Základní příručky: Pravidla českého pravopisu. Praha, Academia 1993. Pravidla českého pravopisu. Praha, Pansofia 1993. – tzv. „školní“ + Dodatek k Pravidlům českého pravopisu – školní vydání (Rozhodnutí MŠMT ČR ze dne 5.8.1993) Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994 (2. opr. a doplněné vyd.), 2005 (3. vyd.). Slovník spisovného jazyka českého. Praha. 1. vyd. 1960-1971 (4 sv.). 2. vyd. 1989 (8 sv.). Nový akademický slovník cizích slov. Praha, Academia 1. vyd. 2005. Mluvnice: Havránek, B.-Jedlička, A.: Stručná mluvnice česká. Fortuna, Praha 1996. 26. opr.a dopl. vyd. Kol.: Příruční mluvnice češtiny. Lidové noviny, Praha 1. vyd. 1995, 2. vyd. 1997. Styblík, V. a kol.: Základní mluvnice českého jazyka. SPN, Praha 2004. Čechová, M. a kol.: Čeština – řeč a jazyk. Praha 2000. Další užitečné příručky a webové stránky: A. Černá a kol.: Na co se nás často ptáte. Ze zkušeností jazykové poradny, Scientia, Praha 2002. Na co se nás často ptáte: Jak používat čárku a další interpunkční znaménka. Klett, Praha 2006. Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině. Academia Praha 1998. Martincová, O. a kol.: Nová slova v češtině 2. Academia Praha 2004. Sochová, Z.- Poštolková, B.: Co v slovnících nenajdete. Novinky v současné slovní zásobě. Praha 1994. Internetová příručka ÚJČ AV ČR: http://prirucka.ujc.cas.cz/ Český národní korpus: http://ucnk.ff.cuni.cz Jazyková poradna ÚJČ AV ČR: http://www.ujc.cas.cz, poradna@ujc.cas.cz http://lexiko.ujc.cas.cz/index.php?page=4 („Vstoupit do databáze heslářů“) https://deb.fi.muni.cz http://ucnk.ff.cuni.cz/ ►Pravopisná reforma z r. 1993 – hlavní zásady 1. Psaní přejatých slov: * s > z: kurz, pulz, dispenz; anarchizmus i anarchismus, charizma i charisma, diskuze i diskuse, režizér(!) i režisér * označování kvantity: balon, penicilin, pasivum, archiv, epidemie, transfuze * psaní dalších přejatých slov podle výslovnosti: plejboj, mejkap, rely. 2. Psaní velkých písmen: ulice U Hrušky, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, dům U Tří lilií; Vánoce, Velikonoce, Dušičky, Hromnice. 3. Psaní složených přídavných jmen (užívání spojovníku): anglicko-český, zahraničněpolitický, objemově závislý. 4. Psaní čárek: Sdělte mi prosím, kdy přijedete. Musím to vědět stůj co stůj. Hlavně že to víš. + změny v tvarosloví (tvary pociťované jako správné – jako spisovné – byly připojeny k tradičním tvarům jako dublety) * Slovesa typu sází.: oni sázejí i oni sází. * Slovesa typu kryje, kupuje: já kryji i já kryju, oni kryjí i oni kryjou. * Slovesa typu maže: pouze já mažu, oni mažou (výjimka: já píšu/píši, oni píšou/píší). * Slovesa typu tiskne: on tiskl i on tisknul. * Opuštění přípony –ti v infinitivu: nosit, psát, péct i péci. * Číslovky tři a čtyři: 2. pád do tří i třech, do čtyř i čtyřech. * Zájmena přivlastňovací můj, tvůj, svůj: ve 2., 3., 6., 7. pádě sg. fem. i tvary nestažené à bez mé i mojí účasti, k mé i mojí matce, o mé i mojí práci, s mou i mojí podporou. * U slova ruka ve 2. pádě pl.: bez rukou i bez ruk. Sloveso moct: mohu i můžu, mohou i můžou. Jakou literaturu doporučuje Jazyková poradna ÚJČ AV ČR: – o pravopise: Pravidla českého pravopisu, školní vydání, Fortuna, Praha 1999 (PČP) Pravidla českého pravopisu, akademické vydání, Academia, Praha 1994 (PČP) – o významech slov, některých jejich tvarech a synonymech: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha 1994 (SSČ) Slovník spisovného jazyka českého, Nakladatelství ČSAV, Praha 1960–1971, 4 sv.; reedice Academia, Praha 1989, 8 sv. (SSJČ) Příruční slovník jazyka českého, Státní nakladatelství / SPN, Praha 1935–1957 (PSJČ) Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2005 (NASCS) Nová slova v češtině, Academia, Praha 1998 (NS1) Nová slova v češtině 2, Academia, Praha 2004 (NS2) J. Hugo a kol., Slovník nespisovné češtiny, Maxdorf, Praha 2009 – o tvarosloví a větné skladbě: Mluvnice češtiny 1–3, Academia, Praha 1986, 1987 (MČ) B. Havránek, A. Jedlička, Česká mluvnice, SPN, Praha 1981 Příruční mluvnice češtiny, NLN, Praha 1995 (PMČ) Encyklopedický slovník češtiny, NLN, Praha 2002 (ESČ) M. Čechová a kol., Čeština – řeč a jazyk, ISV nakladatelství, Praha 2002 N. Svozilová, H. Prouzová, A. Jirsová, Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, Academia, Praha 2005 Grepl, P. Karlík, Skladba češtiny, Votobia, Olomouc 1998 – o původu slov: J. Rejzek, Český etymologický slovník, LEDA, Praha 2001 V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, NLN, Praha 1997, 2010 – o křestních jménech a příjmeních: M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, TAX AZ KORT, Liberec 2008 M. Knappová, Jak se bude vaše dítě jmenovat? Academia, Praha 2010 D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004 – o místních jménech: A. Polívková, Naše místní jména a jak jich užívat, Universum, Praha 2007 – o formální a grafické úpravě písemností: ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory, Český normalizační institut, Praha 2007 O. Kuldová, E. Fleischmannová, Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti, Fortuna, Praha 2007 J. Kraus, J. Hoffmannová, Písemnosti v našem životě, Fortuna, Praha 2005 P. Kočička, F. Blažek, Praktická typografie, Computer Press, Brno 2000 – zajímavosti o češtině: O češtině 1–3, Edice České televize, Praha 2007–2010 A. Černá, I. Svobodová, J. Šimandl, L. Uhlířová, Na co se nás často ptáte. Ze zkušeností jazykové poradny, Scientia, Praha 2002 S. Čmejrková, F. Daneš, J. Kraus, I. Svobodová, Čeština, jak ji znáte a neznáte, Academia, Praha 1996 – internetové odkazy: Naše řeč, odborný časopis vydávaný ÚJČ AV ČR, v. v. i. (NŘ) Český národní korpus, rozsáhlý a reprezentativní soubor počítačově uložených textů, který slouží k jazykovému výzkumu. (ČNK)