Věda a filosofie Vzájemné vztahy Zaostřeno na poznávání •filosofie (v podobě epistemologie a nově i filosofie mysli) zkoumá stejně jako kognitivní věda problematiku lidského poznávání •ale jejich přístupy k problému poznávání se neliší pouze metodologicky – jsou založeny na opozici filosofie x věda • Co je to věda? •= souhrn všech činností a výsledků takových činností, které jsou spojeny se získáváním, formulací a aplikací informací, označovaných jako poznání •široká definice (viz výše, zahrnuje: podmínky získávání poznání, metody, pojmosloví, jazykovou formulaci výsledků v zákonech, důkazech a vysvětleních) •úzká definice (věda je systém vět splňujících určité nároky) • Znaky vědy •objektivita x subjektivita •testovatelnost x neověřitelnost (víra) •metoda x nahodilost •systém (řád) x chaos •pragmatičnost x idealismus •důkaz x spekulace • Nároky na vědecký systém •logická konzistence •intersubjektivní kontrolovatelnost •verifikovatelnost a falsifikovatelnost •strukturálnost •nomologičnost •predikce •možnost vývoje • Třídění věd •základní dělení: a)formální – logika, matematika; dedukce b)empirické (reálné) – ostatní; indukce, •dále se dělí na: 1)přírodní – fyzika, chemie ad., tradičně chápány jako „objektivní“ 2)kulturní (společenské) – sociologie, psychologie ad., tradičně chápány jako „subjektivní“ • Formální vědy •logika, matematika •metody: analýza, dedukce •nezpochybnitelné poznatky •předpoklad empirických věd • Empirické vědy •fyzika, chemie, biologie, sociologie ad. •metody: syntéza, indukce •poznatky podléhající neustálému revidování • Typy otázek •Co je X? •Jak X funguje? •Proč se X pohybuje? •versus •Proč je X takové jaké je? •Proč X existuje? • Jak? a Proč? •„… ne to jaký je svět, je mystično, ale to, že je.“ • Ludwig Wittgenstein, Traktát • • Hranice mezi vědou a metafyzikou je ve způsobu kladení otázek a způsobu hledání odpovědí na ně. • Dnešní postavení filosofie 1.„mrtvý obor“ odsouzený k postupnému zániku ve speciálních disciplínách – filosofie jako předchůdce kognitivní vědy (Př.: Bergson a paměť) 2.„královna věd“ s neredukovatelným (a výsadním) přístupem ke světu – filosofie je s kognitivní vědou mimoběžná (Př.: Chalmers a problém vědomí) Dnešní postavení filosofie 3.„regulativ nároků věd“ – celostní pohled na svět, který omezuje absolutizující nároky speciálních věd – filosofie ukazuje na hranice kognitivní vědy (Př.: Havel – „S učenci do věže“) 4.„tavírna pseudoproblémů“ – filosofie analyzuje pojmy a vytváří půdu speciálním vědám (filosof si „pod sebou neustále podřezává větev, na níž sedí“) - (Př.: Wittgenstein a „vyslovitelné“) • Dnešní postavení filosofie •5. „životní pocit“ – údiv nad nesamozřejmostí světa (filosof „učí divit se“ (thaumaturg) (Př.: XY a „Uvidět svět a nemoci zapomenout.“) • Věčný sňatek vědy a filosofie 1.zrod vědy 2.novověká věda 3.věda a vývoj 4.věda v síti 5.zánik vědy? • Zrod vědy •7./6. století př. Kr. – „od ukazování k dokazování“ (př.: Thales) •stimulem - vznik písma (př.: monopol na vědění x vynález z Byblu) •od mýtu k logu (př.: myšlení přírodních národů) •matematika, biologie, geografie ad. (př.: Aristotelovy spisy) •Thales, Platon, Aristoteles, stoikové, křesťanství,… (př.: racionalita Kosmu, Stvoření) • •16./17. století – „převod kvality v kvantitu“ (př.: Descartes) •stimulem – rozvoj matematiky (analytická geometrie, diferenciální počet ad.) (př.: rozenkruciáni) •matematizace přírody (př.: Galilei), odkouzlení přírody (př.: Keats), redukcionismus (př.: La Metrie) •fyzika, chemie, biologie ad. (př.: Leibniz) •Galilei, Kepler, Descartes, Newton, Leibniz ad. Novověká věda Věda a vývoj •19. století – „nevratné procesy“ •stimulem – rehabilitace času (termodynamika, evoluční teorie) •neredukovatelnost věd (př.: Mill), druhý termodynamický zákon (entropie), meze matematizace přírody (emergence) •fyzika, biologie, psychologie ad. •Boltzmann, Maxwell, Lamarck, Darwin • Věda v síti •2. pol. 20. století – „svázáni v síti“ •stimulem – výpočetní technika •interdisciplinarita (př.: Hofstadter), komplexita (př.: Prigogine), omezená racionalita •UI, kognitivní věda, psycholingvistika, sociobiologie ad. •Turing, Hofstadter, Minski, Dawkins ad. Zánik vědy? •20./21. století – „od logu k mýtu“ •stimulem – postmodernismus •Transgrese nebo regrese? De(kon)strukce racionality? Transverzální rozum nebo iracionalita? • Vztahy mezi vědami •lineární •cirkulární •komplexní • • Lineární vztah •tradiční – Comte •fyzika – chemie – biologie – sociologie – … a)návaznost •vztah závislosti „shora dolů“, ale každá věda má své specifické metody navíc •př.: Mill, Hartmann, Alexander •b) redukovatelnost •potenciálně je možné redukovat všechny vědy na fyziku – „finální teorie“ •př.: chemie je v podstatě aplikovaná kvantová fyzika ad. • Cirkulární vztah •„Uroboros“ •… logika – matematika – fyzika – … – kognitivní vědy – logika – … •Člověk se v procesu poznávání dostává k analýze vlastní poznávací činnosti. •př. kognitivní vědy a logika, kognitivní lingvistika a matematika ad. • Komplexní vztahy •soudobý – Hofstadter - izomorfismus •vzájemná provázanost věd se projevuje při zkoumání nějakého konkrétního problému (interdisciplinarita) •zkoumání problému x zkoumání oboru •př.: kognitivní věda ad. • Módní termíny 1.interdisciplinarita – př.: teorie dynamických systémů, kognitivní věda 2.transdisciplinarita – př.: kognitivní věda, filosofie 3.multidisciplinarita – př.: etnologie 4.crossdisciplinarita – př.: biosémiotika 5.postdisciplinarita – př.: kulturologie • Snění o finální teorii •Pascal a Hawking •Pascal – každá odpověď přináší několik dalších otázek čili věda je nekonečný podnik •Hawking – poznatků je omezené množství, nakonec „budeme znát mysl boha“