Eva Rubínová
 Základy neuropsychologického vyšetření
 Obsah neuropsychologického vyšetření
 Neuropsychologie:
 Alzheimerovy nemoci
 Frontotemporální lobární degenerace
 Lewy-body demence
 Vaskulární změny
 Klinická neuropsychologie je aplikovaná
věda, která se zabývá behaviorálními projevy
dysfunkcí mozku
Lezak, Howieson, Bigler, &Tranel (2012)
 Popis kognitivního profilu
 Pozornost a rychlost zpracování
 Paměť
 Exekutivní funkce
 Vizuokonstuktivní funkce
 Jazyk
 Populace není limitována neurologickými
poruchami (deprese, závislosti…)
 Hloubka deficitu
 Mírné kognitivní oslabení
 Mírná kognitivní porucha (MCI, Mild Cognitive
Impairment) – narušení výkonnosti alespoň v jedné
kognitivní doméně 1 až 1,5 standardní odchylky pod
úrovní průměrného výkonu zdravé populace
srovnatelného věku (a vzdělání)
Petersen (1999)
 Demence – narušení spojené s omezením
soběstačnosti (ABC: acitivities + behavior + cognition)
 Vytvoření cíleného rehabilitačního programu
 Metody cílené na jednotlivé kognitivní funkce
 Kvalitní standardizované metody
 Kritéria pro popis kognitivního deficitu
 Znalost kognitivního profilu
neurodegenerativních onemocnění
 Anamnéza
 Oblasti každodenního života, ve kterých se potíže
objevují
 Celková kognitivní výkonnost
 Screeningové testy – kognitivní „minibaterie“
 Senzitivnější až pro pokročilejší stádia
kognitivního deficitu, málo specifické
 MMSE, MoCA, Adenbookský kognitivní test
 Test hodin (různé skórovací systémy)
 Pozornost/rychlost zpracování
 Jazyk
 Učení a paměť
 Vizuokonstrukční schopnosti
 Exekutivní funkce
 Tyto bychom měli vyšetřit vždy
Verbální i neverbální materiál
 Krátkodobá a pracovní paměť
 Křivka učení a celková kapacita paměti
 Vybavení po interferenci a oddálené vybavení
 Spontánní vybavení a vybavení s vodítky
 Rekognice
 Vedlejší skóry (konfabulace a opakování)
 Verbální i neverbální materiál
 Digit span forwards – počet zopakovaných
čísel ve správném pořadí
 „BuduVám číst čísla. Pozorně poslouchejte a
až skončím, zopakujte čísla po mně přesně tak,
jak jsemVám je řekl/a.“
 Rychlost čtení slovo/s.
 Nesdružujte čísla k sobě
 Digit span backwords – počet zopakovaných
čísel v opačném pořadí
 „Teď po mě opakujte čísla v obráceném pořadí,
než je řeknu.“
 Rychlost čtení slovo/s.
 Nesdružujte čísla k sobě
 Volné vybavení a rekognice
 AuditoryVerbal LearningTest – Paměťový test
učení (např. Preiss, Rodriguez, Kawaciuková, &
Laing, 2007)
 Sada 15 slov (A), čte se celkem 5x, po každém
přečtení následuje volné vybavení (nezáleží na
pořadí slov)
 Poté se 1x přečte jiná sada 15 slov (B) s volným
vybavením
 Následuje první oddálené vybavení sady A, druhé
následuje po 30 min, pak rekognice
 Volné vybavení a vybavení s vodítky
 7minutový screeningový test (Topinková, Jirák, &
Kožený, 2002)
 Čtyři strany se čtyřmi obrázky, prezentaci každé
strany doprovází učení vodítka (kategorie)
 Např.: „Na této straně je obrázek ovoce, co je to?“
 Vybavení po krátkém nesouvisejícím úkolu:
spontánní, poté s vodítky
 Neverbální metoda BVMT-R
 BriefVisuospatial MemoryTest-Revised (Benedict,
1997).
 Strana se šesti obrazci prezentovaná 10 s
 Úkol – nakreslit co nejvíce obrazců přesně a na
správném místě
 Prezentace a vybavení se třikrát opakují
 Oddálené vybavení po 25 min
 Rekognice
 Neverbální metoda ROCFT
 Rey-Osterrieth Complex FigureTest
 Fáze kopie – překreslení
 Fáze reprodukce – kreslení z paměti (po 3 a 30
min)
 Rekognice může být použita
Iniciace, udržení činnosti, plánování, schopnost
ukončit činnost, změna nastavení, inhibice
 Verbální fluence (fonémická a sémantická)
 Písmena N, K, P
 Celkový počet slov vybavených za 1 min
 Iniciace činnosti (Start)
 Schopnost udržet průběh činnosti (Maintain)
 Schopnost zastavit/ukončit činnost (Stop)
 Změna nastavení (Shift)
 Test cesty:Trail MakingTest (TMT A & B)
 Vizuální zaměřená pozornost – forma A
 Změna nastavení – forma B, podíl B/A
 ROCFT
 Kopie – strategie kresby – generace a exekuce
plánu (Plan)
 Kostky (WAIS III)
 Generace a exekuce plánu (Plan)
 Celkový počet správných řešení a počet
chyb
 Stroop test –Victoria version
 Schopnost upravit odpověď (funkce
zpětné vazby; inhibice)
 Subtest Barvy
Vizuální konstrukce a vizuospaciální funkce
 Vizuální konstrukce
 ROCFT aTest hodin
 Vizuospaciální funkce
 Kostky (WAIS III)
 Judgement of Line Orientation
Pojmenování a sémantické funkce
 Boston NamingTest – pojmenování
 Spontánní
 Po sémantické nápovědě
 Po fonémické nápovědě
 Podobnosti
 Schopnost najít společnou kategorii
 Náročnější úlohy – schopnost abstrakce
 Kategorická fluence
 Vybavení ze sémantické paměti
 TMT A
 Pozornost vizuální zaměřená
 Stroop test
 SubtestyTečky a Slova
 Kódování symbolů (WAIS III)
 Pracovní paměť + psychomotorické tempo
 Shrnutí výsledků dle kognitivních domén a
oblastí
 Alternativní vysvětlení nízkých skórů
 Nálada, spánek, motivace, aktuální úzkost…
 Úroveň kognitivního deficitu
 Kognitivní profil
 Diferenciální diagnóza
 Doporučení
 Kritéria definující kognitivní deficit jsou pouze
obecná
 U MCI např. výkon v „kognitivní doméně“
 Neříkají nic o skóru v konkrétním testu
 Vyšší počet testů → vyšší pravděpodobnost
nízkého až extrémně nízkého skóru i u zdravého
člověka
 Neznáme prevalenci nízkých skórů v populaci
 Výsledkem může být falešně
pozitivní/negativní výsledek
Brooks, Iverson, Holdnack, & Feldman (2008)
 Interpretace stejných výsledků se může u
různých psychologů lišit
 Klinický úsudek je náchylný k chybám a zkreslením
 Snaha zachytit kognitivní deficit v počátku
 Mild Cognitive Impairment
 Stav bez demence
 Bez narušení denních aktivit (anebo jen s mírným
narušením)
 Subjektivní stížnosti pacienta nebo blízkého
člověka
 Objektivizovaný deficit v neuropsychologických
testech
Alzheimerova nemoc, Frontotemporální lobární
degenerace,Vaskulární demence, Demence s Lewyho
tělísky
 1906 – Alois Alzheimer
 Zodpovědná za asi polovinu demencí
 Prevalence asi 0,1 u 65leté populace, s věkem
se zvyšuje
 Finální dg vždy až post-mortem (betaamyloidové
plaky (důsledek špatného štěpení
proteinů) a neurofibrilární pletence
 Následek změn je umírání neuronů
 Počátek obvykle v mediálním temporálním
laloku – obvykle je primárně postižena paměť
 Nejedná se o neuropsychologicky uniformní
profil
 Typicky se projevuje deficitem epizodické paměti
 Může být však také deficit pracovní paměti (spíše v
pozdějších fázích; nebo jazyka ve frontální variantě)
 Epizodická paměť
 V počátcích ještě zachovalý recency efekt, primacy
efekt je však narušený, zhoršená schopnost učení
 Zapomínání
 V počátcích je oddáleně vybaveno tolik položek,
kolik bylo naučeno
 Sémantická paměť
 Narušena v pozdějších fázích, schopnost
pojmenovat obrázek, vybrat správný dle názvu,
popsat, k čemu slouží apod.
 Implicitní paměť
 Relativně zachovalá (procedurální; priming také,
ovšem ne v úkolu stem completion po prezentaci
slova)
 Pracovní paměť
 Méně položek, při articulatory suppression jsou
položky zapomenuty
 Donepezil, rivastigmin, galantamin (inhibitory
cholinesterázy)
 Pomůcky pro zapisování informací (kalendáře,
tabule), nácvik ukládat často používané věci na
jedno místo
 Reality orientation training (ROT)
 Pomáhá udržovat orientaci časem a místem
(opakování informací)
 Reminiscence therapy
 Fotografie, udržování kontinuity vlastního příběhu
 MMSE: 25
 Krátkodobá paměť, pracovní paměť,
exekutivní funkce, psychomotorické tempo
 Průměrné výkony
 Paměťové testy:
 AVLT: 4+7+7+7+8; 3; 3; rekognice 15+13FP
 16 slov: 3+9/16; 3 konfabulace
 BVMT-R: 3+2+2; 3
 ROCFT: 31; 8,5
 Počátek atrofie ve frontálních oblastech
 Projevy:
 V oblasti sociálního chování („prefrontální“ chování)
 Distraktibilita, zabíhavost, perseverace, stereotypie
 Narušení jazykových funkcí
 Očekáváme tedy:
 Exekutivní deficit; „frontální“ poruchu paměti;
narušení jazykových funkcí; sémantických funkcí
 Odlišné klinické projevy
 Behaviorální varianta
 Prefrontální/anteriorní temporální lalok
 Sémantická demence
 Počátek v temporálním laloku
 Primární progresivní afázie
 Levý frontotemporální lalok
Whitwell & Josephs (2012)
 MMSE: 24
 Krátkodobá paměť, pracovní paměť (prům.)
 Psychomotorické tempo (nižší průměr)
 Paměťové testy:
 AVLT: 1+5+7+8+11; 7; 7; rekognice 11+6FP
 16 slov: 7+8/16
 ROCFT: 24; 2,5
 Exekutivní funkce
 TMT A (-1sd),TMT B (-3sd), 2 chyby
 Stroop (<-1sd); Barvy 2 chyby
 Často náhlý počátek
(multiinfarktová/strategická)
 Fluktuace výkonu v čase
 Časté změny nálady, zvýšená iritabilita, mohou
být i změny motoriky
 Častější deficit pozornosti, exekutivních funkcí,
zpomalení psychomotorického tempa, ale také
porucha paměti…
Gaillard (2010)
 MMSE: 28
 Krátkodobá a pracovní paměť (-1sd)
 Psychomotorické tempo (TMT -2sd; Stroop -
2sd; verbální fluence -1 až 2sd, bez chyb)
 Paměťové testy:
 AVLT: 4+9+11+12+13; 11; 8; rekognice 9+1FP
 16 slov: 10+6/16
 ROCFT: 28; 12
 Depresivita + úzkostnost
 Počátek v okcipitálním laloku, postupná
difúze do ostatních částí mozku
 Fluktuace kognitivních funkcí
 Halucinace/pseudohalucinace
 Parkinsonské znaky
 Deficit vizuokonstrukce, exekutivních funkcí
Kantarci et al. (2012)
e.literakova@gmail.com