VYSLANCI, POUTNÍCI,
CESTOVATELÉ, KUPCI
A KUPECKÁ SDRUŽENÍ
VYSLANCI, AMBASADOŘI,
POUTNÍCI A CESTOVATELÉ
VYSLANCI A POSLOVÉ
• Dělení – geografický a
kulturní původ:
• Z Evropa – karolinská oblast
• Byzanc
• ze Z (Karolinské období)
do Konstantinopole – vliv
písemných pramenů
• Biskup Amalarius: jeden z
mála známých vyslanců:
813-814
• Marinus (866–869):
papežský vyslanec k
bulharskému chánu Borisovi
a byzantskému císaři
Michaelovi III
• 700–900 AD: 239
jednotlivých poslů a
poutníků ze Z Evropy do
V Středomoří (doložené
písemné prameny)
• Geografický původ
poutníků a vyslanců
• Důvody:
• 69%: náboženské
• 21% světské
• 10% neznámé
Itálie
62%
Karolin
ská
říše
26%
Anglie
7%
Irsko
2%
Španěl
sko
2%Morav
a
1%
REKONSTRUKCE JEDNÉ EM CESTY –
papeže Martina I. do Konstantinipole
• Uskutečnění: 653 AD
• Délka: 3 měsíce (18.-
19.VI.653 (Laterán) –
17.IX.653
(Konstantinopol))
• Důvod cesty: soud kvůli
údajné velezradě – styky s
muslimským nepřítelem –
odsouzen do vyhnanství
• Způsob navigace: podél
pobřeží – zastávky
• Průměrná rychlost plavby:
15 námořních mil za den =
1.25 uzlů
PŘÍKLAD DVOU POUTNÍKŮ
• Vilibald Eichstaettu –
poutník do Svaté země
(723) – cestoval 8 let
• Franský mnich
Bernard (867): z Říma
do Svaté země –
cestoval 8 měsíců
BYZANTŠTÍ POSLOVÉ A VYSLANCI
• Diplomat:
• Biskup Michael (746-826)
• Karel Veliký
• Harún ar-Rašíd
• Misionáři:
• Cyril
• Metoděj
• Poutníci:
• Řehoř Aktiras (754)
• Řehoř Dekapolita (797-841/2)
• Blaise z Amoriony (50tá léta
9.st.-908)
• Celkem 340 „Východňářů“
– poutníci, cestovatelé
apod.
CYRIL A METODĚJ
• Cyril
• (826/7–869)
• 850: cesta k chaláfovi do Samarry
• 860: další diplomatická mise – k Chazarům
• Metoděj
• Státní správa – klášter - misie
• 863: vyslanci Rostislava a následně
cesta na Velkou Moravu
• 867: cesta do Říma – papež Hadrián II
• Cesty biskupa Metoděje
• Pře s bavorskými biskupy – uvěznění v
klášteře v Reichenau u Bodamského
jezera
• 4. cesta do Říma (880) – papež Jan
VIII. ho vysvětil arcibiskupem
• 881-884: cesta Metoděje do
Konstantinopole
• 885: umírá – pohřební mše sloužena v
řečtině, latině a ve slovanském jazyce
CESTOVATELÉ
• „neviditelní“
cestovatelé:
• Emigranti, lodníci, rybáři,
vandráci apod.
• velmi málo pramenů
• Fiktivní cestovatelé
• Dobře písemně
zdokumentovaní
• 7. st.: „cestující do
Galie“, gallodrómoi –
legenda o Janu
Slitovném (612–616)
KUPCI
POZDNÍ ANTIKA
• Státní podpora námořní
dopravy – státem
organizované korporace
zámořských obchodníků –
„rejdařů“ (navicularii) – zánik
skupiny: 6. st.
• Od 5. st. – písemné
prameny: „Syřané“ – možná
souvislost s rozmachem
sásánovského Íránu
• Nestoriánští křesťané v Sýrii
• Egypťané, Palestinci, Řekové a
Židé
• Nauclerus, pl. naucleri –
jednotliví majitelé lodí,
kapitání a obchodníci
• Obchodníci:
• „rejdaři“ – obchodovali ve
velkém – Francie, Hispánie
• Vnitrozemský obchod
• Jednotná daň na přivážené
zboží do říše: jedna osmina
ceny, tzv. octava
• Písemné prameny církevní:
ambivalentní vztah ke
kupcům – špatná morálka
KAROLINŠTÍ KUPCI V ITÁLII
• Písemné prameny: negotiator
nebo negotians „člověk žijící z
obchodu“ X není znám rozdíl
mezi negotiator a mercator
• Itálie – výrazný vliv Říma jako
místa spotřeby a redistribuce
• Centra:
• Kampánie: Amalfi
• Benevento: Taranto
• Neapol
• Muslimští obchodníci v Itálii –
Walíd ibn Muslim z Damašku
(před r. 810)
• Severní Itálie – Lombardie
• Centra: Lucca, Miláno, Brescie,
Pávie, Ravenna, Comacchio,
Benátky
KAROLINŠTÍ KUPCI VE FRANCII
• Hlavní role ve
zprostředkování obchodu
mezi Středomořím a oblastí
S od Alp
• Královské celnice – cla
(teleneum) – výběr daní
uveden v zákonech víceméně
10% ceny zboží
• Dovážené zboží ze zahraničí -
clusae
• Místa trhů: hromadné nálezy
mincí: Toulouse, Pavia,
Tours, Narbonne
• Celnice: navázané na říční
síť (Loire, Rhone, Máza,
Rýn)
ŽIDÉ
• Význam diaspory a vztahů mezi
jednotlivými obcemi –
návaznost na dálkový obchod –
přítomnost po celé tehdejší
vyspělé Evropě
• 6. st: odchod židů z části Itálie
obsazené Langobardy
(přicházejí po 568)
• 7.st.: visigótská Hispánie:
obvinění z konspirace s
nepřátelskými muslimy
• Vstup židovských obcí do
střední a severní Evropy: 10 st.
RADHANITÉ
• Etymologie označení: nejasná
• Zpráva: Kniha cest a království od Abú
al-Kásima Ubajdulláha ibn Abdalláha ibn
Churradásbiho:
• 820 – 912
• ministr spojů a představený
zpravodajské služby abbásovského
chalífátu
• Kupecké sdružení Rádháníja =
Radhanité
• Význam: podíl na přenosu znalosti
výroby papíru z Číny na Západ
• celní tarif z bavorské stanice v
Raffelstettenu na Dunaji z let 903-
906: Mercatores, id est Iudei et
ceteri mercatores…
• Kronika Josifon
• Zpráva Ibrahíma ibn Jákuba al-
Turtúší
• Člen družiny cordóbského chalífy
Abdarrahmána III. vyslané na dvůr Oty I.
• Uskutečněná buď 961-62 nebo 965-66
PIRÁTSTVÍ
• Válečné, námořní lupičství –
poměrně běžné ve
Středomoří
• Piráti-obchodníci X političtí
představitelé měst/státu
• Specifická povaha
islámských pirátů – zprvu
zaměřeni na získávání otroků
– Pechina (hlavní přístav ve
Španělsku zaměřený na
obchod s otroky)
• Taifa v Denii – nejlépe
zdokumentovaný příklad –
přímo spojena s nájezdy na
Sardínii, Baleárské ostrovy
HANSA, GILDY A KUPECKÁ
SDRUŽENÍ
HANSA, GILDY
• Gildy: řemeslnické /
kupecké spolky či sdružení
• Hansovní spolky –
Německo až po Rakousko
= bratrstva kupců X ne
politické spolky – snížit
rizika a prosazování
společných cílů
• nejstarší doklady: sdružení
kupců z Kolína nad Rýnem
a flanderských kupců v
Londýně
• zpravidla vznikala u
příležitosti výročních trhů
• Příklady:
• Knudsgilde – Šlesvick 12. st.
• Rýnský spolek: cca 100 měst
od Brém po Basilej
VELKÁ HANSA
• politický svazek dolnoněmeckých obchodníků a
později samostatných měst – snížit rizika a
prosazování společných cílů
• Obchod mezi Ruskem (nerostné suroviny) a Z
Evropou (hotové předměty)
• existence: 12.–17. st. – východní Balt se otevírá
německým obchodníkům od 12. st.
• 1143 či 1157/59: založení (znovuobnovení) Lübecku
jako samostatného obchodního města na pobřeží
Baltu s přímým přístupem do zázemí
• neexistuje písemné doložení vzniku, povinností, práv
apod.
• 1161: Lübeck získává tzv. Artlenburgské privilegium
(saský vévoda Jindřich III. Lev) – rovnost ochrany a
postavení mezi kupci města a ostrova Gotland (Visby),
který dosud obchodu dominoval – princip reciprocity
• Vzniká tzv. Gotlandský spolek (Gemeinschaft der
deutschen Gotlandfahrer nebo Gotländische
Genossenschaft) – Lübeck
• Jednotliví obchodníci dolnoněmeckého původu,
dolnoněmecké právní příslušnosti, společných zájmů
• Kolem 12000: obchodníci z Visby zakládají v
Novgorodu tzv. Peterhof (jeden ze čtyř kantorů)
• Kantory Hansy: pobočky – pozdní středověk čtyři:
Bruggy, Bergen (Tyskebryggen), Novgorod,
Londýn
• souvislost s christianizací Skandinávie
HANSA
• kupecká X městská Hansa
– souvislost s politickými
dějinami Německa = 1241:
uzavření spojenectví mezi
Luebeckem a Hamburkem
• maximální rozvoj: více než
300 měst S Evropy =
rozvoj městského osídlení
• Vrchol rozmachu: 1350–
1400: severoevropská
velmoc
• Tzv. Hansetage – nejstarší
1356 v Luebecku