Upozornění: tento překlad je neautorizovaný a pracovní. Nebyla provedena ani jeho jazyková, ani věcná korektura. Prováděcí směrnice k naplňování Úmluvy o ochraně nehmotného kulturního dědictví přijaté Valným shromážděním smluvních států Úmluvy na jeho druhém zasedání (Paříž, Francie, 16. – 19. června 2008), v pozměněném znění přijatém na třetím zasedání (Paříž, Francie, 22. – 24. června 2010) Odstavec (odstavce) Kapitola I Ochrana nehmotného kulturního dědictví v mezinárodním měřítku, mezinárodní spolupráce a pomoc 1-65 I.1 Kritéria pro zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu 1 I.2 Kritéria pro zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva 2 I.3 Kritéria pro výběr programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy 3-7 I.4 Kritéria způsobilosti a výběru žádostí o mezinárodní pomoc 8-12 I.5 Nadnárodní nominační dokumentace 13-16 I.6 Podání nominační dokumentace 17-24 I.7 Přezkum nominační dokumentace 25-32 I.8 Nominace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, které musí být neodkladně vyřízeny 33-34 I.9 Posouzení nominačních dokumentací Výborem 35-37 I.10 Převod položky z jednoho seznamu na druhý 38 I.11 Stažení položky ze seznamu 39-40 I.12 Změna názvu zapsané položky 41 I.13 Vybrané programy, projekty a činnosti, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy 42-46 I.14 Mezinárodní pomoc 47-53 I.15 Harmonogram – Celkový pohled na řízení 54-56 I.16 Zařazení položek prohlášených za "Mistrovská díla orálního a nehmotného dědictví lidstva" na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva 57-65 Kapitola II Fond nehmotného kulturního dědictví 66-78 II.1 Směry pro využívání zdrojů Fondu 66-67 II.2 Možnosti navyšování zdrojů Fondu nehmotného kulturního dědictví 68-78 II.2.1 Dárci 68-71 II.2.2 Podmínky 72-75 II.2.3 Výhody pro dárce 76-78 Kapitola III Účast na naplňování Úmluvy 79-99 III.1 Účast společenství, skupin a případně jednotlivců, dále expertů, expertních center a výzkumných ústavů 79-89 III.2 Nevládní organizace a Úmluva 90-99 III.2.1 Účast nevládních organizací na národní úrovni 90 III.2.2 Účast akreditovaných nevládních organizací 91-99 Kapitola IV Osvětové působení v oblasti nehmotného kulturního dědictví a použití znaku Úmluvy na ochranu nehmotného kulturního dědictví 100-150 IV.1 Osvětové působení v oblasti nehmotného kulturního dědictví 100-123 IV.1.1 Všeobecná ustanovení 100-102 IV.1.2 Na místní a národní úrovni 103-117 IV.1.3 Na mezinárodní úrovni 118-123 IV.2 Užití znaku Úmluvy na ochranu nehmotného kulturního dědictví 124-150 IV.2.1 Definice 124-125 IV.2.2 Pravidla upravující použití loga UNESCO a znaku Úmluvy 126-128 IV.2.3 Práva užití 129 IV.2.4 Povolení 130-136 IV.2.5 Kritéria a podmínky užití znaku pro poskytnutí záštity 137-139 IV.2.6 Komerční užití a smluvní ujednání 140-143 IV.2.7 Grafická pravidla 144 IV.2.8 Ochrana 145-150 Kapitola V Předkládání zpráv Výboru 151-169 V.1 Zprávy smluvních států o naplňování Úmluvy 151-159 V.2 Zprávy smluvních států o položkách zapsaných na Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu 160-164 V.3 Příjem a zpracování zpráv 165-167 V.4 Zprávy států, které nejsou stranami Úmluvy, o položkách zapsaných na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva 168-169 Kapitola I Ochrana nehmotného kulturního dědictví v mezinárodním měřítku, mezinárodní spolupráce a pomoc I.1 Kritéria pro zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu 1. V nominační dokumentaci musí předkládající smluvní stát (státy) prokázat, že navrhovaná položka na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu splňuje všechna dále uvedená kritéria: U.1 Položka je součástí nehmotného kulturního dědictví, tak jak ho definuje článek 2 Úmluvy. U.2 a. Položka vyžaduje naléhavou ochranu, protože její životaschopnost je v ohrožení i přes úsilí vynaložené společenstvím, skupinou a případně jednotlivci a dotčeným(i) smluvním(i) státem (státy); nebo b. Položka si vyžaduje mimořádně naléhavou ochranu, protože je vystavena vážným hrozbám, jež by nemohla bez okamžité ochrany přečkat. U.3 Jsou vypracována záchovná opatření, která mají umožnit společenství, skupině nebo případně dotčeným jednotlivcům pokračovat v provádění a předávání položky. U.4 Položka byla nominována za nejširší možné účasti společenství, skupiny nebo případně dotčených jednotlivců a s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem. U.5 Položka je uvedena na soupisu nehmotného kulturního dědictví vyskytujícího se na území předkládajícího smluvního státu (předkládajících smluvních států), tak jak je stanoveno článkem 11 a 12 Úmluvy. U.6 V případě mimořádné naléhavosti je dotčený smluvní stát (jsou dotčené smluvní státy) v souladu s článkem 17.3 Úmluvy náležitě o otázce zápisu položky konzultován(y). I.2 Kritéria pro zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva 2. V nominační dokumentaci musí předkládající smluvní stát (státy) prokázat, že navrhovaná položka na zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva splňuje všechna dále uvedená kritéria: R.1 Položka je součástí nehmotného kulturního dědictví, tak jak ho definuje článek 2 Úmluvy. R.2 Zápis položky přispěje k zajištění její viditelnosti, vědomí o významu nehmotného kulturního dědictví a k podpoře dialogu a zároveň bude odrazem kulturní rozmanitosti celého světa a svědectvím o lidské tvořivosti. R.3 Jsou zpracována záchovná opatření, která by mohla pomoci chránit a propagovat položku. R.4 Položka byla nominována za nejširší možné účasti společenství, skupiny nebo případně dotčených jednotlivců a s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem. R.5 Položka je uvedena na soupisu nehmotného kulturního dědictví vyskytujícího se na území předkládajícího smluvního státu (předkládajících smluvních států), tak jak je stanoveno článkem 11 a 12 Úmluvy. I.3 Kritéria pro výběr programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy 3. Smluvní státy se vyzývají, aby Výboru navrhovaly národní, subregionální a regionální programy, projekty a činnosti na ochranu nehmotného kulturního dědictví, aby Výbor mohl vybrat a propagovat ty, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy. 4. Na každém svém zasedání může Výbor vydat specifickou výzvu k podávání návrhů, které jsou odrazem mezinárodní spolupráce podle článku 19 Úmluvy a/nebo které se zaměřují na specifické prioritní aspekty ochrany. 5. Když jsou tyto programy, projekty a činnosti navrženy Výboru k výběru nebo propagaci, mohou být již ukončeny nebo ještě probíhat. 6. Při výběru a propagaci programů, projektů a činností na ochranu bude Výbor věnovat mimořádnou pozornost potřebám rozvojových zemí a dodržování zásady spravedlivého zeměpisného zastoupení při posilování spolupráce Jih-Jih a Sever-Jih-Jih. 7. Výbor z navrhovaných programů, projektů a činností vybere ty, které nejlépe splňují všechna dále uvedená kritéria: P.1 Program, projekt nebo činnost představuje ochranu, jak ji stanovuje článek 2.3 Úmluvy. P.2 Program, projekt nebo činnost pomáhá ke koordinaci snah o ochranu nehmotného kulturního dědictví na regionální, subregionální a/nebo mezinárodní úrovni. P.3 Program, projekt nebo činnost odráží zásady a cíle Úmluvy. P.4 Program, projekt nebo činnost se prokazuje účinnost z pohledu přínosu k životaschopnosti dotčeného nehmotného kulturního dědictví. P.5 Program, projekt nebo činnost je nebo byla realizována za účasti společenství, skupiny nebo případně jednotlivců a s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem. P.6 Program, projekt nebo činnost může sloužit jako subregionální, regionální nebo mezinárodní vzor pro záchovné činnosti. P.7 Předkládající smluvní stát (státy), orgán(y) pověřený(é) naplňováním a společenství, skupina nebo případně jednotlivci souhlasí s tím, že budou spolupracovat na šíření nejlepší praxe, pokud bude jejich program, projekt nebo činnost vybrána. P.8 Program, projekt nebo činnost uvádí zkušenosti, které mohou být hodnoceny podle výsledku. P.9 Program, projekt nebo činnost odpovídá hlavně specifickým potřebám rozvojových zemí. I.4 Kritéria způsobilosti a výběru žádostí o mezinárodní pomoc 8. Všechny smluvní státy mohou požádat o mezinárodní pomoc. Mezinárodní pomoc poskytnutá smluvním státům na ochranu nehmotného kulturního dědictví doplňuje národní opatření na ochranu. 9. Výbor může podle dostupných zdrojů přijmout, posoudit a schválit žádosti týkající se jakéhokoli cíle nebo jakékoli formy mezinárodní spolupráce uvedené v čl. 20 a 21 Úmluvy. Prioritu mají žádosti o mezinárodní pomoc, které se týkají: (a) ochrany dědictví zapsaného na Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu; (b) přípravy soupisů ve smyslu čl. 11 a 12 Úmluvy; (c) podpory programů, projektů a činností na národní, subregionální a regionální úrovni, jejichž cílem je ochrana nehmotného kulturního dědictví; (d) přípravné pomoci. 10. Při posuzování žádostí o mezinárodní pomoc přihlíží Výbor k zásadě spravedlivého zeměpisného zastoupení a ke specifickým potřebám rozvojových zemí. Může také vzít v úvahu: (a) zda žádost předpokládá spolupráci na dvoustranné, regionální nebo mezinárodní úrovni; a/nebo (b) zda pomoc může mít multiplikační účinek a podnítit finanční a technické příspěvky z jiných zdrojů. 11. Mezinárodní pomoc, tak jak je popsána v čl. 20 a 21 Úmluvy, může být poskytnuta v naléhavých případech, jak je stanoveno v čl. 22 Úmluvy (naléhavá pomoc). 12. Při rozhodování o poskytnutí pomoci se Výbor opírá o dále uvedená kritéria: A.1 Dotčené společenství, skupina a/nebo případně jednotlivci se podíleli na zpracování žádosti a budou zapojeni co možná nejširším způsobem do provádění navrhovaných činností a do jejich hodnocení. A.2 Výše požadované pomoci je přiměřená. A.3 Navrhované činnosti jsou dobře koncipovány a jsou proveditelné. A.4 Projekt může mít trvalé výsledky. A.5 Smluvní stát, který je příjemcem pomoci, se úměrně svým prostředkům podílí na nákladech na činnosti, na něž je poskytována mezinárodní pomoc. A.6 Cílem pomoci je rozvíjet nebo posilovat kapacity v oblasti ochrany nehmotného kulturního dědictví. A.7 Smluvní stát, který je příjemcem pomoci, již realizoval případné dříve financované činnosti v souladu se všemi předpisy a podmínkami, které se na tento případ vztahují. I.5 Nadnárodní nominační dokumentace 13. Smluvní státy se vyzývají, aby společně předkládaly nadnárodní nominace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu a na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, pokud se položka vyskytuje na území několika smluvních států. 14. Jeden nebo více smluvních států mohou se souhlasem každého dotčeného smluvního státu navrhnout rozšířený zápis již zapsané položky. Dotčené smluvní státy předloží společně nominaci, která bude dokazovat, že rozšířená položka splňuje všechna kritéria uvedená v odstavci 1 pro Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, a v odstavci 2 pro Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Taková žádost je předkládána podle postupů a lhůt stanovených pro nominace. V případě, že Výbor rozhodne zapsat položku na základě nové nominační dokumentace, nový zápis nahrazuje zápis původní. V případě, že Výbor rozhodne na základě nové nominační dokumentace položku nezapsat, původní zápis zůstane beze změny. 15. Výbor vyzývá k předkládání subregionálních nebo regionálních programů, projektů a činností, a dále těch, které provádějí smluvní státy společně v zeměpisných oblastech, které spolu nesousedí. Smluvní státy mohou své návrhy předkládat jednotlivě nebo společně. 16. Smluvní státy mohou předkládat Výboru žádosti o mezinárodní pomoc, o níž žádají společně dva nebo více smluvních států. I.6 Podání nominační dokumentace 17. Pro nominace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu se použije formulář ICH-01, na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva ICH-02 a ICH-03 pro návrhy programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy. 18. Smluvní státy mohou požádat o přípravnou pomoc při zpracování nominační dokumentace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu a při zpracování návrhů programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy. 19. U přípravné pomoci se používá formulář ICH-05 pro žádosti o přípravnou pomoc při zpracování nominace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, formulář ICH-06 pro žádosti o přípravnou pomoc při zpracování návrhu programu, projektu a činnosti, které Výbor může vybrat a propagovat. 20. Všechny ostatní žádosti o mezinárodní pomoc, bez ohledu na výši požadované částky, musí být předloženy na formuláři ICH-04. 21. Všechny formuláře jsou ke stažení na adrese www.unesco.org/culture/ich nebo jsou k dispozici na vyžádání v Sekretariátu. 22. Dokumentace má obsahovat pouze informace požadované ve formulářích. 23. Předkládající smluvní státy musí do přípravy dokumentace zapojit dotčené společenství, skupiny a případně jednotlivce. 24. Smluvní stát může stáhnout předloženou žádost kdykoliv, dokud Výbor nepřistoupí k jejímu posuzování, aniž by to poškodilo jeho právo na mezinárodní pomoc stanovenou v Úmluvě. I.7 Přezkum nominační dokumentace 25. Součástí posuzování je analýza shody přihlášek, návrhů nebo žádostí o mezinárodní pomoc s požadovanými kritérii. 26. Posouzení nominací na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, programů, projektů nebo činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy, a žádostí o mezinárodní pomoc přesahující částku 25 000 US dolarů, provede na experimentálním základě poradní orgán Výboru vytvořený v souladu s čl. 8.3 Úmluvy. Pro rozhodnutí Výboru vypracuje poradní orgán doporučení. Na každé zasedání vybere Výbor šest nezávislých expertů a šest akreditovaných nevládních organizací jako členy Poradního orgánu se zřetelem na spravedlivé zeměpisné zastoupení a na různé oblasti nehmotného kulturního dědictví Doba trvání funkce člena Poradního orgánu nesmí přesáhnout 24 měsíců. Výbor nově vybírá každý rok polovinu členů Poradního orgánu. Tento mechanismus Výbor přezkoumá v roce 2012 a v případě nutnosti ho bude revidovat. 27. U Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu každý přezkum s sebou nese analýzu životaschopnosti položky a proveditelnosti a vhodnosti plánu na ochranu. Tento přezkum také zahrnuje analýzu rizika zániku položky, mimo jiné z důvodu nedostatku prostředků na její záchranu a ochranu, nebo z důvodů globalizačních procesů a sociální nebo environmentální transformace. 28. Poradní orgán předloží Výboru zprávu o přezkumu, která obsahuje doporučení zapsat nebo nezapsat navrhovanou položku na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, vybrat nebo nevybrat návrh programu, projektu nebo činnosti, schválit či neschválit žádost o pomoc. 29. Přezkum nominací na zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva provádí subsidiární orgán Výboru, který je ustaven podle jeho Jednacího řádu. 30. Prostřednictvím svého subsidiárního orgánu posuzuje Výbor každý rok nominace na zápis na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva podle dostupných zdrojů a jejich kapacity tyto nominace posoudit. Smluvní státy se vyzývají, aby při nominacích k zápisu na Reprezentativní seznam měly na zřeteli výše uvedené faktory. 31. Subsidiární orgán předloží Výboru zprávu o přezkumu, která obsahuje doporučení zapsat nebo nezapsat položku na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva nebo vrátit nominaci předkládajícímu státu k doplnění informací. 32. Sekretariát předá Výboru celkový přehled všech nominací, návrhů programů, projektů a činností a žádostí o mezinárodní pomoc včetně résumé, a zprávy, které jsou výsledkem přezkumu. Dokumentace a zprávy o přezkumu jsou také k dispozici smluvním státům k nahlédnutí. I.8 Nominace na zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, které musí být neodkladně vyřízeny 33. V případě mimořádné naléhavosti a v souladu s kritérii U.6 může Byro Výboru požádat dotčený smluvní stát (dotčené smluvní státy), aby předložil(y) nominaci na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu podle zrychleného harmonogramu. Výbor pak v konzultaci s dotčeným smluvním státem (dotčenými smluvními státy) posoudí nominaci v co nejkratší době po jejím předložení v souladu s postupem, který stanoví Výboru Byro pro jednotlivé případy. 34. Na případy mimořádné naléhavosti může Byro Výboru upozornit smluvní stát (smluvní státy), na jehož (jejichž) území se položka nachází, nebo jakýkoliv jiný smluvní stát, dotčené společenství nebo poradní organizace. Dotčený smluvní stát (dotčené smluvní státy) musí být zavčas informován(y). I.9 Posouzení nominačních dokumentací Výborem 35. Po posouzení Výbor rozhodne, zda položka má či nemá být zapsána na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, zda program, projekt nebo činnost má či nemá být vybrána nebo zda mezinárodní pomoc představující částku nad 25 000 US dolarů má či nemá být poskytnuta. 36. Po posouzení Výbor rozhodne, zda položka má či nemá být zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, nebo zda má být nominace vrácena předkládajícímu státu pro doplnění informací. Nominace, u nichž Výbor rozhodne o vrácení předkládajícímu státu, mohou být opětně předloženy Výboru k posouzení. 37. Pokud Výbor rozhodne, že položka nemá být zapsána na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, může být nominace k zápisu opětně předložena Výboru až po uplynutí lhůty čtyř let. I.10 Převod položky z jednoho seznamu na druhý 38. Jedna položka nemůže být zároveň zapsána na Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu a na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva. Smluvní stát může požádat, aby položka byla převedena z jednoho seznamu na druhý. Tato žádost musí prokázat, že položka splňuje všechna kritéria seznamu, jehož se žádost o převod týká, a musí být předložena podle stanovených postupů a termínů pro nominace. I.11 Stažení položky ze seznamu 39. Výbor stáhne položku ze Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, pokud se po analýze provádění plánu na ochranu domnívá, že tato položka již nesplňuje jedno nebo více kritérií pro zápis na tento seznam. 40. Výbor stáhne položku z Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, pokud se domnívá, že již nesplňuje jedno nebo více kritérií zápisu na tento seznam. I.12 Změna názvu zapsané položky 41. Jeden nebo více smluvních států může požádat, aby jméno zapsané položky bylo změněno. Tato žádost musí být předložena nejpozději tři měsíce před zasedáním Výboru. I.13 Vybrané programy, projekty a činnosti, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy 42. Výbor podporuje výzkum, dokumentační činnost, publikování a šíření správné praxe a příkladů v rámci mezinárodní spolupráce a přitom rozvíjí záchovná opatření a vytváří příznivé podmínky pro tato opatření, která zpracovaly smluvní státy při naplňování vybraných programů, projektů a činností za pomoci nebo bez ní. 43. Výbor vyzývá smluvní státy, aby vytvářely příznivé podmínky pro naplňování těchto programů, projektů a činností. 44. Kromě Registru vybraných programů, projektů a činností Výbor shromažďuje a poskytuje informace o používaných opatřeních a metodách a případně o získaných zušenostech. 45. Výbor podporuje výzkum a hodnocení účinnosti záchovných opatření, která jsou obsahem vybraných programů, projektů a činností a propaguje mezinárodní spolupráci pro tento výzkum a hodnocení. 46. Na základě získaných zkušeností a ponaučení z těchto a jiných programů, projektů a činností poskytuje Výbor poradenství o nejlepší praxi a vyjadřuje doporučení k opatřením na ochranu nehmotného kulturního dědictví (čl. 7 (b) Úmluvy). I.14 Mezinárodní pomoc 47. Žádosti o mezinárodní pomoc do částky 25 000 US dolarů (s výjimkou žádostí o přípravnou pomoc) a naléhavé žádosti mohou být podávány kdykoliv. 48. Sekretariát ověří úplnost žádosti a případně požádá o doplnění chybějících informací. Informuje žádající smluvní stát (státy) o možných termínech, kdy bude žádost posouzena. 49. Žádosti do 25 000 US dolarů včetně přípravné pomoci posuzuje a schvaluje Byro Výboru. 50. Naléhavé žádosti nad 25 000 US dolarů posuzuje a schvaluje Byro Výboru. 51. U žádostí nad 25 000 US dolarů provede přezkum poradní orgán Výboru v souladu s výše uvedeným odstavcem 26 a Výbor je posoudí a schválí. 52. Sekretariát sdělí rozhodnutí o poskytnutí pomoci žadateli (žadatelům) do dvou týdnů od rozhodnutí. Sekretariát s žadatelem (žadateli) dohodne způsoby poskytnutí pomoc. 53. Pomoc je předmětem příslušného monitorování, zprávy a hodnocení. I.15 Harmonogram – Celkový pohled na řízení 54. Fáze 1 : Příprava a podání 31. březen rok 0 Konečné datum pro žádosti o přípravnou pomoc při vypracování nominační dokumentace na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu a návrhů programů, projektů a činnosti, které nejlépe odrážejí cíle Úmluvy (čl. 18). 31. březen rok 1 Konečné datum, k němuž Sekretariát musí obdržet nominace na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu a na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, návrhy programů, projektů a činností a žádosti o mezinárodní pomoc nad 25 000 US dolarů. Dokumentace, která budou obdrženy po tomto datu, budou přezkoumány v příštím cyklu. 30. červen rok 1 Konečné datum, k němuž musí Sekretariát dokumentaci zpracovat, včetně její registrace a potvrzení příjmu. Pokud je dokumentace neúplná, je smluvní stát vyzván, aby ji doplnil. 30. září rok 1 Konečné datum, k němuž musí smluvní stát předat případné požadované chybějící informace Sekretariátu. Dokumentace, které zůstanou neúplné, budou vráceny smluvním státům, které je mohou doplnit pro příští cyklus. 55. Fáze 2 : Přezkum prosinec rok 1- květen rok 2 Přezkum dokumentace Poradním orgánem nebo Subsidiárním orgánem. duben – červen rok 2 Porady k finálnímu přezkumu Poradním orgánem nebo Subsidiárním orgánem. Čtyři týdny před zasedáním Výboru Sekretariát předá členům Výboru zprávy o přezkumu. Dokumentace a zprávy o přezkumu jsou také zpřístupněny k nahlédnutí on line smluvním. 56. Fáze 3 : Posouzení listopad rok 2 Výbor posoudí nominace, návrhy a žádosti o učiní rozhodnutí. I.16 Zařazení položek prohlášených za "Mistrovská díla orálního a nehmotného dědictví lidstva" na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva 57. V souladu s čl. 31.1 Úmluvy zařadí Výbor automaticky všechny položky, které byly prohlášeny za "Mistrovská díla orálního a nehmotného dědictví lidstva" před vstupem Úmluvy v platnost na seznam uvedený v čl. 16 Úmluvy poté, co Valné shromáždění přijme tyto Prováděcí směrnice. 58. Toto zařazení bude namítatelné vůči všem státům, které mají na svém území jednu nebo několik položek prohlášených za Mistrovská díla, ať už jsou nebo nejsou smluvní stranou Úmluvy. Pokud jde o nesmluvní státy, jejichž položky prohlášené za Mistrovská díla jsou zařazeny na Seznam, mohou využívat všech práv a musí se podrobit všem povinnostem uvedeným v Úmluvě, ale pouze u položek, které jsou na jejich území a pokud s tím písemně souhlasí, s tím, že není možné se dovolávat uvedených práv a povinností nebo je uplatňovat odděleně. 59. Generální ředitel/ka oznámí všem nesmluvním státům, které mají na svém území položky prohlášené za Mistrovská díla, že tyto Prováděcí směrnice byly přijaty a že vyžadují, aby tyto položky měly rovnocenné postavení jako položky, které budou v budoucnosti zapsané na Seznam v souladu s čl. 16.2 Úmluvy a že budou spadat pod stejný právní režim, pokud jde o jejich monitorování, převod z jednoho seznamu na druhý nebo stažení způsobem uvedeným v těchto Prováděcích směrnicích. 60. Výše uvedeným oznámením vyzve zároveň generální ředitel/ka v duchu mandátu, který jim svěřil Výbor, nesmluvní státy, aby do jednoho roku vyjádřily svůj výslovný a písemný souhlas, že přijímají práva a povinnosti vyplývající z Úmluvy způsobem vyjádřeným ve výše uvedených odstavcích 58 a 59. 61. Písemný souhlas nesmluvního státu musí být doručen generálnímu řediteli /generální ředitelce jako depozitáři Úmluvy a bude znamenat, že položky, které jsou prohlášeny za dotčená Mistrovská díla, jsou plně podřízeny právnímu režimu Úmluvy. 62. V případě, že některý nesmluvní stát písemně odmítne do jednoho roku dát svůj souhlas s přijetím práv a povinností vyplývajících z Úmluvy a týkajících se položek, které se nacházejí na jeho území a jsou uvedeny na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, bude Výbor oprávněn tyto položky ze seznamu stáhnout. 63. V případě, že některý nesmluvní stát nebude reagovat na toto oznámení nebo se k němu nevyjádří, nebo v případě, že výslovně neprojeví svůj souhlas do jednoho roku, jeho mlčení nebo nedodanou odpověď bude Výbor považovat za odmítnutí, které je důvodem pro použití výše uvedeného odstavce 62, ledaže by nezávisle na jeho vůli existoval nějaký důvod, který by mu zabránil oznámit souhlas nebo odmítnutí. 64. V případě, že položka prohlášená za Mistrovské dílo a zařazená do Seznamu by se nacházela na území smluvního i nesmluvního státu Úmluvy, bude pokládána za položku, která plně podléhá režimu Úmluvy s tím, že generální ředitel/ka vyzve v souladu se svým mandátem svěřeným Výborem nesmluvní stát, aby souhlasil s povinnostmi stanovenými Úmluvou. Pokud nesmluvní stát výslovně nevyjádří svůj souhlas, bude mít Výbor právo doporučit mu, aby se zdržel jakéhokoliv úkonu, který by mohl poškodit danou položku prohlášenou za Mistrovské dílo. 65. Výbor podá zprávu Valnému shromáždění o přijatých opatření v tomto ohledu způsobem a postupy stanovenými těmito Prováděcími směrnicemi. Kapitola II Fond nehmotného kulturního dědictví II.1 Směry pro využívání zdrojů Fondu 66. Zdroje Fondu, který je řízen jako speciální účet v souladu s čl. 1.1 Finančního řádu, musí sloužit zásadně k poskytování mezinárodní pomoci, tak jak je uvedena v kapitole V Úmluvy. 67. Tyto zdroje mohou sloužit: (a) k doplňování rezervního fondu, tak jak je uvedeno v čl. 6 Finančního řádu; (b) k podpoře dalších funkcí Výboru, jak jsou uvedeny v čl. 7 Úmluvy, mimo jiné funkcí týkajících se návrhů uvedeným v čl. 18 Úmluvy; (c) k financování nákladů na účast zástupců rozvojových smluvních států ve Výboru a na zasedáních Výboru za podmínky, že tyto osoby budou experty na nehmotné kulturní dědictví, a pokud to rozpočet umožní, k individuálnímu financování účasti zástupců, expertů na nehmotného kulturní dědictví z rozvojových zemí, které jsou smluvními státy Úmluvy, ale nejsou členy Výboru; (d) k financování poradenských služeb poskytovaných na žádost Výboru nevládními organizacemi, neziskovými organizacemi, soukromými nebo veřejnoprávními organizacemi a fyzickými osobami; (e) k financování nákladů na účast veřejnoprávních a soukromých organizací a fyzických osob, zejména členů společenství a skupin, které Výbor pozve na svá zasedání, aby s nimi konzultoval jakoukoliv specifickou otázku. II.2 Možnosti navyšování zdrojů Fondu nehmotného kulturního dědictví II.2.1 Dárci 68. Výbor se staví příznivě k příspěvkům do Fondu nehmotného kulturního dědictví ["Fond"], které mají posílit schopnost Výboru plnit jeho funkce. 69. Výbor se staví příznivě k takovým příspěvkům od Spojených národů a jejich specializovaných agentur a programů, zejména Programu Spojených národů pro rozvoj, a od dalších mezinárodních organizací. Výbor kromě toho vyzývá smluvní státy Úmluvy, aby dobrovolně přispívaly do Fondu. Výbor také vítá příspěvky veřejnoprávních a soukromých organizací a soukromých osob do Fondu. 70. Výbor vyzývá k zakládání nadací nebo národních veřejnoprávních nebo soukromých asociací, jejichž posláním je propagovat cíle Úmluvy, a vítá jejich příspěvky do Fondu nehmotného kulturního dědictví. 71. Výbor žádá smluvní státy, aby se podílely na mezinárodních sbírkách, které jsou ve prospěch Fondu organizovány pod záštitou UNESCO. II.2.2 Podmínky 72. Příspěvky do Fondu nemohou být podřízeny žádné politické, ekonomické nebo jiné podmínce neslučitelné s cíli, jež sleduje Úmluva. 73. Nemůže být přijat žádný příspěvek od organizace, jejíž činnosti jsou neslučitelné s cíli a zásadami Úmluvy, se stávajícími mezinárodními nástroji na obranu lidských práv, s nároky trvale udržitelného rozvoje nebo s nároky vzájemného uznání mezi společenstvími, skupinami nebo jednotlivci. Sekretariát může rozhodnout, že Výboru předloží specifické případy příspěvků. 74. Dobrovolné příspěvky do Fondu nehmotného kulturního dědictví se řídí Finančním řádem Fondu, Směry pro užití zdrojů Fondu stanovenými Valným shromážděním a Návrhy na užití zdrojů Fondu, které pravidelně připravuje Výbor. Následující ustanovení se týkají zejména dobrovolných příspěvků do Fondu: (a) dárci nemají přímý vliv na způsob, jakým Výbor využije jejich příspěvky do Fondu; (b) dárcům se neposkytuje žádná popisná nebo jednotlivá finanční zpráva; (c) dohoda se uzavře pouhou výměnou dopisů mezi Sekretariátem a dárcem. 75. Dobrovolné příspěvky mohou být poskytnuty za použití vzoru dopisu, který je v příloze*** k těmto Prováděcím směrnicím. Informace o postupu pro poskytnutí dobrovolného příspěvku získáte také na adrese www.unesco.org/culture/ich nebo pokud napíšete na ich@unesco.org. II.2.3 Výhody pro dárce 76. Sekretariát informuje každý rok Výbor o dobrovolných příspěvcích poskytnutých do Fondu. Pokud si to dárci přejí, výbor tyto příspěvky zveřejní. Dobrovolné příspěvky jsou také uvedeny na webových stránkách Úmluvy. 77. Vyjádření vděku dárcům bude mít tyto formy: (a) Další dobrovolné příspěvky od smluvních států: Sekretariát zveřejní aktuální abecední seznam smluvních států, které poskytly do Fondu další dobrovolné příspěvky, a to hlavně na webových stránkách Úmluvy. Tištěná verze se vydává každé dva roky u příležitosti zasedání Valného shromáždění. (b) Příspěvky od ostatních států, od Organizace Spojených národů a jejích institucí a specializovaných programů, dalších mezinárodních organizací a veřejnoprávních organizací: Sekretariát zveřejní hlavně na webových stránkách Úmluvy aktuální abecední seznam států, které nejsou smluvní stranou, Organizace Spojených národů a jejích institucí a specializovaných programů, dalších mezinárodních organizací a veřejnorpávních organizací, které poskytly Fondu příspěvky. Tištěná verze se vydává každé dva roky u příležitosti zasedání Valného shromáždění. (c) Příspěvky od soukromých organizací a soukromých osob: Sekretariát zveřejní hlavně na webových stránkách Úmluvy v sestupném pořadí podle výše příspěvku aktuální seznam soukromých organizací a soukromých osob, které poskytly příspěvky do Fondu. Tištěná verze se vydává každé dva roky u příležitosti zasedání Valného shromáždění. Během čtyřiadvaceti měsíců po poskytnutí příspěvku mohou soukromí dárci uvádět svou spolupráci s Výborem ve všech typech médií, konkrétně v brožurách a dalších publikacích. Sekretariát musí předem ověřit a schválit obsah, který nesmí explicitně dělat reklamu na výrobky nebo služby dárce. 78. Smluvní státy se vyzývají, aby zvážily možnost přiznat soukromým dobrovolným příspěvkům do Fondu možnost využívat fiskálních mechanismů, které podporují poskytování těchto soukromých dobrovolných příspěvků; jde o mechanismy jako snížení daňového základu nebo další formy nástrojů veřejné politiky stanovených národní legislativou. Kapitola III Účast na naplňování Úmluvy III.1 Účast společenství, skupin a případně jednotlivců, dále expertů, expertních center a výzkumných ústavů 79. S odvoláním na čl. 11.b Úmluvy a v duchu čl. 15 Úmluvy vyzývá Výbor smluvní státy, aby ustavovaly funkční a doplňkovou spolupráci mezi společenstvími, skupinami a případně jednotlivci, kteří vytvářejí, udržují a předávají nehmotné kulturní dědictví, a dále experty, expertními centry a výzkumnými ústavy. 80. Smluvní státy se vyzývají, aby vytvořily poradní orgán nebo koordinační mechanismus, který usnadní účast společenství, skupin a případně jednotlivců, dále expertů, expertních center a výzkumných ústavů zejména na: (a) identifikaci a definici jednotlivých položek nehmotného kulturního dědictví, které se nachází na jejich území; (b) realizaci soupisů; (c) vypracování a realizaci programů, projektů a činností; (d) vypracování nominační dokumentace na zápis na seznamy v souladu s příslušnými odstavci kapitoly I těchto Prováděcích směrnic; (e) stažení položky nehmotného kulturního dědictví ze některého seznamu nebo převodu na jiný, jak je uvedeno v odstavcích 38 až 40 těchto Prováděcích směrnic. 81. Smluvní státy činí nezbytná opatření, aby osvětově působily na společenství, skupiny a případně jednotlivce ve smyslu významu a hodnoty jejich nehmotného kulturního dědictví, jakož i ve smyslu významu Úmluvy, aby držitelé dědictví mohli plně využívat tohoto normativního nástroje. 82. V souladu s ustanoveními čl. 11 až 15 Úmluvy činí smluvní státy příslušná opatření k posílení kapacit společenství, skupin a případně jednotlivců. 83. Smluvní státy se vyzývají, aby sestavily a pravidelně aktualizovaly způsobem odpovídajícím jejich situaci registr expertů, expertních center a výzkumných ústavů, dále regionálních center aktivních v oblastech pokrytých Úmluvou, které by mohla uskutečnit studie uvedené v čl. 13c. Úmluvy. 84. Mezi veřejnoprávní nebo soukromé organizace uvedené v odstavci 89 těchto Prováděcích směrnic může Výbor zařadit experty, expertní centra a výzkumné ústavy, dále regionální centra, která pracují v oblastech pokrytých Úmluvou, aby s nimi konzultoval jakoukoliv specifickou otázku. 85. Smluvní státy se vynasnaží usnadnit přístup společenství, skupin a případně jednotlivců k výsledkům jimi provedených výzkumů a zároveň budou podporovat dodržování postupů, které upravují přístup ke specifickým aspektům nehmotného kulturního dědictví v souladu s čl. 13d. Úmluvy. 86. Smluvní státy se vyzývají, aby společně rozvíjely síť společenství, expertů, expertních center a výzkumných ústavů na subregionální a regionální úrovni, které by vypracovaly sdílené přístupy zejména ke společným položkám nehmotného kulturního dědictví a interdisciplinární přístupy. 87. Smluvní státy, které mají dokumentaci o určité položce nehmotného kulturního dědictví, která se nachází na území jiného smluvního státu, se vyzývají, aby ji sdílely s daným druhým státem, který tuto informaci poskytne dotčeným společenstvím, skupinám a případně jednotlivcům, dále expertům, expertním centrům a výzkumným ústavům. 88. Smluvní státy se vyzývají, aby se účastnily činností spadajících do regionální spolupráce, včetně činností center kategorie 2 pro nehmotné kulturní dědictví, která jsou nebo budou vytvořena pod záštitou UNESCO, aby mohla spolupracovat co nejefektivněji ve smyslu čl. 19 Úmluvy a za účasti společenství, skupin a případně jednotlivců, expertů, expertních center a výzkumných ústavů. 89. V rámci dostupných zdrojů může Výbor pozvat jakoukoliv veřejnoprávní nebo soukromou organizaci (včetně expertních center a výzkumných ústavů) i jakoukoliv fyzickou osobu, která má osvědčené schopnosti a dovednosti v oblasti nehmotného kulturního dědictví k účasti na svých poradách, aby vedl interaktivní dialog a konzultoval s nimi jakoukoliv specifickou otázku v souladu s čl. 8.4 Úmluvy. III.2 Nevládní organizace a Úmluva III.2.1 Účast nevládních organizací na národní úrovni 90. V souladu s čl. 11b. Úmluvy je na smluvních státech, aby zapojily vhodné nevládní organizace do naplňování Úmluvy, kromě jiného do identifikace a definice nehmotného kulturního dědictví a i do dalších vhodných záchovných opatření, za spolupráce a koordinace s ostatními subjekty zapojenými do naplňování Úmluvy. III.2.2 Účast akreditovaných nevládních organizací Kritéria pro akreditaci nevládních organizací 91. Nevládní organizace musí: (a) mít ověřené schopnosti, kvalifikace a zkušenost s ochranou (tak jak je definována v čl. 2.3 Úmluvy) nehmotného kulturního dědictví, které se projevují v jedné nebo více specifických oblastech; (b) mít podle konkrétní situace místní, národní, regionální nebo mezinárodní charakter; (c) mít cíle, které jsou v souladu s duchem Úmluvy, a nejlépe stanovy nebo jednací řád, které jsou v souladu s těmito cíli; (d) spolupracovat v duchu vzájemného uznání se společenstvími, skupinami a případně jednotlivci, kteří vytvářejí, aktivně provádějí a předávají nehmotné kulturní dědictví; (e) mít provozní kapacity, včetně: i. řádných aktivních členů tvořících společenství, které pojí přání sledovat cíle, kvůli nimž společenství vzniklo; ii. sídla a právní subjektivity v souladu s národním zákonem; iii. v době podání žádosti o akreditaci již nejméně čtyřletou existenci a odpovídající působnost. Způsoby a přezkum akreditace 92. Výbor pověřuje Sekretariát, aby přijímal žádostí nevládních organizací a zpracoval pro něj doporučení k akreditaci a udržování nebo ukončení vztahů s těmito organizacemi. 93. Výbor předloží svá doporučení Valnému shromáždění k rozhodnutí v souladu s čl. 9 Úmluvy. Při příjmu a posuzování těchto žádostí bude Výbor věnovat patřičnou pozornost zásadě spravedlivého zeměpisného zastoupení a bude přitom vycházet z informací, které mu poskytl Sekretariát. Akreditované nevládní organizace musí dodržovat příslušné národní a mezinárodní právní a etické zásady. 94. Každé čtyři roky od akreditace provede Výbor přezkum účasti a zapojení poradního orgánu a vzájemných vztahů s přihlédnutím k názoru dotčené nevládní organizace. 95. Pokud to Výbor považuje za nutné, může být o ukončení vztahů rozhodnuto při přezkumu. Pokud to okolnosti budou vyžadovat, vztahy s dotčenou organizací mohou být pozastaveny do doby, než bude přijato rozhodnutí o jejich ukončení. Poradní funkce 96. Akreditované nevládní organizace, které budou mít podle čl. 9.1 Úmluvy poradní funkce u Výboru, může Výbor vyzvat, aby mu mimo jiné poskytly zprávy z přezkumu jako referenci, když Výbor bude posuzovat: (a) nominační dokumentace pro zápis na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu (b) programy, projekty a činností uvedené v čl. 18 Úmluvy; (c) žádosti o mezinárodní pomoc; (d) účinky plánů na ochranu položek zapsaných na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu. Akreditační řízení 97. Nevládní organizace, která žádá o akreditaci jako konzultant Výboru, dodá Sekretariátu tyto informace: (a) popis organizace, včetně uvedení úplného názvu; (b) své hlavní cíle; (c) svou úplnou adresu; (d) datum svého vzniku a přibližné trvání existence; (e) jméno státu nebo států, v nichž organizace působí; (f) dokumentaci, která prokazuje, že organizace má provozní kapacity, včetně: i. řádných aktivních členů tvořících společenství, které pojí přání sledovat cíle, kvůli nimž společenství vzniklo; ii. sídla a právní subjektivity v souladu s národním zákonem; iii. v době podání žádosti o akreditaci již nejméně čtyřletou existenci a odpovídající působnost; (g) své činnosti v oblasti ochrany nehmotného kulturního dědictví; (h) popis svých zkušeností ze spolupráce se společenstvími, skupinami a provozovateli nehmotného kulturního dědictví. 98. Žádosti o akreditaci musí být vyhotovené na formuláře ICH-09 (dostupný na adrese www.unesco.org/culture/ich nebo na vyžádání v Sekretariátu) a musí obsahovat všechny požadované informace a výhradně jen tyto. Žádosti musí být doručeny Sekretariátu nejpozději čtyři měsíce před řádným zasedáním Výboru. 99. Sekretariát registruje návrhy a aktualizuje seznam nevládních organizací akreditovaných u Výboru. Kapitola IV Osvětové působení v oblasti nehmotného kulturního dědictví a použití znaku Úmluvy na ochranu nehmotného kulturního dědictví IV.1 Osvětové působení v oblasti nehmotného kulturního dědictví IV.1.1 Všeobecná ustanovení 100. Pro účinné provádění Úmluvy se musí smluvní státy snažit všemi vhodnými prostředky zajistit uznání nehmotného kulturního dědictví dotčených společenství, skupin a jednotlivců a zároveň posílit na místní, národní a mezinárodní úrovni vědomí významu nehmotného kulturního dědictví a dbát na to, aby se mu dostalo vzájemného ocenění. 101. Při osvětovém působení, které má zdůraznit význam specifických položek nehmotného kulturního dědictví, se všechny strany vyzývají, aby dodržovaly tyto zásady: (a) dané nehmotné kulturní dědictví je v souladu s definicí čl. 2.1 Úmluvy; (b) dotčená společenství, skupiny a případně jednotlivci dali svůj svobodný, předběžný a informovaný souhlas s šířením osvěty o svém nehmotném kulturním dědictví a na osvětových akcích je zajištěna co možná nejširší účast zainteresovaných osob; (c) osvětové akce plně respektují zvykovou praxi, která upravuje přístup ke specifickým aspektům tohoto dědictví, zejména tajným a posvátným aspektům; (d) dotčená společenství, skupiny a případně jednotlivci budou využívat akcí, která mají šířit větší osvětu o jejich nehmotném kulturním dědictví. 102. Všechny strany se vyzývají, aby si počínaly zvláště opatrně a ujistily se, že osvětové akce nebudou mít za následek: (a) vytržení z kontextu nebo nepřirozený stav konkrétních projevů nebo výrazů nehmotného kulturního dědictví; (b) prezentaci společenství, skupin a případně jednotlivců jako subjektů, které se neúčastní moderního života, nebo aby jakkoliv poškozovaly jejich obraz; (c) podíl na obhajobě jakékoliv formy politické, etnické, náboženské, jazykové nebo genderové diskriminace; (d) snadnou možnost přivlastnit si nebo využívat znalostí a know-how dotčených společenství, skupin nebo jednotlivců; (e) přehnanou komercializaci nebo turistiku v rozporu s trvale udržitelným rozvojem, která by mohla ohrozit dotčené nehmotné kulturní dědictví. IV.1.2 Na místní a národní úrovni 103. Smluvní státy se vyzývají, aby vypracovaly a přijaly etické kodexy založené na ustanoveních Úmluvy a na Prováděcích směrnicích, které by měly zaručit vhodnost osvětových opatření ve vztahu k nehmotnému kulturnímu dědictví, které se nachází na jejich území. 104. Prostřednictvím provádění práv na ochranu duševního vlastnictví, práva na respekt soukromého života a každé další příslušné formy právní ochrany se smluvní státy musí snažit, aby všechna práva společenství, skupin a jednotlivců, kteří vytvářejí, vlastní a předávají své nehmotné kulturní dědictví, byla při šíření osvěty nebo při komerčních činnostech náležitě chráněna. 105. Všemi vhodnými prostředky se smluvní státy musí snažit informovat veřejnost o významu nehmotného kulturního dědictví a o nebezpečích, která mu hrozí, jakož i o činnostech, které jsou vyvíjeny při provádění Úmluvy. K tomu se smluvní státy vyzývají, aby: (a) podporovaly mediální kampaně a zveřejňování témat o nehmotném kulturním dědictví ve všech typech médií; (b) podporovaly organizaci kolokvií, dílen, veřejných fór a seminářů o nehmotném kulturním dědictví, dále výstav, festivalů, dnů nehmotného kulturního dědictví a soutěže; (c) podporovaly případové studie a šetření v terénu a tyto informace zveřejňovaly; (d) propagovaly politiku, která má prosazovat oficiální uznání nositelů a aktivních provozovatelů nehmotného kulturního dědictví; (e) propagovaly a podporovaly vznik sdružení společenství a výměnu informací mezi těmito sdruženími; (f) vytvářely politiky, které budou uznávat, že projevy nehmotného kulturního dědictví, které se nachází na jejich území, přispívají ke kulturní rozmanitosti a bohatosti států; (g) podporovaly vypracování a provádění místních politik, jejichž cílem je propagovat osvětové působení v oblasti nehmotného kulturního dědictví. 106. Smluvní státy se musí zejména snažit přijmout podpůrná opatření k propagaci a zveřejňování programů, projektů a činností, které Výbor v souladu s čl. 18 Úmluvy vybral jako ty, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy. Opatření formálního a neformálního vzdělávání 107. Smluvní státy se snaží všemi vhodnými prostředky zajistit uznání, respekt a zdůraznění hodnoty nehmotného kulturního dědictví prostřednictvím výchovných programů a zveřejňováním informací a činnostmi, které posilují kapacity a neformální prostředky předávání znalostí (čl. 14 Úmluvy). Smluvní státy se zejména vyzývají, aby realizovaly opatření a politiky, jejichž cílem je: (a) propagovat úlohu nehmotného kulturního dědictví jako nástroje pro integraci a mezikulturní dialog a výuku různých jazyků, která má zahrnovat domorodé jazyky; (b) zařadit nehmotné kulturní dědictví do školních osnov odpovídajících místním specifikům a vytvářet pedagogické pomůcky jako knihy, CD, videa, dokumentární filmy a brožury; (c) působit tak, aby učitelé byli schopni učit o nehmotném kulturním dědictví a vypracovat k tomu návody a příručky; (d) zapojit rodiče a rodičovská sdružení do návrhů témat a modulů, aby se o nehmotném kulturním dědictví učilo ve škole; (e) zapojit aktivní provozovatele a nositele tohoto dědictví do vytváření vzdělávacích programů a zvát je do škol a školních zařízení, aby toto dědictví vysvětlovali; (f) zapojit mládež do sběru a zveřejňování informací o nehmotném kulturním dědictví jejich společenství; (g) uznat hodnotu neformálního předávání znalostí a know-how ukotvených v nehmotném kulturním dědictví; (h) dávat přednost zkušenosti s nehmotným kulturním dědictvím prostřednictvím praktických postupů za použití pedagogických metod založených na aktivní účasti, které mohou mít také formu her, domácího vzdělávání s tutorem a vyučení; (i) zavádět činnosti jako letní kurzy, dny otevřených dveří, fotografické soutěže a soutěže tvorby videa, naučné stezky za kulturním dědictvím a školní výlety do přírody a na památná místa, jejichž existence je pro projev nehmotného kulturního dědictví nutná; (j) plně využívat, pokud je to možné, informačních a komunikačních technologií (k) přednášet na vysokých školách předmět nehmotné kulturní dědictví a podporovat rozvoj vědeckých, technických a uměleckých interdisciplinárních studií a výzkumných metod; (l) nabízet mladým lidem profesní zaměření tím, že budou informováni o hodnotě nehmotného kulturního dědictví pro jejich osobní rozvoj a rozvoj pracovní kariéry; (m) vyškolit společenství, skupiny a jednotlivce na řízení malých podniků s vazbou na nehmotné kulturní dědictví. Centra a sdružení společenství, muzea, archivy a další obdobné organizace 108. Centra a sdružení společenství, která jsou vytvořena a řízena společenstvími samými, mohou hrát životně důležitou úlohu v podpoře předávání nehmotného kulturního dědictví a v informování široké veřejnosti o významu, které dědictví pro tato společenství má. Pro přispění k osvětě o nehmotném kulturním dědictví a jeho významu se tato centra vyzývají se, aby (a) byla pro společenství kulturním místem, v němž je nehmotné kulturní dědictví chráněno neformálními prostředky; (b) byla místy předávání tradičních znalostí a know-how a přispívala tak k mezigeneračnímu dialogu; (c) byla informačními centry o nehmotném kulturním dědictví daného společenství. 109. Výzkumné ústavy, expertní centra, muzea, archivy, dokumentační centra a obdobné organizace hrají významnou úlohu ve sběru, dokumentaci, archivaci a uložení dat o nehmotném kulturním dědictví, dále v poskytování informací a osvětovém působení o jeho významu. K posílení své osvětové funkce k tématu nehmotného kulturního dědictví se tyto organizace vyzývají, aby: (a) zapojovaly aktivní provozovatele a nositele nehmotného kulturního dědictví do organizování výstav, konferencí, seminářů, debat a vzdělávacích akcí o jejich dědictví; (b) zaváděly a rozvíjely postupy založené na účasti, které mají představit nehmotné kulturní dědictví jako živé a stále se vyvíjející dědictví; (c) zdůrazňovaly opětné vytváření a neustálé předávání nezbytných znalostí a know-how k ochraně nehmotného kulturního dědictví spíše než předmětů, které jsou s ním spojeny; (d) používaly informační a komunikační technologie k seznamování s významem a hodnotou nehmotného kulturního dědictví; (e) zapojovaly aktivní provozovatele a nositele do svého řízení zaváděním systémů pro místní rozvoj založených na účasti. Komunikační nástroje a média 110. Média mohou účinně přispívat k posilování povědomí o významu nehmotného kulturního dědictví. 111. Média se vyzývají, aby přispívala k tomuto povědomí tím, že budou zdůrazňovat hodnotu nehmotného kulturního dědictví zejména jako prostředku, který může podporovat sociální soudržnost, trvale udržitelný rozvoj a předcházení konfliktů spíše než jeho estetické nebo zábavní aspekty. 112. Média se vyzývají, aby přispívala k osvětě mezi širokou veřejností o rozmanitosti projevů a výrazů nehmotného kulturního dědictví, zejména vypracováním programů a specializovaných produktů určených různým cílovým skupinám. 113. Audiovizuální média se vyzývají, aby vytvářela kvalitní televizní a rozhlasové programy, dokumentární pořady, které by vedly ke zlepšení viditelnosti nehmotného kulturního dědictví a jeho přítomnosti v současné společnosti. Místní televizní sítě a rozhlasové stanice jednotlivých společenství mohou sehrát hlavní úlohu v posilování znalosti místních jazyků a kultury a v šíření informací o nejlepších postupech na ochranu. 114. Média se vyzývají, aby přispívala k výměně informací v rámci společenství a využívala jejich sítí k podpoře jejich úsilí na ochranu, nebo aby jim nabízela diskusní fóra na místní a národní úrovni. 115. Instituce informačních technologií se vyzývají, aby usnadňovaly interaktivní výměnu informací a posilovaly neformální prostředky pro předávání nehmotného kulturního dědictví tím, že budou vyvíjet programy a interaktivní hry pro mládež. Komerční činnosti spojené s nehmotným kulturním dědictvím 116. Komerční činnosti, které mohou vyplynout z určitých forem nehmotného kulturního dědictví, a obchod s kulturními statky a službami spojenými s nehmotným kulturním dědictvím mohou vést k silnějšímu povědomí o významu tohoto dědictví a pro jeho provozovatele vytvářet příjmy. Mohou přispívat ke zlepšení životní úrovně společenství, která jsou nositeli a provozovateli tohoto dědictví, k posílení místní ekonomiky a sociální soudržnosti. Tyto činnosti a tento obchod nesmí ohrozit životaschopnost nehmotného kulturního dědictví a musí být učiněna všechna náležitá opatření, která zajistí, že hlavními příjemci budou dotčená společenství. Mimořádná pozornost musí být věnována způsobu, jakým by se tento typ činnosti mohl dotknout povahy a životaschopnosti nehmotného kulturního dědictví, zejména toho nehmotného kulturního dědictví, jehož projevy jsou spojeny s obřady, společenským provozováním nebo znalostmi, které se týkají přírody a vesmíru. 117. Musí se postupovat zvláště opatrně, aby nedocházelo ke komerčnímu zneužití, aby se turistika řídila trvale udržitelným způsobem, aby se nalezla správná rovnováha mezi zájmy obchodní strany, veřejné správy a kulturních pracovníků, aby komerční využití nepozměnilo význam nehmotného kulturního dědictví a ani jeho účel pro dotčené společenství. IV.1.3 Na mezinárodní úrovni 118. Výbor aktualizuje a každý rok zveřejňuje Seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva a Registr programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy. K zajištění lepší viditelnosti nehmotného kulturního dědictví a většího povědomí o jeho významu na místní, národní a mezinárodní úrovni Výbor vyzývá a podporuje co možná nejširší zveřejňování Seznamů formálními a neformálními prostředky, konkrétně prostřednictvím: (a) škol, které patří do Sítě přidružených škol UNESCO; (b) center společenství, muzeí, archivů, knihoven a obdobných organizací; (c) vysokých škol, expertních center a výzkumných ústavů; (d) všech typů médií, včetně webových stránek UNESCO. 119. Výbor podporuje výrobu audiovizuálních a digitálních nosičů a publikací a dalších materiálů, které zhodnocují dědictví, jako jsou pohledy, známky, plakáty, samolepky o nehmotném kulturním dědictví a o položkách zapsaných na Seznamech. 120. Při zveřejňování a šíření informací o položkách zapsaných na Seznamech je třeba dbát na to, aby položky byly představeny ve jejich kontextu a aby se zdůraznila hodnota a význam, kterou pro dotčené společenství mají, spíše než pouze jejich estetická krása nebo zábavní hodnota. 121. Výbor musí pomáhat při naplňování programů, projektů a činností, které podle něj nejlépe odrážejí zásady a cíle Úmluvy, zveřejňováním správné praxe všemi způsoby, kromě jiného těmi, které jsou uvedené výše v odstavci 118 těchto Prováděcích směrnic. 122. Pro přispění k co možná největší viditelnosti a většímu povědomí o nehmotném kulturním dědictví, může být užit znak Úmluvy podle stanovených zásad a pravidel uvedených v odstavcích 128-150 těchto Prováděcích směrnic. 123. Aby Sekretariát UNESCO pomáhal Výboru v osvětovém působení o nehmotném kulturním dědictví, musí: (a) fungovat jako referenční středisko pro sběr, sdílení a předávání informací o nehmotném kulturním dědictví, zejména údržbou a aktualizací databází, systému správy informací a webových stránek; (b) zprostředkovat výměnu informací mezi společenstvími a skupinami, občanskou společností, nevládními organizacemi, expertními centry, výzkumnými ústavy a dalšími organizacemi, které mají kompetence nebo nějaký zájem v oblasti nehmotného kulturního dědictví; (c) zpracovat pomůcky pro výuku a šíření informací určených různým skupinám veřejnosti, které mají podporovat snahy o péči a osvětu; tyto pomůcky musí být snadno reprodukovatelné a přeložitelné do místních jazyků; (d) organizovat mezinárodní dílny, semináře a konference, které mají informovat o Úmluvě, a účastnit se těchto akcí; (e) koordinovat snahy o osvětové působení o významu nehmotného kulturního dědictví se sekretariáty jiných programů a normativních nástrojů UNESCO a i s dalšími institucemi a programy Spojených národů a jiných nevládních organizací; (f) propagovat význam nehmotného kulturního dědictví při mezinárodních oslavách, jako je Mezinárodní den mateřského jazyka nebo Mezinárodní den kulturní rozmanitosti pro dialog a rozvoj, a uskutečňovat mezinárodní kampaně, jejichž cílem dosáhnout větší povědomí o nehmotném kulturním dědictví a zvýšit dobrovolné příspěvky do Fondu nehmotného kulturního dědictví; (g) začlenit výuku o nehmotném kulturním dědictví do systémů stipendií a stáží UNESCO. IV.2 Užití znaku Úmluvy na ochranu nehmotného kulturního dědictví IV.2.1 Definice 124. Znak nebo logo Úmluvy, který se používá jako úřední pečeť, vypadá takto: 125. Znak Úmluvy musí být doplněn logem UNESCO a nemůže být používán samostatně s tím, že obě označení podléhají jinému souboru pravidel a že jakékoliv užití musí být povoleno v souladu s každým souborem příslušných pravidel. IV.2.2 Pravidla upravující užití loga UNESCO a znaku Úmluvy 126. Ustanovení těchto Směrnic se vztahují pouze na užití znaku Úmluvy. 127. Užití znaku nebo loga UNESCO, které doprovází znak Úmluvy, je upraveno Směrnicemi o užití jména, zkratky, znaku a názvů internetových domén UNESCO, jak je přijala Generální konference UNESCO[1]. 128. Užití znaku Úmluvy spojené s logem UNESCO musí být tedy povoleno podle těchto Směrnic (v části týkající se znaku Úmluvy) a podle Směrnic o použití jména, zkratky, znaku a názvů internetových domén UNESCO, v souladu s příslušnými postupy stanovenými v každé z těchto Směrnic. IV.2.3 Práva užití 129. Právo užít znak Úmluvy bez předchozí povolení, s výhradou pravidel stanovených těmto Směrnicemi, mají pouze statutární orgány Úmluvy, tedy Valné shromáždění, Výbor a Sekretariát. IV.2.4 Povolení 130. Povolit užití znaku Úmluvy je výsadou statutárních orgánů Úmluvy, tedy Valného shromáždění a Výboru. V některých specifických případech definovaných těmito Směrnicemi delegují statutární orgány pravomoc udělit dalším organizacím povolení užít znak generálnímu řediteli/generální ředitelce. Právo povolit užití znaku Úmluvy nemůže být uděleno dalším organizacím. 131. Valné shromáždění a Výbor dávají povolení k užití znaku usneseními a rozhodnutími, zejména v případech činností vykonávaných úředními partnery, cen světového nebo regionálního významu a zvláštních událostí, které se konají ve smluvních státech. Valné shromáždění a Výbor mohou povolit Národním komisím UNESCO nebo jakémukoliv náležitě jmenovanému orgánu na základě žádosti dotčeného smluvního státu znak použít a otázky o užití znaku upravit na národní úrovni. 132. Statutární orgány Úmluvy by měly dbát na to, aby jejich usnesení a rozhodnutí stanovily podmínky pro udělené povolení v souladu s těmito Směrnicemi. 133. Generální ředitel/ka je oprávněn/a povolit užití znaku Úmluvy v případě záštity, smluvních ujednání a partnerství a při specifických propagačních činnostech. 134. Každé rozhodnutí povolující užití znaku Úmluvy musí být založeno na těchto kritériích: (i) vhodnost navrhovaného spojení se záměry a cíli Úmluvy, a (ii) shoda se zásadami Úmluvy. 135. Statutární orgány mohou požádat generálního ředitele/generální ředitelku, aby se na ně obraceli ve zvláštních případech udělení povolení a/nebo jim předkládali jednorázové nebo pravidelné zprávy o některých případech užití a/nebo povolení, zejména udělení záštity, partnerství a komerčním užití. 136. Generální ředitel/ka se může rozhodnout, že se se zvláštními případy povolení obrátí na statutární orgány Úmluvy. IV.2.5 Kritéria a podmínky užití znaku pro poskytnutí záštity 137. Užití znaku k poskytnutí záštity může být povoleno pro různé typy činnosti jako jsou představení, filmová díla a další audiovizuální produkce, publikace, kongresy, jednání a konference, udílení cen a další národní nebo mezinárodní události a práce, které jsou dokladem nehmotného kulturního dědictví. 138. Postup, který se má použít pro žádost o udělení povolení k užití znaku Úmluvy k poskytnutí záštity, stanovuje Sekretariát v souladu k dále uvedenými kritérii a podmínkami: (a) Kritéria: i. Dopad: užití může být dovoleno pro mimořádné činnosti, které mohou mít reálný dopad na ochranu nehmotného kulturního dědictví a významně zvýšit viditelnost Úmluvy. ii. Spolehlivost: musí být získány příslušné záruky o vedoucích představitelích (reputace a profesní zkušenosti, reference a doporučení, právní a finanční záruky) a daných činnostech (politická, právní, finanční a technická proveditelnost) (b) Podmínky: i. Žádost o povolení užití znaku Úmluvy k poskytnutí záštity musí být předána Sekretariátu nejméně tři měsíce před prvním dnem předmětného období; povolení užití znaku Úmluvy k poskytnutí záštity se uděluje písemně a poskytuje ho výhradně generální ředitel/ka. ii. V případě národních činností je rozhodnutí povolit či nepovolit užití znaku Úmluvy pro záštitu přijato po povinné konzultaci se smluvním státem, na jehož území se činnost koná. iii. Úmluva musí být dostatečně viditelná, zejména díky užití jejího znaku. iv. Užití znaku Úmluvy k poskytnutí záštity může být povoleno pro jednorázové činnosti nebo pro činnosti, které se odehrávají pravidelně. V případě pravidelných činností musí být stanovena doba trvání a povolení musí být pravidelně obnovováno. 139. Dotčená Společenství, skupiny a případně jednotlivci se vyzývají, aby užívali znak Úmluvy v rámci svých speciálních činností a akcí určených k ochraně a propagaci jejich kulturního dědictví zapsaného na Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu nebo na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva podle podmínek uvedených v těchto Prováděcích směrnicích. IV.2.6 Komerční užití a smluvní ujednání 140. Jakékoli smluvní ujednání mezi Sekretariátem a externí organizací, které znamená komerční užití znaku Úmluvy těmito organizacemi (např. v rámci partnerství se soukromým sektorem nebo občanskou společností, dohod o společné publikaci nebo koprodukci nebo smluv s podnikateli a osobnostmi podporujícími Úmluvu) musí obsahovat standardní doložku, která stanoví, že každé užití znaku musí být předmětem předchozí písemné žádosti a souhlasu. 141. Povolení udělené v rámci těchto smluvních ujednání se musí omezit na kontext uvedené činnosti. 142. Prodej zboží nebo služeb obsahujících znak Úmluvy s převážně lukrativním cílem je považován za "komerční užití" ve smyslu těchto Směrnic. Každé komerční užití znaku Úmluvy musí být výslovně povoleno generálním ředitelem/generální ředitelkou v rámci specifického smluvního ujednání. Pokud je komerční užití znaku svázáno přímo s určitou specifickou položkou zapsanou na některém Seznamu, generální ředitel/ka ho může povolit po konzultaci s dotčeným(i) smluvním(i) státem (státy). 143. Pokud se ve smyslu předchozího odstavce předpokládají určité příjmy, generální ředitel/ka musí postupovat tak, aby Fond nehmotného kulturního dědictví dostal spravedlivou část takto vzniklých příjmů, a uzavřít na projekt smlouvu, která bude mít doložky o převodu příjmů na Fond. Tyto příspěvky Fondu jsou upraveny Finančním řádem Fondu nehmotného kulturního dědictví. IV.2.7 Grafická pravidla 144. Znak Úmluvy musí být reprodukován podle přesných grafických pravidel zpracovaných Sekretariátem a zveřejněných na webových stránkách Úmluvy a nesmí být změněn. IV.2.8 Ochrana 145. Vzhledem k tomu, že znak Úmluvy byl oznámen a přijat smluvními státy Pařížské unie podle čl. 6b Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, přijaté v r. 1883 a revidované ve Stockholmu v r. 1967, používá UNESCO národní systémy smluvních států Pařížské úmluvy, aby zabránilo užití znaku Úmluvy, pokud takové užití navozuje mylně dojem vazby s UNESCO nebo s Úmluvou, nebo v případě jakéhokoliv jiného neoprávněného užití. 146. Smluvní státy se vyzývají, aby Sekretariátu předaly jména a adresy orgánů pověřených otázkami spojenými s užitím znaku. 147. Kdokoliv, kdo požádá o užití znaku na národní úrovni, se vyzývá, aby se obrátil na k tomu určené národní orgány. Sekretariát bude muset informovat určené národní orgány o udělených povoleních. 148. V některých specifických případech mohou statutární orgány Úmluvy požádat generálního ředitele/generální ředitelku, aby kontrolovali správné užití znaku Úmluvy, a aby v případě zneužití zahájili příslušná řízení. 149. V případě, že dojde k nepovoleného užití znaku Úmluvy na mezinárodní úrovni, je úkolem generálního ředitele/generální ředitelky zahájit stíhání. Na národní úrovni mají tuto odpovědnost příslušné národní orgány. 150. Sekretariát a smluvní státy musí úzce spolupracovat, aby zabránily jakémukoliv nepovolenému užití znaku Úmluvy na národní úrovni, ve vazbě s příslušnými národními orgány a v souladu s těmito Prováděcími směrnicemi. Kapitola V Předkládání zpráv Výboru V.1 Zprávy smluvních států o naplňování Úmluvy 151. Každá smluvní strana Úmluvy předkládá pravidelně Výboru zprávy o právních a zákonných ustanoveních a o dalších opatřeních přijatých k naplňování Úmluvy. 152. Smluvní stát předkládá Výboru pravidelnou zprávu na základě společných směrů a ve zjednodušené formě, kterou vypracoval Sekretariát a Výbor schválil, a to nejpozději 15. prosince šestého roku následujícího po roce, kdy předal své ratifikační, akceptační nebo schvalovací listiny, a dále pak každých šest let. 153. Smluvní stát poskytne informace o přijatých ustanoveních k naplňování Úmluvy na národní úrovni, včetně: (a) zpracování inventáře nehmotného kulturního dědictví, které se nachází na jeho území, jak je uvedeno v čl. 11 a 12 Úmluvy; (b) ostatních opatření na ochranu uvedených v čl. 11 a 13 Úmluvy, včetně: i. zdůraznění významu funkce nehmotného kulturního dědictví ve společnosti a začlenění ochrany do programů plánování; ii. podpory vědeckých, technických a uměleckých studií pro účinnou ochranu; iii. v rámci možností usnadnění přístupu k informacím o nehmotném kulturním dědictví při respektování zvyklostí, které upravují přístup ke specifickým aspektům tohoto dědictví. 154. Smluvní stát dodá informace o opatřeních, která smluvní stát přijal na národní úrovni k posílení institucionálních kapacit na ochranu nehmotného kulturního dědictví, jak je uvedeno v čl. 13 Úmluvy, včetně toho, že: (a) stanoví nebo ustaví jednu nebo více organizací, jež budou kompetentní pro ochranu nehmotného kulturního dědictví; (b) posílí instituce, které poskytují vzdělávání pro správu tohoto nehmotného kulturního dědictví a pro jeho předávání; (c) ustaví instituce pro dokumentaci nehmotného kulturního dědictví a v rámci možností k nim usnadní přístup. 155. Smluvní stát poskytuje informace o opatřeních přijatých na národní úrovni k zajištění většího uznání, respektu a zdůraznění hodnoty nehmotného kulturního dědictví, zejména o opatřeních uvedených v čl. 14 Úmluvy: (a) výchovné, osvětové a informační programy; (b) výchovné a vzdělávací programy v rámci dotčených společenství a skupin; (c) činnosti posilující kapacity na ochranu nehmotného kulturního dědictví; (d) neformální prostředky předávání poznatků; (e) výchova k ochraně přírodní krajiny a pamětních míst. 156. Smluvní stát poskytne informace o opatřeních přijatých na bilaterální, subregionální a mezinárodní úrovni k naplňování Úmluvy, včetně opatření mezinárodní spolupráce, jako je výměna informací a zkušeností a společné iniciativy uvedené v čl. 19 Úmluvy. 157. Smluvní stát poskytne informace o stávajícím stavu všech položek nehmotného kulturního dědictví zapsaných na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, které jsou na jeho území. Smluvní stát se vynasnaží zajistit co možná nejširší účast dotčených společenství, skupin a případně jednotlivců v procesu přípravy těchto zpráv, které pro každou dotčenou položku uvádějí: (a) společenské a kulturní funkce položky; (b) analýzu životaschopnosti a rizik, jimž by byla případně vystavena; (c) její přispění k cílům Seznamu; (d) snahu o podporu a posílení položky, zejména realizace všech opatření, která mohla být nutná v důsledku zápisu; (e) účast společenství, skupin a jednotlivců na ochraně položky a jejich odhodlání v ochraně pokračovat. 158. Smluvní stát poskytne informace o institucionálním kontextu položky zapsané na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva, včetně: (a) příslušné organizace nebo organizací zapojených do její správy a/nebo ochrany; (b) organizace nebo organizací společenství nebo skupin(y), jichž se položka a její ochrana týká. 159. Smluvní státy včas odpovídají na žádosti o specifické doplňující informace, které jim předá Výbor, a pokud je to nutné ve lhůtách uvedených výše v odstavci 152. V.2 Zprávy smluvních států o položkách zapsaných na Seznamu nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu 160. Každý smluvní stát předloží Výboru zprávy o stavu položek nehmotného kulturního dědictví na svém území, které byly na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu zapsány na jeho žádost, nebo v případě krajní naléhavosti po konzultaci s ním. Smluvní stát se snaží zapojit co možná nejvíce dotčená společenství, skupiny a případně jednotlivce do procesu přípravy těchto zpráv. 161. Tyto zprávy jsou obvykle předávány Výboru na základě společných směrů a ve zjednodušené formě, kterou vypracoval Sekretariát a schválil Výbor, nejpozději do 15. prosince čtvrtého roku, který následuje po roku, v němž byla položka zapsána, a poté každé čtyři roky. 162. Smluvní stát poskytuje informace, jež popisují stávající stav položky, a to: (a) její společenské a kulturní funkce; (b) analýzu její životaschopnosti a rizik, jimž je vystavena; (c) dopady snah o ochranu položky, zejména provádění plánu na ochranu, který byl předložen při nominaci; (d) účast společenství, skupin a jednotlivců na ochraně položky a jejich odhodlání zajišťovat její průběžnou ochranu. 163. Smluvní stát představí institucionální kontext, v němž probíhá ochrana položky zapsané na Seznamu, a to: (a) kompetentní organizace zapojenou (zapojené) do její ochrany; (b) název organizace nebo organizací společenství nebo skupin(y), jichž (jíž) se týká položka a její ochrana. 164. Smluvní státy včas reagují na vyžádání specifických doplňujících informací, které jim předá Výbor, a pokud je to nutné ve lhůtách uvedených výše v odstavci 161. V.3 Příjem a zpracování zpráv 165. Sekretariát ihned zaregistruje a potvrdí příjem zpráv Smluvních států. Pokud je některá zpráva neúplná, smluvnímu státu se oznámí, jak ji má doplnit. 166. Sekretariát předá Výboru před každým řádným zasedáním přehled všech obdržených zpráv. Tento přehled i zprávy jsou také k dispozici pro informaci smluvním státům. 167. Po zasedání, na němž Výbor zprávy přezkoumá, jsou pak zprávy poskytnuty veřejnosti pro informaci, s výjimkou mimořádných případů, kdy Výbor rozhodne jinak. V.4 Zprávy států, které nejsou stranami Úmluvy, o položkách zapsaných na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva 168. Odstavce 157 až 159 a 165 až 167 těchto Prováděcích směrnic se vztahují na všechny nesmluvní státy Úmluvy, které mají na svém území položky prohlášené za Mistrovská díla, zapsaná na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, a které souhlasily s přijetím práv a povinností, jež z toho vyplývají. 169. Tyto zprávy předkládají v požadované formě Výboru nesmluvní státy nejpozději do 15. prosince šestého roku následujícího po roce, v němž byla položka zapsána, a poté každých šest let. ________________________________ [1]. Nejnovější verze Směrnic o používání jména, zkratky, znaku a názvů internetových domén UNESCO je v příloze k rezoluci 86 34. zasedání Generální konference (rezoluce 34 C/86) nebo na: http://unesdoc.unesco.org/images/0015/001560/156046f.pdf.