KLÍNOVÉ PÍSMO


- nejstarší znaky: jen určité logogramy


metody rozšíření použitelnosti znakového systému

1) multivalentnost znaků/logogramů - sémantická asociace: KA „ústa“ → zub, nos, slovo, mluvit

                                                                   - fonemická asociace: TI „šíp“ →
ti.l „žít“


        SAR „zahrada“ → sar „psát“

2) složené znaky – ze 2 nebo více existujících znaků – rozhodující většinou jen význam znaků

           NAĜ „pít“  =  KA „ústa“ + A „voda“

          GEME[2] „otrokyně“  =  MUNUS „žena“ + KUR „hora“



POMOCNÉ ZNAKY = logogramy jako sémantičtí nebo fonemičtí ukazatelé

1) sémantičtí ukazatelé = DETERMINATIVY

          DIĜIR  „bůh“ → ^DEN.LÍL = en-líl

                                        EN.LÍL^KI = (město) Nibru

2) fonemičtí ukazatelé = FONETICKÉ KOMPLEMENTY

          ^ĜIŠ-TÚG PI  =  ĝeštug  „ucho“

          ^ĜIŠ PI ^TÚG

          GÍD^a   /kitʔa/ „vyměřený“

FONOGRAMY (sylabogramy) – odvozeny obvykle od výslovnosti logograficky zapsaného slova

         DAM „manžel(ka)“  →  dam

         GA „mléko“  →  ga

- často podle akrofonického principu

         KID /k^het/ „rohožka“  →  ke[4]

         BÍL  /pil/  „pálit“  →  bí


- podle opačného principu (podle koce slova)

          IRI  →  rí


- fonografické hodnoty odvozené od jiných fonografických hodnot

         an  /ʔan/  „nebe“  →  am[6]

         mu  „rok“, „jméno“  →  ĝu[10]  /ŋu/

         ni  →  né

         rí  →  ré


- defektní zápis koncových konsonantů ve slabikách

        /munnandim/  „vymodeloval, vytvořil pro něho“

       mu-na-dím  →  mu-un-na-an-dím

- omezený inventář KVK znaků: kam, nam, dab[6], gáb…

- znaky KV s hodnotami KVK: ba  →  /bab/, /ban/

                                                    mu  →  /mun/


ALTERNATIVNÍ METODY

1) metoda doložená v Eble (24. st. př. Kr.)

        KV-KV = /KVK/

        buqlum = <bù-qù-lum>


2) metoda z vlastní Mezopotámie

        KV–VK = /KVK/

        bí-du[11] “řekl”  →  bí-in-du[11]

        su-si  „kůžičkář“  →  su-si-ig



ZÁPIS DLOUHÝCH VOKÁLŮ

1) omezeně užívaná sumerská metoda – zvláštní grafémy/fonogramy

        né  /ne/

        ne  /nē/

2) metoda tzv. plného psaní = vložení samostatného vokalického znaku (V) za znak KV nebo před znak
VK

       ab-si               a-ab-si  “bylo to položeno na to”

       nu-ub             nu-ù-ub



                                         STAROBABYLONŠTINA

Typy grafémů:

1) logogramy – slova

2) fonogramy – užívají se jen ve fonografické hodnotě, ne jako logogramy

                      - typy: V /a/, KV /ra/, VK /um/, KVK /lum/

3) grafémy s logografickou i fonografickou hodnotou (polyfonie grafémů)

        IGI   -   a) slovo īnum  “oko”

                    b) fonogram /ši/

        IGI-šu úḫ-tap-pí-id   „oko mu vypíchl“

        mi-sí ši-pi-ka  „Umyj si nohy!“


DETERMINATIVY – vždy sumerské

a) před slovem

        AN, DIĜIR  →  ^DXXX  „(bůh)…“

        GIŠ  →  GIŠ  „(strom/dřevo/dřevěný)“

b)  za slovem

         KI  →  XXX^KI  „(země)“

        MUŠEN  →  XXX^MUŠEN  „(pták)“


FONETICKÉ KOMPLEMENTY

ana AN-nim = ana Anim  “Anovi”

aššum AN-lim = aššum ilim  “kvůli bohu”

ša AN-e u KI-tim = ša šamê u erṣetim  “nebes a země”


- zpřesnění fonografické hodnoty grafémů KVK

aš-tap^ap-ra-ku  /aštapraku/  “poslal jsem ti”


                                           TRANSLITERACE

a-bu-um  “otec”  →  abum


akkadský text:  šum-ma a-wi-lum  „jestliže člověk“

sumerské logogramy:  UDU  „ovce“

                                    DUMU  „syn“

                                    DUMU.MEŠ  „synové“

determinativy:  ^ÍDPurattu  „(řeka) Eufrat“

                             ^DMarduk  „(bůh) Marduk“

fonetické komplementy:  A.ŠÀ-am  =  eqlam  „pole“

                                               A.ŠÀ^-am

nedoložené, ale doplněné znaky:  [ar-nam e-mi-id]

vložení opomenutého grafému:  ṣe-eḫ<-ḫe>-er-ta

přebytečné grafémy:  šè-a-am šà i-na <<ša i-na>>


                                         HOMOFONIE GRAFÉMŮ

- sekvence hlásek /ur/

   UR    /ur/

  ÚR  =  UR[2]    /ur[2]/


    PA    /pa/                   /ba[2]/, /ḫad/, /ḫás/, /sàk/, /zák/

  BA    /pa[2]/                 /ba/


   SA    /sa/

            ZA    /sa[3]/             /za/, /ṣa/

  ŠAG[5] (SA[6])   /sa[6]/


Index 1  -  neoznačuje se

Index 2  =  (pá)  accent aigu/ostrý přízvuk

Index 3  =  (pà)  accent grave/tupý přízvuk







FONOGRAFICKÉ HODNOTY  VK, KV, KVK

- nevyjadřují systematicky rozdíly mezi znělými, neznělými a emfatickými hláskami

GIŠ    /iz, is, iṣ/

BA    /ba, pa/

KAB    /kab, kap/


Rozdíl ve fonografické hodnotě jen mezi /i/ a /e/:

- často stejné grafémy typu VK

IB    /ib, eb/

ID    /id, ed/

- ALE:  /in/  -  /en/

            /iš/  -  /eš/


- často stejné grafémy typu KV

DI    /di, de/

LI    /li, le/

- ALE:  /bi/  -  /be/

            /ti/  -  /te/

            /ši/  -  /še/

            /mi/  -  /me/

            /ni/  -  /ne/






LOGOGRAMY – různé významy