OVPíSlí HUI Ifta« & a ti Skálí Kopeček Soukup Radlec Eoubek štorkáh Cifrnr. fír?bitová Zdeňka Jedlička Bonbon Karel Jano. Gu3tav Badura Válek ředitel továrny Technotop vrátný tovfxny liaoř BvařeíJ BVařeíS sousitrusník Spojených strojíren alévač žena ševce její dcera mechanik továrny Elektra učedník učtídník prodavačka Prauene prodavačka pratiene prodavač Pramene výdejce sboiií Praaenc vedoucí : :ug Rozhlasový reportér -Stavební inženýr Kupující v Pramenu ni c továrna podojní Bloktrť Pranon ouiaa^ U< stníci iT.ájO' III. továren: 1, Dilonoka hala Tochr.otopu /Janka/ 2, Před továrnou Technotop /Janka/ 3. Soufitruana Spojeních strojíren /dohodnout s Karbanem/ 4. Fred dílenskou halou /Janka/ f>. Dví.r továrny /Janka Hontáa práce u různých 31rojů /j.-.nka/ Obr ii ii ti 25,29,51*33,46,51 2?,45,69,79,91,118 44,7G 60 B5 7. Ucednická dílna v Slektře 8. Kout dílny v Slektře 48, 87 49, 66, 68, 83 E_x_t_e_r_i_e_r_y_j_ 1, StanoviStg rozhlasového r ;portéra v Z. Část průvodu. 3. Karlovo nántéatí 4. PraŽBká ulice 5. Zábavní park ve Stromovce 6. Ulice v PodbabŠ 7. U viaduktu v Podbabô* 8. Dlouhá silnice s alejí 9» Pred Staroměstskou radnicí 10. Diváci na chodníku 11. Před Šebestovým domkem 12. Na pláni sa Prahou 13. Hada rodinných domku Obr.: 3, 5, 9 5, 7, 13C, 132, 134 10 11 12, U 16, 36, 36, 92, 128 35 74 10o 131, 133 20, 39, 42, 64, • 93, 1C3, 105, 1 : 60 : 99, 100 4 l.má Q_b_r_a_a___1. Lqtaáls_£od_oblohou. Den - Exteriér. Hozetaiít. 4 • Pod oblačným ne b sta přelétá pe-rut těčkých letadel. Letí. nízko a jejich motory hřmí. Letadla se vzdalují. Kamera panorámuje dolů. Předehra , kťsrá provázela titulky filmu, jest přerušena "nřnoteia leteckých no-torii a zaniká. Prolíná se. hřmot letadel slábne f. do nej se prolíná rochoiorá hudba. - 2 - Prolíná so 0_b_r_a_z___2. Den - Exteriér - Výotŕi >.ky 1 ! Průčelí domu Václavského náo., Poatsynohron : ozdobené prapory, obrazy a cuir- -----MKÄSS-i. landami. Náměstím od pomníku ev Pochodová hudba a jástwé Václava valí se dolů širokv proud volállí d:ivu' průvodu v 28-stupech. ^Ji_PQ • Ba chodnících stojící tóstupy diválců pozdravují průvod voláním a máváním. diváku v oknech, na balkonech, příp. i kluků na stožárech a stromech. Vesele vyhrávající kapela pochoduje před kamerou. Hudba dechových kapel, jež se v průvodu střídají, mění svůj charakter podle toho, jak velká je kapela. Jednou si osve řízná dechovka velkého hudebního tělesa, jindy se ozvou klarinetové tony malá venkovské kapely. To znamená, že obraz není podložen jedním souvislým pochodem, nýbrž změtí razných kapel. /Autentický záběr z průvodu z 1.V.195C/ Žižkovská skupina se v průvodu náhle na povel posadí, efektně přeskupí a pochoduje dále. Průvod jako mohutný tok, nad nímž se vlní prapory a vznášejí standarty, stéká mohutným řeŽSiětěra náměstí nepřetržitě a stejnoměrně. - 3 - Obraz 3. StanovištS_rozhlaäového reportéra. Den - Exteriér. V rozhlasovém voze obsluhují dva technici se sluchátky na uších zařízeni. Reportér inž. Cincibus stojí na střeše vozu a hlásí do mikro fonu, snaže se překřičet hudbu a volání diváků : Reportér popadne dech a tím i nápad, jak se vyjádřit : Rozhlas o v^_re£ ort é r ěkoda, že vy, kterým není dopřáno být v průvodu nebo tady s námi mezi diváky ... ... škoda, Že nemáte u svýc. přijímačů televisní zařízení, abyste také viděli ten úchvatný obraz dnešní májové Manifestace, který se nedá slovy vylíčit... - 4 - Q_b_r_a_z___\1_ Den - Exteriér - Výstřižky ! V Průyofu pochodují osazenstva Pokračování hudby a pozdrav- il ednot li vy ch závodů se svými náho volání diváků, standartami. lli_PCi Alegorický vyzdobený vůz symbo-lisující obor práce určité továrny . 121_PC_L Jiný alegorický vůz, symbolisu-jící zemědělskou práci. Prolíná se. Kolona ozdobených traktoru JZ£ ^Nšní^raktorů.. sjíždí po svahu náměstí, naplňujíc je hřmotivým burácením. £rolíná_sei Cyklisté ČSM jedou v řadách na ozdobených kolech. Prolíná^ge^. Po známka - 5 - 0_b_r_a_z___5A 2äst-£^vodu-^Hraná_davová_scéna_L Den - Sxterier. ■ ■ Hrané davové scény, doplňující autentické snímky, ul?ci natáčeny v některé široké postranní Pro línání. 16. PC. Prodavačky nár. podn. Pramen pochodují, oblečené v jednotných úborech, pod standartou "Pramen 76 SO Prolínání. 17^ PC, /jízda/ Celo pochodujícího osazenstva závodu "Technotop". 7 první řadě vykračují mladickým krokem atarší dělnici. Za nimi vlají prapory dalších skupin. /Kamera čeká a potom jede před nimi./ Po chvíli pochodu si kamera, vybere záběr aiarfiího muže /Se-bectc;/ ve tříčtvrtečním avStlem převlečníku s měkkým olemovaným Snaží ae 1íti s ootatními v po- - 6 - 0_b_r_a_z___6^ -i§íi2li^íi_£2^^iä22ľá^2 regortéra. Den - Exteriér. Kozhlasový reportér stojí na střeše vozu, nadšeně se rozhlíží a trochu již ochraptělým hlasem, aby přehlušil volání davu, křičí do amplionu : 19i_P?^ Reportér zvýší hlas a vkládá do něho oelé své nadšení : ířiá^_S_I2iáSÍ davu.. £2.Ji2£2_2£_2Ísí Jil^s í§E2íí^íTiZ-i ... je to jako vlnící se moře... moře lidí, kde jednotlivec splynul s ostatními a stává se součástí ohromného celku. ...v této povznášející chvíli jistě nikdo nemyslí na sebe, na své malicherné starosti a bolesti... ^§§Í_£rů.Y5^_z_Kí;aná_ davová^ scéna. Den - Exteriér. 20J._PC_L /Kamera v jízdě/ Šebesta ve světlém převleění-ku pochoduje Sím dál tím bolestněji. Nyní už našlapuje, jako by šel po horké plotně. 4^£]2§_a_volání_diyáku gokračuje^ 21_._PD_1 Šebesta jde a jeho tvář se při každém kroku bolestně zkřiví. Vedle něj pochodující starší dělník Novotný s prošedivělými kníry se na něho tázavě podívá. Se-besta naznačí vzteklým pohledem, Že ho trápí boty. 22±J>. Šebestovy nohy v těsných, nablýskaných botách našlapují, jako by kráčely po hřebíkách. jjovotný se ušklíbne. Pochopil Sebesta zatne zuby a jde dál. 0_b_r_a_z___ Den - Exteriér - Výstřižek í Prolínavše... 2£i_£j, /Záběr shora/ Nové proudy průvodu nastupují b obou stran od Musea a slévají se v jeden mohutný tok, plynou- Kudba_a_yolání cí celou šíří Václavského náměstí. Ha dolníu konci Václavského nám. ze proud průvodu rozděluje a odchází po Částech na Příkopy. Kostek a ulicí 26.ří jna . - 9 - Den - Bxterier. Reportér opravdu již ochraptělý i unaveny hlásí do mikrofonu, který si přidržuje u samých ust : Reportér | Odpustte, že už chrap-tím, ale těch dojmu, které bych vám chtěl vylíčit, je tolik, že je to nad lidské síly. 27,._PC. Reportér se odvrátí od mikrofonu a rychle svlaží hrdlo douškem vo dy ze sklenice, již mu podává je den z mechaniku okénkem vozu. Po kratičkém přerušení pokračuje : Re^ortér^ Zdá se, že ten průvod nemá konce. Nahoře nastupují stále další a < další formace, satira co ti, kteří kolem nás za ty tři hodiny prošli, jsou už na cestě do svých domovu nebo se rozcházejí. 2_!í_£_a_2___ÍC^ Den - Exteriér. Po chodníku u parlcu odchází /zády ke kameře/ mladé děvče v úboru prodavačky Pramene /lida Šebestová/, zavě£eno do pravé paže mladého muže ve světlých ěatech /Brejcha/. Proti nim přijíždí po ulici vedle chodníku skupina svazác-kých cyklistů na ozdobených kolech. Poslední z cyklistu v modrých košilích /Jirka 3e-besta/ se překvapeně zahledí na párek proti němu přicházející. Y^Ííílg^-^dba_decho-vi ka- Jirka rychle zabrzdí a nohou opřen o chodník, ohlíží se za děví©tem. 30._PCi Lída zavěSena do Brejchy se rovněž ohl ú dne , a uličnickýw tUHD$vdzi vyplázne jazyk a jde dál. ŽBrejcha zůstává stále divákovi neznámí/ Jirka hledí chvíli zamračeně za Lídou, pak Šlápne do pedálu a pustí se za skupinou, která mu ujela. •Jirka ujíádí J4a skupinou avassác-kých cyklistů* lida b Brajoliou docházejí k ná- - 11 - v nákladním voze /Máňa/ naznačuje gestem ruky Lídě, aby si pospíšila a volá : Lída. zrychli krok. Br'ejcha jí pomá}iá vystoupit na vůz, který ihned na Manin povel odjíždí . Mána_l P. o t lí do , po j d 1... Cekáme už jen na tebe. Hotovo, jedem ! Brejcha stále obrácen zády ke kameře a divákům nepoznán, hledí za odjíždějícími. 12 - Q_b_r a z li. řražskájAlico^ Den - exteriér. Část průvodu, která má v této ulici rozchod, rozlila se ze sevřené pochodové formace na hloučky a skupinky, které se dále drobí na jednotlivce a zaplavuje celou ulici. Dva muži, kteří nesli plátěnou standartu s nápisem "Technotop", .nabalují současně s obou stran plátno na tyče. y Sebeata se vyčerpaně belhá s vozovky na chodník, kde usedá na rímsu výkladní skříně "Jas". Zhluboka si oddychne, otře pot, který mu vyrazil na čele a napjatý výraz přemáhání z jeho obličeje misí. Přistupuje k němu šedovlasý vou-sáč Novotný, jenž pochodoval v průvodu vedle něho a ptá se účastně : Sebesta zvedne oči od svých bot a řekne zlomeně : Novotný^ Tak co je s tebou, Sebesto Šebesta : — —--—---~ — Nic. tľS nemůžu udělat ani krok. Ten kluk ševcovská, ten mi dal.*• Sebeata se 3ehne, rozáněruje levou botu a zuje ii 0 bolestným vzdychnutím. Sáhne do ní rukou a dodá vztekle ; Cbraoí se k Novotnému ...no prosím. Všechny flo-ky venku I Copak bych takhle dosel do Novotný ee potouchle nabí 5ebe3ta sebou trhne a obouvaje si opatrní botu, bručí : Novotný hledí na Šebeatovy boty a škodolibé" 3© usmívá Sebesta po nsa loupne očima : Novotný si zapne kabát, pokrčí rameny a odchází ae slovy : Sebesta sejme s lila vy klobouk, otře kapesníkem jeho potítko a zadívá se cio výkladní skřínč, na jejíž římse sedí. Výraz jeho obličeje náhle zjihne a v očích se mu zjeví lítostivá touha. Novotný^ Já ti zavolám ambulanc. Jen se neobtěžuj, tyvsamari-idne, a radSi jdi, at ti nevyš týdne obed. Já ei poBkára, a2 riaínou jezdit elektriky. lTovotný_^_ Skoda 1 Jinak jsou to hezký boty. Dělají ti takovou malou nohu. v Sebesta^ Jdi už, jdi už ! Novo tn^_^ Tak buď zdráv ! Na podstavci ve výkladní skříni je pár bačkor a u nich cedulka s nápisem : "Teplé, měkké, pohodlné". Sebesta hluboce vzdychne a pomalu ouvrací pohled opSt do ulice. Náhle oživne, vyskočí a zavolá : £2juSLi Ulici projíždí skupina lvužáku na kolech. Jirka jede Bifcl nimi. líu zavolání se ohlódne, oebet;ta_i Jirko I Jirkoó l ííííff BL6ř6,í,kPla a zdraví otce, Který st» be.iňá k jeho bicyklu. Sebesta ee mračí • Potom, pokládaje ruku na řidítka, dodává : Jirka se ptá udiveni? : Sebesta nevrle odsekne : Jirka protáhne obličej : Sebesta nemíní prodlužovat debatu a vrčí nesmlouvavě : Jirka zklamaně stáhne s nohavice sponku a podává ji otci, který si jí spíná kalhoty. v Jirka atojí nad sehnutým Se-besto"' a ptá se : Sebesta jenom zabručí : Jirka s důrazem : ta ee prudce narovná.) í se na Jirku a pak fekí Jirka__|_ Ahoj 1 fy 3ebe3ta_2 Já ti dám ahoj, taknle se mluví s tátou ? PůjčíS mi to kolo. Jirka_]_ Pře 5 ? Sobesta__t_ Protože mě tlačí boty 1 Jirka_f_ k jak se dostanu do Stromovky na veselici ? Sebe§ta_^ Počkáš si na elektriku a nebo jdi pěšky. Já bych domů nedošel. Dej sem kolo a ueralv.v ! Jirka_j_ Tatí... víš, koho jsem potkal na Karláku ? |ebesta_i Ho ? Ji.rka_i Naši Lídu. Vedla se s ne jakým klukem. ^bestô_: Starej se o sobe ! :a pohodí vyčítavě" hlavou : febesta přehodil nohu přes rám Jola a špičkou boty si při pravá je padal do horní polohy. Jirka nastaví dlan. Sebesta se ptá udivené : Sebesta se přiisraoí : Jirka přisvědčí : a po malé pause dodá : Sabeata vrazí ruku áo kapsy Vytáhne pětikorunu a podá ji jynovi : Jirlca_]_ i*o jo... LiduSka taůže všechno. Abych tak já ěel s nějakou holkou. Sebesta přeruší Jirkův žalozpěv : Sebesta ITech si svoje řečnění a maž, mažš ! Sebesta_: Co ? Co je ? Jirka i Dostanu na elektriku. oeboata_^ 'Líáä přece svoje peníze, ng ? Jirka_j_ Mám, ale tohle je mimořádná režie* kvůli tvým botám I 5ebesta_i Ey, kluku, jsi jako zimnice ! ... Tumáo I ľak Šlápne do pedálů a odjíždí. - 16 - Zábavní _p^rk_ve^Gtromovce. Den - Exteriér. . Prolínání_. za starým výstavištěm je pln živého vzruchu. Mezi stánky proudí davy lidí. Tobogan, houpačky a kolotoče a zkrátka všechny atrakce jsou v činnosti. race_mísí_se_s_vřískaním orchestriónu a hlukem. /Zabráno zdola/ Kamera panorámuje pak dolů./ Tobogan je v čilém provozu. ■ Itetízkový kolotoč se otáčí. !$g visutých, sedadlech odstředivou silou odhánění létají kolem něho mladí lidé, chlapci a děvčata. Stánek nár. podniku MASNA je obležen kupujícími. podniku Pramen Před stánkem nár. je stejný nával. Za zády lidí, tlačících se před pultem /obrácen zády ke kamere/ , přešlapuje Brejcha ve světlých šatech, vystupuje na špičky,^ občas zamává rukou a zavolá : Brejcha /postsynchroa/ Lidko U.. Liduško 1 - 17 - Den - Atelier. Lída obsluhuje u pultu é nápoji. Ce v popředí záběru. Vedle ní u pul-tra s obloženými chlebíčky, saláty, zákusky, cukrovím atd. obsluhuje Mána. Obě mají co dělat, aby uspokojily zákazníky, kteří se dožadují občerstvení. 2yji^_2_£ředeĚlého_obra- Ted jsem na řade" ja... Já tu byl dřív, prosím. . . Dva chlebíčky, slečno 1 Mně citrónovou.,. a mne sodovku..* - 16 - 0_b_r_a_z_ 14. zábavní _jjarlc_ve_3tromovco Den .- exteriér. Brejcha /stále obrácený sády ke kameře/ se pokusí jestS jednou na sebe upozorni ti , ale když se mu to nepodaří, obejde hlouček u pultu a -/kame r a _£ an o r arnuje _ s t r an o\j/ - mizí sa rohem dřevěného stánku. Zvuk z^předeSlého o^ra- - g_bje X^i t ř e k_ 31 ón ku _ PR£i:glT3. /Dan - atelier./ Fa konci F^ltu u dřevěné 3těny stánku prodává Mána. Právě rovná na papírovou misku několik obležených chlebíčku, když se ze stěny ozve mužský hla e : Brefrfefty hlas p galo, haló í Slečna lida Sebeexová i Kána zašilhá stranou. 7e stěně stánku je otvor po vypadlém suku. Průhled sukem se zatemní a opět se za ním osvětlí, jak se n»kdo za stěnou pohybuje. Otvor se zatemní a ozve se znovu : 2?§Í2^Y-^i§§-i Slečnu Lídu, prosím 53. PB. pochopí. Obrátí se od r a zavolá na druhou stra- BU Mána_j. Lidko, volá t S meziměstská SUJh. Lída, která v té chvíli zrovna vrací kupujícímu nazpět, zavře zásuvku v pultu a jde Rychle přistoupí k otvoru po Buku a ptá ee : Oo je lida netrpSlivS odpovídá a odchází ke svému pultu 1 Zainera najíždí až na • ££2Jckůy_hlas í Dobře. V sedm tu na tebe počkám. Pujdera si zatanc-vat. Lí da_j_ Přijď, ale teď mne nezdržuj 2 otvoru se ještě* ozve zavolání : a pak se opět vyjasní. Brejcha odešel. s * Na shledanou. Prolínání. m»m»*-*mw mmt mm mmt tmm Prolínání. O b r q 16 UiÍS2_v_Podbab8i Dsn - exteriér. 5Zfc_í2j. Sebesta Jede na kole. Ohlédne se Btranou a zastaví u chodníku. Krámek umístěný v malom pod -babskom domku má staženou roletu. Nad krámkem visí firma : JÉ?iSLJJEäIíIi>.ob\lvník. ^mera_£anora|Kuje-. od vývěsního štítu na zahrádku pred domkem, kde poetříkává starší, holohlavý muž v brýlích s drátěnnými obroučkami rybinové keře. 2 práce jej vyruší Sebe stův hlas : Švec Hrabě se ohlédne po hlase, narovná se a volá přátelský : Povídám ! Hraběcí milosti 1 Hrabej Pozdrav tě, Jeníku 1 Přistupuje k plotu, ale zarazí se a zůstane stát, když s druhé strany plotu vchází do obrazu Jebesta a říká nakvašeně Sebesta_i_ Jen pojď blíž, jen pojď, ty hlavičko kučeravá a podívej se, cos mi provedl s botama. Hrabě,zachovávaje bezpečnou vzdálenost, se diví : Sebesta vrčí přes plot Hrabej Co je s niroa ? Ogbgsta__|_ Vylezly z nich všechny flo-ky. Já Sel přes celou Prahu jak po hřebíkách. U na i. ttj á i wii uklid- Hry bi .• i. moo afl J»i poohoíJovol a m; n.- mu rukou a vykrikuje 60._ŕOi _ebeata jde ko svému koľ.u, ale jeôtô el neodpustí dodat : 61. PD. — m ižaný* Hrabě za plotem hle-lí 2a odjíždějícím Sebestou íáhle, jako by si to rozlial, vykŕikno i dám do po/'ádku l To Jo Malíckofio. Maličkou t 1 Aby do teb bacil 1 On tomu říká D koBt a sotva lezu. Dej si na íir.m ty... umě 12y 1 am ápíc : ch botM. Hrabal Ono tevky náleží na tom, jaký kdo má nohy. Beta, odjíždějící na kole, iní neohlodno• :tdv i>.vt Jc v prvním pni n je v*t8i pokoj c. u iSd Pok°aonMaSoS JL.u c h y n ■ přímo ia chodby. '/„•■ ku- so chvílemi vrací beatová zavrtí >ujc k radiu u r'i a ní P'uvrnnnije^ aTova 80 snaží vyladit rndio, reportérův hl'j3 3tá]e chraptí. ibestová so snaží nnolouchati (portáči, tváří so nelibí? při :něm poa lochu n trochu dopá-i vypne rádio. lépetí se ohlédne dvořím ■rud zaznel hluk a Sebca t ův lil as. ■ T? P * 0 ľ n. jiniiiÄo pfohl u ň o v o ny" nuoty hudbou n volením drrvu. tO :ta roportč>", : ♦ i» •« o ,vi 'Ut; je;.'l" nand konoo.. znovu ae objevují.... Kyčný pochod kapely Přehluší re navúňo poKracu^o~ 1D -mí re portdr.-i : _ ^aovu a línovu a c objevují novo Siky a třeba. So j3ou všichni Účastníci průvodu od čanného nína na nohou, nikdo z nich jistě necítí únavy.«.. Piázné otevření dvoří gebeata ffilmo obr-W: Mámo, bačkory ! rěšía belhá od dveří k noj-í Sídli, kde usedne s ho-t$K zaúpením : gebesta t 'Honem bačkory ! Ui- nemůžu v bot**h vydržet I estová odchází od radia ke Mm pokojo Q řekne JcáravS: fitrbestová : Honem, honem 1.« D Q si zouvá rychle boty víteW-® 0 Kíizaou uhodí o zom. sfeotovd ne vrací z pokoje e bačkorami. Dojde je Sebeetovi e postaví je před noho na zem. Sebesta rychle vklouzne do bafí-kor a libujo ai o úlevou. Šebestová stojí nad Sebestou a vyzvídá : Sebesta trpítelsky zavrtí hlavou : Šebestová ho rozzlobeně přeru-Ěí i Šebestová přísně a nesmlouvavě dodává : Seboata : ňntraco roboty 1 ■lebogta : ůááfth.... Ho tak co 7 Jaký to bylo ? Sebeata : Hroz;iý, matko ! Hrozný ! Já myelel, Se ani nedojdu. Šebestová_l Ty pořád o botách s já chci slyšet jakej byl průvod I Nebo podruhy půjdu na průvod já a ty se tu budeS zlobit s plotnou. Šebestová domluví, obrátí se b jde k plotní, §Sb se začne mírné omlouvat: |§|^o ..co to ^ o tom poví dat... já sáj t0^ ůlg neviděl. .^JSSl.^SiS Snaží se vzletně vyliCit sve Jnry ■uo náhla s» přejde k tvrdé aku-teSnosti : jen ty icolem sebe, nahoře jen prápory a nebe, lidi otojí i ns střechách, muziky hrajou a všichni rn^jí radost....no a ty jdeS a boty U< peřád drou.. ita tom*fo<& O*1®*** *J 1 Jeät4 «4ae^ ^£«5 a..a.. iy a votano ( to kr sny,^ t[lni ľdej mi polívku 7nil^> oros Sobeetu na dvoře í 4 I bcíJtn přejde od řioio dvoř/ na chodbu ke atolu ^ ^ 3e nedoví lžíce, JctŽSj^SS?" Lj tfgttie Školácky ! * ťjebosta na ni pohlédne zpod ohri |f a broukne : w vgra ukáže na desky s notami, Které dTKÍ pod paží. ' íabeata zabručí : EeTirJ~d"en Sabeatg : Vera: i£ sialCÉft, Prohrát. Sebcuťa : hiíCtt:— l-A* se ohlédne sebe a tlkáSe: Tán*le ty boty vem s sebou a dej je k uevcl. On už ví co s ni- mi. Vera poslušně souhlasí a odchá- Ke stolu přichází Šebestová a nalévá šebestovi polívku do talíře.' Věr_a__: Ano. Verin hlas !.ED fSebost?. 3e dá do polevily a raezi SJídlom uvaluje nahlas: ibeeta zavrtí hlavou ! PC febmiovó u plotny qg obrátí q WHa rukou. Otevření a navření dveří , Čsbesta : Tčiin Fi a lovům bych mčl sa tu .jejich ochotu poslat nšjakýho pěkného králíka..,.Ono.. nechat si sa-darmo třískat do piana a ječcS to poslouchat... k tomu, aby byla svatá trpřlř st.. já bych se z toho asi sblásnil.. Shi e se ro Sobeatova_^ fcvlááí.. oo nad tulířem priraraCí I řekne dosti nevrle : ychle dojídá uol^vku Šebestová Přistupuje ke stolu a Pôka až Seoesta dojí Sebesta zvedne zamračený pohled zavrčí podrážděně : yunxea [položí zlostne lžíci do prázd-ího tsliŕe a zlostně vyjede ; r o 1 í n á c e í Sob es La : mí*mmfat $ <1e nevidĚ>1, Šebestová ; WTpScTiÔÍIovali, to ti bylo am nerozumela co říká Cincibus. ffebesta ; Ono sq s nimi nedělá víc toho udělají oni. , než Copak, sakra, my ostatní neděláme nic ? - 27 - ° b r MIS o 1 i,n á n j, Ppataynchron. PC Zrně t hluku a hudby. cT kolotoč se sedátky na tízcích. r o 1 í.. n á ní.Zkrátí/ prudce ldtající houpačky. rolínání /krátké/ 7SPC Vlnový kolotoč v pohybu, F r o 1 i n á n í /krátké/ udící dav vesele se usmí-'ících lidí. r o 1 í n á n í /krátké/ ._Detail z rilmu "Právě začínáme"/ nčící pár figurek naorchestrio- I o 1 í n á n í. 1 -O b r a ». /Věcer - atelier/ Č U C h y p * JeDěsta oblečen jen v kalhotách a košili a bačkorami na nohou, 3tojí uprostřed kuchyně a natahuje budíka, kterého drží v ruce. Pohlédne na něj a zahubuje, když zjistí kolik už je hodin. Šebestová, která sedí na posteli v noční jupce a spodničce, trochu ospale mu odporuje, tlu-aíc hlas : Sebeata : Pul dvanáctý o slečna nikde. Do deseti měla bejt doma. To je hezkéj pořádek ! Ale ní si se mnou Liduska nehraje. Šebestová : Víš, ze dneska prodávala na slavnosti, pak se třeba někde chvilku zdržela a jestli jí ujel autobus,... PC _ta s budíkem v ruce při -stupuje blíže k Šebestové a rozčiluje se. Šebestová j c udivená : íoboota se rozčiluje dále. Šebestová ar> ospale usmčjo : ta .'io zamračí : gobesta ; Ty pro ní najdeš vždycky nijakou vejmluvu.. ale já ji ty rkluky zatrhnu I Šebestová : iTaký kluky "v 2obesta: , To nevím W . «■« Í1T\* dél, jak se po průvodu s jedniu vedla. ?r,>hfigtová : JpoTiyTáiTtPn její. esta : tová a vysvotlujo: )3t 11» ■omráčeně pŕihi-r*-/ Šebestová rozpačitě pokrčí r a- Sebesta se počne znovu rossčllo-vat. pedanticky zvedne ruku a vytyčeným ukazováčkem seka do vzduchu, aby dodal každé vět č důrazu. Sebesta chvíli hledá výraz: Šebestová se usměje jeho zbytečné přísnosti a počne mu domlouvat : Sebesta o kým ? S ob ostová tS4'Ü Tí"1* Tq1ív h0 neznám, o a jen t ale co jsem apozoro- ÍÍ^'V*0' ona ae Človeku 3e vňím hnod neavtiřl. Sebesta : Ale má ! Jako pořádně vychovaná dceVa má přijít a říct rodičům co a jak. Šebestová Prosím tí, táto, nemluv . Holce* už je dvacet let a má přeci taky svůj rozum. Šebestová se obrátí a odejde posteli. jbesta zlostně mávne rukou, niž drží budíka : íce odejít, ale náhle si všimne, se budík zastavil. Zatřepe Ejl a teprve tehdy, když se ozve tikání, odchází ke dveřím *oje. -PC e za uebastou zavřely dye-' Pokoje, Šebestová přistoupí spínači a zhasne světlo. Sebesta : Vy máte všichni moc rozumu ! 52. PC rtTchvlli. otočí Sfibosta vvnín«, Sein v pokoru, který ae 03v£?Rna-•Sebesta ae ohlédne k posteli na ícou neru vidět. Teprve kamera Která - p^norarnuje s Šebestovou chůzí, dojde d ním až k posteli. 83« ^D; Sebesta se nakloní nad spícího Jirku a hlasitě zamlaská. Jirka vSak na mlaskání nereaguje a chrápe dál. Sebesta popadne jednou rukou Jirku za rameno a,zatřepe jím. Jirka však tóninu svého spánku nemění, ale naopak přidá na síle, Sbesta ho +-sdy rázní obrátí na bok a Jirka stíchne . Oddychuje teä tiše a pravidelně. Sebesta se spokojené narovná a odchází. 84.PC. Sebesta přistoupí k druhé prázdné, odestlaná posteli, postaví budíka nn Sidli u postele a rozepíná si pásek u kalhot. Náhle zbystří poĽornost. 35. Polo celo-:. 7Zabránb přeš Sebestu na dveře jtochyney Sebesta hledí ke dveřím kuchyne, Sfi nimiž je slyšet tlumeny a ^srozumitelný krátký rozhovor. Po chvíli ae otevrou dveře temno kuchyně a do pokoje vklouzne Wda. Trochu zaraženo hledí na otce a rozpačitě pozdraví : Jirkovo ag|gg ^T*V'nl_ SebeOtovo sami aakání. Pravidelné Jirkovo oddychováni . Tichý hluk dveří v kuch,\ai, WAflrozumitQi"^ hnvnr za dveřmi. Lida :__ T5ôTrFvei:er I ^6. PolndíÄ+nll ^ po hl ia Lídu zamrač e-a po chvíli vy- ' aveřJm malého po. mil. gebejta s rozepjatým páskem při-stupuje k Lídě. Nssloucliá, při-kyvuje a ironicky dod Lída klidno odpovídá : Sebosia se tváří jako by byl na něco přiťel. Lída se trochu rozpačitě usmívá: Sebesta po~:ývá podezíravě hlavou r Lída se tváří trochu uraženě: Sebeata ji v5ak zakřikne : Lída se opet trochu ospale usměje a řekne t i Se : Sebeata : g^TTO *£m m „ půl_ Lída: Vej^íŤomoyce. Do veCera Jsem u^J-a /a stánku a pak jsem ei sla zatancovat. Sebesta : A pak ti ujel autobus, co f lida : Vůbec ne. My jsme čli pesky. sebesta : ŘÍJ", kdo my ? T>ída : B A . , Nc, iny.. 310 nás precl v Žebesta : Vic.. hm.. akorát o jednoho, vid ? Lída : Jak to myslíc ? žebesta : Ty via...ale nebudeme rozdělávat řeč. Ted si jdi lehnout! Ráno se pak nikomu z vás nechce vstáva'. Ůobrou noc, tati - ^ak vojde do h jde ke svá do'j io temného po-iAÍ chvíli na -se obrátí a 3. PolňCfiif4 dní LSrx* vyrovná a nosci rézem zmiaí. m z,vne a protáhne una- j jenž vyčerpal svou členní kvótu otcovcH autority. A teprve tečí je spokojen. Sebeata : Ach jo..7, Malý p o k o .i i k 89. Folocelek. Lída stoji uprostřed pokojíku , v nemá je tma, v okně je spuštěna stahovací roleta, kdysi celá pruhovaná, ^lo dnes nastavená kusem režného plátna. Na roleto se odráží z venčí měsíční světlo a osvětluje pokojík jen velmi sporo. Lída pohlédne na dětskou postel, kdo spí Věra. Tichá náladová hudba. 90. Polcdetail. lidně 3 dětským úsměvem ve tváři. 91 Folou Lida se obrJtrk oknu a g}®**^6 k němu. Tise otevře vnitřní okno, opatrné* n*?" vodné spodek rolety a vyhlíží vttéjJBlín zavřeným oknem dolň do ulice. Před ■Šebestovým tiľ^ - oxterTěiT" OP. PoloceleJi* Tfeá nadzvednutou roletou je vidět dolu člo ulice, U vrátek zahrádky před domkem stojí ve slabém měsíčním světle tmavá silhue-ta milého muže /Brejcha/, který zamává rukama vzhůru a odchází ze záběru. Tichá náladová hudba pokračuje, - 54 - Sebestav byt /Atelier-veíer er/ lil ý Pokojík 93. Polocelek. Lída stojící u okna zvolna opouští roletu, jíž prochází do se;5eřelt5ho pokojíku měsíční světlo. Lída se ohlédne na Voru, která 94. Polodetail; se savrtóla na postelie Když se Vera uklidní, zahledí se Lída před sebe. Na její zamyšlené tváM se objeví úsměv a začne se pomalu svlékat. Zatemnit! Tichá náladová hudba pokračuje. Zvukové prolínáni, Obr q gřed továrnou Teohr,nt^r /L>en - exterier7— tvárna Technotop Jt továrnQ jQnfca y Radotínô( Roztemnit 1 05. Detail. Zc sirény na 3třeše závodu vyletí obláček páry a současné se ozve volání sirény. Nad Tilavíum vchodem do továrny je velký nápis Technotop. Postranním vchodem vedle vjezdu procházejí dělníci jednotlivě i ve skupinách kolem vrátnice do továrny. 97. Polocelek. Sebe^ta ve vřcdních šatech s měkkýn zmačkaným kloboukem na hlavě, p listinu je k pícha-cím hodinám a zastrčí do nich svou píchačku • 98*Detail. , ^ . ,44 Hodiny nä'píchačkách ukazuji za deset minut šest. Zvukové prolínáni. Hudba vy j adfu,Uč~i~rytmu3 práce. Siréna. Cinknutí píchacich hodin uvažuje ncbovčdomô Durgr prikývne hlavou Jirka souhlasí; Oba odcházejí. p r o 1 iná 3 e . Jirka : wt, lam to přece nuní žédnej problém. Já se na to podl\ ..... BurŕT ; Promluv ai a Jedličkou, kolik jich asi za tejden spotřebuje a vždycky by aeo na to uvolni. Ode dneska máS tenhle ziskok na starosti ty. Jirka : Ano, pane mistr I - -36 - Prod .0 b r g z 2i. ejna nrir-. podniku Pram*™. /utin - atelier/--- Prolínání. in?.Celek. V krámě jo Čilý ruch. Fred pultem stoji hloučky zákazníků. U přede jejsěžného zboží ato ji Lída a Mána. Za pultem s uzeninami a sýry je třetí děvče . Výdej zboží obstarává hromo-tlucký B- äura, který toto zaměstnání zastává jen tak, aby se příliš neunavil. Oddělení kávy. Čaje, lihovin má na starosti Gustav, mladBí prodavač unudeného výrazu. V pokladně sedí vedoucí Válek, starostlivé hlídající provoz prodejny. 105. PC Lída a cbě další prodavačky se k zákazníkům chovají zdvořile a ochotně : / Ruch v krámě_._ /zvuk vah, 3u3těni papíru a hovor/ 1 zákazník - 1 Patnáct deka eidnmu. 2. zákazník : Půl kila rajčat. zákazník. Na tenhle lístek příděl cukru. Lída i , w Cukr prosím ? Krystal nebo písek ? Máňa i . . jťn ■ Komu posloužím dále f zákaznice : Cukr" nazavaro vání. IľjeW^ krystal, prosím! 10 4 PC mrpultom P^ručíbo Oufltnva Je malý nával, protož© Gustuv obsluhuje pomalu. 'o v äátku : zákazníků ae ozve O^tav zvedne povýšené" obočí: -.„e obrátí po Med k výdejnímu pultu vedlo. žena : K***"***! já chci jen a s dobu. tU 8toJlm tnkovou Guatav ■ ™ jen jedny ruce, pani ! tak af Vám pomůže tenhle____ u výdejního pultu .otojl Bacluro, jrtcrý -i rovné na pultě balíčky ktcry a dotčeně se ohrazuje: 109. FD. Vedouc'!- Vál o k pozoruje scénu yýzuamc pohledne na Lídu a nehodí lilavou ke Gustavovi. Baáura : Já musím vydávat zboží, prosím. 106.PC. lada zachytí Válkův pohled, přikývne a řekne Maně" : !da přechází za pultem k pro-íjnímu rayenu Gustavovu. fers y jir.tič s ni ikmilo se postaví vedle ptá se 2eny v šátku: Lido : Já mu jdu pomoct. Máňa : Jdi, nebo se nám rozstůně. lyMsté chtěla dv5 deka čaje, paní ? Nic jiného, prosím ? 2c no : TTeT zyčhlu napíSo blok na & c podá jej Seně. a rogólu JiSS odv pXKHTu pokladny, prosím J D', lona 1 natg Techne■torwi. 1 - bovárnn/ Vr^líľ-s' cíc.e 108. Celek. r^nA_ _ľp po ;j í:-; d -attu.^snBTtff —; i., neir o. v-c VT?:t. Hol.; je .přeplněno materiálem a stroji. /jo možno podle situace nepořádek v hale svC-tuit r\ do plrr.it/. Jsou tu odlomeny c.ilno* plochy, tyče, ti -aversy g roury k ssa-c ' mu po tri íbi, o kp 1 o s t r o ,j ů J e jen no,)nutnější volný prostor ; stred haly je nastaven volí ký :i kovovými bubny, na nicíií; pracují svářeči. komoro v j í ad 5 schytí do záberu klempíře Novotného j který nese nč$ake nákresy q sleduje ho j t J: ss proplétá mo'/ii otroci, materiálen a zpoln dohotovenými výrobky. aS ha konec haly, kde Nov ot n ■ ŕ oto ifl (i ko 1 ©b l i a v« Me do pocUr.onnícfe dveří, Kl.uk tovťir /Don - atolior./ !i«ehovi stůl se záenvíX,, ■'ř,^/ Stará kalicí ^c, lí iatíí Ha botoiiov! l*tSní~äJC'?r*xl& ;;rubá aed*^ a skřínka ^Iľi^íiío^í !Í°?m *sl milimetry silného. lady »áa»»íj ía ?ho*ovu09 tapná telesa k teplovzdušnému aai'íaeni tak, ae trubky opatřuje kruhovým äebrováním. Postup pre.ce je následující : Sebesta nejprve narovná kruhová žebra do řady v hřebonovitém lůžku a pak je i s lůžkem veune do pece. lam se zebra rozžhaví do červena, teplom se jejich vnitřní kruhové otvory roztáhnou tak, Že ja jimi možno protáhnout studenou trubku. Po vytažení z pece žebra ochladnou, smrští se a na trubicu, pevne přilnou. Protože vnitřní prostor peco je malý, h?3-benovité lusko je jenom z poloviny tak dlouhé jako celá trubka. Kruhová riebra so tudíž na každou trubku musí nav lekat na dvakrát. Pro práoi v atelieru stačí r.ilsto skutečné kalicí pece pec ;:aŠíro,vaná, pouze prosvětlená a zásoba topných těle3 sčasti nebo úplně opatřených žebry se opatří z továrny Janka v Ea-dotíně. Ha detaily bude ovšem nutné topné těleso /už hotové/ žíhat let ovací lampou, aby vznikl dojem, že se ohřálo v kalicí peci. j.Og. Polocelek_i Novotný zavírá za sebou dveře vedoucí do ha^y a jdo ke stolu, na němž plní Sebe sta zebra do -hřebenoví táno přípravku. Kamera^p^or aau j,e _s JgŽŠ* necesta zvedne oCi od price : hfáUfc To už je svačina Eovotný pokládá na V^^°7tnaV etúl výkresy * sahaje do kapsy, KoVotný : říká : ------ Ji"* B' ^l^L^vírávi táhá dva vu j mi je na rožni. sebe**** IrtfrÝ dokonůl Srovná, poSine atarÄ^68 SE buřlnu do týla a 80U°^J- Katáíine ruku, vytáhne a i< ,ri,,,.. Jabátu povýšeného na zdí kousek ealámu v papíre a podává jej iřovotoému : tt Sovotny" vytáhne z lcapay kudlu, cakrajuje vuřty na koncích a důvěrně oznamuje : llli_Polodetail_j_ Šebeata mhouří oči do otevřené kalicí pece a vaouvá trub-Iru do otvoru přípravku s roa-Žhavenými žebry. Otočí se k Novotnému a poznamenává : Zatím to nakroj ! Novotný : Tak přej es, Jeníku, doota-la naňe fabrika na Seinou tabuli. Sebesta Ale ... Fovotný odkládá nakrojené vuřty, začíná nakrajovat salám a při tom vykládá : Í212.t£L-i Teď jsem to zaslechl v kan celáři. Z "Kovo" přišla důtka j že jedeme pod plán a má se zjietovat, kde je u náa ten zakopanej pes. iÍ2i.?2lpoelek,i S«beata vytahuje hákem z pece Přípravek na fíikmou plechovou skluzavku, po níž horký přípravek uUňM^r „« KntnnnvOU podla- III 100 >Tátí nu k Novotnému : jednoduchý. Ten pei T no-" T. í V1 -úbtiotai Který se řed dosel •1 ke edi e sundal a hřebíku dlouhý spiBatý drát, na dru-him konci nalámaný do kliky, *otreee hlavou, jako by nm Natáhne ruku, vezme od Novotného ^''Jy a salám, napiahujo jt ae drát a vraoí bq k peai. Ksmera^v^ jí £dě_s_n^iTu Sabesta vstrfií vuřty na drátě do pece, přivře dvířka a otáčeje drátem, pozoruje Štěrbinou, jak se vuřty pečou. Při tom ještě" poznamenává : in* yftfU \ Jjl vuřty a kousek salámu se otáčejí na drátS v rozpáleno kalicí peci. Jejich nakrojená konce se Škvaří a ro^vírají. *° říkal hned, kdy! •OhVftlovtll. ftlů to «í, k *yli by inK ufttípali, f| Jaoia ataraj apatooník. Tak je to I Ulcn?., do,l to ii um, No... qo si udělali, to mají. Ted jim bude horko. kolísala* Älá- snačacé po JI ft X O 79 U t T" & ~ írobo dosáhla lká dol* 46 - dvar :atiba zavrtí hlavou a hu otevřeným oknem kamsi Tri" Votruba zamračeně hodí rukou k plánu povčSonému na stěně : ll2i_Polocelek_j- Beditel Skála bezradně rozhodí rukama : A pak náhle rozhodnut obrací se k sekretářce, která čeká u stolku a připraveným blokem : Sekretářka stenografuje a aniž by svedla hlavu, ptá 36 ! Skála : Votruba mame na dovolených a kdvž se •■. tak by plakal. Skála^ No jo... Skála Tak tedy pište, slečno. Výrobnímu výboru národního podniku Spojené strojírny v Praze. Sokretářka_i Dnešní datum, pane řediteli ? íI2i_£2í2é§í£í:Lí Skála přisvědčí a diktuje '1 : Skála_i_ Ano. K vaší žádosti o zkrácení dodací lhůty topného zařízení, objednaného pro novostavbu strojírenských hal v Satalicích, vám s politováníi .m i že • • • • Zasedací sin Wj /Den__. ea ~ atoliQr,/ pro lífižLáSi U0.^|ol ode tailli *T"'g0da závodní rady Šimek, ifdý muž výrazné tváře a Si-'~ch ocí» oblečený v montér-irombinése, drží v rukou gpis a 8te z něho : Zatim co Šimek Čte dopis, ^5^£i-P^32£2'2J0iÍQ.25_ÍváH ch fcolaa etolu a odjí^d^ na : áiL^ísi.ää_EESi^~---;:- |imek_j_ • oznamujeme vám e politováním, že v této věci vám vyhovět nemůžeme, ježto musíme ve výrobě postupovat podle plánu a i tak dodržujeme termíny, jež jsme při uzavření objednávky akceptovali, jen s maximálním vypětím celého provozu. l§l4_Celek_j_ Kolem dlouhého gtolu, v jehož gele stojí Simek, sedí asi osm ílonu závodní rady Spojených strojíren. Vesměs dflnické typy v pracovních Šatech, až na ing. Santara, litery tu sedí v civilním obletu. Llouhý slévaô Gifrna, převyáující ostatní o hlavu, jeátl umouněnou tvář. #a druhé straně stolu proti Šimkovi sedí nejmladňí člen závodní radv, bystře vyhlížející mladík, aouatruzník a perník urejcha. Simelc pře- a$ informuje pozorni iinolou- ------a rtí k uvúcU ji, Tady v/ u Miladu lidí na dovo- jrt are n lodetai1_: rkne ca záhlaví r;0 iPťS&a^K* Papírů, a prea sebou na e-t potoa se opře oběma ruJcaaa 0 stál a pokračuje : X22_1_££l o detaily: 3rejcha, který si na papíře před sebou něco zamyšleně kreslí. poznamenává : 124^_Polodetail_^ Šimek zvedne pohled a odpovídá Brejchovi i Simek ; ĎQ1 třetího 6a; ?ři- Prl jemný vSci lehko vvři-«*Jou. Tak jSQm S do i«2ínľtopu do5el- muvU Osem tam se závodní radou, a provozním inženýrem a iäí - i, 388111 zas tu B*n™ písničku. Kemúžem, nejde 3reJ|cha__|_ Zkrátka jsou tam na malej převod. Simek_£ Snad... ale viděl jsem, že tam opravdu těžkosti mají. Dílny jsou zatři skaný materiálem, stroje jsou tam zastaralý... a lidí mají málo. Lehko se tam nedělá. Srejcha přestane čmárat po papíře, upře na Simka pohled a zeptá se : Čoloží tužku na papír a zdůrazňuje : Brejcha_j, Nezlob se, Šimku, ale když už jsi byl v dílnách, proč jsi se neobrátil na dělníky ? S těma jsi měl promluvit ! A říct jim : My jsme počítali, že nový haly budeme mít dostavěný až prvního ledna. K tomu termínu jste iám slíbili dodat topný .za řízení. Ale dík stavebním - 49 - ■tíjoha e a roĽohnuje : L26._Poloc elek_^ [imele e úsměvem přikyvuje a tfátalaky Brejchu přeruší : Brejcha trochu ochladne a za-g© se chápe své tužky : SlévaG Cifrna přisvědčí hlubo kým basem : Simek rychle navazuje : T^f1^™ b.udeD19 wit tyto ha-j-y notový u* prvního prosince a mohli by3me je spustit naplno je5tě letos. Simek_^ MáS pravdu, to "jsem udolat m51, ale nic není ssmežskáno. To mu&eS jeětě udělat ty. A bude dokonce lep&í, kdy?, tam půjde6 právě ty, protože muijoě mluvit jménem našich úderníku. Bre^cha_2 Já... no... Cifrna : Správně ! Jediný, kdo s nima muže linout, je Brejcha. v Simek : No tak vidíš. Zejtra je sobota. V lechnotopu se dělá do dvou. Já tam brnknu, aby svolali po šichtě celozávod-ní schůzi. Brejcha se ošívá : Brejcha^ Počkej, počkej ! l*e tai: honem. Zejtra to nepůjde. Brejchuv soused u stolu se zajímá : Plen, gávoflii radými Copak ? Brejcha s "oči.na upřenýma na papír před sebou neochotně přiznává : 3roicha_i Já mám totiž takj soukromý starosti jsem zrovna zejt] nějrUsý a chtěl Cifrna přeruší Brejchu svým hlubokým baeom a zaBměje 3q : l^S^Polodetall^ Xng. Sant.ar zvedne niku 129i-:Polocelek_j_ Cifma položí svou dlan na Btůlt jako když uhodí kladivem a zaduní : Šimek klidně, ale věcně poznamenává : Bralcha^ No dobře, já tam tedy pu-jau, abyste nemysleli. To svoje si vyřídím potom, ale... Santar Moment, soudruzi ! To je sice hezké, $1© měli bychom 3nad už teď uvažovat, co bu-deme dělat,' když nám přes všechny tyhle zákroky* topení včas nedodají ? V prosin ci můžou přijít mrazy. Oifrna^i Tak budeme dělat za mrazu My se při práci zahřejeme. Šimek To mluvíš za sebe, počkej, až co tomu řeknou ostatní. na Brejchu, který vetává a hlasuje energicky : grejcha^i Těch se zeptám Já. Ale pak jim to v Technotopu řeknu. /3)en - *>vár»á Janka./ Frej cha oblačný v .lehkjřoh civilních Šatech a bí] 4 icogili e kravatou sto^í na ne dohotoven é sušarenské skříni umístěné na jednom Konci haly. Přou i po stranacn skříně stojí dělníci Technotopu a hledí vzhůru na Rrejohu, který stojí výSe a mluví přesvědčiv* - Brejcha i ..: a proto jsem vás přišel požádat, abyste nám pomohli-.. Ale zároveň vám říkám, . soudruzi, Že i kdybyste nám Í^Qii^^iSSáG^^a^jsřábu nemohli vyhovět, že jsme ny za Brejchovy řeči odjíždí na : ve Spojených strojírnách roz ------M----*---------------------- hodnuti začít v našich nových soustružnách pracovat, i když bude mrznout. 152^..Gelek__: Osazenstvo továrny - asi 200 dělníků,, ajt*zi nimi i několik žen, zaplňuje prázdné prosto- Chvíli ,ie ,ticho_L_jien_tu_ta ry kolem otrojd. Mlčky naslou- ~ r llumltlých slov, cha Bre.jcLove řecx. ----£----------------- IŽ5i_?olocelok_2 Skupina staršíQh dělníku, mezi ninig je i Sebesta a lío-votný,3evtveří trochu nedůvěřivě, Gebesta se nakloní k ITovotnórau, něco mu šeptá a zavrtí hlavou. ?o lode t ai 1 _ i íritlouetlj .Montúi otre s čel chu po smě 8; it a Lbek e i iq tro- I)oubek_l Tak proč ná jste tak ho: lháni te, když )krevný " : dí- ry. Klidně ,alQ JSI Brejch-a se nyní roshlédne po hale a pokračuje s jakýmsi uznáním v hlase : l22i„Ě£Í2£SÍ2ií_i šebesta svedne ruku, zamává jí zamítavě a volá : Pak si počine ohmatanou bouřku do týla, mávne do široka rukama, aby mši kolem sebe ařftg a spustí od plic : lkáäe kolem sebe a pokračuje : 'káže na sebe : Kamera^na jiäd^_na_j. |37i Polodetail : £ ---~~----- liobesta tet) ukazuje přímo na cejchu : Srocena : dKl t"8\3a "razii q© nadá «o *í vř,?clco. .'eranň práco ÍT*. 5lcim nóm bude plavat, tu nemůžeme daloí Při nulo, když má být tom přesná při dvaceti stupních tepla. o— «Tá vím... ▼Sude. A ,Í£iOU ižná vštäí než jinde. Ale kdyá se opravdu lat moc. tak jde u< Sebosta^^ Tak počkej, hochu 1 Seb§3ta_i To, co nám tu povídáš, je sice hezký, ala nesmíš si myslet, še mluví3 s nějakýma uoedníkama. Podívej se... Ce nás tu hodně, který jsme tady přes dvacet let. Já sám uJ5 skoro třicet. Tý svý práci my rozumíme a leces uŠ jsme taky BÍtou-šeli. A kdys já ti řeknu, 2e se tu víc nedá dělat, tak mi věř i Kdybyste vy ze Strojíren stáli u našich ponku a staro jch mačin, tak byste třeba neudělali ani to, co my třeba jste úderníci l ok •í dělníci kolenu SÍT; gVan zaútočí na nShTT iiyni 13íL-£2Í£deta^l_^ Erejcha je trochu zaražen Crľílí PřemýSl:í a pak řekne vahave : l^p. Jfolqcelek : Sebestovi se zdá, ze Brajchu přistihl při bezradném vytáčeni a že ho může snadno usvědčit : Sebesta prudce gestikuluje, aby dodal svým s lovím váhy : A zdá se, äo Sebesta kategoricky konči debatu : 0» Jo. .. to vono | v To by JiatB §lo. Ale musel bych napřed najít u nás za aebe nějakou náhradu. Někoho si na svým místě zapracovat. v Sebesta^ Aha I Eozumíme ! Na schůzi se lehko mluví, ale krtyž s. m$ dělat, to už je horší. Jo, chlapče, tady by se ti těžko uderničilo. My nemůžeme zapřáhnout mašiny a sekat to topení v sériích. Tady musíme dělat I;aždei kus jednotlivě, protože míry jsou pckaždý jiný. Říkám ti, Se sa těch poměru, jaký jeou tady, víc dělat nemažeme, kdybysma se přetrhli... Tak ! l£l._Polocolek_! Brejcha ry^hio navazuje* obraceje se ke vfiem : Brojcha^j. To na vás nikdo oo kdybyste so i nit PTAT? ty poi * aakonec ee obrátí přímo k 3a-boatovi a řakno důrazně : polocelsk : SebsatB b© pruace a uraženě íebesta se dotěeně ohlédne p0 těch, kteří se smějí, Brejcha ae smířlivě" omlouvá 2reje3ia ae rozmáchne širokým gestem kolem sebe : il4i_Celek_i /ffQBiQ r a _ pan or amu j e/ 8 3rcjchova místa po cřeplně-n' iílně. Uprostřed dílny jsou vjlké bubny a .'susárenskó skříně, stroje jsou umístěny blíz- sebe, mezi tím všude mate-=Ul. A moal tím na volných fcíatecn nnaiouchají dělníci. a^ovna vy b svým stáíí vis 8 mohl píi 1 B%» t . Sebästa_: Moment, jakýpak stáři r> 3rejcba_j_ Odpustte, já to nemyslel ve zlym. Tedy ?ri akuEenoetoch. jaké máte, jistě jete ae mockrát potkal o ně Sira, co neslo. *. no, a když jste ae zamyslel, proě tc nejde, nebo jak na to, aby to šlo - tak to nakonec přece šlo. Já se nedivím, Se, se vám tu těžko dělá. Vždy t ae tu pomalu nemůžete ani Jmout. T?.dy na prostředku sváříte vcjiký kusy... Brpflshflv hlaa pokra^ig-L Vy musíte tahat íaateriál 1 lom a když j s to denn? Iv rok, tak g toho narostou velk* easový straty. Kdybyste se a kftMý práoe zaayelili, jestli nejde dťlat líp a úsporněji-•. ka-ce- drr-jejja se tad dovolává rosu-mil úvahy všech b jakousi kamarádskou naléhavostí :» Brejcho j lul. a hledali cestu, jak J£ jj uouadnit, tak byste byli saiúi pi?Sf'ľ*§3 \ moiánosti so í'ľij QvSam jon mezi sebou sebesta mávne rukou a odvrací ge od Brejchy spíše ke svým g dussdům : Oebesta se sebevědomě rozhlédne.Novotný a jeden starší dělník souhlasí : Šebesta se spokojeně usmívá, ale jeho úsměv raisí, když slyší Brojenu : Copak o to 1 ZlepSit by se dulo lecos. Kadlec_^ Moc l Jen se do toho dát. Sebesta iady u nás se už na nic nemůže přijít. A jestli se tu odjakživa dělalo takhle, tak jen proto, že to jinác nesde. To je vyzkoušený, nemám pravdu ? Hovotný_]_ Samo sebou..■ Star|í_d?líiík_j_ To je správný ! Fo... počkejte ! iáSi-ÍSi^etail^i grejcha ukazuje nyní přímo na Sebestu : Srejcha pokrčí rameny Bre^cha_2 Kdyby každý uvažoval jako vy, do dnes by sedláci mlátili cepsma, protože to je taky vyzkoušený - a mírito vlakem by ee jezdilo pešky ■ to se taky osvědčilo. ... jenže to, halt, trvalo všecko dýl. ii^_0elek_j> Všichni se smě jít obracejíce J* k místu, kde stojí Sebee- ^O.^řolocelek^i 'besta se mračí a vztekle se \ÍH\ Zřejmě ztratil jistotu. Hlučný smíchy -—■— --^£Jj,y_n f , 51. íolodetail_j_ g^íefiená v heajých vycház-,oVvcli sa"8cň, .s^oji u vodovo- e toCÍ do víiKiSiíy vodu a ropí kytičky. 152. ?2i22^§^-Í Ja nodlase sedí Jirka, má přod sebou roEebrane kglo a něco ku-1 tf Efl rámu. 3ebestová ato- -jí u plotny a míchá cosi v rendlíku. Lída odchází z vázičkou směrem do pokoje. Překračuje oři tom Jirkův rám a řekne Mlžhavg : rii\L:a s vedne hlavu od práce a reícae : lida vchází do pokoje a jen zavolá ni pomoc autoritu : s?be3tová 3 vařečkou v ruce se obrací na Jirku a rozkřikne se : Lída : Prosím tě, Jirko, nerosta-huj^so tady s tím kolom. J irka Ke ch rnS bejt ! Já o tebe taky nestarám. Jen přijdeš domu a uä ti překážím* ída Mami Šebestová seoesx.uva^ äádná dílna, vem Zj m dvorek. Ho tak, bude to ? rlca ee neochotně ;:vedá. glédno sejeStJ a ulpí 0gJ^ „od posteli, kde so povaluií lebostovy bačkory. Ild, ^ nasunu je pod po otel. J a 4a ■y.fr ^i 154* jirka s rámem kola pod pa-iSi a s francouzákem a kladi-ygm v druhé ruco stojí u otevřených dveří do chodby a runcá : Šebestová ho od plotny okřikne : Jirka pohodí hlavou a odcháseje, ještě si neodpustí dodat : Šebestová nahlíží starostlivě do trouby, v níž peče buchty, mrzutě oddychne a přibouchne dvířka : Do obrazu vchází Lída a ptá se tyontlvě matky : i55..Polodotail i Šebestová se narovná a zatváří ee zoufale : Jirka_: No jo, holkám se vždycky nadržuje. v eftbeetorá i Nemluv a jdi ! Jirka_j_ To se ví... člověk je u vás pes. |e.beatová_t Hm I - Lídami Tak co ? Co říkal tatínek, když jsi mu to řekla ? Šebestová^ sapomni '„^ga£a s piánem, líe bysme ho mohli od Fialů koupit, táta, jak slyšel odvání, byl jako čgrt, začal no' vždyt h° a ae starostlivě přiraraol £8baStoVÓ rozhodí rukama j56:_5etail_i 5ďa vsdychae a zapochybuje, yapodobtije Sebestu : 151« Polodetail_j_ Šebestová je skloněná u plotny a prohrabuje ohen. Vybuchne zlostně na lidu : lbouchne dvířka a přenese -é rozhořčení na kamna : fek se obrátí k Lídě, která stolí zkormouceně nad ní : Lída_^ hned ránS! PriPravila v Sebeatová: se! ?Žíi-8e"at^10- neboj 8e' táta 5e dobrej... J Lida £íJJ9 äi™*3. Jako i10* slyšela Tady si aeia každej, co chce, mě se nikdo na nic nezeptá, Dá nemusím nic vědět, já jsem tady pátý kolo od vozu, mně se všechno řekne až na poslední chvíli... Šebestová^ A bude mít docela pravdu 1 Takovou věc máme, jako rodiče, vědět včas, a ne nás postavit před hotovou věc. Ještě ty mě rozčiluj. Zatracený kamna S Ty už se mě něco nazlobily. Hoří v nich jako za dušičky. Já vemu jednou motyku a praštím do nich, až 3e ror sypou. Nestůj tady Jako sloup a skoč mně dolu pro kousek dřeva. '*rotelen a po- řodí •/«*%• et, hotl. mt: srp*: légiJPfilfifieleíS /zadní plošina/; Autobus v jízdě-na zadní ploSin* se tísní pasažéři. febeetaBe drží tyče a mračí se. Když autora v jízdě zatáčí, Je SebeeS* smáčknut ostatními a řekne podraž děně : ť Novotný, který stojí vedle Se-besty, ho chlácholí : 166. rolodgtall : Jeden z mladších dělníků, poznamenává s významným pohledem na Sebe stu. i£2i_Polodetail_i Druhý mladší dělník mu odpovídá s pohledem upřeným na Sebes-tu : Všichni, kteří jsou zaměstnáni * Technotopu, se dívají,; usne-v«n na Sebeetu, který oítí, 2q íe zesměšňován. ^^i^-Íeäoucího_autobusu:, Sebegta : laky by mohli dát na tuhle trat větSí autobusy. Novotný : Spatně se vézt je pořádv lepší než dobře jít. Bud rád, že jedeš. Co měli říkat lidi dřív, když se jezdilo jenom pěšky ? íô'mysleli, ze to jinač najde, protože to měli vyzkoušený. Smíchy — — — Mladší dělníci ^ďneaka zrovna jsme.slyše li, že se to osvěd£ovalo.. - 64 - Čobesta sebou škubne, rozhlédne se podrážděné a vybuchne ľ V d&š*}*** 89 ozve rozhořčena výčitka. l62i-žfii2^SÍSiÍ_i. Ua sedadle za stojícími pasažéry sedí Brejcha, Zvedne hlavu a naslouchá s úsměvem. I22i-l2i2£.2Í2^_i Jiný starší dělník přísvěd- cuje : Sebe sta se opět sebevědomě narovná a rozhlédne se : 11* 3enžo to pre i vásckô~ trvalo trochu 5ýÍ,eck0 Nový^amích^ Sebesta : schůzi 3ete mlčeli jako lekly ryby. Proč jste se tam někdo neozval a neřek' mu, co si noybIÍte ? Klas _N ov o tného ^ Vždyt jsi mu to řek za nás... tak co bysme se dc toho pletli. Star|í_áělník__|_ A vysvětlil jsi mu to správně. Sebe sta Poněvadž jsem ty jeho rozumy už nemoh poslouchat. Nám potřebuje někdo vykládat, , iak a co máme... Jen kdyby se všude dělalo tak poctivě jako u nás. Autobus zastavuje. 5 Obr a a .35. -----2iíStu_v_£oabab§. p £-2_i---£---£_í • Autobus pojíždí do staniCe a zastavuje. Vystupuje 2 něho sadním vchodem Sebesta s Novotným a nľ kolik dalších pasažéraľtSbíg?!" s Jfovotnym jaou proti' ka^ře několik ®Jtru spolu, u cesty Vedou. d k pri vosu řekne i.'ovotnj : A sáhne se silnice stranou. Sebesta zasalutuje dvěma prsty Sebesta zůstává stát a dívá se, kdo jde za ním. Novotný : Tak bud zdráv ! Šebasta : Taky tak, dobrou chut. 172. PC. Sebesta s překvapením pozoruje, že z předních dveří autobusu vystupuje Brejcha. Autobus odjíždí a Šebosta ustupuje st ranou a když autobus přejel kolem něho, Seká, až dojde Srejcha k němu. Osloví ho, ironicky se usraí- 2vuk_2řejíŽd|cího_ autobusu^ Sebesta_i TO je náhoda. Tak kam ? Zase na nějakou schůei ' Bre, 36 ■ avou a usměje dpovídá klid- ní a Urej cha • jí t ťv0 Brejcha_i Ne, n« schůsku ! «;}* ailnioi k Podb§baká-§iiniCe / -----S^ža^-IJE2ÍS*C6/. *n - atoliar./ ^jcba srovná krok a šebestou. 2fn na Brejchu pošilhává stradou a Palc P°touchl© navazuje : Brejcha připou5tí : jebesta se diví i Brejcha dosti neochotně vysvětluje : 175. Pyo.14etai l_i povy táhne obočí frejcha přikývne sb&ota s pochopením : to5rie 2iví< vyzvídat I ^íoha odpovídá krátce Sebeata_^ Tak na rande... oq ? Hmm... ja myslel, 2e vy úderníci pro samou práci na takový veci nemáte Sas. Brejcha_]_ Skoro ne... Já už to odkládám asi čtrnáct dní. v 3abesta_^ To rande ? Brejcha^ Ono to vlastně není rande, ale návatěva. Víte.., já jdu dnes... jaksi... poprvně do rodiny. Šebesta^ Jo tak... to už je vážná známost. Brejcha-i enej. 1 - 57 Sebeata._^ A. nábytek ? Brejcha_j_ Zamluvené i. Sebesta se potměšile usmívá a zřejmé* s potěšením Brejchu straší : Sebesta_^ To máte , tane, před sebou ještě velký Btarosti... Jen aby vám to všecko vyšlo taky alespoň na sto procent... C. b - at8liQr./ i76- ^^^----i-i ísestová vytahuje z troubv ^KáČ bledých buchet a hubuje ; postně strčí buchty zpátky lo trouby a zavře dvířka. 7 otevřených dveřích pokoje 50 objeví Lída Šebestová ne jdříve odpoví, ale pak si to rozmyslí a jde do pokoje za Lídou. ÍAyž zmizely ob§ v pokoji, Šebestová : Jen pro ziost jsou ty kamna, ja je snad ani neupeču. Lldá ^ Mami, prosím tě, kde jsou ty nerez příbory? |ebestoyá_j_ V prádelníku... ale počkej, já ti je najdu... 177. Pol ocele k : jveřai z chodby vklouzne do icuchyně Jirka s kusem tenké kovové trubky v ruce. Jde k Plotně. -2L,řolodetail_2 Otevře dvířka plotny, ro zhrabla v ní trubkou ohon a uloživ Jrjbku v 2áru, přivře opět lyiřka plotny a odchází. *^S£ä.isde_zp^t_a2-nu-i( 2 ^^ířoJc pootevřených u plot-yvycuhujo konoo roury a vy-421 z nich trochu čoudu. /Don - oxtorier./ Švec Hrabě sto-jí nei v tM a přelepuje řiŽíu^SeM**u kráinem přelepkou s^ vá si záležet, :bvC75'' £á~ nalepen rovně, z nrá?í £ b^ ruší Sebestův hlanSS^h^y- Hrabě na Žebříku se ohlédne, dívá se dolů k plotu přes brýle, sedící na špičce nosu a odpovídá vesele : 181. Pol ocelek Zabráno přes Šebestu s Brej-chou, kteří a to jí na chodníku před Hrabětovým domkem. v Sebe sta se ušklíbne, zavolá na ševce na žebříku : Pak vykročí, následován Brej-chou. ^i^Polodetail.i Hräbi'žľňími hledí, pak pohodí lysou hlavou a vě^vnm ae přeíepce. Uhladí rukávem rohy, zakloní ee zpátky, aoy_ měl odstup a pak sáhne za ^ remní tabuli do raíet, jae dole vyčnívá kousek bI^J. táhne odtud atará vrabčí nni do a odhodí je. Hlas_|ebestúv : Pozdrav -tě, Jasnosti ! jsi taky komunální ? Hrabě U2 Taky. Taky. Nedá se nic dělat. Všecky musíme do houfu. A lepší dřív, nea posdějc. Sebesta^ Abys nezmeškal... fjbésta s Brejchou docházejí J vrátkům zahrádky. Sebesta Jvolauje krok a oraCi aet když jrejcha uvážlivě mluví - Oba dojdou až na S^^í af do družstva je SlSPÍ vgo- Já na vašem místě bych ae tomu nesmál. 184. ^Bol od§t ail_^ Sebesta zůstane stát, založí juce v bok a protáhne dopáleně hlas : Breicha se jen pousměje a rozhlíží se po průčelích domku. Sebesta po něm loupne očima, ale když yidí, že s ním nehnul, prohlásí usečně ; Brejcha kývne hlavou a zdraví v Sebesta : Joo ? Ale já na vašem místě bych se nestaral o kdejaký-ho ševce, o to, jak se dělá v jinejch fabrikách a staral bych se radši o evý. Vy si toho, mladíku, berete moc najednou, víte !? Sebe sta _j_ jlo, já už jsem doma, Brejchaj, lía shledanou. cestou to trhne. Zabručí nevrle I Sebestaj. Radši ne n!be8ta vchází do domku. Brej-se nerozhodně rozhlíží a odchází od kamery. - 71 - 3 dvorkr!m tor7~~ lfl6 celok' J^jžÍdT; která prochází dom-Ljn od vchodu až no dvorek aa Ljjiken^je Scro. Sebesta jde kamery Q chce žehnout na schody, které vodou do první ho Jntrn. Náhle si všimne. Že na dvorku, kom je prxihledem vidět, sedí riijfn v dřepu nad .rozebraným kolem, gobestn jde k nemu. iň7.Pp;lpc el ek. Ur dvorku je vodle malé kolničky jjT^líkárnr.. Králíci vystrkují drátěným pletivem dvířek své čenichy. Sebostci přistupuje 1: synovi 0 ptá se zamračeně, dívaje se na odmontované blatníky: Jirkc se nedá rušit v montáži n utrousí jenom stručné : febesta dopáleno vybuchne: šebesta : Proč jsi sundal ty blatníky, tj kazisvěte 7 Jirka : Zbytečnéj bolost ! BalcsFl Já s tím balastem jezdil patnáct let do práce. 155. Polodct "i.l. Jirka , který Ve pokouší uvolnit arczavělou matku u pedálu, řekne . se shovívavou tváří : ^ j0>'tenkrát ! Dnes už se blatníky nen0 3ej . rámom vazi » i^ £ontour.. Jirte íutao noSotrnS ípičtou to- ^."S" to« *y (Jo rozebraného koln* čtrnáct • «„u 5o]^ent]ii_^ atarťi poctivá ^°»ta hájí kolo : pónev^ž J^ ,,r: JÍT** řekne s opovržení XD &bestovi to škubne rukou a > bí so na J^rku, který Q* ^inktivne uhne : äG íebesto nedomluví o zůstane překvapeně zahleděn do průchba-chodby. r^j^fýcdem chodby ze dvorku jo vidět Brejchu, který se vrátil r. te3 stojí ve vrátkách zátoky, dívaje se nahoru do Sytost a vchází do záběru a volá no Brejchu : Brejchy projde zahrádkou a jde mi vstříc, u dveří do chodby se 3etfcjí. kamera jode se Sebestou gg na: 190. Polodetail: räfojch". rozpačitě pi1 i zri á vá: &bcstc se ušklíbne do vousů: 0,6Jch.-?. zahanbeně vysvětluje: Poctivý gel 6ZQ . dfeláš, kup J*V Až 3i vJr" ale dólcudPt?\aía liví?!^' Sebeata : naló, copak je ? Brojcha : Já to nemůžu najít. Ale v téhle ulici to je. To vím určitě. gebeata : No... to je opravdu vážná známost, když ani nevíte, kde bydlí. Broje ha : Já tu byl jen dvakrát a vídycky večer. Večer bych to poznal. Oni mají v jednom okně nastavenou roletu. ^i;t:-il: zmrzne 'Atzltvý ú-,w:v . ní 4r y prvním patře ? 73 - „jeho. ,*»«« : oři-vSdčl opět, nic je ofcj^'s^gt! ho zmocňuje neklid: ♦ „ z-loSi ruco za zády , Seb^" ^ n-kloni k Brejchovi , P°Vé svou otázku zvolna, ale z?,i' ne c vybafne : BPejchc; chce néco vysvětlovat; ibest-. vyjede, j-\ko když :hne : Brcjchc se chvatně opravujo: Ukáže nn šebestu. Sebcsta rázně kývne hlavou: firejcíy: se usmívá a lehco ae W bílá* U% kU3 Pruhovaná o ono, Sebeata : Bre.jcha : iViysllm____ 5ob0 3ta ; Myslite 7 Tok vy to nevite určite" ? Bre jcha : No to ne, to vím určité, cle myslím, totiž chci Het, že osi v im, proč se mé no to ptáte. Já myslím, že.... vy jste jojí... Sebca t g i Správně. To jsem ! Pre .ichn t Tsom rád,"že jsem vás ponml. :jchův úsmev nerea-zpod obočí: $£fUt nemaíu. Ale pficM- zíta - M31 " P0^7^ d0 10 diny, tak r.ifitô. Ičti, ^"tvihoru 1 74 a zamíří ke schodům. geb(M|+ 195. Polodetan • ' « Jirp, nekli EejIČT do chn** ze dvorku se zatváří ibř til ve vzduchu fcouři'a%-by ci rukou joko by chtěl říci «^S* nechci vidět !" 1 Ja to n ě MPG S a celok : wj do kuchyně ee vrací stová. VSimno si kouře, rf uchází z pootevřených ele plotny q rozzlobí 3e: vytáhnout trubku, ale 3e jasyknutím užkubne, ne bo í trubica je horká. Šebestová tedy reEme konec trubky do hadru, vytáhne ji z plotny a položí ji na dlaždičky u kamen. V sá-pěti sc obrátí kc dveřím na chodbu, odkud se ozvalo : 195.Polocclek: Brejcha rozpačitě vchází do kuchyně. Sebeata vejde za ním, zavře dveře a zamračeně místo pozdravu vybafne na Šebestovou, která udivena vstupuje do záberu : Sebeatová odpovídá zaraženě a ukážo pohledem k pokoji : Sebôsta rá-inô J do pfea kuchyň Jlggsra Panoramu J o za nim d0 Pok°J* a zavře za nobou Ten kluk se nazlobí...pořát mi cpe něco do plotny a pak mi to má hořet. Kroky na chodbě . Rázné otevření 'Svěří g.rozleh' Žobestův hlas : Prosím, račte dál, mladý pane. Sebesta_ ie je ľda ? giahflStOVé t V pokoji. «... #0 » • • > I 1 3i aej' Li- Ff1" celek. l22rr^p?os všechny ke dvořím P^imie vyjde rychle Šebosto. fiahřm1 : k ge osopí přímo na Věru. sk-vtově zc sebe vypraví: Scbesta vyhodí ruce do vzduchu q rozčiluje se : Věřin pláč stoupá : Sebesta dostane nový vztek. Popadne Věru za ruku a táhne ji do pokoje. Když s ní přechází práh pokoje, strčí ji napřed a dodá : o zmizí s ní v pokoji. 200. Polodotsil. Šebestová sc-obratí k Broje ho vi a omluvně vysvětluje : Sebeatn i Co je to tu dnes za cirkus ? Proč brečíš ? Věra ; ta. .ta. .to. .íl. .Fi..Fialovic to pi..pi..piáno prodá..prodali. Pro..pro.. proč jsi mi ho nekoupil ? Sebesta i Vy jste se dnos všichni zbláznili... Kdo to jakživ 3lyšel, aby dělník kupoval dětem pinna.... Věřino nařikavé skytání. 3eběste : A kdo tě tu má poslouchat ? Tady si brečte v duetu. Šebestová : . , ^ Kdepak, prea" našim tátou říct něco o piánu. Brejcho. sc usměje a zřejmě se snaží svým klidem ubezpečit Šebestovou, že se dívá no tento o^jcho I , , růstová rodinný zmntok s pochopením: íľc^Wf ^03P& nenfnl- možnost. Pólocelek. , . _ dve-SSEofltn oo snovu objeví ve ovt - 76 ^ tich pofcOjô q sly&í gnmera panornmurie s 5cbä3tQ si dá ruce ze záda porovná se jrJc může nehníí* £re dech a spustí : Jvys' na~ lamsra najíždí až nr:: 202. Polodetail: Sebesta výhružně přiblíží svůj -ž k Brojchove' obličeji: Jaso planino! íobcat^. vSPSSs^l**, Jako ty ^ebcsta pana Sebesty, rozumíte,. nos Brejcha se na chvíli ocitne v rozpacích, ale uklidní se a Tážně odpoví : Žebesta : A ňo to, co se tady má dělet. nepotrebujú žádnýho pcna radu. Proto jste sem snad nepřišel? Brejcha Sebests ho přcruSí energie kým ■avmrtía ruky : Ne..proto ne.. Po tom, co jsem vám říkal po cestě, pane Šebeato, už přece víte, že.. šebesta : Vím..všechno vím.. Chctte ae Ženit. Nábytek máte comluve-nej, byt máto slíbena j a nevěstu jste už taky vybral. To já oväem nevěděl... Jjgtůt hnžv stoupá, kdy8 ao or^ôdne vidí r&Jfrloccloki' ^THÍKV" stoji vo dveřích q trochu vzdorovité hledí - 79 - .ůct by chtěla proteatovnt i0 £ochu zahanbena před Brelóhíf ge ozve se jen prosebně ? * ggfalo detaily ^cT^ upoutá pohled od Lídv 3 jeho vyraz ztvrdne, zře- V g má Jí Sebestovy umíněnosti aŽS? p^to řekne rozhodne : ejcha pohlédne také směrem jř Šebestové. Sebesta chvíli přemýšlí s přimhouřenýma očima a pak odpovídá aáludhS otázkou : Brejcha pokrčí rameny a po chvíli odpoví Jel i dně : Sebesta vykulí oči a nadskočí zlostí : QU ■* vdávat Brejcha se usměje : [: Rozhlédne se. Polo celek : freje hn dodává rozhodně a skoro nesele : Bre.ichn ._ vesi paní jestli mi dót^ Sebesta : Vím.. a co když já řeknu nc I Brejcha ; Tak se nic nezmění, protože já si ji vezmu stejně. Sebesta : A proč" se mě tedy ptáte ř mi lidmi dulá.. o nSsí oe lohco Šebestová; práteisiíy so usměje nn 5e- ^ a vychází zo dvoří. Brejcha : ..no á teči, když už j3me si všechno řekli, tak nebudu zdržovat. Dčkuju vám movkrát, paní Šebestová..a vy pane še-besto, se na me nezlobte. Na shledanou. - f!0 - 5* tatn Je dono klidem ?£S » n?ÍT ^ vat6k. $ za otce, vrhne nQ nfiho pÍí' gj£Ci pohlell, pokývá kkr^nln li n vyjde zo Erejchou. hlQ" Když se znvní dovřou dvere ?äk*f se šebesta bezradne'k že rovně? OOtřoaa w-ľ. ~ ze*" ohřátí **»» uc^racinĎ Vr nl. To rovně? potřese káravě Savou* gebe^ta roshodí rukama q vybaf- «A * TJc • i V rozpacích se rozkřikne nr yéru, která vyhlíží ustrašené" z pokoje. ;Qfi. Polocelek. ?3rs optít zmizl v pokoji i 207. Polqdci-.il : Šebestová přistoupl k Sebesto- vi G řekne vyčítavě: íto Sebesty j^ko když píchne: eJiáz?ráželiene* při řeci Dře-o Jip^^* m tom znkoone stová S trub*u, kterou 3ebe-Piotnv Před cí^vílí vytáhlo 2 .^erS « dožila no dlaždičky, 1 Podívá na trubku a Jít d * 1 MůSate ■W moc r4d. Sebeata » ■Ju* no J. .Zokouanřte mě ! Šebestová : ry jsi ae zos jednou ukázni., jen co je pr-vda. Vidíš toho Brejchu poprvé a hned děláá takovou ostudu. Šebesta : Poprvně ? A já dolár, ostudu ? On ji udělal mně. Ve fabrice. A přede všemr.. A ještě mi sem přijde vykládr.t, co bych měl, a jak bych měl.. V rodině nepotrebujú žádnýho re ferenta. Tady si udolám pořádek já. - 81 - houkne : ?nq, Pftlodetr.il* Sibestr. se shýune, popr.dne trubku, nle hned ji zase prudce odhodí a zavyje : Sebesta : A co je tohle za krámy Sebesta : Kruci tyřlŤen ! g se n ceká, cž k němu dojde meepýřená a trochu přimračená wdo. Brejcha se podive na okno s neštnstnou roletou a otřepe se jnko hy se sebe něco zklepával. OsaSje se na Lídu. Brejcha Lídr, řekne prudce : 211, FD. Vzápětí však počne otce omlouvat : Jo tak, tohle bych mel za sebou . Představoval jsem si tu první návštěvu u vás sice trochu jinak) ale hlavně, že jsme sc s tvým tatínkem poznali. Lída : Tos ho tedy opravdu poznal, Lída : Víš, Pepo, nás táta není zlý. V jádru je dobrák, ale musí vSechno běžet podle nej. A ze zásady je proti každé zraěně. Aí je to v práci nebo doma, co je nové, to je pro něho špatné. A potom taky nevědělm že přijdeš Vidli tě poprvé.. Brojena s úsměvem zavrtí hlavou: g|j^a^ ne< m už jsmť; spolu mluvili před tím. ^to překvapeně vzhlédne: Lída :_ lete y fcdeho. a provinilou tváří Přiznává i vrnFecTTiKrEopu.. na schůzi. Zajel tam do mne, tak jsem ho trochu usadil. Copak jsem mohl vSdát, že je to zrovna můj no* atávnjicí tchán ? 3cha bezradně rozhodí tftfa? - 85 - Oba se na sebe podívají a dají se do smíchu,^ pak se obrneí tí odcházejí od kamery. Prolínání . í n á n í, r2' Celsii. ísjna^roda zacedó v málo íněnSném obsnzení. Místo S*. Sontera a^Brejchy, kteří «eisou přítomni, jsou zde asi Slonové závodní rody. Simek s edicí v cele stolu ří-%i poavážně : Kamera během řeči najíždí na: 21% PC. Ciírna, sedící vedle Simka, zeptá se avým dunivým hlasem: 'Inek uzavírá debatu : 214 bednou ruce. hé BáTOdoi rady Simek : Á^n.-konec musíme vyřídit tu Brcjchovu záležitost, v Tech-notopu ho pozvali, aby tam přisel místo řeci ukázat, jek se má dělat. To ae ví, Se jim to Brejcha ukázat chce. Ano, já mám obavy, aby tom ne pohořel. To by potom .nadělalo víc škody ne?, užitku. Důležitý jo, půjde-li tam, aby splnil svoje poslaní dobře. Ciírne ' TTvroé bv tam, mordy je, nešel? Podívej se, Simku, kdyby Um neudělal jin jinyhi, ^| tem přinese zadarmo zkušenosti k?erý jsme ray těžko nabodli, tak udělá kus práce. Slinek : souhlnsi, ggjht de Technotopu i ■^rô&žč by měl být natáčen v Ckt, m Ifjíca soustruzích n na místě v o£w£äe ú^™íci «« ?Wnck odborného poradce ! 5dÄnoate=h upraven Ckd, přiP0 pracují ik/znbráno shora/ .jstruJy jsou postavoné tak nhv se v prostoru mezi nimi nohl ' Slující po Iry bo vat co nej-Ssnorneoi. Brejchn no jednom soudruhu vyměřuje- odprncovávanou Součást r. provázen mladým sou-gtružníken Storkánom, který bedlivé sleduje jeho počínání, přechází k druhému soustruhu. pffpr-, na.iížui na 216. rc I0.uk atrnfry . skloněn nad soustruhem luje St o r káno v i : Erejcho : Tady je zase ní sto zvonku žárovka, která 3e rozsvítí půl minutý před ukončením obrábění a upozorní tě, Že je Sos vyměnit obrobek. Brejcha sklouzne rukou po krytu tiSe běžícího soustruhu, jako by sc s ním leskni o obrací stojícímu revolveru. se h. Storkdn řekne uznali Bre.icha I Ä v mezičasech dělám tady b a t z níž vyndá bouřku. r--,adí si Ji na hlavu a zaloví kaose blůzy. Vytáhne nedopalek \garety Q dřevenou špičku. Nasazuje špačka do špičky a bručí: jde k pcei. Kamera panorámuje s ním Zapne proud, opře se pohodlnč o pec, zapálí si cigaretu, vyfoukne kouř a mávne rukou směrem k nn i Šobesta : Ož je tady.... pan rada. .... Ten si pospíšil.. - 91 , F«ŕ"Vľxx^0™"wľ? aT01u Jirka". rl:Q přQtátí vinutí elektromotoru e'je tak aabran do p^ce> ža se £ lekne?, kdyz no oslov, mechanik polička, jeně vstoupil do obrazu s chvilku stal za jeho zady. ftanera najíždí na 225. Polocelek. jirkfc se pruclce obrátí k Jedličkovi, který beze slova ukazuje za sebe. Jirka vyskočí s kovové třínožky a omluví Sv í Jirka rychle shrnuje nářadí do zásuvky stolu a Jeälička nad ním iodí hlavou, -lit; .Jirka ídlička jdo^pomalu za Jedlička: ■liobesto [ C"o "7 1 UL___ v n ôeDssto"nr0 ty sklíčka do elektroměrů ? J i r leg : Jo, sklíčka., já jsem na nŔ, pan o Jedličko, zsy-omněl. Už jdu. Jedlička : Abych ti to nemusil pokašdý připomínat. K"dy£ jsi si to vzal na starost, tak si toho bloc, nebo dám tu ulejvku Bonbónoví. 1 J n t n í. 11 noon pvocnaaí dveřmi il -kiriCi""-C cm podlc Seloz-ho'pravítka sklonářským diaman-loa. ustane v prfjci a ptá se: fci*on zavrtí hlavou : BU 8*0 1 lolil 1 td * pnbon jo vfcl: uETnoný. R1^ zvadne lilavu a hvízdne: VVr.i Qllli varovftS prat Hvízdnutí. Ronbób : ríozdar, Jirko ! Jirka : Tak jedeš a námi ? Bonbon : Ne. To by nebyla žádná dovolená, Jirka : Pro8 ne ? My si odpracujeme brigádu a pak budeme čtrháct dní vandrovat na kolech. f3g£4, ai vosnn dovolenou tak ty si představuješ, že n\y budeme dčlať ne ozdravovně a ty Že t«m v zimc bude;' jezdit na prkýnka, jo' ? To tody, hóSanku , nevím, jestli so ti povede. I ice své skříňce a udělá, vymaní klo-oj.-< covnl buřinut Vyta-gkřínky modráky, Lícíme kroky p. hluk , Ohlédne se a odloíóí |S2££iguj e _ke _ v ch o du^ §e]2est ; No co jo chlapci. Soukupy Jdene vám n&co :T-íet cesto. Hy.rtuhle s Prf.ntou Lo už dva dny zkoušíme s vcur.- jsas sc domluvili, £e dnešní 3i?.ě-nu pojedeme údemicky. ?olocel?kr .CipaS£, sevře . vousy a :je sebevědomé" ""0n vis ton Bí3»3<^ *rcCJ jenom n.--cijyt,:.i.. J,:kýp;.k ň&< rozhodli sr toho jal c jsme so no: tal. 3 iío. i? r.ie 9e nr-j nás :i rn.v. tá si posune bo řku do £ sebevědomě' se vypne ta se obrátí, ke skříni, vytáhne modrou blůzu. ľolocelek_ p s Kadlecem odcházejí házejí ze dveří. bude....Ono půjde oto abyste nára pak stačil. Sebeetat Vám ? .. .. Yždycky..... 0zve_Sv_3Írári£,.. ta se jestČ obrátí a ura- kvičí sa nimi šebeata i Vár.i stačím jednou rukou vy ....,Broj chovu. jen - *----1^ lisu uopad^ na pás lesklé-cenino plechu a vyráží z potruní, které padají do avené bedny. Medčný pás sune a nové čtyři kusy oa-do bedny. Polodetaili ip. soustředěný na gvou prá-)S luhu je lis, který v .dělných intervalech zakuje do měděného pásu, ple-Odvíjejíčího zásobního T* bzufiilS a dozní- údery iiau té ecí kóji pracuje Křidle c ;ýlemi na očích, přejíždí Btim plamenem spojku top-; | . s rourou pro pří- Gelier. i pece, &;™+™ PJ,istupu-£ v,une do otvoru v přípravku poafu c0hive^ GPsti'enou jsttf? s rjcuj.e cely pří-ra. Uvysune s pece na plechovou SufiaVku. Sny nne s e na uprásdně-J^BÍB-to, sasune nový přípravek ie gadcu kruhových seber, aavíe tíř&i Vece a ohlédne se....., oríčkář, který má na uÍĽkém lecbovéu vosíku nalor.eno ně-ollk topných t tí-les, vytahuje &wté* teleso 2 prípravku, který rŽvě Sebesta s pece vyhodil, ôásti topného ť ?.esa jež všzí břebenovitém lůJ ku se jeäte* y-jíí. Čehesta wJde nn vozí od- bere topné těleso na KAá i c "na. vozík. Há- mene a ti*- Sebesti HO, no, ber n Vozí] ijod ruka- já aa to nem':r-u, 8eto to* ka ôváreSÄi" tfi Í«&o vne a eaberu so * í ch 11. - 99 - íe do bedny □ lkanými kruhovými žebry, pne jich hrst a zamračen 10dí hlavou smírem k hale; »cne rychle plnit přípravek ■fy. Novotný se pousmějeř tci : sebest^^ Nemám čas aí ti to opečou svářeči. Novotný Aha! Oni proa ;'í faldy. ta, anis zvedl oči od prá- Šeb v J x --- Pfltí • Dlouho mi je prohánět nebudou. . .. n i si rovnají a uklízeli o.^ S pulty. Vedoucí válek iest& f počítá v pokladně. Přírulí Jg£ svléká pracovní riá^ a í ve skladišti za krámem, sotlucký" Bacfura již bez piás-j malou radiovkou na hlavy jtupuje ke stěžené ciMzové ,if: ve dveřích a po vy táhne lo poloviny. ;o zavolá ke skladišti: ifciadiSte vyos-hne Gustav, uva-i si ještě1 kravatu a jde ke ■im, u nichš stojí Badůra. íííixáž telíSní . ., zvenčí —"íwažl neme k ob.jtíu, to uejlepěí huče En-den;;.,. vvstane vedoucí Vá-íujeí i se k pul túra: chvíli v zásuvce s mezitia tpuje neochotne a nrautě Yálek; PoSkejre, mládenci, neutí-ke^te mi. Ifóco ván ausín éôíst. Pojit* eso..• - ai-wftatc, v? ta—o»• • rosevre a? hlósíí (Odívá .tupuji Yiíleki Tuhle prii-1 ústředí nei 0i).-"íinílt» ní oh pjj; _ kraiškéco ich proďtíJe31 uvclr-i^' ' 3e ušklíbne která sto.ií zrovna vedle vážně řekne: J2í íura se podívá nevraživě na ř?L a odsekne zlomyslně. Má5ů> stojící vedle Bacíury ho břefflíří pohledem: fflaäura se vztekle ohrazuje; ^stav oe na ní povýšené osopí f J^tráno přea akupinu k východu mírně řekne * l>ída1 fookejte, Gustave -o mohli říci věude j Íle v°?ovrf ^rVÍÍ& víc lidí! nách Ba ď ure Tak se přihlaste. Nikdo vás nedrsí. Dneska máte přece rovnoprávnost. M-ánat Vám by to ale pane Baďuro slušelo v těžkém průmyslu o hodně lip,.. A víc by 3te si tam vydělal. B^Suraj. Nepotrebujú, líně etačí to, co mám tady. Já jsem skromhý člověk-. ... a potom... I kdybvch šel, zas musí za mne přijix n&kdo jiný, aby vydával zboží. Tak co by se ušetřilo? Nic? [lida poznamenává věcně a klidně: ÍíISSí lída^ To už by 3B dalo zařídit. Kdy by každá z nás u pultu e::pedc vala a pak zboží sama vydávala, tak by se to vaše místo opravdu ušetřilo. Gustav,: 0 tomhle ale noraůžete rozhode vat vy. To je věc vedoucího. 1 Alf n„budtt nic re:,- - 102 - se vrátí veselé odcházejí. Vyjdou ze dveří ■Jura opft stáhne za sebou ,tu. Přeostřit zpět. •hny tři prodavačky a ve-íí hledí za nimi. Vedoucí ■Čí rameny bezradně a idne na děvčata. Badura: nv ta^;*0no i* to ny...D0brovol ústave, na 6WaJa dobrovolný nejdu. - 103 - ?rollnání. len - »t«lt«, ----m řnŽenyr Votruba sedí u konfekčního stolku, má před sebou iskolik rozpisek /pracovní vykali*/ a na logaritmickém pravítku írvcíile vypočítává a poznamenává «i i'-ísla na rozpicky a oznamu- Lr.tra__ _______: . Votruba^ Tak soudruh Soukup splnil dneění uměnu na 13», To je hezký výsledek. Tečí jenom udržet tempo. fl^^Hkonierenčního stolu secí: íukup, ":.-;dlcc, Brejcha, stas i í ^H|r Brandejs a Votruba. ^^Rfeláři je přítomno ještě íkolik dalšioh dělníků, dva svářeči d r.ii-tel Skála, Ti stojí, ^Bt u není dost židlí pro ^^^K. Soukup, na nř.hož se poslÄní větou Votruba obrátil, je: Soukupy To nebude nic t^žkýho. Já BQralím, že půjdu jeátě voje Dneska jsem poznal, že jeden pohyb dělán docela zbytečně . se rozhlédne Soukupy One ,*Je tť> maličkost, ale když těch pohybů je deset-tieíc za den - je to ztráta půldruhé hodiny! Až si srovnám materiál na druhou stranu a zvyknu si dávat do mašiny levou rukou a pra VQU současně odebírat, tak to půjde rychleji. cáia přistupuje k fl ptá se: ohlédne do roapisky. a6 onládne na Kadlece. dleC odpovídá: flttfltí H°UDek a*°Jící sa Kadle- dodává: 7otruba se ptá Kadlece. íadlec zapochybuje: Skála se zajímá: fcälec řekne bez obalu: 'JNcha při zmínce o gebesto-n Wčdne, J:*! Brandej si zapaluje oi' ^ a odfoukne kouř. Skála^ Ják jsto na to šli?' kadleci HozdSliii jame Bi préoi, m ke Kde j d&lá to, co mu nejlíp s ecii. Taky js-sne akuoili řešat trubky míáto na soustruhu na brusce tenkém kotoučem. Jde to mnohem lip. Votruba;. A pálíte, ze se vám podaří dnešní výkon taky D^áte ctJě Kadleci io'tedy sotva. % Wjgflj B0C rádii kdy£ nepujdeo, dol,, Skalas Proč? Kadleci gebeeta. patose nám nestačí klapliÄe# ba vážně přisvědč" í. Votruba mávne rukou a dodá Jot o c však dodá rozhodne: Skála preruší Votrubu; at- 6i. dvě úderu-, , n*> když n\rnal6 c° Jo to Já nevím ' lJÍm to je, ÍStrub^ foury. To je - P^jojitávat bychom dělali latlt ^dní" budeme mít wwSÍ ^Í1*' tak habaděj?,. tecímic^bo dorootu - nediv ae. Kluci mají rádi, když to běhá. ' - To ovčem neznamená, U v konstrukční kanceláři nestačíme. 0 to už se postarám. Skála.j. Tak, tečí abychom přešli k nějakému konkrétnímu závSru ... Brejcha si však pospíší a sved-ne ruku f Bre^cheji Já bych dnes joště uzávěr nedělal, soudruhu řediteli, a mvslím, že ostatní se mnou souhlasí. Dneska jsme to vlastně teprve rozjeli a za jeden den se v že oko neukáže, .roto avúj závazek. Jeníci u konferenčního stol-^Pozorně naslouchají. grejchoi. já~věřím, &J. v EObo..u vys ai mohli P°d< ty dou dru* t dnes. souhlaaí a i ostatní ují* ae ohlédne na Votrubu ,v2 souhlasí a rnrkne na jje^cha zavrtí hlavou, Brejchs zrozpačití a dodá: trúba vstává, ostatní se ta- 2° 1« PraT4a> e=1^-'í. Já val rj» ťov~ Votruba^ Bez* všeho, ... jenoc še ... tea uz tata Secertu nezastihnu. Ten už bude pryč. Kechcel to odlomit na zítra? Br^cha^ He, ... budu radši, když on při tom nebude. É$ spolu ne-jsne zrovna ... - Ko. nejsme za dobře. Votruba! j-^r- -neidem podívat Tak se ta& pu,jae^ t hned.. >tevře dveře a .bestovy dílny a H'. gtfl plni hřebenová lůžka na *í'ľchovém stole a jeho pracovní friivost je až nápadná. Aniž ohlédli odsekne krátce; eovotný vejde do záběru a po-lízí Sebestu: "ebesta řekne urputně? Novotný Vcesta nevrle odsekne: la si otře Čelo rukávem, do náruče dva plné těžké ivky a zahekne, odcházeje Sebeata: Vím. Nejaem hluchej! líovotn^ Tak pojä domCi. Sebeata^ ÁŽ to dodělám, Sovotáfo Ty máš povolený přesčasy? Sebesta^ Ne! Novotnvj. ProTtoho tedy nenecháš? Sebesta^. lý sa ním u divena hledí, »kríí ramenv a odchází ^2» bq< v«nou rou- n iv- pres rameno Brej- jjfl se zarazí. f^tc sklonftný nad kouřícím ímfm tělesem v přípravku ae iovnává a v jeho překvapené JS*í se objeví lišácký wVá skoro vesele i rotrnba následován váhajícím jrejchou, vstupuje do zábčru a i-ílouvá se: ista rychle vráíJí trubicu do ;4ho přípravku, vytahuje .jej ííná pec. Ochotn* souhlasí: sata si uč nevnímá přípravko, podlaze, j Je ke skřínce na U hodí tam avou burinu a má si pracovní blůzu. Pri hovoří s Votrubou s ^lovBtíí^ * hotovo £eLegta: Í ••• to jsea čekal ... kontrola už je tady. Votruba^ žádaná kontrola, tuhle soudruh Brejcha by jenos rád pohnal vaáe pracoviště. obesta jó, to múze. Tady ho aá. Ráno cíiže nastoupit a pozná ho do detailu. Se bych ^e «J««| priučím od Bltayno. \lasio, «til do "stáří ti se ■Atl nn Ten II o I ntfbudU * • • Krfy odkládá blůzi L*u a kul-dránu u v, vitrínky, od_ e staré sako. rrikyvuje jcha ještě vymiňuje: eebesta a* obléká aako a ná-ľ^nS ochotně souhlasí: otruba, překvapen jeho ocho-oa, hledí zkoumavě na Se bestu, ako by chtěl pochopit, co má ento za luhem. Brejuhovi se akí5 nezdá všechno v úplném dka, pro jistotu se zeptá: jfflívající se Sebesta k němu řistupuje; šísbeatas Souhlasím ÄJg*1" mi ***** ^ práci Sebesta: ocnotne, beze všeho. Bre .lehat & nezlobíte se na mne? Sebestaí. Já9 líaopak. Já man radost. Copak nevidíte jak jsem »ft* Ženej? áteleky poklepe Brejchovi na - Jen pí •ijute, :n-ijäte. -han í^ T\c Hrabě stojí u dveří, v ,rea drží starou plátenou fí po tou ohl e říká Šebeoto- í ,-^ní' "e §el *SJakou vypro- vázet a zdržel ae. ^Rtovť- myje u plotny nádobí 3 -tem ho okřikne. Sebeatovú: odsune židli od stolu. Jd*te, v;- ... Třeba aaji nft- •Sak popadne malou stoličku ^akou , Jinů^ uL dveří, přitáhne ji a sedne íl0ľ5* A neotů3te. sedr.čte ai ni: Kracj^ DSkuju, já jsem zvyklej na nižší trůn. v ak dosedne, ozvou se odbě kroky. Po chvíli se otevrou a vejde Seoeota. ceně zdraví- gSSSSSäi Dobrý poledne. ta jak otevřel, dveřmi_ 1 Hraběte, který u dverí oa stoličce./ Efil tová utírá ruce do : tíatěry ri;be3t2va: , vrQ. bíd te, dV » alouho í dvore if práci! - 111 - ítranou, chce t>ové-: np vSäák u dveří ivce. Lekne se a se satváří roztomile: ta přikývne a znovu otevře , pooíseje ševce* wjde a 3ebesta vychází .n. Ve dveřích se jeste í k ženě. stŕatidlo? ** 5t°3í£ Švec; ^ozdrav tě, Jeníi:u. Ceká^. na tebe. Říkal jsi, se mi půjčí toho bel^ickýho senice* Šebestaj. o ... PojŽ si pro něj Růžo. s polívkou ;je*te ■ o+ ni iievvstvdne. počkej, at qi ^-.vo - * lip £-^r a , — -S 57 rny je mal ú kol-<íí dvere qsou doko- tyy- utahuje ve avfe--ovv nosiě na kolo iroby. Pak ae Jirka >edniáce se Šrouby, - ' přehrabuje šrouby v bed-W p í ne konci trubky nosiče ^:C"^rxeaé matky, Sádná z -ruraerem neodpovídá. Když ~ /-roky na dvorku, vyhléd- - irrálíkárně přichází Šebesta ifl~ *x .Tirka ve dveřích kolnic- mw gffTRV J- • ísts přehlíží králíkárnu a ne 3 plátěnou taškou v ruce ta nevrle odpovídá: znovu ke kri Jirka^ Dobrý den, tati! Sebestai To byl den ,., Hrabej. j* i0i dnes, Jeníku, naložené,] jako vokurka. 3 e bes taj. »eb!äiäiäí2-ä'1------ ' 1 - u5. .ta řekne zlostně: .opadne králíka 2íl ug ■jfc hřbetě a vytáhne L 1# gvec se uéklebujo oesta prudce vzhlédne. Drěí fíJtě králíka. Zdvihne jej šev. ? uod nos a vyjede: cl ť r„ to vloží králíka do nastavena ěky a obrátí se, zavírá íviřka kotce. Švec však nepře-tává popichovat. Síbesta ho energickým mávnutím raky pferuěíí &k ukáže na králíka v tašce a dodáš ätac zavře ty. s ku a má se k od- ^chd2í S 09 P°chechtávnje, -'ím "^^ata chvíli hledí ÄW>ív p'Qcí ee a pak připojiv JJ °tcvren.ým dvořím kol-Sé« néco kutí Ji*'ka» ^«stíi. e sbut»»< 1 se. íJEíib^ jile? íak vida ■5«*** třAt,s*ií,^ Hrabej. Jen se nezaklínej ... Já taky říkal, že tul nikdo do družstve nedostane ... Dneska jsem v l10bun*" a řeknu ti, že ... Š e bes t a i Síl Eli neříkej, všechno vín ... £ Ferdu nezapomeň kmit. Be*z starosti. l.f a-jJR ko, o co d tím df'kuju vSeo" Hekne".. lak ti sa- Co to*1*' IloelS na Violo ... 2ot*aWjal ,e dovnitř. Zavr- YL, u£Í ( 1 ttiibky ce kroužením ra- ce krouzenj-w j-« , trubci* roztáhne a upevni slc^áníj£l£2ii------- - ™sel byo nľto 'a tro vt-raku. Jirj^ radého aiato a poč-;ěmi roztahovat druhV ; fconec trubky. ^ gebesta vezme opět trubku s podložkami a nevleka na ni t$oV - , ., ~ , několik, které mu zbyly v dlani. ^^^4_i£leátl^trubcet Eáhle se zanyslí a počne podložky řadit. Secestova ruka řadí podložky na trubce do přibližně stejných vzdáleností. 2roiínání. 25SJL_ii /Výstřižek z přístavku Sfaladnoucí topné těleso na zemi Se beatový dílny. kn„+a,(í, „„« ,ia nná tvár. - 116 - ---4^3^^ ra stehuje mŕíkovou roif>+„ ■Uvili k ni zvenčí S uíí*. me Brejcha. 10 ***** jiura nevlídně odpovídá: Hug a e trochu přimračí na ^■u a řekne: je aatvóří trochu viídně- v5ak uí: pribehne k roletě dosud oblečená v pracovním I-ídai ví spolu mřížená rolety. Brejcha^ Proslm váa ,. Zavírané! Broj.cha^ To vidím... Ale když u2, jete tak vlídné j, nohí byote mi říct, jestli je tu jeátt- slečna Sabatová? B^dura|_ tak ... UE jdu, Pepo ... Hned ... A co, se jsi přišel dnes? se usměje a nedočkavě 'asi a přiznáními Překvapena: vne radostn-i a pa p írem. Bre jchaj, Lído ... US náne byt. Iíd<2i Meříkej ... íSíkámí ... Tady to je ... Cl>t-jiv na bílýúif JT_ „W.j, 4*} - 117 - fáa je náhle poplašena. Ohce lejít, rozepíná pláfi-í, ale jgtě ee obrátí k roletě. Lída ao SÍastne usměje: Brejcha vstrčí opet lejstro do kapsy a pobízí Lídu: lida, svlékajíc ai plaší, od-běhne do krámu. Krásnéj. S koupelnou? S koupelnou. Ale kde je ten byt? Brejch§£ Uvidíš ,Jdeme se tam podívat. Pospěš ei! (Hustej /Den ~ ít... K u aa&í u s^olu a hladí '' xmiírany" í^PÍJ stole i0-jjf^^i tom drzí na zápěstích .ú'V^KOU pradeno vlny, Jig s bUJ^JJ gvlnuje v klubko. ^nijíädí_až^na/ polodatail_i K"Bt& hleqí zamyšleně na pa-sJľ8 nákresy a :;iechanicky pojit j ä rukama, jak se pradeno Jny odvíjí. Náhle sebou škubne jitíjoni ustane, šoboeta, aniž ío zbavil vlny, vozme praviííkou ažtoi ležící vedle nákresu a říiravuje jej. Sebcsta řoSkaj | :7._3etail_i í papíře jsou razná, dosti ne-$lé nákresy táhla a tvaru trna konci táhla. /HáSrty přední/ různé varianty skutečno tvaru trnu se stroji použí-who v továrně "Jankafí. Se-Jtcva ruka opravuje jeden tvar 'fl*h*7H krajem trnu a zaobluje i:.folodotail ; Ä °<2Uádá tužku a znhle-:a »;* ä0 Papíru, napřáhne 5abestu 6 řekne krátce l -2 No* ■ • nu do klub ndeno. *q --ta znovu. Sjn»ul f rukou vlnu' s cosi na nákresu.' jvá se dopálí : .flijolodetail_i Žesta hledí chvíli na Sextovou a když domluvila, JXotJiě přikývne a hned odpadá vlnu. ístane, sebere tužku a papír « odchází do pokoje. Šebestová za ním hledí přetopené a vyčítavě : Obrací židli vzhůru nohama, postaví ji sedadlem na dru-ieu židli, navlékne přadeno Tiny na dvě sadní nohy obrácené židle a počne naví jet --datová . f?k te8 ftľl na dovol*: at> nes i ty malovanou a ty^Me aama!' to 8i t„ Íi5í«*ll Šebestová : To jsem si mohla syslat... Tobě jak něco vleze ao hlavy, tak radši na -tebe ani nemluvit. .. Zvuk gayřenfrli dvožli V e 1 kí___ J^eata odchází od dveří . Po-?* papír a tužku uprostřed °» na otúl a samyřiloně e Přecházet pokojenu QxteriQr/ o 1 í n á n i 5Íáa hledí užasle před sebe a v jejím obličeji se odehrává Přechod od úsměvu k bezradnému zklamaní, udiveně a tiSe se zeptá, hle-dío před sobe v rovině svých očí ; Xaaera v jízdě zpět do í2£tsynchron, Tichá hudbäľ" Lída i Tady ? 2^3i_Polodetail_^ Brejcha, stojící vedle Lídy, zvedne ruku a ukazuje výše -tak asi k I.patru : j^Jfolodetail | /Zabráno za nimi/ 3rejcha ukazuje do výše I. patra, ale tam, co ukazuje, aení nic než prázdný vzduch a v posadí pár stromů. Prázdná pláň, uprostřed ní š 3tojí Brejcľia s~Lídou. ířed ^rai nic a za nimi takc nic, aež velká tabule na dvou slou-pch a na tabuli nápis : Stavba rodinných domku pro zam?st-^nce "Spojených strojír^ . -Síi^řolodetai *rpjcha a% u en Hk*s jen zkla a ale Lída Brejcha^^ Ne... tamhle... Bre^cha._j_ V prvním patře,.• Lídami . Vzdušný saároek.-- ,ce jeStě z&pochybu;je 1 : aa jí přesvědčuje a rvch-adá přirovnání ? y fda b« opět usměje : jjcha se znovu rozohní a tíádó : o'chův hla 3 náhle změkne : aby... -to vím tak určití <«t, ía>-a +/x k ,' xe*" Sako... iaKo to, že tě aán rád. Lída_^ ŠŤAV." To u teáa m8í,D 3rejcha : Věř... ani jeden byt není tak hezké j jako ten náš... a to jsem ti jeStě zapomněl říct, že kolem celýho domu je terasa. ... Tam r.a jaře poBtaviš kočárek na sluníčko... Z kuchyně na něj akorát uvidíš. 4a uhne pohledem a náhle íne vážně : Pepo... maminka o tom už ví. .řolodatall^^ ína rovněž zvážní : Brejcha^l Zlobila se hodně ? ,le hle-tčitě i '--S-' iii : rá se na Brejchu vážné" a E H viai ,zí, chvíli přo-rozpacitě po- **** P0ři4te 86B, Votruba : Pořídína 3re,icha__ Km... Potou tedy... nezbej-vá ně5 hledět, aby tahle pec byla naxiaálně využita. 3re^cha_^ §nad by bylo dobře, dát sem Ss baštoví k race pomocnou silu,aby ae a výkonnosti pece nestra ti la ani vteřina. Votruba^ Dáae... 0 to nejde... Aie ^ mm& §2? sím Breicha_i "Z" iL Soi kdya j- % + taky siovnat. muset t»AJ )Uď-» ^Tn-fci porůznu sedí na kovo-bubnech a svačí. Sebesta kolem nich k ponku u rohu 'Sir v kde vis na ^sbíicu je-YJédaí kabát i s měkkým klo- it conku stojí Brejcha s in2e-•'Ťä Votrubou. Sebesta projde ?'iaa nich a zaloví v kapse fabátu* Vytáhne odtud dva krajce chleba se sádlem zabalené v papíře. JC9. Šebe3ta rozbaluje svačinu, za-&1M stranou a jako by nevčiěl c ;řítomnosti těch dvou, pečlivé" utírá kousek sádla uvízlého na papíru c krajíce. a si rozpačitě odkašle a kne přímo : JäSiS^- £řifiel tem pro vás; Sebesto. se teprve,teď obrátí a gebf.sta | mu sviti UBm^v. Ôopak'pôtrebujete — ľfl g. vrátil na s místo- ,ta Přikývne a ptá t»e P°* r" Tak ono tam nic111 Br6-1 cha iclidn? přiznává j sta se chechtá spokojené : festa se vytáhne, jak můse E4víc Jeho velká chvilG při- zvedne ruku s krajíci Aieba a vykřikuje : 9 Pfl ■ 1 _ i -i řtraoa hledí udiveně se Še -tsty na Brajchu, který mlčí. ^8sta pokračuje halp.anš : ,r;.ba r.echápe : ssta ukazuje krajícem chleba Br&jchu a vykřikuje : fub* Přeruší Šebestovo vyvá- Jeta ae všeho křiku najednou 3Aa klid^S přisvědčí : *l*hm uš na Brejchu, usedá r^ Ponku a zakouane ee dc Se. 2a děj-at vf/^ opravdu ne**-. I^beata r Tedy n^jďe ? ^?SÍcha : Ne. Sebesta : A jde ! A jde ! Tam jde dělat moc vecí al6 musí se myslet na práci a ne na slečny,.. Sebesta_£ ... všeho si všímat - ne jen koukat, kde mají jaký rolety. Votruba_j_ Co ? Jaké rolety ? Seboata_; To on ví ! To on dobře ví... Votruba^ íoSkejte, Šebesto. Hosuanr slovo - půjdete apátky . Sebesta^i šaVoššbcu. Ale ra chvilku. Q!od je avaCina. - 128 , atelier/ "™ "™ *m §4. pjolínání . lía chodníku, opřena o plot sahrádlíy,stojí tři kola, na jejichž nosičích, jsou připevněny plné torny. Na tornách jsou řemínky upevněny jídelní plechové misky a stočené přikrývky. Jarda, učedník z Elektry, 3tarý asi tak jako Jirka, Přihuštuje ruční pumpičkou Pneumatiku svého kola, zkou-g Její tvrdost a pumpuje *ttt. Jen Clrorka si Jirka ,připevňuje g nosič vlaftni výroby tornu fprádlea. Utahuje řemínky T ímé jit- Jeho počínání Po:o, fai nicky a vázne dva spolu! govŕ z Elektry Ke skupině přistupuje Se cestová se silnvn Sletěným svetrem v ruce. Vatr-1 Jirkovi svetr do ruky a nařizuje; ca zoufale odporuješ Šebestová se hned obrací ta-% k Jirkovým kamarádům s napo-ínutÍG: 4en z ucňu /Karel/ ji istuje. cestová mávno rukou s ae o b vi ií na oyna a ti. Sebestové£_ nepovedeš. J Jirkai Mami,..,svetr v srpnu? Nemluv, noci jsou už chladné. L ne abyat.e se po cestě chytali nákladních aut, & držte se při kraji silnice, at do vás nčco nevrazí. Paní Šebestová, přece nejezdíme od včerejška, jen vlc... Vj hrozní1 f-kuřeny. ^^iř/ t0 íhvíí kluci Pon™^;!:vJ je jen uam* a'" ,í t ábvaao Alo nepřej ^' JJoeveděli/ oe na tebe ueco Snářt fc*2J»V Co ti rano táto ,a počkej. ^° iařídil? ■jste všichni ke kraliK.ini i: - 1*50 - jva j* e včak neústupná; ca se obrátí a mrzutě řekne: Jirka^ k 30...toho králíka přinést od ševce. 4lie Efinif ^ tací skočí Věra až přijde ze 'koly. Já už nemájň čas. Šebestová^ V^ra se ho bojí. Ví-:, še řer-da kouše, a neodmlouvej. Seber tašku a už syp. Jirka:. KlúciT počkejte...Já jaen hned,.. on sedí u stŕ- m,, . lít řeže ------- ^ ^^-íí^^ ÍO*70 cmf/ rozdelenou etvřmi ^ ai ie4y CJ otJae-i-nič3ra lo>;8 l celé tabulky získá dvS dobré ► oJ:eiika.wostatní jsou nepoda- l řené střepy, 3onbon položí obě okénka k asi 12 na stole I-e kovový n pravítkem acietc střepy na hromádku, jež a e vrtí na druhé straně stolu. t přikrčí se, když slyší Jedličkův hlas. Í2álÍ£kúv_hl33i Jak to řežeS, ty kčtziev/te? Bonbon se obrací k Jedličkovi, který a to jí. za ní n a hájí se.* Bonbony Když ono to jinač nejde. Ic akio ie ňák*y křehký nebo kts0» .'edlička řekne s respektem: Jeiličkai. , * í iň\ Bucičky mář. kazoví PubÍ. J_ n* toho. Taková hracích od toho. Taková hr« vfg si s tím rady. ičičce" ie se židličky posadí k té i^oloaetfiil: aidka vezme novou tabulku .ii 21a stúl,JMj. ■ j ou ÍOÍ .„ no ukl<3. *es jeho f, £ první rada okének se uloven se zlomyslné uchechtne. lička ho opraží přísným edem a ulomí druhou řadu I spatně... Tabulka praskne on potlačuje ná3ilín vý-smíchu. ička sbírá se stolu tři ca, jež ae mu povedla a vá je k těm, jež nařezal ní střepy odsune stranou, ížeje se na Bonbona, říká 5, sahaje po nové tabulce -ulička, m . . ™ ~ — '**ínuti heakjt( Bonbon- Bü£SutiUklSl. ihovívavä utěšuje*. Jedlička^ Tahle tabulka byla opravdu nějaká kasová. Bonboni Z toho si nic nedělejte, líně tc ze začátku taky neálo. Ale zro-v na než jste přisel, jsea jich udělal 2 jedny tabulky pět dobro joh. 0 oo? Ze vy je neúde- ní So by *tf10 ll0Ek'lř' patnáctileté e. sirT iorezává poslední rysku b tabulce. Odkládá dia:nant i řekne a pokojena Otáäl tabulku v i>r- ka o Bonbonem přilil^"" p-uä f\ — . _1a^i*4> "1 í _Ll_l ~ on utrou- ií taté podívá na i y- \ f i r • '■ * * 'Ir'- / J i ' i ■ >r. krčí rameny: U lá kárSV';: Burgr^ Eonbon^ Je. a Jirkovi to ílo Ko Jo, sile jak to dSlal? Bonlon^ IP-jak tyk, jako cjy, jenže lsp-áí. lepSí, lap jí! $ai 3* P0*1*" vat! To by oiuael rtt J pr«ji^j ( Takovýno skla »ni«ÍSí pane Jedli*k». J«n «" KWJl •liŕlca ^e sn ním dívá a ,e. Rozvážne poznamená- zavrtí hlavou a řekne spí ä :ro sebe: je hubatej.,.. Ale má prevuu* Jemu to řílo lip než nám. Burgri Jak on to ten kluk Šebesto-vic dělal? To bych rád věděl. Wotní, za nímž přichází k n-r Sscítn hodinám u vrátnice «*£ta oacinkne hodiny, Vvt2v,« ^lístek a zastrčíme?Jo e ichrár^y. ovotný se zahledí na vývěsku a níž je narychlo napsáno: ^^De taili leapírna postavila už tretí áerku. Soudruzi z uiontovny i vy na to? rotný se napřímí a všimne 3ebe. ty, který také čte věsku. Štouchne do něho a i selata inávne rukou ä micky »dl na vyVaku. Jlovotný Čte touhou část vývísky na- *t Novotný! "o, Jendo, co ty riv. to? mml'l soukup a fcdUc po* n0 oo u«l*> ty' * • • ' 33 uvidí 1. í oo strano stojí in, . L n Brajcha. Nejstnr-r*ľľntéru drží v ruce list L, a Cte: [aiaerii_na1ií^áí-L1"l_ tetnl montéři sebevédomě a yro hrdě naslouchají, línek se odmlSí a podívá se svých druzích. Pak řekne s lasem na posledních slovech: den z montéru přikývne a Jme, sahaje po peru na lově stole: ^x_řolocelekj_ S»jcha ae spokojeně P<^lv Skálu a \otrubu. Ti B 'verr. přikývnou. J ol í ne k My, Jelínkova úderka no zaväzujem, i'.o budeme montovat t\ii-nÔ p6t chladících akřiní jenom ve čtyřech li&eota míato v pftti. Ušetřeného uvářoce dáváme k diaposici a doporučujeme, aby byl zapojen na výro-buteplovzduňných zařízení pro Spojene strojírny. Jelínci klempíři , .to my—- .. nn m MontáEi-Spině. Ukeä, píšu. «4 to bned pode- ™jy äs v 8Ü je tváM. ,u Škubne n Jízi^ p°- j/ůu poznámka zamrzol a, aiG hlavou n oacnázi. ^i. Polodotail. Jeooatová se káravě podívá na muže c když za Lídou klnply dveře do chodby, ptá se noježeného Sebesty : sáta se rozkřikne r ie3ta posmčžně odfoukne: *VřSl do u Pování í*yS už bude v ?L ^ h«-^voni, at ti uqo y tom ku~ upi tQky Pióno. Šebestová: S ^5 cen Brojeno, udělal ? že no mač tok no tapetě ? oobesto i Ono je toho málo, co mi zovařil ve fabrice ? A ještě mám o něm pořád slyšet dome ? —Hm— nábytek ! U něj je všechno hrozně jednoduchý a snadný. Von ten nábytek visí no hřebíčku. . dneskc.Jó.., Pepo si dá záznam a bude nejmíň rok čekat. fil. Polodotail. Šebestová namítá : Šebestová hned, jako úderník. 7 div se nechytne nrřcT^udonfiJ IVlOi Tefl P° « hfí i oment. nn c něm ne-ľ'oní síovo n ty s nim ti trky. uk tu i vyrazí z© dvoří* •u přibouchne. ktoré iVOU táta ůostnno ro- In ' -Iní l itn trochu UfJlvenÄ t T/'i" •' Polodotail. Lovrit : pre,) ,)r; fitoóy Tik.. pV'feno j oynáfiuk., o itdyby mu fílovík chtél pŕiôít n-pnokĎin. tnk 00 to eiwtéväfi.. 1 lok tr.ky.. .lsnB p** /In IrAflílcU gliJPi kastová zavírá dveře a ohlfs-í JJ při tom do kuchyně. hlíŽÍ £afflera_£anoramu je ^na _: Sebseta tiskne ruku Burgrovi a ptá se stísněně : Burgr přisvědčí : v vfltaraná Šebestová přikývne a iuedá v lístcích, zastrčených za akler. r Zdence : pm jeden lístek a čte : Seoesta_j_ Tak přej ten náš kluk v práci něco proved ? Burgr^ Proved, k my si ted lámem hlavu, jak to proved. Kate na něj adresu ? Šebestová^ jo" nechal ji tu, na2 Jy - Křínov u Chomutova. *<*Btová a lístkem v ruce J4f * stolu : ^£S«ÉancrejQUje_o_ní-uu_i letová pod/tvá papírek Bur#o- 8 POZnaman-tv/í • aS cd P° Kolech. O b -p vři kluci t. tornami na no-^Ht kol elapou do mírného oupání. Jirkiň jedoucí v l_c bc ohlí'-.no .vtrhnou, ::w -ruku zastavuje n.:-. pokraji Lnice u příkopu. j c_r_HOV^aU^C_._tr.!MOU_ I U ^ilriice stonu-,í dví ívu do dlouhých ;da u koní, i«m žebříňáku. ených tojící na kraji přikopu, Jirka^ Poaáhej Pánbůh, paníaácio! a řen zvedne řlnvu a e shrabovat:' 2-l_iii Pánbůh pomáhá počasím, alt vy byste aohli pomoct r«-.k] dáním. Jirka; to vSeho, i.i .'lo .io. Jen po.hlt obrátí ři V. ,"H i. přikyvuje a potěšen vyklad; aBiera odjíždí na: ba sedí u stolu v kuchyni, n-eíj ca plácne vesele do sto-i a souhlasí rivěr • 'gr přikývne vážně; ia ac veoele rozmáchne s Sauosi-e-jfiS íí v*iP Při to^^lf yel píiji-t :^'JLa JSt- Sebesta^ /se tí *'* ^ie> ^° on zafie nás Jirka není hloubej, V tomhle je po mn» Já taky VŽdycky koukal zařídit si práci tak, abych se zbyteímč nedřel, To je správný pane Sobato . • l le není správný^ £c odejel a nikonu nic neřek , jak si tu práci usnadňuje. Sebe s taj. L ^0« jote se lio tedy ne- ř£P otevřeni- přísn^vá; ^JJEfiEi- i^xa chyba, ho P*"*- S^BflvaSoV§11, do 31 nic to ry m rta evážní a důrazné pokle-prBtem na stůl: Cha, cha, cha,,, To ne nnfc atalo. Po první vňl«<; iscn lal u Dumnru. na takovíto at lisu. Sám iaem ai ho seřídil udělal 5gem ai k nfemu sadu \ lo..,ek a ten atrei hadr ni w Jako hoůinky, «16 šednou Jaem oe chytil a ďíloveCoucip. a* on .. £e přej maau Síť Ho iobíe. Sbalil Já** ty avý podložky do kapatmírai a s hohecT Klatovy. IJUJSLi £ÍCStová s obdivem hledí na e beatu. FD: -gr se však dívá na Sebe e tu Sně a pak řekne: emi se podívá i na Sítovou. ... JeštĚ ten večer b^l u ™ un tam g tím ligetn nemoh nikdo hnout. Jo, pane ... - ■ ■ Burgr^ Já ty doby taky pana tuju, 1 Tenkrát platilo: mně nikdo nic ' neřek, koukej na to při jit taky sám. To bylo proto, že se každý sne-,il být nenahraditelný, aby hc , práce nevyhodili. Toho se w ale uetatteííM bat nikuo. j—irnuicflt, aby 2 to ca bio i^gs^arai r ■aopak, oujlw* kou Ä SRÍSu poiř Hetu oSifthí Je vidět, 150 to bojt.» to 3« vi * jek to i rovnfíB & podává 5u2te tak \*«* a v/ - bodná. Tw,v ltov6 spokojen, oddychne: Sítové: J0n kdys to nobvlo b&i n*~ čemu horšímu. n* podává ruku Sebeotovi, \en ť&Átc<*i ' gebeata Dobro, £e jste přiScl. jo pořádek. Tak budte \ p- odchází í SsaSftEií ITo shledanou í ;avřou dveře aa Burgs*'0M „ Šebestová na S-abestu: geo^tova. — . , jv,«-s *inv£k... Tako-£j Sclidnej ... BflW*»Í - odí hlavou a uabru- * beeta: leo J • .«fftcmniti Jifliek s Brejchou Procházeli JJrojlniou. Oba jsou obí^L i pracovním. Bre^cha se W JitS. Simek POkyvuJ^hí^ 8 * Brejcha potřese nalomyslne Hlavou: Oba ee zastaví u uliCkv, odbočující k bývalému Brejchovu Ttracovišti. Sinek odpovídá rychle: asi Já v^děl, *„ +Ä ■* a toho n5S?ÍS *tV nic » ta. »£^»g^ párkrát zajdu. A co Storkán? Jode uz taky na 376^ jako já? Šítnekj. Ke ... ale jdi 3e na něj podívat. Tlyslím, Se tě rád uvidí. Brejcha zahne mezi stroji. Simek ae za ním dívá: Storkán je skloněn při P^ci nad bažícím revolverem. Brcj-*a k n-mu přistupuje a plácne b° po zádech: ilS přoatal oraoo-dá ;) ú:jrr.' vert". nie? oo můžu lod n:1 ppacov brudn. tnbul- se C2ns5en< 2r , dokásei? scovanou tyč a ukáže u~ jhovi. Znáš to? To j3CJ přece čepy dvěstěpat-náct EL, Tys je dostával nařezaný na míru a jel jsi kaMej zv: .-. gcha nechápavě přikývne: Sr&ich&: No ... Já řek v přípravce, aby ni je nařezali, sjedu čtyři najednou v celku, oni si je rozřežou a2 potom - a já uSetříc troje upínání. radost* , rukama BgftA^fti . u kg ; 0 ním: ~% ijřekvapp • ucjdc nic •«» r; L..'j * ^ Jľ • Uli-»- \ pohledly' jiný při; LflU hodi pŕ: ek na !>io- u n ňou Auer« Sýkorová, i£í dfívío v pracovní t;li k :1-joh a 88 tatkom nn babku, I kruhovýni fcebry přípravky, sc ohlédnu nu přiohá-ô Votrubu: jříino buřinu e Selu za jí míl Votruby Tu': co, "boeto, JŔ& ván to jde? de nit vyaju*i&« Í)V se tu &"J 1? Jak ja*9 t0 ^hcatcí Vili* ---ZS* ,-uV, o nijř, ide, stojí v jevásan$fV stoji starý nou--u*'i. Aro tuto scénu odmonto-k vrchni i3tf tak£e alyvle 'rodek./ icolny vchází Sebeata ii sse aici lenýr Votruba* >est pristupuje rovnou k Lstruhu. iestr. ukr.au j c n.- soustruh c í ee Votruby: óebestu^ Co ,ic a tír.hla soustruhem? Votruba.^ tfic. Přijde do krotu. v___..... Ma-? oy ^o hodil* ivé m roa- Ko mi C ton. id jo, nic jo SC obrátí k odchodu, 4» i\ aa ty /íYtÍ* Ól * iě oo zajncm: ním co choeti • <» 1» Já vóíi Votrubai Kdy se do toho chcete dát? §2 bestii i Jeetí dnes *•* - 156 - OJojr_a_z___22» Den - továrna. Prolínání i U vrat továrny vycházejí dělníci. m. PC '--- trfchťcích hodin postupuje ?edn dělníku ^ViedHO*!**6 jovotní vychází ze vrat hpiv « Doubkem. Podívá se stranou ke skladišti Q zastaví Se. Od skláte přioháaí Sebesta. Na rameni nese ocelovou tyč asi dva netrv dlouhou* . 47 Sebesta odpovídá v chůzi: iíéhle ye však zastaví a otočí se k Novotnému* ráž vyčicá odpovSdi, pokračuje .k v chůzi a mizí za rohem bu- Rcvotn^£ Oo je s tebou, Jeníku. Ty jeste nejdeš? oebesta^ Ne. Ty, ííovotný, zastav se u nás a řekni, £e dnes přijdu pozdě večer, jo? ee ohl ô dne tu zriaguje pohy- bem hlavy. r*e ?ívr,+ ■Jgbeflta premyruje zkusmo tyé nodír gtarého soustruhu. i>ak ji odloží I vv táhne z kapsy skládací metr. ^ dřevinou boční stěnou vzhlédne tlava líovotného a Široká tvář ■bkova. Jba se zvědavě usmívají. Doulei: zakašle: §ebe:ta so ohlédne, ale hned si saee hledí svého, l.lěří metrem sá-■Bsoustruhu. levotný s D ubkeDC k němu přístupu-m liovotný se zajímá: ;a nereaguje a přenáší míru lí nn ocelovou tyč, kde si snanenává kouskem křídy. Doubek; Ehm,ehm. Hovotný: Co to bude, az to bude? (bek se ušklíbne Doubek: On t-vi asi dělá n* yg*°-ce oochanick; jesličky. íobest^ neodpovídá, nabízí íouchlo liovotný: řfovotai'i — — Keleí, Jeníku, kA> potřeboval ponod ludn0tt Pf°ná, !ffne. Ale port* i* b Jotřebovr.1 obr-. Secesta odchází. Uovotnv a Doubekia hled,! sa ním 6 protaiienýQii obličeji. ^olínání j. z chodby d c : o krátký ;u otevírají a do tmavé \á vchází po ľpiokách ;a. Onlédne se stranou k i, kde spí Šebestová a I prochází kuchyni ke dvc-ixOjC. /k^ou;;ne tam a zavře iou. Dvera klapnou.. Klenut Wvc.ří, tí dveří vzbudilo Šebestovou, oa posteli e i tá ge: Šebestová: To jai ty, táto? adpovědi ozve se dunivá ?ak třesk něčeho plecho-?arachoconí v zápětí 3vo bolestivé ^sténání; S^gx-J^g^t rachoseni c^i^ho_nábv,tkuJL Hla3_Šeb3t-ivi "Jix laudon" ! Co to tu vá vyskočí a běží do rařuje bez il to 'i- ku oraných >í stftl, ku_ f^nu nu St boa to- coby nochá-i diví; Sobesta vy hafne: Kde qí! to tu vsálo? Ho, píiveali Lidé náby-?roc sem? 'tí :;idli, která ee na Leí, rjebstovi' přistupuje itovi: ^^estov&i Kati si ho taá s.iitÍB_sloSit? By* budou mí* a* oa «Jníl* ffttrta ohrili Uj* dooh. V«me ■icJli ]-terá na ního hrozí iednout no '*dí »c na ni a S. "ocstai Itó i»r „L liú. ii ho doopravdy ta a© užoíjj©! "fík ona uu Tak P»*W---- , ,,,0101? Jjt&jříti^ oo 3é 0 UC0U' Ty vié„i?ni. il« i®? 1 : SO J Ir, prikývne a 0 pod i a Ba pomalu ohlédno n*, L'v 11' JľIio tváři öe Aěí neblaho t-uče-ií, Vetává fcidle, naboro de íh, otovře, v* chvíli, kdy jsa chvra-il ichtiouti, awaaí ho Scbeuto-fciSe, alo durasně: Jen Vi< 1 Kusí. aeb&^tpy^ Poříkej, tady nekřič, at ncvübudia Víru. -ojd Jo kuchyně. i v přepasené dlouho" noční li e oni na posteli a iatí naclouchá. Chladno :<3>i; ßlvöi ticho VSřino Lído*..•• mu u> hlavu pod pokryv jřl«u Co to fcylď? hon * 163 -hodne ' knřrtX kvetní aiÍS^á v rozno< ta tise, zaraženě připouĚSt _fpiocelekí st-; vykročí naproti Lidí á vychází z pokoje a ' e vyčítaví: přichází až k rodičům Louvá se otci: ----StOVá:. Kdyby se o na hlavu stavěl, tak so na tom nedá nic měnit, To ai,člověče,uvědom. Sobcsta:. Já vím... ale proč ona nepřišla... Scbeotat^ Hezký překvapení jsi tátovi připravila, jen co ;)e pravda * Lída: Tatínku, nezlob se... ale my byli rádi, že jsme ten nábytek dostali. Pepa na něj nemá ve svobodárně místo, tak Jjsett řekla, £e na ten iněsíc, neS 3e vezmem. .. .______!_ prudce p-cruSí dceru: 3_bost§_j. pňčkel, 1á nemluvím o ná-řekla. Je to pravda i íanbenÄ mlčí-chvíli Ceká j nnk za- y im ' is aklop_H'>u hlavou Äopt- nic ne říkám. a vy- -Ol. gj D0k0U5í otci nř^« ľ néCo vysvět- íte ji přeruřií : }i9dní *lova řekne vyčítavě je skrývaným pohnutím : la pokrčí bezradná rameny : ;a, který pristupuje ag i, ji opět přeruší. Tad opravdii rozechvěn jakýmsi vi co °aa ftemá tá 36 VS« v lot^T^* *° nemysle... ale_ Sebeeta : Samozřejmě... Táta je vždv-cky u váB pátý kolo u vo-7 zu.. . Lída_^ Tatínku, když já jsem se b>.. la... Sebe sta Bála Koho ?... ?• Ublížil jsetn vám někdy ? Nebo koušu ? nS na Sebes-avou a dodává u í Jsem já takovoj táta, aby BQ »| musely vlastní děti bát ? t ač áí nu ^>n liv-,o- >vu mlč. Kí?kd: äaboäka-i - 163 b - , zjiovu obrátí kvLídě ia Čekal na odpovšo.. r;da najednou ze5Solí a řekne 6í$e 2 3ta polkne, bezradná se lne a zapochybuje : lihla utkví pohledem na Lídi-aých bosých nohách a je rád, že mlse mluvit o něčem jiném b rozčiluj3 se, aby zastřel ;oimutí : lida se vděční usměje a náhle *»aatu políbí na tvář a pak ř«ne rozechvěle : lida • Vfcdyt my tfc di. v Sebggta : No, jó..... taky rá- ... a co ty lítá| bosa 'i Máě rosům '? Víídyt nastydneš «■ • Sp<*t« Lída ^ DŠSi ti, tatímu- Dobrou noc. 'filfláfitailř tu gebcsta odvrátí pohled od dveri, které ae za Lídou ptfely^a pohlédne sebevědomě jebesta mávne rukou; li'áhie se odmlčí, vypne se a přejede rozpačitě rukou tvář: testová se shovívavě usměje 'ůk řekne konejšivěí JJgta chvíli mlčí, hledí nn Hotovou nedůvěřivě a Pak JJ»Í aplaskne. Pokývne za-■^-•lenfi q řekne i btdtí , / VB dveřím ^1 se q odchází ko cív»ji '•g.jo, kde Ol leáto obr**""1 tiebeataj. No vldíS ... Všecko De vyřídí po dobřím* Šebestová^ Vyřídí, ale muaí o o chtít.., ^ebeg^tQt Já raára vadycky dobrou vůli-,. Jen abys ji měli vy.... íl ty matko, kdy by 3 me neznala a náhodou bysrce ae potkali... řekla bys: tenhle cílovek už bude dt dtriikcii]? Šebestová: Ke... to bych neřekla. Sibojtäi. pohrou n°0' ^--í-äjs.^ jj.f hledí na lídin 2™, J,°~ Poj, J Jíl J- INU |JUJ tU, ?ň ronoramujo s ní. .tu Gc/fm"* zmnrríícnB sroluje lístky, vydtS rinoij OC iíá : r.-uiicí ,'idc Muťlb Bii I "i, □ Láhnc ro-□iS k zorni. T^TnÝ7;rTatupuje GuatMV LleGený v civilu* Naaa-;i na hlavu klobouk © íltiv so k výonotlu krámu, rachotem role-ty konči hudbo. tilkal j3te,'pone Válek, Se nt?c přišlo Z usťžedí..,. Válek.: Tó^Jit^i v-ím to přečtu. Votátv aem, Bačuro, váa no to taky taky tyká, tevK i naň pohlédne pře cvikr Vliw * i ohlédne k pultu a •čítava . Polocclek. děvčata sTojí za pultem hledí na Baduru. Lída mu ivi klidně : V AI ok : Tdmlilc dSvčato. <-i v,iecuny tri. A .lak to , £e .Jé a Quatav o tom nic nevím. Nač takový tajnosti. Jaképak tajnosti. Vedeli Jatc o tom a mohli Jote se přihlásit toky. fáv vyČ7Uve namítá Lídě í ira so .ripojí : 7^3ŠTm? tod vypaMBW gSäf^ou o na, na i*Ntf 5ví cvikr tfál|fcJU f u;ltMdí, to vňff nipaaXl*• ^ pochop*"*jlf| po Sly *,oní ř vy a v r & Gust av ^n Při10 inici^V^ vets )loce!ek /prostřih/ ;a so usmívají ilck pozvedne oči a vokjaa pultu. S úsměvem při^vna?" cfura se tváří kysele, ledne se na Gustava a ptá nedočkavě. b Válek se obrTtT~k Bachařovi e odpoví klidně: fohlédna na Gustava a dodá: **Wdne opět do dopisu: av ho přeruší pobouřeně **** Přikývne: Bi3ura_; A co mužsky" ? V.: .k : Ja nastupuji ve dvaaSedesétee. " íam se přihlásil vedoucí do výroby dokdy bych já byl mladSí', přihlásil bych se taky., no., a vy dva.. tady je to. Jindřich Bnaura a Gustav Režný nectí Ba dostaví do osobního oddělení on pé Pramen v Erara»«. devět, Drahobejlo-vo třída osm, kde jin bud:.. f^dTud nás POSIC* na pra-cák. Válck_i_. ÁsTT" tail. sně Skrá* dok Ií .1 t, 7/1 _ ft. Polocclek. Ion Jirky a tři chlapců giJtf a níir. byli no dovolané . shlukl houf u Bodní W. VSichM yři kluci jsou opáleni a když i toích z dovď i'. >. kn druhému do řeci,' ie,l. Po lo detail. Jirka ao ro/-c-STr.e jc. 4^8. Polceolok. Bistr Burgr přichází ko nlcu-plní, eraích umlká a učňové so pozchásojí. Burgr přistupuje ko Čtyřen dovolonc&n. j láhle ukágo na Sobestu Jirka se ptá no jistě y ftege krátce : / Jt?ka ančne omlouvat : Karel : ...n k"Iuc"i , to koupaní v Rejový'. Jirko ^ 3T:( íi kotlá, &9 Jste tnis nebyli. Burgr : TJᎠjštc 3c vrátili ? Otek vás vítám do práce. ..ty, Sebooto, aáB hned přijít ďo kanceláře. Jlrkf j . ' fó se doviň. Jirkn 1 ca psaij abyste 04 P" rTTTcou a řokno Q V, *l3 si b« lípl- odchází. dokončuj, holeni ;jí 90 v arc.-Uku poVn>W na o)cn\ př.;,]....!,. ;;i JBOU tvář dlaní. Pak voznu Iru poloEonou mi předprsni i a jdo ,11 i e břitvou Chnout k vodovodu. rotora panoramujo nn a, rc !_© myje v dřezu nádobí, VSra i pomáhá ut frnt e Šebestová •hne hadříkem a pískem pán jotny. Šebestové se ohlédne i muže, který u vodovodu oiný-rhpllcí ničiní a potom ni chlc ošplíchnc obličej. besta prská a sahá po ručníku, írá sc a odporuje• Sol Sase vyp Vozmrň i fabriky. ré ao ušaté jo* Il8f^3J&i SiJÍíii. Od bycř. ne nC,u+Ju^jH tu výpomoc ta> N Jí podá rufiník ;J^S-olicí náčiní, '^^rucX nar ' ^ ^há'/.í Z '■ I M fí Hl pro náaornoot pohyby vlíknout zo studeno a pak l o tu vůli roztáhla aevnltř rouru■ Rozumifi tomu ;ová zavrtí hlovou a ŕetae ggjgjtoyá: tn -afl* : f* ale my*líBl» ZCi J Ví*» k0tífr,lo no ma JJ^J T Al«- Stí "6c° * 177 - na otco obrací ke dveřím. úsmev vystřídá vyraz r0z- ^Síévřcnych dveřích do chodov to jí Jirka a velkým čtyřhrrjri-jjd balíkem v rukou. firks zavírá rukou dveře n jde kg stolu. kacrs pn ■: r srnu j e_ nim Írka staví b oLík ne stůl a dyž se kolem něho shromáždila lélá rodina, říká Šebestové: Irť. 'sstoupí stranou a Šebestová ifene s balíku popir. Lid Volno » P6. Líd-. : Ť^y más "nápady. Žobestg : '-o to nj-säš ? Jírk : To .}& pro maiainku. Jirka : Mami, k svátku jsem ti posla. ienoJB lístek, tady ÉiS cárclc. á hledí užasle n? bílou, nou plynovou troubu- t0 vzal pení^ : ffikj: «1 v>'dřlí?l rr Vri' * uenovsrfj™ „M práci. ^ vo .li 5F13 h trochu vytéhno :]coro pohrdavě: SoFestá si obléká kabát a ohlédne se káravě po synovi Jirka se sebevědomě ptá : ssta položí ruku Jirkovi na :no, je zřejmě potěšen: féhlc však jako by měl strach, % syna ncpřochválil, dodá už rým obvyklým tónem: elé rodině: fekT: konaná fcLí\UÍ flá™° Přo-tocykl ^:,,ííffiat & mo- ffebcstn : J'io> no» W á«i tákej náročne.j. Jirka : Proč bych nebyl ? Dneska mi ředitek řek : mladej človek s otevřenou hlavou má před sebou všecky možnosti. Sebesta : No, jen se čiň, at z tebe nčco 0C _ A heleá i Když má* tolik vymést, Poslat 0^'a ac. Maso já kdy všinu* vôichnl: p n Tak vy c J f*V< Chodba Ml U01 Krátká chodba 7 n<* kouai předsíní «Jr?.Va*°u schody d0 nM, , /tu. p n zemi, (}0 ia_ ---- —1 v* l iv^i U cl 7 n-f X li i 1 v,. iolok. vychází rychle na Uodbu, zavře za 3ebou dveře a'počna tiěe odcházejícímu Sobotovi domlouvat. i&besta se zastaví, chvill:u naslouchá, ale pak se pobouřené obrátí a řekne ráznS : besta prudkým gestem naznaí-í, žeže o tá věci domluvil a sostu je se schodů. Šebestová hledí ním : / Šebestová : Takýs nioh dno3 zůstat domn. VíS, že přijde ton Lídin chlapec. Měl bys 3 ním promluvit jako otoc. Na rvitýho Václava je veselka a ty., jako kdy?, se tě to netýká. šebesta ; „ , I vädyt toky ne. On řek, a ji vezme ot ehcl nebo nechci, íUk sX &i Ji vezme. 0 Sem ,16 ae s nim mam jeStC flosnlouvat? Sobwtovy kroky na schodech 3e vzdalují* 72iPolodetail. äBôotová zavrtí hlavou, }^ miivé vzdychne ^Ska ^ndá í Jarmárce. Otevra dyiWi ^d0 0pět jGlký rondlík s poklidu n J ^ŽH^rti ponoranu 1 jf s ní«_ • lOC) - Prolínání «, 175» Colek. Z administrativní budovy vychází Votruba s Brojchou, 2ivě spolu rozmlouvají a jdou k východu z továrny. Zastaví s*t potřesou si rukama a Brcjche Pak odchází. Ku.! i&Via^lu. vcháai kolom „rátnico» so saníodl no dvur Továrny • sflúťOÄÍ so. Bo&rndnô rcôláPn0 n ryc hl q vujdo do S chvíle projde kolem vr'.tni-e Brojchn a vychází z továrny. Broj cha z almo od vchodu stranou a ňlií* 475. Polocolck. w01 dvcH vrátnice vyhlédne Sobeeta a paj vyjdo. Za ním vrátný Kopeček vyjde a ptá ao ho : Sobe sta zavrtí hlavou. Vrátný ukáže palcem na vývěsku, ktorá visí u píchaček a řekne usnale : žír? ? sc 3araračí a počne Psáno3 C° ^° Ua v^v^sce na~ í^yy^sco 3o napsáno: V 6 týdnu socialistického soutěžení od vt&J0 16 • zářli dosáhli nej-iřfllho výhonu: soudruh J.Soukup. 1*1 ^ťs-K.Brandojs 149% s. J.Fo-103hý 140% s.F.Kadlec 143 %. Žoti~ šě napřímí, mávne ru- Vrátný : Cht&ls mi nčco ? Gubosto : Nic.... Jó ho j nuchtel potkok. Vrátný : Ale musí so mu přiznat, So to hlo je jeho aáoluho. &bi|t|^j..AÍ Já to spusti*, Obrátí so a odchází ao avor ,rr€f, PolQCOlek. *^sÚ odcházT od vrátnice 'ti něm jde inž. Votruba' ReW zvodne ruku na pozdrž gebesta se ušklíbne 480. Polodetail. Vofxuba polozí ruku^Scbeatovi na rameno a mluví důvěrně: a. Votruba pokrčí rameny bezradně: Scbesta schlíple zatváří so zou- fale Votruba udiven : Scbest?. vyhrkne : Tif^Mäit VH5Í Votruba- pani. .3tro0irny urgují to-Sobosta : iST^ íu Jo jich delegát. Já ho vidíl. Votruba : Poslyšte.. Výrobní výbor chce ty topný tělesa, ktorý nestačíme u nás udělat, objednat v Děčíně. Bude to dražší, ale strojírny a tím souhlasí.. Sebesta ; 'j'o no.. Tohle mi nedělejte pane inženýre.... Votruba : Fřoc' ?- Žebpsta : Pr^ôTe~5y mě to mrzelo, Že zrovna u mne to nejde. Dejte mi čas., aspoň do Václava a já vám ukážu, 2e to půjde. j[gl. Polodotail. , 7v0uniGv5 foruba hlL-di bratovi ^° do očí ň ptá ee vážně * iku v i klopno na rnu^oí Votruba^ í6ruei1 ? 183 - Votruba odchází. Sebesta se 2a ním ohlédne. i82. Polodotail. SeBesta odvrátí pohled za odcházejícím inženýrem a pomalu odchází k dílnám. Prolíná s'e. ľj 1 í n ž s e ^ povotný vychází z krámku ševce Hraběte a^nese pár pracovních bot s novými podrážkami. Krabě vychází za ním a ujiStuje: Hrabíí : .... a pro ty střevíce aí 3i tvoje přijde v úterý na druhej tejden. ♦ nesmíS se zlobit ale tea to nesmíme vést podle známostí, ale podle čísel, jak to přišlo do krámu. Novotný se usmívá : Novotný : No, dobre., dyt Náhle se vsak zahledí stranou IknQi re kvape ně : Novotnýí —-~~T bel ««* • * e »• •» - 185 vrátek Šebestová domku vychází Lída s Brejchou. Postsynchron: Vzdálený klakson autobusu, jo detail. ířaťě přikývne a Novotnému s určitou istí : samo- jvotný hledí za odcházejícím srkem a přemýšlí nahlas : rilku dumá o pak najednou se ipomene : sesmoje se : Jako by objevil souvislost, jrá mu dříve unikala, dodá: Hrabe ; 5 5°^rtoho J3ero vid«l už párkrát. To je vá£ná známost, {Jgvotnýí Udkud já "ho znám ? .. no jo. Vždyí to je ten ze strojíren, co néš přisel obracet na údernickou víru. a mordie.. tak ono je to takhle. proto Sebesta taky začal.. VDetail. , .j •JvZtří a oči mu zvědavosti hraji. Horlivě se zojlmů. Í^Co Sebeota fc- !7 - O b Průchodní oh.^ Prolínání 488. Polodetail. Králici,puštění z kotců, běhají v koutě dvorku. 489* Polodetail. • Jirka vytahuje staré stelivo z otevřeného prázdného kotce krátkými vidlemi, jejichž špičky jsou ohnuty jako u motyčky. Když vyklidil jeden, otvírá Jirka druhý kotec, v němž je v koutě vzadu králík. Jirka tam pro něho sáhne, ale rychle ucukne ruku pryč, vyiaua °či a hledí udivené do kotce. O b * 3e zamyšleně po ulici, uhází kolem Šovcova 8J~J, vyběhne ftrabě a zavolá; ví polocelok. fegta se sasíaví a odsekne 2*1 který stojí ve dveřích á ruce na záda, vypíná se yslně" popichuje: seta se nutí do klidu : Stí se k odchodu, ale znovu sestaví, kdy2 švec ho chyšky ujičEuje : To jdežTteprve 7 ™*s„~ T y, „ ve 2 P^ace, Jeníku? Sebesta : Ne. '2 tanečních. Hrabe : Povídal Novotný, ze děláš nejakej patent, kteréj udělá všechnu práci sám a teä mají všichni strach, že pro ně čádná nezbyde. gebesta : Starej se každej sám o svý. 5rW-nevSří», Tonika. Přece ^■fn iak 3i se dušoval, ze §J neä ty budeä údemíken.. i „a zachechtá:chichlchi zlomyslné sa^"u zinizí v l^r411(1 * FošluJ* ilfi&au níkí?Hltí>toni v • -avirA v ♦ bmtt atol. - ^ebestu na dvorek/ )e!:ta stojí jednou nohou na lOdu a e rukou na zábradlí [ se trochu nevrle i Jirka volá do králičích kotců: šebesta jde na dvorek. ♦94»PQlouelek Jirka stojí a kotců otvírá dvířka u belt:ičann a 3taví se stradu. Do íiáb^rti vchúsí Šebestai 60 ^ , pohlédnu ."taroutlivá z tpÍJJ ^-licího kotot je hnízdo ';v' a v xidm H9 male n-k^l-K tu * Žebento; Utíi co jo? Jirka: Pojd se podívat nu Friniu. i£b£_Játi Soháaí mu nSco? Jflrftai 3 pí 6 přobojvá. V'''' hlavu ei: ůo kotce, ,i -ii králíka z blízka i!o jol OÁÍ Fe nlco. uď ní ibou jeko by chtíl na běžet. ilodetai 1 zdržuje otce a vyavětlu- *sta zahartuní: aríauje'; la ro rozhoduje jinak: *ata se vžeho rozdíleni začas uacívat a uvažuje nahlas: dfjda Ze mi to tůtí &vec uůélal schválně aby mí chytil ^.b rIo-vo? Jirka^ Jpočkej tati, pan Hiabé sa nic nemůže...on tenkrát ani nebyl doma kd; l jeom a i pro králíka iebestaj, Tatoto poplet ty, den* Seber se, efc°e k hraoe-+ i a v.via mu. £*;• * Sboí nocholnikam. On na to chlap Jbů„ a vl^^^^vá/jeho bo budu le*«la V SS vfti topora. cín, polpcelek: le dvorka vstupuje gcboata. ZQBta-ľí sfc a bledí na Sevoe zpod oboSí ;aiii-ŕľ iii'i e urputné. [♦puloca^el hle&í na Sfebär;tu u nu-u: »sta i i.'itupuj-j k nemu a na->uä1;i z niho pohledi ■ate okas uje prst a habuje: Copak nám neceS Jenílcu? Žepcntai Jio jÄsaoti. *í*iiiel ]Gin j«tt pOttívst na tvoji bal-giganku. liraié: /rovu* bš rafle, jbäíwJj*- *******?*2ototil [ Í8K vsteklá a fi ^-TTifl T o ft**!* ***** t0 5q IftVhart. .i íco j;n° gab^iS' aby:; Ibest ■ přistoupí k nSntt 0 iíká 4 co? co? ly tvojo 3«$ ovatý řei:-.i. Krabji: esta prie oupí opět za ním £že živec uií äál neouiže. Švec ptá přlkr.j ona: -rabe: dic Jeníčku., Ře je to správni áocela Eprávný... ŠtibeptL-i, JEo vín i beíi tebe .Ala co dá? co? itói* i a trvá a:; 09 • bon cuaa; * i • k .-uoovati tm • *• lk m a li ■ u~ se a 00 ,eae domluvil, obrátí yiwrfi couvne na gj. polodeu.il |feO ta nÍK vyjevené hledí. Atsta dojdi k vrótkuo rorka, otočí oe a vykřikne: ita důstojně vyjde ze Štbestai ho fardu přines..ty*• .ty vzoi>-nuj chovateli! jfit ^olodetail rabe kulí oči za Šebestcu a lechápavě se otočí ke ntci. L^.Detai 1 kálík vystrkuje čenich ple-:ivých dvířek* •Mi^P^^áejtail £|c,ei ofonkae prst a řekne "dikovi vyřítavě: Hruběj, jste °ba *%4 jtVV...... olocelek íentýs záber jako předcházející s -tím rozdílem, ze za čistými okny jsou záclony. 5l8tjo£lo celek Cesta kolem, domku 'před nímž stál Brejcha s Lídou je upravena, zbytky stavebního materiálu zmizely, proti kameře přijíždí stěhovací vůz který setře obraz. UlJLs a 5 k a ,*o další scény. . ,8jt napřed. ľeŕp?Ô "Í^S «".1 1„ „ ikaj: ?» PplQáctail >lctrická Xárovka o ift(innJ . plechovým £a hřebíku ve i:di. Dlouhý přívodní kabel od ní voinř ' J& naliír10 k"-^ Ä ne íerpetutn mobile, jenerála iíobile Ftent Sebenta. * kame ra^v _^ i z á v jia Šebe.ita rovná kebra do přípravku ve stroji. Dokončuje tuto práci pak pečlivě prohlíží převody, uta-hovací Šrouby hřebenovitého lnžka a utře bí ruce do Sistící vaty. Sahá po vypínači elektromotoru, stáhne víak ruka cpbt a jektě" jednou překontroluje zda je voe v pořádku. k Teprve pak pomalu sáhne po vypínací Ozvou se kroky a hlar vrátného. íy...gebeoto, volají tě a domova■ jjebQBta ae ohlédne *rncí Sebecta puatí vypínač J o ořu <-je k vrátnou, j«al vchází tó žárovky. ii—* (- fl tť,b0u< prý Je iílber»ia ae roaiyoinune. JIM***1 „Ji* je ""äln? .. t- Víl •« 14 i!Vi"3;: li ŽS« lo u lltj i mním jtj sc Gjueana na et roj > Tiňl nati 1 rt Ír itný okukuj o et r oj a zají- ibeeta krútoe přlcvadSi lit* OiJ t3 XIV r.i 0 i * O ■* *-* J. V XTt* TJIlvii^ * '•Stá?* Öeloi v huÄcc> =o lak QU iv lmí . jk * Vrátný: joi e tím hotov? •v «ui j.u.i x a o uny • yeoöö™ ' "--í .-tvoji . . k'in-* VaJiá a psk zhluboka vy-a s^föj cleJít omotor» uairiih 3o rosebčhna. - 199 - ... icvpponín otevře úsHia Bě ha stroj a vypraví Ze Lesta sáhne po vypínači svitla vrtí hlavou a tiče, zahanbene ak to? Ono ti to Šgbestai íľe • utočí vypínačem světlo zhasne. E tmě je slyšet kroky odcházejících rozpačité zakašlání vrátného. Zvuk kroků, a sok **** " ateij^ t e m n i t i Setabní myrta 3 bílou pentličkou na kjopě černého Sebeatov* kabátu. Sebestovy ruce ji rov- [am e ra_ 2 £61 _na _ j_ Sebesta svěsí ruce a zamyalí 69. Je oblečen v Černých šatech a vypadá spíše jako pohřební host než svatební občan. 53a.-Celek_£ Sebesta přistupuje zamyšleně Jt oknu a hledí ven. feSSíS.PaíiSíamu^^Do^pokoji^ Pokoj je opět v původním stavu. Lídin nový nábytek jest Ji2 odstěhován. Uprostřed po-j^je jsou prostřeny dva k 30-b« Přistavené stolky e na nich v% b jiřinami, mísy b peči- oblož onými chlebíčky a láhev deaertního vína. ôr ma budit dojem předBVa- »«3 ^ního Bihllcí prtoo na a^ovyÄ° v ní» [ohavou připomínkou , VÍJ jtová přišívá knoflík cávu koSile,.kterou má irka na sob5, Obrátí a« (bětovb a řekne : B6 * :-''Vr. ~Jutová . ' ™ umetánu ! V -S^Btová : ^ed, panl HrabHovó Paní HrabHová | hnuvši nit, řekne Jirkovi . £ u sapina rukáv a jde do i. V_e_l Jřjj___E_2_ií_2_,l_l ^1_řoloc e lok _ \_ Sebesta etojí zadumaně" u oknaj Sřlohdzí £irka a rychle oteví -ra okno. 3ebe3ta ustupuj a. 'JJ8 shodí jedním křídlem •™ /vnltřníc/ kořenáč s kyt- ae rozbije. Jirka ustr-hlédn* na otce s obavou í^i..?Glod£ta£l_i ^oota vňaiTicupodlvu aúotane navykli mírní uvadne 10 kantor a ti So Pfi I ílu na prkně Ä«hl£ řísjty" ^^r^ hledá v ku^hv1"1^*-* íebentová se na ni n*rvoerB ross. Y té chvíli vejde Šobeata ířehl^dne situaci a domlouvá mírné" žene ; Šebestová ustrne prekvapením. Sebesta pohladí v Srn po vlaseon a řekne laskavě : J8ra přestane fňukat, překvapení vzhlédne k otci a zavrtí blahou j pohlédli e udivene" ca watku. no? ">i i-, v rue& ■ texiiSpiwi, «ebw( Jlióň. A m 2 6 ti o g t P. i Tí*a jen poelušn* pípne a odchází : Věraj. V Sňbaptrtj^ IToplac. VQrugko. Hledala jsi v pokojíčku í Šebtí3ta_^ Tak btflí a podivuj se po ní. Věra Ano. ŕoetsynohron.: va- La 0VýB! chov >4r, wá. hledí střídavá pfo icva- ftfc Utíbostu a nfi Lídu- p0locelek_j_ Pľlta aojtie k plotnx, v„ Jrecí se do pokoje. ceic 'dveří se ještě starostlivě Jodívá na .bídu a řekne : H2. Polocelek^ Všechny tři žany hledí na Še-besta jako na zázrak. 543. Polocelek_j_ Z pokoje vyciiází Jirka a popla šeně volá : Šabesta s lopatkou a smetáčkem rychle vběhne do pokoje, Líoa rychle uklízí žehlicí primo. A "tys, Lidko, dnes ieň+* nesnídala. 5 3 . sníst:. ěla oys n5co ^^.§_Y§í^a5^[nlkne_Jirko vjm z^vqlánim. Jirica_i Už jsou tu 1 /pohled shora oknem v I.patře/ p*ed domkem zastavují dva svatebně vyzdobené taxíky, v Drv„ ftím sedí Brejcha se Šimkem. Oblečeni jsou v tmavých fiatech. Brejcha naše svatební kytici. lřejchava Simek odcházejí do domku• Svec Hrabě, rovněž v tma vém úboru, vspěchá po chodníku a zahýbá do Šebestových vrátek. brzdících taxíků. .__a z 104. /Ráno - atav.ba/ I-äJĽÍJÍ___£_oJLo^1 3eb-:sta, vyhlížející z okna, se náhle shýbne a rychle zametá hlínu a otřepy kořenáče. ?2^!^n£hI°5 : Dohasnutí motoru 5ili-2£tail_i Šebestová ruka vytáhne z hroinád- hlíny kvetoucí pelargonii^a hrne smetáčkem na lopatku hlínu a střepy, £.£ o 1 í n á n í . pro línání ^ fcpoaařené topné trioso vo 7otrubových rukou. Votruba zkoumav7 prohlíží top-« těleso • Podívá ae pokrouce-rourou proti světlu. VSnu-e pozornost roztrženému konci potom si posuvným mSřítkem, JgJ vytáhne z kapsy, přepři J?*®* rozSířenóho tmu na jcopj Jinou trubku, b«z sžebor hrotv na druhá ctraně **»neno mčřítka její °v * ----S-ä-^icc. "^mtnSltg aort*™ •on - ,0< CelakJ. ÍŽtlÔpei11 hlouCker; zvědavců Topení dStí nastupuji avattb-jjjj 30 dvou ověnčených taxíků. Kb řolocslek^^. ív«c Hrabě dAri<7u;jQ nástup ia- Sebaata pomáhá Líd g do vozu j vstttpuje sa ní. K nim přistoupí Věra a Jirka. Hrabě rychle přebíShne k dru-fcéau vozu. Jíš2 Slä _£ä 52£ äGi iii _ 25 - 9 í 5- _ 3e cesty se tuu připletl kluk. Hrabe" ho pHonS napomene : Nevěsta jede e otcem, dr.lsička a nládsnec za nirci.., Krab§_i A ty t-e tu neplet, tc 30 naše veselka. lYc. řolocelek : 7 touhém vóžráerlí u* Šebesto-řřlatupuje HrabS a na^'i^ ha a *>a oblečeni k Šoférovi -: * savých Bateah * m£rÍ°V. 0* otoCi tt vílí > Krutli pan + «? VC!"íUi * 208 Lc sá11110 d0 ka^sy kabátu a Jvtánne černou zapínací kra-*LU a huhlá : Tát°> U*"** krav Odejde k vozu. Hrabě s kravatou v ruce usedne vedle Šoféra prvního vozu a zavelí : i Viz odjíždí a za ním odjíždí i druhý vůz. čichni hledí za odjíždějící^ vozy. "rabe : Tady... Jen ae neboj, ža pojedu bez kravaty, k J44 si radči nahoru, at ee ti tam neco nespálí. Hrabej. Hotovo 1 Jedem l - 209 - ___iS24 ?£Í8t,avoK: k hale, /Den - stavba/ Polocelek : / iaca Sýkorová plní u plechového etolu přípravky kruhovými zebry. : kalící ysce pracuje mladší dělník. Votruba vstupuje do dílny 3 nepodařeným topným tělesem v ruce s rozliliží se. Pak přistoupí £ Sýkorové a ptá se : fifigftLl Kde ^e Sebesta ? S^korová^ Vzal si dnea volno na veselicu. Vdává se mu dcera. - 210 „ 0 b řB ---106. ----iäískou >, .^.jôtail,! 2<^Sct! °rl0;SÍ Ukazu5í skoro ^oítolově 3e vydávají na Bvo„ JSat kolem okcnek. ^ 8V0u jSfi^Celek /zabráno shora/ $atup lidí na chodníku před radnicí. Přijíždějí dva osdo-bsaé taxíky, zastavují u vchodu do radnice a s nich vystupují svatebčané. 52i-řolj> celek, tup se rozdělil na špalír, 7 němá poznáy/Sme prodavačky z íragene Manu a Janu Li bichorou f Storkána a Cifmu. íolan nich procházejí do radlice : Lídas velkou^kyticí 7 ruce, zavěšená do Sebesty* £a niai se vedou 3re jcha a Senátová, následováni Jirkou a grou. g*vod končí Simek se ševcem ^oStem, který si nenápadná řřidržujei pod krkem kravatu. JSalír se ze svatebním právo -39o zavírá a vcháiií s ním do -SSiSincbron . líendelssoiSv ^ ✓ pochod". ^atební ^ 2 oken- icohouta.na^i íapnou a Za^B^-'1----- ny °dbi*B' ~i: —•»—~ rlo- sířený, naleštěný konec trombo- Hudbajutósk Veselá polka. 562, Polocelek : S&olik starých musikantů vyhřátí přeci otevřenými dveřmi Šebestová bytu veselou polka. Na al-aárce vedle nich stojí několik síUnic s pivem a mísa koláčů. felUfa ofay«n< pohla^ a vjíždí -^LŽS.kuch^nl^ ^polodetail, SSfetová rovná na velkou mí,., ^ľí nakrájené husy a i*.? !u dr^ už misu Plno'u^nedíí! tú. /i polocolek. ■ -TJéTTpokoje, odkud sem ao-i oísí so do hudby živý ho- léhá a TJU--t ^ muoy 2ly J;rj objeví se Jirka a volá tjCfj. Polo celek. fe^etová vczitb misu s husou , upovídá a jdc do pokoje . Zdeňka za ní. Jirka přiskočí, vc-zae kastrol se zelím a jde za nimi. Velký pokojL $56. Celek. Svatebčane sedí v počtu v jakém odjeli do kostela. Po pokoje vchází Hrabětová s husou, Zdenka 3 knedlíky a Jirka s kastrolem Wlí. Hrabe zvodne ruku : '^Přísun raatoriálu Hrabětová g i1 ak pojd poicoct .... Sagra na,ií?.dí na : [lo M4*ř* M do očí Q P°- cm atui Kapay a ij^c klidn-3 odpoví a vst^*, navetu ao kap3y. VÍJT-rei 0pít řfichni se kolem smo i-r Ď „ tová se pohorgenč ptá". "^S- «69. Polodetail. T-rábů Jí Wlivě ujišťuje : A napíchne si na vidličku porci husy. 570. Polodetail. ::i-;b£tova se trochu za muže stydí a kárá ho: 571. Poloaelek. Hrabe si nakládá k huse knedlíky a tváří sí. nevinné: "jůchtá se a pohlédne po očku stranou přes stůl, £>4—^olpdotail. j-f tobě.■ í5rWfté r^nici takhle? Hrabětoyá : Ty musíš v?dycky nšco provést. Hrabě : Wo, no.. Co se stalo ? To se na svatbách semelou horši vócí. Někdy se to vSccfeo i popere a při tom obyčejně ůostme nejvíc naložsno tchán. - 214 - Sebesta vstane, mávne vlaíně rukou a odchází od atolu. Svec za ním hledí a vrtí hlavou. 574. Polocelek. Bre.jcha a Lída sledují odcházejícího šebestu udiveným pohledem. Pale Lída pohlédne tázavě na matku. 575. Polodetail.. , ^ Šebestová bezradně pokrčí rameny. Hrabě r Co je s tebou, Jeníku ? Ty jsi se dneska ještě1 ani jednou nerozzlobil ? Nejsi nemocný ? gebesta ; Ale kdepak. To se ti jen zdá. -Obraz m /Den - atelier/ - 576. Polpe cle k. Skupina nrnjicich muzikantů. ' Kolen nich prochází zasmušilý šebcsta. Klarinetista na'táhne krk a provází ho kousek svým žtebencem, hraje mu do ouška, šebesta se jen smutně pousmeje a zahýbá na schodište. Veselá polka aumařské kapely. Zavřískání klarinetu, Brejcha stoji za Lídinou židlí, jo sklončn k Lídš, které ho ar5i za ruku a domlouvá au rosčilenýa Septem : Lída : Ne, Pepo, rad Si tady aflatan. Ere ícha zavrtí .hlavou a lehce vyprostí svou ruku z rukou Lídi-ných. Odporuje rovněž tiše Lid*. Brejcha se napřim! a odchází, Kamera panorámuje s ním Brejcha vyjáe dveřmi do KM&pä. TVoí V Jednou to vyřídit musím ! Přece ae nebudeme celeJ život hněvat. O b Pr len - ft S QVorVAm 578. Celek ca zasmušile přechází dvorku sem o tam. po Polocelek. ferejcha vychází z průchodní chodby a hledí na Sebestu, který se tea zastavil u králikárny. Stojí a rukama založenýma aa zády, obrácer zády k Brejchovi. Hlavu má skloněnou k semi. Ani králíků si nevšímá. Brejcha .jde Ic nčmu . 580. Polocelek. Kdvš Scbecta za sebou zaslechne Bre jchovy kroky, ohlédne se a slabé se usměje. EJrejcha k němu přistoupí a ptá se přífto : Hudbe končí Rre.jche : Tatínku, vy se na m pořád ještě zlobíte ? SebestovlTpri -i- se , řekne *ebosta : Ale vůbec ne., to mě špatně znáš, chlapče. Já se nezlobím na nikoho. Já to ani neumím. atp kdvž je všechno proti nnS.. mSiae bez přechodu vybuchne dožere , Q b Ch f.%LSabes*ov;, Poloeelek. di'ž- Klarinetista, ^* ?^ nástroj poá paží nfri^jL 2 sľJ^ víříc a a ebn+íô. Složen(5 c-le-DXCKy a a c nutí sa do nich zaku- suji • y3» Folodetail. Šebestová sto^I s Lídou na začátku schodiště a starostlivě se domlouvají : Šebestová : "Jera&la jsi hb za tátou pouStet. Nakonec se spolu pohádají a budou z toho řeči. Helea, vrat se, já na ně dojdu sama* .Ue aí si mě ten starej peličák nepřeje ! «řnTw+ovó rychle sestupuje po schodech? iáaa vzdychne a vrsc- se ____^oTtrnie s ní - en - exteriér. 5_2^_?olocelekj_ Před vchod en do továrny stojí svatebné ověnčený taxík. Šofér stojí veiiku. & sapaluje si cigaretu. Ľi od ubou ba v ovi. LlíT°^ ustaví a sebM na ocelové táhlo; ^j-^em ^i_Polodctail^ Votruba se usměje a přikývne ta sgvře rukou táhlo. v níg svírá Sebesta .o naznačuje tečí srou-! pohyb: Votruba kývne i a dořeknej na rozšířený Vox ruba .1 ňnt vtÍs1í 550 Víin to ae«»lá uODíOi,u, Jí, ufi Joc.i :íq tu bvl r,ano podívat. Sebestg^ , Ja... ;jo., ale ono to bř;hat but"c. Já už vím, co toatu uchází. VotruDaj_ Já taky. IíořStíbet;to, co vysilte? Pane iíčiinjřre, to táhlo mat Jostat .*.♦ Votruba^ dotaci. Stačí dve otecky na oelí posuv. L pak ieSts maličkost. Ten trn potřobujc abrou^it asi o tři desetiny, ^os.antg- uruo ku víc, neS je třcoť.. tAJJLX*___JUU.1L4 • krorr.^ .jf'' .'i "tov*; /ret mlieko, Sea ni to píi— pomí-la* Veoolky joura ae ni£ naoslavoval dost. Brejohfc: To přeci nemyslíte yásjíě, Krebč..* # Hrabci tlyalícu Svatební sábava ?ro Li4^: Vy chcete jít opravdu u$ doni j&lod£tg,i li Yoc ne diví: n rvehle cl vás tooldi lii fritu OfíluW1 lilii .rabatová pohoršene odchází. ieu. eedí tak ?evn£f £c to jen j;asvoní. ^yHi^íi-ŠX^iiílA Votruba uoloSí topní tn^o na wotriíba, j"^"1' - i ' / * tfo-tOVi ruku: i£iů.iiii^ qióai atraoh, £0 vgecnno neao-honíne. A ted jedto honaa donsú, aby o vóo nenáli títa- iinou ^ iuru a v rort^7 fl podtf**1* t0 hned* ele je£t3 at . tuu Hnou utrhnou. ý v pupíŕe. ftt Ĺ«f i/A> I - P.VOU Táto, oob taa dilal tak aicuho? ť Q " ■ t r i» U4 |V tu* tá. Br, r. •z* v peci unavuj t gimok ac ptá sví-davg: Brejchc ochotně vy^v^tluje: re- tům, pi-eruéí ho. >hlí2í po topn< ostlivé vaKtea a ŕekne: ííivy * 'íli-S ,í«tiG rukou: -A da.ií &q ď kladou síru. Cc to mät* zn novotu? To 3© zajíctfívó vSc o duleíí-itä. Hlavne" pro to np.Se topení v nových halách. ľ uhle nás tatik prlSel HU Xľ.lJ- azbestová: Začiná präet. Jo5te,lidir jeSte! tímhle? íl, co s To vám všechno pt/ví tuhla Te3 iente, nebo zmoknete. Ho, b jaq&oq r, y. a <ío jato říkal a: iíudo ítat. A bttdo loevív 3»i. Stu ruk ív vite. t o t OI...J. u - - \cfc& aa obraci k rid itaek vstupují do prvně na n&ho a zavolá: a Simek vstoupl za xíäa* a*. rosu* rrvni /uz a o roziííidí. Sebeetovó ti Sobeata atoji on oäjÍEdSjícími vozy: c 4. Polpdctaili Sebeatova zavolá pri£krcenyci Pnir v*dvchne zohnutím a ÄflhantCi si Ohme l?opntáhne v oeoauw límec u kabátu a ruél pohnutí, ktei kovalo i d^ho, 3^ * qk] fronixn* S ti ECLOC* clivým *-f nc a vá ne a řekne ti. c: ŽJLä*-^—^ííází do dooku. iílO Lku. To *tt*y Pojedu, A vy už cružeta jot domu. J v lUv # ^ldiujilaai. Dohrou noc, Ľiumin Dobrou noct tuti! Soonara...dobrou noc. Jo tak tohle hyoma mfcii tel sa sebou. Po.12 donuif präí. Sebeatová^ PrSí jit šteatí. 62 Lil Jímek obraoen k vi se U F* odporuje smíchem ry j cha pokrčí rameny a usmívá Lída oifnkí a nedočkavě > ne ho před oima: ilo tak vidíš, rys u tý pece nic nesved a nakonec ti tchán přeoc okázal, ze tam jde slepšit výkon. Čili Josefě jsi to tam, to musífi uznat. Jak se to vezme: IZdyS uvážíš St se dneska v Techaotopa soutěží na celé care, Se se tem jede průmwm£ na skoro sto— třicet prooent, ze se tam už začínají objevcvz-t nit : vací návrhy• Lí^ai Tak to, ľopa vlaatnÔ vyhrál. i k bídě a ~---- I 11 i * T i'l _i ' atel. - vootii' l u. o h y i_l ■ ^ r o 1 i n A ^_jf .PPlodetoii Spolcojoný Sebesta odkládá topné tžleeo na stul a svléká si fcu-bát- k-bsry pověsí na lenoch í?i-POt:n jde k vodovodu. gamera panorámuje b nim §ebect& ai mydlí uiiniooraaaé ruce 33íny&l|né o- ugfiiívá a ohlá&ne na Šebestovou, htcrá kutí nS— co a plotny. a z .Lim* >vi po aýalo. i*i mu :levky a pokračuje, stane mydlit ruce uje ai roa© v 4ou a p<>- Sebontovou, kvvrd mu Poslechni máac, íea Brejcha není tak protivné3, :'ai: Osem ei myslel, tfokdy je trocha ppllžák, ale jinak je moc Šikovná 3 •• • * ♦ lida to dneska sluéula • • .vidíS, jak to atika*.ué. jo vdaná. JláS «Jirka je taky bjstrej Icltilc. Ta orilá ju nadaná vu- vid taamink< v* 1 O.fLCuř.7 de li hlídne na dvoře pokoje tôl dqIocľ 1 c k Vern v r>y: oko I J dl druh'ira. e kde si HQ— 3o 7 ora.i Dobrou noa* Šeoentová g inání práv S ke stolu talíř na r.üi porco ßtudono" hui:y« Výra ctí iiatúhno Folílct i mstlni a opát tis o a Vara; Dob rou noci IjOOQé VSru a ptá öfi íoaoiuä iíguívú na doj^lonEs vi: eatovd: ■oořád 'ňukáiS? ^ rdns ohe«-^iiu« Tri o tm ni es. Y tobS nfr jaij holka kuo radoe toil bol ,dívé na ral by. .v- a vy- J?*™ ae obrací k Šcbestovi, i-JLadct před néj na stůl talíř s jidiom ukáže na topná těleso: Šobe sta jí vášně přeruší a položí ruku na topná* těleso' Tak tím .dial i m nedí ■ t *__ at Jsi v poertoli... Hiapnutí dv^ří^ Bej to prosím ti, se atolu. Kd;a qí vzpomenu, o o Jel ee» nás naše kýr oval pro tcnhlt; fcus žolo-iía # •«* ;Cbegta: kus železa? Í^TtJíeso na stole. H^-as Šebestúv: ílatlco, víš cc znamená tenhle Itus se—luza? * 240 * Den'. - Továrna. P r o. 1 í n á n í postavnchron £36. pqlorip.l^ir -opná tělesa jsou nahromadená u roje. kt rý je obsluhován Ančou ^ýkorov^u, jež práve vyjímá z něho hotové topné teleso a přidává jo na hromadu k ostatním. £35« qetail Hromada topných těles na zemi kamera odjíždí na «1 r. At:-----£-^^notoa. g r o 1 i^^j "n žjiiha evidence »1««* vrhu je otevt°,ÄTa£ích a&~ mu ~ru-nycr. d Hen tovúrnv j222iiáGika opis záznamu zlepšovacích návrhů továrny Janka v Rado t iné. Ruka ředitele* Skály obrací list zpět. Na první stránce jo uod pořadovým číslen I. uveden Sebestův zlepšovací návrh. Jovy způsob výroby topných telos zlepšovatel J. Scbcsta, zámečník a v rubrice vyplacena odměna: je vepsána odmena Kcs 27.600, ^aXtílJlí na detai] k^ncra^naji^i^ii------ detail po«lo"ni rubriky: Veselá hudba re prolíná do zvuku cvičební Lkaly, hrané ne piáně. « i í n á n i Zvukovj^p.rolínání Cviôná 3kálat hrand n sty V beatové ávesiíoh pi^iina Hnera od :i í ICí ha Vera Šebestová sedí u «fc t. . piani; ho ja jeatiotvárnou pianíno 6toj í na místě" icd© dříve etala ladina postel. Věra je oblečer na hlavě* a Dá klobouček d v e ŕ a_i__d_o___p_p K..o._;ja_ Telký pokoj ra vjíndi dveřmi do pokoje naiélio pokojí ku. ížfl* -pdžodetail ia, Bvátečnií oblečeny si vá£e ;rcadlem kravata a zlostně tfvaje do pokojíka. ?. se hrnoa brnkavé zvaky, Šebesta: Oni Fialovic dobře vé< *o vdáno prodali vko bych uenie* j ililovani doat. výhledna do mí í" ***** rosetu a po* Sklouzne pohtadwi aa oaSovy bo_ ia broukne ? náhle se utrhne: houkne směrem k pokojíku: 6ft5 - polocclek VSra vychásí a pokojíku a řekne klidnS. Sebesta aaone rychle kartáčovat svůj í?v8tlý klobouk a odsekne: Máš ty pohodlný boty? Abys nepřijel z průvodu aose na kole jako loni* Čobeota; Suá bez starosti. z, co ta holka'ř Lída no uúb doma ceká a ona se dá do brnkání* Vérc neon tono brnkání a poapeS ai ■t Anet uniká: 3á cekám jenom na tebe tati. 5fcbořte; Já zas cekám na tobe. ůsstponon 1Č dej pod odchyl á o kuchyne. £45* Uuluk Ulice v řodbabé. Sluneční ráno - extorier* ky pochoduje nialy 1--i^Sl^tetóií n o v o 11 krt aochovou kapolor, 2 krámku v;/bohnrj Švec HrubG n kloboukům v ruoe a oblékaje Oi V blíhU joiU>i )U'Vmt prJrmiuJo r,o do průvodu. řo ohvíli ec mozi zřeny přiřadí i Šebestová* 047, culck uV^Zr^vaA ooohoduJG dálo i J^lJ Maly pruvoa *g°"xná-t«, vbíhajícími i. fl f i I n 11 p; 1 "'' 1'' ' a -jednotlivých domku. gviAkovó prolínáni Ob lí ----a-b-Jíti Den - /v erier. Lek/ Prolínání. Syukové^^rolínáníi __lii^^^lek j_ Širokými osmadvacetistupy 3e tall manifestační průvod nanést íc jako lavina. Hudby vyhrávají a nad průvodem se vlní noře praporu a standart, Z oken, balkonu a na chodnících dávají diváci Šátky a malými praporky volajíce na průvod. Změí různých kapel, volání davů, hluk. 1 í &JĽ£~í*i ^^£i-£§_£hodníku. /Hrana davová scéna 6gl» ..Polgc.alglc^ Diváci, vôtfiinou ataŕí lidé nebo malé deti, které sedl na obrubo chodníku - nadšené ica-vají a volají.: - en - aateríar/ 652^_ Polodetail_^ Věra. držící rukovSt dStekého kočárku, na tahu jo krk, aby viděla přes ty, kdož stojí před ní. Náhle aobou trhne, když zaslechne volání vedle stojící Btaráí Seny : 2Ž2^?£Í2latail ; Starý děda zdvíhá na ruku aai tříleté děcko a říká mu vesele ^Ži^oiodetall^ Věra vyatrčí usměvavou tvář a*2í starám dědou a jiným star-eíamuSflm, stojícím vedla dědy ■ poprosí muže : *"* ustoupí a dělá taíoto dětuJcé-kočárku, z nJf JžS J« vidět Jan ?2MíSihchron^ ŕokraôování avuku z předesláno obrazu. _Kadě ené_voláni nab£ filaB_ženv_j_ úderníci jdou l Déda__i Hele, úderníci I ÍŠra-i ÍTOsím vás, puatil bysta náa ? - 246 - S__132. v £ást_p_růvodu /hraná davová scéna/. /Den - exteriér./ 655j,_Celdk_^ Pod širokou standartou s nápisem pochodují hrdš mladší i stárli dělníci. 65 6. _Polodetai l_i Z 3Z7~íadě pochoduje Brej-V^rácí se vztýčenou hla-Cba* ^rdg ee usmívá do slu-vou si nruc ne čního jasu. Změt^vjfhrávaiíc ích_ ka£el bouřlivý fláaoi^feáfcjk 57 ._^olo£elak : /zabráno a a strany/ Věra* která stojí na kraji chodníka vedlo kočárku, ktorý sto;}í naklonc-n do ulice, protone kola v rukojeti jsou dole s chodníiru. Věra ukazuje rukou k průvodu a ohlížejíc se do kočárku, vo-li s dětskou naivitou : ?29tsynchron_^ Zvuk 2 předeSlého obrazu pokračuje. Včra_j_ Hele.Táta jd& ! Táiahlc ! SÄi-žSiSdetail.j, /zabráno se strany/ Vedle stojící de*Oa se skloní nad kočárek, nahlédne pod boudu a usměje se. V kočárku leží vedle sebe dvě" pěkná zdravá dvojčata. LřdZ~ae narovná, apokojeně pŕi-kývne a řekne babce, která rov-KV^davS nahlíží do ko&irku DĚda_i Rovnejoh dv * stě procent 250 Obr ^ Z /hr ^ davoví - exteriér./ Z.-1: < první arniku tcí; rs***!** na chod" rnlrnii SL xocárhm a zamává /Kamera přeběhne do/ 552,Polocelek. Vedle E.rejchy pochodující Sc-besta se rovněž ohlédne stranou a vesele zadává, • 1 EKB 3 r_-jim sc sastaví '^ba projdou kolem ksmery, kazdý jed:id straně a mizí-Za nimi následují 0alSÍ raoy - r o 1 í n ani. Postsynchron. + li c_ - 251 - P b r a z 139« Vaclavsk* nám. 1. má.1a . /den - exteriér - VyslřiSek/ Krátka prolínání. 662. Celek, Po s t synchron. Ďva proudy průvodu odcházející Zvuk potračuje z předcházejí- pomníksv. Václava se pod pomní- čího dorazu, kem slévají v jeden mohutný tok, který se široce valí dolu náměstím. Atozno-li, necht končí Přibližující se hřmot leteckýc -toru . mo Panoramou vzhůru, jinak farftfeé prolínání^ 252 - Q_c r a z T*fi ..Letadlo na obloze. uen - exteriér. Kamera Dnnoremu,^ gjg&gu nebo ' krátké prolínání 664« Celek. Fo oblačném nebi přslétá peruť tčžkých 1 citadel. Letadla se vzdalují. Hřmot leteckých motorů přehluší hudbu. Hřmot jejich odletem slábns a je vystřídán opět hudbou. Jásavé hudební finále. Z a t e m n i t KONEC