1
1. lekce
Gramatika
1. DEKLINACE
Do 1. deklinace patří substantiva zakončená v genitivu singuláru na -ae. V nominativu singuláru
bývají většinou zakončena na -a, odchylné zakončení se vyskytuje především u vlastních jmen
přejatých z řečtiny (viz výklad o skloňování řeckých jmen, 12. lekce).
Substantiva první deklinace jsou tzv. ā-kmeny, jejich kmenovým vokálem je tedy -ā-. V kombinaci
s různými pádovými příponami dochází k hláskovým změnám, a proto je -ā- viditelné pouze
v některých pádech.
Vzor: fēmina, ae, f. „žena“
sg. nom. fēmin-a pl. nom. fēmin-ae
gen. fēmin-ae gen. fēmin-ārum
dat. fēmin-ae dat. fēmin-īs
ak. fēmin-am ak. fēmin-ās
vok. fēmin-a vok. fēmin-ae
abl. fēmin-ā abl. fēmin-īs
Tvary jednotlivých pádů vytváříme tak, že od tvaru genitivu odtrhneme koncovku -ae a ke vzniklému
genitivnímu kmeni přidáváme další pádové koncovky.
Odlišnosti a shody mezi koncovkami
Vokativ singuláru se liší od ablativu singuláru pouze délkou.
Shodné koncovky se vyskytují v následujících pádech:
koncovka -a: nom. sg., vok. sg.
koncovka -ae: gen. sg., dat. sg., nom. pl., vok. pl.
koncovka -īs: dat. pl., abl. pl.
Určit pád je v těchto případech možné pouze na základě funkce slova ve větě nebo slovním spojení.
Pravidlo o shodě koncovek
Vokativ plurálu má ve všech deklinacích stejné zakončení jako nominativ plurálu.
Ablativ plurálu má ve všech deklinacích stejné zakončení jako dativ plurálu.
Rody substantiv 1. deklinace
Většina substantiv 1. deklinace jsou feminina. Patří sem však i některá maskulina označující osoby
mužského pohlaví, např. poēta, ae, m. „básník“, incola, ae, m. „obyvatel“, agricola, ae, m.
„zemědělec“. Mužského rodu jsou dále i jména příslušníků národů a řek, která patří do 1. deklinace,
např. Sēquana, ae, m. „Sekvana“ (jméno řeky, nynější Seine), Persa, ae, m. „Peršan“.
ROZŠÍŘENÍ
Zvláštnosti ve skloňování
Substantivum familia, ae, f. „rodina“ může mít v některých případech genitiv zakončený na -ās. Jedná
se zejména o spojení pater familiās „hlava rodiny, hospodář, pán“ a māter familiās „hospodyně, paní“.
Některá substantiva, např. dea, ae, f. „bohyně“ a fīlia, ae, f. „dcera“, mohou mít v dativu a ablativu
plurálu koncovku -ābus, a to ve spojeních dīs deābusque „bohům a bohyním“ a fīliīs fīliābusque
„synům a dcerám“. Koncovka -ābus zde slouží jako prostředek odstranění nejednoznačnosti, protože
2
substantiva deus, ī, m. „bůh“ a fīlius, iī, m. „syn“ jsou v dat. a abl. pl. zakončena na -īs stejně jako
substantiva 1. deklinace.
TIPY
Jak hledat ve slovníku
Některá substantiva 1. deklinace jsou pomnožná, tj. mají pouze tvary plurálu. Proti ostatním
substantivům nemají ve slovníku zakončení na -a, -ae (srov. fēmina, ae, f.), ale vyskytují se pouze ve
tvaru plurálu, tj. s nominativem zakončeným na -ae a genitivem na -ārum, např. epulae, ārum, f.
„hostina“.
Slova zakončená stejně jako tvary 1. deklinace nemusí být substantivy 1. deklinace, např.:
na -ā, -ās nebo -am mohou končit některá slovesa (cantā „zpívej“, cantās „zpíváš“, legam „ať
čtu, budu číst“),
na -a substantiva jiné deklinace (verba „slova“, corpora „těla“ – nom., ak., vok. pl. neuter 2. a
3. deklinace)
na -īs některá slovesa (audīs „slyšíš“)
Při vyhledávání ve slovníku je proto nutné zjistit, zda existuje substantivum 1. deklinace, od něhož by
bylo možné vytvořit tvar vyskytující se ve větě, a zda se do věty hodí svým významem.
Některé tvary mohou být vytvořeny od slovesa i jména, např. tvar servā může být:
ablativ singuláru od slova serva, ae, f. „otrokyně“, tedy „(s) otrokyní“
2. osoba imperativu od slovesa servō, āre „zachovávat, zachraňovat“, tedy „zachraňuj!“
Při překladu je rozhodující funkce slova ve větě a význam věty.
V latině je mnoho případů slov se stejným nebo podobným zakončením. Nutnost ověřovat existenci
formy a jejího zapojení do věty proto platí univerzálně.
Neshodný přívlastek a jeho překlad
V latině může být substantivum určeno shodným i neshodným přívlastkem. Shodný přívlastek se
vyjadřuje adjektivem (viz 3. lekce), mezi nejčastější typy neshodného přívlastku patří spojení
substantiva s jiným substantivem v genitivu, např.: fīlia fēminae. Při překladu do češtiny se používá:
spojení dvou substantiv: „dcera ženy“
adjektivum: „ženina dcera“
Ne vždy je překlad adjektivem vhodný, důležité je zachovat původní význam.
3
Při skloňování zůstává neshodný přívlastek v genitivu (např. fēminae) a skloňuje se pouze řídící
substantivum (např. fīlia). V češtině se spojení substantiva s neshodným přívlastkem skloňuje podle
stejného principu jako v latině, např.:
sg. nom. fīli-a fēmin-ae dcera ženy
gen. fīli-ae fēmina-ae dcery ženy
dat. fīli-ae fēmina-ae dceři ženy
ak. fīli-am fēmina-ae dceru ženy
vok. fīli-a fēmin-ae dcero ženy
abl. fīli-ā fēmin-ae (o) dceři ženy, (s) dcerou ženy
pl. nom. fīli-ae fēmin-ae (fēmin-ārum)1
dcery ženy (žen)
gen. fīli-ārum fēmin-ae (fēmin-ārum) dcer ženy (žen)
dat. fīli-īs fēmin-ae (fēmin-ārum) dcerám ženy (žen)
ak. fīli-ās fēmin-ae (fēmin-ārum) dcery ženy (žen)
vok. fīli-ae fēmin-ae (fēmin-ārum) dcery ženy (žen)
abl. fīli-īs fēmin-ae (fēmin-ārum) (o) dcerách ženy (žen), (s) dcerami (žen)
PŘEDLOŽKY
Latina používá stejně jako čeština pro vyjadřování vztahů ve větě kromě pádů také předložky. Každá
předložka se pojí s určitým pádem, který je nutné se naučit zároveň s předložkou. Většina latinských
předložek se pojí s buď akuzativem, nebo s ablativem, několik předložek se může pojit s oběma pády,
obvykle s rozdílem ve významu.
Vybrané latinské předložky s akuzativem nebo ablativem
Akuzativ
ad k, do, u ad amīcam „k přítelkyni, u přítelkyně“
ante před ante portam „před branou“, ante pugnam „před bitvou“
apud u apud amīcam „u přítelkyně“
contrā proti contrā nātūram „proti přírodě“
inter mezi inter silvās „mezi lesy“, inter incolās „mezi obyvateli“
per skrze per silvam „přes les“, per fēminās „prostřednictvím žen“
post po, za post silvam „za lesem“, post victōriam „po vítězství“
propter kvůli propter pugnam „kvůli bitvě“
secundum podle secundum nātūram „podle přírody“
trāns přes, za trāns Hadriam „přes Jaderské moře, za Jaderským mořem
Ablativ
ā, ab od ab amīcā „od přítelkyně (dopis apod.)“
cum s cum puellīs „s dívkami“
dē o, z (shora dolů) dē pugnā „o bitvě (vyprávět apod.)“
ē, ex z (ven z něčeho) ē silvā „ z lesa“
prō před (něčím)
pro, místo
prō scholā „před školou“,
prō magistrā „pro učitelku, ve prospěch učitelky, místo učitelky“
sine bez sine amīcā „bez přítelkyně“
1
Fīliae fēminae znamená „dcery (jedné) ženy“, fīliae fēminārum „dcery (více) žen“.
4
Vybrané latinské předložky s akuzativem i ablativem
Ve spojení s akuzativem vyjadřují směr na otázku „kam?“, ve spojení s ablativem polohu na otázku
„kde?“.
in + akuzativ do (na otázku „kam“?)
např. in scholam „do školy“
+ ablativ v, ve, na (na otázku „kde?“)
např. in scholā „ve škole“
sub + akuzativ pod (na otázku „kam“?)
např. sub mēnsam „pod stůl“
+ ablativ pod (na otázku „kde?“)
např. sub mēnsā „pod stolem“
5
Slovní zásoba
agricola, ae, m. zemědělec
amīca, ae, f. přítelkyně
amīcitia, ae, f. přátelství
anima, ae, f. duše
aqua, ae, f. voda
bēstia, ae, f. zvíře
causa, ae, f. důvod, příčina
contrōversia, ae, f. spor
dea, ae, f. bohyně
dīvitiae, ārum, f. bohatství
epulae, ārum, f. hostina
fāma, ae, f. pověst
familia, ae, f. rodina
fēmina, ae, f. žena
fīlia, ae, f. dcera
fortūna, ae, f.
fortūnae, ārum, f.
osud, štěstěna, náhoda
majetek, bohatství
glōria, ae, f. sláva
historia, ae, f. historie
incola, ae, m. obyvatel
īra, ae, f. hněv
Italia, ae, f. Itálie
lingua, ae, f. jazyk
magistra, ae, f. učitelka
mēnsa, ae, f. stůl
nauta, ae, m. mořeplavec, námořník
patria, ae, f. vlast
pecūnia, ae, f. peníze
Persa, ae, m. Peršan
pīrāta, ae, m. pirát
poēta, ae, m. básník
porta, ae, f. brána, dveře
puella, ae, f. dívka
pugna, ae, f. bitva
Rōma, ae, f.
Rōmae
Řím
v Římě
serva, ae, f. otrokyně, služka
schola, ae, f. škola
silva, ae, f. les
statua, ae, f. socha
via, ae, f. cesta
victōria, ae, f. vítězství
vīta, ae, f. život
6
Cvičení
1. Doplňte do tabulky chybějící tvary
sg. nom. pl. nom.
gen. gen.
dat. dat. magistrīs
ak. ak.
vok. magistra vok.
abl. abl.
2. Určete pád, číslo a rod substantiva (všechny možnosti)
silvīs, scholam, amīca, vītā, portae, poētārum, puellīs, nātūrā, fīliae, incolārum, fortūnae, poēta, deās,
servae, nautam, aquā, fēminārum, viās, Rōmā, amīcitiam, vītae, memoriā, īrae, dīvitiās
3. Převeďte ze singuláru do plurálu nebo naopak. Pád zachovejte. Je-li více
možností, uveďte všechny.
puellam, fīliae, incolae, magistrīs, contrōversiās, causā, nautārum, magistrās, viārum, deae, silvīs,
amīcam, poētārum, serva, portās, puellīs, fēminā, incolam, agricolīs, statuae, deās
4. Vyberte maskulina
fēmina, incola, amīca, magistra, vīta, nauta, poēta, Persa, causa, pīrāta
5. Které z těchto slovníkových položek patří mezi substantiva 1. deklinace? Proč?
vīlla, ae, f. „statek“
uxor, ōris, f. „manželka“
materiēs, ēī, f. „látka“, „materiál“
incola, ae, m. „obyvatel“
exemplum, ī, n. „příklad“
vir, ī, m. „muž“
pecūnia, ae, f. „peníze“
arma, ōrum, n. „zbraně“
epulae, ārum, f. „jídla“, „hostina“
6. Najděte ve slovníku, která ze slov nejsou substantivy 1. deklinace
servī, magistrīs, lūdās, dīvitiās, vītēs, amīcōrum, īrās, portāte, corda, vītās, pūnīs, castrīs, minās,
cōpiam, cupiam, capiam, ōrā, ōris, iūra, porta, folia, statuās, inūria
7. Spojte s předložkami, číslo zachovejte
ad (porta)
in (silva)
cum (puellae)
sine (pecūnia)
dē (nautae)
ā (magistra)
inter (agricolae)
contrā (fēminae)
post (pugna)
7
8. Doplňte koncovky a přeložte
causa contrōversi____ in aqu___
post pugn____ puell____ contrōversia inter fīli___
dē vīt____ poēt____ ante port____ schol____
servae de____ in vi___ per silv____
9. Vyskloňujte
v singuláru: pecūnia incolae, dea poētārum, silva sine bēstiīs
v plurálu: dīvitiae nautārum, causae pugnae, contrōversiae inter fēminās
10. Spojte slova s vhodnými předložkami
Kromě pomnožných substantiv můžete měnit číslo. Zkuste najít kombinace předložky s různými
substantivy.
ā, ab amīca
ad aqua
ante bēstia
apud causa
contrā contrōversia
cum dea
dē dīvitiae
ē, ex epulae
in fīlia
in glōria
per incola
post magistra
prō mēnsa
secundum nauta
sine poēta
sub pugna
trāns serva
schola
silva
via
vīta
11. Přeložte do češtiny
ante statuam, inter servās, in memoriā, ad magistrās, prō patriā, per Italiam, in silvam, dē vītā, in
aquam, cum amīcīs, ā fīliā
īra deae, vīta poētae, schola vītae, statuae poētārum, fīliae fēminae, pugnae incolārum, amīcitia
agricolārum, fīlia agricolae, viae vītae, contrōversiae inter incolās, causa vītae, servae agricolae, post
pugnam, via ad glōriam, prō vītā, aqua vītae, sine causā, inter bēstiās, cum pecūnia ā fīliā, in silvā deae
12. Přeložte do latiny
k ostrovu, pod stůl, v Itálii, z bitvy, bez učitelky, před branami, pro otrokyni, na cestě, s dcerami, mezi
bohyněmi, proti Římu, podle básníka, do školy, v dopise, proti přírodě, o dívkách, bez duše, bitva proti
Peršanům, o životě obyvatel, pod vodou, ve vodě, do vody, básníkův život, učitelčina dcera, spory
obyvatel o peníze, s penězi zemědělců, cesta do školy, bitva proti pirátům
8
13. Doplňte písmena tak, aby vznikla smysluplná slova (mohou být v různých
tvarech)
v_ t _ _
_ _ _ ll _
_ e _
po_ t _ _
_ _ co _ _ _
_ _ s t _ _ i _
p_ _ _ n _ a _
c _ _ _ ā
_ _ _ tā _
d _ v _ _ i _ _
Živá slova2
Historia magistra vitae.
Summa summarum.
Hannibal ante portas.
In absentia.
In memoriam.
Per analogiam.
Pro forma.
absentia, ae, f. nepřítomnost, vzdálenost absence
analogia, ae, f. obdoba analogický
ante před antedatovat
forma, ae, f. tvar, podoba, způsob formalita, neforemný
memoria, ae, f. paměť, památka, upomínka memoriál, memorovat
porta, ae, f. vchod, brána portál, portýr
summa, ae, f. hlavní věc, podstata, celek sumarizovat
vīta, ae, f. život vitální, vitamín
2
U živých slov nejsou uváděny délky nad vokály, které se v originálních textech nezapisovaly.