1.11.2013
1
HISTORICKÝ ÚVOD.
„OKRAJOVÉ“
OBLASTI EVROPY
„OKRAJOVÉ“ OBLASTI EVROPY
• Al-Andalús
• Blízký východ a
východní Středomoří
– expanze Arabů
• Byzantská říše
• Bulharská říše
• Kyjevská Rus
• Chazarský kaganát
1.11.2013
2
Al-Andalús
• Maorský / Islámský Iberský
poloostrov
• Základní chronologie:
• Ummajovský chalífát (711–756)
• Córdobský emirát (756–929)
• Córdobský chalífát (929–1031)
• nástupnická království (taifas) po
Córdobském chalífátu (1031–
13.st) – vláda Almorávidů (1085–
1145 AD) a Almohadů (1147–
1238 AD)
• Granadský emirát (1238–1492
AD)
• Střetávání se a soužití mezi
křesťany, muslimy a židy
• Centrum vzdělanosti – Cordóba,
Medina al-Zahra
Córdobský emirát
• Trvání: 756–929 n.l.
• Vznik:
• Ummájovci (chalífové z Damašku)
dobývají Iberský poloostrov 711–718 –
jejich představitelé drží titul emír / wálí
• 756: Abdarrahmán I. – osamostatňuje
se od vlády z abbásovské Damašku a
stává se samostatným emírem z
Córdoby
• Abdarrahmán I. – přeživší potomek
Ummajovské dynastie z Damašku po tzv.
Abbásovské revoltě 750
• Ovládají al-Andalús a část severní
Afriky
• 929: Abdarrahmán III. se sám
prohlašuje chalífou – soutěží o
moc s abbásovským chalífou v
Bagdádu a šíitským chalífou v
Tunisu
1.11.2013
3
Córdobský chalífát
• Trvání: 929–1031 AD
• Umajjovská dynastie: vrchol
andalúských islámských dějin
• Abdarrahmán III.
• po 929 expanze do S Afriky:
pobřežní města s loděnicemi:
Ceuta, Tanger, Melilla
• diplomatické kontakty s
křesťanskou Evropou – Ibrahim
ibn Jákub
• Al-Hakim II. (961–976)
• stejná politika jako otec
• 976: postupný úpadek
chalífátu – titul jen nominální
– moc mají rádci
• 1031 AD: rychlý rozpad na
množství malých států – taifas
• Ekonomika: orientovaná na
obchod: vývoz textilu,
keramiky, skla, kovových
předmětů (Ag, Au)
• Zemědělství: rýže, vodní
melouny, banány, lilek, tvrdá
pšenice
• umělé zavlažování – vodní kola
• Obchod s otroky: ze střední
Evropy – dále do Afriky
• Mince: zlaté dináry a stříbrné
dirhamy
Medína al-Zahra
• Rezidenční palácové město Z
od Cordóby: vybudoval
Abdarrahmán III.
• politicko-ideologické důvody
založení – demonstrace síly vůči
fátimovským vládcům Blízkého
východu a Afriky
• Trvání: 936 – 50tá léta 9. st., tj.
cca 80 let
• Nejznámější stavba: tzv. trůnní
sál Abdarrahmána III.
• Virtuální prezentace výzkumů:
Laboratory of Archaeology
and Architecture of the City:
http://www.laac.es
1.11.2013
4
Taifas
• Drobná knížectví vzniklá po
1031
• Trvání: 1031–1238 AD
• několik fází – vláda
berberských kmenů – po
1085 (pád Toleda)
Almorávidů a Almohadů
(po 1147 – pád Lisabonu)
• Vrchol: 11. st.
• Počet: různý, kolem 45
• Hlavní: Toledo, Zaragoza,
Granada, Cordóba, Sevilla,
Almería, Múrcia
• Poslední taifas: Granada –
padla 1492
BYZANTSKÁ ŘÍŠE
1.11.2013
5
Byzantská (Východořímská)
říše
• 330: Konstantin Veliký zakládá nové
hlavní město Konstantinopol na místě
osady Byzantion
• 395: rozdělení říše na východo- a
západořímskou říši
• Justinián I.: územní vrchol
• 7 st.: hlavní změny: řečtina jako úřední
jazyk, dopad islámské expanze
• Makedonská dynastie: 867 – 1056
• 10. st.: velmocenské postavení
• 1054: Velké schizma
• 1071: seldžučtí Turci získávají Malou Asii
• Komnenovci: 1081 – 1185 - dočasné
obnovení moci
• 1204: dobytí Konstantinopole během 4.
křížové výpravy
• 1261: obnovení římské říše X občanské
války
• 1453: osmanští Turci zničili Byzanc
VÝCHODNÍ
STŘEDOMOŘÍ –
EXPANZE ISLÁMU
1.11.2013
6
EXPANZE ISLÁMU
• 632: smrt proroka Mohameda
– spory o nástupnictví. Chalífa
je volený
• Spory: sunnitští X šiítští
muslimové
• Expanze:
• 633–637: byzantská území v
Sýrii, Palestině
• 637: Mezopotámie - Sásanovci
• 639–643: Egypt
• 641: Írán
• 649: Kypr
• Umajjovský chalífát (661–750)
• Hlavní město: Damašek
• 747: šiítské povstání – nastupují
Abbásovci
• Abbásovský chalífát (750–
1258)
• Hlavní město: Bagdád
• Hárún ar-Rašíd
• Fátimovský chalífát (909–
1171)
• 11. st.: vrchol moci,
následně: úpadek, boje se
suldžutskými Turky
• 12.st.: vzestup moci
kurdských vojenských
velitelů: Saladin (zakladatel
Ajjúbovců – vládli v Egyptě a
Sýrii)
• Ajjúbovci:
• Saladin a jeho nástupci
1.11.2013
7
BULHARSKÁ ŘÍŠE
Bulharská říše
• Trvání: 681–1423
• Periodizace:
• První bulharská říše (681–1018)
• Druhá bulharská říše (1185–1422)
• 781: Bulhaři (chán Tervel) poráží Araby u
Konstantinopole
• Boje s barbarskými kmeny: zastavení pohybu na
Z: Pečeněhové, Chazaři
• 806: ničí Avarský kaganát
• 864: přijetí křesťanství chánem Borisem
• Symeon I. (893–927) – největší stát v Evropě –
ohrožení Byzance – 917 přijal titul cara a
samovládce (basileus kai autokratór)
• Útoky Maďarů, Pečeněhů, Kyjevské Rusi a
Byzance – Byzanc postupně stát pohltila
• Hlavní centra: Prieslav, Pliska
• Druhá bulharská říše
1.11.2013
8
CHAZAŘI
Chazarská říše
• Trvání: 661/678–1048
• max. rozkvět 8.-9.st.
• Max: dolní Dněpr, Krym – Kaspické
moře, SV Kavkaz
• Kočovný – polokočovný – usedlý
turkický národ – kontrola obchodu
mezi S Evropou v Orientem
• Centrum: pevnost Itil v deltě Volhy,
pevnost Sarkel na dolním Donu
• Tzv. chazarská polemika – 861:
účastníci: Konstantin Filozof,
Metoděj, al-Farábi, ?
• 875–900: blokace obchodu se
stříbrem
• Boje s Kyjevskou Rusí:
• Kníže Svjatoslav (962–972/973): dobytí
pevnosti Sarkel (965), hl. města Itilu
(969)
• Rozpad: útoky KR a svazu Pečeněhů
1.11.2013
9
KYJEVSKÁ RUS
Historický přehled: Kyjevská
Rus
• Problematika Varjagů
• Politické dějiny:
• 862: Novgorod: nástup knížete
Rurika (zemřel 878/879)
• 882: nástupce Oleg: sjednocení
vlády Kyjeva na Novgorodu
• Kníže Igor (912–945) zabit
během povstání Drevljanů
• Smlouva s Byzancí
• Syn Svjatoslav (od 945): expanze
státu
• vyvrátil Chazary
• konflikty s Bulharskem
• Balkán – Byzanc – 972 zabit
Pečeněhy
• 987: Vladimír I. (978–1015)
přijímá křesťanství
• Jaroslav I. Moudrý – vrchol KR
• 1169: vypálení Kyjeva a rozpad
říše na množství samostatných
knížectví
1.11.2013
10
KYJEV
• 8.st: 3 hradiště na
kupecké cestě – kmen
Poljanů
• Askold a Dir – Rurikovi
družiníci X osamostatňují
se – dobývají Kyjev
• 882: bitva u Kyjeva:
Askold a Dir X Oleg =
vznik Kyjevské Rusi
• Rozvoj: 10. st: kníže
Vladimír I.: tzv.
Desátkový chrám sv.
Bohorodičky – nejstarší
kamenný kostel na KR
Obchodní stezky Varjagů
1.11.2013
11
Kultura Sopki
Kultura dlouhých mohyl
• k. dlouhých mohyl:
• 6./7. stol.
• Mohyly délka kol. 30 m
(až 100m) rodová
pohřebiště
• k. Sopki:
• 8.-11. stol.
• evidováno cca 600
skupin mohyl
• Průměr 20-30m, výška
3-5m (10m)
• Žárové pohřby,
propálené kameny
• více pohřbů i jednotlivě
Peryň