POLSKÁ HUDBA  - 1


-hudba v nejširším možném kontextu


-zásadní momenty polské novodobé historie:


Polsko -Litevská unie (konec 14.stol-konec 18.stol.) -senát((rozhodující slovo), královská rada v
čele s králem – omezené pravomoci = z toho problémy, které vedly na konci 18.st.k zániku polského
státu

-15.-16 stol-rozkvět kulturní I ekonomický

-multinárodnostní a multináboženský stát -značná tolerance

-pol.hudba 16.stol – Mikolaj Gomulka, Waclaw Szamotul, Mikolaj z Krakova

-17.stol-počátky krize

-18.stol- prohloubení krize -vnitřní rozpory, války s Turky, úbytek ubyvatelstva, ekonom.pokles


= 1772 – 1.dělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko

-snaha o záchranu – reformy, konstituce 1791 -s tou šlechta nespokojena- další rozbroje (požádali
Kateřinu II. O  pomoc- ruský vojenský vpád do Polska


=1792 – 2.dělení Polska (Rusko, Prusko)

-vlna emigrace

 -1794 -povstání vedl  Tadeusz Kosciuszko -potlačeno

= 1795 -3.dělení Polska-zánik polského samostatného státu -rozdělení mezi Rus, Prus, Rak


-hudba reflektuje události – (30.let 17.stol.-ital operní společnost u pol.dvora)

-1765-králem založené Národní divadlo  - součást reforem a snahy o vzdělávání

-první polské opery -1778 Maciej Kamiński – Obšťastněná nouze

                             -1794 – Jan Stefani – Domnělé kouzlo aneb Krakovští a horalé

-folklorní inspirace, národní témata


19.stol.  - Evropa – myšlenky francouzské revoluce, romantismus, nacionalismus,

                          -  slovanství


-Polsko -zábory:

-ruský – Kongresové království(dědictví po napoleonském Varšavském království) -nejprve autonomie,
pak postupné omezování svobod, snaha o asimilaci, rusifikaci, přijetí pravoslaví – povstání 1830-31
-potlačeno -r

=represe kulturní, politická I náboženská – Velká emigrace (1831-1870) -hl do Francie (Poláci ce
Francii)

-1863-další povstání-opět potlačeno

-roblém-vnitřní rozpory mezi samotnými Poláky-na základě třídních rozdílů

-rakouský – relativně nejsvobodnější; 1846 -povstání radikálních polských nacionalistů -potlačeno;
v 2.pol.19.stol- intelektuální a kulturní polské centrum

-pruský -nejprve nejasný postoj k Polákům, za Bismarckova režimu -tvrdá asimilace


Polská reakce:

1.pol.19.stol – snaha o násilnou změnu

2.pol            - soustředění se na vzdělávání národa, zvýšení národního povědomí

poslední třetina 19.stol – polit. A ekonom.změny -urbanizace, velké přesuny obyvatel do měst (1864
-zrušení nevolnictví v ruském záboru) – nové sociální tenze (nacionalismus, antisemitismus)

kultura a hudba 19.stol – tajná výuka, spolky, školy, kavárny

1832-Varšava-Velké divadlo

Varšavský huá hudební společnost, konzervatoř

-sběr folkloru (Oskar Kolberg)

-velký rozkvět literatury


-hudba :

-F. Chopin(1820-1849),

-Stanislaw Moniuszko (1819-1872) -sběr písní, národní opery -Halka, Strašidelný dvůr


konzervativní následovníci -vzor Chopin a Moniuszko

-Wladyslaw Źeleński (1837-1921) – spoluzakladatel krakovské konzervatoře (1881)

-Zygmunt Noskowski (1846-1909) -1.symf.báseň Step, důležitá osobnost hud.života Varšavy, pedagog
(Fitelberg, Szymanowski, Rózycki)


virtuozové-skladatelé  - propagace polské myšlenky v zahraničí

Henryk Wieniawski (1835-1880)

Ignacy Jan Paderewski (1860-1841)  -podhalanský folklor – Tatranské album , opera Manru, od raně
romantické estetiky dospěl k pozdně romantické


Mloda Polska -lit-výtv modernistické hnutí -K.Przerwa-Tetmajer, S.Przybyszewski


-hudba  - 1901-Varšavská filharmonie

– Mieczyslaw Karlowicz(1876-1909) -první velký symfonik, symfonické básně, pozdněromantický idiom
-Powracajace fale op.9 z roku 1904, Odwieczne pieśni op.10, rok 1906, Rapsodia litewska op.11, rok
1906; Stanislaw i Anna Oświecimowie op.12, 1907, Smutna opowieść op. 13, 1908 a Epizod na
maskaradzie op. 14

Grzegorz Fitelberg (1879-1953) - dirigent

Ludomir Rózycki (1884-1953), -neoromantismus spojený s folkl.provky

Apolinary Szeluto (1884-1966)

Karol Szymanowski (1882-1937)


Evropa-hudba