Individuum je svébytná jednotka, systém, který jako celek je víc než souhrn svých částí. Jde o věc rozlehlou v prostoru a mající jasné ohraničení od ostatních hmotných jsoucen - jedná se tedy o těleso. Typickým individuem je konkrétní člověk, například Petr. Petra jako individuum pojímáme se všemi jeho vlastnostmi, které mu náleží (s jeho výškou, hmotností, barvou očí a vlasů, intelektem, charakterem). Individuum se všemi jeho vlastnotmi nazýváme individuem empirickým. Empirické individuum se skládá z určitých částí, ale pouze takových, která vznikají v rámci vzniku a vývoje individua. Takové části nazýváme "vlastními částmi". Jednota empirických individuí je podstatná a v přírodě se vyskytuje ve větší či menší míře - je stupňovaná.

Stanislav SOUSEDÍK (2006) definuje empirické individuum takto:

x je empirické individuum, jestliže 1) x je těleso, 2) každá část tohoto x je jeho část vlastní, a 3) neexistuje y takové, že x je pravou a vlastní částí y.

První podmínka odlišuje individuum od nesoudržného jsoucna, druhá od agregátu, třetí od toho, aby individuum tvořilo část jiného individua (organismus - člověk není částí organismu - Gaia).