Vavřinec z Březové

Život

Právem bývá považován za korunního svědka prvních let husitského období. Bohužel jeho život i
literární tvorbu známe pouze v zastřených obrysech.


Narodil se kolem roku 1370 a pocházel z rodu nižší šlechty. Věnoval se studiu na pražské artistické
fakultě, kde dosáhl bakalářského titulu. V roce 1394 dosáhl hodnosti mistra svobodných umění a
začal studovat na právnické fakultě, kterou již nedokončil.


Od devadesátých let 14. století se zřejmě pohyboval na panovnickém dvoře Václava IV.

kde pořizoval překlady a úpravy oblíbených spisů. Po smrti Václava IV., kdy se rozpadl pražský
královský dvůr, se mu nevedlo špatně. Vlastnil dům v Praze a získal majetek na venkově.


Jeho entuziasmus pro nápravu církve a společnosti, literární schopnosti a dosažené vzdělání jej po
zániku Václavova dvora přivedly do kanceláře Nového města pražského, kde zřejmě působil jako notář
a to ve dvacátých a třicátých letech 15. století.


Kdy zemřel, není známo. Avšak prokazatelně žil ještě 6. července 1437.


Dílo

Literární činnost Vavřince z Březové byla velice rozsáhlá a různorodá. Podle latinského pramene
(Somnium Slaidae) napsal snář, Knihy snového vykládanie. Dále zpracoval z rozličných pramenů
Kroniku světa, která sahá až do 7. století, a také je znám jeho překlad Cest tzv. Jana Mandevilly.


Další skupinou jeho literární tvorby jsou krátké zápisky, jež mají duchovní ráz. Jmenujme například
Commentum reverendi Magistri Laurencii de Brzezowa super VII psalmos penitentiales, latinský
komentář na sedm kajících žalmů, a Horae canonicae congeste ad laudem dei per mag. Laurencium de
Brzezowa, latinská sbírka kanonických hodinek, pokus

o nový breviář.


Dále je autorem Písně o vítězství u Domažlic (Carmen insignis corone Bohemie) – veršovaná skladba
inspirovaná porážkou křižáků v srpnu 1431.


Nejrozsáhlejším spisem Vavřince z Březové je Husitská kronika.


Husitská kronika

Původní název práce není znám, neboť se dochovala jen v mladších opisech, které nesou stručný titul
Kronika (Cronica, Chronicon).  Dílo bylo napsáno v latinském jazyce a do češtiny přeloženo na
přelomu 15. a 16. století.


Vavřincova Husitská kronika nám poskytuje informace o zrodu a průběhu husitské revoluce. Zachycuje
děj revolučních událostí od roku 1414 do počátku roku 1422. V úvodu díla Vavřinec zdůrazňuje hlavní
myšlenky, bez kterých by nebylo možné pochopit složitý děj revolučních let.

Dílo zahajuje rokem 1414, kdy někteří kněží začínají podávat podobojí, z podnětu Jakoubka ze
Stříbra. Avšak kronika je především zaměřena na revoluční roky 1419-1421, kde Vavřinec stojí proti
dvěma nepřátelským frontám, proti politicky nebezpečnému Zikmundovi a proti ideologicky
nebezpečnějším táborům, nejradikálnějšímu husitskému směru.


Bohužel musíme konstatovat, že dnes známá podoba díla končí uprostřed popisu válečných událostí
roku 1421 a je zakončeno větou „A to se stalo ráno.“


Prameny

Chronicon Laurentii de Brzyezowa, Ed. Jaroslav GOLL, In: Fontes rerum Bohemicarum V,

Praha 1893, str. 329-534.


Literatura

Čornej, Petr: Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Praha 1987.

Kutnar, František – Marek, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od
počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 1997.

Šmahel, František: Husitská revoluce. 1. Doba vymknutá z kloubů. Praha 1995.



http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=178&page=373

- Centrum medievistických studií (Staženo 23. září 2013)