MED41 Římské právo a jeho dědictví v mediteránní oblasti (římské právo po roce 476 n. l.) 8. přednáška – teze Gótové JUDr. Miroslav Frýdek © Ostrogóti a Theodorich Veliký Ø Theodorich byl král Ostrogótů. Pod jeho vedením se Ostrogóti usadili v Itálii jako dobyvatelé. V roce 489 porazil Odoakara. Ø Proti dobyvatelům bojovali jak Římané v Itálii tak i Východořímští císaři. Ø Theodorich si při zabírání italské půdy počínal velmi obezřetně → zabral pro své bojovníky jen třetinu italské půdy. Ø Christianizaci Ostrogótů provedl ariánský biskup Wulfil. Ø Ostrogóti usilovali o spojenectví s východořímským císařem, chtěli stejně jako Odoakar vládnout Itálii jako císařští místodržící. Ø Theodorech nikdy nevystupoval jako „samovládce“, který vydává vlastní zákony → ale vydává „jen“ edikt, tedy právní normu nižší právní síly než jsou císařská nařízení (konstituce). Při vypracováván svého ediktu čerpá z císařských zákonů → Edictum Theodorici. Ø O vztahu mezi Ostrogóty a konstantinopolským císaře nám podává zprávu Cassiodorus (r. 508): Varriae I, 1: „Musíme, nejmilostivější císaři (Anastasius) hledat mír, neboť nemáme žádný důvod k boji. Slouží tudíž Vaší moci a Vaší vážnosti, nejzbožnější ze všech knížat, že hledáme porozumění s Vámi, jehož jsme se dosud těšili. Vy jste nejkrásnější ozdobou všech říší. Vás oslavují jako záštitu celého světa. Vás všichni ostatní vládcové uznávají jako pána, neboť musí uznat, že jste jedinečný. To platí především pro nás, kteří jsme se naučili s pomoc boží vládnout Římanům podle stejného práva. naše vláda napodobuje Vaši. Je věrným obrazem věrného vzoru. Tou měrou jakou Vás následujeme, jsme sami vzorem pro všechny národy. “ Ø Theodorich převzal styl byzantského dvora a bez jakýchkoli výhrad napsal, že se nikdy nepostaví nad císaře a proti němu. Vizogóti Ø Vizigóti přišli do Galie jako federáti. Měli obrovský obdiv ke všemu antickému. Ø Od sklonku 5. až po 8. stol. vzniká celá řada právních předpisů, která se souhrnně označuje jako lex Visigothorum. Ø Nejstarší dochovanou vizigótskou právní sbírkou je tzv. Codex Euricianus, jehož správný název je Codex Alarici. Ø Codex Euricianus/ Codex Alarici pravděpodobně vzniká kolem 475 a nechává ho sepsat král Eurich. Obsahuje vizigótské právo. Dochovaly se nám jen fragmenty – nejobsáhlejší část je v palimpsetu Národní knihovny v Paříži (Codex Latinus 12161), jen část fragmentů je stále čitelná. Ø Codex Euricianus reguloval vztahy Gótů mezi sebou a vztahy mezi Góty a Římany. Právní vztahy mezi románským obyvatelstvem se nadále řídily Theodosiánovým kodexem, později Lex Romana Visigothorum. Ø Codex Euricianus obsahuje, mimo jiné ustanovení týkající se sporů o hranice a zvláště o otázkách, které vznikly z rozdělení země mezi usedlými Góty a římskými vlastníky půdy. Dále obsahuje úpravu půjčky, kupí smlouvu, darování, manželství a dědictví. Kodex je psán v dobré latině, při jeho přípravě měli římští právníci hlavní roli. Codex Euricianus je svědkem pokročilé romanizaci Vizigótů. Codex Euricianus později sloužil jako základ pro Lex Baiuvariorum.