ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta •Pavilon A15, 3. n.p. •Kamenice 5, 625 00 Brno UNIVERZITNÍ KAMPUS ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ manipulace manipulace informování manipulace informování konzultace manipulace informování konzultace partnerství manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci tvůrčí osobní podíl manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci tvůrčí osobní podíl PRODEJNA KNIH - PAVILON 9, 2. NP. (1868 - 1930) pohled1 hamza2 hamza3 125729vratnice profesor MUDr. Adolf Žáček, DrSc., vedoucí ústavu v letech 1958 - 1983 SOCIÁLNÍ SOCIÁLNÍ •ORTODOXNÍ LIBERÁLOVÉ • SOCIALISMUS • •DOGMATIČTÍ MARXISTÉ • REFORMISMUS • •KŘESŤANŠTÍ DEMOKRATÉ • CHARITA A SAMARITÁNSTVÍ • •ELITÁŘI • POHRDÁNÍ NIŽŠÍMI VRSTVAMI • SOCIÁLNÍ (Slovník jazyka českého) 1.Týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi, společenský. 2.Týkající se úsilí o zlepšení nebo změnu společenských poměrů. 3.Týkající se jednotlivce ve vztahu ke společnosti. SOCIÁLNÍ (Slovník jazyka českého) 1.Týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi, společenský. 2.Týkající se úsilí o zlepšení nebo změnu společenských poměrů. 3.Týkající se jednotlivce ve vztahu ke společnosti. SOCIÁLNÍ (východiska) •SOCIETAS • Jednota, společenství, spolek, společnost • •SOCIUS • kamarád, druh, společník • •SOCIALIS • společenský, spojenecký SOCIÁLNÍ (smysl slova) •ODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT V SOCIÁLNÍM KONTEXTU •ZÁJEM O LIDI •SDÍLENÁ ODPOVĚDNOST ZA EXISTENCI A ČINNOST SKUPIN, V NICHŽ KAŽDÝ ŽIJE LÉKAŘSTVÍ (Slovník jazyka českého) 1.Souhrn vědeckého poznání o nemocích, o jejich léčení a o předcházení nemocí. 2.Provozování lékařské praxe. LÉKAŘSTVÍ •Soubor poznatků, dovedností i praxe týkající se ochrany, upevnění, rozvoje a navrácení zdraví lidí, a to zejména pokud jde o prevenci, diagnostiku, prognózu, léčení a rehabilitaci. TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. SYSTÉM ODBORNÉ A VŠEOBECNĚ DOSTUPNÉ PÉČE O ZDRAVÍ VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ Clinicians_in_Intensive_Care_Unit Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Základní etapy zdravotní péče Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Základní etapy zdravotní péče TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZDRAVÍ LIDÍ Hlavní předmět zájmu sociálního lékařství JE ZDRAVÍ LIDÍ 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? Zdraví je mnohem horší, než by mohlo být: •kdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, •kdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici. POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? DETERMINANTY ZDRAVÍ •Zdravý životní styl •Genetický základ •Péče o zdraví a zdravotnictví •Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí) POPIS ANALÝZA CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ CO SPOLEČNĚ UDĚLÁME PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ LIDÍ? SPOLEČNÁ CESTA KE ZDRAVÍ: •Společný zájem o zdraví •Sdílená odpovědnost – posílení motivace a odpovědnosti občanů i institucí a organizací •Tvůrčí partnerství respektující jak svébytnost jedince, tak význam lidské sounáležitosti PÉČE O ZDRAVÍ •je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ •resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. • •Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ jedinec populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví nemoc ORIENTACE MEDICÍNY jedinec populace Běžná medicínská péče zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (A) jedinec populace Běžná medicínská péče A zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (D) OBLAST PUBLIC HEALTH jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc •PUBLIC HEALTH je v odborné literatuře poměrně dobře definováno jako: „organizované úsilí společnosti s cílem chránit, rozvíjet a navracet zdraví lidí. Jde o kombinaci vědeckých poznatků, dovedností i názorů směřujících k udržení a zlepšení zdraví lidí prostřednictvím kolektivních anebo sociálních aktivit. PUBLIC HEALTH je instituce, vědecký obor i praxe.“ OBLAST PUBLIC HEALTH MEDICINE jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc CESTA KE ZDRAVÍ jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc HEALTH PROMOTION PREJUDICE (PREDŽUDIS) •PŘEDPOJATOST, •PŘEDSUDEK, •ZAUJATOST, •UBLÍŽIT, UŠKODIT, POŠKODIT UNPREJUDICED OPEN MINDED Nezaujatě vnímat odlišné názory, jejich nositele nepovažovat za hlupáky nebo za nepřítele. Trpělivě usilovat o důstojná východiska při naplňování společného cíle: dosáhnout co nejlepšího zdraví lidí. EKVITA (EQUITY) •Spravedlnost opírající se spíše o lidskou slušnost než o literu zákona •Poctivost, slušnost, nestrannost •Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá potřebám ani skutečným možnostem. • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • a. ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, • b. charakteristiky životního způsobu, • c. charakteristiky životního prostředí, • d. stav, činnost a výsledky zdravotnictví. A.ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) •Vývoj střední délky života je relativně příznivý. Je však patrné zaostávání za vyspělými zeměmi. V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména kuřáctví, energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, nízká pohybová aktivita, vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, zneužívání alkoholu, léků a drog, nevhodné sexuální chování apod. • C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •K dílčímu zlepšení došlo až •v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ •Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb). •VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: •ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ. STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO JAPONSKO NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA věk kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU věk kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) věk kalendářní roky RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŽENY ŠVÉDSKO MAĎARSKO kalendářní roky věk kalendářní roky 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO MAĎARSKO MUŽI věk Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE) RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 ŽENY věk kalendářní roky 60 65 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO MAĎARSKO MUŽI Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE) RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 ŽENY věk kalendářní roky 60 65 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO MAĎARSKO MUŽI Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE) 200 300 400 500 600 700 800 900 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA MAĎARSKO MUŽI kalenářní roky počet případů na 100 000 ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO kalendářní roky 100 200 300 400 500 600 700 1970 1980 1990 2000 2010 2020 MAĎARSKO ŽENY ŠVÉDSKO počet případů na 100 000 Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). 150 200 250 300 350 400 1970 1980 1990 2000 2010 2020 MUŽI MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO kalendářní roky počet případů na 100 000 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). počet případů na 100 000 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO RAKOUSKO kalendářní roky KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ 87% OBYVATEL. ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP. A zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ klinická diagnóza A B zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života A B C zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza zdravé období délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života délka nemoci pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti prodloužení života ve zdraví medicínské prodloužení života PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT. SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 4,2 12,4 8,9 8,0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 63,3 64,6 61,9 71,0 13,2 13,5 10,8 9,6 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0 4,2 12,4 13,2 13,5 10,8 8,9 8,0 9,6 zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. 109 110 ALKOHOL 2 TABÁK 1 NADVÁHA A OBEZITA 3 NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5 SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4 VYSOKÝ KREVNÍ TLAK VYSOKÝ CHOLESTEROL VYSOKÝ KREVNÍ CUKR RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ DROGY POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004 pořadí Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 0 5 10 15 20 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. •SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO • KOUŘENÍ, • ALKOHOL, • OBEZITU • SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA • A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, •PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY. •