LITEVSKÉ PÍSEMNICTVÍ 19. ST.

                                         NÁRODNÍ OBROZENÍ


Kulturní a politická situace v 19. st.

Zavření Vilniuské univerzity po povstání 1831 r.

Zákaz latinky po 1863 r.

Přenesení Vilniuské katolické akademie do St. Peterburgu (1842)


Litevské národní obrození

Zrušení nevolnictví (1864) a první generace sedláckých dětí s vysokoškolským vzděláním.

Vzestup nové – jazykové – identity.

Hlavní kulturní témata nové národnostní ideologie:

znovuobjevení a mytologizace historické minulosti, především pohanské Litvy;

            znovuobjevení a mytologizace litevštiny;

vymezení litevské kultury vůči polské.


Motiejus Valančius (1801 – 1875)

Žemaitský biskup (od r. 1850) a první charizmatická autorita novodobého litevského národa.

Kulturní činnost:

Organizace literární sítě (obchod s knihami; podpora spisovatelů; vydávání náboženské a didaktické
lit.)

Založení sítě farních škol

Hnutí střízlivosti (Blaivybės sąjūdis)

Po 1863: organizace nelegálního dovozu a rozšiřování litevských knih: knygnešystė

Podpora lidových škol

Literární tvorba:

            Žemaičių vyskupystė (Žemaitské biskupství), 1848

            Živatai šventųjų (Životy svatých), 1858

            Vaikų knygelė (Dětská knížka, 1868)

            Paaugusių žmonių knygelė (Kniha pro dospělé, 1868)

            Palangos Juzė (Pepa z Palangy, 1869)


Simonas Daukantas (1793 – 1864)

První historik píšící v litevštině; nejvýznamnější osoba litevského písemnictví první pol. 19. st.
Studoval ve Vilniusu 1816 – 1822; pracoval v státních institucích Ruského impéria: 1833 – 1850
v Senátu v Peterburgu v archívním oddělení, kde se nacházela Litevská metrika.

Historické dílo:

Darbai senųjų lietuvių ir žemaičių (Činy starých Litevců a Žemaitů): napsal 1822; vydáno 1929

Istorija Žematiška (Dějiny Žemaitska): napsal 1834; vydáno 1995

Pasakojimas apie veikalus lietuvių tautos senovėje (Rozprava o starých činech národu litevského):
napsal 1854, vydáno 1975

Būdas senovės lietuvių, kalnėnų ir žemaičių (O povaze starých Litevců, Horalů a Žemaitů): vydal
1845

Antanas Baranauskas (1835 – 1902)

Nejdůležitější osobnost litevské literatury 19. st. Kněz (od r. 1897 seinenský [lit. Seinai]
biskup), lingvista, dialektolog a básník. Autor stěžejních litevských poetických textů 19. st.:

            Dainu dainelę (Zpívám písničku), 1857

            Anykščių šilelis (Anykščiaiský bor), napsal 1858-1859; vydáno 1860-61

                        žánr: poema;

                               alegorie lesa a národa;

                               je to nejvýznamnější litevský literární text 19. st.

            Kelionė Petaburkan (Cesta do Peterburgu), 1858-1859

                        žánr: epistolární poema; 14 – písní-dopisů

                               5. píseň (Nu, Lietuva, nu, Dauguva!): „manifest“ národního
litevského hnutí

                Pasikalbėjimas giesminyko su Lietuva (Rozhovor básníka s Litvou), 1859

            Dievo rykštė ir malonė (Boží trest a milost), 1859

            Ko gi skaudžia man širdelę (Proč mi tak bolí srdce), 1863


Jonas Basanavičius (1851 – 1927)

Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Doktor, folklorista a etnolog, publicista,
romantizující historik. Editor mnoha sbírek lidové tvorby, autor stovek publikací na národní
témata. Iniciátor založení Litevského vědeckého sdružení (Lietuvių mokslo draugija, 1905), ze
kterého později vzešla litevská akademie věd. Prosazoval myšlenku státní nezávislosti Litvy,
významně přispěl k její realizaci (r. 1918).


„Aušra“ (1883-1886) – první litevský kulturní časopis (měsíčník). Vyšlo 40 čísel. Byl vydáván
v Malé Litvě (Tilsit, Ragnitt) a nelegálně pašován do Velké Litvy. Iniciátorem vzniku Jonas
Basanavičius. Redaktorem – Jonas Šliūpas.


 „Varpas“ (1889 – 1905) nejvlivnější litevský kulturní časopis konce 19. st. Iniciátorem a
redaktorem: Vincas Kudirka.


Vincas Kudirka (1858 – 1899)

Vůdčí osobnost litevského národního obrození. Iniciátor a hlavní spolupracovník časopisu „Varpas“.
Autor slov a melodie litevské státní hymny Tautiška giesmė (Národní píseň).



Počátek novodobé litevské literatury:


            Maironis (Jonas Mačiulis) (1862 – 1932). Kněz a básnik. Jeho tvorba měla tak velký vliv
na vývoj litevské poezie, že se slova „Maironis“ a „poezie“ v Litvě používala jako synonyma.

Sbírka básní Pavasario balsai (Jarní hlasy) 1895, četná pozdější rozšířená opakování. Zakladatel
sonetu, elegie, moderní poemy.


            Jonas Biliūnas (1879 – 1907). Zakladatel moderní litevské prózy, především povídky.
Autor klasických litevských povídek (Kliudžiau (Trefil jsem), Ubagas (Žebrák) a jiných). Publicista
a literární kritik. Své texty publikoval v různých časopisech, nevydal žádnou sbírku.