Průvodce Čínou 21. století “Children in Meeting #8″, Zhigang Tang, 2000 Rodina, demografie, vzdělávání •Tradiční čínská rodina •Moderní čínská rodina •Politika jednoho dítěte •Demografické hrozby pro Čínu v 21. století •Vzdělávací systém, zkoušky •Vysoké školy a trh práce • Tradiční rodina large-chinese-family-small Tradiční hanská rodina •Patriarchální, patrilineární, patrilokální –nejstarší muž = hlava rodiny –syn zůstává doma, dcera provdána –synové podřízeni otci, snachy manželově matce –polygamie a konkubinát, bez možnosti rozvodu •velkorodiny obývají jeden dům, rodinné klany celé vesnice, obdělávají půdu svých předků •Výrazem komplexnosti a významnosti rodinných vztahů je čínská „rodinná terminologie“: https://www.youtube.com/watch?v=nCFRoILS1jY&list=PLN59L4gGXAA_KVDDCHW7f2gHU2tGb-1OU&index=1 Moderní čínská rodina wang_jinsong_standard_family_1024x768 Moderní čínská rodina •Radikální změny od roku 1949 = redefinice lokálních rodových komunit a genderových vztahů •Lidové komuny 1958-1982 a systém pracovních jednotek danwei a s povinností místní registrace hukou zamezující migraci • → od 80. let se tento systém rozpadá • •Politika jednoho dítěte (1979) = radikální zásah do podoby čínské rodiny •model 1-2-4 •děti často nežijí s rodiči ale s prarodiči •tzv. „generace malých císařů“ Postavení žen v Číně •tradiční podřízené postavení žen ve společnosti shodné pro téměř všechny kultury východní Asie •san cong - „tři poslušnosti“ vůči mužům v průběhu života •postavení symbolizováno podvazováním chodidel, tzv. „liliové květy“ –estetická a erotická funkce –omezený pohyb a práce •------- rok 1949 ------- •heslo čínských komunistů: „Ženy drží polovinu nebes“ •Zákon o manželství (1950) - rovnost muže a ženy v manželském svazku, monogamie, možnost rozvodu, sňatky od 18/20 let, práva vdov a dědické právo • • 501815681_930f4b31be Politika jednoho dítěte •ještě v 60. letech rodiny povzbuzovány, aby si pořizovali tolik dětí kolik to jen jde! (chápáno jako nástroj revoluce a modernizace Číny) •1949-76 pokles porodnosti! –x razantní pokles úmrtnosti novorozenců –x razantní prodloužení průměrného věku dožití •populační nárůst •z 540 milionů v roce 1949 •na 940 milionů v roce 1976 •Politika jednoho dítěte zavedena v roce 1979 a platí dodnes •v roce 2008 prodloužena na dalších deset let, v plánu je údajně politika dvou dětí •podle čínských demografů se od roku 1979 podařilo zabránit narození 400 miliónů dětí •pokles porodnosti ze 2,63 (1980) na 1,61 (2009) Výjimky, postihy •Politika posledních 10 letech revidována, existují výjimky: –národnostní menšiny –venkované pokud je první dítě dívka –pokud je první dítě fyzicky nebo psychicky postižené –pokud jsou manželé jedináčci –speciální případy: např. rodiny po zemětřesení v Sichuanu (2008) •v roce 2007 jen 36 % bylo adresáty této politiky; 53% povoleno druhé dítě pokud první byla dívka; 9% povoleno druhé dítě z jiných důvodů, 2% bez omezení •dodržováno hlavně mezi střední třídou, ve městech, mezi státními zaměstnanci x nedodržováno na venkově a mezi vyšší vrstvou • •Dohled Populační a rodinné plánovací komise, systém postihů: •pokuty, srážky ze státních platů •zastavení dotací pro potomky (školné, zdravotní péče) •restrikce stanovovány na úrovni provincií a okresů Výsledky politiky jednoho dítěte •Pozitivní dopady: •odvrácení katastrofální populační exploze •zajištění ekonomického růstu •zvýšení kvality zdravotnické péče • •Negativní dopady: •stárnutí populace = ekonomická hrozba •potraty či odkládání dívek (2005 zákaz určování pohlaví plodu) •zvýšení genderové populační nerovnosti •Běžná populace - 107:100 •Čína 2000 – 116:100 •Čína 2005 – 119:100 •Čína 2020 – 35 miliónů chlapců navíc • Vzdělávání •6-11 let: Základní škola - vyšší stupeň (6 let, povinná) •20% v roce 1949 •96% v roce 1985 •12-14 let: Nižší střední škola (3 roky, povinná) •15-17 let: Vyšší střední škola (3 roky, nepovinná) •18-22 let: Univerzity a vyšší vzdělání • •Možnost předškolního vzdělávání •Mladý pionýr - shaoxiandui (130 000 v roce 2005) • Studijní kurikulum a zkoušky •ZŠ klade důraz na jazyk a písmo (až 50%), putonghua •důraz na memorování, studium angličtiny, vlasteneckou výchovu •vysoká autorita učitele, velký počet studentů ve třídách, organizované mimoškolní aktivity, samostudium •systém náročných rozřazovacích zkoušek: –zhongkao 中考 (na vyšší SŠ) –gaokao 高考 (na VŠ) •vysoká konkurence a motivovanost studentů •nejvyšší meta = univerzita - studium v zahraničí nebo na jedné z elitních čínských univerzit •30% VŠ absolventů bez zaměstnání