Úvod do uměnovědných studií
Co jsou uměnovědná studia?


Požadavky
}Zpracovat encyklopedické heslo z minimálně 2 různých zdrojů (z toho jeden neslovníkový)
}
}Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota; Umělecká
kritika; Masová kultura; Kulturní průmysl; Lidovost; Estetická norma; Postmoderna; Subkultura;
Umění jako zboží; Umělecká kritika; Módní vlny; Proces umělecké tvorby; Vztah umělce a publika;
Proměna vkusu; Hodnocení populární kultury
}
}Aplikovat na aktuální uměnovědný problém formou úvahy či eseje (5000 znaků včetně mezer (tolerance
10%).
}Zpracování probíhá v těchto termínech:
}Výběr hesla – do 25.10.
}Předložení textu práce elektronicky prostřednictvím IS – do 2.1.
}
}Závěrečná zkouška v podobě písemného testu ve zkouškovém období.

Uměnovědná studia



Estetika
}filozofická „nauka o krásnu“
}
}název dal oboru Alexander Gottlieb Baumgarten (1714-62) spisem Aesthetica z roku 1750
}
}kolísá mezi teorií smyslového poznání, krásna a umění

Obecná teorie umění
}vyrůstá z empirické opozice vůči spekulativní filozofické estetice
}Max Dessoir a Emil Utitz – na počátku 20. století pojem „allgemeine Kunstwissenschaft“
}v českém prostřední Jaroslav Volek (Základy obecné teorie umění. Praha, 1968)
}
}jako teorii umění lze ovšem chápat také různé empiricky zaměřené přístupy typu sociologie či
psychologie umění

Cultural Studies (kulturní studia)
}zdrojem francouzský strukturalismus a britský marxismus konce 50. let (Rolland Barthes, Mytologie,
1957; Raymond Williams Culture and Society, 1958)
}
}v současnosti navazuje na boom tzv. „theory“ v anglosaském světě (postmoderní filozofie,
feminismus)
}blízkost k mediálním a komunikačním studiím
}zájem o populární kulturu

Vaše studium
}„neprofesní“ bakalářské studium
}(model „liberal arts college“)
}
}možnost dalšího pokračování v magisterských navazujících programech (např. učitelství estetické
výchovy, management v kultuře, srovnávací uměnovědná studia)
}
}přenosné kompetence
}kulturní kapitál

Úvod do uměnovědných studií
Co je věda?


Empirická věda a filosofie
}Reálné či empirické vědy se odlišují od jiného druhu vědeckého poznání, filozofie, v několika
podstatných rysech:
}1) jsou "empirické", tedy vysvětlují empirické empirickým.
}2) jsou tematicky redukované.
}3) jsou metodicky abstraktní.
}
}
}Ad 1) To znamená, že nevysvětlují empirické transcendentním (např. "bůh", "absolutní duch",
"idea", "samopohyb").
}Ad 2) Resignují na zodpovězení řady otázek typu:"Proč jsme na světě?", "Jaký je rozdíl mezi dobrem
a zlem?", "Je sebevražda ospravedlnitelná jako řešení životní situace?".
}Ad 3) Používají pro různé jednotlivé případy výzkumných metod, které jsou do značné míry
univerzální. Ve vědě není každý jednotlivý případ zpracováván specifickým přístupem, nýbrž je
užíváno typizovaných či "normovaných" postupů. Jednotlivý případ není předmětem zájmu sám o sobě,
ale jako prvek celé třídy jevů, jako reprezentant druhu, typu. Od jeho individuálních vlastností se
"abstrahuje", pokud je není možné "zobecnit" na množinu jevů".

Dělení věd
}novokantovci – Windelband, Rickert
}Vědy nomotetické (nomos = z řečtiny: zákon)
}Vědy idiografické (idios = z řečtiny: zvláštní, dílčí; grafé = z řečtiny: zaznamenávám, píši;)
}
}v anglosaském prostřední podobná polarita mezi
}sciences
}humanities

Weberovo pojetí empirické vědy
}empirická věda: vztahování k hodnotám versus hodnocení
}
}nikdy nemůže být úkolem zkušenostní vědy zjišťovat závazné normy a ideály, aby z nich mohla
vyvozovat recepty pro praxi.
}
}Empirická věda není s to nikoho naučit, co má, nýbrž pouze to, co může a – podle okolností – to,
co chce.

Max Weber – Vztah vědy k hodnotám
}
}Neexistuje žádná naprosto „objektivní“ vědecká analýza kulturního života (...), který by byla
nezávislou na zvláštních a „jednostranných“ hlediscích, podle nichž se – výslovně nebo mlčky,
vědomě nebo nevědomě – konstituují, analyzují a výkladově člení tyto jevy jako objekt výzkumu.
(Objektivita, s. 27)

Falzifikace, Paradigma
}Falzifikace
}Hypotézy a jejich vyvracení
}
}Paradigma – Thomas Kuhn
}Struktura vědeckých revolucí, 1962 (česky 1997)
}Normální věda
}Řešení hádanek
}Anomálie
}Krize
}Nové paradigma
}