15.12.2013 1 Širokoúhlý film v československé kinematografii Anna Batistová anna.batistova@gmail.com konzultace vždy po přednášce, v liché středy 14:10-15:40 Organizace poválečné kinematografie a plány za zavedení širokoúhlého filmu 15.12.2013 2 Předpoklady a) Kinematografie je technický obor b) Uvádění (kino) je klíčové pro zavedení nové techniky c) Technická změna jako komplexní společenský proces Smrt v sedle (r. Jindřich Polák, 1958) 15.12.2013 3 Poválečné domácí hospodářství KAPLAN, Karel (2007): Proměny české společnosti 1948-1960. Část první. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. SIRŮČEK, Pavel, ed. (2007): Hospodářské dějiny a ekonomické teorie. Slaný: Melandrium. 1) Před rokem 1948 „hospodářská demokracie“, 2) po převratu „socialistické podnikové hospodářství (SPH)“, 3) od roku 1951 zavádění sovětského modelu organizace a řízení, 4) a od roku 1956 pokusy o opětovnou decentralizaci. 15.12.2013 4 15.12.2013 5 15.12.2013 6 SZCZEPANIK, Petr (2008): 2008 Konzervy se slovy. Počátky zvukového filmu a česká mediální kultura 30. let. Brno: Host. Československá filmová společnost - Československé ústředí pro kinofikaci „Prvním úkolem kinofikace po revoluci bylo zajištění, uskladnění a zužitkování filmového materiálu a zařízení z německého majetku i majetku soukromých firem, jakož i technické uvedení kin do provozu.“ 15.12.2013 7 Československé ústředí pro kinofikaci → technická správa Československé filmové společnosti, s odděleními: 1) pro zařizování a plánování kin, 2) technické oddělení pro 35mm a 16mm film a 3) stavební oddělení. Československá filmová společnost → Československý státní film (1948) 15.12.2013 8 „Je třeba vybudovat technickou základnu naší kinematografie a zdokonalit naše výrobní prostředky i způsoby práce tak, aby filmová technika skutečně aktivně spolutvořila ideové filmy, bojující za mír a socialismus. Je třeba splnit ve výrobním plánu technických zařízení i potřeb požadavky kinematografie naší i lidovědemokratických států a osvobodit se od jakékoli závislosti na státech západních. Je třeba přispět ke zlepšení technické úrovně našich kin na vesnicích a pomáhat při zřizování kin nových.“ ČERNÍK, Artuš (1954): Výroční zpráva o čs. filmovnictví. Rok 1950. Praha: Československý státní film. Filmový technický průmysl (FTP) Technika a výzkum Filmový technický sbor (FITES) - !!! Neplést se Svazem československých filmových a televizních umělců (FITES) !!! 15.12.2013 9 • barevný film, • širokoúhlý film, • magnetický záznam zvuku a • stereofonie Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky 15.12.2013 10 „To bylo v Praze jasné, že znárodněný film má zahrnovat ateliéry, výrobu, distribuci i kina. Příjmy z kin měly sloužit k soběstačnému financování celého státního filmu. Měly sloužit nikoli místním, spolkovým, odborným a jiným zájmům, nýbrž rozvoji filmové výroby a financování všech složek sjednocené znárodněné kinematografie. V nich byly prakticky jedinou čistě příjmovou položkou.“ Typové rozdělení kin: A – normální kina (35 mm) ve správě ČSF; B – úzká kina (16 mm) ve správě ČSF; C – úzká kina ve správě MNV (vlastník promítací i zvukové aparatury); D – úzká kina ve správě MNV (vlastník ČSF); E – putovní kina ve správě ČSF; F – putovní kina v cizí správě; G – tovární (závodní) kina; H – ústavní (sanatorní, nemocniční) kina; I – kina ve správě ministerstva národní obrany Odlišné dělení kin pak měla správa kin: A – kina 35 mm; B – stálá kina 16 mm; C – kinostanice 16 mm; P – putovní kina 16 mm; S – kina speciální (pod širým nebem) 15.12.2013 11 I. třída: premiérová kina v Praze a v Brně; II. třída: premiérová kina v Ostravě, Plzni a velkých lázeňských městech; III. třída: premiérová kina ve velkých městech (Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ústí n/L. a p.) a kina druhých hracích práv v Praze, Brně, Ostravě a Plzni; IV. třída: kina třetích hracích práv v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, kina druhých práv ve velkých městech a kina, která nelze zařadit do III. třídy, ale kde jsou dány předpoklady, aby měla vyšší vstupné než nejnižší vstupné, předepsané pro V. třídu; V. třída: všechna ostatní kina Rok Počet stálých kin Z toho stálých kin Letní Putovní Registrovan é projektory35 mm 16 mm ŠÚ 1945 1418 1351 67 0 0 0 - 1946 1642 1511 131 0 0 0 - 1947 1985 1628 357 0 3 3 - 1948 2261 1635 626 0 9 23 - 1949 2512 1586 926 0 10 24 - 1950 2545 1561 984 0 11 85 - 1951 2725 1535 1190 0 15 79 - 1952 2494 1512 982 0 16 122 2998 1953 2422 1484 938 0 18 125 7520 1954 2413 1450 963 0 22 127 8004 1955 2396 1515 881 0 21 127 9593 1956 2406 1491 914 1 21 122 11966 1957 2425 1422 962 41 23 110 13675 1958 2447 1250 1078 119 29 95 13399 1959 2473 1195 1109 169 34 63 14976 1960 2497 1159 1113 225 51 36 15371 1961 2452 1082 1106 264 61 18 14081 1962 2493 1077 1117 299 70 9 12330 1963 2479 1061 1079 339 81 6 11088 1964 2437 1032 1043 362 93 7 11009 15.12.2013 12 „FITES doporučuje naléhavě, aby při odevzdání kin národním výborům v zájmu dalšího rozvoje techniky promítání ČSF si vyhradil jednotné technické vedení kin, řízení vývoje nových zařízení, schvalování projektů a prototypů nových zařízení, normalizaci a typizaci zařízení, jakož i zavádění nových technologií.“ 15.12.2013 13 Evroplex 252 Eta 47 24 Eta 48 68 Meopton III 893 Dresden II 262 Dresden I 44 Bauer B 12 4 Stroje dodané od r. 1945 do 31. 12. 1958 Stroje dodané v letech 1955-1958 1955 1956 1957 1958 Celkem Meopton III 200 315 170 - 685 Meopton IIIA - - - 50 50 Meopton IIIA - - - 158 158 Dresden II 8 78 106 70 262 Dresden I 44 - - - 44 Bauer B 12 - 2 2 - 4 15.12.2013 14 FTP 1 15.12.2013 15 „Každý měsíc se u nás zvyšuje počet kin se širokým plátnem – a s každým nově otevřeným kinem se stává naléhavější otázka: co v nich hrát?“ (2012): Cesta k soběstačnosti. Vývoj technického zázemí domácí sítě kin po roce 1945. In: Pavel Skopal, ed.: Naplánovaná kinematografie. Český filmový průmysl 1945 až 1960. Praha: Academia, s. 427-467. Ve studijních materiálech.