DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 1
Cep
1. kapitola
1-5 Gn 46,8-27
5 Dt 10,22
6 Gn 50,26
7 Gn 47,27 Dt 26,5
Ž 105,24 >Sk 7,17
8>Sk7,18
lOn Ž 105,25
11 :Gn 15,13 Dt 26,6; :Gn 47,11
12 :Nu 22,3
17 :Př 16,6; Da 3,16-18 Sk 5,29
20 :Kaz 8,12
22 >Sk 7,19
2. kapitola
1 Ex 6,20 Nu 26,59
2 >Sk 7,20 lá 11,23
3:Gn6,14
4 Nu 26,59
10>Sk 7,21
llnn
>Sk 7,23nn Ždll,24n
14:Sk7,35
ČEP . BKR
86
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA
(EXODUS)
Vyvedení z Egypta
UTRPENÍ IZRAELE V EGYPTE
Nástupem nového faraóna nastává Jákobovu rodu v Egyptě velké trápení
iToto jsou jména synů Izraelových, kteří přišli do Egypta s Jákobem; každý přišel se svou rodinou: 2Rúben, Šimeón, Lévi a Juda, 3lsachar, Zabulón a Benjamín, 4Dan a Nefta-lí, Gád a Ašer. 5Vsech, kdo vzešli z Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef už byl v Egyptě. 6Potom zemřel Josef a všichni jeho bratři i celé to pokolení. 7 Ale Izraelci se rozplodili, až se to jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země.
8V Egyptě však nastoupil nový král, který
0 Josefovi nevěděl. 9Ten řekl svému lidu: „Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.
1 0 Musíme s ním nakládat moudře, aby se ne-rozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země." HUstanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujarmovali robotou. Musel stavět faraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses. 12 Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu. 13Proto začali Egypťané Izraelce surově zotročovat. 14Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobě cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim ještě ztěžovali surovostí,
iSEgyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala: Šifra a druhá Púa: 16„Když budete pomáhat Hebrej-kám při porodu a při slehnutí* zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, aťsi je naživu." 17 Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu. ISEgyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?" l^Porodní báby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde." 20Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. 21 Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům. 22Ale farao vše-
KNIHA MOJŽÍŠOVA
DRUHA,
KTERAZ SLOVE EXODUS.
KAPITOLA 1.
Jména i rozmnožení synů Jákobových, 8. a veliké trápení jich v Egyptě.
iTato *jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2Ruben, Simeon, Leví a Juda;
3lzachar, Zabulon a Beniamin;
4Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5 A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových *sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
61 umřel *Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7Synové *pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
lONuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11 Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraónovi města skladů, Fiton a Ra-messes.
12Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13 A tak *p odrob ováli Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
151 poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabite ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
iSPovolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
191 odpověděly baby Faraónovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silněj-
87
EXODUS 1 -2
bkr . čep -
bkr
šího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony mu svému lidu rozkázal: „Každého syna, kte- Kapitola i.
porodí. rý se jim narodí, hoďte do Nilu; každou dceru 1 *l mojž.46,8.
201 učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest nechte naživu" 5 *l Moiž 4627
lid, a zsilili se velmi.
2lStalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdě- mojžíš povolán k záchraně izraele
lal jim domy. Narození a příprava
221 přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého ,,       ,,, . „ ,v  . ,     . x A , ,        22 *skutk 119
r   ii   /v ..Iv,,   , Narozeni Momse, jeho pobyt na egyptském
syna, kteryz se narodí, 'do reky uvrzte; kazde pak .  „    ,xv, j v SJť
i        í, v. , ' r dvore a utek do midianske zeme.
dcery nechte zíve. 7
6*lMojž. 50,26.
7 *Žalm 105,24. Skutk. 7,17.
13 *4Mojž. 20,15.
KAPITOLA 2.
2
Kapitola 2. 1 *k. 6,20.
vě dceři a ona je přijala za syna. Pojmenovala
w . ji   > syna. Když videla, jak 1 e půvabný, ukrývala ho žid. 11,23.
Moizis narozen 1 odchován, 7 ...   J,   ~A1 Ví   *u   1 -  /      l 10*^.^791
tí     * 1 '   ' 1 1 u,  * u nn  v po tri měsíce. 3Ale dele uz ho ukrývat nemoh- 10 bkutk -7'2L
1L vraždu spáchal, 14, utekl, 20, oženil se, f n . -i     j,-     v ^    n ♦žid 1125
00   r    f      v   /   i  1 t> 1   ' yi la. Proto pro neho pripravila ze třtiny osatku, " í 22, a Izrael v ssouzem svem k Bohu upeL 1 -   r ^ 1       1       ,    , skutk.7,23.
^ vymazala ji asfaltem a smolou, polozila do ni i3«Skutk 727.28.
lOdšed pak muž jeden z domu Leví, vzal dceru dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu. 4Jeho
*zpokolení Leví. sestra se postavila opodál, aby zvěděla, co se
21 počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest s ním stane. 5Tu sestoupila faraónova dcera,
*krásný, kryla ho za tři měsíce. aby se omývala v Nilu, a její dívky se prochá-
3A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku zely podél Nilu. Vtom uviděla v rákosí ošatku
z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní a poslala svou otrokyni, aby ji přinesla. 60te-
to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky. vřela ji a spatřila dítě, plačícího chlapce. Bylo
4*A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se jí ho líto a řekla: „Je z hebrejských dětí." 7Je-
s ním díti bude. ho sestra se faraónovy dcery otázala: „Mám jít
5A v tom sešla dcera Faraónova, aby se myla v ře- a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě
ce; a děvečky její procházely se po břehu řeky. odkojila?" 8Faraónova dcera jí řekla: „Jdi!" Děv-
A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku če tedy šlo a zavolalo matku dítěte. 9Faraóno-
svou, a vzala ji, va dcera jí poručila: „Odnes to dítě, odkoj mi
6A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacho- je a já ti zaplatím." Žena vzala dítě a odkojila
látko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Heb- je. lOKdyž dítě odrostlo, přivedla je k faraóno-rejských jest toto.
71 řekla sestra jeho k dceři Faraónově: Mám-li jiti ho Mojžíšb (to je Vytahující). Řekla: „Vždyť jsem
a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž ho vytáhla z vody."
by odchovala tobě dítě? 11V oněch dnech, když Mojžíš dospěl, vy-
SOdpověděla dcera Faraónova: Jdi. Tedy šla dě- šel ke svým bratřím a viděl jejich robotu. Spat-
večka a zavolala matky toho dítěte. řil nějakého Egypťana, jak ubíjí Hebreje, jedno-
91 řekla jí dcera Faraónova: Vezmi toto dítě, a od- ho z jeho bratří. 12[lib]Rozhlédl se na všechny
chovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dí- strany, a když viděl, že tam nikdo není, ubil
tě, a chovala je. Egypťana a zahrabal do písku. 13[12]Když vy-
10A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Fara- šel druhého dne, spatřil dva Hebreje, jak se rva-
onově, *kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno li. Řekl tomu, který nebyl v právu: „Proč chceš
jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla, ubít svého druha?" 14[l3]Ohradil se: „Kdo tě
111 stalo se ve dnech těch, *když vyrostl Mojžíš, že ustanovil nad námi za velitele a soudce? Máš
vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich.--
Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Heb- a DosL: nad (Por°dními) kameny. Kamenů se užívalo rejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se   !ako f™f™&f^c; Smysl výrazu je nejasný, někte-
11,1      .1   v   v, j /,    .        ,    im r-    j.     n vykladací se domnívají, ze se jedna o rodidia.
ohledná, vida, ze zadného tu není, zabil Eeypt- bu /, v, w . ,       ,' .  , \. . .   x 1 v
. 111..    ' 1 H. Mose = Vytahující (aktivní participium), ale patrne
skeho, a zahrabal j ej v pisku. jde 0 pohebrejštěný ^ egyptského jména, jež se vy-
12Vysed potom druhého dne, a aj, dva muzi Heb-   skytuj e u mnoha jmen faraónů ve smyslu ^tj-někte-
rej ští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil:   rého božstva, v daném případě patrně božského Nilu.
Proč tepeš bližního svého? Aktivní tvar hebrejské podoby jména naznačuje spasi-
13Kterýžto odpověděl: *Kdo tě ustanovil knížetem   telný zásah Hospodinův, který Mojžíše činí zachrán-
a soudci nad námi? Zdali zabiti mne myslíš,   cem lidu; ,vytahuje'jej z egyptského ohrožení (srl, 16).
::Nu 12,1 22 :Sd 18,30
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 2-3 88
- ČEP ♦ BKR -
Cep
i5:Gn24(n 29,2 v úmyslu mě zavraždit, jako jsi zavraždil toho jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Moj-
-LlYľfs Egypťana?" Mojžíš se ulekl a řekl si: „Jisté se žíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.
i8,inn 0 veci už ví!" 15 [14]Farao o tom vskutku uslyšel 14A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale
sa i,i6 a chtěl dát Mojžíše zavraždit. Ale Mojžíš před Mojžíš utekl od tváři Faraónovy, a bydlil v zemi
2l^l8;2 faraónem uprchl a usadil se v midjánské zemi; Madianské; i usadil se podlé studnice.
posadil se u studny. 16[15]Midjánský kněz měl 15Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto
::Ex 4,2018,3 sedm dcer. Ty přišly, vážily vodu a plnily žlaby, přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby na-
>sk7 295 naP°)^y stádo svého otce. l7[16]Tu přišli pájely dobytek otce svého.
23ik5 4 pastýři a odháněli je. Ale Mojžíš vstal, ochrá- 161 přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav,
24 z 105,8; nu" )e a napojil jejich stádo. 18[17]Když přišly ke pomohl jim *a napojil dobytek jejich.
Gn i5,i8 26,3 svému otci Reúelovis zeptal se: „Jak to, že jste 1?A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl
28,i3n46,3n dnes přišly tak brzor i9[l8]Odpověděly: „Ně- on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?
3. kapitola jaký Egypťan nás vysvobodil z rukou pastýřů. l80dpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ru-
ínn >sk 7,30-34 Také nám ochotně navážil vodu a napojil stá- ky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody,
1 ex 4,i8 i8,i do." 20[19]/?eříe/ Se zeptal svých dcer: „Kde je? a napojil dobytek.
Nu io,29 Pr°č jste tam toho muže nechaly? Zavolejte ho, 191 řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste
sd 1,164,1i; ať pojí chléb!" 21 [20]Mojžíš se rozhodl, že u to- pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.
iKri9824 3 no mu^e zůstane, a on mu dal svou dceru Sipo- 20A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím.
2 :Gn 16,7 ru za manželku. 22[21]Ta porodila syna a Moj- Kterýžto dal *Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi. 22,11.15 žíš mu dal jméno Geršóm (to je Hostem-tam). 211 porodila syna, a *nazvai jméno jeho Gerson; ne-s?6i fn 13 3 ^e^:»Byl j sem ho stem v cizí zemibo řekl: Příchozí j sem byl v zemi cizí.
Dt 33,i6 23[22]po mnoha letech egyptský král zemřel, 22Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král
4:Gn22,n ale Izraelci vzdychali a úpěli v otročině dál Je- Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty,
s :joz 5,15; jich volání o pomoc vystupovalo z té otročiny a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.
6Gn28i3 ^ Bohu. 24[23]Bůh vyslyšel jejich sténání, Bůh 23A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se
>Mt 22,32 se rozpomněl na svou smlouvu s Abrahamem, Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Já-
Mk 12,26 Izákem a Jákobem, 25[24]Bůh na syny Izraele kobem.
!iKr i9,i3 pohleděl, Bůh se k nim přiznal. 241 vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.
7 Ex 2,23
110644 Setkáni s Hospodinem
8 Ex 6,6; 13,5 Hospodin posílá Mojžíše, aby vyvedl soužený „ Ä DITnl Ä ~
Boží lid z Egypta. KAPITOLA 3.
Dt26,9 /% lu .v,v / ,         'l^-u' Mojžíš když měl jiti k Faraónovi, 11. výmluvy
*J iMojzis pasl ovce svého tchána Jitra, mid- „,ia y, nA..... ; <,
íi Ex 4,io . » -  i/u  i  v    i i                   v užíval, 12. ale Buniei privsem výborne zpravil.
:Sd6,i5 janského kněze. Jednou vedl ovce az za 'f ť J ť
11 i8;í8 steP a přišel k Boží hoře, k Chorébu. 2Tu se mu IMojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kně-
ukázal Hospodinův posel v plápolajícím ohni ze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až
Dt 3U.23r"*"'" uprostřed trnitého keře. Mojžíš viděl, jak keř k hoře Boží Oreb.
sd 6,16 jr i,8 v ohni hoří, ale není jím stráven. 3 Řekl si: „Za- 2Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v *plameni
13 :j 17,6.26 jfa se podívat na ten veliký úkaz, proč keř ne- ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel oh-
shoří." ^Hospodin viděl, že odbočuje, aby se po- něm, a však ne shořel
Mai 3,6 z) 1,4.8 díval. I zavolal na něho Bůh zprostředku keře: 3Protož řekl Mojžíš: *Půjdu nyní, a spatřím vidění
i5 ž 135,13 „Mojžíši, Mojžíši!" Odpověděl: „Tu jsem." SŘekl: toto veliké, proč neshoří keř.
oz i2,6 „Nepřibližuj se sem! Zuj si opánky, neboť mís- 4 Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, *zavolal
:Gn5024' to'na kterém stojíš, je půda svatá." 6 A pokračo- naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojží-
l 1,68 ,      ľ   7~. ;   ZT^TZ    ~T<     ~T ši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
10 r ,,1 Podám sz zachovalo imeno Mojžíšova tchána neted- ctviiwv*.. .v 1    ^ 1
notně (::3,1 aj.; sr Nu 10,29, poznj). 51 ^ NePnstuPuJ sem> SZUJobuv svou s n°h svYchj
nu 23.3 ' d Jiní překládají: .Budu, který budu" s výhledem na nebo místo>na kterémž ty stojíš, zeme svatá jest.
19 Ex 5,2.4 konečné Hospodinovo vítězství. Spíše však jde o to 6A řekl: *Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův,
20 Ex i2,30n ujistit lid bezprostřední Hospodinovou přítomnos- Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, ti zakryl Mojžíš tvář
21 Gn 15,14 tí a jeho pohotovostí k pomoci. Jméno Jahve (jež na- svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha,
22 ex iun hrazujeme českým Hospodin) vždycky připomínalo 7 Jemužto řekl Hospodin: 'Zřetelně viděl jsem trá-i2,35n IzraeH Boha blízkého, Spasitele. pení ^ mého, kterýž jest v Egyptě; a křik je-
2S7,18 fr 1,6 12:Gn 28,15 31,3
14 :Ex 6,3 Iz 42,8
89
BKR . ČEP
EXODUS 3
jich pro přísnost úředníku jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.
8Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té *do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.
Webo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.
lOprotož, *nyní poď a pošli tě k Faraónovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.
ni řekl Mojžíš Bohu: *Kdo jsem já, abych šel k Faraónovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?
121 odpověděl: *Vsak budu s tebou; a toto budeš mí-ti tznamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.
131 řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?
141 řekl Bůh Mojžíšovi: ÍSEM, KTERÝŽ *JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.
ISRekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť *jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.
16Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě.
l7Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení *Egyptské-ho do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.
181 poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.
19Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jiti; leč v ruce silné.
20Protož vztáhnu ruku svou, a biti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.
21A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských, /stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní.
22Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.
val: „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si zakryl tvář, neboť se bál na Boha pohledět. 7Hospodin dále řekl: „Dobře jsem viděl ujařmení svého lidu, který je v Egyptě. Slyšel jsem jeho úpění pro bezohlednostjeho poháněčů. Znám jeho bolesti. 8Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil z moci Egypta a vyvedl jej z oné země do země dobré a prostorné, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emo-rejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců. 9Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují. 10Nu-že pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta." HAle Mojžíš Bohu namítal: „Kdo jsem já, abych šel k faraónovi a vyvedl Izraelce z Egypta?" i20dpověděl: „Já budu s tebou! A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře."
l^Avšak Mojžíš Bohu namítl: „Hle, já přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?" 14Bůh řekl Mojžíšovi: „JSEM, KTERÝ JSEMd." A pokračoval: „Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám" 15Bůh dále Mojžíšovi poručil: „Řekni Izraelcům toto: ,Posílá mě k vám Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.' To je navěky mé jméno, jím si mě budou připomínat od pokolení do pokolení. N>Jdi, shromažď izraelské starší a pověz jim:,Ukázal se mi Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, a řekl: Rozhodl jsem se vás navštívit, vím, jak s vámi v Egyptě nakládají, 17a prohlásil jsem: Vyvedu vás z egyptského ujařmení do země Kenaanců, Chetejců, Emo-rejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, do země oplývající mlékem a medem.' 18 Až tě vyslechnou, půjdeš ty a izraelští starší k egyptskému králi a řeknete mu: ,Potkal se s námi Hospodin, Bůh Hebrejů. Dovol nám nyní odejít do pouště na vzdálenost tří dnů cesty a přinést oběť Hospodinu, našemu Bohu.' l^Vím, že vám egyptský král nedovolí jít, leda z donucení. 20proto vztáhnu ruku a budu bít Egypt všemožnými svými divy, které učiním uprostřed něho. Potom vás propustí. 21 Zjednám tomuto lidu u Egypťanů přízeň. Až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou. UKaždá žena si vyžádá od sousedky a spolubydlící stříbrné a zlaté ozdoby a pláště. Vložíte je na své syny a dcery. Tak vypleníte Egypt."
bkr
16 *1 Mojž. 29,10.
20 *k. 18,2.
21 *k. 18,3.
Kapitola 3.
2 *Skutk. 7,30.
5 Mojž. 33,16.
3 *Luk. 2,15.
4 »1 Mojž. 22,11.
6 *Mat. 22,32.
11 Král. 19,13.
7*Žalm 34,16. 8 *k. 13,5. 10 *Ozeáš 12,13. 11*1 Sam. 18,18,
12 »1 Mojž. 31,3. t2 Král. 19,29. Luk. 2,12.
14 'Zjev. 1,4.8.
15 *Žalm 135,13.
17 *v. 8.
18 *k. 5,3.
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 4
Vyslání do Egypta
Cep
4. kapitola
3 Ex 7,9n Mojžíš se vymlouvá, Hospodin jej poslání s :Ex 19,9; 3,6.16  nezbaví. Na cestě do Egypta se utká
s Hospodinem a potká s Áronem.
čep . bkr
90
KAPITOLA 4.
/t 1 Mojžíš však znovu namítal: „Nikoli, ne-
6 :Nu 12,10
9 Ex 7,17-20
10 Ex 3,11; 6,12.30
:jr 1,6 uvěří mi a neuposlechnou mě, ale řeknou:
IzKaf Hospodin se ti neukázal." 2Hospodin mu řekl:
12 :Dt 18,18 *£ot0     v ruce?" Odpověděl: „Hůl." $Hospo-
iz 50,4 din řekl: „Hoď ji na zem." Hodil ji na zem a stal
Mt fo i9 se z m' kac** Moj žíš se dal před ním na útěk.4Ale
15 :nÚ 22,38 Hospodin Mojžíšovi poručil: „Vztáhni ruku
23,5.12.16 a chyť ho za ocas." Vztáhl tedy ruku, uchopil ho
iz51,16 ay (jQan. semuzn*no staja     snpfoy uvěřili,
17 e 715 ^e se   U^za^ Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh
18 Ex 3i Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." 6Dále :Gn 30,25 mu Hospodin řekl: „Vlož si ruku za ňadra." Vlo-iKr 11,21 zj] tedy ruku za ňadra. Když ruku vytáhl, byla •Mt2 2o1,3í malomocná, bílá jako sníh. ?Tu poručil: „Dej •2S4.8 ruku zpět za ňadra" Dal ruku zpět za ňadra.
20 ::Ex 18,2-4    Když j i ze záňadří vytáhl, byla opět j ako ostatní
21 ex9,12      tělo. 8„A tak jestliže ti neuvěří a nedají na prv-
iíS.i7;10 n* 2nament uvšří druhému znamení, ^Jestliže :7,3.i3.22 však neuvěří ani těmto dvěma znamením a ne-^ uposlechnou tě, nabereš vodu z Nilu a vyleje š ji
22 oz 11,1 na sucnou zemi. Z vody, kterou nabereš z Nilu, :Dt 32,6        se stane na suché zemi krev." 10Ale Mojžíš Hos-
23 Ex 11,5      podinu namítal: „Prosím, Panovníku, nejsem
12 29 - ~~
24 Gn 32 25n člověk výmluvný; nebyl jsenvdřívě; nejsem ani Nu22,22nn nym» když ke svému služebníku mluvíš. Mám 25:joz5,2n; neobratná ústa a neobratný jazyk." UHospo-:Gn 17,10-14 ^in mu y^ řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo
31 :Gn 50,24 Ex2,253,16;
:Gn 24,26 ci nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin? l2Nyní Ex 12,27 já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co
5. kapitola máš mluvit!" 13Ale Mojžíš odmítl: „Prosím, Pa-í Ex 3,i8 7,i6 novníku, pošli si, koho chceš." 14Tu Hospodin 8,i6 9,i.i3 vzplanul proti Mojžíšovi hněvem a řekl: „Což \kt i8 32-35 nemáš bratra Árona, toho lévijce? Znám ho, ten jb 21,15 umí mluvit. Jde ti už naproti a bude se srdeč-Da 3,15 n£ radovat, až tě uvidí. 15 Budeš k němu mluvit
3 Ex 3,18        a vládat mu slova do úst. Já budu s tvými ústy
i s jeho ústy a budu vás poučovat, co máte činit. 160n bude mluvit k lidu za tebe, on bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem. 17A tuto hůl vezmi do ruky; budeš jí konat znamení."
18 Mojžíš odešel a vrátil se ke svému tchánu Jitrovi. Řekl mu: „Rád bych šel a vrátil se ke svým bratřím, kteří jsou v Egyptě, a podíval se, zda ještě žijí." Jitro Mojžíšovi odvětil: „Jdi v pokoji." 19Hospodin pak řekl Mojžíšovi ještě v Midjánu: „Jen se vrať do Egypta, neboť zemřeli všichni, kteří ti ukládali o život." 20 Moj -
působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidí-
Mojžíš v dalších výmluvách od Boha jsa zpraven, 18. navrátil se k bratřím svým do Egypta.
1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalí' se tobě Hospodin.
2Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl.
31 řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, *a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním.
4Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztah ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho.
5 Aby věřili, že *se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, t Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.
6Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá *jako sníh.
7Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho.
81 budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému.
9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se *v krev na zemi.
101 řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, *nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbité-ho jazyku jsem.
11 Jemuž odpověděl Hospodin: *Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin?
12Nyní tedy jdi, *a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.
131 řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož posiati máš.
14A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Leví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém,
15Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti.
16A *on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha.
17HŮ1 pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení.
ISTedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu
91
EXODUS 4-5
bkr . Cep -
bkr
23 *k. 11,5;
4 Moji. 18,8.20. 31 *1 Mojž. 50,24.
svému, a řekl jemu: *Nechť jdu nyní, a navrátím žíš tedy vzal svou ženu a syny, posadil je na osla Kapitola 4.
se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohle- a vracel se do egyptské, země. A do ruky si vzal 3 *k 7,10.
dím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi Boží hůl. 21Hospodin dále Mojžíšovi poručil: l*^1^
v pokoji. „Až se vrátíš do Egypta, hleď, abys před farao- 6 MUM ..' n 1Q IWebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madia- nem udělal všechny zázraky, jimiž jsem tě po- 9 *k 717
nské: Jdi, *navraťse do Egypta; tnebo zemřeli jsou věřil. Já však zatvrdím jeho srdce a on lid ne- 10 *k.6il2.3o.
všickni muži, **kteříž hledali bezživotí tvého. propustí. 22potom faraónovi řekneš: Toto n»žaim94,9.
20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na praví Hospodin: Jzrael je můj prvorozený syn. lzai 3556
osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také 23Vzkázal jsem ti: Propusť mého syna, aby mi 12 *Mat 1019
Mojžíš hůl Boží v ruku svou. sloužil. Ale ty jsi jej propustit odmítl. Za to za- 16 *k 7,12
211 řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrá- biji tvého prvorozeného syna'" i KrluSi3025
tiš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž    24Když se na cestě chystali nocovat, střetl se i9 n Mojž 31(3
jsem složil v ruce tvé, činil před Faraónem. *Jáť s ním Hospodin a chtěl ho usmrtit. 25Tu vzala tMat 220
pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu. Sipora* kamenný nůž, obřezala předkožku své-    Jt ' 4
22protož díš Faraónovi: Toto praví Hospodin: Syn ho syna, dotkla se jeho nohou a řekla: „Jsi můj 22 ,Řím' "
*můj, prvorozený můj jest Izrael. ženich, je to zpečetěno krví." 26A Hospodin ho
231 řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; nechal být. Tehdy se při obřízkách říkalo: „Jsi 12,29.
a nechtěl jsi ho propustiti. *Aj, já zabiji syna tvé- ženich, je to zpečetěno krví." 25 *joz. 5,2.
ho, prvorozeného tvého. 27Hospodin řekl Áronovi: „Jdi na poušť na- 27
241 stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že proti Mojžíšovi" Áron šel, setkal se s ním u Bose obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti. ží hory a políbil ho. 28Mojžíš oznámil Áronovi
25Tedy vzala Zefora *nůž ostrý, a obřezala neob- všechna Hospodinova slova, s nimiž ho poslal, Kapitola 5.
řízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, a všechna znamení, kterými ho pověřil. 29Pak 1 *k 7-16;8120
řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi, šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny iz- 2 *Dan 315
261 nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem raelské starší. 30Áron vyřídil všechna slova, 3*k318
krví pro obřezání. která mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a Mojžíš
27Rekl také *Hospodin Áronovi: Jdi vstříc Mojžíšo- učinil před očima lidu ona znamení. 31A lid
vi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, uvěřil. Když slyšeli, že Hospodin navštívil Izra-a políbil ho. elce a že pohleděl na jejich ujařmení, padli na
28A vypravoval Mojžíš Áronovi všecka slova Hos- kolena a klaněli se. podinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních,
kteráž přikázal jemu. První jednání s faraónem
29Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky „       , /jL xtjt , . ,. ,lf
starší synů Izraelských Parno odmítne lid propustit a naopak jej jeste
301 mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospo- VlCe zo*rocu
din k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu. 1 Mojžíš s Áronem pak předstoupili před
31A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil *Hospodin kJ faraóna a řekli: „Toto praví Hospodin, Bůh
syny Izraelské, a že viděl ssoúžení jejich. A sklo- Izraele: Propusť můj lid, ať mi v poušti slaví
nivše se, poklonu učinili. slavnost?! 2Farao však odpověděl: „Kdo je Hospodin, že bych ho měl uposlechnout a propus-
KAPITOLA 5. tit Izraele? Hospodina neznám a Izraele nepro-
r 1 , , r v, y , j    j pustím!" 3Řekli: „Potkal se s námi Bůh Hebrejů.
Jednaní s Faraónem o propustem Izraele. ,  ,       ,  ,     ,      ¥j.¥ '
t j    j ,  .        *    m Dovol nam nyní odejit do pouste na vzdálenost 6. Izrael více isa ssouzen, 19. repce. , .       7 ¥. LVjTlt
00 j*'  n ;  *   v, tri dnu cesty a pnnest obet Hospodinu, našemu
22. Moizis nad Um Bonu touzi. „ t    ,   1, ti t      v «
' Bohu, aby nas nenapadl morem nebo mečem.
IPotom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraónovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: *Pro- -
pusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti. e Je t0 ve sz - *avíc v kontextu značně tem-
*><^j~   v i,,r .   .ii      j.    1   1 nem, kde obřízku provádí zena. Trou zmínka o synu (ra-
AJdpovedel Farao :*Kdo jest Hospo din, abych p o-     ,     „    /    c-  *• \      **> * »• *
, \ ,. ,     . . '      T  r. n'    1   .\       raonovu, Hospodinovu, Síponnu) napovídá, ze život ro-
slechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina   du je zajištěn jen naprostou odevzdaností Hospodinu,
neznám, Izraele take nepropustím. f Podobné ,poutě( k posvátným místům o výročních 31 řekli: *Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť   slavnostech byly rozšířeny u mnohých kmenů. Paste-medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětuje-   večtí kočovníci si jimi zajišťovali plodnost svých stád.
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 5
ČEP
5 :£x l,9n.l2 6:Exl,113,7 21 :Gn 34,30
ČEP . BKR
92
Dt 4,34n 2n :Ex 3,14n
^Egyptský král je okřikl: „Proč, Mojžíši a Aro-ne, odvádíte lid od jeho prací? Jděte za svými robotami!" 5 A farao pokračoval: „Hle, lidu ze-6. kapitola      mě je teď mnoho, a vy chcete, aby nechali svých i Ex 3,i9n       robot?"6Onoho dne přikázal farao poháněčům
lidu a dozorcům: 7„Propříště nebudete vydávat t       lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať si jdou 28,3 48,3        slámu nasbírat sami! 8 A uložíte jim dodat stej -
4 Gn 12,7 né množství cihel, jaké vyráběli dříve. Nic jim 13,15 i7,7n      neslevujte, jsou líní. Proto křičí: Pojďme oběto-
26 3 28 13
35! 12; vat svému Bohu, 9Ať na ty muže těžce doleh-
Gn 28,4 36,7 ne otročina, aby měli co dělat a nedali na lživé
5 Ex 2,24n fe£j" lOPoháněči lidu a dozorci vyšli a ohlási-
6 Ex 3,8.17 11 lidu: „Toto praví farao: Nedám vám žádnou :ž 1003 slámu.11 Sami si jděte nabrat slámu, kde ji na-jr 3133 jdete. Ale z vaší pracovní povinnosti se nic ne-8 Ez 20,5 sleví." 12Lid se rozběhl po celé egyptské zemi, 47 aby na strništích sbíral slámu. ISPoháněči je
12 :Ex 4,10 6,30     *       . i.    r*iv,        o* j        / m    i«i     i j   v i/
honili: „Plňte svůj denní ukol, jako když slama Nu 26,5n byla," 14Dozorci z řad Izraelců, které nad nimi íPa 5,3 ustanovili faraónovi poháněči, byli biti. Vytý-
ifu 26 nn ° ^alo se fim: »^w^ Jste v těchto dnech nevyrobí-íPa 4,24 li tolik cihel jako dříve?" ISDozorci z řad Izra-16 Gn 46,11      elců tedy přišli a úpěli před faraónem: „Proč se
iPa52726'57    svÝmi otroky takhle jednáš? 16Tvým otrokům
se nedodává sláma, ale pokud jde o cihly, poroučejí nám: bělejte!' Hle, tvoji otroci jsou biti a tvůj lid bude pykat za hřích." 17Farao odpověděl: „Jste lenoši líní, proto říkáte:, Poj dme obětovat Hospodinu.' ISHned jděte dělat! Sláma vám dodávána nebude, ale dodávku cihel odvedete" 19Dozorci z řad Izraelců viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: „Nesmíte snížit svůj denní úkol výroby cihel." 20Když vycházeli od faraóna, narazili na Mojžíše a Arona, kteří se s nimi chtěli setkat. 21 Vyčítali jim: „Ať se nad vámi ukáže Hospodin a rozsoudí. Vy jste pokáleli naši pověst u faraóna a jeho služebníků. Dali jste jim do ruky meč, aby nás povraždili." 22Mojžíš se obrátil k Hospodinu a řekl: „Panovníku, proč jsi dopustil na tento lid zlo? Proč jsi mě vlastně poslal? 230d chvíle, kdy jsem předstoupil před faraóna, abych mluvil tvým jménem, nakládá s tímto lidem ještě hůře. A ty svůj lid stále ne vysvobozuješ."
8 SZ tu uchoval vzpomínku na duchovní růst lidu staré smlouvy, jehož předek Abram-Abraham vyšel z pohanského prostředí a Boha znal jen jako Všemocného (Gn 17,ln aj.), ale ještě ne jako .Spasitele'; sr Ex 3,14, poznA
h Dosl.: mám neobřezané rty (sr v. 30), Obdobně se mluví obrazně o neobřezaném srdci (D110,16) nebo neobřezaných uších (Jr 6,10).
me Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.
41 řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Aro-ne, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.
5 Řekl také Farao: H\e,již nyní mnoho *jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich. 61 přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:
^Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu. 8 Však touž surnmu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu. 9Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá. 0Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.
ISami jděte, berte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho, 21 rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.
3A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla. 41 biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraónovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes? 51 přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraónovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým? 6Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, *a hřeší lid tvůj.
71 řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu. Sprotož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte. 9Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho, 20potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby
jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraóna. 21A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo *zošklivili jste nás před Faraónem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.
221 navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?
23Nebo od té chvíle, jakž jsem vsel k Faraónovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.
93
bkr . čep
KAPITOLA 6.
Pán Mojžíše posiluje. 12. Mojžíš odpírá. 14. Rod Rubenův, Simeonův a Leví do Arona a Mojžíše vypsán.
1 Odpověděl Hospodin Mojžíšovi: Nyní uzříš, co učiním Faraónovi; nebo v ruce silné propustí je, a v ruce mocné vyžene je z země své.
2Mluvil ještě Bůh k Mojžíšovi a řekl jemu: Já jsem Hospodin.
3Ukázalť jsem se zajisté Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi v tom, že jsem Bůh silný všemohoucí; ale v jménu svém, Hospodin, nejsem poznán od nich.
4K tomu utvrdil jsem smlouvu svou s nimi, *že jim dám zemi Kananejskou, zemi putování jejich, v níž pohostinu byli.
5Nad to, já slyšel jsem křik synů Izraelských, kteréž Egyptští v službu podrobují, a rozpomenul jsem se na smlouvu svou.
6Protož pověz synům Izraelským: Já jsem Hospodin, a vyvedu vás z robot Egyptských, a vytrhnu vás z služby jejich, a vysvobodím vás v ruce vztažené a skrze soudy veliké.
7 A vezmu vás sobě za lid, a budu vám za Boha; a zvíte, že jsem Hospodin Bůh váš, vysvobozující vás z robot Egyptských.
SUvedu vás také do země, o níž jsem, zdvihna *ruku svou, přisáhl, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi; a dám ji vám v dědictví; Já Hospodin.
9I mluvil tak Mojžíš synům Izraelským; ale neslyšeli Mojžíše pro úzkost ducha a službu přetěžkou.
lOProtož mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
11 Vejdi, mluv Faraónovi králi Egyptskému, ať propustí syny Izraelské z země své.
121 mluvil Mojžíš před Hospodinem, řka: Hle, synové Izraelští neposlechli mne, kterakž tedy poslechne mne Farao, a *já jsem zpozdilý v řeči?
131 mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, a přikázaní dal jim k synům Izraelským a k Faraónovi králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z země Egyptské.
14Tito jsou přední v čeledech otců svých. Synové •Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fal-lu, Ezron a Charmi. Ty jsou čeledi Rubenovy.
ISSynové pak *Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Ja-chin, Sohar a Saul, syn Kananejské. Ty jsou čeledi Simeonovy.
16A tato jsou jména synů *Léví v rodech jejich: Ger-son, Kahat a MerarL Let pak života Leví bylo sto třidceti a sedm let.
61 Hospodin Mojžíšovi odvětil: „Nyní uvidíš, co faraónovi udělám. Donutím ho, aby je propustil; donutím ho, aby je vypudil ze své zeme.
Hospodin mluví znovu s Mojžíšem
Bůh se znovu zjevuje Mojžíšovi, připomíná mu svou smlouvu a posílá jej k Izraelcům a k faraónov L
2Bůh promluvil k Mojžíšovi a ujistil ho: „Já jsem Hospodin. 3Ukázal jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako Bůh všemohoucí. Ale své jméno Hospodin* jsem jim nedal poznat. ^Ustavil jsem s nimi také svou smlouvu, že jim dám kenaanskou zemi, zemi jejich putování, kde pobývali jako hosté. SRovněž jsem uslyšel sténání Izraelců, které si Egypťané podrobili v otroctví, a rozpomenul jsem se na svou smlouvu. 6proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. 7Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvede z egyptské roboty, 8Dove-du vás do země, kterou jsem přísežně slíbil dát Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Vám ji dám do vlastnictví. Já jsem Hospodin" 9Mojžíš to tak Izraelcům vyhlásil, ale ti nebyli pro malomyslnost a tvrdou otročinu s to Mojžíšovi naslouchat.
lOHospodin dále mluvil k Mojžíšovi: H„Před-stup před faraóna, krále egyptského, a vyřiď mu, ať propustí Izraelce ze své země."l2Mojžíš Hospodinu namítl: „Když mi nenaslouchají Izraelci, jak by mě poslechl farao! Nejsem způsobilý mluvit*1."
13Ale Hospodin Mojžíšovi a Áronovi domluvil a dal jim příkazy pro Izraelce i pro faraóna, krále egyptského, aby připravili odchod Izraelců z egyptské země.
Rod Áronův a Mojžíšův
Po stručném výčtu Rúbenovců a Šimeónovců jsou vyjmenováni příslušníci pokolení Lévi, z něhož pocházejí Mojžíš a Áron.
14Toto jsou představitelé otcovských rodů: Rúbenovci, potomci Izraelova prvorozeného: Chanók a Palů, Chesrón a Karmí. To jsou čeledi Rubenovy. ISŠimeónovci: Jemúel, Jamín, Ohad, Jakín, Sóchar a Saul, syn Kenaanky. To jsou čeledi Šimeónovy.
IGToto jsou jména Léviovců podle jejich rodopisu: Geršón, Kehat a Merarí. Lévi byl živ
EXODUS 6
bkr
5 *k. 1,7.12. Zalm 105,24.
16 *1 Král. 1,21.
21 »1 Mojž. 34,30.
Kapitola 6.
4 *1 Moji. 17 & 26,3; 28,13.
8 'Ezech. 20,5; 47,14.
12 *k. 4,10; 6,30.
14*1 Mojž. 46,8. 4 Mojž. 26,5.
15*1 Mojž. 46,10.
16 •! Mojž. 46,11.
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 6-7
ČEP ♦ BKR
94
čep
17Nu3,18 sto třicet sedm let. 17Geršónovci: Libní a Ši-iPa6,2 , pocjje syých čeledí. 18Kehatovci: Amrám,
18 Nu 3 19 -
ípa 6,3 Jishár, Chebrón a Uzíel. Kehat byl živ sto třicet
19 Nu 3,20 tři léta. l^Meraríovci: Máchli a Muší. To jsou ípa 6,4 lévijské čeledi podle jejich rodopisu. 20Amrám ??íl"^6'59 si vzal za ženu Jókebedu, svou tetu. Ta mu po-
Ira Zá,L5 i i     " ti
:Ex 2,1 rodila Arona a Mojžíše. Amrám byl ziv sto tři-
21 Nu i6,i cet sedm let. 21 Synové Jishárovi: Kôrach, Ne-
22 Lv io,4 feg a Zikrí. 22Synové Uzíelovi: Míšael, Elsáfan
23 Ex 28,i a Sitrí. 23Áron si vzal za ženu Elíšebu, dceru
l^u 17
Rt4ii); Amínadabovu, sestru Nachšónovu. Ta mu po-
Lvio.in rodila Nádaba, Abíhúa, Eleazara a ítamara.
25 Nu 25,7 24 Synové Kórachovi: Asír, Elkána a Abíasaf. To
ex 3 h)3 ísou Prachovské čeledi. 25Eleazar, syn Áronův,
27 ex 5,1 s* vzalza zenu fednu z dcer Pútíelových. Ta mu
30 v. i2 porodila Pinchasa. To jsou představitelé lé vij -
ských rodů podle svých čeledí. 7. kapitola 262 tohoto pokolení pocházejí ten Áron
1 Fy A l^n r r J
3 Ex 4 2i a Mojzis, k mmz mluvu Hospodin: „Vyveďte >sk 7,36 z egyptské země Izraelce seřazené po oddílech."
4 ex 6,6 27Oni to byli, kdo mluvili k faraónovi, králi
5 v. i7 egyptskému, že mají vyvést Izraelce z Egypta. fis8i7,4629 T° tedy byli Mojžíš a Áron.
lKr 20,28 2Kr 19 19
Ez 29,6 Nové vyjedná vání s faraónem
7 :Sk 7,23.30 gfth p0S{lá Mojžíše a Arona znovu kfaraónovi
mi 6 3o8 a ufátuJe Je> & donu tí egyptskéh o krá le}
:Ex4,3 aby Izraelce propustil
:Gii 4i3 28To Dy^° tehdy, když Hospodin mluvil
^ Da2,2; ]< Mojžíšovi v egyptské zemi. 29Hospodin
8f3»i4n promluvil k Mojžíšovi: „Já jsem Hospodin!
i3 ex 4,21 Řekni faraónovi, králi egyptskému, všechno,
Ř 2'5 co k tobě mluvím." 30Mojžíš však Hospodinu
i6 Ex 5,i.3 namítl: „Nejsem způsobilý mluvit. Jak by mě
farao poslechl?"
17 Ex 4,9 Ž 78,44
^ 1 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Pohleď, usta-
19:Zjll,6
20 :Ex i7,5n      /  novil jsem tě, abys byl pro faraóna Bohem,
a Áron, tvůj bratr, bude tvým prorokem. 2 Ty mu povíš všechno, co ti přikážu, a Áron, tvůj bratr, bude mluvit s faraónem, aby propustil Izraelce ze své země. 3Já však zatvrdím faraónovo srdce a učiním v egyptské zemi mnoho svých znamení a zázraků. 4 Farao vás neposlechne, ale já vložím na Egypt svou ruku. Vyvedu zástupy svého lidu, syny Izraele, z egyptské země, ale ji postihnu velkými soudy. SEgypťané poznají, že já jsem Hospodin, až vztáhnu svou ruku na Egypt a vyvedu Izraelce z jejich středu" 6Mojžíš a Áron učinili přesně tak, jak jim Hospodin přikázal. 7Mojžíšovi bylo osmdesát let a Áronovi osmdesát tři léta, když mluvili s faraónem.
l?Synové Gerson: Lebni a Semei po čeledech svých.
18A synové *Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel. Let pak života Kahat bylo sto třidceti a tři léta,
19A synové *Merari: Moholi a Musi. Ty jsou čeledi Leví v rodech svých.
20 Pojal pak * Amram zenu Jochebed, tetu svou, sobě za manželku, kterážto porodila mu Arona a Mojžíše, A let života Amramova bylo sto třidceti a sedm let.
21Synové také Izarovi: *Chore, Nefeg a Zechri.
22A synové *Uzielovi: Mizael, Elzafan a Sethri.
23Pojal pak Aron Alžbětu, dceru Aminadabovu, sestru Názonovu, sobě za manželku; kterážto porodila jemu Nádaba, Abiu, Eleazara a ítamara.
24Synové pak *Chore: Asser, Elkana a Abiazaf. Ty jsou čeledi Choritských.
25Eleazar pak syn Aronův vzal jednu ze dcer Pu-tielových sobě za manželku; kteráž mu porodila Finesa. Ti jsou přední z otců Levítských po čeledech svých.
26To jest ten Aron a *Mojžíš, jimž řekl Hospodin: Vyveďte syny Izraelské z země Egyptské po hou-f ích jejich.
27Tito jsou, kteříž mluvili Faraónovi, králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z Egypta; toť jest ten Mojžíš a Aron.
28Stalo se pak, když mluvil Hospodin k Mojžíšovi v zemi Egyptské,
29že mu řekl takto: Já Hospodin; mluv k Faraónovi, králi Egyptskému, všecko, což já mluvím tobě.
30A řekl Mojžíš před Hospodinem: Aj, *já jsem zpozdilý v řeči, kterakž tedy poslouchati mne bude Farao?
KAPITOLA 7.
Mojžíš znovu k Faraónovi poslán. 8. Hůl v hada proměněna. 14, Vody v krev obráceny.
II řekl Hospodin Mojžíšovi: *Aj, ustanovil jsem tě za Boha Faraónovi; Aron pak bratr tvůj bude prorokem tvým.
2Ty mluviti budeš všecko, což tobě přikáži; Aron pak bratr tvůj mluviti bude k Faraónovi, aby propustil syny Izraelské z země své.
3Ale jáť zatvrdím srdce Faraónovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské.
4Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svůj, syny Izraelské, z země Egyptské skrze soudy veliké.
51 zvědíť *Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostředku jich.
95
BKR ♦ ČEP
EXODUS 7
6 Tedy učinil Mojžíš a Aron tak; jakž přikázal jim Hospodin, tak učinili.
7 A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a třech letech, když mluvili s Faraónem.
81 řekl *Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto: 9Když mluviti k vám bude Farao, řka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hůl svou, a povrž před Faraónem, i obrátí se v hada. lOTedy vsel Mojžíš s Aronem k Faraónovi, a učinili tak, jakž přikázal Hospodin; a povrhl Aron hůl svou před Faraónem i před služebníky jeho, a obrácena jest v hada.
11 Povolal pak také Farao mudrců a čarodějníků; a učinili i ti čarodějníci Egyptští skrze čáry své tolikéž.
12 Neb o povrhl každý z nich hůl svou, a obráceny jsou v hady; *ale pozřela hůl Aronova hole jejich.
131 posílilo se srdce Faraónovo, a neuposlechl *jich, tak jakž byl mluvil Hospodin.
14Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraónovo; nechce propustiti lidu toho.
ISJdi k Faraónovi ráno, aj, půjde ven k vodě, a stůj naproti němu při břehu řeky; a hůl, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své.
16A díš mu: Hospodin Bůh Hebrejský poslal mne k tobě, aťbych řekl: Propusť *lid můj, aby sloužili mi na poušti; a aj, neuposlechls až dosavad.
17Protož takto praví Hospodin: Po tomto poznáš, že já jsem Hospodin: Aj, já udeřím holí, kteráž jest v ruce mé, na vody, kteréž jsou *v řece, a obráceny budou v krev,
18A ryby, kteréž jsou v řece, pomrou; i nasmradí se řeka, a ustávati budou Egyptští, hledajíce vody, kterouž by pili z řeky.
19protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vezmi hůl svou, a vztáhni ruku svou na *vody Egyptské, na řeky jejich, na potoky jejich, i na jezera jejich, a na všecka shromáždění vod jejich, aby se obrátily v krev; i bude krev po vší zemi Egyptské, tak v nádobách dřevěných, jako kamenných.
20Tedy učinili tak Mojžíš a Aron, jakž byl přikázal Hospodin; *a zdvihna hůl, udeřil v vodu, kteráž byla v řece, před očima Faraónovýma a před očima služebníků jeho; i obráceny jsou všecky vody, kteréž byly v řece, v krev.
21 Ryby pak, kteréž byly v řece, pomřely, a nasmra-dila se řeka, tak že nemohli Egyptští piti vody z řeky; a byla krev po vší zemi Egyptské.
Znamení vítězství nad Egyptem
Aronova hůl proměněná v draka, pozře draky, v něž se proměnily hole faraónových věštců.
8Hospodin dále řekl Mojžíšovi a Aronovi: 9„Až k vám farao promluví: ,Prokažte se nějakým zázrakem,' řekneš Aronovi: ,Vezmi svou hůl a hoď ji před faraóna,' a stane se drakem1.'1 lftMojžíš s Aronem tedy předstoupili před faraóna a učinili, jak Hospodin přikázal. Áron hodil svou hůl před faraóna i před jeho služebníky a ona se stala drakem. HFarao však také povolal mudrce a čaroděje, a egyptští věštci učinili svými kejklemi totéž. 12Hodili každý svou hůl na zem a ony se staly draky. Ale Aronova hůl jejich hole pohltila. 13Srdce faraónovo se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.
egyptské rány
Zkažení vod
Voda v Nilu i všechna voda Egypta je proměněna v krev.
14Hospodin řekl Mojžíšovi: „Srdce faraónovo je neoblomné. Nechce lid propustit. ISJdi k faraónovi ráno. Až půjde k vodě, postav se naproti němu na břehu Nilu a vezmi si do ruky hůl, která se proměnila v hada. 16Řekneš mu: Hospodin, Bůh Hebrejů, mě k tobě posílá se vzkazem: Propusť můj lid, aby mi na poušti sloužil. Ale ty jsi dosud neposlechl. 17Toto praví Hospodin: Podle toho poznáš, že já jsem Hospodin: Holí, kterou mám v ruce, teď udeřím do vody v Nilu, a ta se promění v krev. 18Ryby, které jsou v Nilu, leknou a Nil bude páchnout. Marně budou Egypťané usilovat, aby se mohli napít vody z Nilu."
l^Hospodin dále řekl Mojžíšovi: „Vyzvi Áro-na: ,Vezmi svou hůl a vztáhni ruku nad egyptské vody, nad průplavy, nad říční ramena, nad jezera, vůbec nad všechny nahromaděné vody.' Stanou se krví, V celé egyptské zemi bude krev, i ve džbere ch a džbánech." 20Mojžíš a Áron učinili, jak Hospodin přikázal. Áron pozdvihl hůl a před očima faraóna a jeho služebníků udeřil do vody v Nilu a všechna voda Nilu se proměnila v krev. 21 Ryby v Nilu lekly, Nil začal páchnout a Egypťané nemohli vodu z Nilu pít. A krev byla v celé egyptské zemi.
bkr
18 *4 Mojž. 3,19; 26,57.
19 *4 Mojž. 26,57. 1 Par. 6,19.
20*4 Mojž. 26,59.
21 *4 Mojž. 16,1.
22 *3 Mojž. 10,4. 24 *1 Par. 6,22. 26 *k. 3,10.
30 *k.4,10.
Kapitola 7.
l*k. 4,15.16. 5 *k. 14,4.18. 8 *k. 9,8.
12 *Luk. 11,22.
13 *k. 8,15.19.
16 *k. 5,1; 8,1.20.
17 *k. 4,9.
19 *2alm 78,44.
20 *k. 17,5.
1 V H. je tu užito názvu pro mýtického netvora představujícího protibožské mocnosti (Iz 27,1; Ž 74,13), přímo satana (Zj 20,2). V takového nepřítele se Hospodin obrátí proti faraónovi a faraóna nezachrání žádná kouzla jeho věštců.
DRUHÁ MOJŽIŠOVA 7-8
ČEP . BKR
96
Žáby
ČEP
22 v. íi; v. 3 22Ale totéž> učinili egyptští věštci svými kejk-
23 :Pr 28,14 iemj Faraónovo srdce se zatvrdilo a neposlechl 24:jr 14,3 j-{0Sp0Ciin předpověděl. 23Farao se ob-
7,i6 8,16 r^ a vesel do svého domu, a ani toto si nevzal
9,i.i310,3 k srdci. 24Všichni Egypťané kopali kolem Nilu,
s kapitola a^ prišli na pitnou vodu, protože vodu z Nilu
3Ex7,ii22 P** nemohli. 25To trvalo plných sedm dní po-
4 v. 24 té, co Hospodin zasáhl Nil.
Ex 9,28 10,17
6 Ex 9,1415,11 Dt 33,26
2pa7614 ^ ^u vy^eze množství žab a sužuje celou
iz 46,9 egyptskou zemi Po Mojžíšově modlitbě rána
jr io,6 pomine.
Ž 86,8 ľ
8v26 26[8,l]potom Hospodin řekl Mojžišovi: :32 n : 18 " „Předstup před faraóna a řekni mu: Toto prali Ex 8,11.28 ví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužil 9,34 ío.i; 4,2i 27(2]Budeš-li se zdráhat jej propustit, nápad-12 ž 105,3i nu cejé tvé území žábami. 28 [3]Ňil se bude žá-14 Ex 7,11 hzmi hemžit, vylezou a vniknou do tvého do-u 120*10 mu» ^° ložnice a na tvé lože i do domu tvých 16 Ex 9,i3 služebníků a mezi tvůj lid, do tvých pecí a díží. :7,i5;5,i 29[4]I po tobě, po tvém lidu a po všech tvých i8 ex 9,411,7 služebnících polezou žáby."
:Ž 4,4; r 1
Ex 7,5
22 :Gn 43,32 Q l[5]Hospodin dále řekl Mojžíšovi: „Vy-4634 O zvi Árona: Vztáhni ruku se svou holí nad
23 Ex 3,18       průplavy, nad říční ramena i nad j ezera a vyveď
na egyptskou zemi žáby'" 2[6]Áron vztáhl ruku nad egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly egyptskou zemi. 3[7]Ale totéž učinili věštci svými kejklemi a i oni vyvedli na egyptskou zemi žáby. 4 [8]Tu povolal farao Mojžíše a Árona a řekl: „Proste Hospodina, aby mě i můj lid zbavil žab. Pak propustím lid, aby obětoval Hospodinu." 5 [9] Mojžíš faraónovi odvětil: „Rač mi sdělit, kdy mám prosit za tebe, za tvé služebníky a za tvůj lid, aby Hospodin vyhladil žáby u tebe i v tvých domech. Zůstanou jen v Nilu." 6[10] fia-rao odpověděl: „Zítra." Mojžíš řekl: ,Aije podle tvého slova, abys poznal, že nikdo není jako Hospodin, náš Bůh. 7[ll]Žáby se stáhnou od tebe i z tvých domů, od tvých služebníků a od tvého lidu. Zůstanou jen v Nilu." 8[12]Nato odešel Mojžíš s Aronem od faraóna a Mojžíš úpěnlivě volal k Hospodinu kvůli žábám, kterými faraóna postihl 9[13]Hospodin učinil podle Mojžíšovy prosby a žáby v domech, ve dvorcích i na polích pošly. 10[14]Shrabali je na hromady a kupy a zápach z nich naplnil zemi. H[15]Když však farao viděl, že nastala úleva, zůstal v srdci neoblomný a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl
22To též učinili i čarodějníci Egyptští skrze čáry
své. I zsililo se srdce Faraónovo, aby neuposlechl
jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. 23A odvrátiv se Farao, přišel do domu svého; a ani
k tomu nepřiložil srdce svého. 24Kopali pak všickni Egyptští vůkol řeky, hledajíce
vody ku pití; nebo nemohli piti vody z řeky. 25A vyplnilo se dní sedm, jakž ranil Hospodin řeku.
KAPITOLA 8.
Žáby, 16. štěnice, 20. a jedovaté žížaly na Egypt dopuštěny.
II mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraónovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: * Propusť lid můj, ať mi slouží.
2Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.
3 A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.
4I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.
51 řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
61 vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou,
7 A *učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.
8Tedy Farao *povolav Mojžíše a Arona, řekl: tMo-dlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.
91 řekl Mojžíš Faraónovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypleněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.
lOKterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že * žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.
111 odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.
12Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraóna. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraóna.
97
BKR . ČEP
EXODUS 8
131 učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.
141 shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.
iSVida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a *neuposlechl jich, tja-kož byl mluvil Hospodin.
161 řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se *v štěnice na vší zemi Egyptské.
17Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly štěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v štěnice ve vší zemi Egyptské.
iSDělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli štěnice, ale nemohli. A byly štěnice na lidech i hovadech.
l^Tedy řekli čarodějníci Faraónovi: Prst *Boží toto jest. A posílilo se srdce Faraónovo, taniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.
20 Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraónem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: * Propusť lid můj, ať mi slouží.
21 Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých zízal, a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.
22 A 'oddělím v ten den zemi G es en, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice t&, abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.
23A 'vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.
241 učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraónův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.
25Povolal *pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.
261 řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?
27Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, *jakž nám rozkázal.
Komáři
Prach se promění v komáry, kteří obtěžují lidi i dobytek.
12[16]Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vyzvi Áro-na: ,Vztáhni svou hůl a udeř do prachu na zemi!' Stanou se z něho po celé egyptské zemi komáři." 13[17]l učinili tak. Áron vztáhl ruku s holí a udeřil do prachu na zemi a na lidech i na dobytku se objevili komáři. Po celé egyptské zemi se ze všeho prachu země stali komáři. 14[18]Když totéž chtěli učinit věštci svými kejklemi, totiž vyvést komáry, nemohli. A komáři byli na lidech i na dobytku. 15 [19]Věštci tedy řekli faraónovi: „Je to prst Boží." Srdce faraónovo se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.
Mouchy
Hospodin trestá Egypt mouchami. Farao žádá Mojžíše a Árona o přímluvnou modlitbu.
16[20]Hospodin řekl Mojžíšovi: „Za časného jitra se postav před faraóna, až vyjde k vodě. Řekneš mu: Toto praví Hospodin: Propusť můj lid, aby mi sloužil! 17 [21] Jestliže můj lid nepropustíš, pošlu na tebe, na tvé služebníky, na tvůj lid i na tvé domy mouchy. Domy Egypťanů budou plné much, i ta půda, na které žijí. 18 [22]Ale zemi Gošen, kde se zdržuje můj lid, v onen den podivuhodně odliším. Tam mouchy nebudou, abys poznal, že já jsem Hospodin i uprostřed této země. 19 [23] Učiním rozdílk mezi lidem svým a lidem tvým. Toto znamení se stane zítra."
20[24] A Hospodin tak učinil. Dotěrné mouchy vnikly do domu faraónova, do domu jeho služebníků a na celou egyptskou zemi. Země byla těmi mouchami zamořena. 21[25]Tu povolal farao Mojžíše a Árona a řekl: „Nuže, přineste oběť svému Bohu zde v zemi." 22[26]Moj-žíš odpověděl: „Nebylo by správné, abychom to učinili. To, co máme obětovat Hospodinu, svému Bohu, je Egypťanům ohavností1. Copak by nás neukamenovali, kdybychom před nimi obětovali, co je jim ohavností? 23[27]Odejde-me do pouště na vzdálenost tří dnů cesty a tam
bkr
Kapitola 8.
l*k. 5,1; 7,16.
7 *k. 7,22.
8 *k. 10,17; 12,31.
tl Král. 13,6.
10 *k. 9,14;
15,11.
1 Koř. 8,5.6.
15 *k. 7,13.22. tk. 4,21.
16 *Žalm 105,31.
19 *Žalm 8,4; t64,10.
20 *k, 5,1; 7,16; 8,1.
22 *Žalm 4,4.
23 *Zalm 111,9. 25 *k. 8,8; 10,16. 27 •k. 3,18.
' V pozadí je patrně vzpomínka na drobopraveckou praxi. Znamení krve je zlé znamení - pro druhého. Proto egyptští věštci neuzdravují vody, nýbrž ,učiní totéž'. To je zlé znamení, ale tentokrát pro Izraele. k Dosl: výkupné (sr Iz 50,2).
1 Obětní zvířata Izraelců (berani, býci aj.) byla pro Egypťany posvátná a nesměla se tudíž obětovat. Ještě v 5. století kněží beranino boha-stvořitele Chnuma zbořili židovské kolonu v Jébu (Elefantině) chrám, pobouřeni tamním velikonočním hodem beránka.
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 8 -9
ČEP
24 v. 4 26 v. 8
28 v. 11; :Ex4,21
9. kapitola
1 Ex 5,1
2 Ex 7,27 :lz 1,20
3 :Ex 3,20
4 Ex 8,1811,7
7 :Ex 4,21
8 :Gn 19,28 Ex 19,18
9 :Dt 28,27 10:2j 16,2
12 :Ex4,21
13 Ex 8,16 5,1
14 Ex 8,6
16 Ex 14,4 >Ř9,17
23 :Ž 18,14 Z) 16,21
25 Ž 78,47
26 v. 4 Ex 8,18
27 Ex 10,16 :1S 15,24
28 Ex 8,4
:1S 12,19
29 :Ž 141,2; Ex 19,5
ČEP . BKR
98
budeme obětovat Hospodinu, svému Bohu, jak nám nařídil" 24[28]Farao řekl: „Propustím vás tedy, abyste obětovali Hospodinu, svému Bohu, na poušti. Jenom neodcházejte příliš daleko. Proste za mne." 25[29]Mojžíš odvětil: „Až od tebe odejdu, budu prosit Hospodina a zítra odletí mouchy od faraóna, od jeho služebníků i od jeho lidu. Jen ať nás opět farao neobelstí, že by nechtěl propustit lid, aby obětoval Hospodinu." 26[30]Pak Mojžíš od faraóna odešel a prosil Hospodina. 27[31]A Hospodin učinil, jak Mojžíš řekl. Mouchy odletěly od faraóna, od jeho služebníků i od jeho lidu. Ani jediná nezůstala. 28 [32] Ale farao zůstal v srdci neoblomný i tentokrát a lid nepropustil.
Dobytčí mor
Hospodin stíhá Egypt dobytčím morem; stáda Izraelců nejsou postižena.
91 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraóna a promluv k němu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil! 2 Budeš-li se zdráhat jej propustit a zatvrdíš-li se proti nim ještě víc, 3tu na tvá stáda, která jsou na poli, na koně, na osly, na velbloudy, na skot i na brav, dolehne Hospodinova ruka velmi těžkým morem.4 Hospodin však bude podivuhodně rozlišovat mezi stády izraelskými a stády egyptskými, takže nezájde nic z toho, co patří Izraelcům. ^Hospodin také určil lhůtu: Zítra toto učiní Hospodin v celé zemi." 6 A nazítří to Hospodin učinil. Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských stád nepošel jediný kus. 7Farao si to dal zjistit, a vskutku z izraelských stád nepošel jediný kus; přesto zůstalo srdce faraónovo neoblomné a lid nepropustil.
Vředy
Nemoc přichází i na lidi a podlehnou jí dokonce také egyptští věštci.
8Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: „Naberte si plné hrsti sazí z pece a Mojžíš ať je rozhazuje faraónovi před očima směrem k nebi. 9Bude z nich po celé egyptské zemi poprašek, který způsobí na lidech i na dobytku po celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic." 10Nabrali tedy saze z pece, postavili se před faraóna a Mojžíš je rozhazoval směrem k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic. H Ani věštci se nemohli postavit před Mojžíše pro vředy, neboť vředy byly na věšt-
281 řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.
290dpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.
30A vyšed Mojžíš od Faraóna, modlil se Hospodinu.
311 učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraóna, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že *ani jedné žížaly nezůstalo.
32Ale Farao *ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.
KAPITOLA 9-
Zmoření dobytka. 8. Vředové Egyptští, 13. a krupobití veliké.
ITedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraónovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid *můj, ať mi slouží.
2Pakli 'nebudeš chtíti propustiti, než předce drže-ti je budeš:
3Aj, *ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.
4 A *učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.
5A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.
61 učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel *všec-ken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.
71 poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraónovo, a nepropustil lidu.
81 řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraónovýma.
91 obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech "Vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.
lONabravše tedy popela z peci, stáli před Faraónem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.
11 Aniž mohli čarodějníci stati před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.
121 zsilil Hospodin srdce Faraónovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.
99
EXODUS 9
BKR . ČEP
13Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraónem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: * Propusť lid můj, ať mi slouží.
14Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé,
i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, *žeť
není podobného mně na vší zemi. lSNebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych
tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl
vyhlazen z země. 16Ale však proto jsem tě zachoval, abych *ukázal na
tobě moc svou, a t aby vypravovali jméno mé na
vší zemi.
17Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?
18Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.
l9Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.
20Kdo tedy z služebníků Faraónových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.
21 Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.
221 řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, *ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.
23Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin *krupobitím na zemi Egyptskou.
241 bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.
251 ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.
26Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.
27Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: *Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.
28Modlte *se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.
291 řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, •rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane,
cích i na všech Egypťanech. l2Hospodin však zatvrdil faraónovo srdce, takže je neposlechl, jak Hospodin Mojžíšovi předpověděl.
Krupobití
Mojžíš znovu jedná s faraónem a ohlašuje další pohromu. Krupobití zničí úrodu na polích.
13Hospodin řekl Mojžíšovi: „Za časného jitra se postav před faraóna. Řekneš mu: Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužil! 14Tentokrát zasáhnu do srdce všemi svými údery tebe i tvé služebníky a tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já. 15 Vždyť už tehdy, když jsem vztáhl ruku, abych bil tebe i tvůj lid morem, mohl jsi být vyhlazen ze země. 16Avšak proto jsem tě zachoval, abych na tobě ukázal svou moc a aby se po celé zemi vypravovalo o mém jménu. 17Stále jednáš proti mému lidu zpupně a nechceš jej propustit. 18 Proto spustím zítra v tuto dobu tak hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho vzniku až do nynějška. 19Nuže, dej odvést do bezpečí svá stáda a všechno, co máš na poli. Všechny lidi i dobytek, vše, co bude zastiženo na poli a nebude shromážděno do domu, potluče krupobití, takže zemřou." 20Kdo z faraónových služebníků se Hospodinova slova ulekl, zahnal své otroky a svá stáda do domů. 21 Kdo si slovo Hospodinovo nevzal k srdci, nechal své otroky a svá stáda na poli.
22Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni svou ruku k nebi. Na celou egyptskou zemi dolehne krupobití, na lidi, na dobytek i na všecky polní byliny v egyptské zemi." 23Když Mojžíš vztáhl svou hůl k nebi, dopustil Hospodin hromobití a krupobití. Na zemi padal oheň. Tak Hospodin spustil krupobití na egyptskou zemi. 24Ňasta-lo krupobití a uprostřed krupobití šlehal oheň; něco tak hrozného nebylo v celé zemi egyptské od dob, kdy se dostala do moci tohoto pro-národa. 25Krupobití potlouklo v celé egyptské zemi všechno, co bylo na poli, od lidí po dobytek; krupobití potlouklo také všechny polní byliny a polámalo všechno polní stromoví. 26Jenom v zemi Gošenu, kde sídlili Izraelci, krupobití nebylo. 27Tu si farao dal předvolat Mojžíše a Árona a řekl jim: „Opět jsem zhřešil. Hospodin je spravedlivý, a já i můj lid jsme svévolníci. 28Proste Hospodina. Božího hromobití a krupobití je už dost. Propustím vás, nemusíte tu už dál zůstat." 29Mojžíš mu odvětil: „Jen
bkr
31 *k. 10,19; 14,28.
32 *k. 7,13.22.
Kapitola 9.
1 *k. 5,1; 7,16; 8,1.20.
2 *k. 8,2.
3 *5 Mojž. 2,15.
4 *k. 8,22.
6 *Žalm 78,49. 9 *5 Mojž. 28,27.
13 *k. 5,1; 7,16.
14 *k. 8,10; 15,11.
16 *Řím. 9,17; tk. 10,2.
22 *Žalm 18,14.
23 *Joz. 10,11. Žalm 78,47.
27 *k. 10,16. 1 Sam. 15,24.
28 *1 Sam. 12,19.
29 *ŽaIm 141,1.2. fl Mojž. 19,5.
DRUHA MOJŽIŠOVA 9-10
ČEP
33 :lKr 8,22 35 Ex 8,11
10. kapitola
1:1S6,6
2 Ex 6,2.8
3 Ex 5,3
4 Ex 7,27 9,2
5 :|l 1,4
7 :lz 8,14 9 Ex 5,1
13 :J1 ln
14 Ž 105,34
16 Ex 9,27
17 Ex 8,4; ::Zj 9,6
19 :Ex 8,27 14,28
20 :Ex 4,21
21 :Mt 27,45
22 Ž 105,28 24 :v. 10
ČEP . BKR
100
co vyjdu z města, rozprostřu své dlaně k Hospodinu. Hromobití přestane a krupobití skončí, abys poznal, že země je Hospodinova. 30Vím ovšem, že ty ani tvoji služebníci se stále ještě nebudete Hospodina Boha bát."
31 Potlučen byl len a ječmen, protože ječmen byl už v klasech a len nasazoval tobolky. 32Pšenice a špalda však potlučeny nebyly, protože jsou pozdní.
33Mojžíš vyšel od faraóna z města a rozprostřel dlaně k Hospodinu. Hromobití a krupobití přestalo a déšť už nezaplavoval zemi. 34Když farao viděl, že přestal déšť a krupobití i hromobití, hřešil dále. Zůstal v srdci neoblomný, on i jeho služebníci. 35Srdce faraónovo se zatvrdilo a Izraelce nepropustil, jak Hospodin skrze Mojžíše předpověděl.
Kobylky
Po novém, neúspěšném jednání s faraónem zničí záplava kobylek zbytek úrody v zemi,
1 f\ lHospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup A Vr před faraóna. Já jsem totiž učinil jeho srdce i srdce jeho služebníků neoblomné, abych mohl uprostřed nich provést tato svá znamení 2a ty abys mohl vypravovat svým synům i vnukům o tom, co jsem v Egyptě dokázal, i o znameních, která jsem mezi nimi udělal, ať víte, že já jsem Hospodin." 3Mojžíš a Áron tedy předstoupili před faraóna a řekli mu: „Toto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Jak dlouho se budeš zdráhat pokořit se přede mnou? Propusť můj lid, aby mi sloužil. 4Budeš-li se zdráhat propustit můj lid, pak na tvé území uvedu zítra kobylky. 5Přikryjí povrch země, takže nebude možno zemi ani vidět, a sežerou zbytek toho, co vyvázlo, co vám zůstalo po krupobití. Ožerou také všechny stromy, které vám na polích znovu raší. ^Naplní tvé domy, domy všech tvých služebníků i domy všech Egypťanů. Něco takového neviděli tvoji otcové ani dědové od doby, kdy začali obdělávat půdu, až dodnes." Nato se Mojžíš obrátil a odešel od faraóna. 7Faraónovi služebníci řekli: „Jak dlouho nám bude tento člověk léčkou? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu, svému Bohu. Což jsi dosud nepoznal, že hrozí Egyptu zánik?" ^Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraónovi. Ten jim řekl: „Nuže, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?" ^Mojžíš odvětil: „Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme slavnost Hospodinovu."
i krupobití více nebude, abys poznal, že f Hospodinova jest země.
30A/e vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha,
311 potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.
32Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.
33Tedy Mojžíš vyšed od Faraóna z města, *rozpro-střel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.
34Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.
351 zsililo se srdce Faraónovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojzise.
KAPITOLA 10.
Kobylky a tmy hrozné v Egyptě.
II řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraónovi, ačkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníků jeho, abych učinil divy tyto své u prostřed nich;
2A abys ty vypravoval v uši synů svých i vnuků svých, *co jsem učinil v Egyptě, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste věděli, že já jsem Hospodin.
31 všel Mojžíš s Aronem k Faraónovi, a řekli jemu: Takto praví Hospodin Bůh Hebrejský: Dokavadž nechceš se ponížiti přede mnou? Propusť lid můj, ať mi slouží.
4Pakli *nechceš propustiti lidu mého, aj, já uvedu zítra kobylky na krajinu tvou.
5 A přikryjí svrchek země, aby jí nebylo viděti, a snědí *ostatky pozůstalé, kteříž vám zanecháni jsou po krupobití; zhryzou vám také každý strom pučící se na poli.
6 A naplní domy tvé, i domy všech služebníků tvých, a domy všech Egyptských; čehož neviděli otcové tvoji a otcové otců tvých, od počátku bytu svého na zemi až do dne tohoto. A odvrátiv se, vyšel od Faraóna.
7Řekli pak služebníci Faraónovi k němu: Dokavadž tento bude *nám osidlem? Propusť ty muže, ať slouží Hospodinu Bohu svému. Zdaž ještě nevíš, že zkažen jest Egypt?
81 zavolán jest Mojžíš s Aronem před Faraóna. Jimž řekl: Jděte, služte Hospodinu Bohu svému. Kdo jsou ti, kteříž jiti mají?
9A odpověděl Mojžíš: S dítkami i s starými našimi půjdeme, s syny i s dcerami našimi, s ovcemi a s větším dobytkem naším odejdeme; nebo slavnost Hospodinovu držeti máme.
101
BKR . ČEP
EXODUS 10
lOTedy řekl jim: Nechať jest tak Hospodin s vámi, jako já propustím vás i dítky vaše. Hleďte, nebo zlé jest před tváři vaší.
HNe&wtíŕeŕ'tak. Jděte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte. I vyhnáni jsou od tváři Faraónovy.
l2Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou na zemi Egyptskou pro kobylky, ať vystoupí na zemi Egyptskou, a sežerou všelikou bylinu země té, cožkoli zůstalo po *krupobití.
131 vztáhl Mojžíš hůl svou na zemi Egyptskou; a Hospodin uvedl vítr východní na zemi, aby vál celého toho dne a celou noc. A když bylo ráno, vítr východní přinesl kobylky.
14A Vystoupily kobylky na všecku zemi Egyptskou, a připadly na všecky končiny Egyptské nesčíslně. Před těmi nebylo takových kobylek, aniž po těch takové budou.
151 přikryly veškeren svrchek země, tak že pro ně nebylo lze znáti země; a sežraly všelikou bylinu země, a všeliké ovoce na stromích, kteréž zůstalo po krupobití; a nepozůstalo nic zeleného na stromích a bylinách polních ve vší zemi Egyptské.
l6Tedy Farao spěšně *povolav Mojžíše s Aronem, řekl: tZhřešil jsem proti Hospodinu Bohu vašemu, i proti vám.
17 Ale nyní, odpusť, prosím, hřích můj aspoň tento, a modlte se Hospodinu Bohu vašemu, ať jen tuto *smrt odejme ode mne.
18Protož vyšed Mojžíš od Faraóna, modlil se Hospodinu.
191 obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře Rudého, takže nezůstalo *žádné kobylky ve vší krajině Egyptské.
20Ale obtížil Hospodin srdce Faraónovo, a nepropustil synů Izraelských.
211 řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, a *bude tma na zemi Egyptské, a makati ji budou.
221 vztáhl Mojžíš ruku svou k nebi, a byla tma *pře-hustá po vší zemi Egyptské za tři dni.
23Aniž viděl jeden druhého, a aniž kdo vstal z místa svého za tři dni; ale synové Izraelští všickni měli světlo v příbytcích svých.
24potom 'povolav Farao Mojžíše, řekl: Jděte, služte Hospodinu. Toliko ovce vaše a větší dobytek váš nechať zůstane, také dítky vaše půjdou s vámi.
250dpověděl Mojžíš: Dáš také v ruce naše oběti a zápaly, kteréž bychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.
26A protož také dobytek náš půjde s námi, a nezůstane ani kopyta; nebo z nich vezmeme ku poctě
WFarao jim však řekl: „To tak! Myslíte si, že Hospodin bude s vámi, když vás propustím s dětmi? To jste si zamanuli špatnou věc. HKdepak! Vy muži si jděte a služte Hospodinu, když o to tak stojíte." A vyhnali je od faraóna.
12Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni nad egyptskou zemi ruku, aby přilétly na egyptskou zemi kobylky a sežraly všechny byliny země, všechno, co zůstalo po krupobití." l3Mojžíš tedy vztáhl nad egyptskou zemi hůl a Hospodin přihnal na zemi východní vítr. Ten vál po celý den a celou noc. Když nastalo jitro, přinesl východní vítr kobylky. 14Kobylky přilétly na celou egyptskou zemi a spustily se na celé území Egypta v takovém množství, že tolik kobylek nebylo nikdy předtím ani potom. I5při-kryly povrch celé země, až se na zemi zatmělo, a sežraly všechny byliny na zemi i všechno ovoce na stromech, co zbylo po krupobití. Na stromech a na polních bylinách po celé egyptské zemi nezbylo nic zeleného. 16Farao rychle povolal Mojžíše a Árona. Řekl jim: „Zhřešil jsem proti Hospodinu, vašemu Bohu, i proti vám. 17 Sej mi prosím můj hřích ještě tentokrát a proste Hospodina, svého Boha, aby jen odvrátil ode mne tuto smrt." 1% Mojžíš od faraóna odešel a prosil Hospodina. 19Tu Hospodin obrátil vítr a velmi silný mořský vítr odnesl kobylky a prudce je vrhl do Rákosového moře, takže na celém egyptském území nezůstala jediná kobylka. 20Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce nepropustil.
Temnota
Hospodin sesílá na Egypt tmu. Farao slibuje propustit lid, ale nechce dovolit, aby s sebou vzal stáda.
21 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vztáhni svou ruku k nebi a egyptskou zemi zahalí temnota, taková temnota, že se dá nahmatat." 22Mojžíš vztáhl ruku k nebi. Tu nastala po celé egyptské zemi tma tmoucí a trvala po tři dny. ^Lidé neviděli jeden druhého; po tři dny se nikdo neodvážil hnout ze svého místa. Ale všichni Izraelci měli ve svých obydlích světlo. 24Parao povolal Mojžíše a řekl: „Odejděte! Služte Hospodinu! Zanechte tu jenom svůj brav a skot. Také vaše děti mohou jít s vámi." 25Mojžíš odpověděl: „Ty sám nám dáš potřebné k obětním hodům a k zápalným obětem, abychom je připravili Hospodinu, svému Bohu. 26půjdou s námi i naše stáda, ani pazneht tu nezůstane. Budeme z nich
bkr
33*1 Král. 8,22.
Kapitola 10.
2 *1 Sam. 6,6.
4 *k. 8,2; 9,2.
5 »10611,4. 7 «IzaL 8,14. 12 *k. 9,23.
14 *Žalm 105,34.
16 *k. 8,8.25. tk. 9,27.
17 "Zjev. 9,6.
19 *k. 8,31; 14,28.
21 *lzai. 50,3. Mat. 27,45.
22 *Žalm 105,28. 24 *k. 8,8; 12,31.
DRUHÁ MOJŽÍŠOVA 10-11
čep
27 :Ex4,21
11. kapitola
2 Ex 3,22 12,35
5 Ex 4,23 12,29; :Iz 47,2
7 Ex 8,18 9,4
10 :Ex 4,21
12. kapitola
2 :Ex 13,4
5 :Lv 22,20
6 Lv 23,5 Nu 9,5
7 w. 13.22
8 Nu 9,11
9 ::Dt 16,7
10 Nu 9,12
11 Dt 16,3 :Iz 52,12
12 Ž 136,10 >Žd 11,28; Nu 33,4
13 :Ex 30,12
15 Ex 13,7 23,1534,18; :Gn 17,14
16 :Lv 23,3
ČEP . BKR
102
brát k službě Hospodinu, svému Bohu. My ještě nevíme, čím budeme Hospodinu sloužit, dokud tam nepřijdeme." 27 Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce a on je nedovolil propustit. 28Farao řekl: „Odejdi ode mne. Dej si pozor, ať mi už nepřijdeš na oči. Neboť v den, kdy mi přijdeš na oči, zemřeš!" 29Mojžíš odpověděl: „Jak jsi řekl. Už ti na oči nepřijdu."
Ohlášení poslední pohromy
Mojžíš ohlašuje Izraelcům brzké vysvobození a faraónovi smrt všeho prvorozeného v Egyptě.
nlHospodin řekl Mojžíšovi: „Ještě jednu ránu uvedu na faraóna a na Egypt. Potom vás odtud propustí, nadobro vyhostí, přímo vás odtud vyžene. 2Vybídni lid, ať si vyžádá každý muž od svého souseda a každá žena od své sousedky stříbrné a zlaté šperky." 3 A Hospodin zjednal lidu v očích Egypťanů přízeň. Také sám Mojžíš platil v egyptské zemi za velice významného v očích faraónových služebníků i v očích lidu.
^Mojžíš řekl faraónovi: „Toto praví Hospodin: O půlnoci projdu Egyptem. 5Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraónova, který sedí na jeho trůnu, po prvorozeného syna otrokyne, která mele na mlýnku, i všechno prvorozené z dobytka. 6Po celé egyptské zemi se bude rozléhat veliký křik, jakého nebylo a už nebude. 7 Ale na žádného Izraelce ani pes nezavrčí, ani na člověka ani na dobytče, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egyptem a Izraelem. 8Všichni tito tvoji služebníci sestoupí ke mně, budou se mi klanět a říkat: Odejdi ty i všechen lid, který jde za tebou! Teprve potom odejdu." Nato Mojžíš, planoucí hněvem, od faraóna odešel.
9Hospodin řekl Mojžíšovi: „Farao vás neposlechne, a tak mých zázraků v egyptské zemi ještě přibude." lOMojžíš a Áron všechny ty zázraky před faraónem učinili, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce ze své země nepropustil.
Hospodinu Bohu našemu. My pak nevíme, čím sloužili máme Hospodinu, dokudž nepřijdeme tam.
27Zatvrdil pak Hospodin srdce Faraónovo, tak že nechtěl propustiti jich.
281 řekl mu Farao: Odejdi ode mne, a varuj se, abys více neviděl tváři mé; nebo *v který den uzříš tvář mou, umřeš.
290dpověděl Mojžíš: *Dobře jsi řekl; neuzřímť více tváři tvé.
KAPITOLA 1L
Předpovědění poslední rány Egypta a rozkaz Boží o zloupení jeho.
IŘekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraóna a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.
2Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý *od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.
3 A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraónových i před očima lidu.)
41 řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta.
5 A pomře všecko *prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraónova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného tděvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.
61 bude křik veliký po vší zemi Egyptské, *jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.
7U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk *ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.
81 sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všec-ken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraóna s velikým hněvem.
91 řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.
10 Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraónem; Hospodin pak zatvrdil *srdce Faraónovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.
mDosL: mezi oběma večery; buď před západem slunce, když se slunce začíná schylovat k západu (farizeové, talmud)
nebo po západu, než se úplně setmí (samaritáni). n + a kosti mu nezlámete, O' (sr v. 46; Nu 9,12; Ž 34,21; J 19,36).
° Kvas je tu připomínkou minulosti. Vstup do nového života nesmí být narušen ničím starým.
103
BKR . ČEP
EXODUS 12
KAPITOLA 12.
Nařízení hodu beránka. 29, Pobití prvorozených. 34. Vyjití z Egypta.
1 Mluvil pak Hospodin k *Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:
2Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.
3Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.
4ByMi by pak dům tak malý, že by s beránka bý-ti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.
5Beránka *bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.
6 A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění *Izraelského k večerou.
7 A ve z mouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jisti budou.
81 budou jisti noci té maso pečené ohněm, *s chleby přesnými; s bylinami hořkými jisti jej budou.
^Nebudete jisti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.
lONezanecháte z něho *ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.
UTakto jej pak jisti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jisti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.
12V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu *bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a tnade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.
l^Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když biti budu prvorozené v zemi Egyptské.
l4A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; *prá-vem věčným slaviti jej budete.
15Za sedm *dní přesné chleby jisti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, tvyhlazena bude duše ta z Izraele.
16A v den první 6«der'*shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se
velikonoce a vyjiti z egypta
Nařízení hodu beránka
Hospodin přikazuje, aby se lid připravil na slavení velikonoc. Mojžíš to oznamuje izraelským starším.
"1 f% lHospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi A v egyptské zemi: 2 „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem v roce, 3Vyhlaste celé izraelské pospolitosti: Desátého dne tohoto měsíce si každý vezmete beránka podle svých rodů, beránka na rodinu. 4 Kdyby byla rodina malá a na beránka by nestačila, přibere si každý souseda, který bydlí nej blíže jeho rodiny, aby doplnil počet osob. Podle toho, kolik kdo sní, stanovíte počet na beránka. 5Bude-te mít beránka bez vady, ročního samce. Vezmete jej z ovcí nebo z koz. ^Budete jej opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Navečerm bude celé shromáždění izraelské pospolitosti beránky zabíjet. 7pak vezmou trochu krve a potřou jí obě veřeje i nadpraží u domů, v nichž jej budou jíst. 8Tu noc budou jíst maso upečené na ohni a k nému budou jíst nekvašené chleby s hořkými bylinami. 9Nebu-dete z něho jíst nic syrového ani vařeného ve vodě, nýbrž jen upečené na ohni s hlavou i s nohama a vnitřnostmi. lONic z něho nenecháte do rána". Co z něho zůstane do rána, spálíte ohněm. H Budete jej jíst takto: Budete mít přepásaná bedra, opánky na nohou a hůl v ruce. Sníte jej ve chvatu. To bude Hospodinův hod beránka. 12Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin. 13Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás zhoubný úder, až budu bít egyptskou zemi. 14Ten den vám bude dnem pamětním, budete jej slavit jako slavnost Hospodinovu. Budete jej slavit po všechna svá pokolení. To je provždy platné nařízení. 15Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. Hned prvního dne odstraníte ze svých domů kvas°. Každý, kdo by od prvního do sedmého dne jedl něco kvašeného, bude z Izraele vyobcován. IGPrvního dne budete mít bohoslužebné shromáždění. I sedmého dne budete mít bohoslužebné shromáždění. V těch dnech se nebude konat žádné dílo. Smíte si připravit jen to, co každý potřebuje
bkr
28 *1 Moji. 2,17.
29 *Jan 19,37.
Kapitola 11.
2 *k. 3,22; 12,35.
5 *k. 4,23; 12,29. f Izai. 47,2.
6 *Mat. 24,21.
7 *Joz. 10,21. 10 *k. 10,20.
Kapitola 12.
1 *k. 9,8.
3 Mojž. 10,8; 11,1.
5 *Žid. 7,26.
6 *3 Mojž. 23,5.
4 Mojž. 9,5; 28,4.
8*4 Mojž. 9,11.
10 *4 Mojž. 9,12.
12 *Žalm 136,10. Žid. 11,28. Ť4 Mojž. 33,4.
14 *Řím. 10,4.
15 *k. 23,15; 34,18.
tl Mojž. 17,14.
16 *3 Mojž. 23,3.