LITEVŠTINA A LITEVSKÁ LITERATURA V 18. ST.


Seminář litevštiny na teologické fakultě univerzity v Královci: 1718 / 1723 – 1945.


Seminář litevštiny na teologické fakultě univerzity v Halle: 1725 – 1740


1653 – Danielius Kleinas / Daniel Klein, Grammtica Litvanica


1654 – Danielius Kleinas / Daniel Klein, Compendium Litvanico–Germanicum.


1673 [1643] – Kristupas Sapūnas / Christoph Sappuhn, Compendium Grammaticae Litthvanicae


1706 – Mykolas Merlinas / Michael Mörlin, Principium primarium in lingva Lithvanica.


1706 – Jonas Šulcas / Johannes Schulz, Die Fabuln Aesopi, zum Versuch nach dem Principio
Lithvanicae Lingvae, littauisch vertiret.


1706 – Jokūbas Perkūnas jaunesnysis / Jacob Perkuhn mladší, Wolgegründetes Bedenken über die ins
Litthauische übersetzte zehn Fabeln Aesopi.


1730 – Fridrichas Wilhelmas Hakas / Friedrich Wilhelm Haack, Vocabularium litthuanico–germanicum et
germanico–litthuanicum (obsahuje také stručnou litevskou gramatiku).


[1708] / 1745 – Pilypas Ruigys / Philipp Ruhig, Betrachtung der litauischen Sprache in ihrem
Ursprunge, Wesen und Eigenschaften.


1747 – Pilypas Ruigys / Philipp Ruhig, Littauisch-deutsches und deutsch-littauisches lexicon;

1747 – Povilas Fridrichas Ruigys / Paul Fridrich Ruhig, Anfangsgründe einer littauischen Grammatik.
(Obě knihy vydány v jednom svazku.)


1791 – Gotfridas Ostermejeris / Gottfried Ostermeyer, Neue Littauische Grammatik.


1793 – Gotfridas Ostermejeris / Gottfried Ostermeyer, Erste Littauische Liedergeschichte.


[1800] – Kristijonas Gotlybas Milkus / Christian Gottlieb Mielcke, Pilkainis. (Poéma epického typu
o historii městečka Pilkainis, rozsah – 332 řádky.)


1800 – Kristijonas Gotlybas Milkus / Christian Gottlieb Mielcke, Littausich–Deutsches und
Deutsch–Littauisches Wörterbuch; Anfangsgründe einer littausichen Sprachlehre (v této gramatice je
kapitola Kurze Anleitung zur littauischen Poesie). (Vše v jednom svazku.)


                                                ***








Kristijonas Donelaitis (1714 – 1780).


Luterásnký kněz na Malé Litvě (v obci Tolminkiemis).


Dílo (výběr):

Šest bájek:

Lapės ir gandro česnis (Hostina lišky a čápa)

Rudikis jomarkininks (Pes na pouti)

Šuo didgalvis (Zlý pes)

Pasaka apie šūdvabalį (Pohádka o hovniválovi)

Vilks provininks (Soudce vlk)

Aužuols gyrpelnys (Namyšlený dub)


Čtyřdílný cyklus Metai (Roční doby): Pavasario linksmybės (Jarní radovánky), Vasaros darbai (Letní
práce), Rudenio gėrybės (Podzimní dary), Žiemos rūpesčiai (Zimní starosti).


Bajky a cyklus Metai jsou psány hexametrem. Za svého života Donelaitis nic ze své litevské tvorby
nevydal, vše zůstalo v rukopisech. Všeobecně se přijímá, že bajky vznikly dříve než Metai. Doba
vzniku cyklu Metai se klade mezi roky 1755-1775.


Cyklus Metai poprvé vydán v roce 1818 (editor – Liudvikas Rėza / Lugwig Rhesa).

Druhé vydání – 1865 (editor August Schleicher)

Třetí vydání – 1869 (editor Hans Georg Ferdinand Nesselmann)

Český překlad – 1960, přeložila Hana Jechová (iniciátorem překladu Pavel Trost).

První doktorská disertace o Donelaitisovi byla obhájena v Brně: Karel Janáček, Přízvukování u
Donalitia, 1928.