Úvod do uměnovědných studií Co je populární kultura? Literatura v češtině }Primární texty: } }Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975, 2007. } }Eco, Umberto: Skeptikové a těšitelé. Praha 1995. } }Volek, Jaroslav: Heslo „Populární kultura“. http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/popularni_kultura.htm Základní pojmy }lidová kultura (folk culture) }populární kultura (popular culture) } }masová kultura }vysoká kultura Lidová kultura }ideální typ folklóru – kultura jednotlivých lokálních komunit v tradiční společnosti } }vazba na každodenní život }nejsou striktně odděleny role umělce a publika } }výrazně lokální charakter }není mediálně zprostředkována – orální tradice }není masová Na cestě k populární kultuře 5 }Karneval v kultuře středověkého světa } }Proces transformace společnosti v moderní době } }Znaky „moderní“ populární kultury Karnevalová kultura (populární kultura) }Michail Michajlovič Bachtin (1895-1975) – ruský literární historik. } }Téma – „lid smějící se na náměstí“. }3 formy karnevalové kultury: }obřadní a mimetické formy (slavnosti karnevalového typu) }slovesná smíchová díla včetně parodií }různé formy a žánry familiární pouliční mluvy (nadávky, dušování, zapřísahání, lidové kletby atd.) Karnevalový smích }sváteční }všelidový – smějí se všichni, „smích světa“ }univerzální – míří na všechno a na všechny (včetně samých účastníků karnevalu) – tím se liší od moderní satiry, kde satirik stojí mimo vysmívané. }ambivalentní – veselý, radostný a zároveň výsměšný, odmítá a utvrzuje, pohřbívá a ohrožuje Základní rysy karnevalu }silný prvek hry }nezná dělení mezi účinkující a diváky (karnevalu se nepřihlíží, karneval se prožívá) – protiklad k divadlu – reálná forma samého života. }svátečnost – karneval jako dočasné osvobození od panující pravdy a stávajícího řádu, dočasné zrušení všech hierarchických vztahů, privilegií, norem a zákazů – logika „naruby“, převrácení hierarchie } }Binární opozice: oficiální – karnevalová kultura Transformace lidové kultury v procesu modernizace }Urbanizace }Nelokální charakter }Konfrontace s „vyšší“ kuturou } }Technický rozvoj }Postupné zprostředkování médii }Zmasovění Vyšší a nižší kultura }V čem je rozdíl? }Forma }Žánr }Obsah } }Hodnocení }Charakteristiky (U. Eco) Teorie populární kultury - hlaví školy }Frankfurtská škola }T.W Adorno, M. Horkheimer } }Politická ekonomie }Hegemonie, Ideologie }A. Gramsci, S. Hall } }Strukturalismus a sémiologie }U. Eco, R. Barthes Populární kultura v žánru kulturálních studií }Teorie populární kultury je jiným pohledem na principiálně stejný okruh fenoménů, jako je teorie masové kultury: } }teorie masové kultury zpravidla vidí masy jako pasivní příjemce sdělení produkovaných kulturním průmyslem, } }teorie populární kultury zdůrazňuje aktivní, kreativní roli společenských „aktérů“, kteří produkují kulturní významy masově distribuovaných textů. Ideologické předpoklady pojmu populární kultura v kulturálních studiích }„Populární kultura je vytvářena podrobenými lidmi v jejich vlastním zájmu ze zdrojů, které také kontradiktorně slouží ekonomickým zájmům těch, kteří vládnou. Populární kultura je vytvářena zevnitř a zespodu, nikoliv vnucována zvenku či shora, jak se domnívali teoretikové masové kultury.“ (John Fiske: Reading the Popular, London 1989, s. 2) } }Pojem populární kultura je v kulturálních studiích obvykle vázán na marxistická či výrazně levicová politická a ideologická východiska. Bývá líčena jako „kultura resistence“. Pojem subkultura }označuje specifickou kulturu skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s majoritní či dominantní kulturou či společností }antropologický pojem kultura je východiskem – vztahuje se k celku způsobu života }v pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy, opozice } }sféra tvorby autentických významů a hodnot, jež jsou pak korumpovány masovou kulturou Chronologický přehled subkultur ve Velké Británii subkultury.tif.jpg Mapa subkultur u nás kmeny.jpg 16