Viděl jsem dva lidi s otiskem palce božího na čele. Vladimíra a Egona Bondyho.

Dvě ozdoby materialistického myšlení, dva Kristové přestrojení za Leniny, dva

romantici, jimž bylo dopřáno, aby v pětadvaceti dovedli prozkoumat sítnicové

pozadí univerzitní knihovny…

Bohumil Hrabal, Něžný barbar, 1973; podle vydání v VI. svazku Sebraných

spisů Bohumila Hrabala, Obrazy v hlubině času, s. 256, Pražská imaginace,

Praha 1994.



Nad dvěma slunci / třetí vzešlo / bez tebe by to Bondy nešlo // Bez tebe byl bych

bez poetiky / seděl jak vůl / a lepil jen pytlíky

I. M. Jirous, Magorovy labutí písně, 1981–1985; podle vydání v Magorově

summě, s. 511, Torst, Praha 1998



Egon Bondy / Ožralá Praha


V prdeli

Všechno je v prdeli
ve všední den i v neděli
Jenom ty filmy sovětský
ty jsou vědecký

 Na Umprumu visí stalin

jak ho maloval Salvador Dali
Má veliký fousy
těma to nabrousí
Pod nim choděj Umprumáci
maj nový flaušáci



K večeru

na všechno seru
Pak si u Umprumu
koupím flašku rumu
Sedím u ní sám
cejtím se jak pán
Za malou chvíli
jsem už opilý
Pěkně koukám dolu
na trnože stolu
Nikdo o mně neví
že jsem marxist levý

Egon Bondy / Totální realismus


IX. - SJEZD ČSM


Včera byl sjezd Československého svazu mládeže

Svazáci a svazačky v modrých košilích pochodovali se standartami Prahou

Studenti nesli transparent s heslem

Dělníci budují

SNB chrání Na Staroměstském náměstí se zakončila manifestace

projevem presidenta republiky

Ve své řeči pravil

Spějeme stále vpřed k budování socialismu v naší vlasti

vedeni naším vzorem Sovětským svazem


Četl jsem právě zprávu o procesu s velezrádci

když jsi přišla

Po chvíli jsi se svlékla

a když jsem si k tobě lehl

byla jsi jako vždy příjemná

Když jsi odešla

dočetl jsem zprávu o jejich popravě



Egon Bondy / Zbytky eposu (úryvek)


„Vždy je nutno věřit že mé jednání / cílevědomě a stále jedním směrem uhání / k zajištění

nejvyšší mé i společenské prosperity / Za tím účelem jsou nejrůznější náboženské rity / za tím

účelem je všechno oblbování / dření otroků i dobrých skutků konání / proto pracujeme / proto

sereme / proto milujeme / i úplatky bereme / proto tvoříme a bádáme a máme víru / že jsme něco

udělali ve vesmíru / proto zanecháváme po sobě děti / spisy peníze a jiné smetí / proto věnujem se

politice / neboť musíme se vyšvihnouti nad opice / jejichž činnost přece smyslu nemá / nehledě na

to / že je opice němá// (...) Protože pak to jinak není / každý slušný člověk je radš oblbený /

oblbeností pak spěje k blaženosti / kdy je přesvědčen že vykonal již dosti / k dosažení své

představy o sobě / Pak je nejvíc blízek plné noční nádobě// (...) Jen pitomost je princip život

udržující / a to jak na zemi tak na měsíci“


„Tu ve květech/ já zapomněl na svůj spěch/ a jaks

mě v mraze líbala/ já ssál tvůj dech// Přitom jsem uklouz po hovnech/ Mám pech! /

A slunce praží do sněhu/ a dělá bláto v Podmoklech// Za ruku/ vedli jsme se pak

městem.../ jako dva milenci/ jsme museli vypadat/ Slunce si vedouce za sebou na

provázku/ s bubnem jsme vyšli na procházku/ jak se to sluší a patří/ ´Má milá teď

žere a pije za tři...!´/ v jejích střevech se cos nového tvoří/ raději se mnou o tom

nehovoří//“