Příloha č. 4 Stav zpracovanosti pramenné základny 1. Soupisy pramenů 1.1 Rukopisy Národní knihovna ČR (Klementinum): Plocek, Václav: Catalogus codicum notis musicis instructorum qui in Bibliotheca publica rei publicae Bohemiacae socialisticae in Bibliotheca universitatis Pragensis servantur, 2 vol., Academia, Pragae 1973 Truhlář, Josef: Catalogus codicum manu scriptorum latinorum qui in Bibliotheca publica atque universitatis Pragensis asservantur, 2 vol., Pragae 1905 – 1906 Truhlář, Josef: Katalog českých rukopisů C.K. Veřejné a universitní knihovny pražské, Praha 1906 Knihovna Národního muzea: Bartoš, František: Soupis rukopisů Národního muzea v Praze, 2 sv., Praha 1926, 1927 Brodský, Pavel: Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea v Praze, Studie o rukopisech – Monographia V, Koniasch Latin Press, Praha 2000 Poznámka: Specializovaný katalog hudebních rukopisů z fondu Národního muzea – obdoba katalogu Plockova, však doposud chybí. Knihovna Pražského hradu: Podlaha, Antonín: Catalogus collectionis operum artis musicae quae in Bibliotheca Capituli Metropolitani Pragensis asservantur, Pragae 1926 Muzeum východních Čech v Hradci Králové: Černý, Jaromír: Soupis hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové, Miscellanea musicologica XIX, Universita Karlova, Praha 1966 Brno: Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů knihovny benediktinů v Rajhradě, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1966 Settari, Olga: Hudební tisky a rukopisy v Brně, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada H5, Brno 1970, s. 151 – 169 Slačíková, Helena: Hudební památky ve Státním archívu v Brně, dipl. FF UJEP, 1966 Olomouc: Červenka, Stanislav: Katalog hudebních rukopisů Státní vědecké knihovny v Olomouci do roku 1690, dipl., FF UJEP, Brno 1970 Boháček, Miroslav – Čáda, František: Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Köln 1994 Plzeň: Zatloukalová, Zuzana: Nejstarší hudební rukopisy z plzeňských sbírek 13. – 16. stol., dipl., FF UK, Praha 1981 1.2 Ostatní přehledy a soupisy: Průvodce po archivních fondech I (Straková, Theodora – Sehnal, Jiří – Přibáňová, Svatava, edts.), Moravské zemské muzeum, Brno 1971 Průvodce po archivních fondech II (Kyas, vojtěch, edt.), Moravské zemské muzeum, Brno 2007 Tobolka, Zdeněk: Horák, František: Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století, díl I: Prvotisky do roku 1500; díl II: Tisky z let 1501 – 1800, Praha 1939 – 1967 Kouba, Jan: Nejstarší české písňové tisky do roku 1550, Miscellanea musicologica XXXII, Univerzita Karlova, Praha 1988, s. 21 – 92. Tošnerová, Marie (ed.): Průvodce po rukopisných fondech v České republice III, Rukopisné fondy muzeí a galerií v České republice, Archiv Akademie věd ČR, Praha 2001 Ameln, Konrad – Jenny, Markus – Lipphard, Walther (edts.):RISM B/VIII/1: Das deutsche Kirchenlied, Band I, Teil 1: Verzeichnis der Drucke, Bärenreiter Kassel, Basel, Tours, London, 1975 2. Repertoárové přehledy Bäumker, Wilhelm: Das katholische deutsche Kirchenlied in seinen Singweisen, 4 sv., Freiburg i.Br., 1889 – 1911 Dreves, Guido Maria – Blume, Clemens: Analecta hymnica medii aevi, 55 sv., Leipzig 1886 – 1922 (1. sv.: Cantiones bohemicae; 2. sv.: Codex Vysegradensis) Černý, Jaromír: Soupis hudebních rukopisů Muzea v Hradci Králové, Miscellanea musicologica XIX, Univerzita Karlova, Praha 1966 Hochmalová, Petra: Latinské cantiones a jejich česká kontrafakta v pramenech 15. a 16. století, dipl., FF UP, Olomouc 1997 Chevalier, Ulyse: Repertorium hymnologicum. Cataloge des Chants, Hymnes, Proses, Séquences, Tropes en usage dans l´eglise latine depuits les origines jusqu´a nos jours, 6 sv., Louvain 1892 – 1920 Jireček, Josef: Hymnologia bohemica. Dějiny církevního básnictví českého až do XVIII. století, Praha 1878 Mone, Franz Josef: Lateinische Hymnen des Mittelalters aus Handschriften herausgegeben und erklärt, 3 sv.,Freiburg i. Br. 1853 - 1855 Plocek, Václav: Catalogus codicum notis qui in Bibliotheca publica rei publicae Bohemicae socialisticae in Bibliotheca universitatis Pragensis servantur, 2 Vol., Academia, Pragae 1973 Rajecky, Benjamin: Melodiarium Hungariae medii aevi, Budapest 1956 Rothe, Hans (ed.): Geistliche Lieder und Gesänge in Böhmen, Bd II,1 – Tropen und Cantiones aus böhmischen Handschriften der vorhussitischen Zeit 1300 – 1420 (bearbeitet von Brigitte Böse und Franz Schäfer), Böhlau Verlag Köln, Wien, 1988 Monumenta monodica medii aevi, 19 svazků hlavní řady, 6 svazků vedlejší řady (Subsidia), Bärenreiter-Verlag, Kassel (1956 – doposud) Poznámka: Zakladatelem a redaktorem prvních svazků byl Bruno Stäblein, v současné době stojí v čele edice kolektiv redaktorů Andreas Haug, David Hiley, Karlheins Schlager. Wackernagel, Philipp: Das deutsche Kirchenlied von der ältesten Zeit bis bis zu Anfang des 17. Jahrhunderts, 5 sv., Leipzig 1864 - 1877 (3. sv.: Lieder und Leiche der böhmisch – mährischen Brüder, Leipzig 1870) Zahn, Johannes: Die Melodien der deutschen evangelischen Kirchenlieder, 6 sv., Gütersloh 1889 - 1893 2.1 Databázové přehledy: Hymnorum Thesaurus Bohemicus (digitalizovaná podoba Škarkova lístkového katalogu) www.clavmon.cz/htb LIMUP (databáze repertoáru liturgických rukopisů utrakvistické provenience 15. – 16. stol.) www.clavmon.cz/limup Clavis nigra (databáze vícehlasých skladeb z bohemikálních pramenů 15. – 16. stol.) www.clavmon.cz/clavis_nigra/incipity.asp Manuscriptorium (databáze hudebních i nehudebních rukopisů a starých tisků) www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php Melodiarium hymnologicum Bohemiae (databáze rukopisných i tištěných pramenů a jejich jednohlasého paraliturgického repertoáru z období 14. – 18. století) www. firmadat.cz/melodiarium Global Chant Database (hybridní a kompilační databáze repertoáru liturgického zpěvu zprostředkující obsah jiných katalogů a pramenných zdrojů gregoriánského chorálu) www.globalchant.org/about.php Z uvedeného přehledu vyplývá, že česká hymnologie postrádá takové repertoárové soupisy jakými jsou např. Zahnův katalog, Chevalierův katalog nebo bibliografické soupisy typu Wackernagelova. 3. Edice pramenů V této oblasti vykazuje česká muzikologie největší deficit. Z obrovského množství hymnologických pramenů bylo v minulém století vydáno a dáno k použitelné dispozici badatelské veřejnosti pouze následujících pět: Kancionál Franusův (knižně vydal Dobroslav Orel v roce 1922) Písně chval božských ........ (kancionál Jana Roha z roku 1541) (vydán Zdeňkem Tobolkou v roce 1927 jako III. svazek edice Monumenta Bohemiae Typographica) Ein new Gesengbuchlen ...... (kancionál Michaela Weisseho z roku 1531) (vydán Zdeňkem Tobolkou v roce 1931 jako X. svazek edice Monumenta Bohemiae Typographica k 400. výročí vytištění) Vyšebrodský sborník 42 ( Die Hohenfurther Liederhandschrift von 1410. Böhlau Verlag, Köln 1984 Vydal Hans Rothe jako faksimilovanou publikaci s doprovodným komentářem a podrobným rozpisem obsahu) Jistebnický kancionál 1 – Graduale (Zatím 1. svazek zamýšlené kritické edice Jistebnického kancionálu. Editoři 1. svazku: Jaroslav Kolár, Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, vyšlo v nakladatelství L.MAREK, Brno 2005) V této souvislosti nelze opomenout dvě stylizované edice důležitých hymnologických pramenů, které kombinují prezentaci jeho repertoáru s jeho historickou i teoretickou interpretací. Jsou to: Trnavský rukopis ( Mužík,František:Die Tyrnauer Handschrift, in: Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 2,Univerzita Karlova, Praha 1965, s. 5 – 44) Písničky .... z roku 1501 (Kouba, Jan:Nejstarší český tištěný kancionál z roku 1501 jako hudební pramen, in: Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 2,Univerzita Karlova, Praha 1965, s. 89 – 139) Po roce 1990 vychází řada pramenů ve formě digitalizované edice. Prvním digitalizovaným pramenem z oblasti hudby byla edice Sedleckého antifonáře (Antiphonarium Sedlecense), která vyšla péčí Národní knihovny České republiky v roce 1996 v rámci projektu UNESCO „Memoriae Mundi Series Bohemica I“. Technickou realizaci provedla firma Albertina icome Praha. Od poloviny devadesátých let 20. století je prováděna systematická digitalizace nejvzácnějších rukopisných i tištěných pramenů nacházejících se v majetku a ve správě fondových institucí ČR. Pro potřebu studia jednohlasého paraliturgického repertoáru jsou nejpřístupnější a v nejsystematičtějším výběru k dispozici prameny v následujících dvou databázích: Manuscriptorium (databáze hudebních i nehudebních rukopisů a starých tisků) www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php Melodiarium hymnologicum Bohemiae (databáze rukopisných i tištěných pramenů a jejich jednohlasého paraliturgického repertoáru z období 14. – 18. století) www. firmadat.cz/melodiarium Databáze Melodiarium hymnologicum Bohemiae poskytuje badateli (jako jediná) kromě digitalizovaných verzí pramenů také katalogový rozpis jejich repertoáru.