NOMINA - jako podstatná jména se skloňují i přídavná jména, některá zájmena a číslovky Podstatná jména a) kořenná (deradikální) - odvozená od kořene kořen *ab- → ab-um „otec“ b) slovesná (deverbální) - odvozená od sloves kořen *škn → šakān-um „položení“ (funguje jako infinitiv) - pro skloňování je důležité, zda kmen končí na konsonant nebo na vokál (nejčastěji –i/-ī, příp. –a/-ā) ward- „otrok“ kiri- „zahrada“ rubā- „vladař“ ROD - mužský a ženský - přirozený a gramatický a) gramatický rod – bezpříznakovým tvarem je mužský rod - ženský rod se vytváří pomocí sufixů b) přirozený rod – existují odlišná slova pro ženský a mužský rod (např. české jelen - srna) A) mužský rod (maskulinum) - v jednotném čísle není kmen rozšířen zvláštním sufixem (tzv. nulový morf) schéma tvoření: KMEN + Ø + PÁDOVÁ KONCOVKA (S MIMACÍ) B) ženský rod (femininum) - v jednotném čísle se vytváří od tvarů mužského rodu pomocí sufixů –t-, -at-, -et-. schéma tvoření: KMEN MASKULINA + -t-/-at-/-et- + PÁDOVÁ KONCOVKA (S MIMACÍ) - distribuce těchto alomorfů závisí na struktuře kmene substantiva v mužském rodě: zakončení kmene mužského rodu tvoření tvaru ženského rodu -VK- → -VK-t-um -iK[1]K[2]- → -iK[1]K[2]-t-um -uK[1]K[2]- → -uK[1]K[2]-t-um - → -t-um -V- → --t-um -aK[1]K[1]- → -aK[1]K[1]-at-um -aK[1]K[2]- → -aK[1]K[2]-at-um -eKK- → -eKK-et-um Feminina neodvozená od maskulinních tvarů a nevytvářená sufixy -t-/-at-/-et- - je jich málo - sémantika: označení částí lidského těla (většinou párové) a některá další šēp-um „noha“ uzn-um „ucho“ id-um „paže“ šinn-um „zub“ īn-um „oko“ ubān-um „prst“ elepp-um „loď“ māt-um „země“ ḫarrān-um „vojenské tažení“ nār-um „řeka“ - některá substantiva mají totožný tvar jak pro mužský, tak pro ženský rod gerr-um „cesta“ kuss-ûm „trůn“ lišān-um „jazyk“ ČÍSLO A PÁD číslo: jednotné číslo (singulár), množné číslo (plurál), dvojné číslo (duál) status rectus a status constructus - existují dva zvláštní nominální tvary, které se funkčně liší a mají i odlišné skloňování A) STATUS RECTUS = tvar plné deklinace B) STATUS CONSTRUCTUS = tvar neúplné deklinace - užívá se jen v případě, že se na něho váže tvar v genitivu, závislá (vedlejší) věta, sufigované osobní zájmeno STATUS RECTUS – skloňování - v singuláru má 3 pády: nominativ, genitiv, akuzativ - v plurálu a duálu má jen 2 pády: nominativ = casus rectus „přímý pád“ genitiv-akuzativ = casus obliquus „nepřímý pád“ - pádové tvary lze vyjádřit i předložkami – ty se pojí vždy s genitivem ina bītim „v domě“ itti wardim „s otrokem, od otroka“ JEDNOTNÉ ČÍSLO (SINGULÁR) - ve statu rectu má pro oba rody totožné tvary koncovek nominativ -u genitiv -i akuzativ -a - k těmto koncovkám se připojuje sufix –m (tzv. mimace): -um, -im, -am - ve starším období mohla být mimace příznakem determinace, ke konci starobabylonského období odpadá kmeny končící na vokál - dochází ke kontrakci vokálu kmene a vokálu koncovky na -û, -î/-ê, -â nominativ -V + -u → -û genitiv -a/ā + -i → -ê (*rubā-im > rubêm) jinak -V + -u → -î (*kiri-im > kirîm) akuzativ -V + -a → -â -i + -a → -ia (ale i dārâm) kolektiva Některá podstatná jména v jednotném čísle nemají množné číslo (singularia tantum = pouze singulár) a používají se i k označení většího množství. - český ekvivalent tuto charakteristiku nemusí sdílet! - často podstatná jména slovesná šaṭārum „psaní“ ṣabātum „uchopení“ - v češtině: hromadná – více věcí souborně * členstvo, žactvo, obyvatelstvo, lidstvo * nebo se tvoří příponou –i, -oví (např. dříví, listí, kamení, křoví), -ina (např. březina) látková * voda, pivo, písek, dřevo abstrakta – vlastnosti děje * píle, mladost, námaha, spaní DVOJNÉ ČÍSLO (DUÁL) Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost. - v češtině do 15. století - jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě - Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami; pes stál dvěma nohama ve vodě; setkal se se dvěma ženami) - v akkadštině je jeho užití podobné, používá se především se substantivy označujícími párové části těla šēpum „noha“ idum „paže“ īnum „oko“ - ve statu rectu má pro oba rody totožné tvary koncovek nominativ -ān (šēpān „nohy“) genitiv-akuzativ -īn/-ēn (-ēn u kmenů s vokálem -e-, např. šēp-ēn „nohou/nohy“) - místo duálu se někdy užívá množného čísla ženského rodu īn-āt-um „oči“ ubān-āt-um „prsty“ MNOŽNÉ ČÍSLO (PLURÁL) A) mužský rod nominativ -ū genitiv-akuzativ -ī/-ē (-ē u kmenů s vokálem -e-) kmeny končící na vokál - dochází ke kontrakci vokálu kmene a vokálu koncovky na -û, -î/-ê nominativ -V + -u → -û genitiv-akuzativ -a/ā + -i → -ê jinak -V + -u → -î Nepravidelné tvary plurálu - u substantiv abum „otec“, aḫum „bratr“, iṣum „strom“ - plurál se tvoří reduplikací konsonantu kořene (b, ḫ, ṣ) B) ženský rod nominativ -ātum/-ētum (-ētum u kmenů s vokálem -e-) genitiv-akuzativ -ātim -ī/-ētim (-ētim u kmenů s vokálem -e-) kmeny končící na vokál - dochází ke kontrakci vokálu kmene a vokálu sufixu na –āt- nominativ -V + -āt- → -âtum genitiv-akuzativ -V + -āt- → -âtim Feminina neodvozená od maskulinních tvarů a nevytvářená sufixy -t-/-at-/-et- v singuláru - plurál tvoří sufixem –ātum Nepravidelné tvary plurálu - u substantiva aḫātum „sestra“ - plurál se tvoří reduplikací konsonantu kořene (ḫ): aḫḫātum „sestry“ Pomnožná jména (pluralia tantum) - mají pouze tvar množného čísla, ale označují i 1 osobu nebo věc - v češtině: 1. části těla – ústa, mluvidla, žábry 2. nemoce – příušnice, souchotiny, zarděnky, spalničky 3. části + zařízení domu – vrata, kamna, dveře 4. nástroje – kleště, nůžky, vidle, hrábě, váhy, sáně 5. oděv – tepláky, trenýrky, kalhoty, plavky 6. hudební nástroje – housle, varhany, činely, tympány 7. potraviny – povidla, kvasnice, plíčky 8. svátky a slavnosti – Vánoce, Velikonoce, narozeniny, křtiny 9. činnosti – námluvy, zásnuby, oddavky, pletichy, žně 10. zeměpisná jména – Čechy, Alpy, Pardubice, Hradčany, Budějovice - v akkadštině: mû „voda“, dadmū „místa“, uššū „základy“, kišpū „čarodějnictví“, maškakātum „brány“ Přehled pádových koncovek Neproduktivní adverbiální pády Přídavná jména A) mužský rod (maskulinum) - skloňování substantiv a adjektiv mužského rodu je v jednotném čísle totožné - v množném čísle jsou odlišné koncovky: nominativ -ūtum genitiv-akuzativ -ūtim kmeny končící na vokál - dochází ke kontrakci vokálu kmene a vokálu koncovky na -û nominativ -V + -ūtum → -ûtum genitiv-akuzativ -V + -ūtim → -ûtim - kmeny končící na -i/-ī: doložené jsou i nestažené tvary (-iūtum) B) ženský rod (femininum) - skloňování substantiv a adjektiv ženského rodu je v jednotném i množném čísle totožné - kmeny končící na -i/-ī: doložené jsou i nestažené tvary (-iātum) rabītum „velká“ Přehled pádových koncovek plurálu u substantiv a adjektiv