formulace teze o „estetické autonomii“
}vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra
}„soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový
soud, jehož motiv nemůže být jiný než subjektivní.“
}„Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“ Nezainteresované zalíbení estetického
soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v
dobrém.
}subjektivní soud s obecnou platností (sensus communis)
}meze aplikovatelnosti
}
}
}
}

Další vývoj užívání pojmu
}v 19. století ztrácí pojem na významu v estetickém diskursu
}
}v rovině dějin idejí lze pozorovat odvrat od pojmu vkus – v Hegelově estetice nehraje pojem vkus
žádnou významnou roli, problematika umění je diskutována primárně ve vztahu k poznání
}
}V dobových definicích se během 19. století posilují konotace související s věděním, především
historickým, „vkusový“
}soud vzdělaného gentlemana-amatéra je tak modelově nahrazován soudem historika umění.

20. století
}Člověk mající vkus…
}znalec umění
}neposuzuje podle neměnných norem
}schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD
}
}Ten kdo udává vkus, utváří módu

Základní pojetí
}(oscilace mezi)
}
}normativní – vkus dobrý a špatný, převládá v estetice
}
}relativistické – sociologické pojetí, vkus jako preference – operacionální definice

Sociologické pojetí vkusu
}Pierre Bourdieu (1930-2002)
}La distinction. Critique sociale du jugement (1979)
}
}Vrozená vs. získaná schopnost
}Vzdělání a kulturní kapitál
}Elity, lidovost
}
}