Úvodní lekce
1
Úvodní lekce
Latina jako jazyk
Latina je indoevropský jazyk a patří do skupiny tzv. italických jazyků. Indoevropské obyvatelstvo
přišlo do Itálie na přelomu 2. a 1. tisíciletí. Latina byla původně jazykem obyvatel oblasti kolem Říma,
která se nazývá Latium. Společně s expanzí Říma se rozšířila nejen po Apeninském poloostrově, ale
na řadu dalších území, např. na území dnešní Francie nebo Španělska. Zejména v západní části římské
říše postupně překryla jazyky původních obyvatel. Z latiny vznikly na těchto územích románské
jazyky. Ve východních částech římské říše se většinou neprosadila, protože zde měla pevné místo
řečtina, která byla jazykem vyšší kultury a vzdělanosti.
Zejména ve středověku byla latina jazykem vzdělanosti, církve a kultury. Postupně se vedle ní
začaly prosazovat národní jazyky, některá díla (např. vědecká) se však latinsky psala i v novověku.
Během dlouhé historie se latina jako jazyk proměňovala. Rozlišuje se několik období jejího vývoje,
která v hrubých rysech odpovídají obdobím v historii literatury. Dělení je však pouze přibližné,
protože hranice mezi jednotlivými obdobími nejsou ostré.
Archaická latina: od počátků (první nápisy pochází ze 7. stol.) do 1. stol. př. Kr.
Klasická latina: 1. stol. př. Kr. až období kolem přelomu letopočtu.
Latina stříbrného období: od konce klasického období do přibližně roku 200 po Kr.
Pozdní latina: přibližně od roku 200 po Kr. až do období konstituování středověké latiny
(konvenčně se umisťuje na přelom 8. a 9. stol.)
Klasická latina, která se pokládá za vrchol latinského jazyka, se zakládá na jazyku několika klasických
autorů, zejména Cicerona. Je tedy do jisté míry abstrakcí, která byla později předávána
prostřednictvím gramatik. I v klasických textech lze totiž najít odchylky od systému pravidel. Znalost
pravidel klasické latiny je však nezbytným základem a referenčním rámcem pro studium latiny jiných
období.
Výslovnost, abeceda, přízvuk
Latinská abeceda vychází z řecké alfabety. Písmo se do Říma dostalo prostřednictvím Etrusků.
VÝSLOVNOST
Výslovnost latiny používaná ve většině škol v České republice je tzv. středověká, zakládá se tedy na
výslovnosti latiny ve středověku (např. Cicero se čte jako [cicero]).
V některých evropských zemích se však uplatňuje tzv. výslovnost restituovaná, která se snaží se co
nejvíce přiblížit předpokládané výslovnosti v období klasické latiny (např. Cicero se čte jako [kikero]).
Přednostně se budeme věnovat středověké výslovnosti, ve výkladu však bude upozorněno na
nejdůležitější rozdíly s výslovností restituovanou.
V latině jsou stejně jako v češtině samohlásky (vokály), dvojhlásky (diftongy) a souhlásky
(konsonanty).
VOKÁLY
Latina má 5 krátkých a 5 dlouhých vokálů, které se vyslovují stejně jako v češtině. Délka se zapisuje
vodorovnou čárkou nad vokálem.
a ā
e ē
i ī
o ō
u ū
Úvodní lekce
2
Délky se však objevují pouze v učebnicích či školních čítankách. Římané délky nezaznamenávali, a
proto nejsou uvedeny ani v edicích originálních textů. Pokud je nutné zdůraznit, že je některý vokál
krátký, napíše se nad něj oblouček, např. ă.
Měkké „i“ se v sousedství jiného vokálu vyslovuje jako [j] nebo [ij] (např. Italia [Italija]). Mezi dvěma
vokály se vyslovuje jako [jj] (např. maior [majjor] „větší“).
Měkké „i“ neměkčí výslovnost předchozího d, t, n, skupiny di, ti, ni se tedy vyslovují tvrdě [dy], [ty],
[ny].
Tvrdé „y“ se objevuje pouze ve slovech přejatých z řečtiny a nepatří do základního souboru latinských
vokálů.
DIFTONGY
Latina má tyto diftongy:
diftong středověká výslovnost restituovaná výslovnost příklad (stř. výslovnost)
ae [é] [ae / ai] maestus [méstus] „smutný“
oe [é] [oe / oi] poena [péna] „trest“
au [au] [au] aurum [aurum] „zlato“
eu [eu] [eu] eheu [eheu] „ach“
Diftong eu se neobjevuje příliš často.
Nemá-li se ae nebo oe vyslovovat jako dvojhláska, naznačuje se tato skutečnost pomocí znaku ē nebo
ë, tedy aë, aē (např. aēr [aér] „vzduch“) a oē, oë (např. poēta [poéta] „básník“). Často se jedná o slova
řeckého původu.
KONSONANTY
Latina má méně konsonantů než čeština, chybí jí zejména č, š, ž, dž, ř, ň.
Mnoho latinských konsonantů vyslovujeme stejně jako v češtině: b, d, g, p, f, m, n, l, r.
Mezi konsonanty, které se buď vyslovují odlišně, nebo je třeba k nim doplnit další komentář, patří:
Konsonant h
Konsonant -h- sice vyslovujeme stejně jako v češtině, v klasické latině se však pravděpodobně
vyslovoval velmi slabě, jen jako určitý přídech.
Konsonant v
Konsonant -v- je ve středověké výslovnosti stejný jako české (labiodentální) [v], kdežto v restituované
výslovnosti se vyslovuje obouretně, podobně jako anglické w. V klasické latině se -u- a -v- zapisovalo
stejně pomocí znaku V. V moderních edicích klasických textů se někdy naopak používá společný znak
-u-.
Konsonanty x a s
Konsonanty x a s se vyslovují nezněle [ks], [s]. Ve středověké výslovnosti však skupina ex
následovaná vokálem získává znělost a vyslovuje se jako [gz] (např. exemplum [egzemplum]
„příklad“). Konsonant s mezi dvěma vokály se stává znělým [z] (např. nāsus [názus] „nos“).
V restituované výslovnosti zůstávají i v těchto případech oba konsonanty neznělé.
Skupina su a ngu
Skupina su a ngu se před vokálem vyslovuje jako [sv] a [ngv] (např. suāvis [svávis] „sladký“, lingua
[lingva] „jazyk“)
Úvodní lekce
3
Skupina qu
Skupina qu se vyslovuje jako [kv] (např. quis [kvis] „kdo“).
Po konsonantu q v latině vždy následuje -u-, q nikdy nemůže stát samostatně.
Konsonant c
Konsonant c se vyslovuje jako:
[k]: před a, o, u causa [kauza] „důvod“, cōnsul [kónzul] „konzul“, cūra [kúra] „péče“
na konci slova sīc [sík] „tak“
před jiným konsonantem facta [fakta] „činy, skutky“
[c]: před e, i, ae, oe Cicero [Cicero], caelum [célum] „nebe“, coepī [cépí] „začal jsem“
Ve zdvojeném -cc- se první -c- vždy vylovuje jako [k] (následuje za ním konsonant). Výslovnost
druhého -c- závisí na následující hlásce:
accūsō [akúzó] „obviňuji“
ecce [ekce] „ejhle, hle“
V restituované výslovnosti se všechna c vyslovují jako [k] (např. Cicero [Kikero], Caesar [Kaesar]).
Písmeno k se v původní latinské slovní zásobě vyskytuje pouze ve slově Kalendae „Kalendy, první
den v měsíci“.
Skupina ti
Následuje-li po skupině -ti- vokál nebo diftong, vyslovuje se jako [ci] (např. dīvitiae [dývicié]
„bohatství“).
Výslovnost [ty] zůstává zachována v těchto případech:
-i- ve skupině -ti- je dlouhé a přízvučné (viz níže), např. tōtīus [tótýus] „celého“;
skupina -ti- následuje po s, t, x, např. ōstium „ústí“, Atticus;
skupina -ti- se vyskytuje ve slově řeckého původu, např. tiārās „tiára, pokrývka hlavy“
V restituované výslovnosti se -ti- vždy vyslovuje jako [ty].
Konsonanty řeckého původu
Ve slovech přejatých z řečtiny se mohou objevit tyto konsonanty:
z: vyslovuje se jako [z], např. zōna [zóna] „pás, opasek“
ph: vyslovuje se jako [f], ačkoliv původně se jednalo o p s přídechem (s určitým náznakem
hlásky h), např. philosophia [filozofia] „filozofie“
th: vyslovuje se jako [t], např. theātrum [teátrum] „divadlo“
rh: vyslovuje se jako [r], např. rhētor [rétor] „řečník“
Mezi aspirované souhlásky (tj. s přídechem) patří také ch [kh], které se však vyslovuje jako [ch].
Úvodní lekce
4
ODLIŠNOSTI MEZI ČESKOU A STŘEDOVĚKOU LATINSKOU VÝSLOVNOSTÍ
středověká
výslovnost
příklad
ae [é] maestus
oe [é] poena
oë / oē [oe] poēta
c + a, o, u [k] causa, cōnsul, cūra
c + e, i, ae, oe [c] Cicero, caelum, coepī
c na konci slova [k] sīc
ti ti + vokál, diftong [ci] dīvitiae
tī [ty] tōtīus
s, t, x + ti [ty] ōstium, Atticus
su su + vokál / diftong [sv] suāvis
ngu ngu + vokál / diftong [ngv] lingua
qu [kv] quis
ex ex + vokál [egz] exemplum
s vokál + s + vokál [z] nāsus
ph [f] philosophia
th [t] theātrum
rh [r] rhētor
PŘÍZVUK
Zatímco v češtině je přízvuk na první slabice, v latině může být na různých slabikách. Přízvuk se
v latině běžně nezapisuje, je-li třeba ho naznačit či zdůraznit, používá se čárka (např. é, ḗ).
Důležitým faktorem pro pozici přízvuku v latině je délka slabik. Slabika může být dlouhá:
přirozeně: obsahuje dlouhý vokál nebo diftong, např. caelum „nebe“, nātūra „příroda“
pozicí: je uzavřena skupinou dvou nebo více konsonantů (x se počítá za dva konsonanty, qu za
jeden, h se za konsonant nepočítá), např. laudantur „jsou chváleni“.
Výjimkou z druhého pravidla je tzv. skupina mūta cum liquidā, tj. skupina, kde na prvním místě stojí
p, b, d, t, c, g a na druhém r, l, např. tenebrae „tma“. Tyto slabiky jsou v klasické próze pokládány za
krátké, v poezii mohou být krátké i dlouhé (tzv. syllaba anceps „obojetná slabika“).
V přízvukování latinských slov se uplatňuje tzv. penultimové pravidlo (tj. pravidlo předposlední
slabiky).
Je-li předposlední slabika dlouhá nebo jedná-li se o dvouslabičné slovo, je na ní přízvuk (např.
ómnēs „všichni“, monḗtur „je napomínán“, conténdō „zápasím“, laudantur „jsou chváleni“).
Je-li předposlední slabika krátká, je přízvuk na třetí slabice od konce (např. fḗmina „žena“).
Jednoslabičná slova mají přízvuk v případě, že se nejedná o příklonky (slova bez přízvuku, která se
opírají o předchozí slovo, např. některé spojky -que „a“, -ve „nebo“).
Latina a její gramatika
Latina je velmi blízká češtině ve způsobu, jakým vyjadřuje vztahy mezi jednotlivými členy věty.
Úvodní lekce
5
Jména (podstatná, přídavná, zájmena) a některé číslovky se skloňují a slovesa časují. Tento systém je
doplněn předložkami a dalšími slovy s gramatickou funkcí. Díky tomu nemá latina pevně daný
slovosled ani nemusí povinně vyjadřovat podmět věty (jako např. angličtina).
V latině lze rozeznat deset slovních druhů (římští gramatici však uváděli devět, protože nepočítali
částice jako samostatný slovní druh). Latinské názvy některých z nich jsou běžnou součástí
mezinárodní lingvistické terminologie.
Český název Latinský název Lingvistický termín
Podstatné jméno nōmen substantīvum substantivum
Přídavné jméno nōmen adiectīvum adjektivum
Zájmeno prōnōmen pronomen
Číslovka numerāle
Sloveso verbum verbum
Příslovce adverbium adverbium
Předložka praeposītiō prepozice
Spojka coniunctiō
Částice partikule
Citoslovce interiectiō interjekce
Příslovce a po nich následující slovní druhy patří mezi neohebná slova. Neskloňují se také některé
číslovky. Příslovce se však mohou stupňovat (srov. české „dobře – lépe – nejlépe“).
Substantiva se dělí do pěti tříd, tzv. deklinací, a slovesa do čtyř tříd, tzv. konjugací. Každá z těchto
tříd má svůj způsob skloňování nebo časování.
K prvním třem deklinacím substantiv patří také adjektiva. Zájmena mají své vlastní skloňování, které
se však podobá skloňování substantiv a adjektiv.
Jména a slovesa jsou charakterizována tzv. gramatickými kategoriemi, mezi které patří např. rod,
číslo, pád, čas, způsob atd.
ÚVOD DO DEKLINACE
Latina má šest pádů, dvě čísla a tři rody. Jejich názvy jsou rovněž součástí mezinárodní terminologie.
Pád (cāsus)
1. pád cāsus nōminatīvus nominativ nom.
2. pád cāsus genitīvus genitiv gen.
3. pád cāsus datīvus dativ dat.
4. pád cāsus accūsātīvus akuzativ ak.
5. pád cāsus vocātīvus vokativ vok.
6. pád cāsus ablātīvus ablativ abl.
Latinský ablativ v sobě zahrnuje český 6. pád (tzv. lokál) a 7. pád (tzv. instrumentál). Používání pádů
v latině a češtině je často podobné, mezi oběma jazyky však jsou i odlišnosti.
Číslo (numerus)
jednotné numerus singulāris singulár sg.
množné numerus plūrālis plurál pl.
Rod (genus)
mužský genus masculīnum maskulinum m.
ženský genus fēminīnum femininum f.
střední genus neutrum neutrum n.
Úvodní lekce
6
SUBSTANTIVA
Substantivum je ve slovníku zapsáno v této podobě:
fēmina, ae, f. žena
nominativ singuláru genitiv singuláru rod význam
Všechny uvedené údaje jsou nezbytné pro práci s latinským substantivem a nelze je odvodit. Je
proto nutné se je naučit nebo je vyhledat ve slovníku.
Latinská substantiva se dělí do pěti deklinací. Základním kritériem však není rod, jak je tomu
v češtině, ale zakončení tzv. kmene na určitou samohlásku nebo na souhlásku. Termínem „kmen“ se
označuje slovní kořen rozšířený o tzv. kmenový vokál. Z praktického hlediska je pro zařazení
k deklinaci rozhodující zakončení genitivu singuláru, které je uvedeno ve slovníku.
1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace 4. deklinace 5. deklinace
genitiv singuláru -ae -ī -is -ūs -ēī / -eī
kmenový vokál -ā- -ō- souhláska / ī- -ū- -ēPřípadné
odchylky v genitivu se mohou vyskytnout u slov přejatých z řečtiny (viz 12. lekce).
Nominativ není pro zařazení do deklinace spolehlivým vodítkem. Slova se stejně zakončeným
nominativem mohou totiž patřit do různých deklinací, např.:
servus, ī, m. „otrok“ 2. deklinace
corpus, oris, n. „tělo“ 3. deklinace
exercitus, ūs, m. „vojsko“ 4. deklinace
Každá deklinace má svůj vzor nebo svoje vzory pro skloňování, viz příslušné lekce.
Tvary jednotlivých pádů se vždy vytváří tak, že se od genitivu singuláru odtrhne koncovka, čímž
vznikne tzv. genitivní kmen. K němu se pak přidávají koncovky dalších pádů (např. fēmin-ae >
fēmin-).
ADJEKTIVA
Latina má dva typy adjektiv, které se označují podle deklinace, k níž patří a podle níž se skloňují:
adjektiva 1. a 2. deklinace
adjektiva 3. deklinace
Ve slovníku jsou uvedeny dva nebo tři tvary, které odpovídají zakončením pro jednotlivé rody,
případně pády (např. bonus, a, um „dobrý“, brevis, e „krátký“).
Adjektiva 1. a 2. deklinace jsou ve slovníku zakončena na -us, -a, -um (např. bonus, a, um „dobrý“)
nebo -er, -(e)ra, -(e)rum (např. pulcher, chra, chrum „krásný“). Ostatní adjektiva patří do 3. deklinace.
Čtvrtá a pátá deklinace adjektiva nemají.
Adjektiva se stejně jako v češtině shodují v rodě, čísle a pádě se jménem, ke kterému náleží.
ZÁJMENA
Zájmena se dělí na několik druhů, podobně jako v češtině. Ve skloňování vykazují určité zvláštnosti, a
proto je nelze zařadit k žádné deklinaci. Jedná se o různorodou skupinu, viz jednotlivé lekce.
Úvodní lekce
7
ÚVOD DO KONJUGACE
GRAMATICKÉ KATEGORIE
Latinské sloveso má gramatické kategorie osoby, čísla, způsobu, času a rodu. Proti češtině nemá latina
jako samostatnou kategorii vid. Těmito kategoriemi jsou v plném rozsahu charakterizována slovesa
v určitém tvaru (verba fīnīta) a částečně také slovesa v neurčitém tvaru (verba īnfīnīta), která se
rovněž označují termínem „jmenné tvary slovesné“ (např. infinitiv, participium, gerundivum).
Termíny spojené s gramatickými kategoriemi slovesa jsou rovněž součástí mezinárodní terminologie.
Osoba (persōna)
Latina má 3 osoby, které nemají speciální označení:
1. os.
2. os.
3. os
Číslo (numerus)
jednotné numerus singulāris singulár sg.
množné numerus plūrālis plurál pl.
Způsob (modus)
oznamovací modus indicātīvus indikativ ind.
„spojovací“ modus coniunctīvus konjunktiv konj.
rozkazovací modus imperātīvus imperativ imp.
Latina nemá podmiňovací způsob (tzv. kondicionál), ale na rozdíl od češtiny má konjunktiv, který
vyjadřuje škálu různých významů (přání, zákaz, pobídku, podmínku,…).
Infinitiv
Při určování slovesného tvaru se na místě způsobu vyskytuje také infinitiv, který patří mezi jmenné
tvary slovesné:
infinitiv īnfīnītīvus infinitiv inf.
Latina má celkem šest infinitivů:
infinitiv prézentu aktiva infinitiv prézentu pasiva
infinitiv perfekta aktiva infinitiv perfekta pasiva
infinitiv futura aktiva infinitiv futura pasiva
Čas (tempus)
Latina má celkem šest časů – jeden přítomný, dva budoucí a tři minulé.
přítomný čas tempus praesēns prézens préz.
„souminulý“ tempus imperfectum imperfektum impf.
minulý tempus perfectum perfektum pf.
předminulý tempus plusquamperfectum plusquamperfektum plpf.
budoucí futūrum prīmum futurum I fut. I
předbudoucí futūrum secūndum / exāctum futurum II fut. II
Prézens, imperfektum, perfektum a plusquamperfektum se vyskytují v indikativu i konjunktivu,
futurum I a II pouze v indikativu.
Úvodní lekce
8
Rod (genus)
činný genus āctīvum aktivum akt
trpný genus passīvum pasivum pas.
Určujeme-li slovesný tvar, řadíme obvykle gramatické kategorie tak, jak jsou uvedeny v předchozím
přehledu, např.:
laudō: 1. osoba singuláru indikativu prézentu aktiva, zkráceně 1. os. sg. ind. préz. akt.
JMENNÉ TVARY SLOVESNÉ
Jmenné tvary slovesné jsou odvozeny od sloves, ale nemají tvary pro jednotlivé osoby. Mohou mít
také vlastnosti typické pro jména, některé z nich se mohou např. skloňovat. Mezi jmenné tvary
slovesné patří:
infinitiv īnfīnītīvus infinitiv inf.
příčestí participium participium ptc.
gerundivum gerundīvum gerundivum gerv.
gerundium gerundium gerundium ger.
supinum supīnum supinum sup.
Gerundivum, gerundium a supinum čeština nemá, a proto pro ně neexistují ani česká označení.
Participia má latina celkem tři: participium prézentu aktiva, participium perfekta pasiva a participium
futura aktiva.
Participia, gerundivum a gerundium se skloňují. Supinum má pouze jeden tvar.
STRUKTURA SLOVNÍKOVÉHO HESLA
Sloveso je ve slovníku obvykle uvedeno v této podobě:
laudō, āre, āvī, ātum chválit
1. os. sg. ind. prézentu aktiva infinitiv 1. os. sg. ind. perfekta aktiva supinum význam
„chválím“ „chválit“ „pochválil jsem“ není český ekvivalent
Některá slovesa nemají slovesnou řadu úplnou, na místě chybějícího tvaru se píše pomlčka —.
Někdy je na konci slovesné řady uveden ještě tvar zakončený na -ūrus (jedná se o participium futura
aktiva). Bývá to zejména v případě, že od slovesa není doloženo supinum, od něhož se tento tvar tvoří,
např. vīvō, ere, vīxī, — , victūrus „žít“.
Všechny údaje uvedené ve slovníku jsou nutné pro správné časování či překlad slovesného tvaru.
Nelze je odvodit, a proto je nutné se je naučit nebo je vyhledat ve slovníku.
DĚLENÍ DO KONJUGACÍ
Latinská slovesa se dělí do čtyř konjugací podle zakončení kmene na určitou samohlásku nebo na
souhlásku. Příslušnost ke konjugaci lze poznat podle zakončení prvních dvou tvarů uvedených ve
slovníku (tj. 1. osoby indikativu prézentu aktiva a infinitivu prézentu aktiva).
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 4. konjugace
1. os. sg. ind. préz. akt. -ō -eō -ō / -iō -iō
infinitiv préz. akt. -āre -ēre -ere -īre
příklad laudō, āre
„chválit“
moneō, ēre
„napomínat“
legō, ere „číst“
capiō, ere „chytat“
audiō, īre
„slyšet“
Úvodní lekce
9
Jak je patrné z tabulky, 2. konjugace má v 1. osobě -eō a v infinitivu dlouhé -ē- (-ēre), kdežto 3.
konjugace má v první osobě -ō nebo -iō a v infinitivu krátké -e- (-ere).
PRÉZENTNÍ A PERFEKTNÍ SYSTÉM
Slovesné tvary lze rozdělit do dvou velkých skupin, na tvary tvořené od prézentního kmene (prézentní
systém) a na tvary od perfektního a supinového kmene (perfektní systém). Prézentní systém je ve
slovesné řadě zastoupen prvními dvěma tvary, perfektní dalšími dvěma (tj. perfektem a supinem).
Podoba perfekta a supina může být u některých sloves odlišná, např.:
scrībō, ere, || scrīpsī, scrīptum psát
pellō, ere, || pepulī, pulsum zahnat
Do prézentního systému patří:
indikativ prézentu, imperfekta a futura I
konjunktiv prézentu, imperfekta
imperativ
infinitiv prézentu
participium prézentu aktiva, gerundium, gerundivum
Do perfektního systému patří:
indikativ perfekta, plusquamperfekta a futura II
konjunktiv perfekta, plusquamperfekta
infinitiv perfekta, futura
participium perfekta aktiva, participium futura aktiva, supinum
Nejprve se budeme zabývat prézentním systémem a následně perfektním systémem.
1. lekce
10
1. lekce
Gramatika
1. DEKLINACE
Do 1. deklinace patří substantiva zakončená v genitivu singuláru na -ae. V nominativu singuláru
bývají většinou zakončena na -a, odchylné zakončení se vyskytuje především u vlastních jmen
přejatých z řečtiny (viz výklad o skloňování řeckých jmen, 12. lekce).
Substantiva první deklinace jsou tzv. ā-kmeny, jejich kmenovým vokálem je tedy -ā-. V kombinaci
s různými pádovými příponami dochází k hláskovým změnám, a proto je -ā- viditelné pouze
v některých pádech.
Vzor: fēmina, ae, f. „žena“
sg. nom. fēmin-a pl. nom. fēmin-ae
gen. fēmin-ae gen. fēmin-ārum
dat. fēmin-ae dat. fēmin-īs
ak. fēmin-am ak. fēmin-ās
vok. fēmin-a vok. fēmin-ae
abl. fēmin-ā abl. fēmin-īs
Tvary jednotlivých pádů vytváříme tak, že od tvaru genitivu odtrhneme koncovku -ae a ke vzniklému
genitivnímu kmeni přidáváme další pádové koncovky.
Odlišnosti a shody mezi koncovkami
Vokativ singuláru se liší od ablativu singuláru pouze délkou.
Shodné koncovky se vyskytují v následujících pádech:
koncovka -a: nom. sg., vok. sg.
koncovka -ae: gen. sg., dat. sg., nom. pl., vok. pl.
koncovka -īs: dat. pl., abl. pl.
Určit pád je v těchto případech možné pouze na základě funkce slova ve větě nebo slovním spojení.
Pravidlo o shodě koncovek
Vokativ plurálu má ve všech deklinacích stejné zakončení jako nominativ plurálu.
Ablativ plurálu má ve všech deklinacích stejné zakončení jako dativ plurálu.
Rody substantiv 1. deklinace
Většina substantiv 1. deklinace jsou feminina. Patří sem však i některá maskulina označující osoby
mužského pohlaví, např. poēta, ae, m. „básník“, incola, ae, m. „obyvatel“, agricola, ae, m.
„zemědělec“. Mužského rodu jsou dále i jména příslušníků národů a řek, která patří do 1. deklinace,
např. Sēquana, ae, m. „Sekvana“ (jméno řeky, nynější Seine), Persa, ae, m. „Peršan“.
ROZŠÍŘENÍ
Zvláštnosti ve skloňování
Substantivum familia, ae, f. „rodina“ může mít v některých případech genitiv zakončený na -ās. Jedná
se zejména o spojení pater familiās „hlava rodiny, hospodář, pán“ a māter familiās „hospodyně, paní“.
Některá substantiva, např. dea, ae, f. „bohyně“ a fīlia, ae, f. „dcera“, mohou mít v dativu a ablativu
plurálu koncovku -ābus, a to ve spojeních dīs deābusque „bohům a bohyním“ a fīliīs fīliābusque
1. lekce
11
„synům a dcerám“. Koncovka -ābus zde slouží jako prostředek odstranění nejednoznačnosti, protože
substantiva deus, ī, m. „bůh“ a fīlius, iī, m. „syn“ jsou v dat. a abl. pl. zakončena na -īs stejně jako
substantiva 1. deklinace.
TIPY
Jak hledat ve slovníku
Některá substantiva 1. deklinace jsou pomnožná, tj. mají pouze tvary plurálu. Proti ostatním
substantivům nemají ve slovníku zakončení na -a, -ae (srov. fēmina, ae, f.), ale vyskytují se pouze ve
tvaru plurálu, tj. s nominativem zakončeným na -ae a genitivem na -ārum, např. epulae, ārum, f.
„hostina“.
Slova zakončená stejně jako tvary 1. deklinace nemusí být substantivy 1. deklinace, např.:
na -ā, -ās nebo -am mohou končit některá slovesa (cantā „zpívej“, cantās „zpíváš“, legam „ať
čtu, budu číst“),
na -a substantiva jiné deklinace (verba „slova“, corpora „těla“ – nom., ak., vok. pl. neuter 2. a
3. deklinace)
na -īs některá slovesa (audīs „slyšíš“)
Při vyhledávání ve slovníku je proto nutné zjistit, zda existuje substantivum 1. deklinace, od něhož by
bylo možné vytvořit tvar vyskytující se ve větě, a zda se do věty hodí svým významem.
Některé tvary mohou být vytvořeny od slovesa i jména, např. tvar servā může být:
ablativ singuláru od slova serva, ae, f. „otrokyně“, tedy „(s) otrokyní“
2. osoba imperativu od slovesa servō, āre „zachovávat, zachraňovat“, tedy „zachraňuj!“
Při překladu je rozhodující funkce slova ve větě a význam věty.
V latině je mnoho případů slov se stejným nebo podobným zakončením. Nutnost ověřovat existenci
formy a její zapojení do věty proto platí univerzálně.
Neshodný přívlastek a jeho překlad
V latině může být substantivum určeno shodným i neshodným přívlastkem. Shodný přívlastek se
vyjadřuje adjektivem (viz 3. lekce), mezi nejčastější typy neshodného přívlastku patří spojení
substantiva s jiným substantivem v genitivu, např.: fīlia fēminae. Při překladu do češtiny se používá:
spojení dvou substantiv: „dcera ženy“
adjektivum: „ženina dcera“
Ne vždy je překlad adjektivem vhodný, důležité je zachovat původní význam.
1. lekce
12
Při skloňování zůstává neshodný přívlastek v genitivu (např. fēminae) a skloňuje se pouze řídící
substantivum (např. fīlia). V češtině se spojení substantiva s neshodným přívlastkem skloňuje podle
stejného principu jako v latině, např.:
sg. nom. fīli-a fēmin-ae dcera ženy
gen. fīli-ae fēmin-ae dcery ženy
dat. fīli-ae fēmin-ae dceři ženy
ak. fīli-am fēmin-ae dceru ženy
vok. fīli-a fēmin-ae dcero ženy
abl. fīli-ā fēmin-ae (o) dceři ženy, (s) dcerou ženy
pl. nom. fīli-ae fēmin-ae (fēmin-ārum)1
dcery ženy (žen)
gen. fīli-ārum fēmin-ae (fēmin-ārum) dcer ženy (žen)
dat. fīli-īs fēmin-ae (fēmin-ārum) dcerám ženy (žen)
ak. fīli-ās fēmin-ae (fēmin-ārum) dcery ženy (žen)
vok. fīli-ae fēmin-ae (fēmin-ārum) dcery ženy (žen)
abl. fīli-īs fēmin-ae (fēmin-ārum) (o) dcerách ženy (žen), (s) dcerami (žen)
PŘEDLOŽKY
Vztahy ve větě se kromě pádů vyjadřují také pomocí předložek. Každá předložka se pojí s určitým
pádem, který je nutné se naučit zároveň s předložkou. Většina latinských předložek se pojí s buď
akuzativem, nebo s ablativem, několik předložek se může pojit s oběma pády, obvykle s rozdílem ve
významu.
Vybrané latinské předložky s akuzativem nebo ablativem
Akuzativ
ad k, do, u ad amīcam „k přítelkyni, u přítelkyně“
ante před ante portam „před branou“, ante pugnam „před bitvou“
apud u apud amīcam „u přítelkyně“
contrā proti contrā nātūram „proti přírodě“
inter mezi inter silvās „mezi lesy“, inter incolās „mezi obyvateli“
per skrze per silvam „přes les“, per fēminās „prostřednictvím žen“
post po, za post silvam „za lesem“, post victōriam „po vítězství“
propter kvůli propter pugnam „kvůli bitvě“
secundum podle secundum nātūram „podle přírody“
trāns přes, za trāns Hadriam „přes Jaderské moře, za Jaderským mořem
Ablativ
ā, ab od ab amīcā „od přítelkyně (dopis apod.)“
cum s cum puellīs „s dívkami“
dē o, z (shora dolů) dē pugnā „o bitvě (vyprávět apod.)“
ē, ex z (ven z něčeho) ē silvā „ z lesa“
prō před (něčím)
pro, místo
prō scholā „před školou“,
prō magistrā „pro učitelku, ve prospěch učitelky, místo učitelky“
sine bez sine amīcā „bez přítelkyně“
1
Fīliae fēminae znamená „dcery (jedné) ženy“, fīliae fēminārum „dcery (více) žen“.
1. lekce
13
Vybrané latinské předložky s akuzativem i ablativem
Ve spojení s akuzativem vyjadřují směr na otázku „kam?“, ve spojení s ablativem polohu na otázku
„kde?“.
in + akuzativ do (na otázku „kam“?)
např. in scholam „do školy“
+ ablativ v, ve, na (na otázku „kde?“)
např. in scholā „ve škole“
sub + akuzativ pod (na otázku „kam“?)
např. sub mēnsam „pod stůl“
+ ablativ pod (na otázku „kde?“)
např. sub mēnsā „pod stolem“
1. lekce
14
Slovní zásoba
agricola, ae, m. zemědělec
amīca, ae, f. přítelkyně
amīcitia, ae, f. přátelství
anima, ae, f. duše
aqua, ae, f. voda
bēstia, ae, f. zvíře
causa, ae, f. důvod, příčina
contrōversia, ae, f. spor
dea, ae, f. bohyně
dīvitiae, ārum, f. bohatství
epulae, ārum, f. hostina
fāma, ae, f. pověst
familia, ae, f. rodina
fēmina, ae, f. žena
fīlia, ae, f. dcera
fortūna, ae, f.
fortūnae, ārum, f.
osud, štěstěna, náhoda
majetek, bohatství
glōria, ae, f. sláva
historia, ae, f. historie
incola, ae, m. obyvatel
īra, ae, f. hněv
Italia, ae, f. Itálie
lingua, ae, f. jazyk
magistra, ae, f. učitelka
memoria, ae, f. paměť, památka
mēnsa, ae, f. stůl
nauta, ae, m. mořeplavec, námořník
patria, ae, f. vlast
pecūnia, ae, f. peníze
Persa, ae, m. Peršan
pīrāta, ae, m. pirát
poēta, ae, m. básník
porta, ae, f. brána, dveře
puella, ae, f. dívka
pugna, ae, f. bitva
Rōma, ae, f.
Rōmae
Řím
v Římě
serva, ae, f. otrokyně, služka
schola, ae, f. škola
silva, ae, f. les
statua, ae, f. socha
via, ae, f. cesta
victōria, ae, f. vítězství
vīta, ae, f. život
1. lekce
15
Cvičení
1. Doplňte do tabulky chybějící tvary
sg. nom. pl. nom.
gen. gen.
dat. dat. magistrīs
ak. ak.
vok. magistra vok.
abl. abl.
2. Určete pád, číslo a rod substantiva (všechny možnosti)
silvīs, scholam, amīca, vītā, portae, poētārum, puellīs, nātūrā, fīliae, incolārum, fortūnae, poēta, deās,
servae, nautam, aquā, fēminārum, viās, Rōmā, amīcitiam, vītae, memoriā, īrae, dīvitiās
3. Převeďte ze singuláru do plurálu nebo naopak. Pád zachovejte. Je-li více možností,
uveďte všechny.
puellam, fīliae, magistrīs, contrōversiās, causā, nautārum, magistrās, viārum, deae, silvīs, amīcam,
poētārum, serva, portās, puellīs, incolae, fēminā, incolam, agricolīs, statuae, deās
4. Vyberte maskulina
fēmina, incola, amīca, magistra, vīta, nauta, poēta, Persa, causa, pīrāta
5. Které z těchto slovníkových položek patří mezi substantiva 1. deklinace? Proč?
vīlla, ae, f. „statek“
uxor, ōris, f. „manželka“
materiēs, ēī, f. „látka“, „materiál“
incola, ae, m. „obyvatel“
exemplum, ī, n. „příklad“
vir, ī, m. „muž“
pecūnia, ae, f. „peníze“
arma, ōrum, n. „zbraně“
epulae, ārum, f. „jídla“, „hostina“
6. Najděte ve slovníku, která ze slov nejsou substantivy 1. deklinace
servī, magistrīs, lūdās, dīvitiās, vītēs, amīcōrum, īrās, portāte, corda, vītās, pūnīs, castrīs, minās,
cōpiam, cupiam, capiam, ōrā, ōris, iūra, porta, folia, statuās, inūria
7. Spojte s předložkami, číslo zachovejte
ad (porta)
in (silva)
cum (puellae)
sine (pecūnia)
dē (nautae)
ā (magistra)
inter (agricolae)
contrā (fēminae)
post (pugna)
1. lekce
16
8. Doplňte koncovky a přeložte
causa contrōversi____ in aqu___
post pugn____ puell____ contrōversia inter fīli___
dē vīt____ poēt____ ante port____ schol____
servae de____ in vi___ per silv____
9. Vyskloňujte
v singuláru: pecūnia incolae, dea poētārum, silva sine bēstiīs
v plurálu: dīvitiae nautārum, causae pugnae, contrōversiae inter fēminās
10. Spojte slova s vhodnými předložkami
Kromě pomnožných substantiv můžete měnit číslo. Zkuste najít kombinace předložky s různými
substantivy.
ā, ab amīca
ad aqua
ante bēstia
apud causa
contrā contrōversia
cum dea
dē dīvitiae
ē, ex epulae
in fīlia
in glōria
per incola
post magistra
prō mēnsa
secundum nauta
sine poēta
sub pugna
trāns serva
schola
silva
via
vīta
11. Přeložte do češtiny
ante statuam, inter servās, in memoriā, ad magistrās, prō patriā, per Italiam, in silvam, dē vītā, in
aquam, cum amīcīs, ā fīliā
īra deae, vīta poētae, schola vītae, statuae poētārum, fīliae fēminae, pugnae incolārum, amīcitia
agricolārum, fīlia agricolae, viae vītae, contrōversiae inter incolās, causa vītae, servae agricolae, post
pugnam, via ad glōriam, prō vītā, aqua vītae, sine causā, inter bēstiās, cum pecūniā ā fīliā, in silvā deae
12. Přeložte do latiny
pod stůl, v Itálii, z bitvy, bez učitelky, před branami, pro otrokyni, na cestě, s dcerami, mezi bohyněmi,
proti Římu, podle básníka, do školy, proti přírodě, o dívkách, bez duše, bitva proti Peršanům, o životě
obyvatel, pod vodou, ve vodě, do vody, básníkův život, učitelčina dcera, spory obyvatel o peníze,
s penězi zemědělců, cesta do školy, bitva proti pirátům
1. lekce
17
13. Doplňte písmena tak, aby vznikla smysluplná slova (mohou být v různých tvarech)
v_ t _ _
_ _ _ ll _
_ e _
po_ t _ _
_ _ co _ _ _
_ _ s t _ _ i _
p_ _ _ n _ a _
c _ _ _ ā
_ _ _ tā _
d _ v _ _ i _ _
Živá slova2
Historia magistra vitae.
Summa summarum.
Hannibal ante portas.
In absentia.
In memoriam.
Per analogiam.
Pro forma.
absentia, ae, f. nepřítomnost, vzdálenost absence
analogia, ae, f. obdoba analogický
forma, ae, f. tvar, podoba, způsob formalita, neforemný
memoria, ae, f. paměť, památka, upomínka memoriál, memorovat
porta, ae, f. vchod, brána portál, portýr
summa, ae, f. hlavní věc, podstata, celek sumarizovat
vīta, ae, f. život vitální, vitamín
2
U „živých“ slov nejsou uváděny délky nad vokály, které se v originálních textech nezapisovaly.
18
2. lekce
Gramatika
1. KONJUGACE
Do 1. konjugace patří slovesa zakončená v 1. osobě singuláru indikativu prézentu aktiva na -ō a
v infinitivu prézentu aktiva na -āre. Prézentní kmen těchto sloves je zakončen na vokál -ā-.
Vzor: laudō, āre, āvī, ātum „chválit“
INDIKATIV PRÉZENTU, IMPERFEKTA A FUTURA I, IMPERATIV A INFINITIV
Indikativ prézentu
Indikativ prézentu je oznamovací způsob přítomného času, který do češtiny obvykle překládáme
přítomným časem nedokonavých sloves. Tvary indikativu prézentu se tvoří přidáním osobních přípon
k prézentnímu kmeni. V 1. osobě singuláru aktiva i pasiva však kmenový vokál -ā- mizí.
Aktivum Pasivum
sg. 1. os. laud-ō chválím sg. 1. os. laud-or jsem chválen
2. os. laud-ā-s3
2. os. laud-ā-ris
3. os. laud-a-t 3. os. laud-ā-tur
pl. 1. os. laud-ā-mus pl. 1. os. laud-ā-mur
2. os. laud-ā-tis 2. os. laud-ā-minī
3. os. laud-a-nt 3. os. laud-a-ntur
Před příponami -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení vokálu na -a-.
Imperativ
Latina má v imperativu pouze tvary pro 2. osobu singuláru a 2. osobu plurálu aktiva.
2. os. sg. laud-ā chval!
2. os. pl. laud-ā-te chvalte!
Český rozkaz pro 1. osobu plurálu „chvalme“ se v latině vyjadřuje pomocí konjunktivu, viz 15. lekce.
Latina má dále i tzv. imperativ II, o kterém je souhrnně pojednáno později.
Infinitiv
Latina tvoří od prézentního kmene dva infinitivy, infinitiv prézentu aktiva a infinitiv prézentu pasiva.4
inf. préz. akt. laud-ā-re chválit inf. préz. pas. laud-ā-rī být chválen
Indikativ imperfekta
Indikativ imperfekta je minulý čas, kterým se vyjadřují děje v jejich průběhu nebo děje probíhající
současně s jiným dějem minulým. Indikativ imperfekta se dále používá pro popis a opakované děje
v minulosti. Tvoří se pomocí sufixu -bā-, který se vkládá mezi kmenový vokál -ā- a osobní příponu.
3
Kmenový vokál a přípona jsou odděleny pomlčkou, aby byla patrná struktura slovesného tvaru. Termínem
„koncovka“ se označuje spojení kmenového vokálu a osobní přípony (např. -ās).
4
Latina má šest infinitivů, a proto je nutné určit vždy čas i rod infinitivu.
19
Do češtiny se obvykle překládá minulým časem nedokonavých sloves (např. „chválil jsem“). Minulý
čas českých nedokonavých sloves a latinský indikativ imperfekta však nejsou přesnými ekvivalenty,
protože fungování časovo-vidového systému je v obou jazycích různé. Při překladu souvislých textů je
proto třeba řídit se spíše celkovým významem textu a nepřekládat slovesné tvary automaticky.
Aktivum Pasivum
sg. 1. os. laud-ā-ba-m chválil jsem sg. 1. os. laud-ā-ba-r byl jsem chválen
2. os. laud-ā-bā-s 2. os. laud-ā-bā-ris
3. os. laud-ā-ba-t 3. os. laud-ā-bā-tur
pl. 1. os. laud-ā-bā-mus pl. 1. os. laud-ā-bā-mur
2. os. laud-ā-bā-tis 2. os. laud-ā-bā-minī
3. os. laud-ā-ba-nt 3. os. laud-ā-ba-ntur
Před příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází v sufixu -bā- ke krácení vokálu.
Indikativ futura I.
Indikativ futura je budoucí čas, který vyjadřuje budoucí děje a do češtiny se překládá budoucím časem
dokonavých i nedokonavých sloves (např. „budu chválit“ i „pochválím“).
Tvoří se pomocí koncovek, které se připojují k prézentnímu kmeni. Typickou hláskou
v koncovkách futura je stejně jako u imperfekta -b-, které ale není následováno ve všech osobách
stejným vokálem.
Aktivum Pasivum
sg. 1. os. laud-ā-bō budu chválit,
pochválím
sg. 1. os. laud-ā-bo-r budu chválen,
budu pochválen
2. os. laud-ā-bi-s 2. os. laud-ā-be-ris
3. os. laud-ā-bi-t 3. os. laud-ā-bi-tur
pl. 1. os. laud-ā-bi-mus pl. 1. os. laud-ā-bi-mur
2. os. laud-ā-bi-tis 2. os. laud-ā-bi-minī
3. os. laud-ā-bu-nt 3. os. laud-ā-bu-ntur
PÁDOVÉ VAZBY SLOVES
Latinská slovesa se stejně jako česká pojí s určitými pády, např. sloveso „dát“ má vedle podmětu
v nominativu přímý předmět v akuzativu „co“ a nepřímý předmět v dativu „komu“. Pádové vazby
odlišné od češtiny jsou uvedeny ve slovníku a je nutné se je naučit v rámci slovní zásoby. Příkladem
odlišné pádové vazby je např. sloveso adiuvō, āre „pomáhat“, které se v latině pojí s akuzativem, ale
český ekvivalent „pomáhat“ se pojí s dativem.
Slovesa, která se mohou pojit s předmětem v akuzativu, se nazývají přechodná neboli tranzitivní
(např. „číst (co)“) a slovesa pojící se s předmětem v jiném pádě než v akuzativu nebo slovesa bez
předmětu se nazývají nepřechodná neboli intranzitivní (např. „prospívat (komu)“).
PASIVUM
Tvary latinského pasiva slouží k vyjádření pasiva (podmět je zasahován dějem, ale nevykonává ho,
např. „jsem chválen“) i media (podmět je dějem zasahován a zároveň ho vykonává, např. „myji se“).
Tvary pro všechny osoby pasiva lze vytvořit pouze od sloves tranzitivních, slovesa intranzitivní mají
v pasivu jen 3. os. sg. s neosobním významem, srov. české „jde se“, „pracuje se“ atd.
Překlad
Do češtiny lze latinské pasivum přeložit
slovesem v pasivu
zvratným slovesem
20
Je rovněž možné a někdy vhodné nahradit při překladu latinské pasivum aktivem a větu příslušným
způsobem přeformulovat (tj. místo „řeč byla přednesena řečníkem“ použít překlad „řečník pronesl
řeč“).
Každé české zvratné sloveso však nelze automaticky překládat do latiny pasivem. Některým českým
zvratným slovesům odpovídají aktivní tvary latinských sloves, např. českému „procházet se“ odpovídá
latinské ambulō, āre. Odpovídá-li latinskému aktivnímu slovesu české aktivní sloveso, např. lavō, āre
„mýt, umývat“, budou českým zvratným tvarům odpovídat latinské pasivní tvary. Informaci o českých
ekvivalentech latinských sloves je nutné najít ve slovníku.
V případě odlišné pádové vazby mezi latinou a češtinou je třeba použít při překladu do češtiny
jinou konstrukci nebo synonymum se stejnou pádovou vazbou jako v latině. Např. tvar adiuvor lze
přeložit jako „pomáhá se mi“ nebo „jsem podporován“. Na úrovni vět je často vhodné zvolit překlad
větou se slovesem v aktivu.
Vyjádření původce děje
V pasivních větách může (ale nemusí) být vyjádřeno, kdo nebo co děj vykonává, tj. činitel (agens,
životný původce děje) nebo tzv. kauzátor (neživotný původce děje). V češtině se vyjadřuje jménem
v 7. pádě (např. „byl napaden rozvášněným davem“, „byl vyznamenán prezidentem republiky“).
V latině se původce pasivního děje vyjadřuje:
předložkou ā/ab s ablativem, pokud je původce děje životný
prostým ablativem bez předložky, pokud je původce děje neživotný („vítr“, „příroda“ apod.)
U předložky ā/ab se forma ā používá v případě, že následující slovo začíná na konsonant, forma ab
v případě, že následující slovo začíná na vokál nebo h-.
Převod z aktiva do pasiva
Větu obsahující sloveso s předmětem v akuzativu je možné stejně jako v češtině převést do pasiva.
Původní předmět se stává podmětem, původní podmět se vyjádří ablativem s předložkou nebo prostým
ablativem a sloveso se převede do pasiva a upraví se tak, aby byla zachována shoda přísudku
s podmětem.
Větu Magistrae puellam laudant „Učitelky chválí dívku“ tedy převedeme do pasiva takto:
1. původní předmět v akuzativu (puellam „dívku“) se stane podmětem (puella „dívka“)
2. sloveso změní rod z aktiva na pasivum a zároveň změní číslo z plurálu na singulár (laudātur „je
chválena“), aby byla zachována shoda s novým podmětem puella „dívka“, který je v singuláru.
3. původní podmět magistrae bude v pasivní větě vyjádřen pomocí předložky ā s ablativem,
protože se jedná o životného původce děje (ā magistrīs „učitelkami“)
Magistrae puellam laudant
aktivum
Učitelky chválí dívku.
Puella ā magistrīs laudātur
pasivum
Dívka je chválena učitelkami.
ROZŠÍŘENÍ
Slovosled v latinské větě
Slovosled je v latině relativně volný podobně jako v češtině. Lze mluvit spíše o určitých tendencích
než o pevných pravidlech. V oznamovací jednoduché větě jsou větné členy obvykle uspořádány
v pořadí podmět – nepřímý předmět – přímý předmět – přísudek. Slovosled je však určován
dalšími faktory (návaznost na předchozí text, typ přísudku, typ větné struktury apod.), a proto se může
odlišovat od uvedeného schématu.
21
Přívlastky stojí často za jménem, některá adjektiva ve funkci přívlastku se však vyskytují
pravidelně i před jménem (např. adjektiva vyjadřující kvantitu „mnozí“, „někteří“). Příslovečná určení
se mohou vyskytovat na různých místech věty. Záporka nōn „ne“ stojí před slovem, ke kterému se
vztahuje.
Na předních místech ve větě se vyskytují slova, která slouží pro spojení s předchozím textem, např.
nam „neboť“ apod. Některá slova povinně obsazují některou pozici, např. autem „avšak“ stojí na
druhém místě ve větě.
TIPY
Překlad latinské věty
Při překladu latinské věty, např. Magistrae saepe puellīs fābulās narrant, postupujeme takto:
1. Najdeme sloveso v určitém tvaru, určíme jeho gramatické kategorie (osobu, číslo, čas, způsob
a rod) a přeložíme ho (narrant – 3. os. pl. ind. préz. akt. „vyprávějí“).
2. Najdeme ke slovesu podmět (musí být v nominativu a se slovesem shodovat, je-li např.
sloveso v singuláru, musí být také v singuláru) a přeložíme ho (magistrae – nom. pl.
„učitelky“). Podmět nemusí být vždy vyjádřen. Latina stejně jako čeština nevyjadřuje povinně
osobní zájmena. Podmět dále může být zřejmý z kontextu, např. z předchozí věty.
3. Dále se zaměříme na přímé a nepřímé předměty (fābulās – ak. pl. „pověsti“; puellīs – dat. pl.
„dívkám“).
4. Potom pokračujeme s dalšími větnými členy (saepe „často“).
5. Výsledný překlad případně upravíme tak, aby byl z hlediska češtiny gramaticky správný a
srozumitelný („Učitelky často vyprávějí dívkám pověsti“).
Jak hledat ve slovníku
Pro vyhledávání slovesa ve slovníku platí stejný princip jako pro substantiva. Vyhledáváme sloveso od
předpokládaného slovního základu a ověřujeme z hlediska gramatiky, zda od něj lze vytvořit tvar
nacházející se ve větě a zda se do věty hodí svým významem. Určujeme-li např. tvar probant, nelze na
základě slabiky -ba- tvrdit, že se jedná o indikativ imperfekta. V takovém případě by totiž před -bamuselo
předcházet -ā-.
Shodné tvary substantiv a sloves
Některé tvary mohou být odvozeny od slovesa i substantiva, např. pugnā může být:
abl. sg. od substantiva pugna, ae, f. „bitva“
2. os. sg. imperativu od slovesa pugnō, āre „bojovat“
O jaký tvar se jedná, lze zjistit pouze na základě kontextu v konkrétní větě.
22
Slovní zásoba
adiuvō, āre, adiūvī, adiūtum +ak. pomáhat, podporovat
aedificō, āre, āvī, ātum stavět, budovat
ambulō, āre, āvī, ātum procházet se
amō, āre, āvī, ātum milovat
bene dobře
cantō, āre, āvī, ātum zpívat, opěvovat (něco)
castīgō, āre, āvī, ātum kárat
cēna, ae, f. večeře
cūra, ae, f. péče, starost
cūrō, āre, āvī, ātum +ak. starat se o
dō, dare, dedī, datum dát
domina, ae, f. paní
et a
explicō, āre, āvī, ātum vysvětlit
exspectō (expectō), āre, āvī, ātum čekat, očekávat
fābula, ae, f. příběh, bajka, pověst, pohádka
habitō, āre, āvī, ātum bydlet
industria, ae, f. píle
labōrō, āre, āvī, ātum pracovat
lacrima, ae, f. slza
laudō, āre, āvī, ātum chválit
lavō, āre, lāvī, lautum/lōtum/lavātum umývat, mýt (koho, co)
male špatně
mūtō, āre, āvī, ātum měnit
narrō, āre, āvī, ātum vypravovat
nōn ne
optō, āre, āvī, ātum přát si
ōrō, āre, āvī, ātum prosit
parō, āre, āvī, ātum připravovat
poena, ae, f. trest
portō, āre, āvī, ātum nosit
probō, āre, āvī, ātum schvalovat
properō, āre, āvī, ātum spěchat, pospíchat
prōvincia, ae, f. provincie
pugnō, āre, āvī, ātum bojovat
sacrificō, āre, āvī, ātum obětovat
saepe často
salūtō, āre, āvī, ātum zdravit
sed ale
semper vždy
servō, āre, āvī, ātum zachovávat, zachraňovat
spērō, āre, āvī, ātum doufat
terra, ae, f. země, půda, krajina
vīlla, ae, f. statek
violō, āre, āvī, ātum týrat, znásilnit, zneuctít, porušit
vituperō, āre, āvī, ātum +ak. (osoba)
propter +ak. (věc)
vytýkat (komu co), kárat (koho za co), nadávat (komu za
co)
23
Poznámky ke slovní zásobě
Ve slovní zásobě jsou u sloves uvedeny všechny tvary slovesné řady, ačkoliv pro vytváření
probraných tvarů jsou nutné pouze první dva.
Pádové vazby sloves jsou uvedeny pouze v případě, že se liší od češtiny.
Sloveso dō, dare, dedī, datum je nepravidelné. Tvary se tvoří pomocí stejných koncovek jako u
ostatních sloves 1. konjugace, vokál -a- se však zkracuje i v pozicích, kde mají ostatní slovesa
dlouhé -ā-.
24
Cvičení
1. Určete slovesné tvary
osoba číslo způsob čas rod překlad
laudō 1. sg. ind. préz. akt. chválím
narrat
labōrātis
salūtāberis
cūrā
cantās
portābātur
pugnāte
portārī
adiuvābāmur
probant
parābitis
salūtāmus
castīgābuntur
amāminī
labōrābam
pugnant
narrābimus
amor
cantābunt
cūrābās
salūtāre
adiuvābitur
2. Tvary v indikativu prézentu změňte na indikativ imperfekta
ōrō, portātis, narrat, laudātur, probantur, cantās, amāmus, salūtāmur, optō
3. Tvary v indikativu prézentu změňte na indikativ futura
habitāmus, spērātis, adiuvō, properant, parantur, salūtāris, exspectāmur, cantās, explicat, laudor
4. Imperativ 2. os. sg. změňte na imperativ 2. os. pl. a opačně
cantā, salūtāte, narrāte, spērā, sacrificāte, properā, portāte, da, explicāte, ōrā, labōrā
5. Změňte infinitiv préz. akt. na inf. préz. pas. a opačně
amāre, cantāre, salūtārī, narrāre, vituperārī, laudārī, portāre, mūtārī
6. Doplňte slovesné tvary (změňte pouze čas, všechno ostatní zachovejte)
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
portābās
salūtāminī
laudāberis
amāmus
narrābit
25
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
servant
dabantur
cantātur
castīgor
cūrābātis
adiuvābimur
pugnābam
7. K aktivu vytvořte pasivum a naopak
amāminī
optābat
parant
salūtābō
castīgāmus
servābās
laudāberis
dabantur
cantāre
portābit
8. Přeložte slovesné tvary
zpíváš, jsi chválen, budete pracovat, byli jsme zdraveni, být nesen, budou vyprávět, dává se, být kárán,
umývají se, umyjí se, budou umyti, byly dávány, budete milováni, bojujte, procházel jsem se
9. Přeložte do češtiny
1. Fēminae labōrant.
2. Servae fēminam salūtābant.
3. Incolae aquam in vīllam portābunt.
4. Semper bene cantābās.
5. Magistrae industriam puellārum laudābant.
6. Magistra puellīs fābulās dē contrōversiīs inter deās narrat.
7. Male labōrābant, sed pecūniam optābant.
8. In vīllā male labōrābātur.
9. Poēta dē amīcitiā cantat.
10. Magistrae puellās in scholā cūrant.
10. Vyberte správný překlad či správné překlady tvarů nebo vět
1. Epulae parantur: hostina se připravuje, hostina je připravována, hostiny jsou připravovány,
hostiny se připravují, hostiny připravují, na hostinu se připravují
2. Narror: vypráví se o mně, vyprávím o sobě, žádný překlad nevyhovuje
3. Cantātur: zpívá, zpívá se, je zpíváno, zpívá se o ní, je opěvován
4. Puellae lavābantur: dívky se umývaly, dívky se umývají, dívky byly umývány, dívky jsou
umývány
5. Mēnsa lavātur: stůl je umýván, stůl se umývá (např. každý den, často,…), stůl umývá sám sebe
6. Puellae ā fēminā lavantur: dívky se umývají u ženy, dívky jsou umývány ženou, žena umývá
dívky, dívky umývají ženu
7. Adiuvāris: jsi podporován, pomáhá se ti, pomáháme ti, pomoz si
8. Puellās cūrant: dívky se starají, starají se o dívky, dívky jsou opečovávány, dívky pečují
26
11. Převeďte do pasiva
1. Fēminae cēnam parābunt.
2. Poētae saepe vītam agricolārum cantābant.
3. Domina industriam servae laudat.
4. Poētae incolīs fābulam dē causā pugnae narrant.
5. Servae fīliam dominae aquā lavant.
12. Převeďte do aktiva
1. Aqua ab incolīs portātur.
2. Fābulae dē deīs ā magistrā narrābantur.
3. Dīvitiae ā poētīs saepe nōn cantantur.
4. Puella ā fēminīs adiuvābitur.
5. Pecūnia puellīs ā magistrā nōn dabitur.
13. Převeďte ze singuláru do plurálu nebo naopak
1. Magistrās semper salūtāmus et nōn castīgāmur.
2. Adiuvāte fēminās et puellās!
3. Ab incolā semper salūtāris.
4. Pugnās nōn optābitis.
5. Fābulam male narrat.
14. Škrtněte tvar, který nepatří do řady
laudābās, dabās, probās, servābās
vītās, cēnās, portās, parās, terrās
incolīs, fēminīs, vīllīs, mēnsīs
optā, cantā, poenā, narrā
15. K imperativu doplňte vhodné substantivum či slovní spojení ve správném tvaru
aqua, fīlia magistrae, amīcae, silva, puella, fēminae, industria incolārum, vīta, fābula dē bēstiīs,
pecūnia
Portāte
Laudā
Salūtā
Servāte
Cūrāte
Adiuvā
Narrāte
16. Najděte tvary, které mohou být substantivy i slovesy
cūrā, cūrae, portās, pugnae, servās, amīcā, servātis, deam, pugnā, parās
17. Přeložte a gramaticky určete vyznačená slova
1. Poētae dē glōriā incolārum narrant. Dē glōriā poētae narrātur. Poētae pecūniam nōn dabimus.
Poētae, cantāte dē vītā fēminārum.
2. Vīlla industriā incolārum servābitur. Industria agricolārum laudābātur.
3. Puellīs cēnam parābimus. Cum puellīs in silvā ambulābimus.
4. Serva in vīllā labōrat. Servā servam! Serva, adiuvā dominam! Fīliae dominae ā servā adiuvantur.
27
18. Doplňte délky
1. Amicae, properate in silvam.
2. Puellae aqua saepe lavabantur.
3. Aqua ab incolis in villam portabatur.
4. Controversiam nautarum de pecunia non probamus.
5. Propter controversias de aqua pugnabitur.
19. Ze slov vytvořte větu (můžete používat singulár i plurál)
fēmina – fīlia – parāre – cēna
vīlla – labōrāre – domina – et – serva – adiuvāre
cum – amīca – in – puella – silva – ambulāre
glōria – poēta – magistra – dē – puella – narrāre
20. Přeložte do latiny
1. Básníci opěvovali bitvu proti Peršanům.
2. Otrokyně připravovaly obyvatelům statku večeři.
3. Dívky nebudou pospíchat do školy.
4. V lese se dobře prochází.
5. Vypravujte dívkám o básníkově životě.
6. Péčí zemědělců bude les zachráněn.
7. Vyprávěly se příběhy o bohyních.
8. Starejte se o dceřiny peníze!
9. Námořníci vyprávěli o zemi Peršanů.
Živá slova
Dum spiro, spero.
Festina lente!
Nota bene. (N. B.)
Ora et labora!
Ex post.
Pro et contra.
bene dobře benefice, benefiční
dum dokud, zatímco, když
festīnō, āre spěchat, pospíchat
labōrō, āre pracovat laboratoř, laborant, kolaborant
lentē zvolna, pomalu, klidně
notō, āre označovat, poznamenávat, psát nota, notář, notorik
ōrō, āre mluvit, prosit, modlit se orátor, oratorium, orákulum
sānō, āre uzdravovat, léčit, napravovat asanace, sanovat, sanitka, sanatorium
spērō, āre doufat, mít naději prosperovat, desperát, esperanto
spīrō, āre dýchat spirometr, inspirace, konspirace
3. lekce
28
3. lekce
Gramatika
2. DEKLINACE
Do 2. deklinace patří substantiva zakončená v genitivu singuláru na -ī. V nominativu singuláru bývají
zakončena na -us, -er nebo -um, jedno substantivum je zakončeno na -ir.
Substantiva 2. deklinace jsou tzv. o-kmeny, jejich kmenovým vokálem je tedy -o-. V kombinaci
s různými pádovými příponami dochází k hláskovým změnám, a proto je -o- viditelné pouze
v některých pádech. Ve 2. deklinaci se vyskytují substantiva všech tří rodů, nejčastěji jsou zastoupena
maskulina a neutra.
Vzory pro maskulina a feminina: servus, ī, m. „otrok“; puer, erī, m. „chlapec“; ager, grī, m.
„pole“
Vzor pro neutra: exemplum, ī, n. „příklad“
sg. nom. serv-us puer ager exempl-um
gen. serv-ī puer-ī agr-ī exempl-ī
dat. serv-ō puer-ō agr-ō exempl-ō
ak. serv-um puer-um agr-um exempl-um
vok. serv-e puer ager exempl-um
abl. serv-ō puer-ō agr-ō exempl-ō
pl. nom. serv-ī puer-ī agr-ī exempl-a
gen. serv-ōrum puer-ōrum agr-ōrum exempl-ōrum
dat. serv-īs puer-īs agr-īs exempl-īs
ak. serv-ōs puer-ōs agr-ōs exempl-a
vok. serv-ī puer-ī agr-ī exempl-a
abl. serv-īs puer-īs agr-īs exempl-īs
Tvary jednotlivých pádů vytváříme tak, že od tvaru genitivu odtrhneme koncovku -ī a k vzniklému
genitivnímu kmeni přidáváme další pádové koncovky.
Vzor servus se od vzorů puer a ager liší pouze ve vokativu singuláru, kde má koncovku -e, kdežto u
vzorů puer a ager je vokativ roven nominativu. Odlišný vokativ a nominativ singuláru má vzor servus
jako jediný ze vzorů všech deklinací.
Rozdíl mezi vzory puer a ager spočívá v zachovávání nebo vypouštění -e- v genitivu singuláru a
následně v ostatních pádech podle pravidla o tvoření tvarů. Podobu genitivu zjistíme ve slovníku.
Podle vzoru puer se skloňuje také substantivum zakončené na -ir, tj. vir, virī, m. „muž“.
Pravidlo o neutrech
Pro skloňování neuter všech deklinací platí tato pravidla:
1. Tvar akuzativu a vokativu je v singuláru i plurálu vždy roven nominativu.
2. V plurálu je nominativ, akuzativ a vokativ vždy zakončen na -a.
Rody substantiv 2. deklinace
Substantiva zakončená v nominativu na -us nebo -er jsou většinou maskulina a substantiva zakončená
v nominativu na -um jsou většinou neutra. Do 2. deklinace však patří i některá feminina, která bývají
zakončena na -us. Patří mezi ně:
3. lekce
29
jména stromů, zemí, ostrovů a měst, např. fāgus, ī, f. „buk“, Aegyptus, ī, f. „Egypt“, Dēlus, ī, f.
„Délos“, Corinthus, ī, f. „Korint“;
několik obecných jmen, např. humus, ī, f. „hlína, země“, alvus, ī, f. „břicho, dutina břišní“.
V nominativu je na -us zakončeno také několik neuter, např. vīrus, ī, n. „jed“, pelagus, ī, n. „moře“ a
vulgus, ī, n. „lid“.
ROZŠÍŘENÍ
Zvláštnosti ve skloňování
Některá substantiva 2. deklinace mají v některých pádech tvary odlišné od vzorů.
Jména zakončená na -ius, -āius, -eius, -ium (např. fīlius, iī, m. „syn“, Tullius, Pompeius, Gāius,
cōnsilium, iī, n. „rada“):
mívají v genitivu singuláru místo koncovky -iī častěji koncovku -ī, tedy fīlī, Gāī, cōnsilī atd.;
mívají koncovku -ī také ve vokativu, tedy fīlī „synu“, Gāī „Gaie“, Vergilī „Vergilie“ apod.
K těmto slovům je třeba přiřadit také vokativ od slova meus „můj“, který má formu mī (např.
mī fīlī „můj synu“);
v nominativu plurálu, dativu a ablativ plurálu však mívají pravidelné koncovky -iī a -iīs.
V genitivu plurálu se objevuje historicky původní koncovka -um u těchto slov nebo skupin slov
(akuzativ singuláru a genitiv plurálu jsou tedy zakončeny stejně):
označení pro peníze, míry a váhy, např. nummum (nummus, ī, m. „peníz“), sēstertium
(sēstertius, iī, m. „sestertius“), modium (modius, iī, m. „měřice“), talentum (talentum, ī, n.
„talent, váhová jednotka“);
u jmen úředníků, např. triumvirum (triumvir, ī, m. „triumvir, člen tříčlenného sboru úředníků“),
decemvirum (decemvir, ī, m. „decemvir, člen desetičlenného sboru úředníků“)
u jmen řeckých kmenů, např. Danaum (Danaī, ōrum, m. „Danaové“)
u některých dalších jmen, např. socium (socius, iī, m. „spojenec“), fabrum (faber, brī, m.
„řemeslník“), dīvum (dīvus, ī, m. „bůh“), līberum (līberī, ōrum, m. „děti“)
Substantivum deus, ī, m. „bůh“ má odchylky od skloňování nebo variantní koncovky ve více pádech.
Skloňuje se takto:
sg. nom. deus pl. nom. dī, diī, deī
gen. deī gen. deum, deōrum
dat. deō dat. dīs, diīs, deīs
ak. deum ak. deōs
vok. deus vok. dī, diī, deī
abl. deō abl. dīs, diīs, deīs
V pádech se třemi možnostmi zakončení se nejčastěji vyskytují tvary dī a dīs.
ADJEKTIVA 1. A 2. DEKLINACE
Podle vzorů 1. a 2. deklinace se skloňují také adjektiva 1. a 2. deklinace. V nominativu singuláru mají
pro každý rod zvláštní zakončení, můžeme je tedy označit termínem trojvýchodná. Ve slovníku stojí
vždy na prvním místě tvar pro maskulinum, na druhém místě pro femininum a na třetím pro neutrum.
Mohou mít tato zakončení:
m. f. n.
-us -a -um bonus, a, um (bonus, bona, bonum) „dobrý“
-er -ra -rum pulcher, chra, chrum (pulcher, pulchra, pulchrum) „krásný“
-er -era -erum līber, era, erum (līber, lībera, līberum) „svobodný“
3. lekce
30
Adjektiva typu pulcher a līber se liší pouze tím, zda vypouštějí nebo zachovávají -e-. Tato informace
je obsažena ve slovníku, konkrétně ve tvarech feminina a neutra (pul-chra, pul-chrum, ale līb-era, līb-
erum).
Skloňování adjektiv, shoda se jménem
Adjektiva 1. a 2. deklinace se skloňují podle vzorů 1. a 2. deklinace:
tvary maskulina na -us podle vzoru servus, maskulina na -er podle vzorů puer (při zachování e-)
nebo ager (při vypuštění -e-)
tvary pro feminina podle vzoru fēmina
tvary pro neutra podle vzoru exemplum
Při spojování substantiva s adjektivem je třeba zachovat shodu v rodě, čísle a pádě. K substantivu
mužského rodu vybíráme tvary adjektiva pro maskulinum, k substantivu ženského rodu tvary pro
femininum a k substantivu středního rodu tvary pro neutrum, např.:
dominus / incola / puer bonus / pulcher / līber
magistra / Aegyptus bona / pulchra / lībera
verbum / vulgus bonum / pulchrum / līberum
Substantivum i adjektivum si stále uchovává svůj vzor, a proto mohou být koncovky substantiva
a adjektiva různé.
Ve spojení dominus līber se tedy dominus skloňuje podle vzoru servus a līber podle vzoru puer. Ve
spojení incola bonus se incola skloňuje podle vzoru fēmina a bonus podle vzoru servus atd.:
sg. nom. magistra bona incola bonus dominus līber
vzor: fēmina fēmina fēmina servus servus puer
gen. magistr-ae bon-ae incol-ae bon-ī domin-ī līber-ī
dat. magistr-ae bon-ae incol-ae bon-ō domin-ō līber-ō
ak. magistr-am bon-am incol-am bon-um domin-um līber-um
vok. magistr-a bon-a incol-a bon-e domin-e līber
abl. magistr-ā bon-ā incol-ā bon-ō domin-ō līber-ō
pl. nom. magistr-ae bon-ae incol-ae bon-ī domin-ī līber-ī
gen. magistr-ārum bon-ārum incol-ārum bon-ōrum domin-ōrum līber-ōrum
dat. magistr-īs bon-īs incol-īs bon-īs domin-īs līber-īs
ak. magistr-ās bon-ās incol-ās bon-ōs domin-ōs līber-ōs
vok. magistr-ae bon-ae incol-ae bon-ī domin-ī līber-ī
abl. magistr-īs bon-īs incol-īs bon-īs domin-īs līber-īs
Pozice adjektiv
Adjektiva stojí často za jménem (substantivem, zájmenem), se kterým se shodují, ale mohou stát i před
ním. Před jménem se vyskytují adjektiva vyjadřující množství, např. multus, a, um „mnohý, četný“.
Také adjektivum obvykle stojící za jménem se může vyskytnout před ním, pokud má být zdůrazněno.
V latinských textech může být adjektivum od jména odděleno větším počtem slov (např. ze
stylistických důvodů nebo kvůli nutnosti dodržet schéma verše). Je proto nutné důsledně přiřazovat
adjektiva a jména na základě gramatické shody v rodě, čísle a pádě.
Zpodstatňování (substantivizace) adjektiv
Některá adjektiva byla zpodstatněna a získala tak charakteristiky substantiv, např. malum, ī, n. „zlo“
(malus, a, um „špatný, zlý“), amīcus, ī, m. „přítel“, amīca, ae, f. „přítelkyně“ (amīcus, a, um
„přátelský“). Ve slovníku mohou být tato substantiva uvedena pod příslušným adjektivem jako jedna z
položek slovníkového hesla.
3. lekce
31
V některých případech se adjektiva nestala „plnohodnotnými“ substantivy, ale mohou být ve větě
použita jako substantiva. Jedná se o tvary neutra nebo maskulina v plurálu (např. bonī, bona). Stejným
způsobem může fungovat např. i plurál mala, ačkoliv existuje tvar singuláru malum, ī, n.
Tvary neuter se používají zejména v nominativu a akuzativu,5
např. bona, mala, futūra. Do češtiny se
překládají
adjektivem doplněným o vhodné substantivum nebo zájmeno, např. „dobré věci, zprávy“,
„špatné věci, činy, záležitosti“, „budoucí události, záležitosti, věci“, „to dobré“, „to zlé“ atd.;
samostatným adjektivem, např. „dobré“ (oceňujeme, pamatujeme si atd.);
odpovídajícím substantivem, např. „dobro“, „zlo“, „budoucnost“.
Tvary maskulina se používají ve všech pádech a vztahují se k osobám, např. bonī „dobří (tj. lidé)“,
malī „zlí, špatní (tj. lidé)“ atd. Do češtiny se překládají:
adjektivem, např. „dobří“, „špatní“
spojením adjektiva s vhodným substantivem, např. „dobří lidé, občané apod.“
Stejným způsobem se zpodstatňují i tvary přivlastňovacích zájmen,6
např. nostrī „naši“ nostra „naše
věci, záležitosti, náš majetek“ apod. Někdy se tvary pro maskulinum a neutrum nacházejí v jedné větě
a jsou souřadně spojeny, např.: Bonōs bonaque cūrō „Starám se o dobré (lidi) a dobré (věci)“.
Od zpodstatnělých adjektiv je třeba odlišit případy, kdy sice adjektivum stojí zdánlivě samostatně, ve
skutečnosti se však vztahuje ke jménu nebo větnému členu z předchozí věty, např. Discipulī bonī
laudantur, malī castigantur. „Dobří žáci jsou chváleni, špatní (tj. žáci) káráni.“
Adjektivum multus, a, um
Mezi latinou a češtinou jsou rozdíly ve vyjadřování mnohosti. Latina používá adjektivum multus, a,
um „mnohý, četný“, kdežto čeština číslovky „mnoho“, po níž následuje genitiv (např. mnoho knih,
mnoho peněz, mnoho lidí). V latině se mnohost vyjadřuje:
spojením adjektiva a počitatelného jména v plurálu, např. multī puerī („mnoho chlapců“,
doslova „mnozí chlapci“, multae fēminae („mnoho žen“, doslova „mnohé ženy“), multa verba
(„mnoho slov“, doslova „mnohá slova“)
spojením adjektiva a nepočitatelného jména v singuláru, např. multum vīnum („mnoho vína“,
doslova „mnohé víno“), multum aurum („mnoho zlata, doslova „mnohé zlato“)
spojením zpodstatnělého multum, ī, n. „mnoho“ s genitivem nepočitatelného jména, např.
multum vīnī „mnoho vína“, multum aurī „mnoho zlata“
Adjektivum multus, a, um se může objevit i ve spojení s počitatelným substantivem v singuláru.
V takovém případě však znamená „veliký, značný, důkladný“ nebo označuje velkou část celku (např.
multa silva „velká část lesa“).
Stejným způsobem se používá i adjektivum s opačným významem paucī, paucae, pauca „málokteří“.
Spojení paucī puerī se tedy do češtiny překládá jako „málo chlapců“, paucae fēminae „málo žen“,
pauca verba „málo slov“ atd. V singuláru se toto adjektivum téměř nevyskytuje, používá se místo něj
paulum „málo“, např. paulum aquae „málo vody“. Tvar paulum je nominativ nebo akuzativ singuláru
neutra, ostatní tvary se obvykle nepoužívají.
5
V genitivu, dativu a ablativu se pro vyjádření téhož významu k adjektivu často doplňuje substantivum rēs
„věc“ (skloňuje se podle 5. deklinace, viz lekce 12), aby se neutra odlišila od maskulin. Použití substantiva rēs
však není povinné, záleží na tom, zda je z kontextu zřejmé, že se jedná o neutrum.
6
Systematický výklad o přivlastňovacích zájmenech je v 10. lekci.
3. lekce
32
Slovní zásoba
Aegyptus, ī, f. Egypt
ager, grī, m. pole
altus, a, um vysoký, hluboký
amīcus, ī, m. přítel
antīquus, a, um starý, starobylý
arma, ōrum, n. zbraně
aurum, ī, n. zlato
argentum, ī, n. stříbro
beātus, a, um šťastný, blažený
bellum, ī, n. válka
bonus, a, um
bonum, ī, n.
dobrý
dobro
cārus, a, um drahý, milý
castra, ōrum, n. tábor (vojenský)
clārus, a, um slavný
cōnsilium, iī, n. rada, úmysl, záměr
Dēlus, ī, f. Délos
deus, ī, m. bůh
discipulus, ī, m. žák
dominus, ī, m. pán
dōnum, ī, n. dar
ēducō, āre, āvī, ātum vychovávat
epistula, ae, f. dopis
exemplum, ī, n. příklad
fāgus, ī, f. buk
fīlius, iī, m. syn
futūrus, a, um budoucí
Graecus, a, um
Graecus, ī, m.
řecký
Řek
industrius, a, um pilný
inimīcus, ī, m. nepřítel
īnsula, ae, f. ostrov
interrogō, āre, āvī, ātum +ak., dē +abl. ptát se (koho na co)
Latīnus, a, um latinský
līber, era, erum svobodný
liber, librī, m. kniha
līberī, ōrum, m. děti
maestus, a, um smutný
magister, trī, m. učitel
magnus, a, um velký
malus, a, um
malum, ī, n.
špatný
zlo
meus, a, um můj
miser, era, erum ubohý, bídný, nešťastný, chudý (o věcech)
multus, a, um mnohý, četný
nātūra, ae, f. příroda, přirozenost
noster, tra, trum náš
3. lekce
33
oppidum, ī, n. městečko, město
parvus, a, um malý
paucī, ae, a málokteří
paulum málo
perīculum, ī, n. nebezpečí
philosophus, ī, m. filozof
piger, gra, grum líný
pōpulus, ī, f. topol
populus, ī, m. lid, národ
puer, erī, m. chlapec
pulcher, chra, chrum krásný
Rhodus, ī, f. Rhodos
Rōmānus, a, um
Rōmānus, ī, m.
římský
Říman
servus, ī, m. otrok
socius, iī, m. spojenec
superō, āre, āvī, ātum přemáhat, porážet
tuus, a, um tvůj
verbum, ī, n. slovo, sloveso
vester, tra, trum váš
vīnum, ī, n. víno
vir, virī, m. muž, člověk
3. lekce
34
Cvičení
1. Doplňte chybějící tvary
sg. nom. liber epistula
gen.
dat. amīcō
ak.
vok.
abl. virō
pl. nom.
gen.
dat. dōnīs
ak.
vok. amīcī
abl. epistulīs
2. S pomocí slovníku vyberte substantiva 2. deklinace
vir, homō, nōmen, aurum, fāber, manus, dominus, ager, venter, exercitus, discipulus, exemplar,
Rhēnus, castra, vulgus, Octōber, ornāmentum, cursus, perīculum, bubulcus
3. Přiřaďte k substantivu adjektivum
clārus, a, um pulcher, chra, chrum miser, era, erum
fīlia
vir
amīcus
Aegyptus
bellum
poēta
puella
oppidum
4. Vyskloňujte spojení substantiva a adjektiva
dobrá přítelkyně, dobrý přítel, slavný muž, malé město, svobodný národ, špatný básník, vysoký topol
5. Určete gramatické kategorie (pád, číslo, rod) následujících substantiv
puerī, serve, magistrum, populō, bella, aurum, agrī, verbōrum, līberōs, exempla, perīculum, sociī,
amīcum, amīcam, inimīcō, epistulārum, pōpulus, dominī, librīs
6. K substantivu doplňte adjektivum ve správném tvaru (všechny možnosti)
fēminam (pulcher)
nautae (bonus)
verbō (clārus)
puer (parvus)
librīs (clārus)
magistrum (bonus)
puellārum (līber)
exempla (malus)
3. lekce
35
deōs (bonus)
pōpulōrum (altus)
amīce (cārus)
magistrī (tuus)
poētās (piger)
discipulōrum (industrius)
dominīs (noster)
oppidum (parvus)
vītam (miser)
incolārum (līber)
7. Určete pády
dominī oppida
sociō dōnōrum
īnsulae Aegyptum
magistrās terrārum
nātūrā domine
amīcīs fīliōs
magister aurō
discipulum industrium perīculum magnum
poētae clārī poētae clārō
poētā clārō puellae industriae
incola miser incola cāre
bella magna pugna magna
8. Určete a přeložte slovesné tvary
osoba číslo způsob čas rod překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. on chválí
castīgāmus
portārī
adiuvābiminī
portātur
explicāte
properābam
ambulās
labōrābis
amābantur
ēducābāris
optāte
amāre
portābāmus
lavāmur
9. Na základě tvaru adjektiva určete nebo odhadněte rod substantiva
urbis pulchrae, fīliīs parvīs, mātrum bonārum, Corinthus pulchra, maria alta, poētae bonī, equitēs
malōs, tabernāculōrum magnōrum, fāgī altae, turrēs altās, hominēs malī, rēs magnae
3. lekce
36
10. Převeďte do opačného čísla (uveďte všechny možnosti)
animōs, animās, bellum, monumenta, Graecī, Persae, virōrum, agrīs, discipulōs, fāgum, oppida, deō,
verbīs, dōna, īnsulīs
fābulārum clārārum, causa bellī, cōnsilia bona, īnsulam parvam, amīcī cārī, mēnsā magnā, fīliī
magistrī, agricolae industriō, dominīs bonīs, poētās Graecōs, vīnum malum
11. Spojte s předložkou
ad (magister bonus)
dē (puer miser)
cum (līberī nostrī)
in (silva magna)
ā, ab (poēta clārus)
ē, ex (oppida magna)
prō (fēminae vestrae)
ex (oppidum antīquum)
per (multae terrae)
contrā (inimīcus Rōmānōrum)
sub (pōpulus alta)
sine (puer industrius)
inter (magistrī clārī)
12. Určete tvary zvýrazněných slov
1. Puerōs beātōs et maestōs cūrāmus.
2. Ab incolīs oppidī nostrī semper salūtāris.
3. Bellum contrā sociōs nostrōs nōn probābimus.
4. Ante portam scholae magistrōs salūtābant, sed in silvā et in agrīs magistrōs nōn salūtābant.
5. Bene ēducāte fīliōs parvōs.
6. Vīta beāta agricolārum ā multīs poētīs Graecīs et Rōmānīs cantābātur.
7. Ā līberīs saepe interrogābor.
13. Přeložte do češtiny
1. Amīcus bonus amīcum in perīculō semper adiuvat.
2. Discipulī probī librōs amant.
3. Poētae dē oppidīs clārīs cantābunt.
4. Multās epistulās amīcō nostrō portābimus.
5. Virī bonī cōnsilia tua nōn probābunt.
6. Magistrum nostrum dē contrōversiīs inter Rōmānōs et sociōs interrogābimus.
7. Multa dē causā bellī explicābuntur.
8. Puerī pigrī in scholā saepe ā magistrīs castīgantur.
9. Rōmānī līberīs fābulās dē fīliīs deōrum narrābant.
10. In viā et in agrō incolae oppidī incolās vīllae semper salūtābant.
11. Amīcī amīcōs adiuvābant et adiuvābunt.
14. Překládejte a pozorujte rozdíly
1. Bona verba laudantur, mala (verba) castīgantur.
2. Bona laudantur, mala castīgantur.
3. Bonī virī laudantur, malī (virī) castīgantur.
4. Bonī laudantur, malī castīgantur.
5. Līberōs nostrōs et oppida nostra servant.
6. Nostrōs et nostra servant.
3. lekce
37
15. Slovo v závorce dejte do správného tvaru
1. In bellō inimīcī ā Rōmānīs saepe (superāre – impf.) _________.
2. Sociī in perīculō (Rōmānī) _________ adiuvābant.
3. Nautae in Rhodum (pulcher) __________ properābant.
4. Līberī nōn (multus) ________ verbīs, sed exemplīs virōrum et fēminārum ēducantur.
5. (Multus) ________ vīnī ā nautīs in oppidum portābātur.
6. Virī et fēminae dīs (multus) __________ bēstiās sacrificābant.
7. Paucī discipulī nōn (labōrāre) _________ et ā magistrīs castīgantur.
8. Philosophī Graecī et Rōmānī dē (nātūra) _________ deōrum discipulīs narrābant.
16. Škrtněte tvar, který nepatří do řady
dominum, agrum, nautam, discipulum, īnsulam
bella, pugna, dōna, exempla, perīcula
cārum, clārum, oppidum, bonum, malum
virō, librō, oppidō, portō, vīnō
parā, terrā, lavā, amā, cūrā
17. Převeďte do aktiva nebo pasiva, je-li to možné
1. Puer puellam pulchram amat.
2. Discipulī exemplīs magistrōrum ēducantur.
3. Servī dominō vīnum bonum portābant.
4. Vir malus ab incolīs nostrīs nōn adiuvābitur.
5. Discipulī industriī magistrum saepe interrogābant.
6. Incolae oppidī deīs dōnum portābant.
7. In bellō puerī parvī ā magistrīs nōn ēducantur.
8. Virī fēminīs causam bellī et contrōversiae inter sociōs nōn explicābunt.
18. Doplňte vhodné substantivum tak, aby věta dávala smysl
1. Saepe ā _________ bonīs adiuvāmur.
2. __________ ā Rōmānīs superābantur.
3. Cūrā ________ puerī miserī servābuntur.
4. Servī _________ lavant.
5. Cūrāte _________ nostrās.
6. Industriam ________ laudābimus.
7. Puella beāta _________ salūtat.
8. Bēstiae ā ___________ superantur.
19. Přeložte do latiny
1. Pracoval jsem na poli s mnoha muži a ženami.
2. Muži i ženy často prosí bohy.
3. Muži vypravovali dětem o životě v táboře.
4. Otrok nosil pánovi mnoho dopisů.
5. Zeptej se našeho přítele.
6. Obyvatelé města přinášeli bohům málo zlata a hodně vína.
7. V naší škole se vychovávají budoucí učitelé.
8. Ve velkém nebezpečí muži, ženy i děti pospíchali ze statku do lesa.
9. Procházeli jsme se s přáteli pod topoly.
10. Sláva obyvatel Rhodu byla opěvována mnoha básníky.
11. Mnoho básníků opěvovalo bohatství krásného Egypta.
3. lekce
38
20. K maskulinu doplňte femininum nebo naopak
dominus
fīlia
puella
magister
amīca
fēmina
servus
21. Zvýrazněný tvar nahraďte slovem opačného významu
1. Dōna parva līberīs ā virīs dabantur.
2. Cōnsilia amīcōrum nōn probāmus.
3. Multī cōnsilia bonōrum laudābant.
4. Amīcus noster dē magistrā industriā narrat.
5. Dē vītā maestā narrābant.
6. Magistrī et magistrae discipulīs multōs librōs dabant.
7. Agricolae pecūniam magnam optābant.
8. Multī puerī in scholā male cantant.
22. Přesmyčky
āntūra, avi, retar, nēca, nebe, straca, nīvum, beril, lubāfa, eda, rupe, mudopip
23. Doplňte chybějící písmena
p_ r _ _ u _ u _
a _ _ a
a _ _ c a
_ _ rb _ m
a _ _ r
ep _ _ _ e
p_ _ ta
24. Vyberte správné tvary (všechny možnosti)
1. socium (bonum, bonōrum, bonī, bonōs)
2. (mee, meus, mī, mea, meī) domine
3. (mee, meus, mī, mea, meī) puer
4. Dēlō (pulchrō, pulchrā, pulchra, pulchrī, pulchrae, pulchrum)
5. deum (nostrum, nostram, nostrōrum, nostrō)
6. Vergilī (clārī, clārō, clāre, clārīs)
7. (deīs, deōbus, dīs) Rōmānīs
25. Odpovězte na otázky
1. Jaký je rozdíl mezi větami līberōs amō a librōs amō?
2. Jak bude vypadat akuzativ plurálu od vītae fēminārum a jak od vītae nostrae?
3. Lze převést do aktiva větu in silvā bene ambulātur?
4. Jaký je rozdíl mezi multī populī a multae pōpulī?
5. Podle čeho poznáme, že se u adjektiva na -er vypouští nebo zachovává -e- (pulchrī x miserī)?
3. lekce
39
Živá slova
Anno Domini. (A. D.)
Circulus vitiosus.
Curriculum vitae. (C. V.)
De facto.
Deo gratias.
Dei gratia (D. G.)
Et cetera (etc.)
Ex libris.
Ex officio. (Ex offo.)
Magister pharmaciae.
Medicus curat, natura sanat.
Per angusta ad augusta.
Per aspera ad astra.
Persona non grata.
Pro futuro.
Regnum Bohemiae.
Terminus technicus.
angustus, a, um úzký, těsný
annus, ī, m. rok anály
asper, a, um drsný, obtížný
astra, ōrum, n. hvězdy, nebe astronom, astra
augustus, a, um vznešený
Bohēmia, ae, f. Čechy bohemistika
cēterī, ae, a ostatní, zbývající
circulus, ī, m. kolo, kruh cirkulace
cūrō, āre, āvī, ātum starat se, pečovat, léčit kúra
curriculum, ī, n. běh, oběh (nebeských těles apod.), závodiště kurikulum
factum, ī, n. čin, skutek fakta
genius, iī, m. genius, strážný duch génius, geniální
grātia, ae, f.
grātiae, ārum, f.
půvab, krása, přízeň, dík
díky
grácie
grātus, a, um milý, vítaný, vděčný gratis
medicus, ī, m. lékař medicína
nātūra, ae, f. přirozenost, příroda, povaha naturální, naturel, denaturace
officium, iī, n. služba, zaměstnání, povinnost oficiální
persōna, ae, f. osoba personální, personál, personifikace
rēgnum, ī, n. vláda, království
sānō, āre, āvī, ātum uzdravovat, léčit, napravovat sanace
technicus, a, um (neklas.) odborný technický
terminus, ī, n. mezník, cíl, konec; zde pojem termín
vitiōsus, a, um špatný, chybný, vadný
4. lekce
40
4. lekce
Gramatika
SLOVESO SUM, ESSE A JEHO SLOŽENINY
Sloveso sum, esse znamená „být“ a je nepravidelné stejně jako v češtině a v řadě jiných jazyků.
Osobní přípony jsou pravidelné, nepravidelný je kmen.
INDIKATIV PRÉZENTU, IMPERFEKTA A FUTURA I, IMPERATIV A INFINITIV
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
sg. 1. os. su-m „jsem“ era-m „byl jsem“ er-ō „budu“
2. os. e-s erā-s eri-s
3. os. es-t era-t eri-t
pl. 1. os. su-mus erā-mus eri-mus
2. os. es-tis erā-tis eri-tis
3. os. su-nt era-nt eru-nt
imperativ 2. os. sg. es! buď!
2. os. pl. este! buďte!
infinitiv esse být
Sloveso esse ve funkci spony
Sloveso sum, esse velmi často funguje jako sponové sloveso v rámci přísudku jmenného se sponou.
Adjektivum, které je součástí přísudku, se shoduje s podmětem v rodě, v čísle a pádě, např.:
Puer bonus est. Chlapec je dobrý.
Incolae līberī sunt. Obyvatelé jsou svobodní.
Verba magistrī clāra sunt. Slova učitele jsou srozumitelná.
Je-li součástí přísudku substantivum, musí být na rozdíl od češtiny vždy v nominativu.7
Český
sedmý pád v některých typech přísudku jmenného se sponou (např. „Můj přítel je učitelem.“) je tedy
nutné překládat do latiny nominativem:
Amīcus meus magister est. Můj přítel je učitelem.
SLOŽENINY SLOVESA ESSE
Od slovesa sum, esse jsou odvozena další slovesa, která se tradičně označují termínem složeniny
slovesa esse. Většinou jsou odvozena pomocí předpon, sloveso posse je svým původem složené slovo,
které vzniklo spojením adjektiva potis, pote „schopný“ a slovesa sum, esse.
absum, abesse být nepřítomen
adsum, adesse +dat. být přítomen, pomáhat
dēsum, dēesse +dat. chybět, scházet, nepomáhat
īnsum, īnesse být v (něčem)
7
Respektive ve stejném pádě jako podmět, viz akuzativ s infinitivem, lekce 11.
4. lekce
41
intersum, interesse +dat. být při něčem, účastnit se něčeho
obsum, obesse +dat. škodit, překážet
praesum, praeesse +dat. být v čele (něčeho)
possum, posse moci
prōsum, prōdesse +dat. prospívat
subsum, subesse být pod něčím
supersum, superesse +dat. zbývat, přežít
Ve složeninách se časuje sloveso esse a předpona se připojuje před jednotlivé tvary, např. ab-est
„chybí“, ob-erant „škodili“, prae-erātis „stáli jste v čele“, dē-est „chybí, nepomáhá“, ad-sumus „jsme
přítomni, pomáháme“, prae-sunt „stojí v čele“ atd. U sloves posse a prōdesse dochází na švu mezi
první částí slova a tvarem slovesa esse k hláskovým změnám.
Časování slovesa prōsum, prōdesse
Sloveso prōsum, prōdesse se časuje pravidelně podle slovesa esse, pouze ve tvarech začínajících na -eje
mezi předponu a tvar slovesa esse vloženo -d-.
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
sg. 1. os. prō-sum prospívám prō-d-eram prospíval jsem prō-d-erō budu prospívat
2. os. prō-d-es prō-d-erās prō-d-eris
3. os. prō-d-est prō-d-erat prō-d-erit
pl. 1. os. prō-sumus prō-d-erāmus prō-d-erimus
2. os. prō-d-estis prō-d-erātis prō-d-eritis
3. os. prō-sunt prō-d-erant prō-d-erunt
imperativ 2. os. sg. prō-d-es! prospívej!
2. os. pl. prō-d-este! prospívejte!
infinitiv prō-d-esse prospívat
Časování slovesa possum, posse
Začíná-li tvar slovesa esse na e-, stojí před ním souhláska -t- z původního potis, pote. Začíná-li tvar
slovesa esse na s-, objevuje se ve slovesném tvaru -ss-, protože při kontaktu pot- s tvarem slovesa sum
začínajícím na s- dochází k asimilaci (připodobnění) a z -t- se stává -s-. Výjimkou je infinitiv, který
má podobu posse. Posse jakožto modální sloveso nemá imperativ.
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
sg. 1. os. pos-sum mohu pot-eram mohl jsem pot-erō budu moci
2. os. pot-es pot-erās pot-eris
3. os. pot-est pot-erat pot-erit
pl. 1. os. pos-sumus pot-erāmus pot-erimus
2. os. pot-estis pot-erātis pot-eritis
3. os. pos-sunt pot-erant pot-erunt
infinitiv posse moci
4. lekce
42
ROZŠÍŘENÍ
Konstrukce se slovesem posse
Ve funkci modálního slovesa se posse pojí s infinitivem. Může po něm následovat jak infinitiv aktivní,
tak pasivní. Ve spojení s aktivním infinitivem je podmět slovesa posse činitelem děje slovesa v
infinitivu, ve spojení s pasivním infinitivem je podmět slovesa posse dějem zasahován:
laudāre potest „(on, ona, ono) může chválit“; např. Magistra puerum laudāre potest. „Učitelka
může chválit chlapce.“
laudārī potest „(on, ona, ono) může být chválen (-a, -o), je možné ho (ji, ho) chválit, lze ho (ji,
ho) chválit“; např. Puer ā magistrā laudārī potest. „Chlapec může být chválen učitelkou.“, Puer
laudārī potest. „Chlapec může být chválen, je možné chválit chlapce, chlapce lze chválit.“
laudāre possumus „můžeme chválit“
laudārī possumus „můžeme být chváleni, je možné nás chválit, lze nás chválit“.
Spojení 3. os. sg. slovesa posse v různých časech a způsobech s pasivním infinitivem přechodných i
nepřechodných sloves se také používá pro vyjádření neosobních významů (podmětem je tedy neosobní
„ono“). Do češtiny lze tato spojení přeložit různě:
cantārī potest „může se zpívat“, „je možné zpívat“, „lze zpívat“
labōrārī poterat „mohlo se pracovat“, „bylo možné pracovat“
laudārī nōn potest „nemůže se chválit“, „není možné chválit“, „nelze chválit“ (obecně, ne
konkrétní osobu nebo věc)
Překlad pomocí „lze“ se používá pouze v případě, že sloveso possum je v indikativu prézentu.
Pro překlad do latiny je důležité uvědomovat si zejména rozdíly mezi osobním a neosobním pasivem.
Osobní pasivum může být tvořeno pouze slovesem posse a infinitivem pasiva přechodného
slovesa. Podmětem je určitá osoba nebo věc, třebaže nemusí být ve větě vyjádřena a může být
zřejmá z kontextu.
Neosobní pasivum může být tvořeno slovesem posse a infinitivem pasiva přechodných i
nepřechodných sloves. Podmětem není konkrétní osoba nebo věc, ale všeobecné „ono“.
Dále je nutné myslet na to, že pomocí posse se vyjadřuje i české „je možné…“ a že českému „lze“
odpovídá indikativ prézentu slovesa posse.
TIPY
Shody a podobnosti ve tvarech
Tvar es znamená „jsi“ i „buď“.
Některé tvary slovesa esse se podobají tvarům od jiných slov, např.:
erō „budu“ errō „bloudím, chybuji“
erat „byl“ errat „bloudí, chybuje“ atd.
sumus „jsme“ summus „nejvyšší“
supererat „zbýval“ superat „přemáhá, poráží“
Pádové vazby
Sloveso adsum, adesse ve významu „pomáhat“ se pojí s dativem, kdežto sloveso adiuvō, āre
„pomáhat“ s akuzativem. Větu „pomáháme učiteli“ lze tedy přeložit buď magistrō adsumus, nebo
magistrum adiuvāmus.
4. lekce
43
ADVERBIA OD ADJEKTIV 1. A 2. DEKLINACE
Latina má různé typy adverbií. Některá je nutné se naučit v rámci slovní zásoby nebo zjistit jejich
význam ve slovníku (např. statim „ihned“), jiná lze odvodit od adjektiv. Adverbia od adjektiv 1. a 2.
deklinace se tvoří tak, že se od genitivu adjektiva odtrhne koncovka a ke genitivnímu kmeni se přidá
dlouhé -ē, např.
adjektivum gen. sg. genitivní kmen adverbium
clārus, a, um „slavný“ clār-ī clār- clār-ē „slavně“
pulcher, chra, chrum „krásný“ pulchr-ī pulchr- pulchr-ē „krásně“
līber, era, erum „svobodný“ līber-ī līber- līber-ē „svobodně“
Nepravidelně jsou utvořena adverbia bene „dobře“ a male „špatně“. Obě jsou zakončena na krátké -e.
ROZŠÍŘENÍ
Adverbia zakončená na -ō
Některá adverbia od adjektiv 1. a 2. deklinace jsou utvořena pomocí -ō, které je připojeno ke
genitivnímu kmeni, např.
citus, a, um rychlý citō rychle
continuus, a, um souvislý, jdoucí po sobě, neustálý continuō ihned, neustále
crēber, bra, brum častý crēbrō často
falsus, a, um nesprávný, lživý, klamný falsō mylně, zdánlivě, neprávem
fortuītus, a, um náhodný fortuītō náhodně
grātuītus, a, um bezplatný grātuītō zadarmo
meritus, a, um zasloužený meritō zaslouženě, po zásluze
necessārius, a, um nutný necessāriō nutně
perpetuus, a, um neustálý, věčný perpetuō neustále
rārus, a, um vzácný, málo častý rārō zřídka
sēcrētus, a, um tajný sēcrētō tajně
sērus, a, um pozdní sērō pozdě
subitus, a, um náhlý subitō náhle
tūtus, a, um bezpečný tūtō bezpečně
Akuzativ neutra sg. na -um
U některých adjektiv má funkci adverbia akuzativ neutra singuláru, např.:
multus, a, um mnohý multum mnoho
nimius, a, um přílišný nimium příliš
paulus, a, um málokterý paulum málo
tantus, a, um tak veliký tantum natolik, pouze, jen
cēterī, ae, a ostatní cēterum ostatně
S adverbiální funkcí akuzativu singuláru neutra se lze setkat i mimo adjektiva 1. a 2. deklinace, a to
především u zájmen.
TIPY
Clāre versus clārē
Vokativ adjektiv podle vzoru servus, např. clāre! se liší od adverbia clārē pouze délkou.
U adjektiv typu pulcher a mīser k této podobnosti nedochází, protože se skloňují podle vzorů ager
nebo puer a jejich vokativ je proto roven nominativu (tj. pulcher, mīser)
4. lekce
44
Slovní zásoba
aegrōtus, a, um nemocný
absum, abesse, āfuī, –, āfutūrus být nepřítomen
adsum, adesse, affuī, –, affutūrus +dat. být přítomen, pomáhat
animus, ī, m.
(virō – dat.) in animō est +inf.
duch
(muž) má v úmyslu
crās zítra
dēsum, dēesse, dēfuī, –, dēfutūrus chybět, scházet, nepomáhat
doctus, a, um učený
equus, ī, m. kůň
errō, āre, āvī, ātum bloudit, chybovat, mýlit se
forum, ī, n. náměstí, fórum
fugō, āre, āvī, ātum zahnat, obrátit na útěk
herī včera
hodiē dnes
hortus, ī, m. zahrada
imperium, iī, n. rozkaz, vláda, velení, stát, říše
improbus, a, um neřádný, nepoctivý
initium, iī, n. začátek
iniūria, ae, f. křivda, bezpráví
iniūstus, a, um nespravedlivý
īnsum, īnesse, īnfuī, – být v (něčem)
intersum, interesse, interfuī, – +dat. být při něčem, účastnit se něčeho
itaque proto
iūstitia, ae, f. spravedlnost
iūstus, a, um spravedlivý
lātus, a, um široký, rozsáhlý
longus, a, um dlouhý
lūdus, ī, m.
lūdī, ōrum, m.
hra
veřejné hry
medicus, ī, m. lékař
necō, āre, āvī, ātum zabít
niger, gra, grum černý
nōminō, āre, āvī, ātum jmenovat, nazývat
nuntiō, āre, āvī, ātum oznamovat
obsum, obesse, obfuī, –, obfutūrus škodit, překážet
oppugnō, āre, āvī, ātum dobývat, obléhat
opulentus, a, um bohatý
possum, posse, potuī, – moci
praemium, iī, n. odměna
praesum, praeesse, praefuī, –, praefutūrus +dat. být v čele (něčeho)
probus, a, um poctivý, řádný
prōsum, prōdesse, prōfuī, –, prōfutūrus prospívat
pūrus, a, um čistý
sānus, a, um zdravý
sapientia, ae, f. moudrost
signum, ī, n. znamení, povel
sordidus, a, um špinavý
4. lekce
45
subsum, subesse být pod něčím
sum, esse, fuī, –, futūrus být
supersum, superesse, superfuī, – +dat. zbývat, přežít
templum, ī, n. chrám
tolerō, āre, āvī, ātum snášet
validus, a, um silný, mocný, platný, zdravý
4. lekce
46
Cvičení
1. Určete slovesné tvary
osoba číslo způsob čas rod překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. on chválí
sacrificābit
es
castīgāris
interrogābiminī
erat
errat
parantur
sumus
este
ēducābar
erunt
superābāmus
adsunt
ambulātis
2. Doplňte tabulku:
posse abesse prōdesse dēesse
possumus
dēerō
abest
poterunt
dēerit
abes
prōderās
prōsunt
dēerant
abestis
3. Převeďte slovesné tvary z ind. préz. do ind. impf. a ind. fut. I.
sum, intersunt, adestis, insumus, prōdes, absunt, possumus, prōsunt, obestis, praesum, interes, dēsunt,
absumus, adest, possunt, intersumus, inestis, praees, dēest, obsum
4. Přeložte do češtiny
amīcō aderat, bellō intererunt, virīs praeest, servīs oberat, amīcae dēeris, laborāre potes, patriae
prōsumus, in scholā aberātis, vir et fēmina supererant, oppidō īnsum
5. Převeďte do opačného čísla, je-li to možné
iniūriae inimīcōrum, equī nigrī, in portīs, virum līberum, librum magistrī, praemia iūsta, nautae malī,
epulae magnae
Iniūriae nōn tolerābuntur.
4. lekce
47
Labōrā industriē et bene!
Equī in agrīs lātīs errābant.
Incola vīllae pugnae intererat.
Castra ab inimīcīs oppugnābantur.
Cōnsilium tuum iniūstum est.
Praemium pigrō nōn dabitur.
6. Doplňte vhodné substantivum, adjektivum nebo slovní spojení
Vzor: Amīcus meus _________ est. Amīcus meus magister est. / Amīcus meus iūstus est. / Amīcus
meus magister bonus est. / Amīcus meus magister fīliī tuī est.
1. Via in scholam ________ est.
2. Fīliī nostrī __________ sunt.
3. Dominus noster _________ est.
4. ________ sum.
5. Perīculum _________ est.
6. Poētae Graecī _________ sunt.
7. ________ es.
8. Amīcae nostrae ________ sunt.
9. _________ erāmus.
10. Aegyptus __________ est.
11. ________ estis.
12. Philosophus ________ est.
13. Oppida Rōmāna _________ erant.
7. Převeďte do aktiva nebo do pasiva, je-li to možné
1. Nauta amīcō tuō librōs bonōs portāre nōn potest.
2. In oppidīs nostrīs ā magistrīs multae fābulae narrābantur.
3. In oppidīs multae fābulae narrābantur.
4. Rōmānī multōs populōs superābant.
5. Aegrōtī ā medicīs saepe adiuvārī possunt.
6. Incolae oppidī nostrī puerīs miserīs aderant.
7. Iniūriae virōrum clārōrum ab incolīs iūstīs castīgābantur.
8. Aqua sordida virōs sānōs necāre potest.
9. Magistra in scholā saepe discipulōs interrogat.
10. Virī probī iniūriās tolerāre nōn poterunt.
11. Incolae nostrī sociīs semper prōderunt.
12. Vīta bona et proba glōriam parat.
8. Slovo v závorce dejte do správného tvaru
1. Agrī agricolārum nostrōrum (lātus) _________ sunt.
2. Multae bēstiae in silvā (esse, impf.) _________ .
3. Multae bēstiae in silvā (errāre, impf.) __________ .
4. Puerī crās in agrō labōrābunt, itaque in scholā (abesse) _________ .
5. Epistula tua (longus) _______ (esse) _________ .
6. Amīcī meī (medicus) ________ sunt.
7. Virī iūstī populō Rōmānō (praeesse) ___________.
8. Cōnsilia tua (improbus) ________ erant.
9. In īnsulā paulum (aqua) ________ erat.
10. Līberīs miserīs (adesse, ty) _________ !
11. In multīs oppidīs aqua pūra (dēesse) __________ .
12. Rhodus (īnsula) _______ (Graecus) _________ est.
4. lekce
48
13. Pecūnia causa contrōversiārum magnārum (esse) _______ (posse) ________ .
14. Praemia discipulīs malīs (dare) _______ nōn (posse) _________ .
15. Īnsulae Graecae (multus) ________ sunt.
9. Doplňujte tvary slovesa posse ve správném tvaru a překládejte
1. Aegrōtus eram et labōrāre nōn ____________.
2. Amīcus amīcō prōdesse et obesse (préz., impf., fut.) ____________ .
3. Equī in hortō esse nōn (préz., impf., fut.) ____________ .
4. Crās (my) adesse nōn _____________ .
5. Rōmānī in bellō superārī (impf.) ____________ .
6. Verba mala laudāre nōn (vy, préz., impf., fut.) ___________ .
7. In perīculō ab amīcīs bonīs adiuvārī (my, préz., impf., fut.) ___________ .
8. Paucī et probī virī multōs et improbōs superāre (préz.) __________ .
10. Doplňte správnou koncovku:
1. Magister: Discipulī, labōrāte!
Puer: Nōn possum, aegrōt___ sum.
Puella: Nōn possum, aegrōt___ sum.
2. Virī bonī puer___ miser___ adsunt.
3. Virī bonī puer___ miser___ adiuvant.
4. Magister in scholā discipul___ interrogābat.
5. Discipulī fīliam magistr___ nostr___ nōn amābant.
6. Sapientia ā philosoph___ Graec___ et Rōmān___ saepe laudābā___ .
7. Secundum medicōs aqua pūra semper prōd____ , sed vīnum obesse pot____ .
8. Inimīcī ā Rōmānīs saepe fugāba____ et superāba_____ .
9. Aqua agricol___ dēe_____ .
10. Apud Rōmān____ epulae opulentae saepe parāba____ .
11. Vytvořte adverbia od adjektiv
industrius, lātus, longus, maestus, beātus, clārus, pulcher, cārus, altus, miser, līber, piger
12. Přeložte do latiny
krásně zpívá, slavně jsi bojoval, svobodně vypravujeme, šťastně očekávají, líně pracovali, smutně
zpívala, je špatně vychováván
13. Vyberte správný tvar
1. Puerī pigrī (ā magistrīs, magistrīs, ad magistrōs) saepe castīgantur.
2. Discipule (piger, pigre, pigrō), labōrā!
3. (Amīcīs, amīcōs) semper adiuvābimus.
4. Inimīcī (superāre, superārī) nōn poterant.
5. In (agrō lātō, agrum lātum, agrō lāta) equī nigrī erant.
6. Poētae (clārae, clārī) puellās (pulcherās, pulchrae, pulchrās) saepe cantābant.
7. Amīcus meus (magister, magistrō) est.
8. Magister dē vītā Rōmānōrum (discipulōs, discipulōrum, discipulīs) in scholā interrogat.
9. Sociī nostrī inimīcōs (superant, supererant).
14. Doplňte délky a uveďte, k jakému slovnímu druhu patří označená slova
1. Vir probe, propera.
2. Discipuli probe laborant.
3. Puellae pulchre cantant.
4. lekce
49
4. Puellae pulchrae cantant.
5. Puer pulcher, canta.
6. Puer, canta pulchre.
7. Cura liberos parvos.
8. Cura medici sanus est.
9. Cura mala pueris obesse potest.
10. Liberi sine cura beati non sunt.
11. Pueros miseros servo.
12. Servo semper aderam.
13. Viri liberi libere interrogare possunt.
14. Feminae liberos amant.
15. Discipuli libros amant.
15. Najděte chyby a opravte je
1. Praemia puerī industriī ā magistrīs dantur.
2. In bellō multum virōrum necābantur.
3. Iūstitiam magistrum nostrum laudābāmus.
4. Sapientia est dōnō deōrum.
5. Cēna ā servīs dominīs parantur.
6. Causa iniūria ā magistrō explicātur.
16. Přeložte do češtiny a určete tvary označených slov
1. Inimīcī incolīs oppidī iniūriīs magnīs oberant.
2. Magistrī in scholā discipulīs causam bellī inter Rōmānōs et sociōs explicābant.
3. Virīs probīs in animō erat iniūriās nōn tolerāre.
4. Multī improbī cōnsiliīs iniūstīs intererant.
5. Paucī virī pugnae contrā inimīcōs supererant.
6. Apud Rōmānōs servī Graecī magistrī puerōrum Rōmānōrum erant.
7. Via ad sapientiam longa est.
8. Incolae Italiae nātūrā pigrī nōn sunt.
9. Bēstiās ab oppidō in silvam fugābitis.
10. Bellum semper causa malōrum erat, est, erit.
17. Přeložte do latiny
1. Mnoho synů bohatých Římanů bylo vychováváno řeckými učiteli.
2. Málo měst bylo velkých a bohatých, hodně měst bylo malých a špinavých.
3. Náš přítel je dobrým lékařem.
4. V čele našeho města stáli nepoctiví lidé.
5. Zemědělcům chyběli dobří koně.
6. Lidé se mohou mýlit.
7. Učení lidé mohou být zlí a nespravedliví.
8. Podle učitelů jsou tvoji synové líní.
9. Lidé se nemohli svobodně procházet po městě.
10. Zvířata byla ve městě zabíjena a obětována bohům a bohyním.
11. Egypt byl slavný a bohatý. Řím bylo slavné a bohaté město.
12. Přátelům v nebezpečí pomůžeme.
13. Římský národ byl pánem mnoha zemí.
14. Včera jste nebyli přítomni, budete chybět také zítra?
15. Dobří učitelé prospívají žákům.
16. Vaše úmysly nelze schvalovat.
17. Muži i ženy se zítra zúčastní her.
18. Řečtí filozofové učeně vyprávěli o životě a o přirozenosti lidí a bohů.
4. lekce
50
18. Označené výrazy nahraďte vhodnými slovy
1. Vir discipulōs in scholā interrogat.
2. Bēstia virum adiuvat et in agrō labōrat.
3. Aegrōtī ā virō cūrantur.
4. Vir nātūram deī et animī explicat.
5. Dominus et domina ā fēminā adiuvābantur.
6. Īnsula pulchra est.
19. Škrtněte tvar, který nepatří do řady
cāre, pulchrē, bene, longē, industriē
errat, errābat, errābit, erat, errā
domine, puer, agricolā, fīlia, medice
aurō, bellō, verbō, fāgō, vīnō
Živá slova
Cogito, ergo sum.
Errare humanum est.
Scientia est potentia.
Ubi bene, ibi patria.
Non multa, sed multum.
Sine loco (s. l.)
Sine anno (s. a.)
Fortunae filius.
Fortuna caeca est.
Extra periculum esse.
caecus, a, um slepý
cōgitō, āre přemýšlet, uvažovat
ergō kvůli, proto, tedy
hūmānus, a, um lidský humanismus
ibi tam, tu, tehdy
locus, ī, m. místo lokální, alokace, dislokovaný
potentia, ae, f. moc, síla, vláda potentát, impotence, potenciál
scientia, ae, f. vědění, znalost, věda
sum, esse být esence, prezence, absence, entita
ubi kde, kdy, když
5. lekce
51
5. lekce
Gramatika
2. KONJUGACE
Do 2. konjugace patří slovesa zakončená v 1. osobě singuláru indikativu prézentu aktiva na -eō a
v infinitivu prézentu aktiva na -ēre. Prézentní kmen těchto sloves je zakončen na dlouhé -ē-.
Vzor: moneō, ēre, uī, itum „napomínat“
INDIKATIV PRÉZENTU, IMPERFEKTA A FUTURA I, IMPERATIV A INFINITIV
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I
Tvary indikativu prézentu, imperfekta a futura I. se tvoří obdobně jako u 1. konjugace. Indikativ
prézentu se tvoří přidáním osobní přípony ke kmenovému vokálu -ē-. Na rozdíl od 1. konjugace se
však kmenový vokál vyskytuje i v 1. osobě aktiva i pasiva.
U indikativu imperfekta se stejně jako u 1. konjugace vkládá sufix -ba-/-bā- mezi kmenový vokál a
osobní příponu. Indikativ futura I je rovněž tvořen stejně jako u 1. konjugace, tj. přidáním koncovek
ke kmenovému vokálu.
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
aktivum
sg. 1. os. mon-e-ō
napomínám
mon-ē-ba-m
napomínal jsem
mon-ē-bō
budu napomínat, napomenu
2. os. mon-ē-s mon-ē-bā-s mon-ē-bi-s
3. os. mon-e-t mon-ē-ba-t mon-ē-bi-t
pl. 1. os. mon-ē-mus mon-ē-bā-mus mon-ē-bi-mus
2. os. mon-ē-tis mon-ē-bā-tis mon-ē-bi-tis
3. os. mon-e-nt mon-ē-ba-nt mon-ē-bu-nt
pasivum
sg. 1. os. mon-e-or
jsem napomínán
mon-ē-ba-r
byl jsem napomínán
mon-ē-bo-r
budu napomínat, budu napomenut
2. os. mon-ē-ris mon-ē-bā-ris mon-ē-be-ris
3. os. mon-ē-tur mon-ē-bā-tur mon-ē-bi-tur
pl. 1. os. mon-ē-mur mon-ē-bā-mur mon-ē-bi-mur
2. os. mon-ē-minī mon-ē-bā-minī mon-ē-bi-minī
3. os. mon-e-ntur mon-ē-ba-ntur mon-ē-bu-ntur
Před příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu.
Imperativ
2. os. sg. mon-ē napomínej!
2. os. pl. mon-ē-te napomínejte!
Infinitiv
inf. préz. akt. mon-ē-re napomínat inf. préz. pas. mon-ē-rī být napomínán
5. lekce
52
TIPY
Podobnost tvarů
Ve slovníku se slovesa 2. konjugace poznají podle zakončení na -eō, -ēre. Sloveso musí mít obě tyto
koncovky, protože na -eō mohou končit i slovesa, která do 2. konjugace nepatří:
creō, āre „volit“, meō, āre „chodit“ – 1. konjugace
deleō, ēre „ničit“, videō, ēre „vidět“ – 2. konjugace
abeō, īre „odejít“, redeō, īre „vrátit se“ – slovesa odvozená od nepravidelného eō, īre „jít“
Některé tvary se liší pouze jedním vokálem, a proto je nutné pečlivě rozlišovat, od jakého slova jsou
vytvořeny. Např.:
parās „připravuješ“ (2. os. sg. préz. akt. od parō, āre „připravovat“)
pārēs „posloucháš“ (2. os. sg. préz. akt. od pāreō, ēre „poslouchat“)
cārās „drahé“ (ak. pl. feminina od adjektiva cārus, a, um „drahý, milý“)
carēs „postrádáš (něco), nemáš“ (2. os. sg. préz. akt. od careō, ēre „postrádat, nemít“)
Imperativ zakončený na -ē se může podobat jménům a adverbiím. V dosud probraných tvarech se
vyskytuje koncovka -e/-ē takto:
krátké -e: vokativ substantiv a adjektiv 2. dekl. podle vzoru servus (domine clāre „slavný pane“)
dlouhé -ē: 2. os. imperativu sloves 2. konjugace (tacē! „mlč“)
adverbium (clārē „slavně“)
5. lekce
53
Slovní zásoba
aedificium, iī, n. budova
annus, ī, m. rok
appropinquō, āre, āvī, ātum +dat
ad +ak
přibližovat se k někomu, k něčemu
auxilium, iī, n. pomoc
careō, ēre, caruī, –, caritūrus +abl. postrádat, nemít, být bez (něčeho), mít nedostatek (něčeho)
caveō, ēre, cāvī, cautum +ak. dát si pozor na (něco, někoho)
contentus, a, um spokojený
creō, āre, āvī, ātum volit
dēbeō, ēre, dēbuī, dēbitum být dlužen, mít povinnost, muset
dēleō, ēre, ēvī, ētum ničit
doceō, ēre, docuī, doctum učit (někoho)
exerceō, ēre, exercuī¸ exercitum cvičit
ferus, a, um divoký
fīnitimus, a, um
fīnitimī, ōrum, m.
sousední
sousedé
Graecia, ae, f. Řecko
habeō, ēre, habuī, habitum mít
ignōtus, a, um neznámý
incendium, iī, n. požár
laetus, a, um veselý, radostný
lēgātus, ī, m. legát, vyslanec
littera, ae, f. písmeno
litterae, ārum, f. dopis, literatura, vzdělání
maneō, ēre, mānsī, mānsum zůstat, trvat, setrvat (někde)
moneō, ēre, monuī, monitum napomínat
noceō, ēre, nocuī, nocitum škodit
nōtus, a, um známý
novus, a, um nový
nuntius, iī, m. posel
ōra, ae, f. břeh, pobřeží
pāreō, ēre, pāruī, – +dat. poslouchat, být poslušný
philosophia, ae, f. filozofie
respondeō, ēre, respondī, respōnsum odpovídat
rogō, āre, āvī, ātum prosit, žádat
sevērus, a, um přísný
studeō, ēre, studuī, – +inf.
+dat.
snažit se, usilovat
zabývat se něčím
studium, iī, n. snaha, úsilí
stultus, a, um hloupý
taceō, ēre, tacuī, tacitum
+ak.
mlčet
zamlčet (něco)
teneō, ēre, tenuī, (tentum)
memoriā tenēre
držet
pamatovat si (něco)
timeō, ēre, timuī, –
+ak.
+dat.
bát se
(koho, čeho)
(o koho, o co)
5. lekce
54
vastō, āre, āvī, ātum pustošit, plenit
videō, ēre, vīdī, vīsum vidět
vītō, āre, āvī, ātum +ak. vyhýbat se (čemu, komu)
5. lekce
55
Cvičení
1. Najděte slovesa, která NEpatří do 2. konjugace
videō, ēre, vīdī, vīsum „vidět“
negō, āre, āvī, ātum „popírat“
ārdeō, ēre, ārsī, ārsūrus „hořet“
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum „psát“
timeō, ēre, timuī „bát se“
terreō, ēre, terruī, territum „děsit někoho“
petō, ere, petīvī, petītum „žádat“
capiō, ere, cēpī, captum „chytat“
2. Určete gramaticky následující slovesné tvary a přeložte je
manēmus, respondēbitis, tacent, habēbant, tenētis, exercēbitis, nocēs, dēlēbat, docentur, respondēte,
vidēbimus, carēbunt, timēs, cavē, manēbitis, monēmus, studēs, pārēbās, dēlēmur, vident, monēbis,
dēlērī, carēs, habēbit
3. Převeďte slovesné tvary z ind. préz. do ind. fut.
taceō, carent, dēbet, monēris, dēlētis, tenēs, vidēminī, habēmus, nocet, pāreō, tacētis
4. Převeďte slovesné tvary z ind. préz. do ind. impf.
cavet, habent, moneō, dēlēmur, vidēs, studētis, exerceō, nocēs, timēmus, dēbent, respondētis
5. Změňte aktivní slovesné tvary na pasivní a opačně
vidēbātis, tenēbantur, dēlēbis, monēmur, respondet, timētis, videō, tenēre, docēris
6. Ke tvarům slovesa parāre doplňte tvary slovesa pārēre
parātis
parās
parābam
parābātis
parābitur
parā
parō
parābis
parāte
parābāmus
7. Vyberte tvary vytvořené od sloves 2. konjugace
creō, studeō, industriō, deō, probe, lātē, vidē, bone, tenē, līberī, dēlērī, miserī, exercērī
8. Nahraďte sloveso obesse tvary slovesa nocēre
1. Magistrī discipulīs obesse possunt.
2. Līberīs miserīs oberātis.
3. Amīcīs nōn oberimus.
4. Paucī stultī saepe multīs obsunt.
5. lekce
56
5. Sociīs nostrīs oberās.
6. Paulum vīnī virō sānō nōn obest.
9. Určete tvary označených slov
1. Puerī, virōs ignōtōs cavēte!
2. Iniūriās tacēre malum est.
3. Cōnsilia sociōrum Rōmānīs nōta erant.
4. Causa bellī incolīs oppidī ignōta erat.
5. Vīlla nostra longē ab oppidō erat.
6. Vītāte amīcitiam cum virīs improbīs et iniūstīs.
7. Amīcitia magnum bonum est.
8. Litterīs semper studēbimus.
10. Přeložte do češtiny
1. Perīcula vītāre nōn semper bonum est.
2. Virī doctī saepe multa memoriā tenent.
3. Amīcitia inter discipulōs et magistrōs bonōs per multōs annōs manēbat.
4. Virī saepe nova timent, nōta laudant et optant.
5. Verba philosophōrum Graecōrum discipulīs nōta esse dēbent.
6. Multī virī pecūniā nōn carent, sed contentī nōn sunt.
7. Stultī magnam pecūniam optant, sed amīcitiam nōn cūrant.
8. In Graeciā multae statuae deōrum et deārum vidērī poterant.
11. Doplňte správný tvar slova nebo slovního spojení
1. Graecī et Rōmānī doctī saepe (philosophia) _________ studēbant.
2. Incolae multārum terrārum (aqua pūra) _________ carēbant et carent.
3. (Cōnsilia bona amīcōrum) ________________ semper pārēte!
4. (Miserī) __________ adiuvāre dēbēmus.
5. Incolae in (ōra) _________ nautās exspectābant.
6. Amīcitia dōnum (deī) ________ est.
7. Fēminae saepe (fīliī) __________ timent.
8. Nautae ad ōram Italiae appropinquābant et multum (vīnum) _________ portābant.
9. (Stultus) _________ sevērē monēbuntur et castīgābuntur.
12. Převeďte do pasiva nebo aktiva
1. Amīcī auxilium tuum memoriā tenēbunt.
2. Discipulī pigrī ā magistrō in scholā monēbantur.
3. Rōmānī castra inimīcōrum oppugnāre nōn poterant.
4. Incolae oppidī bēstiās ferās timēbant.
5. Vir iniūstus ab incolīs probīs creārī nōn potest.
6. Lēgātus noster ante oppidum multōs inimīcōs vidēbat.
7. Nuntius incolīs vīllae litterās saepe portābat.
8. Fēminae līberōs ante scholam exspectābunt.
9. Līberī bestiās magnās cavent.
10. Discipulī timent magistram sevēram.
13. Doplňte slova opačného významu nebo jimi nahraďte vyznačená slova
1. Aquā pūrā puerī lavābantur.
2. Multī agricolae in oppidum properābant.
3. Multī discipulī aberant.
4. Virī iūstī oppidō praeerant.
5. lekce
57
5. Verba magistrae discipulīs nōta erunt.
6. In Italiā multa aedificia antīqua sunt.
7. Virī probī populō Rōmānō praeerant.
8. Puerī saepe interrogābant, sed virī nōn ___________ .
9. Puerī laetī in scholam properant.
10. Medicus bonus aegrōtīs prōdest, medicus ________ aegrōtīs ________ .
11. Discipulī magistrō bene respondent.
12. Fīliīs pecūniam magnam dabimus.
13. Multōs amīcōs habēbant.
14. Spojte části vět
Agrī ab inimīcīs carēbat.
Amīcitia laudāre nōn poterant.
Auxiliō vestrō laudārī nōn poterant.
Bēstiae ferae agrōs magnum bonum est.
Bēstiās ferās timēbāmus.
Iniūriae Rōmānōrum vastābant.
Iniūriās Rōmānōrum vītābimus.
Nuntiō vestrō vastābantur.
15. Vytvořte ze slov věty
discipulī – parēre – in – magistrī – dēbēre – schola
philosophī – clārus – multī – esse – sapientia
dēbēre – memoria – puerī – exercēre – puellae – et
incolae – tolerāre – iniūriae – nōn – vir – posse – malus
ab – oppidum – posse – inimīcī – oppugnāre – nōn
16. Doplňte slova do textu a dejte je do správného tvaru
ager, agricola, appropinquāre, bēstia, ēducāre, exspectāre, fīlius, līberī, pecūnia, puer, stultus
1. Inimīcī agrōs _________ nostrōrum vastāre studēbant.
2. Apud Rōmānōs _______ sevērē ____________.
3. Lēgātī inimīcōrum ad portam oppidī ______________.
4. _______ bene cūrāre dēbēmus.
5. Rōmānī multōs _________ habēbant.
6. Epistulae ā lēgātīs nostrīs _____________.
7. Virī opulentī multōs _______ et magnam _________ habēbant.
8. Incolae _________ ferās et virōs _________ cavēbunt.
17. Napište substantivum, adjektivum a sloveso začínající na uvedené písmeno
substantivum adjektivum sloveso
P
S
A
C
18. Přeložte do latiny
1. Snažte se pilně pracovat.
2. Slovy můžeš uškodit mnoha lidem.
3. V Řecku bylo mnoho krásných měst.
5. lekce
58
4. Poslové spěchali z Řecka do Itálie a nesli Římanům dopis.
5. Požárem bylo často ničeno mnoho krásných budov.
6. Život bez přátel nemůže být šťastný.
7. U Římanů otroci často učili syny pánů.
8. Chybovat není špatné.
9. Nelze mlčet. Nelze zamlčet tvoje slova.
10. Nepřátelé Římanů budou zahnáni do tábora.
11. Pilní rolníci se nebojí přísných žen.
12. Dnes nemůžeme zůstat na statku.
13. Děti musely pomáhat zemědělcům a pracovat na poli a v lese.
Živá slova
Cum tacent, clamant.
Habemus papam.
Inter arma silent Musae.
Pecunia non olet.
Placet.
arma, ōrum, n. náčiní, zbraň armáda, armatura
clāmō, āre křičet, hlasitě volat reklamovat, proklamovat, deklamovat
cum když
oleō, ēre páchnout, smrdět
pāpa, ae, m. otec, duchovní otec, biskup, papež papamobil
pecūnia, ae, f. peníze, jmění
placeō, ēre vyhovovat, líbit se placebo
sileō, ēre mlčet
6. lekce
59
6. lekce
Gramatika
SUBSTANTIVA 3. DEKLINACE
Do 3. deklinace patří substantiva, která mají v genitivu singuláru koncovku -is. V nominativu
singuláru jsou zakončena různě, např. na -tās, -ō, -us, -s, -is, -or, -e atd. Jejich kmen končí na
souhlásku nebo na -i-, jsou to tedy souhláskové kmeny nebo i-kmeny. Třetí deklinace je kvůli
různorodosti kmenů v porovnání s ostatními deklinacemi bohatší na tvary a výjimky, které jsou
pozůstatkem skloňování původních kmenů (jedná se zejména o zachování původního -i- nebo alternaci
-i/-e).
Jednotlivé tvary tvoříme tak, že od genitivu singuláru odtrhneme koncovku -is a k vzniklému
genitivnímu kmenu připojujeme koncovky dalších pádů. Tento postup je nutné důsledně zachovávat,
protože genitivní kmen je u řady substantiv proti nominativu změněn nebo rozšířen. Uvedené pravidlo
neplatí pouze pro pády, které jsou rovny nominativu singuláru (vok. sg. maskulina a feminin, ak. a
vok. sg. neuter)
V 3. deklinaci jsou zastoupena substantiva všech tří rodů a na rozdíl od ostatních deklinací v ní
nepřevažují maskulina nebo feminina.
Vzory pro maskulina a feminina: mīles, mīlitis, m. „voják“; cīvis, is, m. „občan“
Vzory pro neutra: corpus, oris, n. „tělo“; mare, is, n. „moře“
VZORY PRO MASKULINA A FEMININA
sg. nom. mīles cīvis
gen. mīlit-is cīv-is
dat. mīlit-ī cīv-ī
ak. mīlit-em cīv-em
vok. mīles cīv-is
abl. mīlit-e cīv-e
pl. nom. mīlit-ēs cīv-ēs
gen. mīlit-um cīv-ium
dat. mīlit-ibus cīv-ibus
ak. mīlit-ēs cīv-ēs
vok. mīlit-ēs cīv-ēs
abl. mīlit-ibus cīv-ibus
Vzor mīles je pro souhláskové kmeny, vzor cīvis pro i-kmeny. Podle vzoru cīvis se skloňují:
substantiva, která mají v nominativu a genitivu singuláru stejný počet slabik (tzv.
stejnoslabičná) a která jsou v nominativu singuláru zakončena na -is nebo ēs, např. au|ris,
au|ris, f. „ucho“, clā|dēs,clā|dis, f. „pohroma, neštěstí“.
substantiva, u nichž bezprostředně před genitivní koncovkou -is předchází alespoň dva
konsonanty (jejich kmen je tedy zakončen alespoň na dva konsonanty). V nominativu a
genitivu singuláru mívají obvykle různý počet slabik (jsou tzv. různoslabičná) a v nominativu
bývají zakončena na -s nebo -x, např.: mōns, mont-is, m. „hora“ (gen. pl. montium), arx, arc-is,
f. „hrad“ (gen. pl. arcium). Zakončení nominativu na -s nebo -x však není nutnou podmínkou,
viz. např. linter, lintris, f. „člun“ (gen. pl. lintrium).
Patří-li maskulinum nebo femininum 3. deklinace alespoň do jedné z uvedených skupin, skloňuje se
podle vzoru cīvis. Všechna ostatní maskulina nebo feminina se skloňují podle vzoru mīles.
6. lekce
60
Oba vzory se liší pouze v genitivu plurálu, kde má mīles koncovku -um (mīlitum) a cīvis koncovku ium
(cīvium).
Vokativ je u obou vzorů vždy roven nominativu. Ve vokativu singuláru se tedy „opíše“ tvar
nominativu, ať je jeho podoba jakákoliv. Ostatní pády jsou utvořeny od genitivního kmene.
VZORY PRO NEUTRA
sg. nom. corpus mare
gen. corpor-is mar-is
dat. corpor-ī mar-ī
ak. corpus mar-e
vok. corpus mar-e
abl. corpor-e mar-ī
pl. nom. corpor-a mar-ia
gen. corpor-um mar-ium
dat. corpor-ibus mar-ibus
ak. corpor-a mar-ia
vok. corpor-a mar-ia
abl. corpor-ibus mar-ibus
Vzor corpus je pro souhláskové kmeny, vzor mare pro i-kmeny. Podle vzoru mare se skloňují neutra
3. deklinace, která jsou v nominativu singuláru zakončena na -e, -al nebo -ar, např. rēte, is, n. „síť“,
animal, ālis, n. „živočich, zvíře“, exemplar, āris, n. „příklad“. Ostatní neutra se skloňují podle vzoru
corpus.
Pro skloňování neuter platí pravidlo o neutrech.
V singuláru má akuzativ a vokativ stejnou podobu jako nominativ, ostatní pády jsou utvořeny
od genitivního kmene. Podoba akuzativu a vokativu neutra je tedy určena tvarem nominativu,
který může být ve 3. deklinaci různý, např. lac, lactis, n. „mléko“, genus, eris, n. „rod“,
carmen, inis, n. „píseň, báseň“, ōs, ōris, n. „ústa“ atd.
V plurálu je v nominativu, akuzativu a vokativu na posledním místě vždy -a.
Oba vzory se liší v několika pádech:
v ablativu singuláru: -e (corpus) a -ī (mare)
v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu: -a (corpus) a -ia (mare)
v genitivu plurálu: -um (corpus) a -ium (mare)
Mimo akuzativ a vokativ singuláru se koncovky přidávají vždy ke genitivnímu kmeni, tedy např. ke
corpor-, lact-, gener-, carmin-, ōr-, animāl-, exemplār- atd. Vzniká tak např. abl. sg. genere, carmine,
ōre, animālī, nominativ plurálu genera, carmina, ōra, animālia.
ROZŠÍŘENÍ
Nepravidelnosti ve skloňování: genitiv plurálu na -um a -ium
U některých substantiv se místo očekávaného -ium vyskytuje -um nebo naopak. V některých případech
může docházet ke kolísání koncovek. Od jednoho slova jsou tak doloženy tvary na -um i -ium. Např.
īnfāns, īnfantis, m. „malé dítě, nemluvně“ má vedle očekávaného genitivu plurálu īnfantium také tvar
īnfantum. Od substantiva cīvitās, ātis, f. „obec“ jsou rovněž doloženy oba tvary – cīvitātum i
cīvitātium. Někdy se obě koncovky mohou vyskytovat přibližně stejně často, jindy může jedna z nich
převažovat.
6. lekce
61
Koncovka -um místo očekávaného -ium:
pater, tris, m. otec patrum
māter, tris, f. matka mātrum
frāter, tris, m. bratr frātrum
parēns, entis, m. rodič parentum (zřídka parentium)
accipiter, tris, m. jestřáb accipitrum
canis, is, m. pes canum
iuvenis, is, m. mladík iuvenum
pānis, is, m. chleba pānum (také pānium)
mēnsis, is, m. měsíc mēnsum (také mēnsium)
volucris, is, f. pták volucrum (také volucrium)
sēdēs, is, f. sedadlo, sídlo sēdum (zřídka sēdium)
vātēs, is, m. věštec vātum (zřídka vātium)
os, ossis, n. kost ossium
Koncovka -ium místo očekávaného -um:
mūs, mūris, m. myš mūrium
glīs, īris, m. plch glīrium
faucēs, ium, f. hrdlo faucium
optimātēs, ium, m. optimáti optimātium (zřídka optimātum)
Penātēs, ium, m. penáti Penātium
Quirītēs, ium, m. Quirité, Římané Quirītium (zřídka Quirītum)
Samnīs, ītis, m. Samnita Samnītium
Zachování i-kmenového skloňování: -im, -ī, -ium
Několik feminin a maskulin si zachovalo původní i-kmenové koncovky nejen v genitivu plurálu, ale i
v akuzativu a ablativu singuláru:
-im v akuzativu singuláru
-ī v ablativu singuláru
-ium v genitivu plurálu
V akuzativu a ablativu singuláru se však někdy mohou vyskytovat i pravidelné koncovky podle vzoru
cīvis.
Jedná se především o tato substantiva:
nominativ singuláru akuzativ singuláru ablativ singuláru
sitis, is, f. žízeň sitim sitī
tussis, is, f. kašel tussim tussī
secūris, is, f. sekera secūrim (také secūrem) secūrī
febris, is, f. horečka febrim (také febrem) febrī (také febre)
puppis, is, f. (lodní) záď puppim (také puppem) puppī (také puppe)
turris, is, f. věž turrim (také turrem) turrī (také turre)
Tiberis, is, m. Tiber Tiberim Tiberī
Neāpolis, is, f. Neapol Neāpolim Neāpolī
Albis, is, m. Labe Albim Albī
nāvis, is, f. loď nāvem (také nāvim) nāve (také nāvī)
imber, imbris, m. déšť imbrī (také imbre)
ignis, is, m. oheň igne (také ignī)
Tvar ignī se objevuje zejména v ustálených spojeních aquā et ignī interdīcere „vyloučit někoho ze
společenství, dát ho do klatby“ nebo ferrō ignīque „ohněm a mečem“.
6. lekce
62
Další nepravidelná substantiva
Některá substantiva mají různé nepravidelnosti v jednom nebo více pádech nebo nepředpokládané
genitivy singuláru.
carō, carnis, f. „maso“: gen. pl. carnium
nix, nivis, f. „sníh“: gen. pl. nivium
senex, is, m. „starý člověk, stařec“: gen. pl. senum
iter, itineris, n. „cesta“
Iuppiter, Iovis, m. „Jupiter (nejvyšší řím. bůh)“: další skloňování je podle pravidel: Iuppiter, Iovis,
Iovī, Iovem, Iuppiter, Iove
iecur, iecoris, n. „játra“: v gen. sg. může mít také tvary iecineris, iecinoris
femur, femoris, n. „stehno“: v gen. sg. může mít také tvar feminis
supellex, supellectilis, f. „nábytek“: abl. sg. supellectilī i supellectile
sus, suis, f. „svině“: dat. a abl. pl. subus
vās, vāsis, n. „nádoba“: v plurálu se skloňuje podle neuter 2. deklinace (vāsa, vāsōrum, vāsīs, vāsa,
vāsa, vāsīs)
bōs, bovis, m. f. „vůl, kráva“: gen. pl. boum, dat. a abl. pl. būbus (zřídka i bōbus)
TIPY
Podobnosti a odlišnosti v zakončení slov
Zakončení substantiv 3. deklinace může být totožné s některými tvary jmen nebo sloves nebo se jim
může podobat. Nejsou-li v textu uvedeny délky, zvyšuje se počet tvarů s formálně stejným
zakončením. V následujících příkladech jsou zahrnuty pouze podobnosti s dosud probranými tvary.
-is: mīlitis gen. sg. 3. deklinace
-īs: magistrīs dat. nebo abl. pl. 1. a 2. deklinace
-ī: puerī gen. sg., nom. a vok. pl. maskulin 2. deklinace
exemplī gen. sg. neuter 2. deklinace
montī, corporī, victōrī, marī dat. sg. 3. deklinace
marī abl. sg. neuter 3. deklinace podle vzoru mare
-e: mīlite, cīve, corpore abl. sg. substantiv 3. deklinace mimo vzor mare
serve, bone vok. sg. 2. deklinace podle vzoru servus
-ē: monē 2. os. sg. imperativu 2. konjugace
clārē adverbium od adjektiv 1. a 2. deklinace
-ēs: mīlitēs nom., ak., vok. pl. maskulin a feminin 3. deklinace
monēs 2. os. sg. ind. préz. akt. sloves 2. konjugace
-a: fēmina, bona nom., vok. sg. 1. deklinace
corpora nom., ak., vok. pl. neuter 3. deklinace podle vzoru corpus
exempla, bona nom., ak., vok. pl. neuter 2. deklinace
-ā: fēminā, bonā abl. sg. substantiv 1. deklinace
laudā 2. os. sg. imperativu 1. konjugace
-um: mīlitum, corporum gen. pl. souhláskových kmenů 3. deklinace
servum, bonum ak. sg. maskulin 2. deklinace
exemplum, bonum nom., ak., vok. sg. neuter 2. deklinace
6. lekce
63
Rovněž některá zakončení nominativu singuláru 3. deklinace se mohou podobat jiným tvarům. Např.
zakončení na -ō (např. praedō, ōnis, m. „lupič“) může být zaměněno s dativem či ablativem 2.
deklinace (např. mundō od mundus, ī, m. „svět“) nebo s 1. os. ind. préz. akt. (laudō „chválím“).
Někdy může být shoda koncovek pouze zdánlivá, např.:
virōrum: koncovka -ōrum, gen. pl. 2. deklinace; vir. ī, m. „muž“
honōrum: koncovka -um, gen. pl. 3. deklinace (souhláskové kmeny); honor, ōris, m. „čest, pocta“
cīvium: koncovka -ium, gen. pl. 3. deklinace (i-kmeny); cīvis, is, m. „občan“
auxilium: koncovka -um, -i- patří ke kořeni slova, nom., ak., vok. sg. 2. deklinace; auxilium, iī, n.
„pomoc“
maria: koncovka -ia, nom., ak., vok. pl. neuter 3. deklinace, vzor mare; mare, is, n. „moře“
auxilia: koncovka -a, -i- patří ke kořeni slova, nom., ak., vok. pl. neuter 2. deklinace; auxilium, iī, n.
„pomoc“
fīlia: koncovka -a, -i- patří ke kořeni slova, nom., vok. sg. 1. deklinace; fīlia, ae, f. „dcera“
portārī: koncovka -ārī, infinitiv préz. pas. 1. konjugace; portō, āre „nést“
exemplārī: koncovka -ī, dat. (u vzoru mare i abl.) sg. 3. deklinace; exemplar, āris, n. „příklad“
Hledáme-li nějaký tvar ve slovníku, vytvoříme si na základě koncovky a struktury věty hypotézu, o
jaký slovní druh a v jakém tvaru by se mohlo jednat. Následně je nutné ověřit, zda tvar v textu lze od
slova nalezeného ve slovníku vytvořit a zda se svým významem hodí do konkrétní věty.
6. lekce
64
Slovní zásoba
adhibeō, ēre, adhibuī, adhibitum
adhibēre +ak. +dat. / ad (in)
+ak.
používat
přibírat, přivolávat, pozvat koho (ak.) k čemu (dat., předl.
vazba)
aequus, a, um rovný, klidný, stejný, spravedlivý
animal, ālis, n. zvíře
ars, artis, f. umění
arx, arcis, f. hrad, pevnost, tvrz
auris, is, f. ucho
canis, is, m. pes
carmen, inis, n. píseň, báseň
cīvis, is, m. občan
cīvitās, ātis, f. obec
clādēs, is, f. škoda, neštěstí, porážka
cōnsul, is, m. konzul
corpus, oris, n. tělo
dignus, a, um +abl. hoden (koho, čeho)
dux, ducis, m. vojevůdce
etiam také, i, ještě také, dále (pro připojení dalšího pojmu)
exemplar, āris, n. příklad
frāter, frātris, m. bratr
fundāmentum, ī, n. základ
genus, eris, n. rod, druh
homō, hominis, m. člověk
hostis, is, m. nepřítel
iam již, už
imperō, āre, āvī, ātum přikazovat, velet
indignus, a, um +abl. nehoden (koho, čeho)
īnfāns, īnfantis, m. malé dítě, nemluvně
iniūriā proti právu, neprávem
iūdicium, iī, n. soud
iūs, iūris, n.
iūre
iūs dīcere
právo
právem
soudit
lēx, lēgis, f. zákon
līberō, āre, āvī, ātum osvobozovat
lībertās, ātis, f. svoboda
mare, is, n. moře
māter, mātris, f. matka
mēns, mentis, f. mysl
mīles, mīlitis, m. voják
mōns, montis, m. hora
mors, mortis, f. smrt
mōs, mōris, m.
pl. mōrēs
zvyk, mrav, způsob
mravy, charakter
moveō, ēre, mōvī, mōtum +ak.
castra movēre
hýbat (čím), pohnout, dojmout (koho)
pohnout táborem, vytáhnout
mūrus, ī, m. zeď
6. lekce
65
nāvis, is, f.
nāvis longa
loď
válečná loď
nōmen, inis, n. jméno
numerus, ī, m. počet
orīgō, inis, f. původ
ōs, ōris, n. ústa
parēns, entis, m. f. rodič, rodička
pars, partis, f. strana, část, díl
pater, patris, m.
patrēs
otec
otcové, předkové
pāx, pācis, f. mír
perīculōsus, a, um nebezpečný
rēgnō, āre, āvī, ātum panovat, vládnout
rēgnum, ī, n. vláda, království
rēx, rēgis, m. král
sapiēns, entis, m. moudrý člověk, mudrc
scrīptor, ōris, m. spisovatel
senātor, ōris, m. senátor
soror, ōris, f. sestra
turris, is, f. věž
urbs, urbis, f. město
ventus, ī, m. vítr
victor, ōris, m. vítěz
virtūs, ūtis, f. ctnost, statečnost
6. lekce
66
Cvičení
1. Vyskloňujte v singuláru i plurálu
zlý nepřítel, krásná báseň, dobrá matka, divoké zvíře, líný spisovatel
2. Určete pád, číslo, rod a vzor následujících substantiv
frātrēs, lībertāte, maria, generum, clādium, carminibus, artium, arcium, animālī, partis, montēs, pācem,
turrim, urbium, virtūte, mentis, ventōrum, rēgī, nōmina, lēge, cōnsulibus, fundāmentum, canum,
hominum, iūdicium, hostium, exemplārī, cōnsilia, sapientia, agricola
3. Od uvedených substantiv vytvořte požadované pády
ablativ singuláru nominativ plurálu genitiv plurálu
cōnsul
turris
soror
corpus
lēgātus
virtūs
ars
mōns
genus
lēx
animal
4. Vyberte slova, která patří do 3. deklinace (jsou v různých pádech):
genus, lātus, corpus, populus, cārus, Aegyptus, improbus, arcibus, fāgus
paucīs, pācis, lēgis, litterīs, amābis, clādis, iūris, manēbitis, fundāmentīs, canis
mōre, clārē, tacē, lēge, amīce, bene, cīve
fīlium, cīvium, patrum, dominum, artium, hominum
cīvitās, nautās, miserās, lībertās, narrābās, improbās
habeō, industriō, vastō, agrō, errābō, orīgō
marī, longī, magistrī, animālī, castīgārī
maria, fīlia, industria, animālia, incendia, via
5. Adjektiva v závorce dejte do správného tvaru podle rodu substantiv
auris (parvus), corpus (sānus), cīvis (probus), carmen (clārus), lēx (iūstus), dux (validus), urbs
(antīquus), mīles (maestus), māter (sevērus), cīvitās (novus), mare (altus), īnfāns (parvus)
6. Převeďte ze singuláru do plurálu a opačně
frātre pigrō, clādium magnārum, aurēs sordidae, hominī stultō, hoste ferō, generibus opulentīs, canis
nostrī, carminum ignōtōrum, scrīptōrem doctum, iūdicium iūstum, mōrum probōrum, ōra pulchra, nāvī
longā, partēs magnās, rēgnum miserum, turrim altam, mente līberā
7. Přiřaďte adjektivum k substantivu
bonae, clārī, ferōrum, iūstā, iūstī, līberae, līberōs, magnā, magnum, mala, opulentārum, parvō,
perīculōsīs, Rōmānō, sānam
6. lekce
67
mentem
canum
cīvēs
cīvitātēs
dominī
ducī
hominēs
hostibus
incendium
īnfantī
lēge
mātrī
memoria
parte
urbium
8. Určete pád uvedených spojení
canis malī, canēs malī, canis malus, canī malō, cane malō, canis male, canēs malōs, canum
malōrum
exemplārī bonō, exemplāria bona, exemplārium bonōrum, exemplāris bonī
soror nostra, sorōrī nostrae, sorōrēs nostrae, sorōris nostrae, sorōrēs nostrās
lēge iūstā, incendia magna, cīvitātem līberam, hostī perīculōsō, virīs clārīs, iūris Rōmānī, mortis
indignae, cōnsulibus Rōmānīs
9. Najděte chybu ve spojení substantiva s adjektivem a opravte ji
scrīptōrum Rōmānum, nāvis longī, nōminem clārum, aurī parvā, hominis stultīs, gene ignōtō, orīgō
clārus, fundāmentis bonī, incendium magnōrum, pāce aequae, ventī magnō, urbīs antiquīs
10. Uveďte příklady slov různých typů zakončených na následující koncovky (nemusí být
zastoupeny všechny slovní druhy)
substantivum adjektivum sloveso adverbium
-ā
-ī
-ēs
-ō
-ās
-a
-um
-ē
-e
11. Vyjádřete latinsky
sestřino jméno, vítězova píseň, králův kůň, otcův původ, dětská mysl, nepřátelská tvrz, městské zdi,
senátorovi psi, spisovatelovy knihy
12. Doplňte délky a určete vyznačená slova
1. Regna bene.
6. lekce
68
2. In Italia multa regna erant.
3. Regna amicis dabant.
4. Libera civitatem periculo.
5. Sine legibus civitas libera esse non potest.
6. Mater libera filios liberos habebat.
7. In civitate libera iudicia libera esse possunt.
8. Libri liberis obesse possunt.
9. Liberi parentes saepe educant et a parentibus educantur.
10. Liber amicus hominis est.
11. Amicus meus cura magna iam liber est.
12. Fratrem cura libero.
13. Verba tua animo libero indigna sunt.
14. Cura matrem nostram.
13. Doplňte správné koncovky a přeložte
1. Mīlitēs ā duc_ sevēr_ castīgantur.
2. Līberī ad mātr_ _ properant.
3. Hominēs iūst_ lēg_ _ nōn timent.
4. Cīvitāt_ nostr_ _ semper prōderimus.
5. Nunti _ ad urb_ _ clār_ _ appropinquābant.
6. Pauc_ incol_ _ in urb_ clār_ manēbant.
14. Převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Mīlitēs nāvēs longās in bellō adhibēbant.
2. Mōrēs Rōmānōrum antiquōrum ā multīs scrīptōribus et poētīs cantābantur.
3. Virtūs cīvium probōrum ab hominibus bonīs laudābitur.
4. In marī altō nāvēs ventō dēlērī possunt.
5. Discipulī magistrum dē orīgine urbis nostrae interrogābant.
6. Contrōversiae inter cīvēs perīculōsae esse possunt.
7. Parentēs librōs bonōs līberīs dabunt.
8. Lēx nova ā cīvibus nōn probābātur.
9. Discipulī nōmina poētārum et philosophōrum clārōrum memoriā nōn tenent.
10. Puerī parentibus saepe nōn pārent.
15. Vyberte správný tvar nebo správné tvary
1. Puerī miserī (cūra, cūrae, cūrā) (parentum, parentibus, parentēs) carent.
2. (perīculōsum, perīculōsa, perīculōsus) est (lībertātem, lībertās, lībertātī, lībertāte) nōn servāre.
3. Iūs (fundāmentō, fundāmentum, fundāmentī) cīvitātis līberae est.
4. (cōnsiliīs, cōnsilia, cōnsiliōrum, cōnsilium) sapientium pārēre (bona, bonum) est.
5. Magna pars urbis (ab incendiō, incendiō) dēlētur.
6. Multī hominēs doctī servōs (līberārī, līberāre, līberē) studēbant.
7. In ōrā maris multa corpora animālium (vidērī, vidēre) poterant.
8. Paucī hominēs clādī magnae (supererant, superant, superābant).
9. Auxilium parentum fīliīs (aberat, dēerat, errat).
10. Cōnsulēs iniūstī (iūriā, iūre) castīgābuntur.
16. Přeložte do češtiny
1. Virtūte mīlitum magnus numerus hostium superārī potest.
2. Hostēs ad urbem appropinquābant et agrōs et vīllās vastābant.
3. Victōriās et clādēs populī nostrī semper memoriā tenēbimus.
4. Multa genera animālium Rōmānīs ignōta erant.
5. Lēx mala causa multārum iniūriārum esse potest.
6. lekce
69
6. Ē turrī altā multī montēs vidērī poterunt.
7. Carmina clārōrum poētārum antiquōrum etiam hodiē nōta sunt.
8. Multī philosophī mortem aequā mente exspectābant.
9. Hominēs saepe verbīs sapientium et doctōrum nōn moventur.
10. Dux bellum parābat et mōre Rōmānōrum castra aedificābat.
17. Najděte chyby a opravte je
1. Pugnam contrā hostēs parēre ducī in animō erat.
2. Ante portam vīllam canēs vidēre potes.
3. Scrīptōrum improbum nōn laudābimus.
4. Hominēs iūstī et probī praemiī dignī sunt.
5. Artēs et litterae hominēs ēducārī possunt.
6. Adiuvā patrī et mātrī!
7. Mōrēs puerōrum saepe iniūriae castīgantur.
8. Senātōrēs lēgēs novās parābant et ā cīvibus explicābant.
9. Mīlitēs corpora exercērī dēbent.
18. Doplňte odpovědi
Pater: Adiuvā mātrem, fīlia!
Fīlia: Nōn possum, in scholam properāre dēbeō.
Pater: Portā epistulam amīcō meō.
Fīlia: Nōn possum, amīcam exsp________ .
Pater: Parā cēnam!
Fīlia: Nōn possum, aegr________ sum.
Pater: Lavā portam!
Fīlia: Nōn possum, aqua sord________ est.
Pater: Manē in vīllā!
Fīlia: Nōn possum, ca_ēs tim___ .
Pater: Tacē et pārē et labōrā!
19. Nahraďte obecné slovo vhodným konkrétním výrazem
1. Homō in terrā magnā rēgnat.
2. Hominēs contrā hostēs pugnant.
3. Vir epistulam portat.
4. Fēmina puerōs docet.
5. Animal amīcus hominis est.
6. Puer in scholā magistrō respondet.
7. Vir et fēmina fīliōs ēducant.
8. Hominēs in agrīs dominōrum labōrant.
9. Vir mīlitibus imperat.
20. Přeložte do latiny
1. Velitelé se snažili zamlčet bezpráví vojáků.
2. Spisovatelé vyprávěli o původu italských měst.
3. Rodiče mají pomáhat dětem a děti rodičům.
4. Konzulové byli voleni římskými občany.
5. Původ mnoha národů je neznámý.
6. Nepřátelské lodě se přibližovaly k italskému břehu.
7. Otec vypravoval dětem o velkých porážkách a vítězstvích našeho národa.
8. Nemluvňata nemohou být bez péče rodičů.
9. Je krásné vidět posla s tvým dopisem.
10. Ve škole jsme zpívali písně o černých koních.
6. lekce
70
11. Mnozí chválí mír, ale připravují válku.
12. Už v Řecku se vyprávěl příběh o králi s velkýma ušima.
Živá slova
Ad fontes.
Cave canem!
Civis Romanus sum.
Corpus delicti.
De iure.
Finis coronat opus. (Ovidius)
Hic sunt leones.
Homo homini lupus. (Plautus)
In vino veritas.
Lege artis.
Nemo ante mortem beatus.
Nomen omen. (Plautus)
O tempora, o mores!
Panem et circenses.
Praga mater urbium.
Praga caput regni.
Quot capita, tot sententiae.
Rara avis.
Sui generis.
Urbi et orbi.
Nomina sunt odiosa.
avis, is, f. pták aviatik
caput, itis, n. hlava, hlavní město kapitola, kapitán, kapitulovat
circēnsēs, ium, m. hry v cirku cirkus
corōnō, āre věnčit, zdobit korunovat, koronární, koróna, koruna
dēlictum, ī, n. poklesek, provinění, chyba delikt
fīnis, is, m. hranice, mez, konec finiš, afinita, infinitiv, finance
fōns, fontis, m. pramen, studánka, voda
hīc zde, tu, nato
leō, ōnis, m. lev
lupus, ī, m. vlk
nātūrālis, e rodný, přirozený
nēmō nikdo
nōmen, minis, n. jméno, název nominovat, nominální, nominativ
odiōsus, a, um nenáviděný, protivný
ōmen, inis, n. znamení, předzvěst
opus, eris, n. dílo, činnost, výtvor operátor, opera, operace
orbis, is, m. kruh, kružnice, svět orbitální
pānis, is, m. chléb
quot kolik
rārus, a, um řídký, vzácný rarita
sententia, ae, f. mínění, myšlenka, názor
tempus, oris, n. čas, doba, lhůta tempo, extempore
tot tolik
veritās, ātis, f. pravda, pravdivost verifikovat
7. lekce
71
7. lekce
Gramatika
SLOVESA 3. A 4. KONJUGACE
Slovesa 3. a 4. konjugace mají v časování některé společné charakteristiky, které je odlišují od sloves
1. a 2. konjugace. Jedná se zejména o tvoření indikativu futura a vkládání -ē- před sufix -bāv
indikativu imperfekta.
SLOVESA 3. KONJUGACE
Do 3. konjugace patří slovesa zakončená v 1. osobě singuláru indikativu prézentu aktiva na -ō a
v infinitivu prézentu aktiva na -ere. Prézentní kmen těchto sloves je zakončen na souhlásku.
Vzor: legō, ere, lēgī, lēctum „číst“
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I
V indikativu prézentu se před osobními příponami objevují vokály -i-, -u- a -e-.8
Indikativ imperfekta se tvoří pomocí sufixu -bā- jako u 1. a 2. konjugace, ale mezi slovesný kmen a
sufix -bā- se vkládá -ē- (např. leg-ē-ba-m „četl jsem“).
Indikativ futura I má ve 3. i 4. konjugaci jiné koncovky než v 1. a 2. konjugaci. Ve většině osob se
skládají z -ē- a osobní přípony, v 1. os. sg. aktiva i pasiva z -a- a osobní přípony. Koncovky se
přidávají ke kmeni (např. leg-).
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
aktivum
sg. 1. os. leg-ō
čtu
leg-ē-ba-m
četl jsem
leg-a-m
budu číst, přečtu
2. os. leg-i-s leg-ē-bā-s leg-ē-s
3. os. leg-i-t leg-ē-ba-t leg-e-t
pl. 1. os. leg-i-mus leg-ē-bā-mus leg-ē-mus
2. os. leg-i-tis leg-ē-bā-tis leg-ē-tis
3. os. leg-u-nt leg-ē-ba-nt leg-e-nt
pasivum
sg. 1. os. leg-or
jsem čten
leg-ē-ba-r
byl jsem čten
leg-a-r
budu čten, bude se o mě číst,
budu přečten
2. os. leg-e-ris leg-ē-bā-ris leg-ē-ris
3. os. leg-i-tur leg-ē-bā-tur leg-ē-tur
pl. 1. os. leg-i-mur leg-ē-bā-mur leg-ē-mur
2. os. leg-i-minī leg-ē-bā-minī leg-ē-minī
3. os. leg-u-ntur leg-ē-ba-ntur leg-e-ntur
Před příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu. V 2. os. sg. pasiva je
mezi indikativem prézentu a futura rozdíl pouze v délce vokálu.
Imperativ
2. os. sg. leg-e čti!
8
Srov. koncovky futura -bō, -bis, -bit… u 1. a 2. konjugace.
7. lekce
72
2. os. pl. leg-i-te čtěte!
Ve 2. osobě singuláru mají nepravidelný imperativ tato slovesa:
2. os. sg. 2. os. pl.
dīcō, ere „říkat“ dīc! řekni! dīcite! řekněte!
dūcō, ere „vést“ dūc! veď! dūcite! veďte!
Nepravidelný tvar se objevuje i ve složeninách, např. abdūcō, ere „odvést“: abdūc! odveď!
Infinitiv
inf. préz. akt. leg-e-re číst inf. préz. pas. leg-ī být čten
Infinitiv prézentu pasiva je na rozdíl od ostatních konjugací zakončen pouze na -ī, neobjevuje se v něm
-r-.
SLOVESA 4. KONJUGACE
Do 4. konjugace patří slovesa zakončená v 1. osobě singuláru indikativu prézentu aktiva na -iō a
v infinitivu prézentu aktiva na -īre. Prézentní kmen těchto sloves je zakončen na dlouhé -ī-.
Vzor: audiō, īre, īvī, ītum „číst“
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I
Indikativ prézentu se tvoří přidáním osobních přípon ke kmeni (např. audī-). Vokál -i- zůstává i v 1.
osobě singuláru aktiva i pasiva. Ve 3. osobě plurálu aktiva i pasiva se mezi -i- a osobní příponu vkládá
-u-.
Indikativ imperfekta se tvoří pomocí sufixu -bā-. Mezi slovesný kmen a sufix -bā- se vkládá -ēstejně
jako u 3. konjugace (např. audi-ē-ba-m „slyšel jsem“).
Indikativ futura se tvoří pomocí stejných koncovek jako u 3. konjugace. Přidávají se ke slovesnému
kmeni (např. audī-).
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
aktivum
sg. 1. os. aud-i-ō
slyším
aud-i-ē-ba-m
slyšel jsem
aud-i-a-m
budu slyšet, uslyším
2. os. aud-ī-s aud-i-ē-bā-s aud-i-ē-s
3. os. aud-i-t aud-i-ē-ba-t aud-i-e-t
pl. 1. os. aud-ī-mus aud-i-ē-bā-mus aud-i-ē-mus
2. os. aud-ī-tis aud-i-ē-bā-tis aud-i-ē-tis
3. os. aud-i-u-nt aud-i-ē-ba-nt aud-i-e-nt
pasivum
sg. 1. os. aud-i-or
jsem slyšen
aud-i-ē-ba-r
byl jsem slyšen
aud-i-a-r
budu slyšen, bude mě slyšet, budu uslyšen
2. os. aud-ī-ris aud-i-ē-bā-ris aud-i-ē-ris
3. os. aud-ī-tur aud-i-ē-bā-tur aud-i-ē-tur
pl. 1. os. aud-ī-mur aud-i-ē-bā-mur aud-i-ē-mur
2. os. aud-ī-minī aud-i-ē-bā-minī aud-i-ē-minī
3. os. aud-i-u-ntur aud-i-ē-ba-ntur aud-i-e-ntur
Před příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu. Dlouhý kmenový vokál
-ī- se krátí také v případě, že po něm následuje další vokál.
Imperativ
2. os. sg. aud-ī slyš!
7. lekce
73
2. os. pl. aud-ī-te slyšte!
Sloveso sciō, scīre „vědět“ nahrazuje výše uvedené tvary imperativu pomocí tvarů tzv. imperativu II:
2. os. sg. 2. os. pl.
sciō, scīre „vědět“ scītō! věz! scītōte! vězte!
Infinitiv
inf. préz. akt. aud-ī-re slyšet inf. préz. pas. aud-ī-rī být slyšen
SLOVESA 3. KONJUGACE TYPU CAPIŌ
Do 3. konjugace patří také skupina sloves, která mají některé tvary podle 4. konjugace (jejich kmen je
v těchto tvarech zakončen na -i-). Proto se někdy označují jako smíšená konjugace. V 1. osobě
singuláru indikativu prézentu aktiva jsou tato slovesa zakončena na -iō a v infinitivu prézentu aktiva
na -ere.
Vzor: capiō, ere, cēpī, captum „chytat“
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I
V indikativu prézentu se -i- objevuje před koncovkami 1. os. sg. aktiva i pasiva (-iō, -ior) a před
koncovkami 3. osoby plurálu aktiva i pasiva (-iunt, -iuntur). V ostatních osobách se časují podle 3.
konjugace.
Indikativ imperfekta a futura I je stejný jako u sloves 4. konjugace, tedy s kmenem zakončeným na -i-.
indikativ prézentu indikativ imperfekta indikativ futura I.
aktivum
sg. 1. os. cap-i-ō
chytám
cap-i-ē-ba-m
chytal jsem
cap-i-a-m
budu chytat, chytím
2. os. cap-i-s cap-i-ē-bā-s cap-i-ē-s
3. os. cap-i-t cap-i-ē-ba-t cap-i-e-t
pl. 1. os. cap-i-mus cap-i-ē-bā-mus cap-i-ē-mus
2. os. cap-i-tis cap-i-ē-bā-tis cap-i-ē-tis
3. os. cap-i-u-nt cap-i-ē-ba-nt cap-i-e-nt
pasivum
sg. 1. os. cap-i-or
jsem chytán
cap-i-ē-ba-r
byl jsem chytán
cap-i-a-r
budu chytán, budu chycen
2. os. cap-e-ris cap-i-ē-bā-ris cap-i-ē-ris
3. os. cap-i-tur cap-i-ē-bā-tur cap-i-ē-tur
pl. 1. os. cap-i-mur cap-i-ē-bā-mur cap-i-ē-mur
2. os. cap-i-minī cap-i-ē-bā-minī cap-i-ē-minī
3. os. cap-i-u-ntur cap-i-ē-ba-ntur cap-i-e-ntur
Před příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu.
Imperativ
Imperativ i infinitiv se tvoří podle 3. konjugace.
2. os. sg. cap-e chytej!
2. os. pl. cap-i-te chytejte!
Sloveso faciō, ere má nepravidelný tvar imperativu pro 2. os. sg.:
2. os. sg. 2. os. pl.
faciō, ere „dělat“ fac! dělej! facite! dělejte!
7. lekce
74
Ve složeninách s jednoslabičnou předponou se však používá pravidelný imperativ podle 3. konjugace,
např. perficiō, ere „dokončit“: perfice! „dokonči!
Infinitiv
inf. préz. akt. cap-e-re chytat inf. préz. pas. cap-ī být chytán
TIPY: POROVNÁNÍ RŮZNÝCH FOREM
Koncovky některých slovesných tvarů se liší velmi málo nebo jsou shodné, ale vyjadřují jiný čas či
způsob. Je proto nezbytně nutné vždy sloveso zařadit do konjugace na základě zakončení prvních dvou
tvarů slovníkového hesla. Míra shody nebo podobnosti vzrůstá v případě, že v textu nejsou uvedeny
délky.
Příklady podobností mezi konjugacemi:
2. os. ind. préz. pas. 2. os. ind. fut I. pas.
3. konjugace legeris „jsi čten“ legēris „budeš čten“
3. konjugace, typ capiō caperis „jsi chytán“ capiēris „budeš chytán“
4. konjugace audīris „jsi slyšen“ audiēris „budeš slyšen“
monēs: indikativ prézentu od 2. konjugace, „napomínáš“
legēs: indikativ futura I od 3. konjugace, „budeš číst“
scrībitur: koncovka -itur, indikativ prézentu od 3. konjugace, -b- je součástí kořene slova, „je psáno,
píše se“
dabitur: koncovka -bitur, indikativ futura I od 1. konjugace, „bude dáno“
prōdis: indikativ prézentu od 3. konjugace (od prōdō, ere, didī, ditum „zrazovat“), „zrazuješ“
prōdēs: indikativ futura I od 3. konjugace, „zradíš“
prōdes: indikativ prézentu od slovesa prōsum, prōdesse, „prospíváš“
audī: imperativ od č. konjugace, „slyš“
legī: infinitiv prézentu pasiva od 3. konjugace, „být čten“
monē: imperativ od 2. konjugace, „napomínej“
lege: imperativ od 3. konjugace, „čti“
scrībam: indikativ futura I, koncovka -am, „budu psát“
scrībēbam: indikativ imperfekta, koncovka -ēbam „psal jsem“
Podobnosti nebo shody mohou vznikat i mezi slovesnými a jmennými tvary, např.:
legēs: indikativ futura (od legō, ere, lēgī, lēctum „číst“), „budeš číst“
lēgēs: nom., ak. a vok. pl. (od lēx, lēgis, f. „zákon“), „zákony“
capite: imperativ (od capiō, ere, cēpī, captum „chytat“), „chytej!“
capite: abl. sg. (od caput, itis, n. „hlava“), „hlavou“
veniam: indikativ futura (od veniō, īre, vēnī, ventum „přijít“), „přijdu“
veniam: ak. sg. 1. deklinace (od venia, ae, f. „milost, vlídnost“), „milost“
7. lekce
75
Slovní zásoba
accipiō, ere, accēpī, acceptum přijmout, dostat
agō, ere, ēgī, āctum hnát, konat, dělat
amor, ōris, m. láska
audiō, īre, īvī, ītum slyšet
aut
aut – aut
nebo
buď – nebo
Caesar, is, m. Caesar (římský vojevůdce, 1. stol. př. Kr.)
capiō, ere, cēpī, captum
cōnsilium capere
chytat, brát, zajímat, dobýt
pojmout záměr, rozhodnout se
caput, itis, n. hlava
Cicero, ōnis, m. Cicero (římský řečník, 1. stol. př. Kr.)
colō, ere, coluī, cultum
agrum colere
ctít, uctívat
obdělávat pole
cupiō, ere, cupīvī, cupītum toužit
dēfendō, ere, dēfendī, dēfēnsum bránit
dīcō, ere, dīxī, dictum
iūs dīcere
říct
soudit
discō, ere, didicī, – učit se
dūcō, ere, dūxī, ductum
uxōrem dūcere +ak.
vést
vzít si (někoho) za ženu, oženit se s
enim neboť
faciō, ere, fēcī, factum dělat
fīnis, is, m.
fīnēs, ium, m.
hranice, konec
území, krajina, země, říše
flūmen, inis, n. řeka
fugiō, ere, fūgī, –, fugitūrus +ak. utíkat před někým, něčím
Gallus, ī, m. Gal
gēns, gentis, f. rod, kmen, národ
Germānus, ī, m. Germán
gerō, ere, gessī, gestum
bellum gerere
nést, nosit, dělat, řídit, vést
vést válku
iaciō, ere, iēcī, iactum hodit
ibi tam (vyjádření polohy na otázku „kde?“)
iūcundus, a, um příjemný, milý
iūdex, icis, m. soudce
labor, ōris, m. práce, námaha
legō, ere, lēgī, lēctum sbírat, číst, vybírat
locus, ī, m. místo
longinquus, a, um vzdálený, daleký
mittō, ere, mīsī, missum posílat
mulier, eris, f. žena
mūniō, īre, īvī, ītum opevňovat
nesciō, īre, nescīvī, nescītum nevědět, neznat, neumět
nōn sōlum – sed etiam nejen – ale i
occupō, āre, āvī, ātum obsadit, zaujmout (místo)
opus, operis, n.
opus est +abl.
dílo
je třeba (čeho, koho)
ōrātiō, ōnis, f. řeč
7. lekce
76
ōrātor, ōris, m. řečník
perficiō, ere, perfēcī, perfectum udělat, vykonat, dokončit
petō, ere, petīvī, petītum +ak. žádat (o co)
prōdō, ere, prōdidī, prōditum zradit, vydat
pūniō, īre, īvī, ītum trestat
-que a (přidává se za druhé připojované slovo)
regiō, ōnis, f. krajina, kraj
regō, ere, rēxī, rēctum řídit
sciō, īre, scīvī, scītum vědět, znát, umět
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum psát
serviō, īre, īvī, ītum sloužit
tēlum, ī, n. oštěp, kopí
tempus, oris, n. čas, doba, poměry, okolnosti
trahō, ere, trāxī, tractum táhnout
uxor, ōris, f. manželka, žena
veniō, īre, vēnī, ventum přijít
vērus, a, um
vērum, ī, n.
vērum dīcere
pravdivý
pravda
říkat, mluvit pravdu
vincō, ere, vīcī, victum zvítězit, porazit, přemáhat
vīvō, ere, vīxī, –, vīctūrus žít
vōx, vōcis, f. hlas
7. lekce
77
Cvičení
1. Určete slovesné tvary a přeložte je
osoba číslo způsob čas rod konjugace překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. 1. on chválí
sciēbant
mittēris
serviunt
dūcitis
necābuntur
este
prōdēs
colunt
fugiam
capiēris
scrībēbāmus
gere
prōdes
vīvite
ageris
regī
vincimur
dīcor
aberis
nocēs
venīs
vidēbiminī
errat
mūnī
audīris
2. Doplňte tabulku
probō habeō scrībō
probābō
scrībēbam
probant
habēbunt
probābant
habet
scrībentur
probātur
scrībimus
probābimus
habēbāmus
7. lekce
78
3. S pomocí slovníku vyberte tvary, které mohou být slovesy 3. konjugace
legēs, mittis, obsidēbat, iūdice, relīquum, duce, gere, doctō, iūdicā, captō, dūcī, genere, cōnsulis, sciēs,
munītis, faciēmus, pōnent, relinquit, dormīte, dolēmus, arcī, carpī, statuis, accipite
4. S pomocí slovníku vyberte tvary, které mohou být slovesy 4. konjugace
fīniunt, cupiunt, nescīs, capitis, darī, perficī, fugat, fugītis, iaciēs, prōdī, partī, dīcite, ferī, vinciunt,
venī, herī, aperītis, oberimus, sepelient
5. Změňte indikativ futura na indikativ prézentu
venient, prōdet, mittam, scrībentur, petēs, iaciētis, prōdar, fugient, legētur, gerent, discētis, vincēris,
dūcēminī, vīvam, accipiētis, colēmur, agētur, trahēmus, petet, faciēs, venient, colet
6. Pasivní tvary změňte na aktivní a naopak
mittitur, leguntur, agēbās, trahet, vinceris, colēris, pūniēbāminī, nesciet, regiminī, regētis, dīcēbāris,
prōdēris, scrībit, fugiunt, movēbitur, mūnītur, vincēbāmur, dīcēs, dūcis, pūnīs, accipis
7. Změňte indikativ imperfekta na indikativ futura
nocēbat, petēbantur, salūtābam, mūniēbās, movēbātis, serviēbāmus, agēbātur, petēbar, regēbant,
rēgnābant, docēbat, discēbat, colēbāminī, cupiēbāmus, dēfendēbantur, rogābātis
8. Změňte infinitiv préz. akt. na inf. préz. pas. a naopak
monēre, audīrī, dēlērī, colere, scrībere, lavāre, ōrārī, legī, servārī, trahī, capere, dīcere, dēfendī, agere,
accipere, regī, rēgnāre, dūcī, dīcere, vincī, pūnīre, petere, prōdere, occupāre
9. Imperativ 2. os. sg. změňte na imperativ 2. os. pl. a naopak
iace, respondē, audīte, petite, vocāte, mūnīte, scrībite, rege, pūnī, servī, servā, trahe, cape, narrā,
cantāte, facite, movē, mūtā, dīc, scītō, parā, pārēte, dēlēte, dūcite, perficite, vīve, cūrā
10. Přeložte následující tvary a vysvětlete, čím se liší
reget — dēlet — pūniet
gere — lege — parte — tacē— stultē
dūceris – dūcēris – audiēris – accipiēris – acciperis – vidēris – generis – aberis
clāmābō — probō — scrībō — monēbō — improbō
colam — ambulābam — nātūram — audiam
11. Uveďte nom. sg. nebo 1. os. sg. ind. préz. akt. od následujících tvarů
iūdicum, iūdicium, iūdiciō
rēgnō, rēgnīs, rēgis, regis, regiōnis
ōra, ōrā, ōrīs, ōris, ōre, ōrās, ōrae
servī, servō, servam, servā, servīs, servit, servāmus, serve
12. Najděte tvar, který z gramatického hlediska nepatří mezi ostatní
1. agī, cupī, colī, fīnī, dīcī, gerī
2. duce, pete, lege, rege, trahe, vince
3. dēfendam, regam, ōram, dūcam, prōdam, mittam
4. scrībam, sciēbam, vīvēbam, faciēbam, fugābam, nocēbam
5. audiēs, discēs, dīcēs, serviēs, scrībēs, habēs
7. lekce
79
6. servō, petō, lātō, regō, laudō, amō
7. equō, medicō, homō, lūdō, annō, virō
8. veniō, audiō, mūniō, nuntiō, serviō, sciō
9. dēlē, nocē, respondē, studē, līberē, tenē
10. clāre, accipe, fuge, tacē, timē, cavē
11. ambulō, errō, sērō, colō, vīvō, scrībō
13. Převeďte do minulosti a budoucnosti
1. Librī bonī ā fīliīs nostrīs leguntur.
2. Multī hominēs deum aut deōs colunt.
3. Ā magistrīs iūre pūnīris.
4. Multa dōna accipis.
5. Ā puerīs saepe interrogāminī.
6. Linguam Latīnam discimus.
7. Hominēs nōn semper cōnsilium bonum capiunt.
8. Iūstitia rēgis memoriā tenētur.
9. In cīvitāte hominibus doctīs opus est.
14. Převeďte ze singuláru do plurálu nebo naopak (některá slova je třeba ponechat v
singuláru)
1. Poenā indignus sum.
2. Dux urbem mūniēbat.
3. Urbs ā cōnsule Rōmānō capiētur.
4. In longinquīs regiōnibus gentēs ignōtae vīvēbant.
5. Aegrōtus aquam ā medicō petit.
6. Hostēs agrōs lātōs vastābunt.
7. Bellum crās perficiētur.
8. Incola oppidī agrum colit.
9. Puer cum sorōre librum novum legit.
10. Deus ab homine colēbātur.
11. Scrībite et mittite epistulās amīcīs!
12. Crās cōnsilium tuum petam.
15. Doplňte vhodné slovo z nabídky a dejte ho do správného tvaru
amīcus, audīre, causa, dīcere, epistula, hostis, mittere, prōdesse, respondēre, uxor
1. Ōrātor multīs hominibus ōrātiōne nōn sōlum ___________, sed etiam obesse potest.
2. Cicero _______ longās ab uxōre accipere cupiēbat.
3. Dux _______ lēgātōs ad ducem nostrum _______ et pācem petēbat.
4. In arcem sine ______ fugiēbant.
5. Fīlī, ____ magistrō vērum!
6. Discipulī male discēbant et magistrīs stultē __________.
7. Paucī hominēs vērum _________ cupiunt.
8. Terentia _______ Cicerōnis erat.
9. Malum est _______ in perīculō prōdere.
16. Vytvořte ze slov větu (můžete slova převádět ze singuláru do plurálu)
Gallus – Rōmānus – facere – iniūria – multus
dīvitiae – sub – posse – terra – mare – esse – magnus – et
terra – animal – in – et – in – vīvere – aqua – multus
agricola – ad – agere – equus – flūmen
malus – scrīptor – liber – mōrēs – dē – bonus – scrībere
7. lekce
80
17. Převeďte do aktiva nebo do pasiva, je-li to možné
1. Ōrātor stultus cīvēs bene dēfendere nōn potest.
2. Nuntiī crās in urbem venient.
3. In montibus altīs arcēs ā duce aedificābantur.
4. Paucī multōs vincere possunt.
5. Post pugnam hostēs mīlitēs nostrōs fugiēbant.
6. In prōvinciīs iūs ab iūdicibus Rōmānīs dīcēbātur.
7. Dominus sevērus servōs saepe timet.
8. Hominēs saepe multa agunt, sed male agunt.
9. Opus cum magnō labōre perficī potest.
18. Najděte chyby a opravte je
1. Mātrēs semper līberīs cūrant et ēducant.
2. Mīles ad urbem clāram appropinquābunt.
3. Magistrī in scholā discipulōs discunt.
4. Rōmānī contrā Gallōs bella dūcēbant.
5. In Dēlō longinquō templum Dianae erat.
6. Cōnsiliīs parentum vestrum pārēte!
7. Servī dominīs Rōmānīs servābant.
19. Přeložte do češtiny
1. Urbs virtūte cīvium dēfendēbātur.
2. Cīvēs urbium Italiae mulierēs Graecās uxōrēs dūcēbant.
3. Multī hominēs nōn armīs, sed aurō vincī possunt.
4. Dē perīculō cōnsulēs vērum nōn dīcēbant.
5. Caesar fīnēs Gallōrum occupāre studēbat.
6. Multī magistrī docēre et multī discipulī discere nesciunt.
7. Indignum virō bonō est lēgātīs iniūriās facere.
8. Gallī ōrātōrēs dē pāce ad cōnsulem mittunt. (podle Liv. 38, 27, 8)
9. Animus labōre vincī nōn poterat. (podle Liv. 21, 4, 5)
10. Nōn enim vīvere bonum est, sed bene vīvere. (Sen. epist. 70, 4)
20. Doplňte do vět slova tak, aby věta dávala smysl
1. Malum est amī____ vērum nōn dī_____.
2. Rēx incolīs urbis cār___ erat.
3. Dōna nōn sōlum acc_______, sed etiam dare dēbēmus.
4. Multī locum rēgis oc________ studēbant.
5. Hostēs in nostrōs tēl___ iaciē_____ .
6. Pater meus bene aud_____ et vid______ nōn potest.
21. Přeložte do latiny
1. Žáci se ve škole učili dlouhé básně našich básníků.
2. Je příjemné číst tvoje dopisy.
3. Na území Germánů žilo mnoho divokých zvířat.
4. Lidé často touží mít hodně peněz (dosl. velké peníze).
5. Spor o území je často příčinou války.
6. Píše se mnoho knih o válkách.
7. Slzy žen řečníka ani soudce nedojmou.
8. Obyvatelé mnoha oblastí obdělávají pole s velkou námahou.
9. Ženy a děti žádaly pomoc od římských senátorů.
10. Římští vojevůdci přicházeli do města a přiváděli řecké filozofy, básníky a spisovatele.
7. lekce
81
22. Zkuste vymyslet věty, kde všechna slova začínají na stejnou hlásku
Např.: Cīvēs carmen cantant.
23. Nahraďte označená slova synonymními výrazy. Je-li to nutné, změňte pádovou vazbu
1. Ab hominibus improbīs superārī nōn poteritis.
2. Parentēs fīliīs malā cūrā nocēbant.
3. Castra et oppida Gallōrum ā Caesare saepe capiēbantur.
4. Hostēs ad urbem appropinquant, sed in urbem venīre nōn poterunt.
5. Librōs bonōs legere optābāmus.
6. Vōcēs fēminārum audiēbantur.
7. Adiuvāte patrem et mātrem!
24. Uveďte latinský základ následujících slov a vysvětlete jejich význam
legální, legitimní, hostilní, filiálka, militantní, regionální, korporace, vitalita, donace, mortalita,
morbidita, nominální, nominace, lokální, neutrální, repatriace, orální, fundamentalismus, devastace,
pacifista, mutace, animace, mentální, sanace, invalida, justice
25. Přečtete si následující text a odpovězte na otázky
Dē Rōmulō et Remō (podle Flora9
, upraveno)
Conditor urbis et imperiī Rōmulus erat, fīlius Martis et Vestālis Rheae Silviae. Imperiō Amūliī rēgis
Rōmulus cum frātre Remō in flūmen Tiberim iaciuntur,10
sed auxiliō deōrum necārī nōn possunt. Lupa
clāmōrem īnfantium audit, catulōs relinquit, ad flūmen venit mātremque īnfantibus agit. Faustulus,
pastor rēgiī gregis, īnfantēs reperit, in casam portat et ēducat.
Rōmulus et Remus flūmen Tiberim et montēs amant (ibi enim ēducābantur), itaque ibi novam urbem
condunt. Vallus circā urbem aedificātur.
Posteā cōnsilium capiunt: Dē rēge novae urbis auspicia dēcernent. Remus montem Aventīnum,
Romulus Palatīnum occupat. Remus prīmus videt 6 (sex) avēs, Rōmulus posteā 12 (duodecim) videt.
Contrōversia dē rēgnō inter frātrēs est. Remus vallum urbis trānsilit et angustiās vallī increpat. Posteā
Remus necātur – fortasse imperiō frātris – et mūnītiōnem urbis novae sanguine cōnsecrat.
Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá
1. Romula a Rema našel jako první pastýř Faustulus.
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
2. Romulus a Remus chtěli rozhodnout o vládě nad městem bojem.
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
3. Romulus se usadil na Palatinu.
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
4. Je jisté, že Romulus zabil Rema.
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
5. Romula a Rema chtěl zabít král Amulius.
9
Florus, Epitoma de Tito Livio, 1. (Flor. epit. 1)
10
Indikativ prézentu lze použít i pro popis minulých dějů. Děje jsou představovány tak, jakoby právě probíhaly
před očima čtenáře nebo posluchače. V této funkci se indikativ prézentu označuje termínem prézens historický.
Prézens historický se používá v řadě moderních jazyků včetně češtiny. V učebnici slouží až do 19. lekce jako
náhrada indikativu perfekta.
7. lekce
82
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
6. Amulius byl Romulovým strýcem.
a) pravda b) lež c) údaj se nevyskytuje
Odpovězte na otázky
1. Díky čemu se Romulus a Remus neutopili?
2. Co bylo bezprostředním popudem k zabití Rema?
3. Na základě čeho si Romulus a Remus vybrali místo k založení města?
Větu Faustulus, pastor rēgiī gregis īnfantēs reperit, in casam portat et ēducat převeďte do pasiva.
Najděte ve slovníku následující slova a v textu k nim vyhledejte synonyma
flūvius
dīligō
interficiō
occīdō
Určete tvar Tiberim a uveďte jiná slova, která mají stejnou koncovku.
Je tvar iacent odvozen od slovesa iaciō, ere? Proč?
Slovní zásoba k textu
Amūlius, iī, m. Amulius
angustiae, ārum, f. úzký prostor, úzký rozměr (něčeho), soutěska, nouze, tíseň
auspicium, iī, n. pozorování věštných ptáků, věštba
Aventīnus a, um aventinský (Aventin je jeden z římských pahorků)
avis, is, f. pták
casa, ae, f. chýše, chatrč, bouda
catulus, ī, m. mládě, štěně (zde lišče)
clamor, ōris, m. křik
conditor, ōris, m. zakladatel
condō, ere, condidī, conditum založit
cōnsecrō, āre, āvī, ātum posvětit, zasvětit
dēcernō, ere, dēcrēvī, dēcrētum rozhodnout
Faustulus, ī, m. Faustulus
fortasse snad
grex, gregis, m. stádo
increpō, āre, uī, itum +ak. obořit se na koho, vyčítat, kritizovat
lupa, ae, f. vlčice
Mārs, Martis, m. Mars, bůh války
mūnītiō, ōnis, f. opevnění, hradba
Palatīnus, a, um palatinský (Palatin je jeden z římských pahorků)
pastor, ōris, m. pastýř
posteā potom, poté
rēgius, a, um královský
reperiō, īre, repperī, repertum najít
Rhea, ae, f. Silvia, ae, f. Rhea Silvia
sanguis, inis, m. krev
Tiberis, is, m. Tiber
trānsiliō, īre, siluī, – přeskočit
vallus, ī, m. kůl, ohrada z kůlů
Vestālis, is, f. Vestálka
7. lekce
83
Živá slova
Divide et impera!
Hora ruit.
Lege multa, dic pauca.
Multum vinum bibere, non diu vivere.
Non scholae, sed vitae discimus.
Quo vadis?
Tace et audi!
Verba movent, exempla trahunt.
Tempus fugit.
bibō, ere pít
diū dlouho
dīvidō, ere dělit, rozdělovat divize
hōra, ae, f. hodina, čas orloj
moveō, ēre hýbat, pohybovat, dojímat movitý majetek, nemovitost
quō kam
ruō, ere pádit, řítit se, bořit se ruina
trahō, ere táhnout, vléci, natahovat traktor, extrahovat, trakce, atrakce, abstrakce
vādō, ere kráčet, ubírat se vademekum, invaze
8. lekce
84
8. lekce
Gramatika
DEPONENTNÍ SLOVESA
Deponentní slovesa mají pouze tvary pasiva, ale do češtiny se překládají aktivními slovesnými tvary.
Jejich označení je odvozeno od slovesa dēponō, ere „odkládat“. Původem se jedná o tzv. media, proto
se deponentní slovesa označují také termínem media tantum („pouze media“). Medium je slovesný rod
vyjadřující děj, který podmět vykonává a zároveň je jím zasahován.11
Deponentní sloveso má ve slovníku na prvním místě tvar 1. os. sg. ind. préz. pas. a na druhém tvarr
infinitivu prézentu pasiva, význam je však aktivní.
Přehled zakončení jednotlivých konjugací:
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace
3. konjugace
typ capiō
4. konjugace
-or -eor -or -ior -ior
-ārī -ērī -ī -ī -īrī
hortor, ārī
povzbuzovat
vereor, ērī
bát se
loquor, loquī
mluvit
patior, patī
trpět
largior, īrī
štědře rozdávat
Tvary deponentních sloves jsou až na tvary imperativu shodné s tvary pasiva nedeponetních sloves.
INDIKATIV PRÉZENTU, IMPERFEKTA A FUTURA I
Indikativ prézentu
sg. 1. hort-or
povzbuzuji
ver-e-or
bojím se
loqu-or
mluvím
pat-i-or
trpím
larg-i-or
rozdávám
2. hort-ā-ris ver-ē-ris loqu-e-ris pat-e-ris larg-ī-ris
3. hort-ā-tur ver-ē-tur loqu-i-tur pat-i-tur larg-ī-tur
pl. 1. hort-ā-mur ver-ē-mur loqu-i-mur pat-i-mur larg-ī-mur
2. hort-ā-minī ver-ē-minī loqu-i-minī pat-i-minī larg-ī-minī
3. hort-a-ntur ver-e-ntur loqu-u-ntur pat-i-u-ntur larg-i-u-ntur
Indikativ imperfekta
sg. 1. hort-ā-ba-r
povzbuzoval jsem
ver-ē-ba-r
bál jsem se
loqu-ē-ba-r
mluvil jsem
pat-i-ē-ba-r
trpěl jsem
larg-i-ē-ba- r
rozdával jsem
2. hort-ā-bā-ris ver-ē-bā-ris loqu-ē-bā-ris pat-i-ē-bā-ris larg-i-ē-bā-ris
3. hort-ā-bā-tur ver-ē-bā-tur loqu-ē-bā-tur pat-i-ē-bā-tur larg-i-ē-bā-tur
pl. 1. hort-ā-bā-mur ver-ē-bā-mur loqu-ē-bā-mur pat-i-ē-bā-mur larg-i-ē-bā-mur
2. hort-ā-bā-minī ver-ē-bā-minī loqu-ē-bā-minī pat-i-ē-bā-minī larg-i-ē-bā-minī
3. hort-ā-ba-ntur ver-ē-ba-ntur loqu-ē-ba-ntur pat-i-ē-ba-ntur larg-i-ē-ba-ntur
11
Koncovky latinského pasiva byly původně koncovkami media, které později získaly také pasivní význam. Lze
tedy mluvit o mediopasivu.
8. lekce
85
Indikativ futura I
sg. 1. hort-ā-bo-r
budu povzbuzovat,
povzbudím
ver-ē-bo-r
budu se bát
loqu-a-r
budu mluvit,
promluvím
pat-i-a-r
budu trpět
larg-i-a-r
budu rozdávat,
rozdám
2. hort-ā-be-ris ver-ē-be-ris loqu-ē-ris pat-i-ē-ris larg-i-ē-ris
3. hort-ā-bi-tur ver-ē-bi-tur loqu-ē-tur pat-i-ē-tur larg-i-ē-tur
pl. 1. hort-ā-bi-mur ver-ē-bi-mur loqu-ē-mur pat-i-ē-mur larg-i-ē-mur
2. hort-ā-bi-minī ver-ē-bi-minī loqu-ē-minī pat-i-ē-minī larg-i-ē-minī
3. hort-ā-bu-ntur ver-ē-bu-ntur loqu-e-ntur pat-i-e-ntur larg-i-e-ntur
IMPERATIV A INFINITIV
Imperativ
Deponentní slovesa mají ve 2. osobě singuláru imperativu tvar, který je stejný jako infinitiv prézentu
aktiva nedeponetních sloves. 2. osoba plurálu je totožná s tvarem pro 2. os. pl. indikativu prézentu
pasiva.
2. os. sg. hort-āre
povzbuzuj
ver-ēre
boj se
loqu-ere
mluv
pat-ere
trp
larg-īre
rozdávej
2. os. pl. hort-ā-minī
povzbuzujte
ver-ē-minī
bojte se
loqu-i-minī
mluvte
pat-i-minī
trpte
larg-ī-minī
rozdávejte
Infinitiv
Infinitiv deponentních sloves odpovídá infinitivu prézentu pasiva.
hort-ārī
povzbuzovat
ver-ērī
bát se
loqu-ī
mluvit
pat-ī
trpět
larg-īrī
rozdávat
ROZŠÍŘENÍ
Některá slovesa mohou být deponentní i nedeponentní, např.:
mereor, ērī, meritus sum i mereō, ēre, uī, meritum „zasloužit si“
ABLATIV ČASOVÝ
Pro určení času na otázku „kdy?“ se vedle adverbií používají také substantiva nebo slovní spojení
v prostém ablativu bez předložky,
v ablativu po předložce in.
Ablativ bez předložky se používá v případě, že časové určení obsahuje substantivum, které samo o
sobě označuje nějaký časový úsek. Jedná se např. o substantiva annus, ī, m. „rok“, mēnsis, is, m.
„měsíc“, tempus, oris, n. „čas, doba“, aestās, ātis, f. „léto“, hiems, hiemis, f. „zima“:
aestāte v létě
hieme v zimě
posterō annō následujícího roku, v následujícím roce
temporibus antiquīs za dávných časů
Předložka se nevyskytuje ani ve spojení s událostmi, jejichž časové zařazení je jednoznačné, např.:
Secundō bellō Pūnicō za druhé punské války
V ostatních případech se používá předložka in s ablativem, např.:
in bellō za války, ve válce (není blíže určeno, za které války)
8. lekce
86
Slovní zásoba
adulēscēns, entis, m. mladík, mladý člověk
aestās, ātis, f. léto
aetās, ātis, f. věk, doba života, doba
aggredior, aggredī, aggressus sum napadnout (koho), zaútočit (na koho)
assequor, sequī, secūtus sum dosáhnout, získat
auctōritās, ātis, f. vážnost, vliv, moc, autorita
blandior, īrī, blandītus sum lichotit
cēterī, ae, a
cēterum
ostatní
ostatně
cōgō, ere, coēgī, coāctum nutit
committō, ere, mīsī, missum
scelus committere
spáchat (něco), dopustit se (něčeho), svěřit,
přenechat
spáchat zločin
cōnor, ārī, ātus sum pokoušet se
contemnō, ere, contempsī, contemptum +ak. pohrdat (kým, čím), nevšímat si (koho, čeho)
damnātus, a, um odsouzený
dēpōnō, ere, posuī, positum odkládat
dolor, ōris, m. bolest
factum, ī, n. čin, skutek
hiems, hiemis, f. zima
hortor, ārī, ātus sum povzbuzovat
imitor, ārī, imitātus sum napodobovat
imperītus, a, um +gen. nezkušený (v čem)
inveniō, īre, vēnī, ventum najít
lāmentor, ārī, ātus sum +ak. naříkat (nad něčím)
largior, īrī, largītus sum rozdávat
loquor, loquī, locūtus sum mluvit
mēnsis, is, m. měsíc (kalendářní)
mereor, ērī, meritus sum /
mereō, ēre, meruī, –
zasloužit si
mīror, ārī, ātus sum +ak divit se (čemu), obdivovat (co)
moenia, ium, n. hradby
morbus, ī, m. nemoc
morior, morī, mortuus sum zemřít
nam neboť
nāscor, nāscī, nātus sum narodit se, rodit se, vznikat
nāvigō, āre, āvī, ātum plavit se, plout
neglegō, ere, neglēxī, neglēctum zanedbávat
nōnnūllī, ae, a někteří
patior, patī, passus sum +ak. trpět, strpět, snášet
paupertās, ātis, f. chudoba
perītus, a, um +gen. zkušený (v čem)
persequor, sequī, secūtus sum pronásledovat
8. lekce
87
pōnō, ere, posuī, positum +ak. (věc) in +abl.
(kam)
klást, položit (něco kam)
posterus, a, um
in posterum
posterī, ōrum, m.
následující, příští
do budoucna
potomci
potestās, ātis, f. moc
prīmus, a, um
prīmā aestāte
první
na počátku léta
prīnceps, prīncipis, m. vládce, hlavní osoba, předák, náčelník, první muž
proximus, a, um následující, příští, nejbližší
prūdentia, ae, f. znalost, zkušenost, opatrnost, rozumnost, rozvaha
pulchritūdō, inis, f. krása
Pūnicus, a, um
bellum Pūnicum
punský
válka s Puny, punská válka
quaerō, ere, quaesīvī, quaesītum
quaerere ex/dē/ab +abl.
hledat
ptát se (koho)
scelus, eris, n. zločin
secundus, a, um druhý
sequor, sequī, secūtus sum následovat (koho, co)
timor, ōris, m. strach
valdē velmi
vereor, ērī, veritus sum +ak. bát se (koho, čeho)
virgō, inis, f. panna, dívka
vīs (nom.), vim (ak.), vī (abl.),
vīrēs (nom., ak. pl.), vīrium (gen. pl.),
vīribus (dat., abl. pl.), f.
síla, moc, vliv, násilí
8. lekce
88
Cvičení
1. Doplňte tvary podle vzoru
mīror mereor sequor aggredior blandior
3. os. sg. ind. préz. mīrātur merētur sequitur aggreditur blandītur
2. os. pl. ind. fut.
1. os. sg. ind. fut.
2. os. sg. ind. préz.
2. os. sg. ind. fut.
2. os. sg. ind. impf.
3. os. pl. ind. préz.
3. os. pl. ind. fut.
1. os. pl. ind. préz.
2. os. pl. ind. impf.
2. os. sg. imp.
2. os. pl. imp.
inf. préz.
2. Určete slovesné tvary a přeložte je
osoba číslo způsob čas rod konjugace překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. 1. on chválí
dēfenderis
agēbāris
mīrantur
pārēbāmus
timēbar
mūtābor
studēte
loqueris
sequiminī
aberāmus
inveniētur
poteritis
imitāre
verēberis
morientur
aggrediēbāminī
lāmentābitur
persequī
3. Utvořte imperativ 2. os. sg. a 2. os. pl. od těchto sloves
hortārī, merērī, pōnere, patī, pūnīre, mīrārī, timēre, blandīrī, cōnārī, fugere, imperāre, aggredī
4. Převeďte tvary ze singuláru do plurálu a opačně
neglegor, patiēbātur, contemnēbāmur, merēbitur, hortābor, nāscitur, persequitur, largīris, blandiēris,
assequor, cōgēris, dēpōnēbantur, moriēris, patiminī, aggrediēbāmur
8. lekce
89
5. Škrtněte tvar nepatřící do řady
1. sequī, imitāre, loquere, blandīre, lāmentāminī
2. assequar, verēbitur, patientur, merentur, hortāberis
3. contemnitis, accipis, scrībunt, movet, prōdimus
4. vidērī, dīcī, cēterī, narrārī, hortārī, merērī
5. timor, laudor, petor, vereor, cōnor, imitor
6. neglegere, pōnere, errāre, mittere, sequere, tenēre
7. venī, cōgī, sequī, pōnī, legī, patī
8. quaerō, cōgō, virgō, mereō, contemnō, rēgnō
9. victor, uxor, dolor, labor, agor, scrīptor
10. auctōritās, cīvitās, vituperās, aetās, aestās, potestās
6. Vyberte správnou možnost nebo možnosti a vysvětlete
1. Līberī ā parentibus (monērī, monēre, hortārī, hortāre) dēbent.
2. Līberōs saepe (monērī, monēre, hortārī, hortāre) bonum est.
3. Liber dē iniūriīs Rōmānōrum (scrībere, scrībī) nōn potest.
4. Librum dē iniūriīs Rōmānōrum (scrībere, scrībī) nōn potest.
5. Beātē et iūcundē (vīvere, vīvī) potestis.
6. Etiam adulēscēns (mortī, morī, morīre, morte) potest.
7. Adulēscēns, (sequī, sequere, parē, imitārī, adiuvā) parentēs tuōs!
8. Parentēs (sequī, sequere) nōn semper bonum est.
9. Prīncipēs malī saepe (populō, populī, populum) (blandiunt, blandiuntur, blanduntur) et multa
dōna largiuntur.
7. Převeďte do singuláru
1. Mēnsēs partēs annī sunt.
2. Ōrātōrēs clārī bene loquēbantur.
3. Canēs ferī timentur caventurque.
4. Pulchritūdinem urbium antiquārum mirābāmur.
5. Sequiminī bonōs et fugite malōs!
6. Exempla parentum nōn sequiminī.
8. Převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Iūstitiam cōnsulum semper mīrābantur.
2. Urbs sine moenibus ā mīlitibus dēfendī nōn poterat.
3. Multa mala ā medicīs imperītīs committī possunt.
4. Sine lēgibus male vīvēbātur.
5. Medicī causam dolōris quaerunt.
6. Prīncipēs cum prūdentiā iūs dīcere dēbent.
7. Nautae et mīlitēs dē regiōnibus longinquīs saepe ab amīcīs interrogābantur.
8. Nōnnūllī cīvēs auctōritātem cōnsulum contemnēbant.
9. Perītia hominum doctōrum cīvitātem servāre potest.
9. Doplňte délky a určete označená slova
1. Verum vi inveniri non potest.
2. Secundo anno belli cives ex urbe in villas fugiebant.
3. Liberi exemplis educantur et facta et verba parentum magistrorumque imitantur.
4. Non est semper bonum dolorem vitare.
5. Nonnulla oppida in provinciis aestate aqua carebant.
6. Scriptores et oratores bonos imitari non poterunt.
7. Iniuria mores adulescentium lamentamur, nam pueros male educamus.
8. lekce
90
10. Přeložte tak, aby výsledek zněl v češtině přirozeně
1. Ā multīs hominibus timēris.
2. Māter mea saepe adiuvābātur.
3. Victōria per lēgātōs nuntiābitur.
4. Dē litterīs tuīs saepe interrogor.
5. Canēs ferī timentur.
6. In monte arx vidērī potest.
7. Hostēs vincī nōn poterant.
8. Nātūrā ad studium philosophiae trahēbātur.
9. Ā multīs contemnimur.
11. Doplňte koncovky
1. Rōmānī incolīs prōvinci___ iniūriās faciē_____.
2. In posterum studēte vēr___ quaerere.
3. Virtūt__ parentum tu___ mīrābar.
4. Hostēs castr___ nostra aggrediē_____ et tēla in mīlitēs nostr____ iaciē___.
5. Parent____ bonī et probī dē fīli___ bene merē____.
6. Hiem__ nōn pugnābātur et mīlitēs in castrīs era___.
7. Nōnnūllī poēt___ scrībēbant: Clār__ erimus et librī nostr___ ā poster___ leg_____.
8. Mēnse posterō fīlius sorōrī meae nāsc ___.
12. Přeložte do češtiny
1. Nōnnūllī hominēs morbīs morientur, cēterī timōre.
2. Iniūstitiam tacēre et neglegere nōn poterō.
3. Iūdicēs iūris perītī esse dēbent.
4. Hominēs stultī glōriam, potestātem, pecūniam assequī cōnantur, sed amīcitiam neglegunt.
5. Causa bellī contrā fīnitimōs ā prīncipibus cīvitātis quaerēbātur, sed nōn inveniēbātur.
6. Hieme nāvigārī et pugnārī nōn poterat.
7. Ōrātiō semper magnam vim habēbat. (podle Cic. Brut. 39)
8. Damnātī lingua vōcem habet, vim nōn habet. (Publil. sent. D 20)
9. Magna dī cūrant, parva neglegunt. (Cic. nat. deor. 2, 67)
10. Seneca scrībit: Contemnite paupertātem, contemnite mortem, contemnite dolōrem, contemnite
fortūnam. (podle Sen. dial. 1, 6, 6)
13. Přeložte do latiny
1. Někteří lidé se snaží napodobovat hlasy lidí a zvířat.
2. Mnozí lidé snáší nejen bolest těla, ale i ducha.
3. Děti jsou v některých oblastech nuceny bojovat a nemohou se učit ve škole.
4. Slova mají velkou moc a mohou uškodit mnoha lidem.
5. Po válce se rodilo mnoho dětí.
6. Budeme obdivovat krásu řeckých měst.
7. Ve městě bylo pácháno mnoho zločinů nejen otroky, ale i předními muži.
8. Je nebezpečné zanedbávat práva odsouzených.
9. Mluv o lidských právech!
10. Vojevůdce přikazuje vojákům: „Napadněte nepřátelský tábor, nepřátele porazte a pronásledujte
k hranici provincie!“
11. V dávných dobách měl otec rodiny velkou moc.
12. Za druhé punské války se nepřátelé přibližovali k Římu a občané se velmi báli.
13. Pokusím se udržet si v paměti tvoje rady.
8. lekce
91
14. Spojte části vět
1. Canem a. aggreditur.
2. Causa clādis b. capī potest.
3. Fīlium c. cōnābātur.
4. Hostem d. fugiēbat.
5. Librum scrībere e. invenitur.
6. Paupertātem cīvium f. lāmentātur.
7. Perīculum g. merētur.
8. Praemia h. punīrī dēbet.
9. Scelus i. saepe hortābitur.
10.Urbs j. vītābitur.
15. Nahraďte označená slova synonymy. Je-li to nutné, změňte konstrukci.
1. Interrogā hominēs doctōs.
2. Hominēs morbōs et mortem saepe verentur.
3. Mulierēs ā virīs auxilium petēbant.
4. Prōximō annō Gallī Rōmam occupāre cōnābantur.
5. Agricolae multōs labōrēs tolerābant.
6. Hominēs malī scelera faciunt.
7. Epistulam ā nuntiīs exspectāmus.
8. Frātrem semper adiuvābit.
9. Iūdicēs imperītī cīvitātī nocēre possunt.
16. Napište co nejvíce slov příbuzných s uvedenými výrazy
iūstus, rēx, amīcus, līber, ōrō
17. Předpovězte, co se stane. Vyberte z nabízených možností a vytvořte správné tvary.
Osobu si můžete zvolit.
urbs incendiō dēlērī, uxōrem dūcere, puer nāscī, puella nāscī, magnam pecūniam assequī, morī,
multum aurī invenīre, vīllam aedificāre, in silvā habitāre, aqua dēesse, sevērē pūnīrī, aegrōtus esse,
sānus esse, contentē vīvere, linguam Latīnam discere, praemia magna accipere, malum/bonum
cōnsilium capere, industriē labōrāre, opus magnum perficere
Prōximō mēnse
Prōximō mēnse
Prōximō annō
Prōximō annō
Prōximō annō
Prīmā aestāte
Prīmā hieme
18. Přečtete si následující text a odpovězte na otázky
Dē mulieribus Sabīnīs I (podle Livia,12
zkráceno a upraveno)
Rōmulus prīmum templum cōnsecrat et Rōmānīs iūra dat et 100 (centum) senātōrēs creat. Senātōrēs
appellābantur patrēs et posterī senātōrum patriciī. Rōma crēscēbat et multī fīnitimī in urbem
veniēbant. Rōma iam valida erat et poterat adversus cīvitātēs fīnitimās pugnāre, sed in urbe paucae
12
Titus Livius, Annales (Ab urbe condita) 1, 9, 1–16. (Liv. 1, 9, 1–16)
8. lekce
92
mulierēs erant. Tum ex cōnsiliō patrum Rōmulus lēgātōs circā vicīnās gentēs mittit et societātem et
cōnubium novō populō petit. Sed lēgātiō benignē nōn audītur et cōnubium nōn datur. Itaque Rōmānī
vim adhibēre dēcernunt. Lūdōs Neptūnō parant et fīnitimōs invītant. Multī fīnitimī – Caecinensēs,
Crustuminī, Antemnātēs, Sabīnī – conveniunt. Initiō spectāculī adulēscentēs Rōmānī signum dant et
virginēs fīnitimōrum rapiunt. Patrēs virginum fugiunt et auxilium ā deō petunt. Rōmulus īram
virginum mollīre studet et virginēs paulātim virōs Rōmānōs amāre incipiunt. Parentēs virginum
bellum parant et ad T. (= Titum) Tatium, rēgem Sabinōrum, congregantur. Fīnitimī fīnēs Rōmānōs
aggrediuntur, sed Rōmam capere nōn possunt.
Odhadněte bez pomoci slovníku význam označených slov a zkuste je doplnit do následujících vět
congregāre, crēscere, dēcernere, invītāre, societās, spectāculum
1. In forō multī hominēs ____________ et ōrātōrem audiēbant.
2. In ___________ hominēs contrā bēstiās pugnābant.
3. Senātorēs dē pāce et bellō ___________.
4. Nōn sōlum īnfantēs et puerī __________, sed etiam timor, virtūs, fāma, glōria, potestās.
5. Rōmānī opulentī epulās parābant et multōs hominēs __________ .
6. Gallī auxilium contrā hostēs quaerēbant, itaque ____________ et amīcitiam ā Rōmānīs petēbant.
Seřaďte informace tak, jak jsou zmíněny v textu. Vyškrtněte nepravdivá tvrzení.
Dívky si svoje muže nakonec oblíbily.
Do Říma na hry přišli pouze Sabinové.
Lidé ze sousedních kmenů nejprve nechtěli chodit do Říma.
Otcové unesených dívek pronásledovali Římany ihned po únosu.
Romulus se staral o kult a správu města.
Řím měl dostatečnou vojenskou sílu ke konfrontaci s okolními kmeny.
Římští mladíci unesli dívky.
Sousední kmeny římské legáty odmítly.
Příbuzní dívek se rozhodli zaútočit na Řím.
V Římě nebyly vůbec žádné ženy.
Odpovězte na otázky
1. Z jakého slova je odvozen výraz patricij?
2. Určete tvar vim. Jak zní nominativ od tohoto slova?
3. Určete tvar benignē.
4. Určete pád spojení novō populō a initiō spectāculī.
5. Uveďte synonymum k výrazu adversus.
6. Nahraďte tvar studet synonymním výrazem.
7. Je v textu nějaké deponentní sloveso?
Slovní zásoba k textu
adversus +ak. proti
appellō, āre, āvī, ātum nazývat
benignus, a, um laskavý, přívětivý, příznivě nakloněný
congregō, āre, āvī, ātum
congregārī
spojit, shromáždit
shromažďovat se, sdružovat se
cōnsecrō, āre, āvī, ātum zasvětit, posvětit
cōnubium, iī, n. právo uzavírat sňatky
conveniō, īre, vēnī, ventum scházet se, shromažďovat se, přijít
crēscō, ere, crēvī, crētum růst
dēcernō, ere, crēvī, crētum rozhodnout, rozhodnout se
incipiō, ere, cēpī, ceptum začít
invītō, āre, āvī, ātum zvát, pozvat
8. lekce
93
lēgātiō, ōnis, f. poselstvo
molliō, īre, īvī, ītum změkčit, zmírnit, krotit
Neptūnus, ī, m. Neptun
patricius, iī, m. patricij
paulātim postupně, pomalu
rapiō, ere, rapuī, raptum hnát, rvát, vyrvat, odvléct, unést, uloupit
Sabīnus, a, um
Sabīnus, ī, m.
Sabīna, ae, f.
sabinský
Sabin, Sabiňan
Sabinka
societās, ātis, f. společenství, jednota, spolek, spojenectví
spectāculum, ī, n. podívaná, představení
tum tehdy
vicīnus, a, um sousední
Živá slova
Audi multa, loquere pauca.
Aut vincere, aut mori.
Confiteor.
Fama vagatur.
Miserere.
Non progredi est regredi.
Reminiscere.
Saxa loquuntur.
Spondeo ac polliceor.
cōnfiteor, ērī, fessus sum vyznat, přiznat se, vyjevit konfese
misereor, ērī, itus sum smilovat se, cítit soustrast
polliceor, ērī, policitus sum slibovat, nabízet
prōgredior, ī, gressus sum kráčet kupředu, vytáhnout do boje,
postupovat
progres, progresivní
regredior, ī, gressus sum kráčet zpět, vracet se, ustoupit regrese
reminīscor, ī, – vzpomenout si reminiscence
saxum, ī, n. skála, kámen
spondeō, ēre, spopondī, spōnsum slavnostně slíbit, zavázat se sponzor, sponze
vagor, ārī, ātus sum bloudit, pohybovat se, šířit se vagabund, vágní, extravagance
9. lekce
94
9. lekce
Gramatika
ADJEKTIVA 3. DEKLINACE
Na rozdíl od adjektiv 1. a 2. deklinace, která mají vždy v nominativu singuláru zvláštní tvar pro každý
rod, mohou být adjektiva 3. deklinace tzv. trojvýchodná, dvojvýchodná nebo jednovýchodná.
Trojvýchodná: mají v nom. sg. zvláštní tvar pro každý rod, ve slovníku jsou rody uvedeny
v pořadí maskulinum, femininum, neutrum: ācer (m.), ācris (f.), ācre (n.) „ostrý, bystrý,
prudký“.
Dvojvýchodná: mají v nom. sg. jeden tvar pro maskulina a feminina a druhý pro neutra, ve
slovníku je nejprve uveden tvar pro maskulina a feminina, následuje tvar pro neutra: brevis
(m., f.), breve (n.) „krátký“.
Jednovýchodná: mají v nom. sg. jeden tvar pro všechny rody, ve slovníku za tvarem
nominativu následuje ještě tvar genitivu, protože genitivní kmen u nich bývá odlišný od
nominativu: fēlīx (m., f., n.), fēlīcis (gen. sg. všech rodů) „šťastný“. Nominativ může být
zakončen různě, genitiv končí na -is.
SKLOŇOVÁNÍ ADJEKTIV 3. DEKLINACE
Adjektiva 3. deklinace se skloňují podle vzorů 3. deklinace, v několika pádech se však objevuje -i-:
ablativ singuláru všech rodů je zakončen na -ī
genitiv plurálu všech rodů je zakončen na -ium
nominativ, akuzativ a vokativ plurálu neuter je zakončen na -ia.
V těchto pádech mají tedy adjektiva stejné koncovky jako neutra skloňovaná podle vzoru mare.
Pro skloňování neuter platí pravidlo o neutrech, které má univerzální platnost pro substantiva i
adjektiva všech deklinací.
Kromě pádů, které jsou rovny nominativu singuláru (vokativ všech rodů, akuzativ a vokativ
neuter), tvoříme jednotlivé tvary tak, že od genitivního tvaru odtrhneme -is a ke vzniklému
genitivnímu kmeni přidáváme příslušné pádové koncovky.
Přehled skloňování adjektiv13
trojvýchodná dvojvýchodná jednovýchodná
m. f. n. m., f. n. m., f. n.
sg. nom. āc-er ācr-is ācr-e brev-is brev-e fēlīx
gen. ācr-is brev-is fēlīc-is
dat. ācr-ī brev-ī fēlīc-ī
ak. ācr-em ācr-e brev-em brev-e fēlīc-em fēlīx
vok. āc-er ācr-is ācr-e brev-is brev-e fēlīx
abl. ācr-ī brev-ī fēlīc-ī
pl. nom. ācr-ēs ācr-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia
gen. ācr-ium brev-ium fēlīc-ium
dat. ācr-ibus brev-ibus fēlīc-ibus
ak. ācr-ēs ācr-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia
13
Umístění tvaru ve středu tabulky znamená, že tvar je společný buď pro všechny rody (na řádku je pro
příslušný typ adjektiva pouze jeden tvar), nebo pro maskulinum a femininum (na řádku jsou pro příslušný typ
adjektiva dva tvary).
9. lekce
95
vok. ācr-ēs ācr-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia
abl. ācr-ibus brev-ibus fēlīc-ibus
U trojvýchodných adjektiv může vokál -e- z koncovky -er zůstat v genitivu zachován nebo může
vypadávat. Stejně jako u adjektiv 1. a 2. deklinace zjistíme tuto informaci ze slovníku. Není-li -epřítomno
ve tvarech feminina a neutra (např. ācer, ācris, ācre), není ani v genitivu a dalších pádech.
Zůstává-li -e- ve tvarech feminina a neutra zachováno, objevuje se v genitivu a dalších pádech
tvořených od genitivního kmene (např. celer, celeris, celere „rychlý“).
Kvůli pravidlu o neutrech mají i jednovýchodná adjektiva v některých pádech tvary dva – jeden pro
maskulina a feminina a druhý pro neutra.
SHODA ADJEKTIVA SE JMÉNEM
Stejně jako u adjektiv 1. a 2. deklinace platí, že adjektivum se musí shodovat se jménem v rodě, čísle a
pádě. Pro substantiva mužského rodu tedy vybíráme tvary adjektiva pro maskulina, pro substantiva
ženského rodu tvary pro feminina a pro substantiva středního rodu tvary pro neutra.
Příklady spojení v nominativu singuláru:
m. m. f. f. n. n.
homō, vir ācer mulier, fēmina ācris venēnum, genus ācre
dolor, morbus brevis epistula, aetās brevis tempus, spatium breve
puer, victor fēlīx vīta, mulier fēlīx animal, tempus fēlīx
Substantivum i adjektivum se skloňují podle deklinace a vzoru, ke kterému každé z nich patří. Např.
ve spojení vir ācer „bystrý muž“ se substantivum vir, ī, m. skloňuje podle 2. deklinace, podle vzoru
puer. Adjektivum ācer se skloňuje podle pravidel skloňování adjektiv 3. deklinace. Další příklady:
dolor, ōris, m. „bolest“
(3. deklinace, vzor mīles)
brevis
(3. deklinace, dvojvýchodné adjektivum)
vīta, ae, f. „život“
(1. deklinace, vzor fēmina)
fēlīx
(3. deklinace, jednovýchodné adjektivum)
tempus, oris, n. „čas“
(3. deklinace, vzor corpus)
breve
(3. deklinace, dvojvýchodné adjektivum)
ZPODSTATŇOVÁNÍ (SUBSTANTIVIZACE) ADJEKTIV
Také adjektiva 3. deklinace mohou být zpodstatněna a získat charakteristiky substantiv. Příkladem je
substantivum sapiēns, entis, m. „mudrc, moudrý člověk“, které vzniklo zpodstatněním adjektiva
sapiēns, entis „moudrý“. K substantivizaci dochází také u příjmení tvořených adjektivy, např. Fēlīx.
Substantiva vzniklá z adjektiv se většinou skloňují pravidelně podle vzorů pro substantiva 3.
deklinace. Mají tedy stejné koncovky jako příslušné vzory, např. -e v ablativu singuláru pro vzory
mīles, cīvis a corpus (sapiente, Minūciō Fēlice atd.).
Adjektiva 3. deklinace mohou být rovněž použita ve větě samostatně a fungovat jako substantiva,
ačkoliv se nestala „plnohodnotnými“ substantivy. Stejně jako u adjektiv 1. a 2. deklinace se jedná o
plurál maskulina a neutra. Samostatně stojící omnēs tedy znamená „všichni“ (od omnis, e „všechen,
každý“) a omnia „všechno, všechny věci“. Plurál neutra se opět používá samostatně zejména
v nominativu a akuzativu, v genitivu, dativu a ablativu bývá doplněn substantivem rēs (5. deklinace,
viz 12. lekce).
ROZŠÍŘENÍ
Některá adjektiva mají v jednom nebo více pádech koncovky typické pro souhláskové kmeny. Podle
typu odlišností rozlišujeme dvě skupiny adjektiv s nepravidelným skloňováním.
V rozporu s výše popsanými pravidly se chovají také některá zpodstatnělá adjektiva, která si
v ablativu singuláru ponechávají adjektivní koncovku -ī.
9. lekce
96
Adjektiva s koncovkami -e, -a, -um
Některá adjektiva mají v ablativu singuláru -e, v genitivu plurálu -um a v nominativu, akuzativu a
vokativu plurálu neuter -a. Neutrum v plurálu však není od většiny z nich doloženo. Adjektivum dīves,
dīvitis „bohatý“ navíc tvoří plurál neutra nepravidelně.
abl. sg. gen. pl. nom., ak., vok. pl.
neuter
vetus, eris starý veter-e veter-um veter-a
dīves, itis bohatý dīvit-e dīvit-um dītia
pauper, eris chudý pauper-e pauper-um
compos, otis schopen, mocen compot-e compot-um
particeps, participis účasten (něčeho) particip-e particip-um
prīnceps, prīncipis první, přední prīncip-e prīncip-um
sospes, sospitis zdráv, příznivý sospit-e sospit-um
superstes, superstitis zbylý, pozůstalý (na živu) supestit-e superstit-um
Adjektiva s koncovkami -ī, -um
Druhá skupina adjektiv má sice v ablativu singuláru -ī, ale v genitivu plurálu -um. Plurál neutra u nich
není doložen.
abl. sg. gen. pl.
inops, inopis chudý inop-ī inop-um
memor, oris pamětlivý, pamatující na něco/někoho memor-ī memor-um
immemor, oris nepamětlivý, nepamatující immemor-ī immemor-um
supplex, icis prosící, pokorný supplic-ī supplic-um
Zpodstatnělá adjektiva s abl. sg. na -ī
V rozporu s výše uvedeným pravidlem o skloňování substantivizovaných adjektiv se v ablativu
singuláru vyskytuje -ī např. u těchto substantiv:
abl. sg.
aequālis, is, m. vrstevník aequāl-ī
annālis, is, m. (tj. liber) letopis, anál annāl-ī
consulāris, is, m. bývalý konzul consulār-ī
familiāris, is, m. známý, důvěrný přítel familiār-ī
nātālis, is, m. (tj. diēs) narozeniny nātāl-ī
trirēmis, is, f. (tj. nāvis) loď se třemi řadami vesel, trojřadka trirēm-ī
Ablativ singuláru na -ī mají také názvy měsíců, které se skloňují podle 3. deklinace, tj.:
abl. sg.
Aprīlis, is, m. duben Aprīl-ī
Quintīlis, is, m. 5. měsíc (pův. jméno pro červenec) Quintīl-ī
Sextīlis, is, m. 6. měsíc (pův. jméno pro srpen) Sextīl-ī
September, bris, m. září Septembr-ī
Octōber, bris, m. říjen Octōbr-ī
November, bris, m. listopad Novembr-ī
December, bris, m. prosinec Decembr-ī
9. lekce
97
TIPY
Přehled zakončení adjektiv
trojvýchodná dvojvýchodná jednovýchodná
adjektiva 1. a 2. deklinace -us, -a, -um
-er, -ra, -rum
-erum, -era, -erum
adjektiva 3. deklinace -er, -ris, -re
-er, -eris, -ere
-is, -e -īx / -āx / -ēns,…, -is (gen. sg.)
Dvojvýchodná a jednovýchodná adjektiva rozlišíme tak, že u dvojvýchodných adjektiv stojí tvar
s koncovkou -is na prvním místě, kdežto u jednovýchodných na druhém.
Zakončení maskulina na -er nerozhoduje o zařazení do deklinace, srov.
miser, era, erum „ubohý“, 2. deklinace
celer, eris, ere „rychlý“, 3. deklinace
Je proto nutné znát další tvary. Jsou-li zakončeny na -(e)ra, -(e)rum, jedná se o adjektivum 1. a 2.
deklinace, v ostatních případech o adjektivum 3. deklinace.
PARTICIPIUM PRÉZENTU AKTIVA
Participium neboli příčestí patří mezi tzv. jmenné tvary slovesné. Tvoří se od sloves, ale má i jmenné
charakteristiky – je schopno vyjádřit pád, číslo a rod.
Participium prézentu aktiva vyjadřuje děj aktivní a současný s dějem slovesa ve větě. Nelze ho tedy
používat k vyjádření pasivních dějů.
Čeština nemá tvar, kterým by bylo možné přeložit participium prézentu ve všech jeho funkcích. Pro
výklad o tvoření participia budeme používat překlad slovesným adjektivem (např. chválící, čtoucí).
Více o významu, funkci a použití participia viz níže.
TVOŘENÍ
Participium prézentu aktiva se tvoří přidáním přípony -ns k prézentnímu kmeni slovesa, který je u 3. a
4. konjugace rozšířen o -ē-. Slovesa typu capiō tvoří participium stejně jako slovesa 4. konjugace.
Nominativ participia všech rodů je zakončen na -ns, genitiv na -ntis.
prézentní kmen participium nom. sg. participium
gen. sg.
1. konjugace laudā- laudā-ns chválící lauda-nt-is
2. konjugace monē- monē-ns napomínající mone-nt-is
3. konjugace leg- leg-ē-ns čtoucí leg-e-nt-is
3. konjugace, typ capiō capi- capi-ē-ns chytající capi-e-nt-is
4. konjugace audi- audi-ē-ns slyšící audi-e-nt-is
Participium prézentu deponentních sloves a slovesa esse
Sloveso esse participium prézentu nevytváří, vyskytují se však participia od některých jeho složenin,
např.:
absēns, entis „nepřítomný“
praesēns, entis „přítomný“
9. lekce
98
Deponentní slovesa vytvářejí participium prézentu zcela pravidelně a také jeho význam je aktivní
stejně jako u všech ostatních sloves.
prézentní
kmen
participium nom. sg. participium gen. sg.
1. konjugace hortā- hortā-ns povzbuzující horta-nt-is
2. konjugace verē- verē-ns bojící se vere-nt-is
3. konjugace loqu- loqu-ē-ns mluvící loqu-e-nt-is
3. konjugace, typ capiō pati- pati-ē-ns trpící pati-e-nt-is
4. konjugace largi- largi-ē-ns rozdávající largi-e-nt-is
SKLOŇOVÁNÍ PARTICIPIA, SHODA SE JMÉNEM
Participium prézentu aktiva se skloňuje jako jednovýchodné adjektivum 3. deklinace, ale na rozdíl
od adjektiv má v ablativu singuláru -e, např.:
m., f. n.
sg. nom. laudā-ns
gen. lauda-nt-is
dat. lauda-nt-ī
ak. lauda-nt-em laudā-ns
vok. laudā-ns
abl. lauda-nt-e
pl. nom. lauda-nt-ēs lauda-nt-ia
gen. laudant-ium
dat. laudant-ibus
ak. lauda-nt-ēs lauda-nt-ia
vok. lauda-nt-ēs lauda-nt-ia
abl. laudant-ibus
Zatím se budeme zabývat zejména participiem, které se vztahuje k některému jménu obsaženému ve
větě. Pro tento typ participií se používá termín participium coniunctum, česky participium spojité.
Stejně jako u adjektiv platí, že participium se musí se jménem shodovat v rodě, čísle a pádě (např.
puer laudāns „chválící chlapec“, mulierēs monentēs „napomínající ženy“, animālia audientia „slyšící
živočichové“).
VÝZNAM A PŘEKLAD PARTICIPIA PRÉZENTU AKTIVA
Participium prézentu aktiva vyjadřuje děj aktivní a současný s dějem slovesa ve větě, tj. děj, který se
odehrává zároveň s dějem slovesa. Je-li sloveso v přítomném čase, odehrává se děj participia
v přítomnosti, je-li sloveso v minulém čase, odehrává se děj participia v minulosti a je-li sloveso
v budoucím čase, v budoucnosti. Označení participium prézentu tedy neznamená, že se děj odehrává
v přítomnosti.
Do češtiny lze participium prézentu aktiva (např. laudāns, antis) přeložit:
přídavným jménem slovesným chválící
větou vztažnou (ten), který chválí / chválil / bude chválit
příslovečnou větou když chválí / chválil / bude chválit
přechodníkem přítomným chvále, -íc, -íce
souřadně spojenou hlavní větou (a) chválí / chválil / bude chválit
Při překladu příslovečnou větou lze participium teoreticky přeložit jako větu časovou (když),
příčinnou (protože), přípustkovou (ačkoliv, i když) nebo podmínkovou (jestliže, když). Výběr
9. lekce
99
konkrétního významového odstínu závisí na kontextu. Přechodník je v češtině pociťován jako
archaický, a proto ho nelze při překladu doporučit.
Možné překlady do češtiny si ukážeme na větě Puer male cantāns monētur:
Špatně zpívající chlapec je napomínán.
Chlapec, který špatně zpívá, je napomínán.
Když / protože / jestliže14
chlapec špatně zpívá, je napomínán.
Chlapec, špatně zpívaje, je napomínán.
Chlapec špatně zpívá a je napomínán.
Je-li sloveso v minulém nebo budoucím čase, děj participia i slovesa se odehrávají v minulosti nebo
budoucnosti. To je nutné zohlednit také při překladu do češtiny, např. Puer male cantāns monēbātur:
Špatně zpívající chlapec byl napomínán.
Chlapec, který špatně zpíval, byl napomínán.
Když / protože / jestliže15
chlapec špatně zpíval, byl napomínán.
Chlapec, špatně zpívaje, byl napomínán.
Chlapec špatně zpíval a byl napomínán.
Participium je možné v konkrétním případě přeložit i jinak, např. předložkovou vazbou, pokud je to
z hlediska výsledného překladu do češtiny vhodné. Např. větu Puerī lūdentēs clāmābant lze kromě
výše uvedených možností přeložit také jako „Děti při hře křičely“.
ROZŠÍŘENÍ
Participia přecházející k adjektivům nebo substantivům
Některá participia prézentu aktiva mohou přejít k adjektivům nebo k substantivům nebo v některém
kontextu fungovat jako adjektiva či substantiva a v jiném jako participia. Ve skloňování se přechod
k adjektivům projeví tak, že v ablativu singuláru získají adjektivní koncovku -ī. V případě substantiv
zůstává zachována koncovka -e.
Stejně jako u adjektiv, mohou se i participia někdy vyskytovat samostatně beze jména, např. vōcēs
clāmantium „hlasy křičících (lidí)“. Z kontextu bývá zřejmé, ke komu nebo k čemu se participium
vztahuje.
TIPY
Při tvoření participia prézentu lze vyjít z indikativu imperfekta, od něhož odtrhneme koncovku -bam a
na její místo umístíme -ns.
laudā-bam > laudā- > laudāns, antis
monē-bam > monē- > monēns, entis
legē-bam > legē- > legēns, entis
capiē-bam > capiē- > capiēns, entis
audiē-bam > audiē- > audiēns, entis
14
Překlad pomocí „ačkoliv“ zde není z hlediska významu věty vhodný.
15
Překlad pomocí „ačkoliv“ zde není z hlediska významu věty vhodný.
9. lekce
100
Slovní zásoba
ācer, ācris, e ostrý, bystrý, prudký
audāx, ācis odvážný, drzý
autem (2. místo ve větě) však, avšak
beneficium, iī, n. dobrodiní, laskavost, přízeň
brevis, e krátký
celer, eris, e rychlý
celeritās, ātis, f. rychlost
cīvīlis, e
bellum cīvīle
občanský
občanská válka
clāmō, āre, āvī, ātum křičet
clāmor, ōris, m. křik
commūnis, e společný
condiciō, ōnis, f. podmínka
cōnsulō, ere, suluī, sultum +ak.
+dat.
ptát se na radu (koho)
starat se (o koho)
corrumpō, ere, rūpī, ruptum kazit, porušit, podplácet
cottīdiē každodenně, každý den
crēdō, ere, didī, ditum +dat.
crēdere in deum
věřit (komu, čemu)
věřit v boha
dēlectō, āre, āvī, ātum +ak. (osoba) +abl. (věc)
dēlectārī +abl. (věc)
těšit, bavit (koho čím)
těšit se, mít potěšení, zálibu, požitek z čeho
dēserō, ere, seruī, sertum opustit, zanechat, zradit
difficilis, e nesnadný, těžký
dīligēns, entis pečlivý
dīves, itis bohatý
dulcis, e sladký
facilis, e snadný, lehký
fēlīx, īcis šťastný
fortis, e silný, statečný
grātus, a, um vděčný, milý, vítaný
gravis, e těžký, závažný, vážný, důležitý, významný, obtížný
Hannibal, alis, m. Hanibal
honor, ōris, m. čest, pocta, úcta
ignōscō, ere, nōvī, nōtum odpustit
immemor, oris +gen. nepamětlivý, nepamatující na
īnfēlīx, īcis nešťastný
ingenium, iī, n. povaha, nadání, talent, duševní síla
ingrātus, a, um nevděčný
interficiō, ere, fēcī, fectum zabít
invidia, ae, f závist, nenávist
memor, oris +gen. pamětlivý, pamatující na
mortālis, e smrtelný
nōbilis, e urozený
omnis, e každý, všechen
ōrāculum, ī, n. věštírna, věštba
orior, īrī, ortus sum vznikat, pocházet, vycházet (např. o slunci)
pānis, is, m. chléb
9. lekce
101
pateō, ēre, uī, – být otevřen, přístupný, volný, zjevný
pauper, eris chudý
potēns, entis mocný
praeda, ae, f. kořist, loupení
premō, ere, pressī, pressum tisknout, tlačit, tísnit, utlačovat
prūdēns, entis rozumný
queror, ī, questus sum
+ak. / dē +abl.
naříkat
naříkat na (něco), stěžovat si na něco
sapiēns, entis moudrý
scelerātus, a, um zločinný
sōl, sōlis, m. slunce
tālis, e takový
trīstis, e smutný
turpis, e hanebný
ūtilis, e užitečný
venēnum, ī, n. jed
vetus, eris starý
vulnerō, āre, āvī, ātum poranit
vulnus, eris, n. rána, poranění
9. lekce
102
Cvičení
1. Vyskloňujte tato spojení
nešťastný člověk, snadná práce, bystrá žena, užitečný příklad, vznešený rod
2. Doplňte tabulku, u adjektiv uveďte tvary pro všechny rody
ablativ singuláru nominativ plurálu genitiv plurálu
ācer
hostis
prūdēns
vetus
exemplar
audāx
brevis
vōx
omnis
scelus
3. Vytvořte k substantivům tvary od daných adjektiv (zachovejte shodu v rodě, pádě a
čísle)
pulcher bonus celer trīstis fēlīx
cīvem
equō
adulēscentis
animālia
nautārum
canī
puellās
animal
sorōre
mātrum
nuntiīs
servae
4. Určete pád uvedených spojení
animālī fortī, cīve fortī, virō fortī, puerī dīligentēs, puerī dīligentis, homine dīligentī, bella cīvīlia, iūre
cīvīlī, iūs cīvīle, ingenium ācre, incendia magna, scrīptōrum pauperum, virum pauperem, frātre
paupere, morbō mortālī, omnibus mortālibus, multōrum mortālium, vītae brevis, vītae brevēs, vītā
brevī, vītae brevī, vītās brevēs
5. Spojení v závorkách uveďte do správného pádu po předložce
per (regiōnēs ignōtae), dē (bellum cīvīle), post (pugnae gravēs), trāns (montēs altī), sine (pānis bonus),
prō (amīcus dīligēns), ab (hostis fortis), sine (condiciōnēs iniūstae), ex (urbs clāra), inter (fēminae
nōbilēs), cum (sociī potentēs), apud (amīcus trīstis), ante (bellum grave), cum (mīles pauper),
secundum (lēx sevēra)
9. lekce
103
6. Škrtněte slovo, které mezi ostatní nepatří:
1. cōnsule, scrībe, parte, rege, vīve
2. facilia, omnia, gravia, industria, ūtilia
3. vulnerārī, oppugnārī, exemplārī, necārī, violārī
4. adhibēns, prūdēns, premēns, loquēns, nāscēns
5. iacī, pōnī, crēdī, pūnī, interficī
6. dīcēs, premēs, committēs, habēs, dēserēs
7. brevēs, ūtilēs, difficilēs, hiemēs, turpēs, dīves
8. prūdentī, gravī, celerī, miserī, fortī, dulcī
9. trīstia, dulcia, facilia, invidia, ūtilia, tālia
10. gravium, gentium, brevium, fēlīcium, prūdentium, ācrium
7. Nahraďte
miser výrazy pauper a inops
uxor misera, fīliī parentum miserōrum, dē virō miserō
Miserī pānem et lūdōs petēbant.
Miserīs semper aderat.
opulentus výrazem dīves
mulierēs opulentae, dōna mulierum opulentārum, cum senātōre opulentō, servī rēgis opulentī, in
prōvinciam opulentam
Hominēs de hominibus opulentīs multās fābulas narrābant.
antiquus výrazem vetus
mōre antiquō, templa antiqua, in urbe antiquā, mōres gentium antiquārum, verba poētae antiquī,
statuae antiquae
In oppidum antiquum venīmus.
Scriptōres Graecōrum et Rōmānōrum dē gentibus antiquīs narrābant.
8. Vytvořte participium prézentu od následujících sloves
colō, habeō, morior, scrībō, mūniō, orior, mereor, premō, pugnō, imitor, clāmō, committō, neglegō,
quaerō, nesciō, faciō
9. Doplňte k substantivům tvary participia prézentu
deō (adiuvāre)
lēgātīs (venīre)
ōrātōrī bene (loquī)
discipulōs (respondēre)
hostis (fugere)
gentium (pugnāre)
mulier librum (legere)
līberī magistrum (timēre)
prīncipum dōna (largīrī)
rēgem gentēs (premere)
senātōre lēgātum (interrogāre)
iūdicī iūs (dīcere)
10. Překládejte participium prézentu vedlejší větou vztažnou
1. Magistrī discipulōs industriē labōrantēs laudant.
Magistrī discipulōs industriē labōrantēs laudābant.
9. lekce
104
Magistrī discipulōs industriē labōrantēs laudābunt.
2. Cīvēs urbem mūnientēs vidēmus.
Cīvēs urbem mūnientēs vidēbāmus.
Cīvēs urbem mūnientēs vidēbimus.
3. Puerī librōs legentēs ā parentibus et magistrīs laudantur.
Puerī librōs legentēs ā parentibus et magistrīs laudābantur.
Puerī librōs legentēs ā parentibus et magistrīs laudābuntur.
11. Přeložte do latiny pomocí participia prézentu aktiva
mladík hledající slávu, žáci píšící dopisy, ženy přicházející do města, lidé věřící v boha, dívka volající
matku, otec kárající syna, vůdcové zrazující krále, zvířata bojící se lidí, kůň prchající z bitvy
12. Překládejte pomocí participia prézentu aktiva
1. Často jsem vídal ženy, které nosily vodu.
2. Často vidím ženy, které nosí vodu.
3. Často budu vídat ženy, které ponesou vodu.
4. Pomůžu lidem, kteří budou bloudit.
5. Pomáhal jsem lidem, kteří bloudili.
6. Pomáhám lidem, kteří bloudí.
7. Námořníci slyšeli lidi, kteří prosili o pomoc.
8. Námořníci uslyší lidi, kteří budou prosit o pomoc.
9. Námořníci slyší lidi, kteří prosí o pomoc.
10. Bojím se lidí, kteří pohrdají svobodou.
11. Bál jsem se lidí, kteří pohrdali svobodou.
12. Budu se bát lidí, kteří budou pohrdat svobodou.
13. Slyšel jsem spisovatele, kteří vypravovali o krásných městech.
14. Poslouchám spisovatele, kteří vypravují o krásných městech.
15. Budu poslouchat spisovatele, kteří budou vypravovat o krásných městech.
13. Uveďte, kde se můžete setkat s koncovkou
substantiva adjektiva slovesa
-ēs
-is
-īs
-e
-ā
-am
-im
-ī
14. Doplňte tabulku vhodnými výrazy tak, aby byla zachována uvedená zakončení
substantiv, adjektiv nebo participií
substantivum adjektivum / participium
-e -ī
-ō -ī
-ōrum -ium
-ium -e
-um -ium
-ēs -ōs
-a -ia
9. lekce
105
-e -e
-ia -ia
-is -ae
-um -em
-is -er
15. Uveďte, jaký význam mohou mít následující tvary (uveďte také možnosti lišící se
pouze délkou). Použijte slovník.
pugna, lege, nomina, dona, cura, consule, rege, genero, iuste, servas, vivis, servis, colis, collis, canes,
vulnera, dolorum
16. Dejte slovo v závorce do správného tvaru
1. In perīculō prīncipēs cīvitātis (ōrāculum) __________ cōnsulēbant.
2. Prīncipēs cīvitātis (cīvēs) ________ cōnsulere dēbent.
3. Omnēs gentēs veterēs in (deī) ______ crēdēbant.
4. Omnibus (cōnsilia) ________ semper crēdī nōn potest.
5. (difficilis) _________, sed (ūtilis) ________ est ignōscere.
6. (turpis) ________ scelera cōnsulis omnibus bonīs patent.
7. Aegrōtus dolōrēs capitis (ācer) __________ iam patī nōn poterat.
17. Vytvořte od slovesa v závorce participium prézentu ve správném tvaru
1. Clāmor cīvium (venīre) ________ audiēbātur.
2. Servī Graecā linguā (loquī) _________ fīliōs Rōmānōrum nōbilium docēbant.
3. Dux mīlitibus Rōmānīs prō castrīs (pugnāre) _________ auxilium mittēbat.
4. Cīvēs bellum cīvīle (parāre) _________ capiuntur et sevērē pūniuntur.
5. Hominēs senātōrem (loquī)__________ propter clāmōrem audīre nōn poterant.
6. Amīcō bonō et vērum semper (dīcere) ___________ crēdam.
7. Medicī (morī) ___________ vērum dīcere dēbent.
18. Určete tvar označeného slova
1. Dīvitiīs vīta fēlīx parārī nōn potest.
2. Difficilia saepe superārī possunt.
3. Omnēs cīvēs agrōs hostibus dare vī cōgēbantur.
4. Beneficiō deōrum lēgātī Rōmānōrum perīculum mortis vītābant.
5. Parentēs dīcunt: „Omnia līberīs ignōscēmus.“
6. Potentēs miserōs contemnere nōn dēbent.
7. Lēgātī ad Caesarem veniunt, vītam ōrantēs.
19. Najděte chyby a opravte je
1. Vīta hominum breve est.
2. In commūne perīculō veterēs contrōversiae saepe dēpōnuntur.
3. Cōnsilia perītōrum pārēre ūtile est.
4. Memorēs este veterōrum exemplōrum amīcitiae et iūstitiae.
5. Ex invidiā multae contrōversiae et etiam bella cīvīlia oruntur.
6. Gallī ad Caesarem veniēbant et dē iniūriīs quaerēbantur et auxilium petēbant.
7. Turpis est hominem auxilium petentem dēserere.
8. Nōnnūllī mīlitēs virī ferēs et ācrēs sunt.
9. lekce
106
20. Vyberte slovo z nabídky a doplňte je do textu ve správném tvaru
ācer, audāx, dīves, dulcis, facilis, gravis, novus, mortālis, vetus
1. Homō __________ etiam potentī vērum dīcet.
2. Multī hominēs mōrēs ________ laudant, _________ vituperant.
3. Fēminae saepe vīnō _________ dēlectantur.
4. Sine ________ causā lēgēs violārī nōn possunt.
5. Vir ingeniī _____ ōrātor bonus esse potest.
6. Hominēs _______ saepe etiam potentēs sunt.
7. Omne animal ________ est.
8. Loquī __________, sed agere difficile est.
21. Ke slovesu vymyslete a doplňte vhodný předmět, k substantivu vhodné adjektivum
contemnunt, dēlectābāris, verēmur, cōnsulēs
rēx, adulēscēns, carmen, dolor, regiō, homō
22. Doplňujte sloveso quaerere nebo querī
1. Magister ex discipulīs _________.
2. Magister dē mōribus discipulōrum ___________.
3. Mulierēs saepe dē virīs et virī dē mulierēs ___________.
4. Vērum ____________ opus est.
5. Incolae prōvinciae dē iniūriīs Rōmānōrum ____________.
6. Viam ___________ et inveniētis.
7. Nōn ē stultīs, sed ē sapientibus _______ opus est.
8. Etiam dīvitēs dē vītā difficilī ________ possunt.
23. Vyberte správnou možnost nebo správné možnosti
1. Memorēs (este, eritis, es, est, erās) factī et (beneficia, beneficiī, beneficium, beneficiō) hominis
bonī.
2. Mīlitēs Germanōrum fortēs et audācēs erant, itaque (difficilis, difficilēs, difficile) erat contrā
Germānōs pugnāre.
3. Pecūniā et pāne (carēre, habēre, optāre, petere) turpe nōn est.
4. Scrīptōrēs animōs (legentium, legentēs, legentem, legentibus) dēlectāre cupiēbant, cupiunt,
cupient.
5. (loquī, loquere) perīculōsum esse potest.
6. In proeliō dux (gravis, grave, gravēs) vulnus (accipit, accipitur, accipiuntur) et multī mīlitēs
interficiuntur.
7. (dēlectābō, dēlectāminī, dēlectant, dēlectāberis) verbīs amīcī meī.
24. Přeložte do češtiny
1. Ōrō, obsecrō,16
ignōsce. (Cic. Att. 11, 2, 3)
2. Magnum opus et difficile erat. (podle Cic. Tusc. 3, 34)
3. Nōn omnia possumus omnēs. (Lucil. 218)
4. Ūtile est amīcōs vērōs habēre. (Rhet. Her. 2, 24)
5. Facilis est ad beātam vītam via. (Sen. dial. 4, 13, 2)
6. Grave tempus erat urbī, agrīs hominibusque. (podle Liv. 3, 6, 2)
7. Īra mīlitēs immemorēs praedae facit. (podle Liv. 41, 4, 7)
8. Lēgātī ad Hannibalem veniunt querentēs ōrantēsque. (podle Liv. 25, 22, 15)
9. Nōn est turpe vincī beneficiīs ā parente. (Sen. benef. 5, 5, 3)
16
obsecrō, āre, āvī, ātum „zapřísahat“
9. lekce
107
10. Turpe est beātam vītam in aurō et argentō pōnere, aequē turpe in aquā et polentā17
. (podle Sen.
epist. 110, 18)
11. Deōs imitārī cupis? Da et ingrātīs beneficia, nam et scelerātīs sōl oritur, et pīrātīs patent maria.
(podle Sen. benef. 4, 26, 1)
25. Přeložte do latiny
1. Malý spor byl příčinou těžké války.
2. Slunce každý den vychází pro dobré i zlé (tj. dobrým i zlým).
3. Brány města byly otevřeny přicházejícím lidem.
4. Na poli uvidíš muže, který povede černého koně.
5. Budeme pohrdat člověkem, který bude hloupě napodobovat bohaté a mocné.
6. Jsme smrtelní a všichni zemřeme.
7. I učený člověk nemůže vědět všechno.
8. Bylo třeba odpouštět, ne trestat.
9. Lidé, kteří kazí mravy, škodí obci.
10. Mnozí občané si často stěžují na podmínky života.
11. Lidé, kteří se procházeli po náměstí, obdivovali krásu starobylých budov a chrámů.
12. Hannibal toužící po slávě vedl vojáky proti Římu.
13. Mnozí římští spisovatelé se těšili ze sladkého a příjemného života.
14. Je užitečné zabývat se vědami a uměním (artēs et litterae).
26. Přečtete si následující text a odpovězte na otázky
Dē mulieribus Sabīnīs II (podle Livia,18
zkráceno a upraveno)
Sabīnī dolō Rōmānōs vincere studēbant. Sp. (= Spurius) Tarpēius Rōmānae praeerat arcī. Tatius
corrumpit aurō fīliam Tarpēī. Fīlia Tarpēī Rōmānōs prōdit et hostēs armātōs in arcem accipit. Ab
hostibus autem aurō nōn dōnātur, sed interficitur. Sabīnī et Rōmānī magnā contentiōne pugnant, tum
vincunt Sabīnī, tum Rōmānī.
Muliērēs Sabīnae inter tēla volantia venīre audent et virōs pugnantēs alloquuntur. Hinc patrēs hinc
virōs ōrantēs, dirimere infestās cōpiās, dirimere īrās student. Omnibus virīs dīcunt: „Adfinitātis,
cōnubiī piget? In mulierēs Sabīnās vertite īrās, mulierēs Sabīnae causa bellī, vulnerum ac caedium
virīs19
ac parentibus sumus. Sine parentibus et virīs viduae aut orbae vīvere nōn possumus. Mortem
tālī vītae antepōnimus.“ Ōrātiō mulierum movet cum multitūdinem tum ducēs. Omnēs conticēscunt et
pugnāre dēsinunt. Foedus faciunt et nōn sōlum pācem, sed etiam cīvitātem commūnem faciunt. Sēdēs
omnis imperiī Rōma est. Ex bellō tam trīstī laeta repente pāx valdē cārās Sabīnās virīs et parentibus et
ante omnēs Rōmulō facit.
Odpovězte na otázky
1. Kde bylo po uzavření smlouvy centrum moci?
2. Co bylo příčinou války podle žen?
3. Kdo vítězil v boji?
4. Jaké zbraně bojující strany používaly? (uveďte název latinsky)
5. Chtěly si Sabinky zachránit život za každou cenu?
6. Kdo to byl Tatius? (vyjádřete to latinsky)
7. Zjistěte, co byla Tarpejská skála a k čemu sloužila.
8. Jaký je rozdíl mezi tvary audent a audient?
9. Od jakých slov jsou odvozeny tvary aurō a aure? Co může znamenat tvar aurī?
17
polenta, ae, f. „krupice, krupky“
18
Titus Livius, Annales (Ab urbe condita) 1, 11, 6 – 13, 6. (Liv. 1, 11, 6 – 13, 6)
19
Latinské dativy je někdy vhodné do češtiny přeložit pomocí předložky „pro“ (zde např. „pro muže“).
9. lekce
108
Určete tvary následujících slov
aurō (nōn dōnātur), vertite, foedus, trīstī, viduae, Rōmulō
Najděte všechna další adjektiva 3. deklinace a participia a určete je.
Nahraďte tato slova synonymy
ōrantēs, student, inteficitur, trīstī
Nahraďte označený výraz synonymem nacházejícím se v textu (ve správném tvaru), nebo
doplňte slovo odpovídající definici.
1. Rōmānī contrā hostēs bellum gerēbant.
2. Rōmānī cum Sabīnīs __________ nōn habēbant, itaque virginēs Sabīnās uxōrēs dūcere nōn
poterant.
3. Parentēs fīliīs librōs dabunt.
4. Magnō studiō opus erat.
5. Hostēs superārī nōn poterant.
Slovní zásoba
ac / atque a
adfinitās (affinitās), ātis, f. sousedství, příbuzenství (vzniklé sňatkem)
alloquor, loquī, locūtus sum +ak. oslovit (koho)
antepōnō, ere, posuī, positum +ak +dat.
pācem bellō antepōnere
klást něco před něco, dávat přednost něčemu (ak.) před něčím (dat.)
dávat přednost míru před válkou
armātus, a, um ozbrojený
audeō, ēre, ausus sum odvážit se
caedēs, is, f. vražda, zabití, porážka, krveprolití, vraždění
contentiō, ōnis, f. spor, zápas, boj, námaha, úsilí, snaha
conticēscō, ere, conticuī, – zmlknout
cōnubium, iī, n. právo uzavírat sňatky
cōpia, ae, f.
cōpiae, ārum, f.
zásoba
vojenské sbory, jednotky
dēsinō, ere, dēsiī, dēsitum přestat (něco dělat)
dirimō, ere, dirēmī, dīremptum rozdělit, dostat od sebe (nepřátele), přerušit, rušit
dolus, ī, m. lest, podvod
dōnō, āre, āvī, ātum +dat. +ak.
+ak. +abl.
dát komu (dat.) co (ak.)
obdarovat koho (ak.) čím (abl.)
foedus, eris, n. smlouva
hinc
hinc – hinc
odtud, odsud, od té doby, potom
odsud – odtamtud, z té i z oné strany, z obou stran
īnfestus, a, um nepřátelský
multitūdō, inis, f. množství, dav
orbus, a, um osiřelý
piget, ēre, piguit, – +ak. +gen.
(neos. sloveso, pouze ve 3. os. sg. akt.)
mrzí koho (ak.) co (gen.), protiví se, hnusí se (komu co)
repente náhle
sēdēs, is, f. sedadlo, sídlo
Tarpēius, ī, m. Tarpeius
tum
tum – tum
cum – tum
tehdy, pak, potom
tu – tu, hned – hned
jak – tak
valdē velmi
vertō, ere, vertī, versum
vertere in
obrátit
zde: obrátit proti komu
vidua, ae, f. vdova
9. lekce
109
volō, āre, āvī, ātum letět
Živá slova
Ars longa, vita brevis.
Homo sapiens.
In flagranti.
Ius civile.
Loci communes.
Omne initium difficile.
Omnia vincit amor.
Perpetuum mobile.
Primus inter pares.
Spectabilis.
Amantes – amentes.
Delirium tremens.
Sero venientibus ossa.
Dulce et decorum est pro patria mori.
āmēns, entis bez rozumu, pomatený, pošetilý
brevis, e krátký breviář, brevíř, abreviatura, briefing
commūnis, e společný, obecný komunikace, komunismus
decōrus, a, um slušný, ozdobný, skvělý dekorace
dēlīrium, iī, n. blouznění, třeštění
flagrō, āre, āvī, ātum planout, hořet, zářit
mōbilis, e pohyblivý, nestálý mobilizovat, automobil
pār, paris stejný, rovný parita, komparativ
perpetuus, a, um nepřetržitý, stálý perpetuum mobile
spectābilis, e viditelný, obdivuhodný
tremō, ere, uī třást se, chvět se
10. lekce
110
10. lekce
Gramatika
ADVERBIA OD ADJEKTIV 3. DEKLINACE
Adverbia od adjektiv 3. deklinace se tvoří přidáním koncovky -iter nebo -er ke genitivnímu kmeni,
který vznikne po odtržení koncovky genitivu singuláru.
Pomocí koncovky -iter se tvoří adverbia od většiny adjektiv 3. deklinace, např.:
adjektivum gen. sg. genitivní kmen adverbium
ācer, cris, cre „ostrý“ ācr-is ācr- ācr-iter „ostře“
brevis, e „krátký“ brev-is brev- brev-iter „krátce“
fēlīx, fēlīcis „šťastný“ fēlīc-is fēlīc- fēlīc-iter „šťastně“
Pomocí koncovky -er se tvoří adverbia od adjektiv, jejichž kmen je zakončen na -nt-, např.:
adjektivum gen. sg. genitivní kmen adverbium
sapiēns, entis „moudrý“ sapient-is sapient- sapient-er „moudře“
prūdēns, entis „rozumný“ prūdent-is prūdent- prūdent-er „rozumně“
V několika případech má funkci adverbia akuzativ singuláru neutra, např.:
facilis, e „snadný“ facile „snadno“
immānis, e „strašný, hrozný“ immāne „hrozně, krutě“
Nepravidelně se tvoří adverbium od adjektiv:
audāx, ācis „odvážný, drzý“ audāc-ter „odvážně, drze“
difficilis, e „nesnadný“ difficulter „nesnadno“
Častěji než difficulter se ve stejném významu používá nōn facile.
ZÁJMENA
OSOBNÍ ZÁJMENA
Latina má osobní zájmena pro 1. a 2. osobu singuláru i plurálu. Pro 3. osobu obou čísel se používá
ukazovací zájmeno is, ea, id (viz níže).
1. os. sg.
já
2. os. sg.
ty
1. os. pl.
my
2. os. pl.
vy
nom. ego tū nōs vōs
gen. meī tuī nostrī („nás“), nostrum („z nás“) vestrī („vás“), vestrum („z vás“)
dat. mihi tibi nōbīs vōbīs
ak. mē tē nōs vōs
abl. mē tē nōbīs vōbīs
Předložka cum stojí za tvarem ablativu a tvoří s ním jedno slovo: mēcum „se mnou“, tēcum „s tebou“,
nōbīscum „s námi“, vōbīscum „s vámi“.
Zájmena nōs a vōs mají v genitivu dva tvary. První z nich (nostrī, vestrī) slouží k označení celé
skupiny „my“ nebo „vy“ (např. memor est nostrī, vestrī „pamatuje/dbá na nás, na vás“).
Tvary nostrum, vestrum vyjadřují pouze část celku, mají tzv. partitivní (dělivý) význam. Objevují
se ve spojení typu prīmus nostrum „první z nás“. Povinně se používá ve spojení s genitivem plurálu
10. lekce
111
omnium, tedy omnium nostrum „z nás všech“ a omnium vestrum „z vás všech“, např. memor omnium
nostrum est „pamatuje/dbá na všechny z nás“.
Zvratné zájmeno
Mezi osobní zájmena patří i zvratné zájmeno, které stejně jako v češtině nemá tvar nominativu:
nom. –
gen. suī „sebe“
dat. sibi
ak. sē
abl. sē
Ve spojení s předložkou cum vzniká stejně jako u ostatních osobních zájmen tvar sēcum „s sebou“.
Toto zájmeno se používá pouze v případě, že je podmětem věty 3. osoba singuláru nebo plurálu, např.
sē dēfendit „(on, ona, ono) brání sebe“, sē dēfendunt „(oni, ony, ona) brání sebe“.
České zvratné zájmeno vztahující se k 1. nebo 2. osobě je nutné do latiny přeložit pomocí tvarů
zájmena pro příslušnou osobu, nikoliv pomocí zvratného zájmena:
1. os. sg. mē dēfendō bráním se 1. os. pl. nōs dēfendimus bráníme se
2. os. sg. tē dēfendis bráníš se 2. os. pl. vōs dēfenditis bráníte se
3. os. sg. sē dēfendit brání se 3. os. pl. sē dēfendunt brání se
Rozšíření
Osobní zájmena mohou být zdůrazněna částicí -met, která se přidává za tvar zájmena, např. egomet,
tibimet, sēmet, vōsmet, nōbīsmet. V genitivu se částice -met nepoužívá.
Některé tvary zájmen mohou být také zdůrazněny zdvojením. Nejčastěji se vyskytuje sēsē, spíše
okrajově mēmē nebo tētē.
PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA
Latinská přivlastňovací zájmena pro 1. a 2. osobu singuláru i plurálu:
1. os. sg. meus, mea, meum můj 1. os. pl. noster, nostra, nostrum náš
2. os. sg. tuus, tua, tuum tvůj 2. os. pl. vester, vestra, vestrum váš
Zvratné přivlastňovací zájmeno:
3. os. sg. suus, sua, suum svůj 3. os. pl. suus, sua, suum svůj
Přivlastňovací zájmena se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace. Jedinou výjimkou ve skloňování je
vokativ mī od zájmena meus, např. mī fīlī „můj synu“. Shodují se v rodě, čísle a pádě se jménem, ke
kterému náleží (např. urbs nostra „naše město“, fīliī tuī „tvoji synové“).
Latina nemá přivlastňovací zájmena „jeho, její, jejich“ pro 3. osobu singuláru i plurálu. Stejně jako
u osobních zájmen využívá pro vyjádření tohoto významu tvary ukazovacího zájmena is, ea, id, viz
níže.
Zvratné zájmeno suus, a, um se používá pouze pro přivlastňování 3. osobě singuláru i plurálu, pokud
je podmětem věty, např.:
Puer patrem suum videt. Chlapec vidí svého otce.
Puerī patrem suum vident. Chlapci vidí svého otce.
V ostatních osobách nelze používat zvratné zájmeno, ale přivlastňovací zájmeno pro příslušnou osobu,
např.:
Omnia mea mēcum portō. Všechno své nosím s sebou.
10. lekce
112
Omnia tua tēcum portās. Všechno své nosíš s sebou.
Omnia sua sēcum portat. Všechno své nosí s sebou.
Omnia nostra nōbīscum portāmus. Všechno své nosíme s sebou.
Omnia vestra vōbīscum portātis. Všechno své nosíte s sebou.
Omnia sua sēcum portant. Všechno své nosí s sebou.
UKAZOVACÍ ZÁJMENA IS, EA, ID A ĪDEM, EADEM, IDEM
Zájmeno is, ea, id
Zájmeno is, ea, id znamená „ten, ta, to“. Funguje-li jako osobní nebo přivlastňovací zájmeno, má
význam „on, ona, ono“.
m. f. n.
sg. nom. is ea id
gen. e-ius
dat. e-i
ak. e-um e-am id
abl. e-ō e-ā e-ō
pl. nom. i-ī / e-ī / ī e-ae e-a
gen. e-ōrum e-ārum e-ōrum
dat. i-īs / e-īs / īs
ak. e-ōs e-ās e-a
abl. i-īs / e-īs / īs
Některé tvary zájmena is, ea, id mají koncovky jako adjektiva 1. a 2. deklinace, v jiných se však
odlišují. V genitivu se objevuje koncovka -ius a v dativu -i, které jsou typické pro většinu zájmen.
Pro skloňování tvarů zájmen středního rodu platí, že akuzativ má stejnou podobu jako nominativ. U
řady zájmen rovněž platí, že nominativ a akuzativ plurálu neuter jsou zakončeny na -a, některá
zájmena však mají jiné zakončení.
Tvary zájmena is, ea, id se používají také pro přivlastňování 3. osobě:
m. f. n.
3. os. sg. eius „jeho“ eius „její“ eius „jeho“
3. os. pl. eōrum „jejich“ eārum „jejich“ eōrum „jejich“
V latině je tedy situace opačná než v češtině. Zatímco čeština má v singuláru tvary „jeho“ a „její“,
latina má pouze jeden tvar eius. Naproti tomu v plurálu latina rozlišuje eōrum „jejich (rodu mužského
nebo středního)“ a eārum „jejich (rodu ženského)“. Tvar eōrum může znamenat také „jejich (mužů a
žen)“. Např.:
vīta eius (puerī, puellae, animālis) jeho, její, jeho život
amīcī eōrum (vīrōrum) jejich přátelé
amīcī eārum (fēminārum) jejich přátelé
corpora eōrum (animālium) jejich těla
Zájmena eius, eōurm, eārum fungují jako neshodné přívlastky, a proto při skloňování slovního spojení
zůstávají vždy ve tvaru genitivu. Zájmeno, které se shoduje se substantivem, znamená „ten, ta, to“.
cum eius amīcō „s jeho/jejím přítelem“ cum eō amīcō „s tím přítelem“
Zájmeno īdem, eadem, idem
Zájmeno īdem, eadem, idem znamená „tentýž, tatáž, totéž“ a skládá se ze zájmena is, ea, id a
nesklonné částice -dem. Skloňuje se tedy pouze první část a k ní se ve všech pádech připojuje -dem.
10. lekce
113
V porovnání se zájmenem is, ea, id dochází ve skloňování jen k nepatrným změnám:
V nominativu singuláru maskulina se is- změnilo na ī-.
Koncové -m ve tvarech zájmena (eum, eam, eōrum, eārum) se mění na -n kvůli asimilaci k
následujícímu -d-.
m. f. n.
sg. nom. ī-dem ea-dem i-dem
gen. eius-dem
dat. ei-dem
ak. eun-dem ean-dem i-dem
abl. eō-dem eā-dem eō-dem
pl. nom. iī-dem / eī-dem / ī-dem eae-dem ea-dem
gen. eōrun-dem eārun-dem eōrun-dem
dat. iīs-dem / eīs-dem / īs-dem
ak. eōs-dem eās-dem ea-dem
abl. iīs-dem / eīs-dem / īs-dem
GENITIV A DATIV PŘIVLASTŇOVACÍ
GENITIV PŘIVLASTŇOVACÍ
Genitiv přivlastňovací vyjadřuje vlastnictví, náležitost atd. Vyskytuje se ve spojení se slovesem esse
ve funkci jmenné části přísudku, častěji však jako přívlastek neshodný, kdy vyjadřuje vztah mezi
dvěma jmény. Do češtiny se překládá různě, vedle jména v genitivu se používají také přivlastňovací
adjektiva:
liber patris otcova kniha, kniha otce
Is liber patris est. Tato kniha je otcova.
verba amīcōrum nostrōrum slova našich přátel
Místo genitivu osobních zájmen (meī, tuī, nostrī, vestrī, suī) se používají příslušná přivlastňovací
zájmena (meus, tuus, noster, vester, suus). Genitivem se však vyjadřuje „jeho, její“ (eius) a „jejich“
(eōrum, eārum), viz výše.
Spojení genitivu se slovesem esse také může znamenat „je (něčí) vlastností“ apod.:
Mātris est fīliōs cūrāre. Je vlastností matky starat se o děti. Matce je vlastní starat se o děti.
Místo genitivů osobních zájmen se používají přivlastňovací zájmena, která jsou ve tvaru nominativu
neutra:
Tuum est amīcōs adiuvāre. Je ti vlastní pomáhat přátelům.
DATIV PŘIVLASTŇOVACÍ
Pomocí konstrukce dativu se slovesem esse se vyjadřuje, že někomu něco patří nebo náleží. To, co se
přivlastňuje, je podmětem věty a osoba, které se přivlastňuje, je v dativu. Do češtiny se vazba dativu
přivlastňovacího obvykle překládá pomocí slovesa „mít“.
tibi ōtium est máš klid, jsi v ústraní, dosl. tobě je klid
nōbīs potestās est máme moc, možnost, dosl. je nám moc/možnost
ei mōs est má ve zvyku, dosl. jemu je zvyk
Dativ přivlastňovací se používá také pro vyjádření významu „jmenovat se“:
Nōmen mihi est. „jmenuji se“,dosl. „je mi jméno“
10. lekce
114
Jméno osoby je v nominativu nebo dativu:
Nōmen mihi est Quīntus / Quīntō. Jmenuji se Quintus.
Nōmen ei est Claudia / Claudiae. Jmenuje se Claudia.
V klasické latině se tento typ přivlastňování používá zejména pro abstraktní substantiva (viz mōs,
ōtium, potestās) nebo substantiva s kolektivním významem (např. fortūnae „majetek“). V ostatních
případech se obvykle dává přednost slovesu habēre „mít“.
10. lekce
115
Slovní zásoba
ac / atque a
aliēnus, a, um cizí
āmittō, ere, mīsī, missum ztratit, přijít o
antepōnō, ere, posuī, positum +ak.
+dat.
pācem bellō antepōnere
klást něco před něco, dávat přednost něčemu (ak.) před něčím
(dat.)
dávat přednost míru před válkou
apertus, a, um otevřený
avis, is, f. pták
claudō, ere, clausī, clausum zavřít
cōgitō, āre, āvī, ātum přemýšlet
cōgnōscō, ere, cōgnōvī, cōgnitum znát, poznat, dozvědět se
cupiditās, ātis, f.
cupiditās +gen.
touha, dychtivost, vášeň
touha po něčem
custōs, ōdis, m. f. strážce (strážkyně), hlídač
dēcernō, ere, dēcrēvī, dēcrētum rozhodnout
difficultās, ātis, f. obtíž, nesnáz, problém
dīligentia, ae, f. pečlivost
dīligō, ere, dīlēxī, dīlēctum mít rád, milovat, mít v úctě, v oblibě
dissimilis, e +gen. / +dat. nepodobný (komu, čemu), rozdílný, odlišný
dīvidō, ere, dīvīsī, dīvīsum rozdělovat
dīvīnus, a, um božský
fātum, ī, n. věštba, osud
hūmānus, a, um lidský
idōneus, a, um vhodný
immānis, e strašný, hrozný
incidō, ere, incidī, –
in morbum incidere
upadnout
upadnout do nemoci, onemocnět
intellegō, ere, lēxī, lēctum chápat, pochopit
Iuppiter, Iovis, Iovī, Iovem, Iūppiter,
Iove
Jupiter, nejvyšší římský bůh
lūna, ae, f měsíc (nebeské těleso)
mentior, īrī, mentītus sum lhát
modus, ī, m. způsob
nec / neque
nec / neque … nec / neque
a ne
ani … ani
negōtium, iī, n. úkol, záležitost, veřejná činnost
nōtus, a, um známý
nox, noctis, f. noc
oblīvīscor, ī, oblītus sum +gen. zapomínat na
offendō, ere, offendī, offēnsum urážet
officium, iī, n. povinnost, služba, úřad
pellō, ere, pepulī, pulsum zahánět, zahnat
placeō, ēre, uī, itum
placet +dat.
líbit se, být příjemný
líbí se (komu), zdá se dobré (komu)
postulō, āre, āvī, ātum požadovat
pūblicus, a, um
pūblicum, ī, n.
veřejný
obecní / státní majetek, pokladna
ratiō, ōnis, f. rozum, způsob, důvod, důkaz, počet, účet, záležitost,
10. lekce
116
religiō, ōnis, f. náboženství, uctívání božstva, náboženské obřady,
bohoslužba
sacerdōs, dōtis, m. f. kněz, kněžka
sānctus, a, um zasvěcený, svatý, nedotknutelný, ctihodný
senex, senis, m. stařec, starý člověk
sermō, ōnis, m. řeč, rozhovor, proslov, próza
similis, e +gen. / dat. podobný (komu, čemu)
societās, ātis, f. společnost, společenství, spolek, spojenectví
statuō, ere, statuī, statūtum postavit, ustanovit, rozhodnout
tantum pouze
trādō, ere, didī, ditum předat, odevzdat, svěřit
tribuō, ere, tribuī, tribūtum udělit
ūtor, ī, ūsus sum +abl. používat co
valeō, ēre, valuī, –, valitūrus být zdráv, silný, mocný, mít vliv, vážnost
10. lekce
117
Cvičení
1. Od uvedených adjektiv vytvořte adverbia
brevis, celer, probus, ācer, dīligēns, industrius, facilis, difficilis, pulcher, īnfēlīx, miser, bonus, ūtilis,
gravis, sapiēns, audāx, dignus, malus, fortis
2. Doplňte do věty vhodné adverbium vytvořené od adjektiv z nabídky
audāx, bonus, difficilis, dīligēns, facilis, fortis, gravis, pulcher
1. Ducēs ________ pugnantēs ab hostibus interficiuntur.
2. Dīc ________ et apertē. (Cic. Q. Rosc. 16)
3. Causam bellī cīvīlis ________ explicābō.
4. Multa _________ intellegī nōn possunt.
5. Prīncipēs omnia __________ parābant.
6. Medicī _______ aegrōtōs _______ cūrābant.
7. ________ loquēbātur, sed vērum nōn dīcēbat.
3. Uvádějte pozitivy adjektiv, od nichž jsou vytvořena následující adverbia
difficulter, immāne, sapienter, clārē, beātē, falsō, cēterum, fēlīciter, facile, paulum, stultē, longē, nōn
facile, ūtiliter, turpiter, probē, commūniter, subitō, tantum, breviter
4. Zájmeno v závorce dejte do správného tvaru20
1. Valdē (tū) _____ ōrābam: „Ignōsce (ego) ______.“
2. (cum – vōs) ________ loquī cupiō.
3. Prīnceps malus prōdest (sē) _______, nōn cīvibus.
4. Magnās contrōversiās inter (sē)____ saepe habēbant.
5. Cottīdiē (ego) ________ aquā lavō.
6. Magnīs dōnīs (nōs) ____________ nōn dēlectābit.
7. Fīlius tuus similis (tū) ______ est.
8. Difficile est (sē)_________ ignōscere.
9. Auctōritātem omnium (nōs) _________ neglegunt.
10. Bene dē (nōs) _________ merēbitur.
11. Parentēs (vōs) ____________ quaerēbant.
12. Dissimilēs (vōs) ________ sumus, nam vērum semper dīcimus.
13. Verba nōn (tū) ______ digna ā (tū) _____ audiēbāmus.
5. Převeďte do všech osob
Dēfendam mē et causam meam.
6. Přeložte do latiny
poslouchám své rodiče, miluješ jeho sestru, pečuji o svou matku, vychovávají své děti, obdivujeme
jejich bohatství, pán odpouštějící svým otrokům, obděláváme svá pole, jste pamětliví svých
povinností, král pamatuje na nás všechny, pokoj (mír) s vámi, soudce s tebou hovořil, dívky a jejich
matky; dívka a její matka, chlapci a jejich matky; chlapec a jeho matka, moji přátelé, moje přítelkyně
20
U zvratného zájmena je vzhledem k absenci nominativu uveden tvar akuzativu.
10. lekce
118
7. Převeďte do plurálu včetně zájmen (můj > náš, tvůj > váš atd.)
1. Amīcus meus in perīculō mihi nōn dēerat.
2. Sermō tuus nōn mē dēlectat.
3. Saepe dē sē et dē suīs loquēbātur.
4. Tēcum ad iūdicium veniam.
5. Perīculum suum nōn vidēbat et sibi nōn timēbat.
6. Mēcum in urbe manēbit.
8. Rozlišujte osobní a přivlastňovací zájmena
1. Prīmus vestrum, puerī, praemium accipiet.
2. Sermō prīncipis vestrī magnās īrās movet.
3. Memorēs erimus vestrī et cōnsiliōrum vestrōrum!
4. Oblīvīscere meī!
5. Similis sum et patris meī et mātris meae.
6. Auctōritātem vestram meō mōre dēfendam. (podle Cic. Phil. 12, 30)
7. Nōnnūllī hominēs tantum sibi crēdunt.
8. In perīculīs et difficultātibus semper patrem suum cōnsulēbant.
9. Parentēs nōs monēbant: Ūtiminī ratiōne vestrā!
10. Amīcus bonus nōn tē dēseret.
11. Nōbīs in animō erat moenia nostra dēfendere.
9. K uvedeným substantivům vytvořte tvary ukazovacích zájmen v příslušném pádě,
rodě a čísle
is īdem
puellae eius eiusdem
arce
mōrum
dolōribus
scrīptōrī
ratiōnem
orīginēs
exemplāria
dominī
nāvium
litterās
flūmen
fīlium
custōde
10. Převeďte ze singuláru do plurálu a opačně
ea avis, ea vulnera, eius pānis, id ōrāculum, eō tempore, ei sacerdōtī, eōs sermōnēs, eam cupiditātem,
ea venēna, iīs religiōnibus, eā ratiōne, eārum gentium, eōrum locōrum, eōsdem mōrēs, eaedem nāvēs,
īdem poēta, eidem senātōrī, eidem sorōrī, idem ingenium, eandem turrim, eōrundem mūrōrum, eadem
nōmina, eāsdem vōcēs
11. Vyberte z nabídky všechny tvary, se kterými se mohou pojit uvedená zájmena
Aegyptō, agrīs, animālia, bellum, canī, canum, cīvium, corpore, corporum, dominum, fīliīs, portārum,
hominum, hostī, incolam, sorōribus, iūre, lēge, lēx, magistrae, dolōrum, marī, mātrum, medicum,
mēnse, prīncipī, ōrācula, sōlem, nauta, nautā, nōminum, venēnī, oppidō, partium, patriā, genere,
poētārum, poētīs, ratiōne, scrīptōribus, scholam, victōre, virtūte
10. lekce
119
ea
iīs
eundem
eōdem
eā
ei
eiusdem
eārundem
12. Přeložte do latiny
v týchž dobách, ti lidé, tentýž lékař, k té hoře, s touž učitelkou, o té odměně, totéž znamení, těm
zvířatům, titíž koně, bez toho přátelství, táž voda, zahrada těch paní, bát se téhož strážce, nepamětlivý
té bitvy, žít v témž městě, v téže řeči
13. Označené slovo nahraďte v další větě zájmenem is, ea, id
1. Cōnsulēs in forō erant. Propter multitūdinem hominum ____ vidēre nōn poterāmus.
2. Parentēs fīliōs suōs saepe monent. Sed fīliī _____ nōn semper pārent.
3. Pater nōbīs dē carmine clārō narrābat. ______ legere cupiēbāmus.
4. Mulierēs in agrō labōrābant. Līberī ______ in scholā erant.
5. Cicero ōrātor clārus erat. Multa dē vītā et librīs ____ legere possumus.
6. Saepe parentēs nostrōs reprehendimus, sed _________ imitāmur.
7. Multa mihi nōn placent, sed _______ mūtāre nōn possum.
14. Doplňte do vět zájmeno īdem, eadem, idem ve správném pádě
1. Magister _______ discipulōs semper interrogābat.
2. Pater fīliīs suīs semper ______ dōna dabat.
3. Hostēs ______ modō urbem capere studēbunt.
4. Fīliī _________ mātris et patris saepe inter sē similēs sunt.
5. ________ verba obesse et prōdesse possunt.
6. Honōrēs et praemia ________ cīvī tribuēbantur.
7. Cottīdiē ________ viā in urbem properābat.
8. ________ annō rēx moritur et rēgnum fīliīs trāditur.
9. Ab _________ hominibus auxilium petēmus.
15. Doplňte zájmena eius, eōrum, eārum, suus. Uveďte všechny možnosti a vysvětlete
rozdíly.
1. Cōnsul cīvitātem _________ bene regere dēbet.
2. Vōcem _________ nōn cōgnōscō.
3. Dē fātō __________ saepe querēbantur.
4. Cōgnōscite, iūdicēs, scelera _________.
5. Nōnnūllī hominēs fātum __________ cōgnōscere cupiunt.
6. Facta _________ nōta mihi sunt.
7. Post mortem ________ bellum cīvīle oritur.
8. Multī hominēs dē morte ________ et (hominum) __________ nōn cōgitant.
16. Vyjádřete pomocí dativu přivlastňovacího, co kdo má
ego – Iūlia – nōmen – esse
is – esse (impf.) – dominus – sevērus
magnus – esse – nōs – negōtium
mōs – tū – esse – difficultās – vītāre
10. lekce
120
17. Najděte chyby a opravte je (v jedné větě jich může být více)
1. Bonī cīvēs memorēs vestrum sunt.
2. Liber amīcō nostrī pulchra est.
3. Pecūniam suam sēcum portō.
4. Epistulam meam eius mittis.
5. Fēminae labōrābant, fīliae eōrum cantābant.
6. Eundem puellam cōgnōscō.
7. Ea castra mūniēbātur.
8. Prīmus vestrī laudābitur.
9. Eī dominō dōna mittam.
10. Eāsdem senēs semper salūtō.
18. Vyberte správný tvar nebo správné tvary
1. Vīta hominum (difficilis, difficile) est.
2. (Difficilis, difficile, difficulter) est (fēlīx, fēlīcī, fēlīciter, fēlīcēs) et beātē vīvere.
3. Pauperēs premere (turpis, turpe, turpēs, turpium) est.
4. Fēminae (turpis, turpe, turpēs) ā scrīptōribus saepe monentur.
5. (Iūsta, iūstum, iūstus) est lēgī (iūstum, iūstō, iūstae) pārēre.
6. (iūstum, iūstē, iūsta) vīvere (ūtile, ūtiliter, ūtilis) est.
7. Senēs in morbum (gravium, gravis, gravem, grave) saepe incidunt.
8. Multī (grave, graviter, gravēs, gravibus) aegrōtī ā medicīs cūrantur.
9. (gravis, grave, graviter) ea fortūna populī Rōmānī, (gravis, grave, graviter) fātum erat. (podle
Cic. Phil. 5, 39)
10. Ōrātor bonus (pulchrum, pulchrē, pulcher) loquī scit.
11. Verba (sua, eius, eōrum) memoriā tenēbimus.
12. Semper servā officia (tua, sua, eius)!
13. Ōrātiō (eius, sua) intellegī nōn poterat.
19. Převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Custōdēs urbis portās cottīdiē claudēbant.
2. Librum dē secundō bellō Pūnicō scrībēbat.
3. Poētae virtūtem hominum urbem veterem dēfendentium cantābant.
4. Ducēs ea omnia bene parābant et agēbant.
5. Cupiditās pecūniae et glōriae saepe causa multōrum malōrum est.
6. Cōnsiliīs senum sapientium ūtēbāminī.
7. Tē nōn offendēmus.
8. Ad cēnam mē vocat.
9. Vir scelerātus custōdibus ā vōbīs trādētur.
10. Verbīs eius nōn offendor.
11. Iam temporibus antiquīs multī pānem lībertātī antepōnēbant.
12. Vir clārus virō ignōtō saepe ab hominibus antepōnitur.
13. In urbe nostrā male vīvitur.
20. Doplňte, čemu se dává přednost před čím. Použijte slova z nabídky nebo vymyslete
vlastní.
ager, amīcī, aqua, argentum, aurum, bonī (hominēs), celeritās, cīvēs, dīvitiae, glōria, hiems, imperium,
inimīcī, iūs, iūstitia, lībertās, malī (hominēs), mare, mors, patria, prūdentia, sociī, victōria, vīnum,
virtūs, vīta
1. Semper ________ __________ antepōnēbātis.
2. _________ ___________ antepōnam.
3. Hominēs _________ __________ antepōnunt.
10. lekce
121
4. Virī saepe __________ __________ antepōnēbant.
5. __________ _________ antepōnere dēbēs.
6. Bonī __________ ___________ antepōnere nōn possunt.
7. __________ ___________ antepōnite.
8. ___________ __________ antepōnī nōn potest.
21. Podle vzoru se pokuste odvodit abstraktní substantiva
pulcher > pulchr-itūdō amīcus > amīc-itia celer > celer-itās
magnus trīstis cārus
longus piger ūtilis
similis adulēscēns brevis
largus puer fēlīx
22. Přeložte do češtiny
1. Lingua Graeca et Latīna eandem orīginem habent.
2. Cīvēs eiusdem cīvitātis iīsdem lēgibus pārent.
3. Eaedem lēgēs omnibus cīvibus in eādem cīvitāte erant.
4. Līberīs eōrundem parentum iīdem mōrēs nōn sunt.
5. Bonī et malī eadem nōn cupiunt.
6. Nōn est omnibus in perīculō īdem animus.
7. Iīdem mīlitēs Rōmānōrum in Galliā et Britanniā pugnābant.
8. Eōdem tempore multī clārīque poētae vīvēbant et sua carmina scrībēbant.
23. Přeložte do češtiny a určete vyznačené tvary
1. Exempla quaerimus et ea nōn antiqua. (Cic. Verr. II 3, 211)
2. Nātūra autem mea et studia trahunt mē ad pācis et lībertātis cupiditātem. (Cic. fam. 10, 31, 2)
3. Malum est līberōs āmittere. (Cic. fam. 4, 5, 3)
4. Omnia, Lucilī, aliēna sunt, tempus tantum nostrum est. (Sen. epist. 1, 3)
5. Tū mihi mitte epistulās tē dignās. (Cic. fam. 2, 12, 3)
6. Mātrem meam imitārī studeō: amāre meōs mē docet. (podle Sen. contr. 7, 4, 2)
7. Itaque magnus eōrum cottīdiē numerus ad Caesarem perfugiēbat.21
(Caes. Gall. 1, 78, 2)
8. Et vetustās22
nostrī amōris et tua multa ergā23
mē officia id postulant. (podle Cic. fam. 6, 5, 4)
9. Patī tormenta24
nōn optābile25
est, sed patī fortiter. (podle Sen. epist. 67, 6)
10. Valent puerī, studiōsē26
discunt, dīligenter docentur, et nōs et inter sē amant. (Cic. ad Q. fr. 3, 3,
1)
11. Bene dīcere est ōrātōris. (Quint. inst. 3, 3, 12)
12. Tuum est cōnsulere temporibus27
et vītae et fortūnīs tuīs. (podle Cic. fam. 4, 9, 4)
24. Přeložte do latiny
1. Vypravuje mi o svých úmyslech.
2. Naši přemáhali téhož nepřítele.
3. Chráníte (tj. zachováváte) sebe a své (lidi).
21
perfugiō, ere, fūgī, (fugitūrus) „utéct (se) k někomu, zběhnout“
22
vetustās, ātis, f. „starobylost“
23
ergā +ak. „vzhledem k, vůči“
24
tormentum, ī, n. „střela, mučidlo, mučení“
25
optābilis, e „žádoucí“
26
studiōsus, a, um „pečlivý, horlivý, dychtivý po vědění“
27
tempus, oris, n. „čas, příhodný čas, příležitost, okolnosti, poměry, nebezpečí, zlá doba“
10. lekce
122
4. Pamatují si (jsou pamětlivi) na nás.
5. Zapomene na nás všechny.
6. Škodíte si.
7. To se mi nelíbí.
8. Obdivovali jsme jeho moudrost a rozvážnost.
9. Zítra budu mluvit s její matkou.
10. Buďte zdrávi a starejte se o sebe a o svoji matku.
11. Mnozí z nás kvůli penězům ztrácejí přátele a děti.
12. Budeme dávat přednost právu před bezprávím.
13. Svými rodiči jsme byli nuceni zpívat.
14. Titíž lidé nemohou být přáteli i nepřáteli.
15. Toho léta všichni obyvatelé provincie neměli (tj. postrádali) vodu.
16. Vítězové podle svého zvyku přísně trestali svoje nepřátele.
17. Všichni se ho báli, ale já jsem měl rád jeho i jeho syna.
18. Pomáhali jsme lidem, kteří trpěli (přeložte pomocí participia).
19. Ti, kteří budou dobře pracovat, budou odměněni (tj. bude jim udělena odměna).
20. V chudých (miser) oblastech lze vidět (tj. mohou být viděni) mnoho umírajících a trpících lidí.
21. Jejich nesnáze jsou mými nesnázemi.
22. V téže obci má platit totéž právo.
25. Přečtěte si text a odpovězte na otázky
Dē Numā Pompiliō (podle Livia,28
zkráceno a upraveno)
Clāra iūstitia religiōque eō tempore Numae Pompilī erat. Perītus omnis dīvīnī atque hūmānī iūris erat.
Patrēs Rōmānī rēgnum Numae Pompiliō trādere dēcernunt. Posteā ab augure in arcem dēdūcitur et deī
dē eō cōnsuluntur. Iuppiter avēs mittit et eum probat.
Numa urbem novam, conditam vī et armīs, iūre lēgibusque ac mōribus dē integrō condere parat. Iānum
indicem pācis bellīque facit – apertus bellum significat, clausus pācem. Omnium circā fīnitimōrum
societāte ac foederibus iungit animōs, externōrum perīculōrum cūrās29
pōnit et timōrem deōrum30
inicere studet. Prīmum ad lūnam in 12 (duodecim) mēnsēs discribit annum. Īdem nefāstōs diēs (dny,
ak. pl.) fāstōsque facit.
Iovī adsiduum sacerdōtem creat īnsignīque eum veste et curūlī rēgiā sellā adornat. Ei et Martī et
Quirīnō flāminēs adicit, virginēsque Vestae legit. Iīs stipendium dē pūblicō statuit, virginitāte
caerimoniīsque venerābilēs ac sānctās facit. Saliōs item 12 (duodecim) Martī Grādīvō legit. Iī ancīlia,
caelestia arma, portābant, per urbem ambulābant carmina canentēs et sollemniter saltābant. Ita
Rōmulus bellō et Numa pāce cīvitātem augent.
Odpovězte na následující otázky
1. Najděte zájmena a určete je.
2. Určete zvýrazněná slova.
3. Určete slovní druhy těchto slov: pūblicō, circā, perītus
4. Určete větné členy: Martī, pācis bellīque, caelestia arma, eō tempore, avēs, perītus erat, in
arcem, canentēs
Na základě textu rozhodněte, zda jsou uvedená tvrzení pravdivá
Za vlády Numy Pompilia byl mír.
Konečné slovo při výběru Numy za krále měli římští senátoři.
Numa byl odborníkem v oblasti práva.
Numa chtěl založit nové město pomocí zbraní.
28
Titus Livius. Annales (Ab urbe condita) 1, 18,1 – 21,6. (Liv. 1, 18,1 – 21,6)
29
cūra +gen. „starost o“ nebo „starost koho“
30
timor +gen. „strach z koho“ nebo „strach koho“
10. lekce
123
Vestálky byly vydržovány svými rodinami.
Numa rozdělil rok na 12 měsíců na základě slunečního cyklu.
Odznakem Jovova kněze bylo kurulské křeslo a oděv.
V textu najděte alespoň 4 slova, z nichž vycházejí cizí slova používaná v češtině.
Vyberte správnou možnost nebo možnosti (odpovědi odhadněte nebo najděte)
Byl-li den označený jako nefāstus:
a) nesmělo se toho dne konat shromáždění lidu
b) nesměly být přinášeny oběti některým bohům
c) bylo zakázáno vykonávat určité práce
Quirinus:
a) byl staroitalský bůh moře
b) bylo jméno zbožštělého Romula
c) byl původně sabinský bůh ohně
Kurulské křeslo, tzv. sella curulis, byla odznakem:
a) konzula
b) kvestora
c) praetora
Augur věštil z:
a) jater a vnitřností
b) letu ptáků
c) posvátných rostlin
Vesta byla bohyně:
a) umění
b) domácího krbu
c) obilí
Slovní zásoba
adiciō, ere, adiēcī, adiectum přihazovat, připojovat, přidat
adornō, āre, āvī, ātum vybavit, vystrojit, vyzdobit
adsiduus, a, um stály, trvalý
ancīle, is, n. posvátný štít
augeō, ēre, auxī, auctum zvětšit
augur, is, m. augur
caelestis, e nebeský, božský
caerimonia, ae, f. uctívání, posvátná úcta, posvátný obřad
canō, ere, cecinī, – zpívat
circā kolem, okolo
clausus, a, um zavřený
conditus, a, um založený
curūlis, e kurulský
dēdūcō, ere, dūxī, ductum odvést, zavést, přivést (někam)
discrībō, ere, scrīpsī, scrīptum in +ak. rozdělit na
externus, a, um vnější
fāstus, a, um (den) soudní, úřední, jednací
flāmen, inis, m. kněz (konkrétního boha)
foedus, eris, n. smlouva
Iānus, ī, m. Janus, bůh se dvěma tvářemi
10. lekce
124
zde: chrám boha Jana
index, icis, m. f. ukazatel, oznamovatel, udavač, seznam, obsah
iniciō, ere, iniēcī, iniectum vhazovat, způsobit, vyvolat
īnsignis, e označený, nápadný, zvláštní, vyzdobený, skvělý
integer, gra, grum
dē integrō
neporušený, nový, úplný, bezúhonný, poctivý
znova, opět
ita tak
item rovněž, také
iungō, ere, iūnxī, iūnctum spojit
Mārs, Martis, m.
Mārs Grādīvus
Mars
Mars Gradivus (jedno z jmen boha Marta)
nefāstus, a, um zakázaný, nedovolený
Numa, ae, m. Pompilius, iī/ī, m. Numa Pompilius
posteā potom
prīmum nejprve, nejdříve
Quirīnus, ī, m. Quirinus
rēgius, a, um královský
Saliī, ōrum, m. Saliové
saltō, āre, āvī, ātum tančit
sella, ae, f. sedadlo, křeslo
significō, āre, āvī, ātum znamenat, označovat, dávat znamení
sollemnis, e slavnostní
stipendium, iī, n. plat, žold, mzda
venerābilis, e ctihodný, ctěný
Vesta, ae, f. Vesta
vestis, is, f. oděv, šaty, oblečení
virginitās, ātis, f. panenství
Živá slova
Non nova, sed nove.
Plenus venter non studet libenter.
Ea fama vagatur.
Et tu, mi fili! Et tu, Brute!
Omnia mea mecum porto.
Vade mecum.
festīnō, āre, āvī, ātum spěchat, spěšně konat
lentē zvolna, pomalu, klidně
libēns, entis rád, ochoten
vādō, ere, (vāsī, vāsum) kráčet, ubírat se
vagor, ārī, ātus sum potulovat se, pobíhat, šířit se vagabund
venter, tris, m. břicho, žaludek; život mateřský, lůno
11. lekce
125
11. lekce
Gramatika
VAZBA DVOU AKUZATIVŮ A NOMINATIVŮ
Věty s významem „zvolili ho konzulem“ nebo „byl pokládán za nejlepšího krále“ se v latině a češtině
vyjadřují pomocí odlišných konstrukcí. Zatímco v češtině se objevuje 7. pád nebo předložkové vazby,
v latině se v aktivní větě používá vazba dvou akuzativů a v pasivní větě vazba dvou nominativů.
Tyto vazby se objevují po slovesech s významem:
nazývat někoho/něco někým/něčím/nějakým, např. appellō, āre; nōminō, āre
pokládat někoho za někoho/něco/nějakého, např. putō, āre; existimō, āre; habeō, ēre
volit někoho někým/něčím, např. creō, āre
dělat někoho/něco někým/něčím/nějakým, např. faciō, ere; reddō, ere
VAZBA DVOU AKUZATIVŮ
Vazba dvou akuzativů se používá ve větě se slovesem v aktivu. První akuzativ je přímým předmětem,
k němuž se vztahuje druhý akuzativ s funkcí doplňku. Čeština používá pro vyjádření doplňku 7. pád
(něčím, někým, nějakým) nebo předložkovou vazbu (za někoho, za něco, za nějakého atd.). V latině
však vedle sebe stojí dva akuzativy bez předložky. Předmět (koho, co) většinou ve větě předchází před
doplňkem (kým, čím, za koho, za co).
Amīcum hominem bonum appellō.Latina:
ak. ak.
Přítele dobrým člověkem nazývám.Čeština:
4. p. 7. p.
Hominem bonum cōnsulem creō.Latina:
ak. ak.
Dobrého člověka konzulem volím.Čeština:
4. p. 7. p.
Adjektiva ve funkci přívlastku i doplňku se shodují s příslušným jménem v rodě, čísle a pádě
(přívlastek nostrōs i doplněk iūstōs se shoduje se substantivem amīcōs).
Amīcōs nostrōs iūstōs putō.Latina:
ak. ak.
Přátele naše za spravedlivé pokládám.Čeština:
4.p. za +4. p.
VAZBA DVOU NOMINATIVŮ
Vazba dvou nominativů se používá ve větě se slovesem v pasivu. Jedná se o větu se dvěma akuzativy
převedenou do pasiva. Oba akuzativy se mění na nominativy a slovesný rod z aktiva na pasivum.
Sloveso je upraveno tak, aby se shodovalo s podmětem věty.
11. lekce
126
Latina: Amīcus homō bonus appellātur.
nom. nom.
Čeština: Přítel dobrým člověkem je nazýván.
1. p. 7. p.
Latina: Amīcī nostrī iūstī putantur.
nom. nom.
Čeština: Přátelé naši za spravedlivé jsou pokládáni.
1. p. za +4. p.
Latina: Homō bonus consul creātur.
nom. nom.
Čeština: Dobrý člověk konzulem je volen.
1. p. 7. p.
Vazba dvou nominativů tedy funguje na obdobném principu jako přísudek jmenný se sponovým
slovesem esse, kde je jmenná část přísudku vždy v nominativu.
Latina: Amīcus magister bonus est.
nom. nom.
Čeština: Přítel dobrým učitelem je.
1. p. 7. p.
Činitel se v pasivní větě se dvěma nominativy vyjadřuje pomocí stejné konstrukce jako v ostatních
pasivních větách, tj. pomocí předložky ā/ab s ablativem pro životného činitele nebo ablativem bez
předložky pro neživotného činitele.
Latina: Homō bonus consul ā cīvibus creātur.
nom. nom. ā +abl.
Čeština: Dobrý člověk konzulem občany je volen.
1. p. 7. p. 7. p.
AKUZATIV S INFINITIVEM
Akuzativ s infinitivem je v klasické latině důležitou a rozšířenou konstrukcí. Je tvořena infinitivem a
jménem v akuzativu, které funguje jako podmět infinitivu. V češtině také existuje, ale vyskytuje se
mnohem méně, a to zejména po slovesech smyslového vnímání, např. „Viděl jsem toho muže vcházet
do dveří.“ Latinskému akuzativu s infinitivem většinou v češtině odpovídá věta předmětná nebo
podmětná se spojkou „že“, případně „jak“ nebo „aby“.
V latině následuje vazba akuzativu s infinitivem po slovesech z těchto významových skupin:
slovesa smyslového vnímání, např.: vidēre „vidět“, audīre „slyšet“, sentīre „cítit, vnímat“,
animadvertere „všímat si“
slovesa ústního a písemného projevu, např.: dīcere „říkat“, scrībere „psát“, prōmittere
„slibovat“, explicāre „vysvětlovat“, affirmāre „tvrdit“, nuntiāre „oznamovat“, negāre „popírat;
tvrdit, že ne“
slovesa vyjadřující myšlení, vědění a intelektuální aktivitu, např.: putāre „domnívat se, myslet
si“, existimāre, arbitrārī „domnívat se“, cēnsēre „myslet si, soudit“, scīre „vědět“, intellegere
11. lekce
127
„chápat“, crēdere „věřit“, discere „(na)učit se“, cōgnōscere „poznat“, recordārī „vzpomínat
si“, memoriā tenēre „pamatovat si“
slovesa vyjadřující city, např. gaudēre „radovat se“, dolēre „cítit bolest“, querī „stěžovat si“
některá slovesa vyjadřující vůli, např. iubēre „přikazovat“, vetāre „zakazovat“, velle „chtít“,
nōlle „nechtít“, mālle „raději chtít“, prohibēre „zabraňovat“, cōgere „nutit“, patī „strpět“.31
Akuzativ s infinitivem se objevuje také po neosobních slovesech a konstrukcích, které svým
významem patří do některé z výše uvedených skupin sloves, např. appāret „je zjevné“, nōtum est „je
známo“, cōnstat „je známo, fās est „je správné“, nefās est „není správné“, decet „sluší se“.
Řídící sloveso může být v různých časech a způsobech.
PŘEKLAD AKUZATIVU S INFINITIVEM
Latinský akuzativ s infinitivem je vytvořen stejně jako český akuzativ s infinitivem po slovesech
smyslového vnímání:
Videō patrem (ak.) venīre (inf.).
Vidím otce (ak.) přicházet (inf.).
Čeština však může místo infinitivní konstrukce použít i vedlejší větu „Vidím, že otec přichází.“
Akuzativ „otce“ se stává podmětem vedlejší věty a místo infinitivu je ve větě použito sloveso
v určitém tvaru. Vzhledem k nízkému výskytu akuzativu s infinitivem v češtině se latinský akuzativ
s infinitivem obvykle překládá pomocí vedlejší věty.
Postup při překladu do češtiny
Při překladu latinské věty, např. Magister dīcit discipulōs nōn discere, postupujeme takto:
vyhledáme větu hlavní32
(magister dīcit) a vazbu akuzativu s infinitivem (discipulōs nōn
discere);
přeložíme větu hlavní: „učitel říká“;
vybereme vhodnou spojku pro připojení věty vedlejší (většinou „že“, někdy také „aby“ nebo
„jak“): „učitel říká, že“;
latinský akuzativ (podmět infinitivní konstrukce) discipulōs převedeme do češtiny jako podmět
vedlejší věty, bude tedy v nominativu: „učitel říká, že žáci“
latinský infinitiv prézentu přeložíme určitým slovesem v přítomném čase: „učitel říká, že se
žáci neučí“
Překlad do češtiny tedy zní: „Učitel říká, že se žáci neučí.“
Postup při překladu do latiny
Při překladu české věty, např. „Otec se domnívá, že děti spí“, postupujeme takto:
rozhodneme, zda větu lze přeložit pomocí akuzativu s infinitivem (ve větě hlavní musí být
sloveso z výše uvedených skupin, vyjma vět po slovesech vůle má věta vedlejší oznamovací
význam);
přeložíme větu hlavní: pater putat;
podmět české věty přeložíme do latiny akuzativem: pater putat puerōs;
české sloveso v určitém tvaru přeložíme infinitivem: pater putat puerōs dormīre.
Ve výsledné větě většinou ještě upravíme slovosled tak, aby určité sloveso stálo na konci: Pater
puerōs dormīre putat.
31
Vazby po slovesech iubēre, vetāre a nepravidelných slovesech velle, nōlle, mālle ponecháme zatím stranou.
Tyto vazby budou vysvětleny později. Po některých slovesech se může vyskytovat více různých konstrukcí.
Výklad o nich je předmětem syntaxe vedlejších vět.
32
Ve výkladu je pro zjednodušení používán termín „věta hlavní“. Přesnější termín by byl „věta řídící“, protože
akuzativ s infinitivem může záviset i na slovese věty, která je v rámci souvětí větou vedlejší.
11. lekce
128
AKUZATIV VE VAZBĚ AKUZATIVU S INFINITIVEM
V latinské vazbě akuzativu s infinitivem musí být akuzativ ve většině případů vyjádřen. Výjimkou
jsou např. slovesa typu „prší“ nebo neosobní konstrukce.
Akuzativ se vyjadřuje i v případě, že je jakožto podmět infinitivu totožný s podmětem hlavní věty,
např.:
Myslím si (já), že (já) dobře pracuji. Putō mē bene labōrāre.
Myslíš si (ty), že (ty) dobře pracuješ. Putās tē bene labōrāre.
Jestliže je řídící sloveso v 3. osobě singuláru nebo plurálu a podměty věty hlavní i vedlejší odkazují na
tutéž osobu, použije se akuzativ zvratného zájmena sē:
Otec říká, že (on, tj. otec) dobře pracuje. Pater dīcit sē bene labōrāre.
Děti říkají, že (ony, tj. děti) se učí. Puerī dīcunt sē discere.
Jestliže je řídící sloveso v 3. osobě singuláru nebo plurálu a podměty věty hlavní i vedlejší odkazují na
různé osoby, použije se akuzativ zájmena is, ea id nebo jiného ukazovacího zájmena:
Otec říká, že on (ne otec, ale někdo jiný) přichází. Pater dīcit eum venīre.
Žáci říkají, že oni (ne žáci, ale někdo jiný) se učí. Discipulī dīcunt eōs discere.
Obdobně se používají i zájmena suus a eius (eōrum, eārum):
Pater putat fīlium suum bene discere.
Otec si myslí, že jeho (tj. otce) syn se dobře učí.
Magister putat fīlium eius bene discere.
Učitel si myslí, že jeho (tj. ne učitele, ale někoho jiného) syn se dobře učí.
DALŠÍ VĚTNÉ ČLENY VE VAZBĚ AKUZATIVU S INFINITIVEM
Akuzativ s infinitivem může obsahovat řadu dalších větných členů (předměty, příslovečná určení,
přívlastky atd.). Adjektiva se vždy shodují v rodě, v čísle a v pádě se jménem, ke kterému se vztahují.
Týká se to jak přívlastků, tak adjektiv, která se vyskytují v přísudku jmenném se sponou:
Omnēs dīcēbant amīcōs nostrōs bene labōrāre. Všichni říkali, že naši přátelé dobře pracují.
Nōtum est tē industrium esse. Je známo, že jsi pilný.
Nōtum est tē industriam esse. Je známo, že jsi pilná.
Také substantiva nebo zájmena, která jsou součástí jmenné části přísudku jmenného se sponou, jsou
v akuzativu (srov. vazbu dvou akuzativů):
Omnēs dīcunt amīcōs nostrōs hominēs fēlīcēs esse.
Všichni říkají, že naši přátelé jsou šťastní lidé.
Příkladem akuzativu s infinitivem s větším počtem větných členů je např.:
Multī putant hominēs dīvitēs puerīs pauperibus multa dōna dare posse.
Mnozí si myslí, že bohatí lidé mohou dávat chudým dětem mnoho darů.
Postup při překladu je stejný jako u jednodušších vět.
INFINITIV VE VAZBĚ AKUZATIVU S INFINITIVEM
Ve vazbě akuzativu s infinitivem se mohou vyskytovat jak aktivní, tak pasivní infinitivy. Aktivní
infinitiv se překládá českým aktivním slovesem a pasivní infinitiv slovesem v trpném rodě:
Magistrī putant discipulōs librōs bonōs legere.
Učitelé si myslí, že žáci čtou dobré knihy.
Dīcēbant urbem saepe vastārī.
Říkali, že město je často pleněno.
11. lekce
129
Činitel se ve vazbě akuzativu s infinitivem vyjadřuje stejně jako ve větách s určitým slovesem:
Magistrī putant librōs bonōs ā discipulīs legī.
Učitelé si myslí, že dobré knihy jsou čteny žáky.
Putābāmus urbem nostram incendiō vastārī nōn posse.
Mysleli jsme si, že naše město nemůže být zničeno požáry.
Zatím budeme překládat pouze věty s infinitivem prézentu aktiva nebo pasiva. Infinitiv prézentu
vyjadřuje současnost s dějem věty hlavní, což znamená, že se děj akuzativu s infinitivem odehrával,
odehrává nebo bude odehrávat ve stejné době jako děj věty hlavní. V českých větách s „že“ ho
překládáme přítomným časem, který v češtině vyjadřuje současnost.
Dīcēbant multōs hominēs industriē labōrāre. Říkali, že mnoho lidí pilně pracuje.
Dīcunt multōs hominēs industriē labōrāre. Říkají, že mnoho lidí pilně pracuje.
Dīcent multōs hominēs industriē labōrāre. Řeknou, že mnoho lidí pilně pracuje.
Audiēbāmus fīliōs vestrōs saepe laudārī. Slyšeli jsme, že vaši synové jsou často chváleni.
Audīmus fīliōs vestrōs saepe laudārī. Slyšíme, že vaši synové jsou často chváleni.
Audiēmus fīliōs vestrōs saepe laudārī. Uslyšíme, že vaši synové jsou často chváleni.
11. lekce
130
Slovní zásoba
abūtor, ī, ūsus sum +abl. zneužívat něčeho
appāreō, ēre, pāruī, –
appāret, ēre, appāruit, – (neosobní)
objevit se, ukázat se, být patrný
je zjevné, je jasné
appellō, āre, āvī, ātum volat, jmenovat, nazývat
arbitror, ārī, ātus sum myslet si, domnívat se
avāritia, ae, f. lakota, hrabivost, touha po penězích
bibō, ere, bibī, – pít
causā +gen.
amīcitiae causā
kvůli, pro, za nějakým účelem (stojí za slovem)
kvůli přátelství
cēnseō, ēre, suī, sum soudit, myslet si, domnívat se, odhadovat majetek
cōnstō, āre, stitī, –, constātūrus
cōnstat, āre, stitit (neosobní)
stát, trvat, shodovat se
je známo
crēscō, ere, crēvī, crētum růst
crūdēlis, e krutý
cupidus, a, um +gen. dychtivý, toužící (po čem)
currō, ere, cucurrī, cursum běžet
doleō, ēre, uī, –, dolitūrus
oculī mihi dolent
bolet, cítit bolest, trápit se, truchlit
bolí mě oči
dormiō, īre, īvī, ītum spát
ēligō, ere, ēlēgī, ēlēctum volit
fera, ae, f. divoké zvíře, šelma
ferrum, ī, n. železo, meč
flōreō, ēre, uī, – kvést, být na vrcholu (moci, slávy,…), vynikat, zářit, být
slavný
forma, ae, f. tvar, podoba, krása
fūr, fūris, m. f. zloděj (zlodějka )
gaudeō, ēre, gāvīsus sum radovat se
grātia, ae, f.
grātiās agere dē, prō +abl.; ob
+ak.
přízeň, vděčnost, náklonnost, díky
děkovat (za co)
ignōrō, āre, āvī, ātum
nōn ignōrō
nevědět, neznat
dobře vím
impius, a, um bezbožný
incipiō, ere, cēpī, ceptum začínat
mendācium, iī, n. lež
mortuus, a, um mrtvý
negō, āre, āvī, ātum popírat, tvrdit, že ne
nimius, a, um
nimium (adv.)
přílišný
příliš
nōminō, āre, āvī, āum jmenovat, nazývat
oculus, ī, m. oko
pius, a, um zbožný
plēbs, plēbis, f. lid
plēnus, a, um +gen. nebo +abl. plný (čeho)
pōns, pontis, m. most
posteā potom
praesidium, iī, n. ochrana, záštita
putō, āre, āvī, ātum myslet si, domnívat se, pokládat (koho/co za)
11. lekce
131
rēctus, a, um rovný, přímý, správný, dobrý
reddō, ere, reddidī, redditum
reddere +ak. +ak.
vrátit (něco), zaplatit (dluh)
udělat (někoho, něco) (někým, nějakým, něčím)
relinquō, ere, relīquī, relictum opustit
sērō pozdě
superbus, a, um pyšný, zpupný
tribūnus, ī, m. tribun
tum tehdy, potom, tak zvláště
tyrannus, ī, m. samovládce, tyran
vīcīnus, a, um
vīcīnus, ī, m.
vīcīna, ae, f.
sousední
soused
sousedka
vitium, iī, n. chyba, vada, nedostatek
voluntās, ātis, f. vůle
11. lekce
132
Cvičení
1. Převeďte do opačného čísla
1. clārus appellābor
2. vōs piōs putāmus
3. dignus praemiō putāberis
4. īdem cōnsul nōn creābitur
5. virī audācēs ēligēbantur
2. Doplňte správné tvary slov a přeložte
1. Sapientia (dōnum deōrum) _________ ______ est.
2. Multī (sapientia) _____________ dōnum deōrum appellābant.
3. Ā multīs (sapientia) _____________ dōnum deōrum (appellāre) ________________.
4. Cōnsulēs nostrī (homō – improbus) _________ _________ sunt.
5. Cōnsulēs nostrī (homō – improbus) _________ _________ putābantur.
6. Cōnsulēs nostrōs (homō – improbus) ________ __________ putābāmus.
7. Hominēs (opulentus)____________ saepe (servus – dīvitiae) ________ _______ sunt.
8. Hominēs opulentī saepe (servus – dīvitiae) ________ _______ (appellāre) ___________ possunt.
9. Hominēs opulentōs saepe (servus – dīvitiae) _______ ________ (appellāre) ___________
possumus.
10. Audāx (tū; esse) _________.
11. Audāx (tū; habēre) _________.
12. Audāx ab omnibus (tū; appellāre) _________.
13. Omnēs (tū – audāx) ________ ________ habent.
3. Převeďte do pasiva
1. Pater et māter fīlium discipulum bonum putant.
2. Cīvēs Rōmānī virōs nōbilēs cōnsulēs creābant.
3. Magister eōs scrīptōrēs bonōs putat.
4. Iūdicēs eam lēgem malam putant.
5. Graecī Persās hostēs fortēs habēbant.
6. Rōmānī Minervam deam sapientiae appellābant.
7. Nautās antīquōs hominēs audācēs nōmināmus.
8. Frātrem meum amīcum tuum appellās.
9. Līberōs dīvitiās magnās vītae nostrae habēmus.
10. Gentēs antīquae sacerdōtēs servōs deōrum putābant.
11. Vītam meam fēlīcem redditis.
12. Parentēs tē ingrātum appellāre nōn possunt.
13. Multī scrīptōrēs poētās Graecōs doctōs nōminābant.
14. Cīvēs urbis Rōmae Gaium Gracchum tribūnum plēbis creant.
15. Multī pecūniam magnam causam multōrum malōrum habent.
16. Philosophī hominem malum beātum appellāre nōn poterant.
17. Sermōnem eius initium omnium difficultātum putāmus.
4. Dejte slova do správných tvarů
1. Līberī nostrī ā magistrīs (discipulus; industrius) ______________ putābantur et valdē
laudābantur.
2. Senātōrēs victōriam Caesaris (clādēs; lībertās) _____________ habēbant.
3. (Pōns) __________ porta urbis ā ducibus putābātur.
4. Multī incolae Sicīliae Verrem (fūr) _____________ appellābant.
11. lekce
133
5. Īdem vir (bonus et malus) ______________ putārī nōn potest.
6. Rēx (turris; altus; et arx) ____________ praesidium (praesidium, iī, n. „ochrana“) urbis putābat.
7. Etiam pauperēs beātī (appellāre posse) _____________.
8. Etiam pauperēs beātōs (appellāre posse) _____________.
5. Dejte věty do závislosti na uvedených výrazech a přeložte je
Vzor: Pater dormit.
Videō patrem dormīre.
Puer ad mātrem currit. Vidēmus puerum
Vidēbāmus
Vidēbimus
Cīvēs urbem mūniunt. Lēgātus dīcit cīvēs
Lēgātus dīcēbat
Lēgātus dīcet
Librum bonum legō. Dīcō mē
Librum bonum legis. Dīcis
Frāter meus librum bonum legit. Frāter meus dīcit
Librum bonum legimus. Dīcimus
Librum bonum legitis. Dīcitis
Amīcī meī librum bonum legunt. Amīcī meī dīcunt
1. Rēx eōrum crūdēlis et iniūstus est.
Nōtum erat
2. Memoria puerōrum in scholā exercētur.
Cōnstat
3. Multae gentēs ab hostibus premuntur.
Audit
4. Honōrēs magnī cīvibus clārīs ā cōnsulibus tribuuntur.
Aequum est
5. Praemium discipulīs pigrīs darī nōn potest.
Magister dīcēbat
6. Verba movent, exempla trahunt.
Appāret
7. Sānus es.
Gaudēbam
8. Caput nōbīs dolet.
Fēminae querēbantur
9. In scholam sērō venīs.
Dīcunt
10. Eum dīligimus et ei timēmus.
Scītis
11. Ea via rēcta putātur.
Nōn negāmus
12. Sapientēs semper ratiōne reguntur.
Crēdēbāmus
13. Vīta hominum nōn est longa.
11. lekce
134
Nōtum est
14. Ā parentibus tuīs valdē amāris.
Audiēbam
15. Hominēs industriī multa mūtāre possunt.
Cōnstat
16. Carmina pulchra audiunt.
Gaudent
17. Omnēs difficultātes fīniuntur.
Spērābam
18. Uxor eius tacet et trīstis est.
Dolēmus
19. Puella pulchrē cantāns ā magistrā laudātur.
Scīmus
6. Převeďte na řeč přímou
Dīcimus patrem venīre. > Dīcimus: „Pater venit.“
1. Putābam mē sociōs et amīcōs habēre.
2. Cēnsēbis eōs omnia pecūniae causā facere.
3. Magistrī queruntur discipulōs sērō in scholam venīre et nōn discere.
4. Templa vetera ab hostibus impiīs dēlērī audīmus.
5. Cīvēs querēbantur sē lēgēs violāre cōgī.
6. Negāmus nōs sermōnibus omnium hominum crēdere.
7. Prīnceps Gallōrum sē mare timēre dīcēbat.
8. Tē bene valēre scrībis.
7. Spojte jména s vhodným slovem či slovním spojením z nabídky a doplňte je do vět
conditor33
Rōmae, fēmina pulchra, crūdēlis et scelerātus, ōrātor perītus, pater patriae, rēx
Cicero, Helena, Nerō (Nerō, ōnis, m. „Nero“), Numa, rēx Carolus (Karel), Rōmulus
1. _________ __________ ā nōbīs appellātur.
2. Hominēs _________ __________ putābant, putant, putābunt.
3. __________ __________ et causa bellī inter Graecōs et Troiānōs ā poētīs appellābātur.
4. Rōmānī __________ __________ nōminābant et eum colēbant.
5. Post mortem Rōmulī ___________ ____________ ā patribus Rōmānīs creātur.
6. Multī scrīptōrēs historiam scrībentēs _______ ______________ nōminābant.
8. Podle zkratky odhadněte, který klasik je autorem výroku. Doplňte jeho jméno a
převeďte větu do nepřímé řeči.
1. Metellus est cōnsul sānē (zajisté) bonus et nōs dīligit. (Cic. Att. 1, 19, 4)
__________ dīcit
2. Vercingetorix (Vercingetorix, rigis, m.) rēx ab suīs appellātur. (Caes. Gall. 7, 4, 5)
___________ scrībit
3. Nōn omnibus eadem placent. (Plin. epist. 6, 27, 4)
___________ arbitrātur
4. Plēna exemplōrum historia est, tum referta34
(exemplōrum est) vīta commūnis. (Cic. div. 1, 50)
___________ cēnset
33
conditor, ōris, m. „zakladatel“
34
refertus, a, um „nacpaný, plný“
11. lekce
135
5. Crēscit et serpit35
cottīdiē malum. (Liv. 39, 16, 3)
__________ scrībit
6. Vīta nec bonum nec malum est: bonī ac malī locus est. (Sen. epist. 99, 12)
____________ putat
7. Animō virum pudīcae36
(fēminae), nōn oculō ēligunt. (Publil. sent. A 36)
______________ dīcit
9. Přeložte a vysvětlete rozdíl
Caesar sē lēgātōs exspectāre dīcēbat. Caesar eum lēgātos exspectāre dīcebat.
Negant sē fūrēs esse. Negant eōs fūrēs esse.
Incolae sē dormīre nōn posse querēbantur. Incolae eōs dormīre nōn posse querēbantur.
Senēs puerōs ā sē iūre pūnīrī putābant. Senēs puerōs ab iīs iūre pūnīrī putābant.
Respondet facta tua sibi nōn placēre. Respondet facta tua ei nōn placēre.
Magister dīcit fīliōs suōs bene discere. Magister dīcit fīliōs eius bene discere.
10. Nahraďte slovo v závorce zájmenem is, ea, id nebo zvratným zájmenem (osobním či
přivlastňovacím)
1. Lēgātī nuntiābant (rēgem) _______ mortuum esse.
2. Amīcus meus mihi scrībit (amīcum meum) _____ aegrōtum esse.
3. Pater dīcit fīliōs suōs (patrī) _________ adesse.
4. Pater dīcit sermōnem (ōrātōris) _________ nōn probāre.
5. Putāmus amīcum nostrum (magistrō) ________ nōn crēdere.
6. Cōnsulēs dīcēbant (cōnsulēs) _________ cīvibus suīs nōn crēdere.
7. Claudia dīcit amīcam (Claudiae) ________ bene cantāre.
8. Claudia dīcit amīcam (Terentiae) ________ bene cantāre.
9. Māter putābat fīliōs (mātris) _________ magistrīs pārēre.
10. Māter putābat fīliōs (vicīnae) ________ magistrīs nōn pārēre.
11. Māter putābat fīliōs (vicīnārum) ________ magistrīs nōn pārēre.
11. Nahraďte označený výraz synonymem
1. Eōs vērum nōn dīcere putāmus.
2. Dux Rōmānus cēnsēbat Germānōs fīnitimōs prōvinciae esse nōn posse.
3. Cōnstat multās difficultātēs superārī posse.
4. Philosophī putābant sapientem beātum esse.
5. Hūmānī et dīligentēs putābāmur.
6. Omnēs putābant eum iam mortuum esse.
7. Tē id tuā voluntāte facere nōn ignōrāmus.
8. Nōnnūllōs hominēs auxiliō abūtī cōnstat.
9. Is vir tribūnus plēbis ēligī nōn potest.
10. Hominēs crūdēlēs tyrannī appellābuntur.
12. Doplňte koncovky nebo části slov
1. Mīlitēs dīcēbant ducem aut nātūrā aut voluntāte crūdēl_____ esse.
2. Nunc intellegō ea omnia mi___ nōn prōd____.
3. Nuntius scrībēbat agrōs inter sociōs ā duc___ dīvid___.
4. Nōtum est vōcem popul____ vōcem deī putā___ nōn posse.
5. Gaudēmus tē epistul___ nostr___ dēlectā___.
6. Eum mentīr__ nōn intellegis?
35
serpō, ere, serpsī, serptum „plazit se, lézt, šířit se“
36
pūdicus, a, um „mravný, počestný“
11. lekce
136
7. In eā caus___ tē ā m___ offendī doleō.
8. Audiēbāmus amīc____ nostrum ad urbem appropinquā___ et ab urb____ longē nōn abe____.
9. Amīcus meus tē salūtat et dīcit sē tibi grāti______ dē auxil____ ag_____.
13. Najděte chyby a opravte je
1. Suā voluntāte id faciam.
2. Sentiunt omnia facile mūtāre posse.
3. Negat venīre posse.
4. Equum est tē invidiā nōn capī.
5. Lēgātī Caesarī nuntiābant castra in magnō perīculō sunt.
6. Rōmānī et Graecī crēdēbant morbōs deīs pellī posse.
14. V části a) doplňte do vět slova z nabídky, v části b) doplňte také další nutné výrazy.
Vymyslete vlastní příklady.
a) amīcī, cupidus pecūniae et glōriae, lēgēs, piger, puerī stultī, sordidus
Vīcīna mea omnibus dīcit mē ____________ esse.
Vīcīna mea omnibus dīcit mē ____________ habēre.
Vīcīna mea omnibus dīcit vīllam nostram __________ esse.
Omnēs putant tē ______________________ esse.
Omnēs putant tē ______________________ dēesse.
Omnēs putant tē ______________________ neglegere.
b) parēns malus esse, potestāte abūtī, nimium bibere, mendācium et iniūriās patī, cōnsilia turpia
capere, mōrēs adulēscentium corrumpere, fīliōs nōn cūrāre
Omnēs putant
Omnēs dīcunt
15. Doplňte stížnosti učitele, které píše rodičům
Magister saepe Marcum castīgat, nam discipulus bonus nōn est. Itaque parentibus eius epistulam
scrībit.
Magister parentibus Marcī scrībit
Marcum _________ discere, sērō _____________, magistrō nōn __________, cēterōs discipulōs
__________, librōs nōn _________, nōn tacēre, sed semper _________, _________ offendere,
animālia in scholam ___________, _________________, ________________.
16. Přeložte do češtiny a určete označené tvary
1. Nōn ignōrāmus tē iniūriās patī nōn posse.
2. Videō tē mē hominem iūstum et probum habēre.
3. Dīcō tē Rōmānōs vincere posse.
4. Māter fīliōs suōs discentēs vidēbat et valdē gaudēbat.
5. Magister fīliōs eius discentēs vidēbat et valdē gaudēbat.
6. Avāritiam omnia vitia habēre37
putābant. (Cato mor. frg. 1)
7. Tīrō negat iam tibi placēre Brundisium.38
(Cic. Att. 15, 21, 3)
8. Multa in eā (sc. silvā Hercyniā) genera ferārum nāscī cōnstat. (Caes. Gall. 6, 25, 5)
9. Iūre tum flōrēbat populī Rōmānī nōmen, iūre cīvitātis maiestās39
gravis habēbātur. (podle Cic.
div. in Caec. 69)
37
habēre: zde přeložte „zahrnovat, obsahovat v sobě“
38
Tīrō, ōnis, m. „Tiro (vl. jméno)“; Brundisium, iī, n. „Brundisium (město v Kalábrii)“
39
maiestās, ātis, f. „vznešenost, důstojnost“
11. lekce
137
10. Praesidiī suī causā sē id facere dīcit. (podle Cic. Phil. 2, 212)
11. Scītō idem dīcere Epicūrum.40
(podle Sen. epist. 81, 11)
12. Nōn mē (id scīre), sed sapientem dīcō id scīre. (podle Cic. ac. 115)
17. Přeložte do latiny
Doufáme, že jsme zdraví. Doufáme, že jsou zdraví. Doufají, že jsou zdraví (o sobě). Doufají, že
jsou zdravé (o jiných).
Myslím, že jsem dobře vychovávána. Myslím, že jsou dobře vychováváni. Myslím, že jsou dobře
vychovávány. Myslím, že jste dobře vychováváni.
Věří, že krásně zpívá (o sobě). Myslí, že píseň je krásně zpívána. Nevědí, že zpívají špatně (o
sobě). Nevědí, že zpívá špatně. Doufají, že dobře zpívám.
Chápu, že učitelé jsou přísní. Učitelé chápou, že žáci jsou líní. Chápeme, že jsme od učitelů
káráni. Chápeš, že jsem smutná.
Víme, že osudy lidí jsou těžké. Věděli jsme, že král je mocný. Nevěděli jsme, že jste nevděční.
Víte, že časy se mění.
Četli jsme, že mravy národů jsou různé. Čteme, že Remus je Romulovým bratrem. Budeme číst,
že lakota ničí lidského ducha.
18. Přeložte do latiny
1. Říkají, že je město krásné.
2. Říkají, že město je obléháno.
3. Říkají, že město je obléháno nepřáteli.
4. Vypravovali, že město je pokládáno za krásné.
5. Vypravovali, že město je básníky pokládáno za krásné.
6. Radovali jsme se, že matky povzbuzují svoje děti.
7. Chápu, že mi nemůžete pomoci.
8. Chápu, že nemůžeme pomoci všem lidem.
9. Bylo známo, že naše město nemůže být dobyto.
10. Přítel říká, že nemůže přijít.
11. Přítel říkal, že jejich koně nejsou rychlí.
12. Poslové oznamovali, že on (Caesar) přichází do města. Poslové oznamovali, že nemohou čekat na
dopis senátorů.
13. Radovala se, že jí posíláte mnoho dopisů.
14. Velmi se trápím, že jsou neprávem pokládáni za nečestné lidi.
15. Je známo, že moudří lidé často nejsou chváleni, ale káráni a trestáni.
16. Viděli jsme, že se podobá (je podobný) svému otci.
17. Viděli jsme, že se podobáš svému otci.
18. Je zřejmé, že jsou ve velkém nebezpečí.
19. Cítili jsme, že nemůžeme na tom místě zůstat.
20. Žák naříká, že ho učitel nutí učit se.
21. Žák naříká, že je učitelem nucen učit se.
22. Viděli zloděje utíkat z náměstí k řece.
40
Epicūrus, ī, m. „Epikúros (vl. jméno řeckého filozofa)“
11. lekce
138
19. Přečtěte si text a splňte požadované úkoly
Dē Lucrētiā I (podle Livia,41
zkráceno a upraveno)
Doplňte do textu tyto tvary: iniūriās, cēnam, amōrem, amōre, terrōre
L. Tarquinius Superbus, septimus atque ultimus rēx, Volscōs vincit, nōnnūllās cīvitātēs subigit, cum
Tuscīs pācem facit et templum Iovis in Capitōliō aedificat. Tarquinius multās ________ faciēbat,
itaque Superbus appellābātur.
Sex. Tarquinius, fīlius eius, Lucrētiam, uxōrem Collatīnī pudīcam et nōbilem, vī stuprāre cupit. Forma
Lucrētiae et castitās eum incitant.
Sex. Tarquinius ad Lucrētiam cum comite venit, sed Collatīnus id nescit. Tarquinius benignē accipitur
et post __________ in hospitāle cubiculum dēdūcitur. Nocte, ______ ārdēns, gladium stringit, ad
Lucrētiam dormientem venit, pectus eius opprimit et dīcit: Tacē, Sex. Tarquinius sum et ferrum
teneō. Sī clāmābis, moriēris.“ Posteā incipit fatērī ______, ōrāre, minārī. Sed videt eam obstinātam
esse et timōre mortis42
nōn movērī. Itaque ei dēdecus minārī incipit: „Tē interficiam et ad corpus tuum
servum nūdum mortuum pōnam. Sīc omnēs scient tē adulteram esse.“
Eō __________ pudīcitiam eius vincit.
Vyberte správnou odpověď nebo správné odpovědi
1. Sextus Tarquinius měl přízvisko „Zpupný“
a) ano b) ne
2. S. Tarquinius byl přijat
a) Collatinem b) Lucretií c) průvodcem
3. S. Tarquinius vyhrožoval
a) smrtí b) nucenou prostitucí c) pouze poraněním d) pohanou e) ztrátou majetku
4. S. Tarquinius se snažil Lucretii získat
a) vyhrožováním b) vyznáním lásky c) prosbami
5. L. Tarquinius zanedbával během své vlády kult
a) ano b) ne
Odpovězte na otázky
1. Najděte vazby akuzativu s infinitivem.
2. Určete následující slova: dormientem, hospitāle, pectus, vī, pōnam, benignē
3. Nahraďte zájmena eum, eam, eius, ei vlastními jmény ve správném tvaru.
4. Vyskytuje se v textu nějaké deponentní sloveso?
5. Víte, jaký šlechtic byl ve středověku označován slovem comes?
Přiřaďte jméno a zkratku
Římské jméno se obvykle skládalo ze tří částí. První bylo osobní jméno (praenōmen), druhé rodové
jméno (nōmen gentīle) a poslední příjmení (cōgnōmen). Osobních jmen však bylo velmi málo, a proto
se nejčastější jména zkracovala pomocí zkratek.
Přiřaďte jméno ke zkratce a uveďte význačné římské osobnosti, které byly nositeli některých z těchto
jmen (např. spisovatele, politiky, řečníky).
Gaius, Mārcus, Lūcius, Tiberius, Sextus, Mānius, Decimus, Titus, Pūblius, Gnaeus, Spurius, Quīntus,
Aulus
A.
41
Titus Livius. Annales (Ab urbe condita) 1, 57, 6 – 58, 4 (Liv. 1, 57, 6 – 58, 4)
42
timor mortis „strach ze smrti“
11. lekce
139
C.
Cn.
D.
L.
M.
M’.
P.
Q.
S./Sex.
Sp.
T.
Ti.
Slovní zásoba
adulter, era, erum
adulter, erī, m.
adultera, ae, f.
cizoložný
cizoložník
cizoložnice
ārdeō, ēre, ārsī, ārsūrus hořet, planout
benignus, a, um laskavý, štědrý
Capitōlium, iī, n. Kapitol, kapitolský vrch
castitās, ātis, f. čistota, bezúhonnost, cudnost
Collatīnus (Conlatīnus), ī, m. Collatinus
comes, itis, m. průvodce, společník
cubiculum, ī, n. ložnice, pokoj
dēdecus, oris, n. hanba, pohana, potupa
dēdūcō, ere, dūxī, ductum odvést
fateor, ērī, fassus sum vyznávat, přiznávat se
gladius, iī, m. meč
hospitālis, e hostinský, pohostinský
incitō, āre, āvī, ātum pobídnout, dráždit
Lucrētia, ae, f. Lucretia
minor, ārī, ātus sum +dat. +ak. vyhrožovat komu (dat.) čím (ak.)
nūdus, a, um nahý
obstinātus, a, um vytrvalý, neústupný, tvrdohlavý,
opprimō, ere, pressī, pressum přitisknout, přimáčknout, potlačit
pectus, oris, n. hruď, prsa
pudīcitia, ae, f. mravnost, stud, počestnost
pudīcus, a, um mravný, počestný, slušný
septimus, a, um sedmý
sī jestliže, kdyby (zde jestliže)
sīc tak
stringō, ere, strīnxī, strictum
gladium stringere
stisknout, svírat
tasit meč
stuprō, āre, āvī, ātum poskvrnit, zneuctít, znásilnit
subigō, ere, subēgī, subāctum podrobit
Tarquinius, iī, m. Tarquinius
terror, ōris, m. strach, hrůza, věc nahánějící strach
Tuscī, ōrum, m. Tuskové, Etruskové
ultimus, a, um poslední
Volscī, ōrum, m. Volskové
11. lekce
140
Živá slova
Praga caput regni.
Scio me nihil scire.
Dicere non est facere.
Extra muros.
Intra muros.
Mendacem memorem esse oportet.
Periculum in mora.
Aurea mediocritas.
Favete linguis.
faveō, ēre, fāvī, fautum být příznivě nakloněn, mít v oblibě, být přívežencem favorit
mediocritās, ātis, f. prostřednost
mendāx, ācis lživý, zde: lhář
mora, ae, f. prodlení, zdržení
oportet, ēre, oportuit, – je třeba
12. lekce
141
12. lekce
Gramatika
SUBSTANTIVA 4. DEKLINACE
Do 4. deklinace patří substantiva zakončená v genitivu singuláru na -ūs, jedná se o tzv. u-kmeny. Ve
4. deklinaci se vyskytují substantiva všech tří rodů. Maskulina a feminina 4. deklinace jsou
v nominativu singuláru zakončena na -us a neutra na -ū.
Vzor pro maskulina a feminina: exercitus, ūs, m. „vojsko“
Vzor pro neutra: cornū, ūs, n. „roh“
sg. nom. exercit-us corn-ū
gen. exercit-ūs corn-ūs
dat. exercit-uī corn-ū
ak. exercit-um corn-ū
vok. exercit-us corn-ū
abl. exercit-ū corn-ū
pl. nom. exercit-ūs corn-ua
gen. exercit-uum corn-uum
dat. exercit-ibus corn-ibus
ak. exercit-ūs corn-ua
vok. exercit-ūs corn-ua
abl. exercit-ibus corn-ibus
Tvoření pádů a spojování s adjektivy na základě shody v rodě, čísle a pádě je stejné jako u ostatních
deklinací.
Rody substantiv 4. deklinace
Ve 4. deklinaci převažují maskulina, ale vyskytují se v ní i některá feminina. Mezi feminina patří:
jména označující osoby ženského pohlaví (např. nūrus, ūs, f. „snacha“, socrus, ūs, f. „tchýně“,
anus, ūs, f. „stařena“) a jména stromů (např. quercus, ūs, f. „dub“)
některá další substantiva, např.: acus, ūs, f. „jehla“, manus, ūs, f. „ruka“, domus, ūs, f. „dům“,
porticus, ūs, f. „sloupořadí“, tribus, ūs, f. „tribus, kmen, okres“, pomnožné Īdūs, uum, f. „Idy
(13. nebo 15. den v měsíci)“
Neuter 4. deklinace je doloženo pouze několik, kromě vzoru cornū je to např.:
genū, ūs, n. „koleno“, gelū, ūs, n. „led“, verū, ūs, n. „rožeň“
ROZŠÍŘENÍ
Výjimky ve skloňování
Dvojslabičná substantiva zakončená na -cus mají v dativu a ablativu plurálu koncovku -ubus, např.
arcus, ūs, m. „oblouk“ (arcubus), lacus, ūs, m. „jezero“ (lacubus).
Koncovka -ubus se však může vyskytnout i u některých jiných substantiv, např. u artus, ūs, m.
„kloub, úd“ (artubus), tribus, ūs, f. „tribus, kmen, okres“ (tribubus) a vzácně také u portus, ūs, m.
„přístav“ (portubus).
V dativu singuláru se u některých maskulin a feminin může kromě koncovky -uī vyskytnout také
koncovka -ū, např. u currus, ūs, m. „vůz“ (currū), manus, ūs, f. „ruka“ (manū), sūmptus, ūs, m.
„náklad, výdaj“ (sūmptū).
12. lekce
142
Substantivum domus má v některých pádech dvojtvary podle 2. deklinace:
abl. sg. domō (méně často i domū), gen. pl. domōrum i domuum, ak. pl. domōs i domūs.
Tvar domī znamená „doma“, akuzativ domum může znamenat „domů“ a ablativ domō „z domu,
z domova“.43
Vyskytuje se také několik slov, od nichž je doložen pouze tvar ablativu singuláru, např. iussū „na
rozkaz“ (iussū cōnsulis „na rozkaz konzula“), iniussū „bez rozkazu“, nātū „narozením, věkem“
(používá se zejména pro vyjádření „starší“, „mladší“, viz 14. lekce).
TIPY
Podobnosti ve tvarech
Podobnosti ve tvarech vznikají především mezi 2. a 4. deklinací, v některých tvarech však i
s 3. deklinací, např.:
-us: magistrātus, exercitus nom. a vok. sg. substantiv 4. deklinace
servus, dominus, bonus nom. sg. subst. a adj. 2. deklinace podle vzoru servus
corpus, vulnus nom., ak. vok. sg. některých neuter 3. deklinace
-ūs: exercitūs, currūs gen. sg., nom., ak., vok. pl. maskulin a feminin 4. deklinace
cornūs gen. sg. neuter 4. deklinace
-um: mīlitum, corporum gen. pl. souhláskových kmenů 3. deklinace
servum, bonum ak. sg. maskulin 2. deklinace
exemplum, bonum nom., ak., vok. sg. neuter 2. deklinace
exercitum ak. sg. maskulin a feminin 4. deklinace
Další podobnosti mohou vznikat mezi různými slovy, např.:
manuum (substantivum manus, ūs, f. „ruka“, gen. pl.)
strēnuum (adjektivum strēnuus, a, um „silný“, ak. sg. pro maskulina, nom., ak., vok. sg. pro neutra)
exercituī (substantivum exercitus, ūs, m. „vojsko“, dat. sg.)
minuī (sloveso minuō, ere „zmenšovat“, inf. préz. pas.)
strēnuī (adjektivum strēnuus, a, um „silný“, gen. sg., nom., vok. pl. pro maskulina, gen. sg. pro neutra)
SUBSTANTIVA 5. DEKLINACE
Do 5. deklinace patří substantiva, která jsou v genitivu singuláru zakončena na -ēī nebo -eī, jsou to tzv.
ē-kmeny. Substantiva 5. deklinace jsou většinou feminina, pouze substantivum diēs je maskulinum.
Vzory: diēs, diēī, m. „den“, rēs, reī, f. „věc
sg. nom. di-ēs r-ēs
gen. di-ēī r-eī
dat. di-ēī r-eī
ak. di-em r-em
vok. di-ēs r-ēs
abl. di-ē r-ē
pl. nom. di-ēs r-ēs
gen. di-ērum r-ērum
dat. di-ēbus r-ēbus
ak. di-ēs r-ēs
43
Více viz vazba místních jmen, lekce 18.
12. lekce
143
vok. di-ēs r-ēs
abl. di-ēbus r-ēbus
Vzory diēs a rēs se liší pouze délkou vokálu v genitivu a dativu singuláru. Ke krácení dlouhého -ēdochází
v těchto pádech v případě, že před ním předchází souhláska.
Tvoření pádů a spojování s adjektivy na základě shody v rodě, čísle a pádě je stejné jako u ostatních
deklinací.
Substantivum diēs je rodu mužského, pokud však vyjadřuje stanovenou lhůtu apod., je rodu ženského,
např. diēs certa „určitý den“, diēs perexigua „velmi krátká, nepatrná lhůta“.
Substantivum rēs
Substantivum rēs se vyskytuje v ustálených spojeních, např.
rēs pūblica stát (dosl.věc veřejná)
rēs pūblica lībera republika (dosl. svobodný stát)
rēs familiāris majetek (dosl. rodinná věc)
rēs frūmentāria zásobování (dosl. obilní věc)
rēs secundae štěstí (dosl. příznivé věci)
rēs adversae neštěstí (dosl. nepříznivé věci)
rēs gestae dějiny, historie (dosl. vykonané věci)
rēs novae státní převrat (dosl. nové věci)
Tvary substantiva rēs se používají také v nepřímých pádech při skloňování substantivizovaných neuter
adjektiv plurálu typu bona „dobré věci, dobro“ nebo omnia „všechno“. V nepřímých pádech se
adjektiva shodují se substantivum rēs, mají tedy tvary pro ženský rod:
pl. nom. bona omnia
gen. bonārum rērum omnium rērum
dat. bonīs rēbus omnibus rēbus
ak. bona omnia
(vok.) (bona) (omnia)
abl. bonīs rēbus omnibus rēbus
Pomocí substantiva rēs se obvykle odlišuje substantivizované neutrum od maskulina, které stojí
samostatně i v genitivu, dativu a ablativu plurálu (např. bonōrum, bonīs nebo omnium, omnibus).
TIPY
Podobnosti ve tvarech
Tvary 5. deklinace se mohou podobat 3. deklinaci, ale i některým tvarům sloves, např.:
-ēs: diēs nom., vok. sg., nom., ak., vok. pl. 5. deklinace
artēs, brevēs nom., ak., vok. pl. 3. deklinace
monēs 2. os. sg. ind. préz. akt. 2. konjugace
legēs, audiēs, capiēs 2. os. sg. ind. fut. akt. 3. a 4. konjugace
-ē: faciē abl. sg. 5. deklinace (faciēs, ēī, f. „tvář“)
monē 2. os. sg. imperativu 2. konjugace
-e serve, bone vok. sg. maskulin 2. deklinace podle vzoru servus
mīlite, cīve, corpore,
laudante, paupere
abl. sg. substantiv 3. deklinace (mimo vzor mare),
abl. sg. participia prézentu a výjimečně někt. adjektiv 3. dekl.
lege 2. os. sg. imperativu 3. deklinace
12. lekce
144
UKAZOVACÍ ZÁJMENA HIC, ISTE, ILLE, IPSE
ZÁJMENA HIC, ISTE, ILLE
Ukazovací zájmena hic, iste a ille tvoří systém vyjadřující míru vzdálenosti osoby nebo předmětu, na
který se ukazuje:
hic, haec, hoc „tento, tato, toto“: ukazuje na věci či osoby přítomné, blízké mluvčímu
iste, ista, istud „tenhle, tahle, tohle“: ukazuje na věci či osoby blízké adresátovi
ille, illa illud „onen, ona, ono“: ukazuje na věci či osoby nepřítomné, vzdálené mluvčímu i
adresátovi
V souvislých textech se do češtiny překládají různými ukazovacími zájmeny podle kontextu. Zájmeno
iste může někdy mít hanlivý významový odstín „tenhleten (špatný) člověk“ apod.
V genitivu singuláru se vyskytuje typická zájmenná koncovka -īus a v dativu singuláru koncovka -ī
(srov. zájmeno is, ea, id).
V některých tvarech zájmena hic, haec, hoc se objevuje koncové -c, které je pozůstatkem původní
ukazovací částice -ce. Předchází-li před koncovým -c souhláska -m, asimiluje se na -n- (srov. tvary
zájmena īdem, eadem, idem).
m. f. n.
sg. nom. hic haec hoc
gen. hu-ius
dat. hu-i-c
ak. h-un-c h-an-c hoc
abl. h-ō-c h-ā-c h-ō-c
pl. nom. h-ī h-ae haec
gen. h-ōrum h-ārum h-ōrum
dat. h-īs
ak. h-ōs h-ās haec
abl. h-īs
m. f. n. m. f. n.
sg. nom. iste ista istud ille illa illud
gen. ist-īus ill-īus
dat. ist-ī ill-ī
ak. ist-um ist-am istud ill-um ill-am illud
abl. ist-ō ist-ā ist-ō ill-ō ill-ā ill-ō
pl. nom. ist-ī ist-ae ist-a ill-ī ill-ae ill-a
gen. ist-ōrum ist-ārum ist-ōrum ill-ōrum ill-ārum ill-ōrum
dat. ist-īs ill-īs
ak. ist-ōs ist-ās ist-a ill-ōs ill-ās ill-a
abl. ist-īs ill-īs
Latina a čeština se liší ve způsobu užívání ukazovacích zájmen ve větách typu „Toto jsou moji
přátelé“. Zatímco v češtině je ukazovací zájmeno v singuláru neutra, v latině se musí shodovat se
jmennou částí přísudku, např.:
Hī amīcī meī sunt. „Toto jsou moji přátelé.“, doslova „Tito jsou moji přátelé.“
Hae amīcae meae sunt. „Toto jsou moje přítelkyně.“, doslova „Tyto jsou moje přítelkyně.“
Haec verba mea nōn sunt. „Toto nejsou moje slova.“, doslova „Tato nejsou moje slova.“
Hic pater meus est. „Toto je můj otec.“, doslova „Tento je můj otec.“
Haec māter mea est. „Toto je moje matka.“, doslova „Tato je moje matka.“
Hoc oppidum meum est. „Toto je moje město.“
12. lekce
145
Zájmena hic a ille mohou také odkazovat na osoby nebo věci uvedené v předchozím textu. Hic
odkazuje na osobu nebo věc, která stojí v textu blíže, ille na osobu nebo věc, která stojí v textu dále.
Homērus et Vergilius poētae clārī erant. Hic Rōmānus, ille Graecus erat.
Homér a Vergilius byli slavní básníci. Tento (=Vergilius) byl římský básník, onen (=Homér)
řecký.
ZÁJMENO IPSE, IPSA, IPSUM
Zájmeno ipse, ipsa, ipsum znamená „sám“ ve smyslu „osobně, dokonce i, bez pomoci ostatních“
apod., nikoliv ve významu „opuštěn, osamocen“, který se v latině vyjadřuje pomocí sōlus, a, um (viz
13. lekce).
Zájmeno ipse se skloňuje podobně jako předchozí zájmena, v nominativu singuláru neutra však má
ipsum (proti illud a istud).
m. f. n.
sg. nom. ipse ipsa ipsum
gen. ips-īus
dat. ips-ī
ak. ips-um ips-am ips-um
abl. ips-ō ips-ā ips-ō
pl. nom. ips-ī ips-ae ips-a
gen. ips-ōrum ips-ārum ips-ōrum
dat. ips-īs
ak. ips-ōs ips-ās ips-a
abl. ips-īs
Zájmeno ipse se používá ke zdůraznění a často se pojí s osobními zájmeny, např.:
tē ipsum quaerō hledám právě tebe, tebe osobně,…
Při spojení s reflexivním zájmenem se ipse shoduje s podmětem nebo předmětem podle toho, na
kterém z nich je větší důraz:
sē ipsum laudat chválí sebe samotného (a ne někoho jiného)
ipse sē laudat on sám se chválí (a ne jiní)
ROZŠÍŘENÍ: SKLOŇOVÁNÍ ŘECKÝCH JMEN
Latina během své historie přejala řadu řeckých slov. Zvláště u vlastních jmen mohou být v některých
pádech zachovány původní řecké koncovky. Jedná se o jména z prvních tří deklinací, protože čtvrtou a
pátou deklinaci řečtina neměla. Vedle řeckých tvarů se však používají i latinizované tvary podle vzorů
příslušných deklinací. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastější případy.
1. deklinace
sg. nom. Aenē-ās Helēn-ē
gen. Aenē-ae Helēn-ēs
dat. Aenē-ae Helēn-ae
ak. Aenē-ān Helēn-ēn
vok. Aenē-ā Helēn-ē
abl. Aenē-ā Helēn-ē
Kromě řeckých koncovek se používají i latinské, např. Aenēam, Helēna.
2. deklinace
Řecká jména 2. deklinace mohou být zakončena:
v nominativu singuláru na -os (např. Dēlos, Rhodos),
12. lekce
146
v akuzativu singuláru na -on (např. Dēlon, Rhodon).
Používají se však i tvary podle vzoru servus (tj. Dēlus, Rhodus, Dēlum, Rhodum). V ostatních pádech
se řecká jména skloňují pravidelně podle 2. deklinace.
3. deklinace
U řeckých jmen 3. deklinace mohou být zachovány řecké koncovky v následujících pádech:
gen. sg. -os Pallados od Pallas, dis/dos, f.
ak. sg. -ēn Ulixēn od Ulixēs, is, m. „Odysseus“
-in / -im Charybdin/Charybdim od Charybdis, is, f.
-a aēra od aēr, aēris, m. „vzduch“;
Colchida od Colchis, idis „kolšský, z Kolchidy“
vok. sg. bez koncového -s Ulixe od Ulixēs, is, m. „Odysseus“; Theti od Thetis, idis, f.
nom. pl. -es Pleiades, um, f. „Plejády“
ak. pl. -as Pleiadas od Pleiades, um, f. „Plejády“
Z akuzativních koncovek -in/-im je původní koncovkou -in, koncovka -im je její latinizovaná podoba
(srov. latinská substantiva typu turris).
Rovněž u řeckých jmen 3. deklinace se vyskytují latinské koncovky.
12. lekce
147
Slovní zásoba
accūsō, āre, āvī, ātum +ak. +gen. obžalovat, obvinit koho, co (ak.) z čeho (gen.)
admīrābilis, e podivuhodný, obdivuhodný
adveniō, īre, vēnī, ventum přijít
adversus, a, um obrácený dopředu, nepříznivý, nešťastný
cadō, ere, cecidī, –, cāsūrus
cadere in +ak.
padnout, klesnout, padnout mrtev
upadat do něčeho, dostat se do něčeho, padnout na
někoho
coniūnx, coniugis, m. f. manžel, manželka
cor, cordis, n. srdce
cornū, ūs, n. roh, paroh, křídlo (ve vojenství)
currus, ūs, m. vůz
dexter, t(e)ra, t(e)rum pravý
diēs, ēī, m. den
dissentiō, īre, sēnsī, sēnsum ā/cum +abl.; dē
+abl.
nesouhlasit (s kým); (v čem)
diū dlouho
domus, ūs, f. dům
emō, ere, ēmī, emptum kupovat
eques, itis, m. jezdec
exercitus, ūs, m. vojsko
ex(s)ilium, iī, n. vyhnanství
fidēs, eī, f. víra, důvěra, věrnost, slib
foedus, eris, n. smlouva
igitur tedy
ignis, is, m.
ferrō ignīque
oheň
ohněm a mečem
immortālis, e nesmrtelný
impetus, ūs, m. útok
inde odtud, potom, pak, proto
iter, itineris, n. cesta, pochod
iūdicō, āre, āvī, ātum soudit, vynášet rozsudek, posuzovat, pronášet úsudek
iūrō, āre, āvī, ātum
iūrāre per +ak.
přísahat
přísahat při (někom, něčem)
legiō, ōnis, f. legie
lībertus, ī, m. propuštěnec
magistrātus, ūs, m. úředník, úřad
manus, ūs, f. ruka
metus, ūs, m. strach
mōtus, ūs, m. pohyb
nātālis, e
diēs natālis / natālis, is, m.
týkající se narození, rodný
narozeniny
necessārius, a, um nutný
nunc nyní, teď
oportet, ēre, oportuit je třeba
pedes, itis, m. pěšák
persuādeō, ere, suāsī, suāsum +dat. přesvědčit (někoho)
pēs, pedis, m. noha
12. lekce
148
portus, ūs, m. přístav
prīvātus, a, um soukromý
prōmissum, ī, n.
prōmissum facere, servāre
slib
splnit slib
prōmittō, ere, mīsī, missum slibovat
reliquus, a, um zbývající
rēs, reī, f.
rēs adversae
rēs secundae
rēs pūblica
věc, záležitost, podstata, stav, poměry
neštěstí
štěstí
stát
sedeō, ēre, sēdī, sessum sedět
senātus, ūs, m. senát
sinister, tra, trum levý
soleō, ēre, solitus sum +inf. mít ve zvyku něco dělat
spēs, speī, f. +gen.
spēs victōriae
naděje (koho, na něco)
naděje na vítězství
testis, is, m., f. svědek, svědkyně
tolerābilis, e snesitelný
ulcīscor, ī, ultus sum +ak. pomstít (co), pomstít se (komu)
vertō, ere, vertī, versum
vertī
in fugam vertere
otočit, obracet, měnit
obracet se, zdržovat se (někde), proměňovat se
obrátit na útěk, zahnat
vestīgium, iī, n. stopa
12. lekce
149
Cvičení
1. Vyskloňujte následující spojení
malá ruka, krátký den, ta věc
2. Určete pád, číslo, rod a deklinaci, do níž patří následující substantiva
impetum, itinera, domūs, currū, corde, cornua, pede, peditēs, spē, teste, equitum, diēbus, coniugī,
custōdum, rērum, mōtum, senēs, modō, fideī, equī, senātū, fāta, exercitūs, metū, tyrannus, legum,
legiōnum, officia, ratiōnem, fera, ferra, avium, tribūnus, domō, fūrum, voluntātem, vulnera, vestīgiīs,
oculīs, nocte, sacerdōtum
3. Vytvořte k substantivům tvary od daných adjektiv (zachovejte shodu v rodě, pádě a
čísle)
domuum (pulcher, tuus) exercituī (clārus, fortis)
cornua (sinister, brevis) magistrātūs (bonus, ūtilis)
manū (meus, dīligēns) rēbus (secundus, difficilis)
diē (longus, nātālis) spem (noster, omnis)
testem (vērus, nōbilis) reī (necessārius, tolerābilis)
deī (magnus, immortālis) iter (magnus, celer)
4. Doplňte délky a škrtněte výraz, který mezi ostatní nepatří
fidem, solem, plebem, rationem, regem
morbum, populum, oculum, senatum, librum
probe, aperte, alte, dulce, misere
statuuntur, tribuuntur, sequuntur
libere, hodie, die, severe, humane
5. Najděte požadované pády a rozlište deklinace
akuzativy singuláru:
portum, portam, partium, patrum
ablativy singuláru:
rē, cōnsule, scrībe, similī, arce, sedē, lēgī, corde, movē, probō, prūdentī, aurō, turrī, spē, claude, clāde
genitivy plurálu:
antīquum, arcuum, mulierum, ōrātōrum, vitium, aurium, idōneum, rērum, cārum, currum
genitivy singuláru:
lēgātus, currūs, vulnus, cornūs, genus, poenīs, curris, veteris, virīs, montis, paucīs, avī, aequī, morī,
mūnī, fīnitimī, emī
6. Převeďte do opačného čísla
rērum clārārum, mōtum celerem, curribus magnīs, iter longum, testī respondentī, portūs parvī, rem
pūblicam, cor maestum, diēs brevis, diēī bonī, diēī clārō
testis ācer, domūs novae, currūs celerēs, impetum perīculōsum, vestīgia reliqua, cor audāx, portūs
prīvātī, rēbus necessāriīs, religiōne antīquā, magistrātuum pūblicōrum, diē adversō, spēs futūra, mōtūs
grātōs, fidēs commūnis, peditēs fortēs, ignis magnus
12. lekce
150
7. Doplňte uvedené výrazy do vět
cornū, diē, foedere, impetū, iter, hostium, magistrātūs, metus, rēbus, reī pūblicae, senātū, spem
1. Occupant tribūnī templum posterō _______ (Liv. 2, 56, 10)
2. ________ in omnēs praesentēs cadēbat.
3. Magistrātus ___________ perīculōsus in exilium mittī poterat.
4. Datamēs44
reliquōs prīmō ________ pellit, fugientēs persequitur, multōs interficit, castra _______
capit. (Podle Nep. Dat. 6, 7)
5. Caesar intellegit sē _______ victōriae nōn habēre, itaque ______ ad castra vertit.
6. Vir fortis _________ dextrō praeerat.
7. Multī dīcēbant ____________ imperītōs esse et rem pūblicam rēgere nescīre.
8. In ________ adversīs contrōversiae inter cīvēs dēpōnuntur.
9. Cum __________, cum populō dē pāce ac _________ agunt. (podle Liv. 9, 9, 12)
8. K uvedeným substantivům vytvořte tvary ukazovacích zájmen v příslušném pádě,
rodě a čísle
is īdem hic iste ille ipse
puellae eius eiusdem huius istīus illīus ipsīus
cornū
mōrum
dolōribus
equitī
uxōrem
parentēs
animālia
locī
partium
linguās
scelus
nuntium
adulēscente
9. Nahraďte zájmeno is zájmeny hic, iste, ille
1. Ad eum curram.
2. Sē id scelus ulcīscī studēre dīcunt.
3. Epistulās eōrum diē nocteque legēbam.
4. Iī scelerum gravium accūsantur.
5. Is pēs mihi dolet.
6. Ea omnia ā senātū dīligenter aguntur.
7. Eā spē ad tē venimus.
8. Ea prōmittere cōgimur.
9. Ea praeda in partēs dīviditur.
10. Omnēs sciunt eōs prōmissa nōn facere.
11. In eō portū multae nāvēs erant.
12. Dē iīs rēbus tēcum nōn loquar.
13. Vērum nōn dīcit, itaque ei nōn crēdēmus.
14. Vestīgia eius sequī cōnābantur.
15. Virtūs eārum admīrābilis et omnibus nōta erat.
16. Posterō diē eam vidēre poterāmus.
17. Eās coniugēs bonās appellāre nōn possumus.
44
Datamēs, is, m. Datames, perský vojevůdce a satrapa
12. lekce
151
10. Dejte zájmeno v závorce do správného tvaru
1. In forō uxōrem (ille) ___________ virī vidēre potes.
2. (Hic) ___________ scelera ante oculōs omnium cīvium committēbantur.
3. (Iste) ____________ vērum nōn est.
4. Id (ipse) _____________ nōn agam.
5. (Hic) ____________ magistrātuī persuādere nōn poterātis.
6. (Hic) _________ arcem hostēs nōn capient.
7. (Īdem) _________ lēgātōs ad rēgem mittunt.
8. Sē (ipse) _____________ vincere difficile est.
9. (Is) _________ gens (īdem) __________ deum colit.
10. Castra hostium (īdem) _________ impetū capiuntur.
11. Nahraďte zájmeno vhodným slovem
1. Huic nōn pārēbō.
2. Hōs ab illō emēmus.
3. Eadem nōn patientur.
4. Hās ad senātum mittit.
5. Verbīs istīus offendiminī.
6. Illa semper timēbat.
7. Hīs nōn cōnsulēbant.
8. Negō mē cum istō vīvere posse.
9. Eum tēcum loquentem vidēbāmus.
10. Illam vituperāre solēbant.
11. Dē vitiīs eārum saepe scrībēbātur.
12. Appāret tē eidem similem esse.
13. Mīlitēs ea bene custodiēbant.
12. Doplňte do vět zájmeno ipse
1. _______ dīcēbat rēgem sē esse. (podle Sen. epist. 108, 13)
2. Sōcratēs magistrum nōn habēbat, sed sē _______ docēbat.
3. Prīma ars hominis est __________ virtūs. (Sen. epist. 92, 10)
4. Id ________ scrībēs ad mē. (Cic. Att. 6, 1, 26)
5. Id cōgnōscēs ex litterīs _________ Caesaris.
6. Tibi __________ cōnsulere dēbēs.
7. Ex eō vīs _________ nātūrae intellegī potest. (podle Cic. Tusc. 5, 13, 38)
8. Intellegunt haec ________ per sē difficilia esse.
9. Hominēs graviter labōrantēs ab _________ dīs immortālibus auxilium petēbant.
10. Epicūrus iūdicat __________ virtūtem nōn satis45
esse ad beātam vītam. (podle Sen. epist. 85, 18)
11. Sed ego lībertum eius per sē ________ dīligō. (Cic. fam. 13, 60, 1)
13. Převeďte ze singuláru do plurálu a opačně
illud cor, hīs verbīs, hārum coniugum, istud iter, ipsō tribūnō, huic peditī, istōs custōdēs, hāc rē, hunc
magistrātum, istōrum curruum, haec sacrificia, hae avēs, hic honor, ipsa animālia, illōrum ignium,
istud ōrāculum, hās formās, ille exercitus, istīus puellae, eae magistrae
14. Napište, kde se můžete setkat s následujícími koncovkami (u sloves i jmen), uveďte
příklady
gramatická definice příklad
45
satis „dost, dostatečný“
12. lekce
152
-ū
abl. sg.m., f. 4. dekl.
nom., ak., vok. sg. n. 4 dekl.
exercitū
cornū
-e
-ī
-ā
-is
-um
-ēs
-ē
15. Spojte části vět
1. Caesar nōn sōlum pūblicās, k. sed curribus prō moenibus ūtēbantur.
2. Hostēs castra nōn habēbant, l. sed nōn discunt.
3. Multī nōn sōlum spem magnam habēbant, m. sed eās capere nōn poterant.
4. Multī discipulī in scholā tantum sedent, n. sed etiam prīvātās iniūriās ulcīscēbātur.
5. Scīmus nōs immortālēs nōn esse, o. sed etiam timōrem.
6. Vestīgia ferārum sequēbantur, p. sed saepe id oblīvīscī cupimus.
16. Vyberte správný tvar
1. Nunc (hōc, hoc) mihi (ignōsce, ignōscē). (Plaut. Mil. 568)
2. Multī putābant fātum mūtārī nōn (potest, possunt, posse).
3. Sed (tace, tacē) atque hanc rem (gere, gerē, gerī). (Plaut. Pseud. 195a)
4. Eum (avāritiam, avāritiae, avāritiā) accūsāre audiēbam.
5. Ille litterās ad tē mittit dē (suā, eōrum) spē rērum secundārum. (podle Cic. Phil. 7, 5)
6. Sapientēs (iniūriārum, iniūriās, iniūriīs) ignōscere, nōn (ulcīscere, ulcīscī) student.
7. (In illīs diēbus, Illīs diēbus, Illōs diēs) cīvēs bonī in exilium (pellēbantur, pellēbant, pellēbātur,
pellēbat).
8. Id per sē (tolerābile, tolerābilis, tolerābilium, tolerābilem) appāret. (Sen. dial. 6, 19, 1)
9. Haec diē (nātāle, nātālī, nātālis) meō ad tē scrībere cupiēbam.
17. Přeložte do latiny
s tímto mužem, o téhle bitvě, za oněch časů, se samotným knězem, tyto věštby, bez této smlouvy,
k oné straně, na samou věž, ony mravy, pod těmito zdmi, na oněch lodích, mezi samotnými bohyněmi,
tímto způsobem, na oné cestě, přes tohle pole, před touhle nocí, po tomto vítězství, tebe samotného
žádám, do téhle řeky
18. Dejte do závislosti na uvedených výrazech
1. Etiam mūrus cadere potest.
Nōtum est
2. Huic persuādēre nōn possunt.
Queruntur
3. Cor tibi trīste est. (podle Ov. Pont. 1, 6, 2)
Valdē doleō
4. Medicī dolōrem tolerābilem facere possunt.
Omnēs spērant
5. Verba magnam vim habent.
Nōtum est
6. Neque spēs neque timor nōbīs est.
Dīcimus
12. lekce
153
7. Aestāte diēs longī et hieme brevēs sunt.
Omnēs scīmus
8. In rēbus secundīs dē morte et morbīs saepe nōn cōgitāmus.
Scīmus
9. Illī inter sē dissentiunt. (podle Cic. fin. 2, 6,19)
Cōnstat
19. Uveďte do správného pádu slova řeckého původu v závorkách
amor (Helēnē), amāre (Helēnē), nāvēs (Aenēās), dē (Aenēās), mīrārī (Aenēās), vitāre (Charybdis),
exspectāre (Ulixēs), fīlius (Thetis), parēre (Thetis), īra (Pallas), neglegere (Mēdēa Colchis), vidēre
(Plēiades), assequī (aēr)
20. Doplňujte překlad příbuzenských vztahů podle definic. Doplňte názvy
příbuzenských vztahů do vět.
marītus, ī, m. „manžel“, vidua, ae, f. „vdova“, paternus, a, um „z otcovy strany“, māternus, a, um
„z matčiny strany“, uxor, ōris, f. „manželka“
latinský výraz definice český ekvivalent
avus, ī, m. est pater patris (avus paternus) aut mātris (avus māternus)
avia, ae, f. est māter patris (avia paterna) aut mātris (avia māterna)
proavus, ī, m. est pater avī aut aviae
proavia, ae, f. est māter avī et aviae
avunculus, ī, m. est frāter mātris
patruus, ī, m. est frāter patris
amita, ae, f. est soror patris
mātertera, ae, f. est soror mātris
nepōs, ōtis, m. est fīlius fīliī aut fīliae
neptis, is, f. est fīlia fīliī aut fīliae
gener, erī, m. est marītus fīliae
nūrus, ūs, f. est uxor fīliī
socer, erī, m. pater uxōris aut marītī
socrus, ūs, f. māter uxōris aut marītī
sobrīnus, ī, m. fīlius sorōris mātris
frāter patruēlis fīlius frātris patris
sobrīna, ae, f. fīlia sorōris mātris
soror patruēlis fīlia frātris patris
Doplňte jména bohů nebo označení příbuzenských vztahů
Apollō46
fīlius _______ et Lātōnae erat. Avus Appollinis _________ nōminābātur, ________ eius erat
Ops. Apollō sorōrem __________ habēbat. Vesta Appollinis _________ erat, Neptūnus
______________ eius.
Doplňte označení příbuzenských vztahů nebo stavu
Mārcus magnam familiam habet. Uxor eius appellātur Iūlia, fīliī eōrum Titus et Pūblius. Habent etiam
fīliam Claudiam. Fīliī _________ (= Mārcum et Iūliam) suōs amant et eōs adiuvāre student.
Sextus, Mārcī pater, est _________ Titī, Pūbliī et Claudiae. Et Terentia, Mārcī māter, est eōrum
________. Iūlia iam tantum mātrem habet. Pater eius iam nōn vīvit, itaque māter Iūliae ________ est.
46
Apollō, inis / ōnis, m. „Apollo, Apollón“
12. lekce
154
Mārcus et Iūlia frātrēs et sorōrēs habent. Tiberius, Mārcī frāter, est Titī, Pūbliī et Claudiae ________ et
Decimus, Iūliae frāter est eōrum ___________. Soror Mārcī est ____________ Titī, Pūbliī et
Claudiae, soror Iūliae eōrum ___________ est.
Pūblius est Titī __________, Claudia est eius __________. Titus et Pūblius sunt Sextī _____________
et Claudia est eius ________.
Titus iam uxōrem habet, ei nōmen Tullia est. Tullia est Mārcī __________. Pater Tulliae est Titī
___________ et māter Tulliae est eius ____________. Mārcus iam _________ est, nam Titus et Tullia
fīlium parvum Quīntum habent. Itaque Sextus iam ___________ est et uxor eius _________. Claudia
marītum nōn habet. Marītus eius erit _________ Mārcī et Iūliae.
Dēscrībite47
familiam vestram.
21. Doplňte začátky slov tak, aby vzniklo co nejvíce různých slov. Můžete doplňovat
délky.
iu-
con-
ad-
ōr-
22. Přeložte do češtiny
1. Ex tuīs litterīs et ex rē ipsā nōs in perīculō esse videō. (podle Cic. Att. 3, 27, 1)
2. Nōn prōdest sapientī sapiēns, sed sibi ipse. (Sen. epist. 109, 6)
3. „Hoc ipsum difficile est,“ dīcunt, „ēligere dē multīs.“ (podle Rhet. Her. 4, 4, 6)
4. Eō diē Quīntus Laberius Dūrus tribūnus mīlitum interficitur. (Caes. Gall. 5, 15, 5)
5. Erat enim ars difficilis rēctē rem pūblicam rēgere. (Cic. Att. 7, 25, 8)
6. Amīcitiam et foedus petentibus hōc modō respondētur: „Senātus et populus Rōmānus beneficiī et
iniūriae memor esse solet.“ (Sall. Iug. 104, 4)
7. Mūtā iam istam mentem, mihi crēde, oblīvīscere caedis48
atque incendiōrum. (Cic. Catil. 1, 6, 3)
8. Magnum exercitum Pompeium49
habēre cōnstat. (Cic. fam. 6, 18, 2)
9. Scītō igitur in tē et in collēgā50
spem omnem esse. (Cic. fam. 11, 25, 2)
10. Illōs videt querī dē avāritiā magistrātuum, accūsāre senātum. (podle Sall. Catil. 40, 3)
11. Rēs ipsa parva, sed animī meī dolor magnus est. (Cic. fam.13, 77, 3)
23. Přeložte do latiny
1. Naši úředníci přísahali při Iovovi.
2. Jezdci spojenců často obraceli nepřátele na útěk.
3. Cicero psal svým přátelům, že nemoc dopadá na moudrého.
4. Nevěděli jsme, že kupujete tento velký dům.
5. Přesvědčuje nás, že nemůže ztrácet zbývající čas.
6. Vzdělaní lidé vysvětlovali pohyby slunce a měsíce.
7. Mnozí lidé dávali přednost vyhnanství před smrtí.
8. Je správné, že zachováváš věrnost a smlouvy.
9. Domnívali jsme se, že všechno dělají v dobré víře (přeložte ablativem bez předložky).
10. Mnozí lidé často trestají sami sebe.
11. Mluvíte stále sami o sobě.
12. O narozeninách ti vždycky dávali hodně darů.
13. Domnívali se, že to musí oznámit senátu.
47
dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum „popsat“
48
caedēs, is, f. „vražda, vraždění, zabíjení“
49
Pompeius, iī, m. „Pompeius“
50
collēga, ae, m. „kolega, osoba zastávající stejný úřad, společník“
12. lekce
155
24. Přečtěte si následující text a odpovězte na otázky
Dē Lucrētiā II (podle Livia,51
zkráceno a upraveno)
Doplňte do textu následující slova ve správném tvaru: trādere, invenīre, iūrāre, creāre
Lucrētia maesta nuntium eundem ad patrem et ad virum mittit et eōs ōrat: „Citō cum amīcīs fidēlibus
venīte.“ Pater Sp. Lucrētius et vir Collatīnus cum amīcīs adveniunt. Lucrētiam sedentem maestam in
cubiculō _________. Lucrētia dīcit: „Vestīgia virī aliēnī, Collatīne, in lectō sunt tuō; sed corpus est
tantum violātum, animus insōns; mors testis erit.“ Posteā ab iīs petit: „Pūnīte Sex. Tarquinium et
ulcīsciminī iniūriam meam et vim.“ Omnēs id prōmittunt.
Posteā Lucrētia cultrum in corde dēfīgit et moribunda cadit. Conclāmat vir paterque. Brūtus, amīcus
Collatīnī, cultrum ex vulnere Lucrētiae extrahit et dīcit: „Per hunc castum sanguinem iūrō vōsque, diī,
testēs faciō: Tarquinium Superbum cum scelerātā coniuge et omnī līberōrum stirpe ferrō, ignī, vī
exigam et rēgem Rōmae rēgnāre nōn patiar.“ Cultrum deinde Collatīnō __________, inde cēterīs et hī
omnēs ________, ab lūctū in īram vertuntur et Brūtum ducem sequuntur. Tam atrōx rēs et superbia
ipsīus rēgis et labōrēs plēbis magnum mōtum animōrum faciunt. Tarquiniō portae urbis Rōmae
clauduntur et exilium indīcitur; līberātor urbis laetē accipitur, līberī rēgis exiguntur. 2 (Duo) cōnsulēs
inde _________, L. Iūnius Brūtus et L. Tarquinius Collatīnus.
Vypracujte následující otázky
1. Najděte v textu všechna zájmena a určete je (typ zájmena, tvar)
2. Najděte substantiva 4. a 5. deklinace.
3. Znáte další varianty ke tvaru diī?
4. Určete následující tvary: ulcīsciminī, corde, testis, sedentem, laetē, patiar, omnī
5. Větu Tarquiniō portae urbis Rōmae clauduntur et exilium indicitur; līberātor urbis laetē
accipitur, līberī rēgis exiguntur. dejte do závislosti na výrazu Līvius narrat
6. Co znamená zkratka Sp.?
7. Po kom se Lucrētia jmenovala? Jednalo se o náhodu nebo ne?
8. Napište co nejvíce slov příbuzných se slovem līberī.
9. Napište co nejvíce slov, která souvisí se soudem, trestem apod.
Doplňte sloveso vertere/vertī do vět a pozorujte, jaký získává význam
1. Mīlitēs Rōmānī hostēs in fugam ___________ et eōs diū persequuntur.
2. Ipsī terga (tergum, ī, n. „záda“) _________ atque ad urbem fugiunt. (Liv. 25, 15, 14)
3. Ipse omnia signa peditum in hostēs __________. (Liv. 28, 33, 12)
4. Omnia vertuntur: certē („zajisté“) ___________ amōrēs. (Prop. 2, 8, 7)
5. Ille culpam (culpa, ae, f. „vina“) in tē __________ cōnābātur.
6. Mala in bonum et bona in malum _________ possunt.
7. Eae rēs in discrīmine (discrīmen, inis, n. „nebezpečí, rozhodující doba, krize“) __________.
8. Nostrī iter (iter, itineris, n. „cesta“) ad ōram __________.
Slovní zásoba
atrōx, ōcis hrozný, strašný
Brūtus, ī, m. Brutus
castus, a, um čistý (mravně), nevinný, bezúhonný
citō rychle
conclāmō, āre, āvī, ātum (společně) vykřiknout
cubiculum, ī, n. ložnice, pokoj
culter, trī, m. nůž
deinde potom
dēfīgō, ere, fīxī, fīxum zarážet, vrážet
51
Titus Livius. Annales (Ab urbe condita) 1, 58, 5 – 60, 4. (Liv. 1, 58, 5 – 60, 4)
12. lekce
156
exigō, ere, ēgī, āctum vyhnat, vymáhat, dokončit
extrahō, ere, trāxī, tractum vytáhnout
fidēlis, e věrný, spolehlivý
indīcō, ere, dīxī, dictum oznámit, ohlásit, uložit jako povinnost
insōns, ontis nevinný
labor, ōris, m. práce, námaha, utrpení
lectus, ī, m. lůžko, postel, manželské lože
līberātor, ōris, m. osvoboditel
lūctus, ūs, m. smutek, truchlení
moribundus, a, um umírající
sanguis, inis, m. krev
stirps, pis, f. kmen, keř, rod, rodina, původ
superbia, ae, f. pýcha, zpupnost
tam tak
violātus, a, um zneuctěný
Živá slova
Ad usum Delphini.
Amicus certus in re incerta cernitur.
Bona fide.
Carpe diem!
Cornu copiae.
In medias res.
In situ.
Lapsus linguae.
Manus manum lavat.
Nulla dies sine linea.
Omni casu.
Res publica.
SPQR: Senatus Populusque Romanus.
Usus est tyrannus.
Ad hoc.
Hoc erat in fatis.
Eo ipso.
Ipso iure.
Nosce te ipsum!
Rem tene, verba sequentur.
Dr. h. c. = doctor honoris causa
RNDr. = rerum naturalium doctor
MUDr. = medicinae universae doctor
JUDr. = iuris utriusque doctor
PhDr. = philosophiae doctor
carpō, ere, carpsī, carptum škubat, trhat, rvát
cāsus, ūs, m. pád, případ, událost, nehoda
cernō, ere, crēvī, crētum třídit, vidět, poznávat
cōpia, ae, f. zásoba, hojnost, možnost
cornū, ūs, m. roh, paroh, polní roh, křídlo šiku kornet (trubka, praporčík)
delphīnus, ī, m. delfín
doctor, ōris, m. učitel doktor
12. lekce
157
fātum, ī, n. věštba, osud, sudba fatální
fidēs, eī (ēī), f. víra, důvěra, věrnost konfident
lāpsus, ūs, m. smeknutí, pochybení kolaps
līnea, ae, f. lněná nit, čára linka
nātūrālis, e přirozený, rodný, přírodní naturálie, naturální
nōscō, ere, nōvī, nōtum poznat
nūllus, a, um žádný nula
optimus, a, um nejlepší optimální
situs, ūs, m. poloha, stavba situace
ūniversus, a, um veškerý, celý, obecný univerzální
uterque, utraque, utrumque
utrīusque (gen. sg.)
oba, obojí utrakvista
ūsus, ūs, m. používání, praxe, zkušenost, zvyk úzus, uzuální
13. lekce
158
13. lekce
Gramatika
TÁZACÍ A VZTAŽNÁ ZÁJMENA
TÁZACÍ ZÁJMENA
Rozlišujeme dva typy tázacích zájmen:
substantivní: quis, quid „kdo?“, „co?“
adjektivní: quī, quae, quod „který, která, které?“, „jaký, jaká, jaké?“
Substantivní zájmena mají pouze tvary singuláru s jednou formou pro osoby a druhou pro věci. Ve
větě fungují jako substantiva.
nom. quis „kdo?“ quid „co?“
gen. cuius cuius reī
dat. cui cui reī
ak. quem quid
abl. quō quā rē
Ve skloňování zájmena quid se v genitivu, dativu a ablativu objevují tvary substantiva rēs, které slouží
k rozlišení tvarů zájmen quis a quid (srov. skloňování substantivizovaných neuter bona, omnia, viz 12.
lekce). V ablativu zájmena quid se kvůli shodě s rēs objevuje tvar feminina quā. Tento způsob
skloňování se uplatňuje i u dalších zájmen.
Tvar cuius může v konkrétním kontextu odpovídat českému „čí?“ (např. cuius liber „čí kniha“).
Adjektivní zájmena mají tvary pro všechny tři rody a pro obě čísla. Ve větě fungují jako adjektiva.
m. f. n.
sg. nom. quī (quis) který? quae která? quod které?
gen. cuius
dat. cui
ak. quem quam quod
abl. quō quā quō
pl. nom. quī quae quae
gen. quōrum quārum quōrum
dat. quibus
ak. quōs quās quae
abl. quibus
Předložka cum se stejně jako u osobních zájmen připojuje za tvary ablativu:
quōcum „s kterým?“, quācum „s kterou?“, quibuscum „s kterými?“.
13. lekce
159
VZTAŽNÁ ZÁJMENA
Základním vztažným zájmenem je quī, quae, quod „který, která, které“, „jenž, jež, jež“. Skloňuje se
stejně jako tázací zájmeno quī, quae, quod:
m. f. n.
sg. nom. quī quae quod
gen. cuius
dat. cui
ak. quem quam quod
abl. quō quā quō
pl. nom. quī quae quae
gen. quōrum quārum quōrum
dat. quibus
ak. quōs quās quae
abl. quibus
Předložka cum se většinou rovněž připojuje za tvar ablativu, viz výše.
Genitiv může mít přivlastňovací význam: cuius „jehož, jejíž“, quōrum, quārum „jejichž“.
Rozšíření
Vedle základního vztažného zájmena má latina ještě tzv. neurčitě vztažná zájmena, která významem
odpovídají českému „kdokoli“, „kterýkoli“:
quisquis, quidquid (quicquid) „kdokoli“, „cokoli“
quīcumque, quaecumque, quodcumque „kterýkoli, jakýkoli“, „kdokoli, cokoli“
Zájmeno quisquis, quidquid se obvykle vyskytuje pouze v několika tvarech. Vedle již uvedených tvarů
je to akuzativ pro osoby quemquem „kohokoli“ a ablativ quōquō, obvykle ve spojení quōquō modō
„jakýmkoliv způsobem“. Tvar quōquō může mít také adverbiální význam „kamkoli“.
Zájmeno quīcumque, quaecumque, quodcumque má tvary singuláru i plurálu a skládá se ze vztažného
zájmena a částice -cumque. Skloňuje se pouze vztažné zájmeno (viz výše) a částice -cumque se
připojuje za tvary jednotlivých pádů (např. gen. sg. cuiuscumque, dat. sg. cuicumque, ak. sg.
quemcumque, quamcumque, quodcumque).
VZTAŽNÉ VĚTY
Termínem vztažné věty se v latině označují vedlejší věty připojené pomocí vztažných zájmen a
příslovcí (např. ubi „kde“, unde „odkud“)52
. Odpovídají českým větám přívlastkovým, a to jak
významem, tak začleněním vztažného zájmena do věty. Ve vztažných větách se používají slovesa v
určitém tvaru.
Pád vztažného zájmena je určen funkcí, kterou má ve vztažné větě (podmět, předmět přímý,…), a jeho
rod a číslo jsou určeny rodem a číslem jména, ke kterému se vztahuje a které ve větě zastupuje.
Stejným způsobem fungují i vztažná zájmena v českých větách. Pro snazší určení tvaru zájmena lze
postupovat tak, že vztažné zájmeno nahradíme ukazovacím zájmenem „ten“ a substantivem, které ve
větě zastupuje. Např.:
52
Tázací i vztažná příslovce jsou probírána v rámci slovní zásoby.
13. lekce
160
nom. sg.: Fēmina, quae (sc.53
ea fēmina) venit, māter mea est.
Žena, která (tj. ta žena) přichází, je moje matka.
gen. sg.: Poētam, cuius (sc. eius poētae) librōs legimus, salūtāmus.
Zdravíme básníka, jehož (tj. toho básníka) knihy čteme.
dat. sg.: Puer, cui (sc. ei puerō) dōna damus, fīlius noster est.
Chlapec, kterému (tj. tomu chlapci) dáváme dary, je náš syn.
ak. sg.: Vir, quem (sc. eum virum) vidēs, pater meus est.
Muž, kterého (tj. toho muže) vidíš, je můj otec.
abl. sg.: Oppidum, in quō (sc. in eō oppidō) vīvimus, pulchrum est.
Město, v němž (tj. v tom městě) žijeme, je krásné.
nom. pl.: Discipulōs, quī (sc. iī discipulī) bene labōrābant, laudābāmus.
Chválili jsme žáky, kteří (tj. ti žáci) dobře pracovali.
gen. pl.: Mulierēs, quārum (sc. eārum mulierum) līberī in scholā sunt, in oppidum properant.
Ženy, jejichž (tj. těch žen) děti jsou ve škole, spěchají do města.
dat. pl.: Puerī, quibus (sc. iīs puerīs) fābulam narrāmus, tacent.
Chlapci, kterým (tj. těm chlapcům) vyprávíme pohádku, jsou potichu.
ak. pl.: Discipulōs, quōs (sc. eōs discipulōs) magistrī castīgābant, laudāmus.
Chválíme žáky, které (tj. ty žáky) učitelé kárali.
abl. pl.: Virī, quibuscum (sc. cum iīs virīs) venimus, amīcī nostrī sunt.
Muži, se kterými (tj. s těmi muži) přicházíme, jsou naši přátelé.
Pád latinského a českého zájmena nemusí být vždy stejný. Dochází k tomu např. v případě odlišných
pádových vazeb českého a latinského slovesa:
Vir, quem adiuvās, amīcus meus est. Muž, kterému pomáháš, je můj přítel.
Vztažné zájmeno je ve tvaru akuzativu, protože sloveso adiuvāre se pojí s akuzativem.
Vztažné zájmeno může rozvíjet nejen substantivum, ale také zájmeno, např.:
Is, quem vidēs, amīcus meus est. Ten, kterého vidíš, je můj přítel.
Českému „to, co“ v latině odpovídá singulár nebo plurál neutra:
id quod „to, co“
ea quae „to, co“ („ty věci, které“, srov. plurál neutra u adjektiv)
Volba singuláru nebo plurálu se projeví na shodě s adjektivy a slovesy:
Id, quod malum est, laudāre nōn possum. Nemůžu chválit to, co je špatné.
Ea, quae mala sunt, laudāre nōn possum. Nemůžu chválit to, co je špatné.
V latině se v hlavní větě nemusí ukazovací zájmeno používat tak důsledně jako v češtině:
Quod dīcis, vērum nōn est. To, co říkáš, není pravda.
Quī morī nescit, vīvere nescit. Kdo neumí umírat, neumí žít.
53
Sc. je zkratka místo scilicet a odpovídá české zkratce „tj.“
13. lekce
161
ZÁJMENNÁ ADJEKTIVA
Termínem zájmenná adjektiva se označuje několik adjektiv, která jsou významově blízká zájmenům.
Ve většině pádů se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace, ale v genitivu singuláru všech rodů mají
zájmennou koncovku -īus a v dativu singuláru -ī. Adjektivum alius má kromě toho ještě další dva
nepravidelné tvary.
nom. sg. gen. sg. dat. sg.
alius, alia, aliud jiný alter-īus ali-ī
alter, era, erum jiný, druhý (ze dvou) alter-īus alter-ī
uter, utra, utrum který? (ze dvou) utr-īus utr-ī
uterque, utraque, utrumque jeden i druhý (ze dvou), oba utr-īusque utr-īque
neuter, tra, trum žádný (ze dvou) neutr-īus neutr-ī
nūllus, a, um žádný (z více) nūll-īus nūll-ī
ūllus, a, um žádný (z více); používá se po záporu ūll-īus ūll-ī
sōlus, a, um sám, osamocen sōl-īus sōl-ī
tōtus, a, um celý tōt-īus tōt-ī
V latině se u některých slov rozlišuje, zda se volí ze dvou nebo více možností. Kromě dvojic alter –
alius a nūllus – neuter sem patří i dvojice uter – quī.
ROZŠÍŘENÍ
Konstrukce adjektiva uter
V češtině můžeme použít konstrukci „který konzul?“ nebo „který z konzulů?“. Latina dává při spojení
s počitatelnými jmény přednost prvnímu typu, tj. uter cōnsul? „který konzul?“, kdežto ve spojení
s jiným zájmenem používá genitiv bez předložky:
Uter cōnsul bellum geret? Který z konzulů / který konzul povede válku?
Uter eōrum bellum geret? Který z nich povede válku?
Tento princip se uplatňuje i u dalších zájmenných adjektiv, např. u neuter.
Stejné konstrukce se používají také u zájmena uterque, utraque, utrumque „jeden i druhý“. Poněkud
zavádějící však může být překlad do češtiny „oba, obě“, který je pro češtinu přirozený. V latině však
zůstává singulár, protože se zdůrazňuje, že se jedná o dvě oddělené osoby nebo věci, nikoliv o „oba
dva“ jako celek.54
Utraque soror aderat. Obě sestry byly přítomny.
Utraque eārum aderat. Obě (z nich) byly přítomny.
Jeden – druhý
Pro vyjádření „jeden – druhý“ latina používá alter – alter při výběru ze dvou možností a alius – alius
při výběru z více možností. Alius – alius tedy znamená spíše „jeden – druhý“ ve smyslu „jiný, další“.
Alter frāter labōrat, alter dormit. Jeden bratr pracuje, druhý spí (z počtu dvou bratrů).
Alius frāter labōrat, alius dormit. Jeden bratr pracuje a jiný spí (z počtu tří a více bratrů).
Sōlus a ipse
Zájmenné adjektivum sōlus znamená „osamocen, bez doprovodu, pouze“, kdežto ipse má význam
„osobně, právě ten a ne někdo jiný.“
Rēx sōlus pugnābat. Bojoval už jen král, ostatní už ne,…
54
Pro vyjádření významu „oba dva jako celek“ latina používá číslovku, viz 18. lekce.
13. lekce
162
Rēx ipse pugnābat. Král bojoval osobně, nenechal se nikým nahradit,…
S uvedeným významem adjektiva sōlus souvisí i spojení nōn sōlum…, sed etiam „nejen…, ale i“.
ZÁPORNÁ ZÁJMENA
Mezi záporná zájmena patří nēmō „nikdo“ a nihil „nic“. V některých pádech se objevují tvary od
zájmenného adjektiva nūllus, a, um „žádný“.
nom. nēmō nihil
gen. nūllīus nūllīus reī
dat. nēminī nūllī reī
ak. nēminem nihil
abl. nūllō nūllā rē
Zájmeno nihil může mít i některé další tvary, které se však používají pouze ve zvláštním kontextu.
Např. tvar nihilō znamená „o nic“ a používá se v kombinaci s druhým stupněm adjektiv ve výrazech
typu „o nic lepší“.
VYJÁDŘENÍ ZÁPORU V LATINĚ
V latinské větě se záporným významem může být pouze jedna záporka nebo jedno záporné zájmeno,
příslovce či zájmenné adjektivum.
Librōs nōn legunt. Nečtou knihy.
Numquam librōs legunt. Nikdy nečtou knihy.
Nihil habent. Nic nemají.
Nēmō aderat. Nikdo tam nebyl.
Protože latina nemůže hromadit ve větě záporného smyslu několik záporných slov jako čeština,
ponechává ve větě pouze jeden záporný výraz a ostatní nahrazuje nezápornými variantami, např.:
záporný výraz výraz používaný v záporné větě
nūllus, a, um „žádný“ ūllus, a, um
nēmō „nikdo“ ūllus (homō)
nihil „nic“ ūlla rēs
numquam „nikdy“ umquam
nusquam „nikde“ usquam
Nēmō umquam ibi vīvēbat. Nikdo tam nikdy nežil.
Numquam ūllam rem explicat. Nikdy nic / žádnou věc nevysvětlí.
Objeví-li se v latinské větě dva záporné výrazy, výsledný význam věty je kladný, např.:
Nōn nēmō aderat. Někdo tam byl.
Výjimkou je záporná spojka neque (s variantou nec) „a ne, ani“, která může stát po záporu, aniž by se
význam věty změnil na kladný.
Nihil nec dīcit nec facit. Nic neříká ani nedělá.
13. lekce
163
Slovní zásoba
aciēs, ēī, f. šik
afficiō, ere, fēcī, fectum +ak. +abl.
puellam praemiō afficere
opatřit někoho (ak.) něčím (abl.)
odměnit dívku
audeō, ēre, ausus sum odvážit se
cernō, ere, crēvī, crētum vidět, pozorovat, rozeznávat
certus, a, um určitý, ustanovený, jistý
cōnstituō, ere, stituī, stitūtum postavit, ustanovit, rozhodnout (soudně)
conveniō, īre, vēnī, ventum
+ak.
sejít se, shromáždit se
sejít se s někým, navštívit koho, setkat se s někým
disciplīna, ae, f. učení, nauka, vzdělání, obor
dubitō, āre, āvī, ātum pochybovat, váhat
egeō, ēre, uī, – +abl. nemít, postrádat něco
facinus, oris, n. čin, zločin
fleō, ēre, flēvī, flētum plakat
hīc zde
honestus, a, um čestný, vážený
īnsānus, a, um šílený, bláznivý
irrīdeō, ēre, rīsī, rīsum +ak. vysmívat se (komu, čemu)
iterum znova
iuvō, āre, iūvī, iūtum, (iuvātūrus) +ak. těšit, rozveselit, pomáhat
laus, laudis, f. chvála
licet, ēre, licuit / licitum est +dat. lze, je dovoleno
medius, a, um střední, prostřední
mīrus, a, um podivuhodný, neobyčejný, divný, zvláštní
miseria, ae, f. bída, neštěstí, utrpení
mundus, ī, m. svět
nātiō, ōnis, f. národ, rod
ob +ak.
ob eam causam
pro (důvod), kvůli (účel)
proto, z toho důvodu
obstō, āre, stitī, – , stātūrus překážet, stát v cestě, stavět se na odpor
odium, iī, n. nenávist
opīniō, ōnis, f. názor, domněnka, očekávání, předsudek
pār, paris stejný rovný
peccō, āre, āvī, ātum proviňovat se, chybovat, hřešit
proprius, a, um +gen. vlastní, typický pro co
quasi jakoby, jako
reprehendō, ere, prehendī, prehēnsum kárat
rīdeō, ēre, rīsī, rīsum smát se
sacrificium, iī, n. oběť
salūs, ūtis, f. blaho, spása, záchrana
sententia, ae, f. mínění, myšlenka, názor
sīc tak
spīritus, ūs, m. dech, duch
stō, āre, stetī, –, stātūrus stát
stultitia, ae, f. hloupost
summus, a, um nejvyšší
sustineō, ēre, tinuī, tentum podpírat, vydržet, snést, podstoupit
13. lekce
164
tantus, a, um tak veliký
trīstitia, ae, f. smutek
ubi kde
ut jako (vyjádření srovnání)
vacō, āre, āvī, ātum
+abl.
+dat.
být prázdný, mít volno
nemít (něco)
věnovat se čemu, zabývat se čím
vīvus, a, um živý
13. lekce
165
Cvičení
1. Doplňte správný tvar tázacího zájmena quis/quī
1. ___________ ab iūdice accūsātur? – Fūr.
2. ___________ semper aderō? – Amīcō.
3. Dē___________ iste magistrātus loquēbātur? – Dē pāce.
4. ________cum muliere loquēbaris? – Cum mātre meā.
5. ___________ nostrum id mātrī nuntiābit? – Tū.
6. ___________ tibi dabunt? – Dōnum magnum.
7. ___________ ōrātor clārus erat? – Cicero.
8. ___________ domum vidētis? – Domum veterem et altam.
9. ___________ equum habētis? – Nigrum et pulchrum.
10. ___________ discere difficile est?
11. ___________ via difficilis est?
2. Určete, kdy má zájmeno platnost substantivní a kdy adjektivní
1. Quem vidēs?
2. Quā rē dēlectābuntur?
3. Quem virum reprehendēs?
4. Quam arcem mīlitēs capere nōn poterant?
5. Quis homō bonus appellārī potest?
6. Quid summum bonum appellārī potest?
7. Ā quō dēfendentur?
8. Cui rei intererātis?
9. Quod scelus committēbat?
10. Cuius semper memorēs erunt?
11. Quō modō id facis?
12. Quibus nātiōnibus praeerat?
3. Přeložte a pak převeďte ze singuláru do plurálu nebo opačně
homō, quī flēbat; fera, quae dormit; pōns, quem legiō Rōmāna dēfendit; poēta, cui blandiēbāris;
factum, quod contemnō; rēs, quam lāmentor; honōrēs, quōs rēgēs tribuent; mundus, cuius nātūra
mūtātur; odium, quod perīculōsum est; epistulae, quae longae sunt; testis, quī tacet; cōnsilia, quae
capiuntur; oppida, in quibus vīvēbāmus; hominēs, quōrum studiō pauperēs servantur.
4. Doplňte správný tvar vztažného zájmena
1. Puellam, ________ amat, videt.
2. Hominem, __________ tibi saepe aderat, laudābimus.
3. Dux hostēs, __________ timēbant, in fugam facile vertēbat.
4. Frāter dē illō homine, _________ in forō loquēbatur, nōbīs narrābit.
5. Scrīptōrem, __________ librum legēbam, convenīre cupiō.
6. Amīcus tibi ea, __________ ūtilia putābit, dabit.
7. Pauperem, __________ prōdesse possumus, nōn neglegimus.
8. Multī dīvitiās, ___________ vītam beātam facere nōn possunt, assequī cōnantur.
9. Id, ___________ sentiō, dīcam. Ea, ___________ sentiō, dīcam.
10. Litterās, _________ nunc scrībō, tibi mittam.
11. Crēdam iīs, ___________ semper vērum dīcunt.
12. Id, _________ dīcis, vērum est.
13. In urbe, ________ in ōrā maris est, vīvit.
14. Eōs, __________ officia sua neglegēbant, reprehendēbāmus.
13. lekce
166
15. Equitēs pellunt hostēs, ___________ impetum peditēs sustinēre nōn poterant.
16. Tyrannus saepe virōs fortēs, __________ verbīs et prōmissīs persuādēre nōn poterat, vī cōgēbat et
crūdēliter pūniēbat.
17. Semper iīs, ________ hominēs irrīdent, aderō.
18. Pauca dīcam dē illīs bellīs, _______ nunc populus Rōmānus gerit.
19. Multī eōs, _________ pārent, timent.
20. In hōc templō Graecī colēbant deās, ________ statuās hīc vidēre potestis.
21. Ea, _________ multī bona esse putant, ego mala putō.
22. Eum, _________ pecūniam magnam dēbēbant, timēbant.
5. Z následujících dvou vět vytvořte pomocí vztažného zájmena souvětí
1. Exercitus hostium prīncipem persequitur. Exercitus magnus est.
2. Amīcī nōbīs adsunt. Amīcōs amāmus.
3. Multae gentēs erant. Rōmānī cum gentibus bella gerēbant.
4. Mīlitēs oppidum oppugnābant. Oppidum fortiter dēfendēbātur.
6. Doplňujte sloveso ve správném tvaru. Dávejte pozor, zda se jedná o větu vztažnou
nebo akuzativ s infinitivem.
1. Nōtum est hominēs, quī in illā regiōne (vīvere) __________, sententiam suam dīcere nōn (posse)
________.
2. Lēgātī Caesarī nuntiant mīlitēs omnibus rēbus, quae necessāriae (esse) ________, egēre.
3. Seneca scrībit nūllum dolōrem, quī magnus (esse) __________, longum (esse) ________. (podle
Sen. epist. 30, 14)
4. Nōn ignōrāmus multōs prīncipēs, quī iterum (ēligere) _______ cupiunt, odium plēbis vītāre
(studēre) _________.
5. Cīvēs, quī bene dē rē pūblicā (merērī) ___________, honōribus ā prīncipibus (afficere)
_________ cōnstat.
6. Nihil videō (esse) ______ in hōc P. Sullā, iūdicēs, odiō dignum, misericordiā digna multa. (Cic.
Sull. 88)
7. Převeďte označenou část věty do pasiva nebo do aktiva
1. Nuntiī ad imperātōrem veniēbant et hostēs illam regiōnem vastāre dīcēbant.
2. Nēminem miseriam nostram intellegere posse putābāmus.
3. Nūllum hominem deum putāre possumus.
4. Haeduī lāmentābantur Suēbōs sē bellō premere.
5. Mē magnās iniūriās tolerāre cōgunt.
6. Eōs, quī nōbīs nocēre nōn possunt, nōn timēmus.
7. Ille homō senātōrēs multīs iniūriīs afficit.
8. Cicero dīcēbat illum hominem senātōrēs multīs iniūriīs afficere.
9. Odium et invidiam facile vītābis. (Cic. fin. 2, 26, 84)
10. Iī, quī hostēs vīvōs capient et iūdicibus trādent, magnō praemiō afficientur.
11. Iī, quī hostēs vīvōs capient et iūdicibus trādent, ā prīncipe magnō praemiō afficientur.
8. Odpovězte latinsky na otázky
Cuius cōnsiliō pārēbant?
Quem puerī mīrārī solent?
Quō dōnō philosophus dēlectābitur?
Quid vītāre studēmus?
Quid hominēs verērī solent?
Ā quō auxilium petētis?
Quī mōns summus est?
13. lekce
167
9. Doplňte tvary záporných zájmen a zájmenných adjektiv
nēmō, nihil, nūllus, neuter, ūllus
1. _________ homō immortālis est.
2. In illā urbe _________ emere poteram.
3. _________ sine sapientiae studiō beātus esse potest.
4. __________ cōnsul bonus erat.
5. Sunt hominēs, quī ________ crēdunt.
6. ________ aciem, ________ perīculum timēbant.
7. Iūdex bonus perītusque ________ movētur.
8. Servus ā ________ pūniēbātur, sed tamen valdē timēbat.
9. In multīs contrōversiīs __________ pars vincere potest.
10. ___________ respondēbimus.
11. Tibi iam __________ prōmittam.
12. Illae mulierēs _________ offendēbant.
13. ________ animal alterī pār est. (Sen. epist. 113, 15)
10. Doplňte správný tvar a přeložte
1. Miseriam _________ (tōtus) regiōnis lāmentābantur.
2. Illa mulier _______ (alius) prōdest, sed sibi obest.
3. Multa nōbīs dē perīculīs __________ (uterque) bellī narrābat.
4. Rēs ab __________ (alter) cōnsule bene gerēbātur.
5. Cōnsilium ________ (alter) cōnsulis ā senātū nōn probābitur.
6. Ei _________ (sōlus) ā senatū praemium tribuētur.
7. (Nūllus) _______ habet spem salūtis aegrōtus, quem ad intemperantiam55
medicus hortātur. (Sen.
epist. 123, 17)
8. Neque _________ (ūllus) oppidum, neque ___________ (ūllus) domus impetum hostium
sustinēre poterat.
9. (Alius) _______ rēs nunc (tōtus) ________ est, (alius) ______ mēns mea. (Cic. Att. 9, 10, 3).
10. (Nūllus) _________ videō fīnem malī. (Cic. Att. 9, 18, 2)
11. Doplňujte zájmenná adjektiva a zájmena ve správném tvaru a vysvětlete rozdíl
1. Pater _________ (ipse – sōlus) hanc domum aedificābat.
2. ________ (alter – alius) pācem servāre cōnābantur, ____________ (alter – alius) bellum pācī
antepōnēbant.
3. ________ (alter – alius) _________ (alter – alius) interrogābat.
4. _________ animal (neuter – nūllus) necābunt.
5. _________ (uter – quis) ēligent?
6. Sibi _________ (ipse – sōlus) pecūniam quaerēbat.
12. Doplňte do vět výrazy ipse nebo sōlus. Je-li možné použít obě slova, vysvětlete
významový rozdíl.
1. _______ sapiēns scit amāre. ________ sapiēns amīcus est. (Sen. epist. 81, 12)
2. Sīc omnēs arbitrābuntur nōn istīus __________ hoc esse facinus. (podle Cic. Verr. II 4, 68)
3. Multī senēs _______ vīvunt.
4. Dīcēbat ita; sed et ________ errābat et aliōs etiam errāre cōgēbat. (Cic. Brut. 284)
5. Audentēs fortūna iuvat, piger _________ sibi obstat. (Sen. epist. 94, 28)
6. _________ Mamertīna („mamertinský“) cīvitās istum pūblicē commūnī cōnsiliō laudat. (podle
Cic. Verr. II 4, 15)
55
intemperantia, ae, f. „nemírnost, nezdrženlivost, bezuzdnost“
13. lekce
168
13. Přeložte
1. lidé celého světa, rozkazovat celé provincii, celý národ
2. děti jiné ženy, poslouchat jiného vládce
3. obě obce, oba otroci, obě města
4. žádní lidé, žádní živočichové
5. slova samotného krále
6. námořníci žádné z lodí (ze dvou)
7. Starají se pouze o sebe. Starají se sami o sebe.
8. Nemůžu to všechno sám udělat.
9. Nic nevím. Vím, že nic nevím.
10. Nikdy nepíše dopisy. Někdy čte knihy.
11. Nikdo nepláče. Nic neříká.
12. Kdo se neraduje?
14. Nahraďte participium vztažnou větou nebo naopak
1. Imperātor mīlitibus urbem nostram dēfendentibus auxilium mittet.
2. Omnēs sacerdōtem, quī dīs immolābat, vidēre poterant.
3. Ibi vōcēs hominum graviter de condiciōnibus vītae querentium audīre poterās.
4. Bene labōrantibus praemia magna tribuuntur.
5. Puerum flentem iuvāre cōnābāmur.
6. Iī, quī rēbus novīs studēbant56
, poenā gravī afficiēbantur.
7. Librī illīus scrīptōris eōs, quī legunt, valdē dēlectant.
8. Discipulī aliōs irrīdentēs ā magistrīs castīgārī dēbent.
9. Ei, quī peccat, ignōscī potest.
10. Homō, quī in summō perīculō rīdet, stultus aut īnsānus putārī solet.
15. Doplňte věty tak, aby byly gramaticky správně a měly přijatelný význam
Magister est homō, quī
Magister est homō, cuius
Magister est homō, cui
Magister est homō, quem / ad quem …
Magister est homō, quōcum / dē quō / ā quō …
Māter est fēmina, quae
Māter est fēmina, cuius
Māter est fēmina, cui
Māter est fēmina, quam / ad quam …
Māter est fēmina, quācum / dē quā / ā quā …
Amīcī sunt hominēs, quī
Amīcī sunt hominēs, quōrum
Amīcī sunt hominēs, quibus
Amīcī sunt hominēs, quōs
Amīcī sunt hominēs, quibuscum / dē quibus / ā quibus …
Canēs sunt animālia, quae
Canēs sunt animālia, quōrum
Canēs sunt animālia, quibus
Canēs sunt animālia, quae
Canēs sunt animālia, quibuscum / dē quibus / ā quibus …
56
rēbus novīs studēre „pokoušet se o státní převrat“
13. lekce
169
16. Přeložte do češtiny
1. Turpe est aliud sentīre, aliud loquī. (Sen. epist. 24, 19)
2. Peccāre certē licet nēminī. (Cic. parad. 3, 20)
3. Spem magnam habeō in Balbō, ad quem dē tē saepe scrībō. (podle Cic. fam. 1, 7, 1)
4. Malum est cōnsilium, quod mūtārī nōn potest. (Publil. sent. M, 54)
5. Sīc cēnseō et id ipsum, quod dīcis, expectō. (Cic. leg. 3, 49)
6. Est enim proprium stultitiae aliōrum vitia cernere, oblīvīscī suōrum. (Cic. Tusc. 3, 30, 73)
7. Appārēbat illās litterās nōn esse ipsīus. (Cic. Att. 12, 32, 1)
8. Hoc, dē quō nunc agimus,57
id ipsum est, quod ūtile appellātur. (Cic. off. 2, 3, 9)
9. Cupit dīcere nihil posse ad beātam vītam dēesse sapientī. (Cic. fin. 5, 28)
10. Quī sine timōre est, sine trīstitiā est. (Sen. epist. 85, 24)
11. Lībertās est nūllī reī servīre. (podle Sen. epist. 51, 9)
12. Ea, quae audiō, dissimulāre58
nōn possum. (podle Cic. Catil. 4, 14)
13. Is placēre populō potest, cui placet virtūs? (podle Sen. epist. 29, 11)
14. Deī nūllā rē egentēs et inter sē dīligunt et hominibus cōnsulunt. (podle Cic. nat. deor. 1, 122)
15. Est enim mundus quasi commūnis deōrum atque hominum domus aut urbs utrōrumque. (Cic. nat.
deor. 2, 154)
16. Ita fātō placet, fortūnam nūllīus reī eōdem semper locō stāre. (podle Sen. dial. 12, 7, 10)
17. Uveďte slovo popsané definicí
1. vir, quī in templō est et sacrificia cūrat
2. id, quod discimus
3. pars corporis, quā scrībimus aut rēs tenēmus
4. id, quod diem sequitur
5. rēs, quam equī trahunt
6. locus, quī in mediā urbe esse solet et in quem incolae conveniunt
18. Vytvořte definici
mīles
schola
cōnsul
liber
mortuus
19. Přeložte do latiny
1. Často se bojíme toho, co neznáme.
2. Který z obou bratří bude říkat pravdu?
3. Který z (více) bratří píše básně?
4. V mnoha oblastech není nikomu dovoleno mluvit o chybách vládce.
5. Nikde jsme ji nemohli najít.
6. Už to nikdy neudělám.
7. Chápali jsme, že nemůžeme ničeho dosáhnout.
8. Lidé, kteří stáli na hoře, mohli pozorovat lodi, které se přibližovaly do přístavu.
9. Koho pokládáte za moudrého člověka?
10. Které zvíře je nazýváno přítelem člověka?
11. Všichni chápali, že není žádná naděje na záchranu.
12. Potkával jsem člověka, kterému jsi podobný.
13. V Řecku byla města, jejichž krása byla slavná i ve vzdálených provinciích.
57
agō, ere, ēgī, āctum: zde „jednat o“, „projednávat“
58
dissimulō, āre, āvī, ātum „zatajit, zamlčet“
13. lekce
170
14. Čí je ten dům?
15. Moudří lidé říkají, že ten, kdo neumí umírat, neumí žít.
16. Často je dobré nedělat to, co dělají ostatní lidé.
17. Ten, kdo žije pouze pro sebe (přel. dativem), nemůže být šťastný.
18. Mnoho lidí nevěřilo poslům, kteří říkali, že stát je ve velkém nebezpečí.
19. Někteří lidé si myslí, že si nic nezaslouží (nejsou ničeho hodni).
20. Je známo, že ti, kteří se odvažují říkat svůj názor, nejsou často ostatními chváleni, ale káráni.
20. Odhadněte, zda se jedná o kladnou či zápornou vlastnost. Následně upřesněte svůj
odhad na základě vět. Ověřte ve slovníku a uveďte příbuzná adjektiva nebo slovesa.
pietās, perversitās, hūmanitās, levitās, clēmentia, patientia, sollertia, audācia, impudentia, crūdēlitās
1. Est incrēdibilis hominum perversitās, quī mē scelerum gravium accūsant.
2. Multī hominēs perversitātem mōrum queruntur.
3. Venit ad mē etiam Q. Fufius properāns, scelus accūsāns Pompeī, levitātem et stultitiam senātūs.
(podle Cic. Att. 9, 5, 1)
4. Pīsōnis hūmanitās, virtūs, amor in („k, vůči“) omnēs nōs magnus est. (podle Cic. fam. 14, 1, 4)
5. Clēmentia eius nōta et laude digna erat.
6. Nihil in corpore inūtile, nihil sine causā est, itaque nūlla ars imitārī sollertiam nātūrae potest.
(podle Cic. nat. deor. 1, 92, 36)
7. Vide eōrum exempla, quōrum laudāmus patientiam, ut Sōcratis. (Sen. dial. 2, 18, 5)
8. Vōs dubitābitis iūdicēs, tantam istīus audāciam, tantam crūdēlitātem, tantam iniūriam vindicāre59
?
(Cic. Verr. II 2, 109)
9. Summō cum studiō, summā cum audāciā pugnābant.
10. Pietās est voluntās grāta in („k, vůči“) parentēs. (podle Cic. Planc. 80)
11. Vir bonus plēnus pietātis ergā („k, vůči“) deōs est. (podle Sen. epist. 76, 23)
12. O impudentiam mīram60
! Dē meā domō dīcere audēs? (Cic. har. resp. 30)
21. Přečtěte si následující text a odpovězte na otázky
Dē Gallīs (podle Caesara,61
zkráceno a upraveno)
In omnī Galliā eōrum hominum, quī nōbilēs sunt, genera sunt 2 (duo). Plēbs paene servōrum habētur
locō, quae nihil audet per sē, nūllō adhibētur cōnsiliō. Nōbilibus in hōs eadem omnia sunt iūra, quae
dominīs in servōs. Dē hīs 2 (duōbus) generibus alterum est druidum, alterum equitum.
Illī rēbus dīvīnīs intersunt, sacrificia pūblica ac prīvāta prōcūrant, religiōnēs interpretantur. Ad hōs
magnus adulēscentium numerus disciplīnae causā concurrit magnōque hī sunt apud eōs honōre. Nam
ferē dē omnibus contrōversiīs pūblicīs prīvātīsque cōnstituunt. Hī certō annī tempore in fīnibus
Carnutum, quae regiō tōtīus Galliae media habētur, cōnsīdunt in locō cōnsecrātō. Hūc omnēs, quī
contrōversiās habent, conveniunt eōrumque dēcrētīs iūdiciīsque pārent. Alterum genus est equitum. Hī
omnēs in bellō versantur.
Nātiō est omnis Gallōrum admodum dēdita religiōnibus atque ob eam causam, quī graviter aegrōtī
sunt quīque in proeliīs perīculīsque versantur, prō victimīs hominēs immolant. Mercurium valdē
colunt. Hunc omnium inventōrem artium putant, hunc viārum atque itinerum ducem, hunc ad
quaestūs pecuniae mercātūrāsque habēre vim magnam arbitrantur. Post hunc Apollinem et Martem et
Iovem et Minervam. Dē hīs eandem ferē quam reliquae gentēs habent opīniōnem: Apollinem morbōs
dēpellere, Minervam operum atque artificiōrum initia trādere, Iovem imperium caelestium tenēre,
Martem bella rēgere. Huic ea, quae bellō capiunt, plērumque dēvovent.
59
vindicō, āre, āvī, ātum „trestat“
60
Zvolání v akuzativu (tzv. akuzativ zvolací)
61
Gaius Iulius Caesar. Commentarii belli Gallici 6, 13,1 – 17, 3. (Caes. Gall. 6, 13,1 – 17, 3)
13. lekce
171
Odpovězte na otázky
1. Najděte v textu vazby akuzativu s infinitivem. Po jakých výrazech následuje?
2. Kurzívou označené tvary zájmen hic, is a ille nahraďte jmény, která zastupují.
3. Najděte tvary zájmenných adjektiv a určete je.
4. Určete pád vztažných zájmen.
5. Určete tučně vyznačená slova.
Vyberte pravdivá tvrzení o druidech
1. rozhodují pouze ve sporech mezi soukromými osobami
2. jako učitelé nemají u mládeže příliš velkou autoritu
3. do jejich působnosti spadají veřejné oběti
4. při rozhodování si zjišťují názory řadových členů kmene
5. po celý rok poskytují právní služby na území Karnutů
6. jejich soudní rozhodnutí jsou ostatními respektována
7. patří mezi urozenou vrstvu společnosti
8. mají přidělené svoje speciální otroky
Odpovězte na otázky
1. Ke jménům římských božstev obsažených v textu uveďte jejich řecké protějšky.
2. Kult jakého boha byl pro Galy důležitý? Co z toho lze odvodit?
3. Myslíte, že Galové skutečně uctívali římské bohy?
4. Se kterými slovy v textu souvisejí přejatá slova votivní, konstituce, viktimizace, nacionalizmus,
morbidita, konkurence?
5. Najděte další příklady přejatých slov spojených s výrazy v textu.
Slovní zásoba
admodum velmi, příliš, zcela
Apollō, inis/ōnis, m. Apollo, Apollón
artificium, iī, n.
opera atque artificia
umění, řemeslo, umělecká činnost
díla řemeslná a umělecká, řemesla a umění
Carnutēs, um, m. Karnutové, keltský kmen
caelestis, e
caelestēs, ium, m.
nebeský
nebešťané, bohové
concurrō, ere, currī, cursum sbíhat se, spěchat
cōnsecrātus, a, um zasvěcený, posvátný
cōnsīdō, ere, sēdī, sessum usazovat se, zasedat na soud
dēcrētum, ī, n. rozhodnutí, rozsudek
dēditus, a, um oddaný, odevzdaný
dēpellō, ere, pulī, pulsum zahánět, odstraňovat, odvracet
dēvoveō, ēre, vōvī, vōtum zasvětit, zaslíbit, proklínat
druidēs, um, m. druidové
ferē skoro, téměř, asi, přibližně
hūc sem
immolō, āre, āvī, ātum obětovat
interpretor, ārī, ātus sum vysvětlit, vyložit, přeložit
inventor, ōris, m. vynálezce
locus, ī, m.
locō +gen. +ak. habēre
místo
pokládat koho (ak.) za koho (gen.) (dosl. na místě koho )
Mārs, Martis, m. Mars
mercātūra, ae, f. obchod, obchodování
Mercurius, iī, m. Mercurius
Minerva, ae, f. Minerva
paene skoro, téměř, málem
13. lekce
172
plērumque většinou
prōcūrō, āre, āvī, ātum spravovat, starat se o, mít na starosti
quaestus, ūs, m. zisk, výdělek
quam jako
versō, āre, āvī, ātum
versor, ārī, ātus sum
obracet, otáčet
obracet se, žít, být (někde), pobývat, účastnit se
victima, ae, f. obětní zvíře, oběť (i přeneseně)
Živá slova
Amicus alter ego.
Cui prodest? Cui bono?
Nihil novi sub sole.
Nihil obstat.
Nullum crimen sine poena.
Status quo.
Status quo ante.
Qui pro quo?
Quod licet Iovi, non licet bovi.
Et alii (et al.), et alia (et al.)
Totum pro parte. Pars pro toto.
Nemo dat quod non habet.
bōs, bovis, m. i f. býk, vůl, kráva
crīmen, minis, n. obvinění, žaloba, vina, zločin kriminál, kriminálník
licet, ēre, licuit i licitum est je dovoleno, možno, lze licence
status, ūs, m. postoj, stanovisko, stav stát
14. lekce
173
14. lekce
Gramatika
STUPŇOVÁNÍ ADJEKTIV
Latinská adjektiva se mohou stupňovat a vyjadřovat tak různou míru vlastnosti. Jednotlivé stupně se
označují těmito termíny:
první stupeň (např. „krátký“): pozitiv
druhý stupeň (např. „kratší“): komparativ
třetí stupeň (např. „nejkratší“): superlativ
Komparativ a superlativ se tvoří pomocí koncovek, které jsou stejné pro adjektiva 1. a 2. deklinace i
pro adjektiva 3. deklinace.
KOMPARATIV
Komparativ se tvoří pomocí koncovek -ior, -ius, které se přidávají ke genitivnímu kmeni (vzniká
odtržením koncovky genitivu singuláru). Koncovka -ior je pro maskulina a feminina, koncovka -ius
pro neutra. Komparativ všech adjektiv je tedy dvojvýchodný.
nom. sg. pozitivu gen. sg. mask. gen. kmen nom. sg. komparativu
longus, a, um long-ī long- long-ior, long-ius „delší“
pulcher, chra, chrum pulch-ī pulchr- pulchr-ior, pulchr-ius „krásnější“
ācer, cris, cre ācr-is ācr- ācr-ior, ācr-ius „ostřejší“
brevis, e brev-is brev- brev-ior, brev-ius „kratší“
fēlīx fēlīc-is fēlīc- fēlīc-ior, fēlīc-ius „šťastnější“
Všechny komparativy se skloňují podle 3. deklinace, a to včetně komparativů utvořených od adjektiv
1. a 2. deklinace. Na rozdíl od pozitivu adjektiv 3. deklinace však mají v ablativu singuláru koncovku e,
v genitivu plurálu -um a v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu neuter -a. Skloňují se tedy
podle vzorů pro souhláskové kmeny, tj. podle vzoru mīles pro maskulina a feminina a podle vzoru
corpus pro neutra.
m., f. n.
sg. nom. brev-ior brev-ius
gen. brev-iōr-is
dat. brev-iōr-ī
ak. brev-iōr-em brev-ius
vok. brev-ior brev-ius
abl. brev-iōr-e
pl. nom. brev-iōr-ēs brev-iōr-a
gen. brev-iōr-um
dat. brev-iōr-ibus
ak. brev-iōr-ēs brev-iōr-a
vok. brev-iōr-ēs brev-iōr-a
abl. brev-iōr-ibus
Tvary jednotlivých pádů tvoříme tak, že od genitivu singuláru odtrhneme koncovku -is a ke kmeni
(zakončenému na -ior-) přidáváme příslušné koncovky. Kromě akuzativu a vokativu singuláru neuter,
které jsou podle pravidla o neutrech shodné s nominativem singuláru, se ve všech ostatních pádech
musí objevit sufix -ior-. Jeho přítomnost je nezbytná k odlišení komparativu od jiných tvarů (srov.
14. lekce
174
např. pozitiv brev-ēs a komparativ brev-iōr-ēs). V některých případech by vypuštěním sufixu -iorvznikaly
negramatické tvary.
Porovnání skloňování pozitivu adjektiva 3. deklinace a komparativu
pozitiv komparativ
m., f. n. m., f. n.
sg. nom. brev-is brev-e brev-ior brev-ius
gen. brev-is brev-iōr-is
dat. brev-ī brev-iōr-ī
ak. brev-em brev-e brev-iōr-em brev-ius
vok. brev-is brev-e brev-ior brev-ius
abl. brev-ī brev-iōr-e
pl. nom. brev-ēs brev-ia brev-iōr-ēs brev-iōr-a
gen. brev-ium brev-iōr-um
dat. brev-ibus brev-iōr-ibus
ak. brev-ēs brev-ia brev-iōr-ēs brev-iōr-a
vok. brev-ēs brev-ia brev-iōr-ēs brev-iōr-a
abl. brev-ibus brev-iōr-ibus
SUPERLATIV
Superlativ se tvoří třemi způsoby, které prochází napříč deklinacemi. Pro volbu jednoho ze tří sufixů
tedy není rozhodující, zda se jedná o adjektivum 1. a 2. deklinace nebo o adjektivum 3. deklinace.
Superlativ je vždy zakončen na -us, -a, -um a skloňuje se zcela pravidelně jako adjektivum 1. a 2.
deklinace.
1. -issimus, a, um
Tento typ tvoření superlativu se vyskytuje nejčastěji. Přípona -issimus se přidává ke genitivnímu
kmeni adjektiva v pozitivu (získáme ho odtržením genitivní koncovky), např.:
nom. sg.
pozitivu
gen. sg
mask.
gen. kmen nom. sg. superlativu
longus, a, um long-ī long- long-issimus, long-issima, long-issimum „nejdelší“
brevis, e brev-is brev- brev-issimus, brev-issima, brev-issimum „nejkratší“
fēlīx fēlīc-is fēlīc- fēlīc-issimus, fēlīc-issima, fēlīc-issimum „nejšťastnější“
2. -rimus, a, um
Pomocí přípony -rimus tvoří superlativ adjektiva, která mají v nominativu singuláru pozitivu tvar pro
maskulina zakončený na -er (např. pulcher, ācer). Na rozdíl od předchozího typu se přípona -rimus
připojuje přímo k tvaru nominativu singuláru maskulina, např.:
nom. sg. pozitivu nom. sg. superlativu
pulcher, chra, chrum pulcher-rimus, pulcher-rima, pulcher-rimum „nejkrásnější“
ācer, cris, cre ācer-rimus, ācer-rima, ācer-rimum „nejostřejší“
3. -limus, a, um
Tento typ tvoření superlativu se vyskytuje pouze u šesti adjektiv zakončených v nominativu singuláru
na -lis, -le:
facilis, e snadný, lehký
difficilis, e nesnadný, těžký
14. lekce
175
similis, e podobný
dissimilis, e nepodobný, odlišný
humilis, e nízký
gracilis, e štíhlý, jemný
Přípona -limus se přidává ke genitivnímu kmeni adjektiva v pozitivu.
pozitiv superlativ
nom. sg. gen. sg. gen. kmen nom. sg.
facilis, e facil-is facil- facil-limus, facil-lima, facil-limum
difficilis, e difficil-is difficil- difficil-limus, difficil-lima, difficil-limum
similis, e simil-is simil- simil-limus, simil-lima, simil-limum
dissimilis, e dissimil-is dissimil- dissimil-limus, dissimil-lima, dissimil-limum
humilis, e humil-is humil- humil-limus, humil-lima, humil-limum
gracilis, e gracil-is gracil- gracil-limus, gracil-lima, gracil-limum
Ostatní adjektiva zakončená na -lis, -le jsou v superlativu zakončena na -issimus, např. ūtilis
„užitečný“, ūtilissimus „nejužitečnější“.
NEPRAVIDELNÉ STUPŇOVÁNÍ
Několik adjektiv se v latině stupňuje nepravidelně. Podobně jako v jiných jazycích se jedná o
adjektiva bonus, malus, magnus, parvus a multus.
pozitiv komparativ superlativ
bonus, a, um „dobrý“ melior, melius „lepší“ optimus, a, um „nejlepší“
malus, a, um „špatný, zlý“ peior, peius „horší“ pessimus, a, um „nejhorší“
magnus, a, um „velký“ maior, maius „větší“ maximus, a, um „největší“
parvus, a, um „malý“ minor, minus „menší“ minimus, a, um „nejmenší“
multus, a, um „mnohý, četný“ plūrēs, plūra „četnější, více“ plūrimus, a, um „nejčetnější“
U adjektiva multus je v komparativu uveden tvar plurálu plūrēs, plūra, protože v singuláru se
používají pouze tvary neutra plūs „více“.62
Kromě nominativu a akuzativu plūs se v singuláru objevuje
v kombinaci s některými slovesy ještě tvar genitivu plūris.
Nepravidelné komparativy a superlativy se skloňují stejně jako pravidelné. Jedinou výjimkou je
komparativ plūrēs, plūra, který má v genitivu plurálu koncovku -ium (plūrium), ostatní tvary jsou
pravidelné.
Komparativy a superlativy od adjektiv magnus a parvus se používají také pro vyjádření věku. V tomto
významu bývají někdy doplněny výrazem nātū, tj. „rodem, narozením, věkem“:
maior (nātū) „starší“ maximus (nātū) „nejstarší“
minor (nātū) „mladší“ minimus (nātū) „nejmladší
OPISNÉ STUPŇOVÁNÍ
Opisné stupňování spočívá v přidávání adverbií s významem „více“ a „nejvíce“ před tvary pozitivu.
V klasické latině se jedná o okrajový způsob stupňování, protože opisně se stupňuje pouze skupina
adjektiv 1. a 2. deklinace, která mají před koncovkou -us, -a, um vokál (např. industrius „pilný“,
idōneus „vhodný“, dubius „pochybný“ atd.). V komparativu se před tvar pozitivu přidá adverbium
magis „více“, v superlativu maximē „nejvíce“.
pozitiv komparativ superlativ
industrius, a, um magis industrius, a, u maximē industrius, a, um
62
Srov. používání adjektiva multus s počitatelnými a nepočitatelnými substantivy, viz 3. lekce.
14. lekce
176
idōneus, a, um magis idōneus, a, um maximē idōneus, a, um
dubius, a, um magis dubius, a, um maximē dubius, a, um
Adjektiva zakončená na -quus však do této skupiny nepatří a stupňují se pravidelně, např. antīquus, a,
um „starý“ – antīquior, ius „starší“ – antīquissimus, a, um „nejstarší“.
Opisně stupňovaná adjektiva se skloňují ve všech stupních podle 1. a 2. deklinace, v komparativu a
superlativu předchází před tvary jednotlivých pádů nesklonné adverbium magis nebo maximē.
ROZŠÍŘENÍ
Adjektiva bez pozitivu nebo s omezeným užitím pozitivu
Také některá další adjektiva se stupňují nepravidelně nebo nemají tvary pro všechny stupně. Mezi
významnější z nich patří např.:
pozitiv komparativ superlativ
– interior, ius
vnitřnější, vnitřní
intimus, a, um
nejvnitřnější
exterus, a, um
vnější, cizozemský
exterior, ius
vnější
extrēmus, a, um
nejzazší
īnferus, a, um
dolní
īnferior, ius
nižší, spodnější
īnfimus, a, um nejnižší
īmus, a, um
superus, a, um
horní
superior, ius
hořejší, vyšší
suprēmus, a, um nejhořejší, poslední
summus, a, um nejvyšší“
– citerior, ius
bližší, na blíže položené straně
citimus, a, um
nejbližší (velmi málo používáno)
– propior, ius
bližší
proximus, a, um
nejbližší
– ulterior, ius
zadnější
ultimus, a, um
nejzazší
– prior, ius
přednější
prīmus, a, um
první
posterus, a, um
následující, příští
posterior, ius
pozdější
postrēmus poslední
postumus narozený po smrti otce, pohrobek
Pozitivy uvedené v tabulce se používají pouze ve speciálním významu a v určitých spojeních, např.
posterō diē „následujícího dne“, dī superī „nebeští bohové“, dī īnferī „podsvětní bohové“, mare
īnferum „spodní moře, tj. Tyrhénské“, mare superum „horní moře, tj. Jaderské“, exterae natiōnēs „cizí
národy“.
V substantivizované formě se vyskytuje např. superī, ōrum, m. „nebešťané“, īnferī, ōrum, m.
„podsvětí“, exterī, ōrum, m. „cizinci“ nebo posterī, ōrum, m. „potomci“.
Některé superlativy mohou označovat také část celku, např. summus mōns „vrchol hory“, prīmō vēre
„na začátku jara“, extrēmus pōns „konec mostu“.
Pro porovnávání dvou věcí nebo osob, které se liší pouze jednou vlastností (např. velikostí), latina
nepoužívá adjektiva v pozitivu jako čeština (např. „malý – velký stůl“), ale komparativy (tedy vlastně
„menší – větší stůl“). Latinské komparativy je v tomto případě vhodné překládat do češtiny adjektivy
v pozitivu.
Stejný princip se uplatňuje i u výše uvedených komparativů. Např. ve dvojici citerior – ulterior
znamená citerior „ležící z této strany, blíže k nám“ a ulterior „ležící dále od nás“. Provincie Gallia
citerior je tedy „Přední Galie, Galie předalpská“ (tj. blíže Římu) a Gallia ulterior „Zadní Galie, Galie
zaalpská“ (tj. dále od Říma).
14. lekce
177
STUPŇOVÁNÍ ADVERBIÍ
Stupňování adverbií úzce souvisí se stupňováním adjektiv. Jako komparativ adverbií se používá tvar
komparativu pro neutra v akuzativu singuláru, který je shodný s nominativem a končí na -ius.63
Superlativ adverbií se vytváří ze superlativu příslušného adjektiva stejným způsobem jako ostatní
adverbia od adjektiv 1. a 2. deklinace. Od genitivu singuláru se odtrhne koncovka a ke vzniklému
genitivnímu kmeni se přidá koncovka -ē.
Při stupňování adverbií je proto nutné nejprve vytvořit komparativ a superlativ příslušného adjektiva a
následně vybrat či vytvořit tvar adverbia, např.:
pozitiv komparativ superlativ
longē
(pozit. adj. longus, a, um)
long-ius
(komp. adj. longior, ius)
long-issimē
(superl. adj. longissimus, a, um)
breviter
(pozit. adj. brevis, e)
brev-ius
(komp. adj. brevior, ius)
brev-issimē
(superl. adj. brevissimus, a, um)
pulchrē
(pozit. adj. pulcher, chra, chrum)
pulchr-ius
(komp. adj. pulchrior, ius)
pulcher-rimē
(superl. adj. pulcherrimus, a, um)
ācriter
(pozit. adj. ācer, cris, cre)
ācr-ius
(komp. adj. ācrior, ius)
ācer-rimē
(superl. adj. ācerrimus, a, um)
similiter
(pozit. adj. similis, e)
simil-ius
(komp. adj. similior, ius)
simil-limē
(superl. adj. simillimus, a, um)
NEPRAVIDELNÉ A OPISNÉ STUPŇOVÁNÍ
Adverbia od nepravidelně stupňovaných adjektiv vytváří komparativ a superlativ ve většině případů
stejným způsobem jako ostatní adverbia, výjimkou je komparativ od nepravidelného pozitivu
magnopere a superlativ od multum. Pozitiv těchto adverbií je nepravidelný.
pozitiv komparativ superlativ
bene
(pozit. adj. bonus, a, um)
melius
(komp. adj. melior, melius)
optimē
(superl. adj. optimus, a, um)
male
(pozit. adj. malus, a, um)
peius
(komp. adj. peior, peius)
pessimē
(superl. adj. pessimus, a, um)
magnopere
(pozit. adj. magnus, a, um)
magis maximē
(superl. adj. maximus, a, um)
paulum, nōn multum
(pozit. adj. parvus, a, um)
minus
(komp. adj. minor, minus)
minimē
(superl. adj. minimus, a, um)
multum
(pozit. adj. multus, a, um)
plūs
(komp. sg. neutra plūs)
plūrimum
(superl. adj. plūrimus, a, um)
Adverbia od opisně stupňovaných adjektiv se stupňují také opisně s použitím magis a maximē, např.
arduē „obtížně“ – magis arduē „obtížněji“ – maximē arduē „nejobtížněji“.
63
Srov. adverbia typu multum, která mají i v pozitivu tvar neutra v akuzativu singuláru.
14. lekce
178
VYJÁDŘENÍ SROVNÁNÍ
POZITIV
Pozitiv lze srovnávat pomocí různých výrazů, např. tam… quam „tak… jako“, aequē… ac/atque
„stejně… jako“.
Ille ōrātor nōn est tam clārus quam Cicero. Onen řečník není tak slavný jako Cicero.
Mihi aequē cārus est ac tibi. Je mi stejně drahý jako tobě.
KOMPARATIV
Komparativ se nejčastěji používá pro porovnávání dvou osob nebo věcí. Porovnávanou osobu nebo
věc budeme označovat termínem 1. člen srovnání a osobu nebo věc, se kterou se srovnává, termínem
2. člen srovnání. V české větě „V létě jsou dny delší než noci“ je tedy prvním členem srovnání
substantivum „dny“ a druhým členem srovnání substantivum „noci“.
U latinského komparativu lze srovnání vyjádřit dvěma způsoby.
Quam „než“
Konstrukce s quam „než“ je stejná jako v češtině. Po komparativu adjektiva následuje quam a 2. člen
srovnání, který je ve stejném pádě jako 1. člen. Pád prvního členu je určen funkcí ve větě (podmět,
předmět,…), např.:
Equus celerior est quam homō. Kůň je rychlejší než člověk.
Similior sum patrī quam mātrī. Jsem více podobný otci než matce.
Rōmam maiōrem quam Prāgam esse nōtum est. Je známo, že Řím je větší než Praha.
Ablativ srovnávací
Srovnání lze vyjádřit také pomocí ablativu bez předložky, který se označuje termínem ablativ
srovnávací. První člen srovnání je v nominativu nebo akuzativu a druhý člen srovnání v ablativu,
např.:
Equus celerior homine est. Kůň je rychlejší než člověk.
Meliōrēs magistrīs vestrīs estis. Jste lepší než vaši učitelé.
Nihil celerius lūce esse scīmus. Víme, že nic není rychlejší než světlo.
Oba způsoby srovnání nejsou v některých případech volně zaměnitelné.
Ablativ srovnávací lze použít pouze v případě, že první člen srovnání je v nominativu nebo akuzativu
bez předložky. Je-li první člen srovnání v jiném pádě, vyjadřuje se srovnání pomocí quam.
Equus celerior homine est. Kůň je rychlejší než člověk.
Similior sum patrī quam mātrī. Jsem více podobný otci než matce.
Ablativ srovnávací se používá v případě, že druhým členem srovnání je vztažné zájmeno.
Fāma, quā nihil est celerius, mox venit. Brzy přichází pověst, nad níž není nic rychlejšího.
Srovnání pomocí quam se musí použít tehdy, když se porovnávají dvě adverbia, slovesa nebo
adjektiva.
Fīlius noster melius legit quam scrībit. Náš syn lépe čte, než píše.
Magis fortiter quam prūdenter agēbant. Jednali více/spíše statečně než rozvážně.
Ille homō nōn minus dīves quam impius erat. Ten člověk byl ne méně bohatý než hanebný
(tj. byl stejně bohatý i hanebný).
SUPERLATIV
Superlativem se vyjadřuje nejvyšší míra vlastnosti v porovnání se všemi ostatními osobami nebo
věcmi (např. „největší ze všech“). Srovnání lze vyjádřit dvěma způsoby.
14. lekce
179
Předložky ex, dē, inter
Druhý člen srovnání následuje po předložce ē/ex nebo dē s ablativem. Někdy se může objevit také
předložka inter s akuzativem.
Cicero clārissimus ex/dē ōrātōribus Rōmānīs est. Cicero je nejslavnější z římských řečníků.
Quod mare maximum ex/dē omnibus (sc. maribus) est? Které moře je ze všech největší?
Graecī inter omnēs gentēs doctissimī erant. Řekové byli ze všech národů nejučenější.
Genitiv srovnávací
Druhý člen srovnání může být také ve tvaru genitivu, který se označuje termínem genitiv srovnávací.
Cicero clārissimus ōrātōrum Rōmānōrum est. Cicero je nejslavnější z římských řečníků.
Ille diēs longissimus omnium (sc. diērum) est. Onen den je nejdelší ze všech (tj. dní).
ABSOLUTNÍ KOMPARATIV A SUPERLATIV
Komparativy a superlativy adjektiv i adverbií se mohou vyskytnout samostatně bez druhého členu
srovnání, který nejen není vyjádřen přímo v textu, ale není ani zřejmý z kontextu. Označujeme je
termínem komparativ absolutní a superlativ absolutní. Jedná se o historicky starší užití
komparativu a superlativu, které původně vyjadřovaly intenzitu.
Absolutní komparativ
Může vyjadřovat menší i větší intenzitu, význam v konkrétní větě je určen kontextem. Do češtiny se
překládá různě, většinou pozitivem adjektiva nebo adverbia doplněným o vhodné adverbium, např.
„poněkud, příliš, trochu moc“:
Epistula tua brevior est. Tvůj dopis je poněkud krátký.
Tvůj dopis je příliš krátký.
Tvůj dopis je trochu moc krátký.
Absolutní superlativ
Absolutní superlativ se označuje také termínem elativ. Vyjadřuje vysoký stupeň vlastnosti. Do češtiny
se překládá pozitivem adjektiva nebo adverbia doplněným o vhodné adverbium, např. „velmi“,
případně adjektivem s předponou pře-:
Fābulam nōtissimam puerīs narrāmus. Vyprávíme dětem velmi známý / obecně známý příběh.
In urbe pulcherrimā vīvunt. Bydlí ve velmi krásném / překrásném městě.
Epistulam tuam dīligentissimē legam. Tvůj dopis si přečtu velmi pozorně.
Někdy je vhodnější přeložit superlativ absolutní českým adjektivem či adverbiem v prvním stupni.
Jedná se zejména o charakteristiky osob, kde latina často používá superlativ, v češtině však může být
zesílení adjektiva vnímáno jako násilné, např.:
O clārissimī et optimī cīvēs, salūtī vestrae cōnsulite! Slavní a dobří občané, starejte se o svoji
záchranu!
MODIFIKACE VÝZNAMU KOMPARATIVU A SUPERLATIVU
Význam komparativu a superlativu adjektiv i adverbií může být modifikován dalšími výrazy.
Komparativ
Ve spojení s komparativem se používají např. výrazy:
multō mnohem urbs multō pulchrior mnohem krásnější město
nihilō o nic lēx nihilō melior o nic lepší zákon
aliquantō poněkud homō aliquantō stultior o něco / poněkud hloupější člověk
paulō o trochu carmen paulō melius o trochu lepší báseň
14. lekce
180
tantō o tolik via tantō longior o tolik delší cesta
quantō –
tantō
o kolik –
o tolik
Quantō celerius, tantō peius labōrat. O co pracuje rychleji, o to pracuje
hůře.
quō – eō čím – tím Quō doctior, eō modestior est. Čím je učenější, tím je skromnější.
Superlativ
Superlativ adjektiv a adverbií může být doplněn např. těmito výrazy:
quam „co“, případně tvary slovesa posse
Quam dīligentissimē labōrāmus. Pracujeme co nejpečlivěji.
Labōrāmus quam dīligentissimē possumus. Pracujeme, co nejpečlivěji můžeme.
Quam pulcherrimam domum habēre cupimus. Toužíme mít co nejkrásnější dům.
longē, vel „zdaleka“, ut „jak“
Discipulōs hortāmur, ut maximē possumus. Povzbuzujeme žáky, jak/co nejvíce můžeme.
Fabius scrīptor longē antiquissimus est. Fabius je zdaleka nejstarší spisovatel.
Hic morbus vel gravissimus est. Tato nemoc je zdaleka nejtěžší.
ut – ita „čím – tím“
Ut doctissimus erat, ita modestissimus erat. Čím byl učenější, tím byl skromnější.64
64
Do češtiny se překládá stejně jako quō- eō s komparativem.
14. lekce
181
Slovní zásoba
aestimō, āre, āvī, ātum posuzovat, hodnotit, vážit si, pokládat za
aliquando někdy
amīcus, a, um přátelský
arbor, oris, f. strom
asper, era, erum drsný, obtížný, nebezpečný, přísný
audācia, ae, f. odvaha, drzost, opovážlivost
avārus, a, um lakomý, hrabivý, nenasytný
Catō, ōnis, m. Cato
cēdō, ere, cessī, cessum odcházet, ustupovat, vzdávat se
commodus, a, um
commodum, ī, n.
přiměřený, vhodný, prospěšný
pohodlí, prospěch, výhoda, užitek, výsada
coniūnx, coniugis, m., f. manžel, manželka
cōnsuētūdō, inis, f. zvyk, obvyklý způsob života
contentus, a, um +abl. spokojený, spokojující se (s něčím), kdo si vystačí (s něčím)
cūr proč
dēsistō, ere, dēstitī, – přestat
dīves, itis
dītior, ius
dītissimus, a, um
bohatý
bohatší
nejbohatší
dubius, a, um pochybný, nejistý
dūrus, a, um tvrdý
falsus, a, um
falsum, ī, n.
lživý, nepravdivý, falešný, neupřímný
lež, nepravda, výmysl
ferōx, ōcis zuřivý, divoký, zpupný
fidēlis, e věrný, spolehlivý
fingō, ere, fīnxī, fictum tvořit, představovat si, vymýšlet si, předstírat
imperātor, ōris, m. vojevůdce, velitel
titul císařů (např. imperātor Augustus)
incommodus, a, um
incommodum, ī, n.
nepohodlný, nevhodný, nepříznivý
nepohodlí, neštěstí
indoctus, a, um nevzdělaný
ingēns, entis ohromný, velmi velký, nesmírný
inimīcitia, ae, f. nepřátelství
iuvenis, e (kompar. iūnior)
iuvenis, is, m.
mladý
mladík, mladý člověk
lābor, ī, lāpsus sum uklouznout, spadnout, udělat chybu
levis, e lehký, bezvýznamný, povrchní
libēns, entis
libenter
rád (adjektivum), ochoten
rád (adverbium), ochotně
lūx, lūcis, f. světlo
magis více, spíše
māteriēs, ēī, f. látka, hmota, dříví, příčina, zárodek
metus, ūs, m. strach
multitūdō, inis, f. množství, množství lidí, dav
ōtium, iī, n. volný čas, nečinnost, neúčast ve veřejném životě,ústraní
permaneō, ēre, mānsī, (mānsum),
mānsūrus
zůstat, setrvat
polliceor, ērī, pollicitus sum slibovat
14. lekce
182
quam než (srovnání po komparativu)
co (se superlativem)
jako (srovnání s pozitivem)
jak (tázací a zvolací)
reperiō, īre, repperī, repertum najít, objevit, vymyslet, dozvědět se
senex, senis (kompar. senior)
senex, senis, m.
starý, vysokého věku
starý člověk, stařec
subigō, ere, ēgī, āctum podrobit, donutit
superbia, ae, f. pýcha, zpupnost
tam
tam… quam
tak
tak… jako
terribilis, e hrozný, strašný
tunc tehdy
usque
usque ad
stále, pořád
až do, až k
valētūdō, inis, f. zdraví
vērō avšak, však
vultus, ūs, m. obličej, tvář, pohled, výraz obličeje
14. lekce
183
Cvičení
1. Doplňte tabulku (u adjektiv uvádějte tvary pro všechny rody)
pozitiv komparativ superlativ
altus, a, um altior, altius altissimus, a, um
maestus, a, um
celer, ris, e
fortissimus, a, um
dissimillimus, a, um
humilis, e
sapientissimus, a, um
brevior, ius
crūdēlis, e
industrius, a, um
multus, a, um
optimus, a, um
magnus, a, um
minus
ācerrimē
difficilius
male
stultē
2. Vyskloňujte uvedená spojení
moudřejší muž, vyšší hora, kratší čas, šťastnější matka
3. Vystupňujte adjektiva v uvedených spojeních
amīcī cārī, dolōrem gravem, homine fēlīcī, cīvibus nōbilibus, tempora dūra, mulierum pulchrārum, iter
rēctum, uxōrī trīstī, negōtium facile, avis celeris
pecūnia magna, multās arborēs, animālis parvī, fideī bonae, rem dubiam
4. Utvořte abl. sg., nom. a gen. pl. od spojení substantiva s adjektivem v pozitivu a
komparativu
arbor alta arbor altior
carmen pulchrum carmen pulchrius
rēs levis rēs levior
iuvenis audāx iuvenis audācior
condiciō dūra condiciō dūrior
coniūnx fidēlis coniūnx fidēlior
domus magna domus maior
vitium parvum vitium minus
5. Převeďte do opačného čísla
urbis antiquiōris, cornū ācrius, magistrātum sevēriōrem, cīvēs līberiōrēs, scelera nōtiōra, mulier
dīligēns, epistulā longiōre, verba similia, virō validiōrī, formārum terribilium, rēbus magis necessāriīs,
iūdiciīs iūstiōribus
14. lekce
184
6. Doplňte délky a vyberte adverbia (kde je více možností, uveďte je)
care, utile, acie, dure, prudenter, severe, gratius, dubius, sero, feliciter, male, turpe, cerne, iucunde,
materie, audacius, paupere, cottidie, optime, vive, civile, plurimum, pare, plus, parte
7. Vytvořte požadované pády
mulier hostis carmen animal similis simile pulchrior pulchrius
gen. sg.
ak. sg.
abl. sg.
nom. pl.
gen. pl.
8. Doplňte délky a označte tvary, které mohou být genitivem plurálu
morientium, aurum, aurium, arbitrare, leviorum, ingenium, liberum, multum, poetarum, magistratum,
rerum, magistrum, navium, pulchrum, manuum, miserum, peiorum, ministrorum, exemplarium,
ipsarum, ipsum, difficilium, parentum, officium, humiliorum, matrimonium, iudiciorum, graviorum,
honorum, carum, clariorum, sacrificium, certiorem
9. Stupňujte adverbia v uvedených spojeních
bene dormiō, facile discis, similiter respondent, multum flēbant, longē abestis
breviter, sed sapienter loquēbātur
10. Najděte chyby a opravte je
1. Quid clārior est lūce?
2. Mihi cōnsilia ūtilissima et facilissima dabunt.
3. Miserrimīs adiuvāre aequum est.
4. Servī tuī celerius quam meīs labōrābant.
5. Puerī librōs multiōrēs quam parentēs legēbant.
6. Omnēs facillimī errāre possumus.
7. Cūr eum superbiōrem Tarquiniī putās?
8. Sed ille nōn dēsistit dē nōbīs asperiōre loquī. (podle Cic. Att. 2, 22, 2)
9. Rēs ūtilissimās emī nōn possunt.
11. Slova dejte do správného tvaru (komparativ, superlativ). Je-li více možností, uveďte je
a vysvětlete rozdíl ve významu.
1. Id tantum amīcīs (fidēlis) ____________ dīcam.
2. Quae regiō (pulcher) _____________ est?
3. Multī hominēs condiciōnēs vītae suae (miser) ___________ putant.
4. Illum (bonus) ____________ omnium nostrum esse nōn putāmus.
5. Multae rēs (facile) __________ intellegī nōn possunt.
6. Magister noster id (male) ____________ quam vōs explicat.
7. Nihil est (difficilis) ___________ quam magnō dolōrī paria verba reperīre. (Sen. dial. 11, 3, 3)
8. Rem (ūtilis) __________, (honestus) _________, (necessārius) __________ ab scrīptōre neglegī
putābāmus.
9. Verba indoctōrum quam doctōrum (vērus) __________ esse possunt.
10. Caesar quam (celeriter) __________ in Galliam venīre studet.
11. Dē lībertāte, quā nihil est (dulce) __________, loquēbantur.
12. Hic diēs nostrīs longē (gravis) ___________ erat. (podle Caes. Gall. 5, 43, 5)
13. Hominī, quō nēmō (dignus) __________ est, honōrēs tribuentur.
14. Quis vestrum (multus) ___________ rēs habet?
14. lekce
185
15. Iuvenēs (fortis) __________, sed nōn (sapiēns) ___________ quam senēs esse solent.
16. Dux Rōmānōrum putābat mīlitēs suōs (audācter) __________ quam hostēs pugnāre.
17. Aliquando cēdere quam pugnāre (bonus) _______ est.
18. Uter rēx (potēns) ___________ erat?
19. Ille vir poēnā (levis) ____________ quam sociī eius afficiētur.
20. Quis vestrum (magnus) ___________ nātū est?
21. Amīcōs quam (multus) __________ habēre cupiēbat.
22. Quid vērī (similis) __________ est?
12. Vyjádřete srovnání. Použijte více způsobů, je-li to možné.
1. Facta (verba) __________ difficiliōra sunt.
2. Quem stultissimum (omnēs) ____________ putās?
3. Nēmō prūdentior (tū) __________ est.
4. Quae cīvitās prūdentissima (cīvitātēs Graecae) _________ erat?
5. Hic (= Tullus Hostilius) nōn sōlum proximō rēgī dissimilis sed ferōcior etiam _________
(Rōmulus) erat. (Liv. 1, 22, 2)
6. Grātior tibi (ego) ____________ est.
7. Quam urbem sordidissimam (urbēs Italiae) ___________ putās?
8. Prīnceps cīvibus magis verbīs (vīs) ___________ persuādēbat.
9. Tum Catō loquēbātur, (quī) _______ erat nēmō prūdentior temporibus illīs. (podle Cic. Lael. 5)
10. Nūllum scelus peius (scelus illīus hominis) ____________ esse putāmus.
11. Ennius erat maior nātū (Plautus et Naevius) ___________. (podle Cic. Tusc. 1, 1, 3)
13. Vymyslete vhodné srovnání
1. Ea mulier pulchrior _________________ erat.
2. Nihil est celerius ___________.
3. Hic vir fēlīcissimus _______________.
4. Nēmō est stultior _______________.
14. Dejte do závislosti na uvedeném výrazu
1. Ille philosophus doctissimus omnium est.
Putāmus
2. Hominēs potestātis cupidissimī multa scelera et multās iniūriās facere audent.
Nōtum est
3. Lībertās omnium rērum cārissima nōbīs esse dēbet.
Multī sapientēs dīcunt
4. Ille homō id, quod cupit, saepe facillimē assequitur.
Audiēbant
5. Nēmō melior tē est.
Putābāmus
6. Caesar in inimīcōs dūrior nōn est.
Cicero ad amīcum suum scrībit
7. Sapiēns sē ipsō contentus est.
Seneca putābat
8. Plūs nocet mihi īra quam iniūria. (podle Sen. dial. 5, 3, 25)
Seneca cēnset
9. Aestāte diēs longiōrēs quam hieme sunt.
Nōtum est
14. lekce
186
15. Převeďte do aktiva nebo do pasiva, je-li to možné
1. Nerō crūdēlissimus ex omnibus imperātōribus Rōmānōrum ā multīs putābātur.
2. Multī potentiōribus blandiuntur.
3. Exilium poenam gravissimam habent.
4. Multō pauciōrēs ōrātorēs bonōs quam poētās reperiēs. (podle Cic. de orat. 1, 11)
5. Cūr deus hominem optimum malā valētūdine aut aliīs incommodīs afficit? (podle Sen. dial. 1, 4,
8)
6. Ille vir rēs difficillimās paucissimīs verbīs explicābit.
16. Přeložte do češtiny a rozlište superlativy či komparativy absolutní a komparativy či
superlativy vyjadřující srovnání
1. Dolor animī gravior est quam corporis. (Publil. sent. D 21)
2. Turpe est aliud loquī, aliud sentīre: quantō turpius aliud scrībere, aliud sentīre. (Sen. epist. 24, 19)
3. Rēs loquitur ipsa, iūdicēs, quae semper valet plūrimum. (Cic. Mil. 53)
4. Gravissimum est imperium cōnsuētūdinis. (Publil. sent. G 8)
5. Quis amīcior quam frāter frātrī? (podle Sall. Iug. 10, 5)
6. Certē ignōrātiō65
futūrōrum malōrum ūtilior est quam scientia. (podle Cic. div. 2, 23)
7. Sunt omnia omnium miseriārum plēnissima. (Cic. Att. 2, 24, 4)
8. Urbem Syrācūsās66
maximam esse Graecārum, pulcherrimam omnium saepe audītis. (podle Cic.
Verr. II 4, 117)
9. Maius mihi dare beneficium nūllum potes. (Cic. fam. 13, 8, 3)
10. Ista tua minimē avāra coniūnx nimium diū dēbet pecūniam populō Rōmānō. (podle Cic. Phil. 2,
113)
11. Semper in proeliō iīs maximum est perīculum, quī maximē timent. (Sall. Catil. 58, 17)
12. Nōn est rēs tam difficilis quam necessāria. (Cic. de orat. 3, 176)
17. Přeložte do latiny
1. Topol je vyšší než dům.
2. Dobří žáci mohou být lepší než jejich učitelé.
3. Kdo je nejslavnější ze všech lidí?
4. Bylo velmi nesnadné vzdělávat jeho syna.
5. Co je ze všeho (tj. ze všech věcí) nejsladší?
6. Král byl ze všech obyvatel nejbohatší, ale nebyl nejšťastnější.
7. Naši básníci píšou mnohem kratší básně než římští.
8. Kdo měl na Sicílii více soch než Verres?
9. Obyvatelé bránící své město bojovali statečněji než nepřátelští vojáci, kteří vedli nespravedlivou
válku.
10. Pracoval nejméně ze všech námořníků.
11. Naši koně byli rychlejší než vaši psi.
12. Moje sestra je hezčí než tvoje dívka.
13. Jsem podobnější matce než můj bratr.
14. Jsem podobnější matce než otci.
15. Nikdo z vás mi není dražší než moje manželka.
16. Jsem starší než můj bratr.
17. Píšeš mi kratší dopisy než svému bratrovi.
18. Proč mi píšeš velmi krátké dopisy?
19. Marcus byl nejmladší ze všech žáků.
20. Bydlí ve větším domě, než máme my.
21. Věci, které jsou mnohými lidmi pokládány za nejmenší, mohou být největší.
65
ignōrātiō, ōnis, f. „neznalost“
66
Syrācūsae, ārum, f. „Syrakusy“
14. lekce
187
22. Je známo, že jsi pilnější než můj syn.
23. Poslové oznamovali, že nepřátelé mají více lodí než Římané.
24. Říkají, že onen král je nejkrutější ze všech.
25. Náš dům je mnohem menší než váš.
26. Pokládají toho spisovatele za lepšího než tebe.
27. Která věc (z těchto dvou) je užitečnější?
28. Mnozí lidé říkají, že v Africe (Africa, ae, f.) žijí nejubožejší lidé ze všech.
18. Přeložte vhodným způsobem komparativy a superlativy adjektiv magnus a parvus
1. Nōs nostrīs exercitibus quid pollicēmur? Multō meliōra atque maiōra. (Cic. Phil. 8, 10)
2. Haec saepe ā maiōribus nātū dīcī nōtum est.
3. Hoc nec mihi placēbat et multō illī minus. (Cic. Att. 14, 8, 1)
4. Senēs sē ipsōs minōrēs nātū esse fingunt. (podle Sen. dial. 10, 11, 1)
5. Quod scelus maius est?
6. Nam ex hīs (verbīs) sententia scrīptōris maximē perspicitur.67
(Cic. inv. 2, 41)
7. Hoc maiōrēs nostrī querēbantur, hoc nōs querimur, hoc posterī nostrī querentur: mōrēs corrumpī,
rēgnāre nēquitiam68
, in dēterius69
rēs hūmānās lābī. (podle Sen. benef. 1, 10, 1)
8. Otium tibi maximē prōderit.
9. Prōvincia in minimō perīculō erat.
10. Sententiam eius maximē laudābilem putō.
11. Virī doctī dē rēbus maximē necessāriīs ad vītam beātam saepe cōgitābant.
12. Maximē necessāriō tempore Rōmānī sociīs auxilium mittunt.
13. Ille vir minimē stultus est.
14. Pecūniam minōrem habēbis. (Sen. epist. 42, 9)
15. Nunc ad nōs minus saepe venit.
19. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
Dē mōribus Rōmānīs (Sallustius,70
upraveno)
První část popisuje dobré římské mravy, druhá ukazuje, jak se následně mravy pokazily.
Igitur domī mīlitiaeque bonī mōrēs colēbantur; concordia maxima, minima avāritia erat; iūs bonumque
apud eōs nōn lēgibus magis quam nātūrā valēbat. Iurgia, discordiās, simultātēs cum hostibus
exercēbant, cīvēs cum cīvibus dē virtūte certābant. In suppliciīs deōrum magnificī, domī parcī, in
amīcōs fidēlēs erant. Audāciā in bellō et aequitāte in pāce sē remque pūblicam cūrābant. Quārum
rērum ego maxima documenta haec habeō:
In bellō saepius vindicābātur in eōs, quī contrā imperium in hostem pugnābant, quam quī signa
relinquere aut cēdere audēbant;
In pāce vērō beneficiīs magis quam metū imperium agitābant et acceptās iniūriās magis ignōscēbant
quam persequēbantur.
Posteā labōre atque iūstitiā rēs pūblica crēscit – rēgēs magnī bellō domantur, nātiōnēs ferae et populī
ingentēs vī subiguntur, Carthāgō ab stirpe dēlētur, cūncta maria terraeque patent. Tunc saevīre fortūna
ac miscēre omnia incipit. Quī labōrēs, perīcula, dubiās atque asperās rēs facile tolerābant, iīs ōtium
dīvitiaeque nocent. Igitur prīmō pecūniae, deinde imperiī cupīdō crēscit: ea quasi māteriēs omnium
malōrum est. Namque avāritia fidem, probitātem cēterāsque artēs bonās subvertit; prō hīs superbiam,
crūdēlitātem, deōs neglegere, omnia vēnālia habēre ēdocet. Ambitiō multōs mortālēs falsōs esse
subigit, aliud clausum in pectore, aliud in linguā prōmptum habēre, amīcitiās inimīcitiāsque nōn ex rē,
67
perspiciō, ere, spexī, spectum „prohlížet, poznat“
68
nēquitia, ae, f. „špatnost, ničemnost“
69
dēterior, ius „horší“, in dēterius „k horšímu“
70
Sallustius. De coniuratione Catilinae 9, 1 – 10, 6. (Sall. Catil. 9, 1 – 10, 6)
14. lekce
188
sed ex commodō aestimāre, magisque vultum quam ingenium bonum habēre. Cīvitās mūtātur,
imperium, quod ante iūstissimum atque optimum erat, crūdēle intolerandumque est.
Odpovězte na následující otázky
1. Najděte komparativy a superlativy adjektiv a adverbií a vytvořte k nim pozitiv ve tvaru vyžadovaném
větou.
2. V jakém významu se objevuje v textu slovo quam?
3. Jaký význam má quam v následujících větách?
Cicero ab amīcō suō epistulam quam longissimam petēbat.
Illam epistulam longissimam, quam valdē exspectō, libenter legam.
Paucī erant tam dīvitēs quam Lucullus.
Quam diū mentiēris?
Quam multī dē vītā queruntur!
4. Určete tvary vyznačených slov (nātūrā, quāru, haec, quī, audēbant, ferae, facile, hīs, mortālēs,
aliud).
5. Jaké významy má v textu předložka in?
Vyberte správná tvrzení o dobrých mravech
Právo se dodržovalo jen díky dobrým zákonům.
Ve válce nedocházelo k dezercím.
Na přátele bylo spolehnutí.
Lidé se pokorně podrobovali trestům ze strany bohů.
Lidé v soukromém životě nerozhazovali peníze.
Římští občané mezi sebou neměli spory.
Veškeré bezpráví se důsledně stíhalo a trestalo.
Vyberte správná tvrzení o špatných mravech
Vláda se stala nesnesitelnou.
Za všechno zlo může touha po penězích a po moci.
Ke zkáze mravů došlo po úspěšné expanzi Říma.
Lidé přestali uzavírat přátelství.
Majetek a nečinnost jsou škodlivé i pro odolné jedince.
Hrabivost vede k přesvědčení, že si lze všechno koupit.
Všichni se začali přetvařovat.
Doplňte synonyma
discordia cōnt… ; sim…
aequitās iūs…
cūnctī o…
metus t…
cupīdō cup…
vērō aut…
tunc tu…
K substantivu doplňte adjektivum, v případě potřeby použijte slovník
audācia, aequitās, avāritia, dīvitiae, iūstitia, probitās, amīcitia, fidēs, concordia, crūdēlitās, cupīdō,
cīvitās, perīculum, superbia, rēx, ambitiō, ingenium, mōs, nātūra
Odpovězte na otázky vztahující se k lexiku
1. Jaké slovo je základem slov concordia a discordia?
2. Jaká mytologická postava je označována vlastním jménem Cupīdō? Jak se nazývá v řecké
mytologii a jaké synonymní označení se pro ni používá v římské mytologii?
14. lekce
189
3. Najděte přejatá slova, která vycházejí z některých slov v textu.
4. Podívejte se na složeniny slovesa vertō, ere, vertī, versum a jejich překlad do češtiny. Znáte
nějaká přejatá slova v češtině nebo v cizích jazycích, která z nich vycházejí?
advertere/animadvertere dávat pozor, pozorovat
āvertere odvracet
convertere obracet, změnit
dīvertere rozcházet se, rozvádět se
ēvertere vyvracet, vyvrátit, zničit, rozbořit
invertere obracet, zaměňovat, překrucovat (slova)
pervertere převrátit, porazit, způsobit rozvrat, zničit (i mravy apod.)
revertī vracet se
subvertere podvracet, podkopat, kácet
5. Uveďte antonymum ke spojení deōs neglegere.
Slovní zásoba
acceptus, a, um přijatý
aequitās, ātis, f. rovnost, vyrovnanost, klidnost, spravedlnost
agitō, āre, āvī, ātum honit, projednávat, vykonávat
ambitiō, iōnis, f. ucházení se o úřad, volební kampaň / agitace, úsilí, ctižádost
certō, āre, āvī, ātum závodit, bojovat, zápasit
clausus, a, um uzavřený, zavřený
concordia, ae, f. svornost, jednota, jednomyslnost, souhlas
cūnctus, a, um celý, veškerý, všechen
cupīdō, inis, f. +gen. touha (po čem)
deinde potom, dále, za druhé (používá se ve výčtech
discordia, ae, f. nesvornost, rozkol, spor, svár, odboj
documentum, ī, n. důkaz, doklad
domī
domī mīlitiaeque
doma
ve válce i v míru
domō, āre, domuī, domitum krotit, ochočit, podmanit, přemáhat, podrobit
ēdoceō, ēre, docuī, doctum důkladně naučit, vyučit
intolerandus, a, um nesnesitelný
iurgium, iī, n. hádka, spor
magnificus, a, um skvělý, nádherný, vznešený
misceō, ēre, miscuī, mixtum míchat, mísit, spojovat, uvádět ve zmatek
parcus, a, um šetrný, spořivý, skromný, střídmý
pectus, oris, n. prsa, hruď; přen. cit, srdce, mysl, myšlenky
prīmō nejprve
probitās, ātis, f. poctivost, bezúhonnost
prōmptus, a, um zjevný, co je po ruce, ihned k dispozici, snadno možný, ochotný
saeviō, īre, īvī, ītum zuřit, řádit (zvíře, živly apod.)
signum, ī, n.
signa relinquere
znamení, signál, prapor, odznak voj. oddílu
zběhnout
simultās, ātis, f. spor, nepřátelství, napětí
stirps, stirpis, f. kořen, původ, rostlina, rod
subvertō,ere, vertī, versum podvracet, vyvracet
supplicium, iī, n. prosba, modlitba, trest
vēnālis, e prodejný, úplatný
vērō však, avšak
vindicō, āre, āvī, ātum
in +ak.
chránit, osvobodit
trestat (koho)
14. lekce
190
Živá slova
A priori.
Citius, altius, fortius.
Cloaca maxima.
Fac melius.
Fama nihil est celerius.
Iunior.
Pares cum paribus facillime congregantur.
Pontifex maximus.
Prior tempore, potior iure.
Recta via brevissima.
Senior.
Summa summarum.
Vis maior.
Plurimum facere, minimum dicere.
Optimum medicamentum quies est.
Non plus ultra.
citō rychle
cloaca, ae, f. kanál, stoka
congregō, āre, āvī, ātum shromažďovat, sdružovat kongregace
medicamentum, ī, n. lék medikament, medikamentózní
pontifex, icis, m. kněz pontifikát
quiēs, ētis, f. klid, odpočinek, spánek
ultrā (adv.) na oné straně, dále, tam, nadto, více ultra- (ultrakonzervativní)
ultrā (předl. s akuz.) na druhou stranu, z oné strany, za; po, nad (časově)
vīs, vim (ak.), vī (abl.), f.
vīrēs, -ium (pl.)
síla, moc, úsilí, násilí
15. lekce
191
15. lekce
Gramatika
KONJUNKTIV PRÉZENTU
Zatímco indikativ slouží ke konstatování, že se nějaký děj uskutečňuje, konjunktiv je slovesný způsob,
který podává děj jako myšlený, vyjadřuje postoj mluvčího k ději apod. Může mít různé významové
odstíny, např. přání, pobídku, podmínku, přípustku, možnost. Základní opozice mezi indikativem a
konjunktivem, označovaná termíny skutečnost – ne-skutečnost, však nevyjadřuje „objektivní“ realitu
vnějšího světa, ale pohled mluvčího na jednotlivé děje (tentýž „objektivní“ děj lze např. podat jako
reálný či nereálný podle záměru mluvčího).
Konjunktiv se používá v hlavních i vedlejších větách, v jednotlivých typech vět může mít různé
významy a funkce. Latina má čtyři konjunktivy, konjunktiv prézentu, imperfekta, perfekta a
plusquamperfekta.
KONJUNKTIV PRÉZENTU SLOVES 1. – 4. KONJUGACE
Konjunktiv prézentu může mít různé významy (viz níže), izolované tvary překládáme zpravidla jako
vyjádření přání pomocí částice ať a tvarem slovesa v přítomném čase (ať chválí, napomíná atd.).
Konjunktiv prézentu se tvoří dvěma způsoby:
od 1. konjugace znakem -e-/-ē-, kterým se nahrazuje kmenový vokál -a-/-ā- (např. laud-a-t >
laud-e-t „ať chválí“)
od 2. – 4. konjugace znakem -a-/-ā-, který se přidává k slovesnému kmeni (např. mone-a-t „ať
napomíná“, leg-a-t „ať čte“, audi-a-t „ať slyší“). Slovesa typu capiō tvoří konjunktiv prézentu
stejně jako slovesa 4. konjugace (např. capi-a-t „ať chytá“). Kmenové vokály -ē- a -ī- se krátí.
Podobně jako některé časy indikativu má konjunktiv prézentu v první osobě singuláru aktiva příponu
-m. Před osobními příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu.
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace
typ capiō
4. konjugace
zakončení
kmene
-ā- -ē- souhláska souhláska/-ī- -īakt.
sg. 1. laud-e-m
ať chválím
mone-a-m
ať napomínám
leg-a-m
ať čtu
capi-a-m
ať chytám
audi-a-m
ať slyším
2. laud-ē-s mone-ā-s leg-ā-s capi-ā-s audi-ā-s
3. laud-e-t mone-a-t leg-a-t capi-a-t audi-a-t
pl. 1. laud-ē-mus mone-ā-mus leg-ā-mus capi-ā-mus audi-ā-mus
2. laud-ē-tis mone-ā-tis leg-ā-tis capi-ā-tis audi-ā-tis
3. laud-e-nt mone-a-nt leg-a-nt capi-a-nt audi-a-nt
pas. sg. 1. laud-e-r mone-a-r leg-a-r capi-a-r audi-a-r
2. laud-ē-ris mone-ā-ris leg-ā-ris capi-ā-ris audi-ā-ris
3. laud-ē-tur mone-ā-tur leg-ā-tur capi-ā-tur audi-ā-tur
pl. 1. laud-ē-mur mone-ā-mur leg-ā-mur capi-ā-mur audi-ā-mur
2. laud-ē-minī mone-ā-minī leg-ā-minī capi-ā-minī audi-ā-minī
3. laud-e-ntur mone-a-ntur leg-a-ntur capi-a-ntur audi-a-ntur
15. lekce
192
Od deponentních sloves se tvoří konjunktiv stejně jako od ostatních sloves, mají však pouze pasivní
tvary s aktivním významem.
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace
typ capiō
4. konjugace
sg. 1. hort-e-r
ať povzbuzuji
vere-a-r
ať se bojím
loqu-a-r
ať mluvím
pati-a-r
ať trpím
largi-a-r
ať rozdávám
2. hort-ē-ris vere-ā-ris loqu-ā-ris pati-ā-ris largi-ā-ris
3. hort-ē-tur vere-ā-tur loqu-ā-tur pati-ā-tur largi-ā-tur
pl. 1. hort-ē-mur vere-ā-mur loqu-ā-mur pati-ā-mur largi-ā-mur
2. hort-ē-minī vere-ā-minī loqu-ā-minī pati-ā-minī largi-ā-minī
3. hort-e-ntur vere-a-ntur loqu-a-ntur pati-a-ntur largi-a-ntur
KONJUNKTIV PRÉZENTU SLOVESA ESSE
Konjunktiv prézentu slovesa esse:
sg. 1. sim „ať jsem“
2. sīs
3. sit
pl. 1. sīmus
2. sītis
3. sint
U složenin se před tvary slovesa esse přidává předpona (např. absim „ať jsem nepřítomen“, adsim „ať
jsem přítomen“, obsim „ať škodím“ atd.). Sloveso prōsum a possum vytváří konjunktiv prézentu podle
stejných pravidel jako dosud probrané tvary:
prōsim „ať prospívám“, prōsīs, prōsit, prōsīmus, prōsītis, prōsint;
possim „ať můžu“, possīs, possit, possīmus, possītis, possint.
U slovesa posse se tedy ve všech tvarech konjunktivu prézentu objevuje -ss-.
TIPY
Shoda a podobnost tvarů
U 3. a 4. konjugace je v 1. osobě singuláru aktiva i pasiva shodný tvar v konjunktivu prézentu i
indikativu futura I:
legam ať čtu, budu číst legar ať jsem čten, budu čten
capiam ať chytám, budu chytat capiar ať jsem chytán, budu chytán
audiam ať slyším, budu slyšet audiar ať jsem slyšen, budu slyšen
Některé formálně shodné koncovky nejsou ve skutečnosti znakem téhož času a způsobu, ale vyjadřují
odlišné časy a způsoby, protože se jedná o slovesa různých konjugací.
Příklady záměn s konjunktivem prézentu 1. konjugace:
laudēs ať chválíš konjunktiv prézentu 1. konjugace
monēs napomínáš indikativ prézentu 2. konjugace
legēs budeš číst indikativ futura I 3. konjugace
Příklady záměn s konjunktivem prézentu 3. konjugace:
legās ať čteš konjunktiv prézentu 3. konjugace
15. lekce
193
laudās chválíš indikativ prézentu 1. konjugace
V některých případech je shoda či podobnost tvarů způsobena také podobností slovních základů jako
celku nebo jejich zakončením na vokál -e- nebo -i-, např.:
legās (legō, ere) „ať čteš“ legās (legō, āre) „posíláš“
creās (creō, āre) „volíš“ videās (videō, ēre) „ať vidíš“
somniās (somniō, āre) „sníš, blouzníš“ audiās (audiō, īre) „ať slyšíš“
parēs (parō, āre) „ať připravuješ“ pārēs (pāreō, ēre) „posloucháš“ pariēs (pariō, ere) „porodíš“
Shody či podobnosti mohou vznikat i mezi slovesy a jmény, např.:
statuās ať stanovíš konj. préz. od statuō, ere
sochy ak. pl. od statua, ae, f.
laudēs ať chválíš konj. préz. od laudō, āre
chvály nom., ak., vok. pl. od laus, dis, f.
moneās ať napomínáš konj. préz. od moneō, ēre
vīneās vinice, vinohrady ak. pl. od vīnea, ae, f.
FUNKCE KONJUNKTIVU PRÉZENTU VE VĚTĚ HLAVNÍ
Konjunktiv prézentu může mít v hlavní větě různé významy.
Přání (konjunktiv přací)
Konjunktiv prézentu vyjadřuje přání splnitelné v přítomnosti (tj. přání, které se podává jako věc, která
může nastat). Přání může být zdůrazněno pomocí částice utinam „ať, kéž“. Do češtiny se překládá
pomocí přacích vět s částicí „ať“ nebo „kéž“ a slovesem v přítomném čase.
(Utinam) bene labōrent. Ať dobře pracují.
(Utinam) vivat. Ať žije.
(Utinam) sānī sītis. Ať jste zdraví.
Negace se u konjunktivu přacího vyjadřuje pomocí záporky nē:
(Utinam) nē fleant. Ať nepláčou.
(Uttinam) nē pūniāmur. Kéž nejsme trestáni.
(Utinam) nē amīcīs obsint. Kéž neškodí přátelům.
Pobídka, zákaz (konjunktiv vybízecí, zakazovací)
Konjunktiv prézentu může vyjadřovat také pobídku nebo rozkaz. Používá se zejména v 1. osobě
plurálu, případně ve 3. osobě singuláru a plurálu, ve kterých doplňuje imperativ. Může se však objevit
i ve 2. osobě singuláru a plurálu. Do češtiny ho překládáme rozkazovacím způsobem nebo stejně jako
konjunktiv přací.
Properēmus. Pospěšme.
Praeterita omittāmus. Pomiňme věci minulé.
Grātiam faciās. Poděkuj.
Klasická latina nevyjadřuje zákaz negovaným imperativem, ale pomocí jiných prostředků. Jedním
z nich je konjunktiv prézentu se záporkou nē, který vyjadřuje jak zákaz, tak zápornou pobídku.
Nē exspectēs! „Nečekej!“ Nē mē moneās! „Nenapomínej mě!“
Nē exspectētis! „Nečekejte!“ Nē vereāminī! „Nebojte se!“
Nē exspectēmus! „Nečekejme!“ Nē molestus sīs! „Neotravuj!“
15. lekce
194
Záporky u konjunktivu
Latinské konjunktivy mohou být negovány jak záporkou nōn, tak záporkou nē. Užívání záporek se řídí
funkcí konjunktivu, nikoliv tím, zda se jedná o konjunktiv prézentu, imperfekta, perfekta nebo
plusquamperfekta. Záporka nē se používá u konjunktivů, které jsou tzv. volitivní, tj. mají významový
odstín vůle (vyjadřují např. přání, zákaz, pobídku, přípustku). U ostatních typů konjunktivů se používá
záporka nōn.
Významy konjunktivu prézentu probírané v této lekci jsou volitivního typu, mají proto záporku nē.
Vyjadřuje-li však konjunktiv prézentu např. rozvažování nebo možnost, má záporku nōn (viz např.
lekce 17).
15. lekce
195
Slovní zásoba
accidō, ere, cidī, – padat, dopadnout, stát se, přihodit se
adversus +ak. proti, vůči, k
aedēs, is, f. dům, chrám
carō, carnis, f. maso
cāsus, ūs, m.
cāsū
pád, případ osud, náhoda
náhodou
celebrō, āre, āvī, ātum slavit, oslavovat
cibus, ī, m. jídlo
comedō, ere, comēdī, comēsum sníst
cōnspiciō, ere, spexī, spectum dívat se, spatřit, uvidět
cōnstruō, ere, strūxī, structum stavět, budovat
convincō, ere, vīcī, victum usvědčit, dokázat, vyvrátit
dēns, dentis, m. zub
dignitās, ātis, f. důstojnost, čest
disputō, āre, āvī, ātum dē +abl. mluvit, vykládat, pojednat (vědecky)
ēripiō, ere, ripuī, reptum vyrvat, násilím vzít
ēveniō, īre, vēnī, ventum vyjít, dopadnout (dobře/špatně), dařit se, stát se
ēventus, ūs, m. výsledek, konec, úspěch, událost
excellēns, entis výborný, vynikající
faber, brī, m. řemeslník
famēs, is, f. hlad
ferē skoro, téměř
fortuītus, a, um náhodný, nahodilý
grātulor, ārī, ātus sum blahopřát, gratulovat, děkovat
iaceō, ēre, iacuī, –, iacitūrus ležet
imāgō, inis, f. obraz, podobizna (malba, socha, busta,…), představa, přízrak
impleō, ēre, ēvī, ētum naplnit
inquit říká, řekl (používá se k uvození přímé řeči)
invideō, ēre, vīdī, vīsum závidět
laedō, ere, laesī, laesum poškodit, poranit, urazit
merīdiēs, ēī, f. poledne
mordeō, ēre, momordī, morsum kousat
observō, āre, āvī, ātum pozorovat, zachovávat (např. zákony)
parātus, a, um připravený
parcō, ere, pepercī, – , parsūrus +dat. ušetřit (někoho, něco), neubližovat
prōcēdō, ere, cessī, cessum postoupit, předstoupit
prōsperus, a, um šťastný, příznivý
recipiō, ere, cēpī, ceptum
sē recipere
zpět dostat, přijmout
stáhnout se, ustoupit, uchýlit se, zotavit se
satisfaciō, ere, fēcī, factum uspokojit, vyhovět, zadost učinit, omluvit se
scrīptum, ī, n. spis, kniha
sēnsus, ūs, m.
sēnsus commūnis
vnímání, smysl, cit, mínění, smysl (čeho)
zdravý rozum
sentiō, īre, sēnsī, sēnsum vnímat, cítit, poznat, myslet
serpēns, entis, m. had
simulācrum, ī, n. obraz, socha, přelud
speculum, ī, n. zrcadlo
15. lekce
196
suscipiō, ere, cēpī, ceptum přijmout, podstoupit, převzít
tangō, ere, tetigī, tāctum +ak. dotknout se čeho
taurus, ī, m. býk, vůl
varius, a, um různý, různorodý
voluptās, ātis, f. rozkoš, potěšení, požitek
15. lekce
197
Cvičení
1. Určete slovesné tvary
osoba číslo způsob čas rod konjugace překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. 1. on chválí
laedar
possim
imitēmur
cōnstruātis
subigitur
patientur
invidēmus
verear
reperī
comeditis
pollicēminī
aestimēs
permaneat
adveniam
lāberis
morī
oberis
iuvat
2. Vyberte tvary konjunktivu prézentu
flētis, premēris, cōgnōscat, oblīvīsciminī, trādātur, dubiās, negēmus, carent, valeant, creāmur, audent,
māteriem, vītābis, appellēminī, scrībās, trahentur, idōneās, conveniās, sedēs, sōlem, absint, iūdicēs
3. Roztřiďte následující tvary podle toho, od jakého slovesa nebo substantiva jsou
utvořeny. Některé mohou patřit do více kategorií.
serviam, servam, servem, servum, servī, servae, servā, serva, servīs, serviēs, servābar, servās, serviunt,
servantis, servō, serviat, servōs, servientēs, servīte, servārum, servārī, servēs
4. Změňte tvary indikativu futura na konjunktiv prézentu (zachovejte osobu, číslo a rod)
tangent, dūcēs, suscipiet, laedar, iacētis, subigentur, solēbunt, dubitābis, dormiēmus, incident,
appellābitur, dolēbunt, cēnsēbiminī, crēscent, gaudēbis, ēligam, incipiēs, timēbimus, emētis, bibēmus,
vocābitur, prōcēdet
5. Určete a přeložte tvary slovesa esse a jeho složenin
adsum, adsīs, prōsunt, prōderat, sīmus, obest, possint, poteris, intersītis, prōderimus, oberō, supersint,
praeeris, aberat, dēsunt, dēsim, prōdes!, adeste, erātis, possim, prōsītis, erāmus, obsint, dēeram,
interesse, aberunt, es!, nē absītis, eritis
6. K rozkazu doplňte zákaz
pellite claude
appellā dormīte
cape largīminī
15. lekce
198
movē este
properāte abes
mīrāre patiminī
prōdeste cēde
7. Přiřaďte gramatické určení a slovesný tvar
afficiāris 1. os. pl. ind. fut. pas.
bibāmus 1. os. pl. konj. préz. akt.
cavētis 1. os. sg. ind. préz. pas.
custodiātis 2. os. pl. ind. préz. akt.
dormī 2. os. pl. konj. préz. akt.
invideant 2. os. sg. imp.
licet 2. os. sg. ind. préz. akt.
mordent 2. os. sg. konj. préz. akt.
nuntiās 3. os. pl. ind. préz. akt.
occupātur 3. os. pl. konj. préz. akt.
prodēmur 3. os. sg. ind. préz. akt.
reprehendī 3. os. sg. ind. préz. pas.
scrībor inf. préz. pas.
8. Přeložte do latiny
ať neslibuje, kéž se smějí, setrvejme!, nepřekážej!, ať pomohou!, nepochybujme!, neplačte!, ať
nenaříká!, kéž nehřešíte!, ať žije, ať neopouštějí, volte!, neobviňujte!, přísahej!, neboj se!, ať rostou, ať
nepije!, zažeňte!, utečme!, nevěřte!, ať si zasloužím, mluvte!, ať netrpí, kéž nejsou zrazeni, ať táhne,
kéž jsou dojímáni, ať je přijata, ať jsou drženy, ať sedí, kéž jsme podporováni, nezpívej!
9. Doplňte tvary
accūsō videō mittō accipiō pūniō
accūsās
accipiēbant
vidēbitur
mittātur
acciperis
pūniunt
pūnī
accūsēris
pūniant
vidērī
accipiēns
mittēris
pūniēbat
accūsāminī
vidēte
mittentēs
accipiar
videor
10. Najděte tvary, které z gramatického hlediska nepatří mezi ostatní
1. laudāris, appellāmus, hortātur, legātur, cōgitant, servātis
2. iacēs, dēlent, observētis, habēmus, pollicēminī, implet
3. cōnstruātur, ēveniat, comedantur, cūrat, cōnspiciantur, ēripiāmur
15. lekce
199
4. dēleātur, parcātur, scrībēbant, laedam, permaneāmus, gaudeat
5. tangī, audī, observārī, recipī, cōnstruī, invidērī
11. Použijte slova z nabídky a vytvořte přání k narozeninám. Vymyslete další přání
Diem natālem tuum celebrāmus. Omnēs tibi grātulantur et dīcunt:
diū vīvere, iūcundē et fēlīciter vīvere, sānus esse, bonōs amīcōs semper habēre, omnia prōspera tibi
ēvenīre, aegrōtus esse, puerōs malōs habēre, multīs rēbus dēlectārī posse, auxiliō amīcōrum carēre,
rēbus necessāriīs egēre,cōnsilia bona capere,…
utinam
utinam nē
12. Doplňte písmeno nebo písmena tak, aby věta byla gramaticky správně. Je-li více
možností, uveďte je.
1. Imit…mur eōs, quī nova discere nōn dēsistunt.
2. Utinam lice…t ei vērum dīcere.
3. Fac…mus id, quod bonum esse cēnsēs.
4. Utinam nē puerī fame mor…ntur.
5. Utinam ad tē venīre et tēcum loqu… pos….
6. Nusquam e…, quī ubique71
est. (Sen. epist. 2, 2)
7. Vitium esse voluptātem crēd…mus. (Sen. epist. 59, 1)
8. Utinam nē multitūdinem sequ…ntur.
9. Nihil melius inven…tur.
10. Ignōsc…, obsecrō72
tē. (Cic. Att. 11, 7, 6)
11. Post longum tempus tē libentissimē vid…
13. Přeložte do češtiny
1. Nē putētis mē nihil facere.
2. Rem potius videāmus quam verba.
3. Sīc vīvāmus, sīc loquāmur: parātōs nōs inveniat atque impigrōs73
fātum. (Sen. epist. 107, 12)
4. Utinam salūtī nostrae cōnsulere possīmus! Dignitātī certē cōnsulēmus. (Cic. fam. 15, 1, 6)
5. Grātī sīmus adversus deōs, grātī adversus hominēs, grātī adversus eōs, quī nōs aut nostrōs
adiuvant. (podle Sen. benef. 5, 17, 7)
6. Fortēs sīmus adversus fortuīta. (Sen. epist. 65, 24)
7. Sīmus igitur contentī hīs (= philosophīs). (Cic. fin. 5, 5,13)
8. Utinam sōlī sint ea (= verba) nōta tibi. (Ovid. epist. 16, 240)
9. Salūtī enim potius eōrum cōnsulam quam voluntātī. (Cic. Verr. II 2, 11)
10. Utinam tam facile vēra invenīre possim quam falsa convincere. (Cic. nat. deor. 1, 91)
11. Nunc ea videāmus quae contrā74
ab hīs disputārī solent. (Cic. acad. prior. 40)
12. Tum Cato loquēbātur quō erat nēmō ferē senior temporibus illīs, nēmō prūdentior; nunc Laelius et
sapiēns et amīcitiae glōriā excellēns dē amīcitiā loquētur. (Cic. Lael. 5)
14. Přeložte do latiny
1. Nic nedělejte proti jeho vůli.
2. Radostnější je dávat než přijímat.
3. Neustupujte lidem, kteří zneužívají své moci.
71
ubique „kdekoliv, všude“
72
obsecrō, āre, āvī, ātum „zapřísahat“
73
impiger, gra, grum „pilný, vytrvalý, čilý“
74
contrā: zde ve významu „proti tomu“
15. lekce
200
4. Krutí vojevůdci přikazují svým vojákům: „Nešetřete město a jeho obyvatele!“
5. Nezáviď lidem, kteří mají více (věcí) než ty.
6. Hadi jsou pokládáni za velmi nebezpečná zvířata.
7. Kéž jsou odměňováni ti, kteří si to zaslouží (jsou hodni odměny).
8. Někteří filozofové se domnívali, že rozkoš je příčinou bolesti.
9. Kéž nepohrdáme lidskou důstojností.
10. Žádné zvíře není věrnější než pes.
11. Vojevůdcům, kteří bojovali s příznivým výsledkem (přel. prostým abl. bez předložky), byly
udělovány velké pocty.
15. Doplňte ke slovesům související substantiva
V citátu jsou uvedena slovesa vztahující se k pěti smyslům.
Roztřiďte slova do skupin vztahujícím se k jednotlivým smyslům.
Význam neznámých slov odhadněte na základě vět či podobnosti s jinými jazyky nebo
přejatými slovy.
Následně význam ověřte ve slovníku.
Zjistěte konjugaci sloves uvedených v citátu.
Eās (rēs) cernimus, audīmus, gustāmus, olfacimus, tangimus. (Cic. div. 2, 9)
audītus, ūs, m.; auris, is, f.; caecus, a, um; carō, carnis, f.; cibus, ī, m.; digitus, ī, m.; gustus, ūs, m.;
imāgō, inis, f.; lingua, ae, f.; nāsus, ī, m.; oculus, ī, m.; olfactus, ūs, m.; sēnsus, ūs, m.; sentiō, īre;
surdus, a, um; simulācrum, ī, n.; tactus, ūs, m.; vīsus, ūs, m.
1. Canēs olfactum meliōrem quam hominēs habent.
2. Nāsus inter oculōs est.
3. Digitī in manibus et pedibus sunt.
4. Caecus est is, quī nihil vidēre potest.
5. Surdus est is, quī nihil audīre potest.
6. In Italiā vīnum bonum gustāre poterant.
7. Nōnnūllī philosophī putābant omnēs sēnsūs nuntiōs vērī esse.
8. In Graeciā multa simulācra deōrum deārumque vidēre potestis.
9. Rōmānī in domibus suīs imāginēs maiōrum suōrum habēbant.
10. Secundum Aristotelem nūllum animal sēnsū gustūs et tactūs caret. (podle Gell. 6, 6, 2)
16. Převeďte označenou část věty do pasiva nebo do aktiva, pokud je to možné
1. Aedēs clāmōre miserrimōrum implētur.
2. Id cāsū accidere nōn potest.
3. Utinam nē omnis spēs ā potentibus mihi ēripiātur.
4. Ille vir, quem nunc vidēre et audīre potestis, ā multīs testibus convincitur.
5. Utinam nē omnia negōtia tū sōlus suscipiās.
6. Iuppiter mortālibus ignem ēripit et Promētheum75
pūnit.
7. Cīvēs in urbem suam sociōs, quī ab hostibus male premēbantur, recipiēbant.
8. Utinam nēmō virum illum scelerātum et impium recipiat!
9. Lēgātī nuntiābant exercitum nostrum prōsperō ēventū pugnāre.
17. Doplňte další větné členy nebo věty a vytvořte co nejdelší větu nebo souvětí
Hominem … vidēbātis
Domūs … cōnstruuntur.
Indoctī … possunt.
… cōgunt.
75
Promētheus, ī, m. „Prométheus“
15. lekce
201
18. Doplňte jméno autora a/nebo díla a převeďte na vazbu akuzativu s infinitivem
1. Nēmō est cāsū bonus. (Sen. epist. 123, 16)
___________ in __________ arbitrātur
2. Taurī neque hominī neque ferae, quam cōnspiciunt, parcunt. (podle Caes. Gall. 6, 28, 2)
__________ scrībit
3. Bona nāscī ex malō nōn possunt. (Sen. epist. 87, 24)
__________ monet
4. Mendācium neque dīcit neque patī potest. (podle Nep. Att. 15, 1)
__________ in librō dē _________ dīcit
5. Cōnsul cum maximā glōriā suā victōrem exercitum Rōmam („do Říma“) redūcit.76
(Liv. 2, 25, 6)
__________ narrat
6. Epicureī77
nostrī Graecē ferē nesciunt nec Graecī Latīnē. (Cic. Tusc. 5, 40)
___________ putābat
7. In magnā cīvitāte multa et varia ingenia sunt. (podle Sall. Catil. 51, 35)
____________ scrībit
19. Přeložte vhodným způsobem slovo medius
1. Mediā nocte Rōmānī castra hostium aggredī statuunt.
2. Media via semper optima putārī potest?
3. Merīdiēs (appellātur) ab eō quod („že“) medius diēs (est). (Varro ling. 6, 2, 4)
4. Inter bellum et pācem medium nihil est. (podle Cic. Phil. 8, 4)
5. Plūra scrībam ad tē posteā; nunc eram in mediō marī. (podle Cic. Att. 5, 12, 3)
6. Iuvenēs ferōcēs in medium inter eās aciēs prōcēdunt. (podle Liv. 1, 25, 1)
20. Spojte části vět
Nē dīcās ea quae nunc ūtilia putantur.
Nē discant sōlum ea quae tua nōn sunt.
Nē mihi dīcātis id cāsū accidere posse.
Nē prōmittātis id quod facere nōn potestis.
Nē putētis id quod iam sciō.
Nē tangās tē meliōrem esse nōn posse.
21. Vyberte správný tvar
1. Tunc dīcere sententiam (audiam, audēbō). (Sen. epist. 117, 1)
2. Iīs est (difficilior, difficiliōribus, difficilius) satisfacere, quī sē Latīna scrīpta dīcunt contemnere.
(podle Cic. fin. 1, 2, 4)
3. Nōn (possunt, potest) beneficium manū tangī: rēs animō geritur. (Sen. benef. 1, 5, 2)
4. Bonum putant esse nōnnūllī id, quod (ūtile, ūtilem) est. (Sen. epist. 120, 2)
5. Contrā (voluntātem, voluptātem) suam id dīcere cōguntur.
6. Nōnnūllī philosophī putābant (voluntātem, voluptātem) summum bonum esse.
7. Officia tua dīligenter (servās, serviēs, serviās).
8. Valētūdinī tuae (servās, serviās, servēs).
9. (sōlem, sōlum) orientem observāre semper mihi placēbat.
10. Id nōn (sōlem, sōlum) meum cōnsilium est, sed etiam vestrum. (Cic. fam. 14, 18, 1)
11. Mōns (summus, sumus) inde bene vidētur.
12. Saepe testēs iniūriārum (summus, sumus), sed nihil dīcimus.
76
redūcō, ere, dūxī, ductum „vést zpět“
77
Epicureus, ī, m. „epikurejec“
15. lekce
202
22. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
Fābulae (Phaedrus, upraveno)78
Sōcratēs ad amīcōs
Vulgāre amīcī nōmen79
, sed rāra est fidēs.
Sōcratēs parvās aedēs sibi cōnstruit,
ex populō sīc nesciō quis eum interrogat:
Cūr tālis vir tam angustam cōnstruis domum?
Utinam, inquit, vērīs hanc amīcīs impleam! (Phaedr. 3, 9)
Serpēns ad fabrum ferrārium
Mordāciōrem quī improbō dente appetit,
hōc argumentō sē dēscrībī sentiat.
In officīnam fabrī venit vīpera.
Quaerit cibum et limam mordet.
Illa contrā80
contumāx:
Cūr mē, inquit, stulta, dente studēs laedere,
omne ferrum quae corrōdō? (Phaedr. 4, 8)
Canis per flūvium carnem portāns
Āmittit meritō proprium quī aliēnum appetit.
Canis per flūmen carnem portābat natāns,
aquārum in speculō videt simulācrum suum,
aliamque praedam ab alterō portārī putāns
ēripere studet.
Et quem tenēbat ōre dīmittit cibum,
nec quem petēbat potest adeō attingere. (Phaedr. 1, 4)
Canēs famēlicī
Stultum cōnsilium nōn modo effectū caret,
sed ad perniciem quoque mortālēs dēvocat.
Corium in flūviō vident canēs.
Id comedere cupiunt, itaque aquam bibere incipiunt.
Sed ruptī moriuntur et id quod petēbant nōn assequuntur. (Phaedr. 1, 20)
Odpovězte na následující otázky
1. Uveďte, ke kterému substantivu patří následující zájmena quem, quae, hanc.
2. Určete pád adjektiva stulta.
3. Najděte slovo, u něhož stačí v nom. sg. maskulina změnit jedno písmeno, abyste dostali jméno
římského císaře.
4. Uveďte synonymum ke slovům aedēs, cōnstruis, flūviō. Dejte je do stejného tvaru jako původní
slova.
5. Najděte konjunktivy prézentu.
6. Najděte vazby akuzativu s infinitivem. V jakém tvaru jsou jejich řídící slovesa?
7. Znáte nějaká další přísloví, příběhy apod., která se vyjadřují ke stejným tématům?
8. Uveďte slova odvozená od stejného slovního kořene jako: mordāx, dīmittere, meritō.
78
Phaedrus. Fabulae. Verš byl v rámci úprav porušen, jeho části jsou však zachovány. Adjektiva jsou proto
někdy oddělena od substantiv, ke kterým patří. Bajky jsou uvedeny poučením, které je následně názorně ukázáno
na příběhu.
79
nōmen amīcī: zde ve významu „jméno přítel“, tj. „slovo přítel“
80
contrā: zde vy významu „na to (řekl)“
15. lekce
203
Slovní zásoba
adeō tak daleko, tak, také
angustus, a, um úzký, těsný, stísněný, chudý
appetō, ere, īvī, ītum +ak. sahat po něčem, toužit, dychtit po něčem
argumentum, ī, n. důkaz, námět, obsah (um. díla), báseň, divadelní
attingō, ere, attigī, attāctum +ak. dotknout se, jíst, pít (tj. dotknout se pokrmu, nápoje)
contumāx, ācis vzdorný, vzdorující, nepoddajný
corium, iī, n. kůže
corrōdō, ere, rōsī, rōsum rozkousat
dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum popsat, vylíčit
dēvocō, āre, āvī, ātum svolávat
dīmittō, ere, mīsī, missum rozeslat, propustit, pustit, odpustit (zejm. o penězích)
effectus, ūs, m. vykonání (něčeho), výsledek, efekt, účinek
famēlicus, a, um hladový
ferrārius, a, um
faber ferrārius
železný, železářský
kovář
flūvius, iī, m. řeka
lima, ae, f. pilník
meritō po zásluze, právem
mordāx, ācis kousavý, ostrý, řezavý
natō, āre, āvī, ātum plavat
nesciō quis někdo (ustrnulý tvar)
officīna, ae, f. dílna
perniciēs, ēī, f. zkáza, zhouba, záhuba, pohroma
quoque také, rovněž
rārus, a, um vzácný, ne častý
ruptus, a, um prasklý, roztržený
vīpera, ae, f. zmije
vulgāris, e všední, obyčejný, obvyklý
Živá slova
Audiatur et altera pars.
Gaudeamus igitur.
Imprimatur.
Pauca loquaris, plurima fac.
Prosit!
Quod bonum, felix, faustum fortunatumque sit! – Q.B.F.F.F.Q.S.
Requiescat in pace. – R.I.P.
Rex mortuus, vivat rex!
Vivat, crescat, floreat!
Sit tibi terra levis. – S.T.T.L.
imprimō, ere, impressī, impressum vtlačit, vtisknout
requiescō, ere, requiēvī, requiētum dojít klidu, odpočívat
16. lekce
204
16. lekce
Gramatika
KONJUNKTIV IMPERFEKTA
Konjunktiv imperfekta může mít různé významy (viz níže), izolované tvary překládáme zpravidla
pomocí kondicionálu přítomného (např. „chválil bych“). Konjunktiv imperfekta se stejně jako
konjunktiv prézentu tvoří od prézentního kmene.
KONJUNKTIV IMPERFEKTA SLOVES 1. – 4. KONJUGACE
Konjunktiv imperfekta se tvoří přidáním osobních přípon k infinitivu prézentu aktiva. V první osobě
singuláru aktiva je osobní přípona -m.
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace
typ capiō
4. konjugace
akt. sg. 1. laudāre-m
chválil bych
monēre-m
napomínal bych
legere-m
četl bych
capere-m
chytal bych
audīre-m
slyšel bych
2. laudārē-s monērē-s legerē-s caperē-s audīrē-s
3. laudāre-t monēre-t legere-t capere-t audīre-t
pl. 1. laudārē-mus monērē-mus legerē-mus caperē-mus audīrē-mus
2. laudārē-tis monērē-tis legerē-tis caperē-tis audīrē-tis
3. laudāre-nt monēre-nt legere-nt capere-nt audīre-nt
pas. sg. 1. laudāre-r monēre-r legere-r capere-r audīre-r
2. laudārē-ris monērē-ris legerē-ris caperē-ris audīrē-ris
3. laudārē-tur monērē-tur legerē-tur caperē-tur audīrē-tur
pl. 1. laudārē-mur monērē-mur legerē-mur caperē-mur audīrē-mur
2. laudārē-minī monērē-minī legerē-minī caperē-minī audīrē-minī
3. laudāre-ntur monēre-ntur legere-ntur capere-ntur audīre-ntur
Konjunktiv imperfekta deponentních sloves lze odvodit od hypotetického infinitivu prézentu aktiva, ve
tvarech se tedy objevuje hortāre-, verēre-, loquere-, patere-, largīre- atd.
1. konjugace 2. konjugace 3. konjugace 3. konjugace
typ capiō
4. konjugace
sg. 1. hortāre-r
povzbuzoval bych
verēre-r
bál bych se
loquere-r
mluvil bych
patere-r
trpěl bych
largīre-r
rozdával bych
2. hortārē-ris verērē-ris loquerē-ris paterē-ris largīrē-ris
3. hortārē-tur verērē-tur loquerē-tur paterē-tur largīrē-tur
pl. 1. hortārē-mur verērē-mur loquerē-mur paterē-mur largīrē-mur
2. hortārē-minī verērē-minī loquerē-minī paterē-minī largīrē-minī
3. hortāre-ntur verēre-ntur loquere-ntur patere-ntur largīre-ntur
Před osobními příponami -m, -t, -nt, -r, -ntur dochází ke krácení předcházejícího vokálu.
16. lekce
205
KONJUNKTIV IMPERFEKTA SLOVESA ESSE A SLOŽENIN
Konjunktiv imperfekta se tvoří pravidelně i od nepravidelných sloves, tj. přidáním osobních přípon k
infinitivu prézentu.
sg. 1. os. esse-m
byl bych
abesse-m
byl bych nepřítomen
prōdesse-m
prospíval bych
posse-m
mohl bych
2. os. essē-s abessē-s prōdessē-s possē-s
3. os. esse-t abesse-t prōdesse-t posse-t
pl. 1. os. essē-mus abessē-mus prōdessē-mus possē-mus
2. os. essē-tis abessē-tis prōdessē-tis possē-tis
3. os. esse-nt abesse-nt prōdesse-nt posse-nt
TIPY
Konjunktivu imperfekta se mohou podobat některé slovesné tvary, např.:
vulneret „ať zraňuje“: konjunktiv prézentu od slovesa vulnerō,vulnerāre;
conteret „bude ničit“: indikativ futura od slovesa conterō, conterere;
verēris „bojíš se“: indikativ prézentu od slovesa vereor, verērī.
V konjunktivu imperfekta musí být obsažen celý infinitiv prézentu aktiva, tedy např. vulnerāret
„zraňoval by“, contereret „ničil by“ nebo verērēris „bál by ses“. Je proto nezbytně nutné ověřovat ve
slovníku podobu infinitivu jednotlivých sloves a jejich příslušnost ke konjugaci.
FUNKCE KONJUNKTIVU IMPERFEKTA VE VĚTĚ HLAVNÍ
Konjunktiv imperfekta může mít v hlavní větě různé významy.
Irealita v přítomnosti
Konjunktiv imperfekta vyjadřuje, že nějaký děj je pokládán v přítomnosti za nereálný, tedy že se
neuskutečňuje nebo se nemůže uskutečnit. Do češtiny se překládá pomocí kondicionálu přítomného.
Epistulam tuam lībenter legerem. Rád bych si přečetl tvůj dopis.
Konjunktiv imperfekta s významem ireality v přítomnosti se neguje pomocí záporky nōn.
In urbe vīvere nōn posset. Nemohl by žít ve městě.
Hominēs iniūstōs nōn dēfenderem. Nebránil bych nespravedlivé lidi.
Ireálný konjunktiv imperfekta se často vyskytuje ve větě hlavní podmínkového souvětí, viz 17. lekce.
Přání nesplnitelné v přítomnosti
Konjunktiv imperfekta vyjadřuje přání nesplnitelné v přítomnosti, tj. přání, které se neuskutečňuje
nebo se nemůže uskutečnit. Konjunktiv imperfekta vyjadřující přání je v latině doprovázen částicí
utinam „kéž“. Do češtiny se překládá pomocí částice „kéž“ s kondicionálem přítomným.
Utinam vīveret! Kéž by žil!
Utinam venīre posset! Kéž by mohl přijít!
Přací konjunktiv imperfekta se neguje pomocí záporky nē, stejně jako přací konjunktiv prézentu. Je-li
přítomna negace, není nutné používat částici utinam, protože nē jednoznačně vyjadřuje, že se jedná o
přání a nikoliv o irealitu.
(Utinam) nē id dīceret. Kéž by to neříkal.
(Utinam) nē librī malī legerentur. Kéž by se nečetly špatné knihy.
Rozdíl mezi přacím konjunktivem prézentu a imperfekta lze ukázat na následujících příkladech:
16. lekce
206
Utinam vīveret! Kéž by žil!
(tj. ale on nežije)
Utinam veniās! Kéž přijdeš!
(tj. zatím tu nejsi, ale pokládám za možné, že přijdeš)
Utinam ei grātiās agere possem! Kéž bych mu mohl poděkovat!
(tj. ale nejde to, např. už nežije atd.)
Utinam ei grātiās agere possim! Kéž ti můžu poděkovat!
(tj. přeji si to a pokládám to za možné)
Přací konjunktiv imperfekta podává děj jako neuskutečňovaný nebo neuskutečnitelný a často obsahuje
významový odstín lítosti. Konjunktiv prézentu proti tomu vyjadřuje přání jako uskutečnitelné.
Uskutečnitelnost nebo neuskutečnitelnost děje však nelze hodnotit výlučně podle „objektivní“ reality
vnějšího světa. Důležitou roli hraje záměr mluvčího, jak chce děj podat.
16. lekce
207
Slovní zásoba
adulēscentia, ae, f. mládí
adventus, ūs, m. příchod
aegrōtō, āre, āvī, ātum být nemocný
aes, aeris, n.
aes aliēnum
měď, kov, kovová deska, peníz
dluh
aliter jinak
Asia, ae, f. Asie
caelum, ī, n. nebe
captīvus, ī, m. zajatec
concilium, iī, n. sněm
cōnspectus, ūs, m.
in cōnspectū +gen.
pohled; co je na dohled, blízko
v přítomnosti (někoho)
cōnsultum, ī, n.
senātūs cōnsultum
usnesení, ustanovení, rozhodnutí
usnesení senátu
dēsinō, ere, dēsiī, dēsitum přestat
dīmittō, ere, mīsī, missum rozeslat, propustit, pustit, odpustit (zejm. o penězích)
firmus, a, um pevný, vytrvalý, spolehlivý
foedus, a, um ošklivý, hrozný
indīcō, ere, dīxī, dictum oznámit, vyhlásit
īnfāns, antis, m. dítě, nemluvně
iniciō, ere, iēcī, iectum
metum inicere +dat.
vhodit, způsobit, vyvolat
vyvolat strach, nahnat strach (někomu)
luxuria, ae, f. / luxuriēs, ēī, f. přepych, rozmařilost, marnotratnost
mediocris, e prostřední, středně velký, průměrný, špatný (např. spisovatel)
mox brzy
obscēnus, a, um sprostý
occīdō, ere, cīdī, cīsum zabít
orbis, is, m.
orbis terrārum
kruh, kolo, kruhová dráha, meton. svět, nebe
země, okrsek zemský
ostendō, ere, tendī, tentum/tēnsum ukázat, vysvětlit
ōtiōsus, a, um nepracující, mající volno, žijící v ústraní, klidný
pariō, ere, peperī, partum, paritūrus rodit, plodit, způsobit, získat
perturbō, āre, āvī, ātum uvést ve zmatek, pobouřit, vyděsit, rozčílit
pluit, pluere, plūit, – pršet
possideō, ēre, sēdī, sessum vlastnit, mít
potior, īrī, potītus sum +abl.
rērum potīrī
zmocnit se něčeho, získat něco
zmocnit se vlády
pretium, iī, n. cena, peníze, mzda
quia protože
quīn etiam dokonce, ba dokonce
reddō, ere, reddidī, redditum
reddere +ak. +ak.
vrátit (něco), zaplatit (dluh)
udělat (někoho, něco) (někým, nějakým, něčím)
senectūs, ūtis, f. stáří
sepeliō, īre, sepelīvī, sepultum pohřbít
servitūs, ūtis, f. otroctví
terror, ōris, m. strach, hrůza
tollō, ere, sustulī, sublātum zvednout, vzít, odstraňovat, odebrat
16. lekce
208
ultimus, a, um poslední
vesper, erī, m.
vesperī / vespere
večer
večer (na otázku kdy)
16. lekce
209
Cvičení
1. Určete slovesné tvary
osoba číslo způsob čas rod konjugace překlad
laudat 3. sg. ind. préz. akt. 1. on chválí
gerat
sentiēs
patēret
dēsinātis
iacērēmus
convinceris
grātulārentur
liceat
ostenderētur
vituperent
egēbunt
paterēmur
quaererēs
reperīrem
tollī
cōnspiciam
iaciant
dēseret
2. Popište slovesné tvary z gramatického hlediska a přeložte je
dēsinerētis, dēsinās, dēsine!, utinam dēsinant, nē dēsinerēs, utinam nē dēsinat, dēsinēbātur, nōn
dēsinam, dēsinent
iniciātur, nōn iniciuntur, iniciēbās, iniciētis, nōn inicerēmus, nē iniciās, nē inicerētis, utinam
iniciant, inicī, inicis
ostendam, ostenderis, ostenderent, ostenditur, nōn ostendēmus, ostendiminī, utinam ostendant,
utinam ostenderētis, ostendite
sepelientur, nē sepelīrent, sepeliēbat, sepeliāminī, utinam sepelīrēs, sepelīs, sepeliētis, sepelītur,
sepelīrī, nōn sepelīrem
occīdēs, occīdēbāminī, occīdat, nē occīdāris, occīdimus, occīderētis, occīde, occīdātis, occīduntur,
occīdor, nōn occīderet
utinam possidērem, possideātur, possidēbit, possidēbāmus, possidētur, nōn possideō, nōn
possidērēs, nē possideant, possidēbunt, possidētis
3. Změňte tvary konjunktivu prézentu na tvary konjunktivu imperfekta
reddās, tollātur, indīcat, dīmittant, occīdam, aegrōtēs, potiar, pariātis, celebrentur, tangās, parcat,
disputēmus, nē convincāmur, cōnstruātur, nē comedās, utinam cōnspiciātis, nē rīdeant, fingantur,
subigātur, reperiās, stet, nē irrīdeās, cōgitet
4. Škrtněte výraz, který nepatří do řady
1. laedās, petās, pugnās, tollās, trahās
2. sciat, nuntiat, sentiat, afficiat, faciat
3. invidēs, iacēs, audēs, mordēs, aedēs
4. stārēs, carēs, darēs, amārēs, natārēs
5. maneās, taceās, caveās, idōneās, doleās
16. lekce
210
6. verētur, laudārētur, pollicērētur, blandīrētur, largīrētur, colerētur
7. dēlērem, narrem, labōrārem, essem, scrīberem, venīrem
8. habērēs, vulnerēs, legerēs, agerēs, ostenderēs, tacērēs
9. conderēmus, labōrēmus, pūnīrēmus, castīgārēmus, mitterēmus, necārēmus
10. cōgerentur, sequerentur, paterentur, merentur, scrīberentur, imitārentur
5. Přeložte do latiny slovesné tvary
ať pracují, nedotýkali bychom se, kéž byste následovali, neukazujte, budeš vyrván, neodpovídal bych,
nepřísahej, ať nepadá, začnu, kéž bys nepředstíral, zmocní se, nemohl bych
1. kéž by spal, nespěte!, budete spát, ať nespí, kéž spíte, nespali, spící
2. nepřijímá, přijme, kéž by byli přijati, budou přijímat, budeme přijati, přijměte, nepřijímej!
3. nepláču, plakala jsem, budou plakat, ať pláčou, plačící, kéž nepláče, plakali byste, neplač!
4. pozoruje, ať pozorují, být pozorován, kéž pozorujete, bylo pozorováno, budeme pozorovat, kéž
bys nebyl pozorován, pozorují
5. ležte, nelež!, ležme!, ležící, kéž bychom neleželi, bude se ležet, ať leží
6. hoďte, neházej, kéž by nebyl házen, hodíš, házíš, házeli jsme, být házen, jsou házeni, nebyli by
házeni
7. uklouzne, ať neuklouzneš, klouzající, kéž byste neuklouzli, kloužeme
6. Vyberte tvary konjunktivu prézentu a imperfekta a přeložte je
spērat – spēret – nē spēret – spērābit – spērāret – nē spērāret – nōn spērāret – spērābat
regunt – regent – rogant – regant – rogent – rogārent – nōn regerent – nē regant – nē regerent –
regēbant – rogābunt
redditur – reddis – reddās – reddam – reddentur – redde – nē reddātur – reddī – nōn redderētur
adhibēs – crēdēs – errēs – probārēs
audēmus – audiāmus – audīmus – audērēmus – audeāmus – audent – audiunt – audient – audiant –
audeant – audēbunt – audēbant – audiēbant – audīrent
7. Doplňte délky a tvary přiřaďte ke slovesům pārēre, parere, parāre. Kde je více
možností, uveďte všechny
parimus, paramus, pariat, parent, pares, paro, parerent, paritur, pariantur, pari, parem, parari, paretis,
parietis, para, parebo, parenti, pare, parabimus, pararem, pariuntur, paries, pareant, pararis, parantes
Jsou mezi těmito tvary slova, která by mohla být odvozena od adjektiv nebo substantiv?
Od jakých slov jsou vytvořeny tvary parcās, parte, potitur?
8. Změňte přání splnitelné na nesplnitelné nebo naopak
utinam saepe cantent nē diū loquerētur
utinam nōs adiuvent nē pigrī sīmus
nē offenderēris utinam adesset
utinam bene labōret nē vulnerētur
utinam sanae sīmus utinam vērum dīcant
nē pūniantur utinam eum pellat
nē illum sequāminī nē perturbēmur
nē tibi noceat utinam nēmō occīdātur
nē reī pūblicae obsit
9. Určete, zda se jedná o přání splnitelné či nesplnitelné, a doplňte správný tvar
Utinam nē (pluere) __________. (Dívám se z okna a vidím, že prší.)
Utinam nē (pluere) __________. (Je zataženo a chytám se na výlet.)
16. lekce
211
Utinam crās magistrō bene (respondēre – ego) ____________.
Utinam tē nunc vidēre (posse – nōs) _____________. (Jsi v zahraničí.)
Utinam vesperī tēcum loquī (posse – ego) ___________. (Doufám, že se večer potkáme.)
Utinam patrem nunc cōnsulere (posse – ego) ______________, sed ille abest.
Utinam nē omnēs cīvēs tacēre (cōgere) ______________. (Ale nutí je.)
Utinam mox amīcī (venīre) _________________. (Očekávám návštěvu.)
Utinam fortior quam frāter meus (esse) _____________. (Přání mladšího sourozence, který nemůže
přeprat staršího.)
10. Dejte slovesa do správných tvarů
Doplňte rozkaz nebo zákaz podle významu
Parentēs fīliō suō dīcunt:
In scholā industriē (discere) ___________, bonus (esse) _________, magistrō (pārēre) ________!
Aliōs discipulōs (pulsāre „bít“) ____________, minōrēs nātū (adiuvāre) _________!
Cum aliēnīs hominibus (loquī) __________, (venīre) ___________ domum („domů“) sērō!
(emere) __________ rēs inūtilēs!
Nēminem (offendere)____________, omnibus prōdesse (studēre) ___________!
Animālia (vulnerāre) ___________!
(dēlēre) ___________ rēs aliōrum discipulōrum, (scrībere) ____________ nōmen tuum in mūrīs!
(cantāre) ___________ carmina obscēna!
Doplňte kladné nebo záporné přání podle významu
Parentēs valdē lāmentantur:
Utinam fīlius noster melius (discere) _________ et dīligentior (esse) ___________! Utinam nōs magis
(adiuvāre) _____________! Utinam tantum vīnī (bibere) _____________! Utinam officia sua
(neglegere) _____________! Utinam vērum nōbīs (dīcere) __________!
Parentēs autem dē fīliō suō spērāre nōn dēsinunt et optant:
Utinam amīcōs bonōs (habēre) ___________! Utinam nōs et frātrēs suōs offendere (dēsinere)
_________! Utinam omnia perīcula (vītāre) ________! Utinam prūdentior (esse) _________ et
labōrāre (incipere) __________! Utinam mōrēs suōs (mūtāre) ___________ et cōnsiliīs bonīs (pārēre)
__________!
11. Uveďte, kde se setkáte s následujícími příponami (uveďte co nejvíce různých příkladů
(různé deklinace, konjugace atd.)
substantivum adjektivum sloveso
-is
-īs
-ās
-ēs
-e
-ē
-ā
-a
-ī
-ibus
-um
-am
-is
-em
16. lekce
212
12. Najděte chyby a opravte je
1. Utinam iūra captīvōrum nōn violārentur.
2. Utinam nē sēnsū commūne carēret.
3. Nē id ūllī hominī ostendēs.
4. Utinam ēventus bellī prōsperus essent.
5. Utinam ille prīnceps cīvitātī lībertātem et iūra reddātur.
6. Nē perturbēris verbīs eōrum, quōs omnibus metum inicere student.
13. Obměňujte písmena tak, abyste získali co nejdelší řadu gramaticky správných tvarů.
Nejprve délky zanedbejte, pak zkuste zařadit i délky.
Vzor: serva – serve – servi –servae – servo – sermo / servā – servī – servē – servae – serve – servō –
sermō
duce
audī
carē
parās
14. Slova uvedená v nabídce dejte do správných tvarů
corrumpere, obesse, parere, pārēre, recipere, scīre
1. Utinam nē populus prōmissīs falsīs et pecūniā ____________ posset.
2. Temporibus antiquīs mulierēs multōs līberōs ____________, sed multī īnfantēs moriēbantur.
3. Prīncipēs cīvibus imperābant: „Nē ___________ illōs hominēs, quī reī pūblicae __________ et
rērum potīrī student.“
4. Hominēs mediocriter doctī magis quam indoctī nocēre possunt, quia saepe putat sē iam omnia
________.
5. Prīncipibus, quī nōs iūs et mōrēs bonōs neglegere cōgunt, _______ nōn dēbērēmus.
15. Vyberte správný tvar. Je-li více možností, vysvětlete rozdíly.
1. Qu(ō, ā) rē amīcitiae firmissimae par(ī, ere, āre) possunt?
2. Sōlī omnium ōtiōsī sunt quī sapienti(ā, ae) vacant, sōlī vīvunt. (Sen. dial. 10, 14, 1)
3. Cicero scrībit nihil foed(ius, ium, ior) servitūt(ī, e) esse. (podle Cic. Phil. 3, 36)
4. Utinam bene vid(eās, ērēs, ēbās) et iīs librīs dēlectārī (possēs, possīs, poterās).
5. Utinam in ōti(ō, um) leg(ētis, erētis, ātis, ātīs) librōs philosophōrum, quī optimī putantur.
6. Utinam numquam (dē, ā, cum) multīs rēbus dubitāre et cōgitāre dēsin(ās, ātis, erēs).
7. Post victōriam Caesaris inimīcī eius nōn mediocr(is, ī, e) metū tenēbantur.
16. Slovo v závorce dejte do správného tvaru. Je-li více možností, uveďte je a vysvětlete
rozdíly.
1. Utinam bona exempla maiōrum nostrōrum (sequī) _____________.
2. Legēs multārum cīvitātum imperābant: Nē mortuī in urbe (sepelīre) ______________.
3. Agricolae saepe optant: „Utinam mox (pluere) __________.“
4. Cōnsul in prōvinciam properābat, quia lēgātī nostrōs in perīculō (esse) ________ ei (nuntiāre)
_________.
5. Utinam nē (oblīvīscī) ___________ posterōrum suōrum!
17. Označenou pasáž převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Utinam nē captīvī ā ducibus crūdēlibus interficerentur!
2. Utinam nē cīvitās aere aliēnō premerētur!
3. Illum virum iūre ā mē accūsārī ostendam.
4. Dīmittit ad fīnitimās cīvitātēs nuntiōs Caesar. (Caes. Gall. 6, 34, 8)
16. lekce
213
5. Nē arbitrēminī rem mediocrem hodiē ā senātū agī. (podle Cic. Phil. 4, 1)
6. Seneca putat dīvitiās superbiam parere.
18. Přeložte do češtiny a určete označené tvary
1. Quis id negāre audēret?
2. Tempore reī pūblicae difficilī contrōversiās dēpōnere dēbērent.
3. Turpis autem fuga mortis omnī est morte peior. (Cic. Phil. 8, 29)
4. Utinam virō esset lēx eadem quae uxōrī est. (podle Plaut. Merc. 823)
5. Utinam dē vītā beātā nōn in cōnspectū mortis agerēmus. (Sen. epist. 68, 12)
6. Utinam id ita esset! Sed id longē aliter esse intellegō. (podle Cic. Att. 11, 12, 3)
7. Quis nōn hoc illum putāret luxuriae causā facere? (Sen. dial. 5, 40, 2)
8. Ad eum mittī tē lēgātum quis nōn mīrārētur? (podle Cic. Phil. 12, 6)
9. Nē fēminae nimiās opēs81
possidērent, nē potestāte eārum cīvitās premerētur. (podle Quint. decl.
264, 12)
10. Utinam iam adesset! Intestīnum82
urbis malum, quod est nōn mediocre, minus timērēmus. (Cic.
fam. 11, 25, 2)
11. Utinam hīc prope83
adesset alicubi84
atque audīret haec! (Ter. Ad. 453)
12. Utinam is sit quem ego quaerō. (Plaut. Rud. 158)
13. Utinam L. Caesar valēret, Ser. Sulpicius vīveret: multō melius haec causa agerētur. (podle Cic.
Phil. 8, 22).
19. Přeložte do latiny
1. Nedotýkej se mých věcí!
2. Kéž by ses dobře učil!
3. Kéž není nikdo dlouho smutný!
4. Nebuďme nespravedliví!
5. Kéž by tato zima byla krátká!
6. Nezabíjejte onoho muže!
7. Kéž byste byli dobře vychováváni!
8. Ať nepřijdeš pozdě!
9. Kéž bychom nebyli spokojení s průměrnými věcmi (přel. prostým abl. bez předložky)!
10. Kéž by nepopírali, že znají onoho člověka!
11. Kdo by nekáral jejich rozmařilost a drzost?
12. Nenaříkejte na věci, které můžete změnit.
13. Nediv se, že s tebou nesouhlasím.
14. Mnozí moudří lidé říkají, že je lepší odpouštět než se mstít.
15. Nesnažte se vyhovět všem lidem.
16. Nedotýkejte se hadů, protože vás mohou zabít svým jedem.
17. Co by teď mohli dělat?
18. Obec, ze které jsou vyháněni dobří a moudří lidé, by nikdy nemohla být pokládána za dobrou.
19. V té době lidé mohli kvůli dluhu upadnout do otroctví.
20. Uveďte slova začínající na následující písmena
substantivum adjektivum sloveso
v
c
d
81
opēs, um, f. „bohatství“
82
intestīnus, a, um „vnitřní, domácí“
83
prope „blízko“
84
alicubi „někde“
16. lekce
214
t
l
21. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
Dē Pyrrhō I (podle Eutropia,85
upraveno)
Vyberte správný tvar
Eōdem tempore Tarentīnīs, quī iam in ultimā Italiā sunt, bellum indīcitur, quia lēgātīs Rōmānōrum
iniūriam faciunt. Hī ā Pyrrhō, (rēx, rēge, rēgis) Ēpīrī, quī ex genere Achillis orīginem trahēbat, contrā
Rōmānōs auxilium petunt. Is mox ad Italiam venit tumque prīmum Rōmānī cum trānsmarinō hoste
dīmicant.
Mittitur contrā eum cōnsul P. Valerius Laevinus, quī explōrātōrēs Pyrrhī capit et omnem exercitum iīs
ostendit et posteā eōs dīmittit. Mox pugna commititur. Pyrrhus terga vertit, sed postrēmō
elephantōrum auxiliō vincit, quōs incōgnitōs Rōmānī timēbant. Nox proeliō fīnem dat: Laevinus per
(nocte, noctem, noctū) fugit, Pyrrhus multōs Rōmānōs capit et eōs summō honōre tractat, mortuōs
sepelit. Pyrrhus Rōmānōs mortuōs vulnere adversō et trucī vultū86
iacēre videt, manūs ad caelum tollit
et „Utinam,“ inquit, „tālēs mīlitēs habērem! Dominus (tōtī, tōtīus, tōtis) orbis esse possem!“
Posteā Pyrrhus (ei, sibi) Samnītēs, Lūcānōs, Bruttiōs coniungit et Rōmam87
pergit, omnia ferrō ignīque
vastat, Campaniam populātur et ad Praeneste venit.
Mox terrōre exercitus, quī eum cum cōnsule sequēbātur, in Campaniam (eum, sē) recipit. Lēgātī dē88
redemptiōne captīvōrum ad Pyrrhum (mittuntur, mittunt, mittit) et ab eō honōrificē (suscipiuntur,
suscipiunt, suscipit).
Pyrrhus captīvōs sine pretiō Rōmam89
mittit.
Odpovězte na následující otázky
1. K jaké deklinaci patří názvy kmenů a míst? Jakého rodu je Praeneste? (odpovězte bez slovníku)
2. Označené výrazy nahraďte synonymy ve tvaru požadovaném větou: pugna, terga vertit, dīmicant,
orbis, terrōre, timēbant.
3. Větu Pyrrhus multōs Rōmānōs capit et eōs summō honōre tractat, mortuōs sepelit převeďte do
pasiva.
4. Vyhledejte konjunktivy imperfekta a uveďte, co vyjadřují.
5. Dejte spojení eōdem tempore do nominativu.
6. Od jakých sloves jsou vytvořeny tvary indīcit – incidit – incīdit? Doplňte tvary těchto sloves do
následujících vět:
Etiam adulēscentēs in morbum gravem _________ possunt.
Ex senātūs cōnsultō fīnitimīs Rōmānōrum bellum _________.
Temporibus antīquīs lēgēs in aes _______________ et in pūblicō pōnēbantur.
Multī hominēs in maximum aes aliēnum ____________ et pecūniam, quam dēbent, reddere
nōn possunt.
Gallī concilium tōtīus Galliae in diem certam __________.
Nōmen prīncipis magnīs litterīs in statuam _________.
Vyberte správná tvrzení
V boji s Pyrrhem se Římané poprvé střetli s nepřítelem, který pocházel z druhé strany moře. (ano – ne)
Jako první použil slony v boji proti Římanům Hannibal. (ano – ne)
Pyrrhus měl tento postoj k římským vojákům: (obdivoval je – pohrdal jimi)
85
Eutropius. Breviarium ab urbe condita 2, 11, 1 – 12, 3. (Eutr. 2, 11, 1 – 12, 3)
86
vulnere adversō et trucī vultū: při překladu doplňte předložku „s“.
87
„do Říma“
88
lēgātus dē +abl. „vyslanec ohledně (čeho)“, „vyslanec v (nějaké záležitosti)“
89
„do Říma“
16. lekce
215
Pyrrhus pocházel z (pevninského Řecka – Malé Asie – Afriky).
Pyrrhus vyžadoval za zajatce velké výkupné. (ano – ne)
Římané nakonec vyhráli a přiměli Pyrrha stáhnout se do Kampánie. (ano – ne)
Římský konzul zajal a zabil Pyrrhovy vyzvědače. (ano – ne)
Svůj původ odvozoval Pyrrhus od mytologické postavy (z trojského okruhu – z thébského okruhu).
Slovní zásoba
adversus, a, um
vulnus adversum
přední, obrácený zepředu
rána na hrudi, zasazená zepředu, ne na útěku
Achillēs, is, m. Achilles
coniungō, ere, iūnxī, iūnctum spojit, připojit
dīmicō, āre, āvī, ātum bojovat
elephantus, ī, m. / elephās, antis, m. slon
explōrātor, ōris, m. vyzvědač
honōrificus, s, um čestný, uctivý
incōgnitus, a, um neznámý
orīgō, inis, f.
orīginem trahere
původ
odvozovat původ
pergō, ere, perrēxī, perrēctum pokračovat v cestě, jít, postupovat, spěchat
populor, ārī, ātus sum pustošit, plenit
postrēmō nakonec, konečně
prīmum poprvé
Pyrrhus, ī, m. Pyrrhus
redemptiō, ōnis, f. vykoupení, vykupování
tergum, ī, n.
terga vertere
záda
dát se na útěk
tractō, āre, āvī, ātum +ak. zacházet s (někým, něčím)
trānsmarīnus, a, um zámořský, ležící za mořem
trux, trucis divoký, zarputilý, vzpurný
vultus, ūs, m. obličej, výraz obličeje
Živá slova
Sine spe vita tristis esset.
In dubio pro reo.
Casus improvisus.
Civitas in civitate.
Repetitio est mater studiorum.
Quid ad rem?
dubium, iī, n. pochybnost
improvisus, a, um nenadálý, nepředvídaný improvizace
repetītiō, ōnis, f. opakování repetice
reus, ī, m. obviněný, obžalovaný
17. lekce
216
17. lekce
Gramatika
KONJUNKTIV PRÉZENTU A IMPERFEKTA VE VĚTÁCH VEDLEJŠÍCH
Konjunktivy prézentu a imperfekta se používají zejména v různých typech vedlejších vět, kde mohou
mít jiné významy než ve větách hlavních. Použití konjunktivů se v jednotlivých typech vět liší (které
konjunktivy se v nich vyskytují, podle jakých pravidel se volí konkrétní konjunktiv atd.). Při překladu
je proto nezbytně nutné každou větu nejprve zařadit ke správnému typu a teprve potom přistoupit
k překladu.
VĚTY SE SPOJKAMI UT A NĒ
Mezi věty se spojkami ut „aby“ a nē „aby ne“ patří dva typy vět:
věty účelové (např. „Půjdu za ním, abych ho poprosil o radu.“);
věty obsahové žádací: tj. věty předmětné a podmětné po slovesech vyjadřujících žádost,
prosbu, rozkaz, pobídku, napomenutí, starost o něco apod. (např. „Prosili mě, abych jim
pomohl.“, „Řekneme jim, aby byli zticha.“, „Požaduje se, aby všichni uměli anglicky.“).
Z hlediska použití spojek a konjunktivů jsou oba typy vět shodné, liší se pouze v tom, jaký větný člen
zastupují. Totéž platí pro odpovídající české věty. Věta účelová stojí na místě příslovečného určení a
odpovídá na otázku „proč?“ (např. „Půjdu ho poprosit o radu.“, „Půjdu za ním na konzultaci.“),
kdežto věta předmětná a podmětná nahrazuje předmět nebo podmět (např. „Prosili mě o pomoc.“,
„Řekli jsme jim to.“, „Požaduje se znalost angličtiny.“).
Spojky
Ve větách se používají spojky:
ut „aby“
nē „aby ne“
Spojka nē je záporná a sama o sobě znamená „aby ne“, a proto se po ní nepoužívají záporné výrazy.
Záporný význam „aby ne“ nelze v těchto větách vyjádřit kombinací spojky ut se záporkou nōn.
Konjunktivy
Ve vedlejší větě se objevuje konjunktiv prézentu nebo konjunktiv imperfekta. Výběr konjunktivu
závisí na čase slovesa ve větě řídící:
věta řídící věta vedlejší
prézens, futurum, imperativ konjunktiv prézentu Petō, ut veniās. „Prosím, abys přišel.“
jakýkoliv minulý čas konjunktiv imperfekta Petēbam, ut venīrēs. „Prosil jsem, abys přišel.“
Pro prézens, futurum a imperativ se používá označení časy hlavní. Všechny minulé časy se nazývají
časy vedlejší. Pravidlo pro použití konjunktivů ve větách tedy zní:
Je-li ve větě řídící čas hlavní (prézens, futurum nebo imperativ), je ve větě vedlejší konjunktiv
prézentu.
Je-li ve větě řídící čas vedlejší (jakýkoliv minulý čas), je ve větě vedlejší konjunktiv
imperfekta.
Dělení na časy hlavní a vedlejší je významné pro použití konjunktivů také v jiných typech vět, např.
v tzv. nepřímých otázkách.
Konjunktiv prézentu i imperfekta se v těchto větách překládají kondicionálem:
17. lekce
217
Amīcum ōrāmus, ut epistulam nōbīs mittat. Prosíme přítele, aby nám poslal dopis.
Amīcum ōrābāmus, ut epistulam nōbīs mitteret. Prosili jsme přítele, aby nám poslal dopis.
Puerōs monē, nē clāment. Napomeň děti, aby nekřičely.
Puerōs monēbāmus, nē clāmārent. Napomínali jsme děti, aby nekřičely.
Mittet lēgātōs, ut victōriam nuntient. Pošle posly, aby oznámili vítězství.
Mittēbat lēgātōs, ut victōriam nuntiārent. Posílal posly, aby oznámili vítězství.
Věty s ut/nē a akuzativ s infinitivem
Některá slovesa mohou řídit jak žádací větu s ut/nē, tak akuzativ s infinitivem. Jedná se např. o slovesa
ústního a písemného projevu, ale i o některá další. Větou s ut/nē se vyjadřuje žádost, prosba, příkaz
apod., kdežto akuzativ s infinitivem slouží ke konstatování nějaké skutečnosti a odpovídá české větě
oznamovací. V prvním případě se mluvčí snaží ovlivnit adresáta a k něčemu ho přimět, ve druhém
případě pouze sděluje nějakou informaci.
Věta s ut/nē Akuzativ s infinitivem
Puerō dīcēmus, nē in scholam sērō veniat. Patrī dīcēmus tē saepe sērō in scholam venīre.
Řekneme chlapci, aby nechodil pozdě do školy. Řekneme otci, že chodíš často pozdě do školy.
Některá slovesa mohou mít různý význam podle toho, zda po nich následuje žádací věta s ut/nē nebo
akuzativ s infinitivem, např.:
Věta s ut/nē Akuzativ s infinitivem
videō ut/nē
hledím / starám se, aby (ne)
videō + ak. s inf.
vidím, že
persuādeō ut/nē
přesvědčuji, aby (ne)
persuādeō + ak. s inf.
přesvědčuji, že
moneō ut/nē
napomínám, aby (ne)
moneō + ak. s inf.
připomínám, že
concēdō ut/nē
dovoluji, aby (ne)
concēdō + ak. s inf.
připouštím, že
Cōnsulēs vidēbant, nē rēs pūblica in perīculō
esset.
Konzulové se starali, aby stát nebyl v nebezpečí.
Cōnsulēs vidēbant rem pūblicam in perīculō
esse.
Konzulové viděli, že stát je v nebezpečí.
Tibi persuādet, ut ex urbe fugiās.
Přesvědčuje tě, abys utekl z města.
Tibi persuādet multōs hominēs ex urbe fugere.
Přesvědčuje tě, že z města utíká mnoho lidí.
Eum monēbāmus, nē mīserīs obesset.
Napomínali jsme ho, aby neškodil ubohým lidem.
Monēbāmus eum mīserīs saepe obesse.
Připomínali jsme, že často škodí ubohým lidem.
Concēdunt, ut id faciat.
Dovolují, aby to udělal.
Concēdunt eum id facere.
Připouští, že to dělá.
Rozšíření
Místo vět se spojkami ut/nē se někdy používá věta se vztažným zájmenem a stejnými konjunktivy jako
ve spojkových větách, tj. s konjunktivem prézentu po čase hlavním a konjunktivem imperfekta po čase
vedlejším.
Mittit lēgātōs, quī (tj. ut iī) victōriam nuntient.
Posílá legáty, aby oznámili vítězství.
Pontem faciēbant, quō (tj. ut eō) facilius incolae flūmen trānsgredī possent.
Stavěli most, aby tím snáze obyvatelé mohli překročit řeku.
17. lekce
218
Tipy
Pozor! Spojka ut může mít řadu dalších významů. Následuje-li po ní indikativ, nemůže se jednat o
větu účelovou nebo obsahovou žádací, ale např. o větu časovou nebo srovnávací. Ve větě časové má ut
význam „jakmile“, ve větě srovnávací „jako“.
CUM HISTORICUM
Konjunktiv se používá také ve větách časových se spojkou cum „když“. Pro odlišení od spojky cum
s jinými významy se toto cum nazývá historicum „historické“, protože se používá pro vyprávění o
minulých dějích.
Z dosud probraných konjunktivů se ve větách s cum historicum používá pouze konjunktiv
imperfekta,90
který vyjadřuje, že se děj věty vedlejší odehrával současně s dějem věty hlavní.
Konjunktiv imperfekta stojí pouze ve větě vedlejší s cum, ve větě hlavní se používá indikativ.
Většinou se jedná o indikativ minulého času (imperfekta, perfekta, plusquamperfekta) nebo o tzv.
prézens historický, tj. přítomný čas používaný pro popis minulých dějů.91
Negace se v obou částech
věty vyjadřuje pomocí záporky nōn.
Do češtiny se jak konjunktiv imperfekta, tak indikativ překládají oznamovacím způsobem. Prézens
historický se překládá přítomným časem dokonavých sloves nebo minulým časem.
Cum Hannibal ad Rōmam appropinquāret, Rōmānī urbem mūniēbant.
Když se Hannibal přibližoval k Římu, Římané opevňovali město.
Cum mīlitēs fugerent, dux interficitur.
Když vojáci utíkali, vojevůdce je zabit / byl zabit.
Strukturu vět s cum historicum lze shrnout takto:
věta vedlejší věta hlavní
latina cum + konjunktiv imperfekta indikativ minulého času / prézentu historického
čeština když + indikativ min. času indikativ min. času / přít. času
Věta vedlejší s cum a konjunktivem imperfekta vyjadřuje pouze děje minulé a odehrávající se
současně s dějem věty hlavní (často vyjadřuje rámec nebo okolnosti pro děj věty hlavní). Nesplňuje-li
věta tyto podmínky, nemůže být vyjádřena pomocí cum historicum, ale musí se zvolit jiné prostředky.
VĚTY PODMÍNKOVÉ
Latina má tři typy podmínkových souvětí – reálné, nereálné a potenciální. V této lekci se budeme
zabývat větami reálnými a nereálnými. Zbývající část podmínkových vět bude probrána v 28. lekci.
Ve všech typech vět se používají stejné spojky:
sī „jestliže, kdyby“
nisi „jestliže ne, kdyby ne“
Spojka nisi již v sobě zahrnuje zápor. Do češtiny se spojky překládají „jestliže (ne)“ nebo „kdyby
(ne)“ podle typu podmínkového souvětí.
Věty reálné
Podmínkové věty reálné podávají děje jako reálně se odehrávající v minulosti, přítomnosti nebo
budoucnosti. Používají se v nich indikativy všech časů, a to včetně indikativu futura. Ve větě hlavní i
vedlejší je v základní variantě reálných souvětí stejný čas. Je-li ve větě vedlejší indikativ prézentu
nebo futura, může být ve větě hlavní také imperativ.
90
Ve větách s cum historicum se používá ještě konjunktiv plusquamperfekta, viz lekce 28.
91
Srov. použití přítomného času v češtině pro minulé děje, např. „V té chvíli se z vedlejší ulice vyřítí auto.“
17. lekce
219
Spojka sī se překládá do češtiny jako „jestliže“, „-li“ nebo „když“, spojka nisi jako „jestliže ne“ nebo
„když ne“.
Sī bene labōrābant, laudābantur. Jestliže/když dobře pracovali, byli chváleni.
Sī bene labōrant, laudantur. Jestliže/když dobře pracují, jsou chváleni.
Sī bene labōrābunt, laudābuntur. Jestliže/když budou dobře pracovat, budou chváleni.
Věty nereálné
Podmínkové věty nereálné podávají děj jako nereálný, tedy jako děj, který se neuskutečňuje nebo se
nemůže uskutečnit. Jedná se o věty konjunktivní. Z dosud probraných konjunktivů se v nich používá
konjunktiv imperfekta, který stojí ve větě hlavní i vedlejší a vyjadřuje děj nereálný v přítomnosti.
Konjunktiv imperfekta se do češtiny překládá kondicionálem přítomným, spojky sī a nisi se překládají
jako „kdyby“ a „kdyby ne“.
Sī bene labōrārent, laudārentur. Kdyby dobře pracovali, byli by chváleni.
(tj. ale nepracují dobře, a proto nejsou chváleni)
Nisi bene labōrārent, nōn laudārentur. Kdyby dobře nepracovali, nebyli by chváleni.
(tj. ale pracují dobře, a proto jsou chváleni)
TIPY
Do souvětí obsahujícího větu s ut/nē, větu s cum historicum nebo podmínkovou větu může být
začleněn akuzativ s infinitivem, který funguje stejně jako v ostatních případech.
Incolae lēgātōs petunt, ut cōnsulibus dīcant urbem et agrōs ab hostibus vastārī.
Obyvatelé prosí legáty, aby konzulům řekli, že město a pole jsou pustošeny nepřáteli.
Vōs monēmus, nē vōs omnia pecūniā assequī posse putētis.
Nabádáme vás, abyste si nemysleli, že můžete všeho dosáhnout penězi.
Lēgātī ad castra properābant, ut Gallōs appropinquāre nuntiārent.
Vyslanci spěchali do tábora, aby oznámili, že se Galové přibližují.
Sī tē aegrōtum esse scīrem, ad tē venīrem.
Kdybych věděl, že jsi nemocný, přišel bych za tebou.
Nisi tē in urbe adesse vidēbimus, nōn crēdēmus.
Jestliže neuvidíme, že jsi ve městě, neuvěříme tomu.
Sī eum scrīptōrem optimum omnium esse putātis, errātis.
Jestliže si myslíte, že je nejlepším spisovatelem ze všech, mýlíte se.
Cum Caesar oppidum Gallōrum expugnārī nōn posse vidēret, ad ducem eōrum lēgātōs dē pāce mittit.
Když Caesar viděl, že město Galů nemůže být dobyto, pošle k jejich vojevůdci legáty s prosbou o
mír.
17. lekce
220
Slovní zásoba
abdūcō, ere, dūxī, ductum odvést
ad tempus včas
addūcō, ere, dūxī, ductum přivést
admīror, ārī, ātus sum divit se, obdivovat
adportō/apportō, āre, āvī, ātum přinést, přivézt
affirmō, āre, āvī, ātum upevnit, tvrdit, potvrdit
caedō, ere, cecīdī, caesum bít, tlouct, kácet, pobíjet, zabíjet, vraždit
certus, a, um
facere +ak. (osoba) certiōrem dē +abl.
(věc)
jistý
dát zprávu někomu o něčem, informovat někoho o
něčem
cōnsulātus, ūs, m. konzulát
cursus, ūs, m. běh, dráha
dēcipiō, ere, cēpī, ceptum oklamat, podvést
dēprimō, ere, pressī, pressum stlačit, potlačit
discēdō, ere, cessī, cessum rozejít se, odejít
displiceō, ēre, plicuī, displicitum
(id) mihi displicet
nelíbit se
nelíbí se mi to, nejsem s tím spokojen
fessus, a, um unavený, slabý
honestās, ātis, f. čest, čestnost
impūnītus, a, um beztrestný, bez trestu
iūcundus, a, um příjemný, milý
iūs iūrandum, iūris iūrandī, n. přísaha
lūdō, ere, sī, sum hrát (si)
mercātor, ōris, m. obchodník
nix, nivis, f. sníh
obsecrō, āre, āvī, ātum zapřísahat, prosit
obtineō, ēre, tenuī, tentum dostat, obdržet, získat
occīdō, ere, cīdī, cīsum zabít
omittō, ere, mīsī, missum opomíjet, nezmiňovat, nechat
proficīscor, ī, profectus sum vydat se na cestu, odcestovat, vytáhnout (odněkud),
táhnout (někam)
prope +ak. blízko
prōverbium, iī, n. přísloví
quiēscō, ere, quiēvī, quiētum odpočívat
quod protože
rārō zřídka, málokdy
redūcō, ere, dūxī, ductum vést zpět, zavést zpět
repetō, ere, īvī, ītum opakovat, požadovat zpět
solvō, ere, solvī, solūtum
nāvēs solvere
uvolnit, osvobodit, zbavit, zaplatit
vyplout
somnus, ī, m.
somnum capere
spánek, sen
usnout
statim ihned
status, ūs, m. stav, poměry, okolnosti
suādeō, ēre, suāsī, suāsum +dat. radit, doporučovat (komu)
tardus, a, um zdlouhavý, dlouho trvající, dlouhý, pomalý, líný
trānscendō, ere, scendī, scēnsum +ak. překročit, přejít (něco, přes něco)
17. lekce
221
vēndō, ere, didī, ditum prodat
venia, ae, f. milost, dovolení, odpuštění
vinciō, īre, vīnxī, vīnctum spoutat, svázat
17. lekce
222
Cvičení
1. Vyberte tvary konjunktivu prézentu a imperfekta
dēserēs, vidērēs, manērēs, superēs, prōderēs, imperēs, celerēs, solverēs
reddās, vinciās, observās, parcās, dubiās, iaceās, creās, parātās, pariās
oblīvīscēris, imitēris, sequeris, abdūcāris, merēris, potiāris, moriēris, perturbēris
2. Doplňte správné tvary do vět
1. Petō tē, ut id (agere) _____________________.
2. Petam tē, ut id (agere) _____________________.
3. Pete frātrem, ut id (agere) _____________________.
4. Petēbam tē, ut id (agere) _____________________.
5. Magistrī et parentēs saepe puerōs monēbant, ut industriē (discere) _____________________.
6. Incolae mīlitēs obsecrābant, nē agrōs (populārī) _____________________.
7. Nēmō mihi persuādēbit, ut tuam rem (neglegere) ______________.
8. Nēmō mihi (dīcere) _____________, nē ad leōnem appropinquārem.
9. Ducēs ā sacerdōtibus monēbantur, ut deōs (colere) _______________ neque templa (dēlēre)
_____________.
10. Parentēs semper (studēre) ________________, ut līberī fēlīcēs et sānī sint.
11. Dīc amīcō tuō, nē patrem meum (offendere) ______________.
12. Nisi amīcum bonum habēbāmus, trīstēs (esse) __________.
13. Nisi amīcum bonum (habēre) __________, trīstēs sumus.
14. Nisi amīcum bonum (habēre) __________, trīstēs erimus.
15. Nisi amīcum bonum habērēmus, trīstēs (esse) __________.
16. Sī possem, omnia tibi (dīcere) ___________.
17. Sī cīvēs fortiōrēs essent, spēs victōriae nōn (dēesse) __________.
18. Nisi id (audīre, ego) ____________, id vērum esse nōn posse (putāre, ego) _____________.
19. Cum nuntiī dē maximīs perīculīs (venīre)____________, cīvēs metū perturbābantur.
20. Cum fūrēs (vidēre) _________ sē fugere nōn posse, ā mīlitibus veniam petēbant.
21. Cum magister (adesse) ___________, discipulī industriē (discere) __________; cum (abesse)
_________, nihil faciēbant et (lūdere) ____________.
22. Cum nāvēs mercātōrum (appropinquāre) __________, omnēs cīvēs ad portum (currere)
_________, ut rēs optimās (emere) _________.
O mē miserum! (Ach já ubohý)
Sī pecūniam magnam habērem, domum pulcherrimam (emere) __________.
Sī melius (labōrāre – tū) _________, pecūniam maiōrem (habēre) __________ et domum emere
(posse) ___________. Sed quia nōn (labōrāre) ____________ et piger (esse) ______, pecūniam
parvam (habēre) ____________ et domum emere nōn (posse) __________.
Nisi mulier mea loquāx92
(esse) _________, fēlīx essem et contentē (vīvere) ___________. Sī
prīncipēs iūstī essent, iniūriam mihi nōn (facere) ________ et mihi praemium maius quam vīcīnō meō
(dare) __________. Sī…
Dēsine iam fātum tuum querī. Nisi tantum (querī – tū) ___________, certē iūcundius vīverēs.
92
loquāx, ācis „žvanivý“
17. lekce
223
3. Nahraďte indikativ imperfekta indikativem prézentu nebo futura. Proveďte nutné
změny ve vedlejší větě.
1. Māter puerōs ōrābat, ut ad tempus (včas) venīrent.
2. Māter puerīs imperābat, nē cum hominibus aliēnīs loquerentur.
3. Incolae urbis mūrōs altōs aedificābant, nē urbs oppugnārī posset.
4. Mīlitēs sē in montēs recipiēbant, nē ab hostibus vincerentur.
5. Prīncipēs crūdēlēs multōs hominēs sevērē pūniēbant, ut aliīs cīvibus metum inicerent.
6. Omnia iīs ostendēbam et explicābam, ut mihi crēderent.
4. Doplňte spojky a konjunktivy prézentu nebo imperfekta podle smyslu
1. Magistra rogat, ___ discipulī rēctē (respondēre) _____________.
2. Parentēs nōbīs suādent, ___ mala exempla (vītāre) _____________.
3. Pater mē monēbat, ___ umquam (mentīrī) __________.
4. Nōbilēs studēbant, ___ quam plūrimōs agrōs (possidēre) ______________.
5. Ambulāre solēmus, ____ somnum capere (posse) __________.
6. Cavēte, ____ in errōrem (incidere) _________.
7. Dux lēgātōs mittēbat, ___ pācem cum proximīs cīvitātibus (firmāre) _____________.
5. Vyberte správnou možnost či správné možnosti
1. Sī omnēs dīcerent nivem nigram esse, ego id (negem, negō, negābō, negārem).
2. Vōbīs persuādēbimus fīliōs vestrōs in perīculō (esse, sint, essent, erant, sunt).
3. Vōbīs persuādēre cōnābimur, nē fīliōs vestrōs sevērē (pūnīre, pūniātis, pūnīrētis, pūnīrī).
4. Nūllā rē commovērī (potest, poterat, poteram, poterit), ut vīnum bibere dēsisteret.
5. Gallī, cum graviter (premēbantur, premerentur), auxilium ā Rōmānīs (petēbant, peterent).
6. Sī id (omittō, omittam, omitterem, omittēbam), (mentīrer, mentior, mentiar, mentiēbar).
7. Cum ab hominibus, quī ex eā regiōne (veniēbant, veniunt, venīrent, veniant, venīre), audīret tē
aegrōtum esse, statim (proficiscerētur, proficiscitur).
8. Cum hostēs impetum nostrōrum fortissimē (pugnantem, pugnantium, pugnantēs, pugnantibus)
sustinēre nōn possent, terga (verterent, vertunt, vertēbant).
9. Nōnnūllī philosophī hominēs metū deōrum solvere (studēbant, student, studēbunt), itaque
dīcēbant deōs hominēs nōn (cūrant, cūrāre, esse, sunt).
10. Eōs, quī sē dēfendere nōn (possunt, posset, poterant, posse), aggredī turpissimum est.
11. Mercātōrēs saepe laudant rēs, (quae, quās) vēndunt, (ut, nē) multī hominēs eās (emerent, emant).
6. Vyberte sloveso z nabídky a doplňte ho do vět
adesse, afficere, cōgere, cōnsulere, esse, monēre, morī, nocēre, valēre
1. Graecī lēgātōs in ōrāculum Apollinis mittēbant, ut deum _____________.
2. Cūrā, ut (tū) _____________________.
3. Magistrīs persuādēre nōn poterāmus fīliōs nostrōs nōn stultōs, sed imperītōs ___________.
4. Magistrīs persuādēre nōn poterāmus, nē fīliōs nostrōs tacēre _________________.
5. Amīcī ad mē veniēbant, ut mihi _____________________.
6. Mīlitēs ā ducibus ___________, nē scelera hostium turpissima imitārentur.
7. Sī aliīs hominibus invidēs, tibi ipsī _____________.
8. Rēx, cum sē _______ sentīret, rēgnum fīliō suō trādit.
9. Nisi pecūniam reddētis, poenā ___________.
7. Dejte do závislosti na uvedeném výrazu
1. Nē umquam cīvēs reī pūblicae in perīculō dēsint!
Ōrātōres saepe optābant
2. Ignis servus bonus, sed dominus malus est.
17. lekce
224
Nōtum est
3. Este meliōrēs quam maiōrēs vestrī!
Saepe ā sapientibus monēminī
4. Audī multa, optima ēlige!
Parentēs tibi suādēbant
5. Maior pars saepe meliōrem vincit.
Multī putant
6. Rēcta itinera breviōra sunt quam oblīqua93
.
Illō tempore nesciēbāmus
7. Parentibus nostrīs dissimillimī sumus.
Fīliī putant
8. Utinam parentibus nostrīs dissimillimī sīmus!
Fīliī saepe optant
9. Venī in forum!
Amīcus mē petit
10. Labor celerrimus nōn est semper ūtilissimus.
Prōverbium vetus dīcit
11. Idem opus huic placet, illī displicet.
Appāret
12. Nē dēsinātis negōtia necessāria suscipere!
Nōbīs persuādent
13. Nē ā nōbīs discēdās!
Tē petēbamus
14. Multī hominēs id, quod nōn sentiunt, dīcere cōguntur.
Nōtum est
8. Dejte do závislosti na uvedených výrazech nebo doplňte
Apud medicum
Vir aegrōtus medicō dīcit: „Dormīre nōn possum, caput mihi dolet, febrim94
et tussim95
habeō.“
Medicus dē verbīs virī adiūtrīcem96
suam interrogat, quia male audit.
Adiūtrīx medicō respondet: „Hic vir dīcit__________________________________________.“
Medicus virō aegrōtō dīcit: „Es domī („doma“), nē labōrēs, bibe multam aquam, nē vīnum bibās, sume
hanc medicīnam.“
Vir valdē fessus est et medicum petit, ut cōnsilia sua (repetere) _______________.
Medicus ei dīcit ________________________________________________________________.
Domī
Uxor virum suum interrogat: „Quid tibi medicus dīcēbat?“
Vir aegrōtus respondet: „Medicus mihi dīcēbat ___________________________________.“
93
oblīquus, a, um „šikmý, postranní“
94
febris, is, f. „horečka“
95
tussis, is, f. „kašel“
96
adiūtrīx, īcis, f. „pomocnice“
17. lekce
225
9. Doplňte podle vzoru. Použijte výrazy z nabídky nebo vymyslete vlastní odpovědi.
1. Sī amīcum trīstem esse vidērēs, quid facerēs? Sī amīcum trīstem esse vidērem, (eum adiuvāre,
cum eō loquī, eum ad cēnam invitāre,…).
2. Sī ōtiōsus erās, quid faciēbās? Sī ōtiōsus eram, (librōs legere, dormīre, in silvā ambulāre, …).
3. Sī scīrēs verba eius vēra nōn esse, quid dīcerēs? Sī scīrem verba eius vēra nōn esse, (tacēre et
nihil dīcere, eum reprehendere, eum accūsāre, id omnibus in forō dīcere, …).
4. Sī fessus es, quid facis? Sī fessus sum, (quiēscere, nōn dēsinere labōrāre, ad amīcum venīre, rem
ūtilem aut inūtilem emere, dormīre, …).
5. Sī magnam pecūniam habērēs, quid facerēs? Sī magnam pecūniam habērem, (domum pulchram
emerem, pauperēs adiuvāre, eam inter frātrēs et parentēs dīvidere, in longinquās regiōnēs
proficiscī, nāvem magnam emere, …).
6. Sī aegrōtus es, quid facis? Sī aegrōtus sum, (iacēre et nihil facere, librōs legere, minus labōrāre,
…).
7. Sī in perīculō eris, quid faciēs? Sī in perīculō erō, (auxilium ab amīcīs petere, fugere, nihil facere
et exspectāre, sapientēs cōnsulere, …).
8. Sī ēligere possēs, ubi vīverēs? Sī ēligere possem, (manēre, ubi nunc vīvō; in longinquā regiōne
vīvere; vīvere in regiōne, ubi aestās semper est; in vīllā vīvere; in urbe maximā vīvere; prope
silvam vīvere; in urbe parvā vīvere;…).
10. Indikativ nebo konjunktiv? Určete označené tvary a vysvětlete jejich funkci ve větě.
1. Sed ut omittam commūnem causam, veniāmus ad nostram. (Cic. Lig. 20)
2. Sed quia commūne hoc est argumentum aliōrum etiam philosophōrum, omittam (id) hōc
tempore. (Cic. nat. deor. 1, 64)
3. Nūllam iniūriam accipiam, sī tū aderis. (podle Cic. Att. 5, 18, 3)
4. Rogant mē ut cum eō loquar. (podle Plin. epist. 5, 1, 8)
5. Nōn dīcam id quod probāre difficile est. (Cic. Verr. II 1, 157)
6. Sed dīcam ut sentiō, iūdicēs. (podle Cic. Mil. 65)
7. Cūrā ut omnia sciam, sed maximē ut valeās. (Cic. Att. 5, 11, 7)
8. Dē rēbus, quae cottīdiē gerentur, faciam tē certiōrem. (podle Cic. ad Q. fr. 1, 2, 16)
9. Ad tē nuntium mittam, ut tē dē omnibus rēbus certiōrem faciat.
11. Odlište větu příčinnou s quod, quia „protože“ od věty vztažné
1. Ad tē multās epistulās mittō, quia tibi absentī omnia narrāre cupiō.
2. Nōn probō, quae ille philosophus dīcit.
3. Mercātōrēs nāvēs solvere nōn poterant, quod lūna plēna erat.
4. Nē difficultātēs fugiās! Quod enim difficile est, tibi plūs quam quod facile est, prōdesse potest.
5. Saepe plēbī nōn licet idem, quod prīncipibus licet.
6. Nūllam rem tangam, quod id facere nōn licet.
7. Quia id, quod cupiēbat, assequī nōn poterat, magistrātūs corrumpere studēbat.
12. Spojte části vět
tibi saepe dīcēbam cum id assequī nōn possent
dēcipī ab eō facile potestis sī pecūniā egērent
magnā vōce clāmābant nē illōs hominēs stultōs putēmus
in morbum incidēs nisi cavētis
nōs monet nisi satis quiēscēs
auxilium ā nōbīs petēbant mē tanta negōtia iam sustinēre nōn posse
auxilium ā tē peterent ut omnēs cīvēs perturbārent
13. Z uvedených slov vytvořte větu
philosophus – voluptās – putāre – persuādēre – causa – malum – esse – nōs – ut
17. lekce
226
neglegere – salūs – sociī – ōrātor – nē – cīvēs – monēre – ā
dēcipere – tū – dēcipere – alius – sī
cum – nuntius – prōvincia – properāre – in – mors – dē – cōnsul – venīre – dux
14. Najděte chyby a opravte je (v jedné větě může být více chyb)
1. Cum hostēs vidērent sē impetum Rōmānōrum sustinēre nōn possent, fugiēbant et flūmen
trānscendere cōnārentur.
2. Pythagorās philosophus discipulōs suōs monēbat, ut iūsiurandum rārō et tardē darentur.
3. Sī avāritiam tollere studētis, tollite luxuriem, quae māter eam est.
4. Cum omnēs metū perturbārentur, parentēs cūrābant, ut nōn līberī verentur.
5. Nisi epistulās tuās saepe accipiēbam, valdē tibi timērem.
6. Dux mīlitēs hortātur, ut omnem spem salūtis in virtūte pōnent.
7. Sī fūrēs capientur, ā custōdibus vinciuntur et ad iūdicēs addūcuntur.
15. Doplňte délky a přeložte věty do češtiny
1. Tibi, si esset illa lex, nihil liceret. (Cic. dom. 70)
2. Nam si amitti vita beata potest, beata esse non potest. (Cic. fin. 2, 27, 86)
3. Eum rogat ut relinquat alias res et huc veniat. (Plaut. Rud. 1212)
4. Plura scriberem si iam putarem libenter te legere posse. (Cic. fam. 16, 15, 1)
5. Magna vis est in virtutibus. Eas excita,97
si forte98
dormiunt. (Cic. Tusc. 3, 17)
6. A te peto ut me absentem diligas atque defendas. (podle Cic. fam. 15, 7, 1)
7. Hic (= Nervius) servo spe libertatis magnisque persuadet praemiis, ut litteras ad Caesarem
adportet. (podle Cic. Gall. 5, 45, 3)
8. Aderat in senatu pater istius (viri) et flens senatores rogabat ut filio suo parcerent. (podle Cic.
Verr. II 2, 95)
9. Sic loquere, sic vive; vide ne te ulla res deprimat. (Sen. epist. 10, 4)
10. Moneo hortorque vos, ne tantum scelus impunitum omittatis. (Sall. Iug. 31, 25)
11. Ad Aetolos mittebat legatos, ne gens inquieta99
adventu Romanorum fidem mutaret. (podle Liv.
31, 28, 6)
12. Cum in hoc statu res esset, legati ad consulem veniunt. (podle Liv. 38, 8, 1)
13. Ego si somnum capere possem, tam longis te epistulis non obtunderem.100
(Cic. Att. 8, 1, 4)
16. Přeložte do latiny
1. Přesvědčoval mě, že nemůže nic dělat.
2. Přesvědčoval mě, abych neurážel mocného senátora.
3. Říkal jsem ti, abys ten dům nekupoval.
4. Říkal jsem ti, že nemůžu ten dům koupit.
5. Řekni svému příteli, aby ke mně přišel.
6. Řekni svému příteli, že mu můžu pomoci.
7. Napomínají mě, abych se nenechal pohnout (tj. nebyl pohnut) řečí těch lidí.
8. Připomínají, že soudce nemůže být ovlivněn (moveō, ēre) mými slovy.
9. Kdybych to teď neviděl, nikdo by mě nemohl přesvědčit.
10. Když se nepřátelské vojsko přibližovalo k Římu, obyvatelé opevňovali město a připravovali bitvu.
11. Kdybyste páchali velmi závažné zločiny, byli byste právem trestáni.
12. Dobře věděli, že nemůžou přijít včas.
13. Neposlouchejte lidi, kteří tvrdí, že mocní lidé jsou ze všech nejšťastnější.
14. Koho z nich bys zvolil, kdybys mohl?
97
excitō, āre, āvī, ātum „probudit“
98
forte „snad, náhodou“
99
inquiētus, a, um „neklidný“
100
obtundō, ere, tudī, tūsum „tlouct, otupit, obtěžovat“
17. lekce
227
15. Je známo, že naše lodě jsou rychlejší a menší než lodě nepřátel.
16. Jestliže se ti to nelíbí, odejdi!
17. Když nemohl usnout, učil se nebo si četl knihy.
18. Jestliže věděl, že sám nemůže překonat všechny obtíže, prosil mě o pomoc (tj. žádal ode mě
pomoc).
17. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
Dē Pyrrhō II (podle Eutropia,101
upraveno)
Fabrīciō, lēgātō Rōmānōrum, quī pauper erat, Pyrrhus partem rēgnī prōmittēbat et persuādēre ei
studēbat, ut Rōmānos prōderet et in exercitū suō pugnāret. Ā Fabrīciō autem contemnitur.
Pyrrhus, quia Rōmānōrum ingentī admīrātiōne tenētur, ad senātum lēgātum mittit, ut pācem aequīs
condiciōnibus petat. Postulat, ut eam partem Italiae, quam occupat, obtineat. Pāx senātōribus
displicet. Senātus Pyrrhō respondet eum cum Rōmānīs pācem habēre nōn posse. Et ei imperat, ut dē
Italiā discēdat. Ita lēgātus Pyrrhī revertitur. Ā quō cum quaereret Pyrrhus dē Rōmā, lēgātus dīcit sē
Rōmam rēgum patriam putāre et affirmat illīc ferē omnēs similēs rēgibus esse.
Mittuntur contrā Pyrrhum ducēs P. Sulpicius et Decius Mūs cōnsulēs. In proeliō Pyrrhus vulnerātur,
elephantī necantur, multī mīlitēs eius necantur et Pyrrhus Tarentum102
fugātur.
Post annum contrā Pyrrhum Fabrīcius mittitur. Tum, cum vīcīna castra ipse et rēx habērent, medicus
Pyrrhī nocte ad eum venit, prōmittēns: „Venēnō Pyrrhum occīdam, sī mihi aliquid (něco)
pollicēberis.“ Fabrīcius imperat, ut vinciātur et ad dominum suum Pyrrhum redūcātur, et omnia Pyrrhō
nuntiat. Tum rēx admīrātur et „Ille est Fabrīcius,“ inquit, „quī difficilius ab honestāte quam sōl ā
cursū suō āvertī potest“. Tum rēx ad Sicīliam proficīscitur.
Fabrīcius Lūcānōs et Samnītēs vincit et triumphat. Cōnsulēs deinde M'. Curius Dentātus et Cornēlius
Lentulus adversum Pyrrhum mittuntur. Curius contrā eum pugnat, exercitum eius caedit, ipsum
Tarentum103
fugat, castra capit. Eō diē multī hostēs caeduntur. Curius in cōnsulātū triumphat. Prīmus
Rōmam104
elephantōs dūcit. Pyrrhus etiam ā Tarentō mox recēdit et apud Argōs, Graeciae cīvitātem,
occīditur.
Odpovězte na následující otázky
1. Zájmena označená v textu nahraďte jmény nebo substantivy, která zastupují.
2. Vyhledejte slovo cum v textu. Kdy se jedná o spojku a kdy o předložku?
3. Najděte věty s ut/nē a odlište věty obsahové žádací a věty účelové.
4. Jaké další typy vedlejších vět se v textu nacházejí?
5. Udělejte větný rozbor souvětí Fabrīcius imperat, ut vinciātur et ad dominum suum Pyrrhum
redūcātur, et omnia Pyrrhō nuntiat.
6. Jsou fugātur a fugiātur synonyma?
7. Jaké bylo první jméno konzula Sulpicia a Curia Dentata?
8. Určete tvary difficilius, cursū, āvertī, ingentī, obtineat, nuntiat.
9. Tvar occīdam nahraďte synonymy.
10. Jaký měl Pyrrhus postoj k Římanům? Co si o nich myslel?
11. Co znamená pojem Pyrrhovo vítězství?
12. Víte, co znamená slovo mūs?
101
Eutropius. Breviarium ab urbe condita 2, 12, 3 – 14, 5. (Eutr. 2, 12, 3 – 14, 5)
102
„do Tarentu“
103
„do Tarentu“
104
„do Říma“
17. lekce
228
Vyberte pravdivé výroky o Fabriciovi a Pyrrhovi
Fabrīcius
venēnō Pyrrhum occīdere studēbat
medicum Pyrrhī vincit et ad Pyrrhum mittit
vir honestus
vir dīves
vir, quī Pyrrhō imperat, ut dē Italiā discēdat
elephantōs Rōmam dūcit
Pyrrhus
hostem corrumpere studēbat
in Italiā occīditur
Fabrīcium venēnō occīdere studēbat
castra Rōmānōrum capit
pācem cum Rōmānīs habēre nōn cōnātur
Fabrīcium contemnēbat
in Graeciam revertitur
Slovní zásoba
admīrātiō ōnis, f. úžas, obdiv
āvertō, ere, vertī, versum odvrátit, odehnat
illīc tam, onde, na onom místě (na otázku kde?)
recēdō, ere, cessī, cessum ustoupit, odejít
revertor, revertī, revertī vrátit se
Tarentum, ī, n. Tarent, přístavní město v Kalábrii
triumphō, āre, āvī, ātum slavit triumf
Živá slova
Do, ut des.
Cave, ne cadas.
Veritas omnia vincit.
Veritas Dei vincit.
Per os. (p. o.)
Dies irae.
18. lekce
229
18. lekce
Gramatika
ČÍSLOVKY
Latina má několik typů číslovek, a to zejména číslovky základní (tj. „jedna, dvě,…“), řadové (tj.
„první, druhý,…“) a podílné (tj. „po jednom, po dvou,…“). K číslovkám se dále řadí číselná násobná
příslovce (tj. „jednou, dvakrát,…“).
číslovky
základní
číslovky
řadové
číslovky
podílné
číselná
násobná
příslovce
1 ūnus, a, um
jeden, jedna, jedno
prīmus, a, um
první
singulī, ae, a
po jednom
semel
jedenkrát
2 duo, duae, duo secundus, a, um
alter, era, erum
bīnī, ae, a bis
3 trēs, tria tertius, a, um ternī, ae, a ter
4 quattuor quārtus, a, um quaternī, ae, a quater
5 quīnque quīntus, a, um quīnī, ae, a quīnquiēs
6 sex sextus, a, um sēnī, ae, a sexiēs
7 septem septimus, a, um septēnī, ae, a septiēs
8 octō octāvus, a, um octōnī, ae, a octiēs
9 novem nōnus, a, um novēnī, ae, a noviēs
10 decem decimus, a, um dēnī, ae, a deciēs
11 ūndecim ūndecimus ūndēnī ūndeciēs
12 duodecim duodecimus duodēnī duodeciēs
13 trēdecim tertius decimus ternī dēnī ter deciēs
14 quattuordecim quārtus decimus quaternī dēnī quater deciēs
15 quīndecim quīntus decimus quīnī dēnī quīnquiēs deciēs
16 sēdecim sextus decimus sēnī dēnī sexiēs deciēs
17 septendecim septimus decimus septēnī dēnī septiēs deciēs
18 duodēvigintī duodēvīcēsimus duodēvīcēnī duodēvīciēs
19 ūndēvīgintī ūndēvīcēsimus ūndēvīcēnī ūndēvīciēs
20 vīgintī vīcēsimus vīcēnī vīciēs
21 vīgintī ūnus, a, um
ūnus, a, um et vīgintī
vīcēsimus prīmus
ūnus et vīcēsimus
vīcēnī singulī
singulī et vīcēnī
semel et vīciēs
vīciēs et semel
22 vīgintī duo, duae, duo vīcēsimus secundus vīcēnī bīnī vīciēs bis
23 vīgintī trēs, tria vīcēsimus tertius vīcēnī ternī vīciēs ter
24 vīgintī quattuor vīcēsimus quārtus vīcēnī quaternī vīciēs quater
25 vīgintī quīnque vīcēsimus quīntus vīcēnī quīnī vīciēs quīnquiēs
26 vīgintī sex vīcēsimus sextus vīcēnī sēnī vīciēs sexiēs
27 vīgintī septem vīcēsimus septimus vīcēnī septēnī vīciēs septiēs
28 duodētrīgintā duodētrīcēsimus duodētrīcēnī duodētrīciēs
29 ūndētrīgintā ūndētrīcēsimus ūndētrīcēnī ūndētrīciēs
30 trīgintā trīcēsimus trīcēnī trīciēs
40 quadrāgintā quadrāgēsimus quadrāgēnī quadrāgiēs
50 quīnquāgintā quīnquāgēsimus quīnquāgēnī quīnquāgiēs
60 sexāgintā sexāgēsimus sexāgēnī sexāgiēs
18. lekce
230
číslovky
základní
číslovky
řadové
číslovky
podílné
číselná
násobná
příslovce
70 septuāgintā septuāgēsimus septuāgēnī septuāgiēs
80 octōgintā octōgēsimus octōgēnī octōgiēs
90 nōnāgintā nōnāgēsimus nōnāgēnī nōnāgiēs
98 nōnāgintā octō nōnāgēsimus octāvus nōnāgēnī octōnī nōnāgiēs octiēs
99 nōnāgintā novem nōnāgēsimus nōnus nōnāgēnī novēnī nōnāgiēs noviēs
100 centum centēsimus centēnī centiēs
200 ducentī, ae, a ducentēsimus ducēnī ducentiēs
300 trecentī, ae, a trecentēsimus trecēnī trecentiēs
400 quadringentī, ae, a quadringentēsimus quadringēnī quadringentiēs
500 quīngentī, ae, a quīngentēsimus quīngēnī quīngentiēs
600 sescentī, ae, a sescentēsimus sescēnī sescentiēs
700 septingentī, ae, a septingentēsimus septingēnī septingentiēs
800 octingentī, ae, a octingentēsimus octingēnī octingentiēs
900 nōngentī, ae, a nōngentēsimus nōngēnī nōngentiēs
1000 mīlle mīllēsimus singula mīlia mīliēs
2000 duo mīlia bis mīllēsimus bīna mīlia bis mīliēs
3000 tria mīlia ter mīllēsimus terna mīlia ter mīliēs
10000 decem mīlia deciēs mīllēsimus decēna mīlia deciēs mīliēs
100000 centum mīlia centiēs mīllēsimus centēna mīlia centiēs mīliēs
200000 ducenta mīlia ducentiēs mīllēsimus ducēna mīlia ducentiēs mīliēs
1000000 deciēs centēna mīlia deciēs centiēs
mīllēsimus
deciēs centēna mīlia deciēs centiēs mīliēs
V tabulce jsou uvedeny tvary číslovek pro všechny rody u prvních deseti a dále tam, kde dochází k
nějaké změně.
U řadových číslovek jsou ve všech tvarech koncovky -us, -a, -um. Stojí-li vedle sebe dvě řadové
číslovky, jsou tato zakončení u obou z nich (např. tertius, a, um decimus, a, um „třináctý“).
Číslovky podílné jsou zakončeny na -ī, -ae, -a. Stojí-li vedle sebe dvě podílné číslovky, jsou obě
zakončeny na -ī, -ae, -a. Tvar mīlia ve spojení singula mīlia atd. není podílnou, ale základní číslovkou.
TVOŘENÍ ČÍSLOVEK
Číslovky základní se tvoří v některých rysech podobně jako v češtině. Desítky jsou charakterizovány
složkou -gintī nebo -gintā, stovky složkou -centī nebo -gentī. V číslovkách 11–17 se objevuje složka decim
odvozená od decem „10“. V důsledku skládání číslovek z jednotlivých složek dochází
v některých z nich k hláskovým změnám. Skupina -md- se např. mění na -nd- jako u zájmen.
Souhláska -x- v číslovce sex „6“ někdy mizí (např. sēdecim „16“), jindy se mění na -s- (např. sescentī
„600“).
Desítky a jednotky se řadí buď sestupně bez spojky et (vīgintī ūnus „dvacet jedna“), nebo
vzestupně se spojkou et (ūnus et vīgintī „jeden a dvacet“). Od stovek výše se číslovky řadí většinou
sestupně bez spojky et, je-li však číslovka složena pouze z tisícovek a stovek, spojka et se používá
(např. duo mīlia et sescentī „2600“).
Číslovky složené z desítek a jednotek 8 a 9 (tj. 18, 19, 28, 29 atd.) se tvoří dopočítáním do
následující desítky. Číslovka 18 tedy v latině zní duodēvīgintī (tj. „dvě do dvaceti“), číslovka 19
ūndēvīgintī (tj. „jedna do dvaceti“), 28 duodētrīgintā, 29 ūndētrīgintā atd. Číslovky 98 a 99 jsou však
vytvořeny stejně jako číslovky složené z desítek a jednotek 1–7, tedy nōnāgintā octō a nōnāgintā
novem.
Podle téhož principu se tvoří i další druhy číslovek zakončené v jednotkách na „8“ a „9“ (např.
duodēvīcēsimus „osmnáctý“, ūndētrīcēnī „po 29“).
18. lekce
231
Číslovka deciēs centēna mīlia „milion“ obsahuje násobné příslovce deciēs a podílnou číslovku
centēna, tedy doslova „desetkrát po sto tisících“. Násobné příslovce je obsaženo i v číslovce
„miliontý“ (deciēs centiēs mīllēsimus, dosl. „desetkrát stokrát tisící“) atd.
SKLOŇOVÁNÍ ČÍSLOVEK
Číslovky základní
Řada základních číslovek je nesklonných, některé se však skloňují. Jedná se o číslovky 1–3, číslovky
pro stovky 200 – 900 a výraz mīlia pro tisíce v plurálu, číslovky centum „100“ a mīlle „1000“ jsou
nesklonné. Kromě číslovky mīlia jsou všechny sklonné základní číslovky trojvýchodnými adjektivy.
m. f. n.
sg. nom. ūnus ūna ūnum
gen. ūn-īus
dat. ūn-ī
ak. ūn-um ūn-am ūn-um
abl. ūn-ō ūn-ā ūn-ō
Číslovka ūnus, a, um nemá ve významu „jeden, jedna, jedno“ plurál. Tvary plurálu ūnī, ae, a,
skloňované podle 1. a 2. deklinace, se používají v kombinaci s pomnožnými substantivy (např. ūna
castra „jeden tábor“) nebo ve dvojici ūnī – alterī „jedni – druzí“.
m. f. n. m. f. n.
pl. nom. duo duae duo pl. nom. trēs trēs tria
gen. du-ōrum du-ārum du-ōrum gen. tr-ium
dat. du-ōbus du-ābus du-ōbus dat. tr-ibus
ak. du-ōs, du-o du-ās du-o ak. tr-ēs tr-ēs tria
abl. du-ōbus du-ābus du-ōbus abl. tr-ibus
Číslovky duo, duae, duo a trēs, tria mají pouze plurál. Ve tvarech číslovky duo jsou zachovány
některé tvary původního duálu, tedy dvojného čísla. Stejně se skloňuje také číslovka ambō, ambae,
ambō „oba“. Na rozdíl od zájmenného adjektiva uterque, utraque, utrumque „jeden i druhý, oba“,
které zdůrazňuje individualitu (tj. jeden a druhý), číslovka ambō, ae, o vyjadřuje celek (tj. oba
dohromady).
Dalšími skloňovanými číslovkami jsou výrazy pro stovky 200 – 900, které se skloňují jako adjektiva
1. a 2. deklinace v plurálu. Singulár vzhledem ke svému významu nemají.
m. f. n.
pl. nom. ducent-ī ducent-ae ducent-a
gen. ducent-ōrum ducent-ārum ducent-ōrum
dat. ducent-īs
ak. ducent-ōs ducent-ās ducent-a
abl. ducent-īs
Poslední skloňovanou číslovkou je výraz mīlia používaný pro tisícovky v plurálu. Má povahu
substantiva a skloňuje se jako neutrum 3. deklinace v plurálu podle vzoru mare.
pl. nom. mīl-ia
gen. mīl-ium
dat. mīl-ibus
ak. mīl-ia
abl. mīl-ibus
18. lekce
232
Je-li počet tisícovek vyjádřen sklonnou číslovkou, používá se ve spojení s výrazem mīlia tvar pro
neutrum, např. duo mīlia „2000“, tria mīlia „3000“, ducenta mīlia „200 000“. Každá z číslovek se
skloňuje podle svého vzoru, např.:
pl. nom. du-o mīl-ia
gen. du-ōrum mīl-ium
dat. du-ōbus mīl-ibus
ak. du-o mīl-ia
abl. du-ōbus mīl-ibus
Číslovky řadové a podílné
Číslovky řadové se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace. Číslovka se shoduje v rodě, čísle a pádě
se substantivem, ke kterému náleží. Význam „druhý“ lze vyjádřit i pomocí zájmenného adjektiva
alter, era, erum, které však znamená „druhý ze dvou“. V genitivu singuláru má -īus a v dativu
singuláru -ī, viz 13. lekce.
Číslovky podílné se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace v plurálu. Shodují se v rodě, čísle a
pádě se substantivem, ke kterému náleží. Číslovky podílné se ve spojení s pomnožnými substantivy
používají místo číslovek základních (např. bīnae litterae „dva dopisy“). Podílná číslovka singulī, ae, a
se však nahrazuje tvarem ūnī, ae, a (např. ūnae litterae „jeden dopis“) a číslovka ternī, ae, a výrazem
trīnī, ae, a (např. trīnae litterae „tři dopisy“).
SPOJENÍ ZÁKLADNÍCH ČÍSLOVEK S POČÍTANÝM PŘEDMĚTEM
Mezi češtinou a latinou je rozdíl ve spojování základní číslovky s počítaným předmětem. V češtině se
ve spojení s číslovkami jedna až čtyři vyskytuje počítaný předmět ve stejném pádě jako číslovka (např.
jedna tužka, dvě tužky,…). Číslovka zde funguje jako adjektivum. Od číslovky pět výše stojí počítaný
předmět ve většině pádů v genitivu (např. pět tužek, sto domů atd.). Číslovka v tomto případě funguje
jako substantivum (srov. prodavač tužek, střechy domů).
V latině fungují základní číslovky jako adjektiva, a proto jsou ve stejném pádě jako počítaný předmět.
Výjimkou je výraz mīlia pro tisícovky v plurálu, který je substantivní povahy, a proto je počítaný
předmět v genitivu.
Spojení s počítaným předmětem mimo mīlia
Kromě číslovky mīlia fungují v latině základní číslovky jako adjektiva. Sklonné číslovky se shodují
s počítaným předmětem v rodě, čísle a pádě stejně jako ostatní adjektiva. Nesklonné číslovky se od
nich liší pouze tím, že shoda s počítaným předmětem nemůže být na jejich tvaru viditelná. Např.:
ūnus homō „jeden člověk“, duae fēminae „dvě ženy“, tria oppida „tři města“,
quattuor partēs „čtyři části“, quīnque arborēs „pět stromů“, quīnquāgintā animālia „padesát
zvířat“, centum virī „sto mužů“,
sescentae duae muliērēs „šest set dva žen“,
mīlle hominēs „tisíc lidí“.
V číslovkách zakončených na jednotku (např. 31) je počítaný předmět v plurálu, číslovka ūnus je
v singuláru a má koncovku podle rodu počítaného předmětu, např.:
trīgintā ūnus virī „třicet jedna mužů“,
trīgintā ūna fēminae „třicet jedna žen“,
trīgintā ūnum oppida „třicet jedna měst“.
Při začlenění výrazu s číslovkou do věty má počítaný předmět pád vyžadovaný větou (nominativ pro
podmět, akuzativ pro přímý předmět, ablativ po předložce cum atd.) a číslovka je k němu přiřazena
jako jiné adjektivum, tj. na základě shody. Vyskytne-li se po těchto číslovkách genitiv, znamená to, že
18. lekce
233
je vyžadován větou (nejčastěji následuje po substantivu a má funkci neshodného přívlastku) a také
číslovka je v genitivu nebo zůstává nesklonná.
nominativ: Duae fēminae in urbem veniunt. Dvě ženy přichází do města.
Mīlle incolae in oppidō vīvunt. V městečku žije tisíc obyvatel.
genitiv: Oppidum nōngentōrum incolārum dēfendimus. Bráníme město devíti set obyvatel.
Oppidum mīlle incolārum dēfendimus. Bráníme město tisíce obyvatel.
dativ: Dōna tribus līberīs nostrīs dabimus. Dáme dárky svým třem dětem.
Dōna quīnque līberīs nostrīs dabimus. Dáme dárky svým pěti dětem.
akuzativ: Duās fēminās vidēmus. Vidíme dvě ženy.
Mīlle incolās in portū vidēmus. V přístavu vidíme tisíc obyvatel.
ablativ: Cum duābus fēminīs loquitur. Mluví se dvěma ženami.
Cum mīlle incolīs venit. Přichází s tisícem obyvatel.
Spojení s počítaným předmětem po výrazu mīlia
Číslovka mīlia pro tisícovky v plurálu proti tomu funguje jako substantivum, jak je patrné i z jejího
skloňování. Počítaný předmět je v genitivu plurálu, např.:
duo mīlia hominum „dva tisíce lidí“,
decem mīlia incolārum „deset tisíc obyvatel“,
deciēs centēna mīlia rērum „milion věcí“.
Toto pravidlo platí pouze v případě, že mezi počítaným předmětem a číslovkou mīlia není vložena
žádná další číslovka. Následuje-li však po mīlia další číslovka (stovky, desítky, jednotky), počítaný
předmět se připojuje stejným způsobem jako po číslovkách mimo výraz mīlia, např.:
tria mīlia et ducentae fēminae „tři tisíce dvě stě žen“
duo mīlia trecenta sexāgintā oppida „dva tisíce tři sta šedesát měst“
Ve větě má číslovka mīlia pád vyžadovaný větou a genitiv počítaného předmětu zůstává nezměněn
stejně jako u neshodných přívlastků, např.:
nominativ: Tria mīlia hominum in urbe vīvēbant.
Ve městě žilo tři tisíce lidí.
genitiv: Urbs labōre decem mīlium hominum aedificābātur.
Město se stavělo prací deseti tisíc lidí.
dativ: Praemia duōbus mīlibus fēminārum dabuntur.
Odměny budou předány dvěma tisícům žen.
akuzativ: Nautae duo mīlia nāvium vident.
Námořníci vidí dva tisíce lodí.
ablativ: Prō deciēs centēnīs mīlibus cīvium dīcimus.
Mluvíme ve prospěch / hájíme milion občanů.
ROZŠÍŘENÍ
Další typy číslovek
V latině jsou také číslovky násobné typu „dvojnásobný“ a „dvojitý“, které jsou však obvykle tvořeny
pouze od některých čísel:
1 simplus, a, um „jednoduchý“ simplex, icis „jednoduchý“
2 duplus, a, um „dvojnásobný“ duplex, icis „dvojitý“
3 triplus, a, um triplex, icis
4 quadruplus, a, um quadruplex, icis
5 quīncuplus, a, um quīnquiplex, icis
6 sescuplus, a, um
7 septuplus, a, um septemplex, icis
18. lekce
234
8 octuplus, a, um
10 decemplex, icis
Jedná se o číslovky adjektivní povahy. Číslovky zakončené na -us, -a, -um se skloňují podle 1. a 2.
deklinace, číslovky zakončené na -ex, -icis jako jednovýchodná adjektiva 3. deklinace.
Zlomky a násobení
Zlomky se v latině vyjadřují spojením řadové číslovky se substantivem pars, partis, f. „část“. Latinský
výraz pro „třetinu“ je doslova „třetí část“, pro čtvrtinu „čtvrtá část“ atd. Vyjádření zlomku může mít
v latině tři podoby podle toho, jakou část celku označuje:
jedna část celku (v čitateli je jednička): užívá se pouze výraz „třetina“, „čtvrtina“ atd. bez
číslovky „jedna“, např. tertia pars „jedna třetina“, quīnta pars „jedna pětina“, centēsima pars
„jedna setina“ atd.
více částí celku (např. dvě pětiny):105
čitatel se vyjadřuje základní číslovkou a jmenovatel
číslovkou řadovou. Obě jsou v plurálu a mají tvar feminina, protože se shodují se slovem
partēs, které se však obvykle vypouští, protože je dostatečně zřejmé z kontextu, např.: duae
quīntae (tj. partēs) „2 pětiny“, quīnque centēsimae „5 setin“ atd.
do celku chybí pouze jedna část (např. tři čtvrtiny, čtyři pětiny):106
ve zlomku se objevuje
výraz partēs, ale naopak se vypouští řadová číslovka pro jmenovatel, např. duae partēs „tři
třetiny“ (tj. dvě části ze tří), trēs partēs „tři čtvrtiny“, septem partēs „sedm osmin“ atd.
Slovo „polovina“ se překládá jako dīmidia pars nebo dīmidium, iī, n.
Zlomek centēsima pars lze do češtiny přeložit také jako „jedno procento“. Procenta se vyjadřují stejně
jako všechny ostatní zlomky, např. vīgintī centēsimae „20%“, septuāgintā quīnque centēsimae „75%“,
nōnāgintā novem partēs „99%“.
Násobení se v latině vyjadřuje jinak než v češtině. Místo základní číslovky ve výrazu typu „dvakrát
dva“ se v latině používá číslovka podílná, např.:
bis bīna sunt quattuor dvakrát dva jsou čtyři
ter quīna sunt quīndecim třikrát pět je patnáct
Římský kalendář
Římské datování se od českého značně odlišuje a v průběhu historie se způsob datace proměňoval.
Představíme si proto variantu, která je našemu určování data nejbližší. Rok je rozdělen na 12 měsíců:
leden Iānuārius červenec Iūlius
únor Februārius srpen Augustus
březen Mārtius září September
duben Aprīlis říjen Octōber
květen Maius listopad November
červen Iūnius prosinec December
Názvy pro měsíce se používají jako adjektiva i jako substantiva. Jedná-li se o substantiva, jsou rodu
mužského podle substantiva mēnsis, is, m. „měsíc“. Jména měsíců Aprīlis, September, Octōber,
November a December se skloňují podle 3. deklinace. V substantivizované podobě zůstává v ablativu
singuláru koncovka -ī (viz 9. lekce). Ostatní jména měsíců se skloňují podle 2. deklinace, podle vzoru
servus.
Datum se stanovuje dopočtem k třem významným dnům v každém měsíci, kterými jsou:
Kalendae, ārum, f. (zkratka K., Kal.) Kalendy (1. den v měsíci)
Nōnae, ārum, f. (zkratka Nōn.) Nony (5. nebo 7. den v měsíci)
Īdūs,uum, f. (zkratka Īd.) Idy (13. nebo 15. den v měsíci)
105
Čitatel je vyšší než jedna a zároveň je alespoň o 2 nižší než jmenovatel.
106
Čitatel je o jedna menší než jmenovatel.
18. lekce
235
Většina měsíců má Nony pátého a Idy třináctého dne v měsíci. Avšak měsíce Maius, Iūlius, Mārtius a
Octōber (pomůcka MILMO) mají Nony sedmého a Idy patnáctého dne v měsíci. Ke jménům
Kalendae, Nōnae, Īdūs se připojují názvy měsíců jako adjektivní přívlastky, shodují se tedy s nimi
v rodě, čísle a pádě.
Datum připadající na jeden z významných dní se vyjadřuje pomocí ablativu časového bez předložky,
který se skládá ze jména dne a adjektivního označení měsíce, např.:
Kalendīs Maiīs (Kal. Maiīs) 1. května (tj. „o květnových Kalendách“)
Nōnīs Novembribus (Kal. Nov.) 5. listopadu (tj. „o listopadových Nonách“)
Īdibus Mārtiīs (Īd. Mārt.) 15. března (tj. „o březnových Idách“)
Datum dne předcházejícího před jedním z významných dnů se vyjadřuje pomocí prīdiē (zkratka prīd.)
s akuzativem názvu dne a adjektivním označením měsíce, např.:
prīdiē Kalendās Februāriās (prīd. Kal. Febr.) „31. ledna“ (tj. „den před únorovými Kalen-
dami“)
prīdiē Nōnās Septembrēs (prīd. Nōn. Sept.) „12. září“ (tj. „den před zářijovými Nonami“)
prīdiē Īdūs Iūliās (prīd. Īd. Iūl.) „14. července“, (tj. „den před červencovými Idami“)
Data ostatních dnů v měsíci se stanovují dopočtem dní do nejbližšího významného dne. V čísle
udávajícím počet dní zbývajících do Kalend, Non nebo Id je však proti našim zvyklostem zahrnut i
den, k němuž se dopočítává, i den, jehož datum se stanovuje. Např. 3. dubna je podle latinského
počítání „tři dny do dubnových Non“ (tedy 3., 4., 5. dubna).
Datum je vyjádřeno pomocí této konstrukce:
ante diem (zkratka a. d.) + řadová číslovka shodující se s diem, která vyjadřuje počet dní do
významného dne, + akuzativ významného dne + adjektivní označení měsíce, např.:
latinské datum české
datum
výpočet data
ante diem tertium Nōnās Aprīlēs
(a. d. III Nōn. Apr.)
3. dubna tj. 3., 4., 5. dubna
ante diem octāvum Kalendās Iūniās
(a. d. VIII Kal. Iūn.)
25. května tj. 25., 26., 27., 28., 29., 30., 31. května, 1. června
ante diem quārtum Īdūs Mārtiās
(a. d. IV Īd. Mārt.)
12. března tj. 12., 13., 14., 15. března
ante diem sextum Īdūs Iānuāriās
(a. d. VI Īd. Iān.)
8. ledna tj. 8., 9., 10., 11., 12., 13. ledna
Vyjádření věku
Věk se vyjadřuje několika způsoby, např.:
základní číslovkou se substantivem annus v akuzativu plurálu a participiem nātus „narozený“
řadovou číslovkou se substantivem annus v akuzativu singuláru a participiem agēns (číslovka
je o jednotku větší než číslo v češtině)
řadovou číslovkou se substantivum annus v ablativu singuláru (číslovka je o jednotku větší než
číslo v češtině)
Česká věta „Odchází v 30 letech.“ se latinsky vyjádří:
trīgintā annōs nātus discēdit
trīcēsimum prīmum annum agēns discēdit
trīcēsimō prīmō annō (aetātis) discēdit
Participium se shoduje v rodě, čísle a pádě se jménem, ke kterému náleží, např.:
Mulier trīgintā duōs annōs nāta fīlium tertium parit.
Žena porodí třetího syna ve 32. letech.
18. lekce
236
Místo českých přídavných jmen „desetiletý, devítiletý“ se používá neshodný přívlastek složený ze
základní číslovky a genitivu substantiva annus:
mulier quīnquāgintā annōrum padesátiletá žena
puer trium annōrum tříletý chlapec
senex centum annōrum stoletý stařec
VAZBA MÍSTNÍCH JMEN
Směr na otázku „kam?“ a „odkud?“ a poloha na otázku „kde?“ se u vlastních jmen měst a malých
ostrovů vyjadřuje pomocí prostých pádů bez předložek. Stejně se směr a poloha vyjadřují také u
několika obecných jmen. Za určitých okolností se však i jména měst a malých ostrovů mohou pojit
s předložkami.
VAZBY BEZ PŘEDLOŽEK
Vyjádření směru na otázku „kam?“
Směr na otázku „kam?“ se vyjadřuje u zmíněných vlastních jmen pomocí akuzativu bez předložky,
např.:
Rōmam „do Říma“, Dēlum „na Délos“, Athēnās „do Athén“, Carthāginem „do Kartága“
Obecná jména vyjadřující směr „kam“ pomocí prostého akuzativu:
domum „domů“, rūs „na venkov“
Vyjádření směru na otázku „odkud?“
Směr na otázku „odkud?“ se vyjadřuje pomocí prostého ablativu, např.:
Rōmā „z Říma“, Dēlō „z Délu“, Athēnīs „z Athén“, Carthāgine „z Kartága“
Obecná jména vyjadřující směr „odkud?“ pomocí prostého ablativu:
domō „z domu“, rūre „z venkova“, humō „ze země“
Vyjádření polohy na otázku „kde?“
Poloha na otázku „kde?“ se vyjadřuje různě:
Genitivem (původním lokálem) u vlastních jmen 1. a 2. deklinace v singuláru, např. Rōmae „v
Římě“, Dēlī „na Délu“, a u obecných jmen domī „doma“, rūrī „na venkově“ a humī „na zemi“.
Ablativem u pomnožných jmen 1. a 2. deklinace, např. Athēnīs „v Athénách“, a u vlastních
jmen 3. deklinace, např. Carthāgine „v Kartágu“.
VAZBY S PŘEDLOŽKAMI
Předložky se ve spojení se jmény měst a malých ostrovů používají v těchto případech:
pokud je vlastní jméno malého ostrova nebo města spojeno s obecným jménem (např. „do
města Říma“),
pokud se nevyjadřuje směr „do…“ nebo „z…“ (např. „do Říma“, „z Říma“), ale např. „k…“
nebo „od…“ (např. „k Římu“, „od Říma“).
Příklady spojení s předložkami:
směr „kam?“: in urbem Rōmam „do města Říma“, ad Rōmam „k Římu“
směr „odkud?“: ex urbe Rōmā „z města Říma“, ā Rōmā „od Říma“, ā Carthāgine „od
Kartága“
poloha „kde?“: in urbe Rōmā „v městě Římě“
18. lekce
237
Zcela pravidelně se s předložkami pojí jména velkých ostrovů, zemí a kontinentů, a to i ve významu
„do…“ a „z…“, např.: in Italiam „do Itálie“, ex Sicīliā „ze Sicílie“, in Africā „v Africe“.
Také substantivum domus se může pojit s předložkami, pokud nemá význam „domov“, ale „dům“ ve
smyslu „budova“, např. in domō meā „v mém domě“, ē domō meā „z mého domu“.
18. lekce
238
Slovní zásoba
admīrātiō, ōnis, f. obdiv
alō, ere, aluī, altum/alitum živit
aptus, a, um vhodný, připravený
aspectus, ūs, m. vzhled, pohled (na koho, na co)
barbarus, a, um
barbarus, ī, m.
barbarský, cizozemský, nevzdělaný
barbar
capillus, ī, m. vlas, vlasy (význam „vlasy“ lze vyjádřit singulárem i plurálem)
circiter asi, okolo
collum, ī, n. krk
color, ōris, m. barva
condō, ere, didī, ditum
ab urbe conditā
založit, uložit, uschovat
od založení města (tj. Říma)
coniūrātus, ī, m. spiklenec
crēber, bra, brum častý, hojný
dēns, dentis, m. zub
digitus, ī, m. prst
dīmidium, iī, n.
dīmidiō minor
polovina
o polovinu menší
efficiō, ere, fēcī, fectum způsobit
expellō, ere, expulī, expulsum vyhnat
fās, n. (jen nom. a. ak.)
fās est
božské právo, mravní zákon, to, co je správné, dobré
je dovoleno, smí se
frīgus, oris, n. zima, chlad
Gallicus, a, um galský
herba, ae, f. rostlina, bylina
hōra, ae, f. hodina
horribilis, e hrozný, děsný, strašný
imprūdēns, entis nerozumný, neprozíravý
latus, eris, n. bok, strana
lepus, oris, m. zajíc
nāsus, ī, m. nos
nefās, n. (jen nom. a. ak.)
nefās est
co není dovoleno, zločin, hanebnost, bezbožnost
není dovoleno
nummus, ī, m.
(gen. pl. nummōrum nebo nummum)
peníz, stříbrný řím. peníz sestertius, pl. peníze
occidēns, entis, m. západ
oriēns, entis, m. východ
passus, ūs, m. krok; dvojkrok, krok (délková míra, asi 1,48m)
postrīdiē
+ak.
druhý den, druhého dne, nazítří
druhý den po
praeter +ak. kromě, mimo
quō kam (vyjádření směru)
quot kolik
saeculum, ī, n. století, doba, generace
spatium, iī, n. úsek, vzdálenost, prostor (místní i časový), délka, doba (trvání)
versus, ūs, m. verš
18. lekce
239
Cvičení
1. Zapište výsledky slovy
5 + 10 =
28 – 9 =
13 x 3 =
210 + 55 =
581 + 18 =
1500 – 223 =
45 : 9 =
78 x 3 =
2000 + 8 =
10 + 3 =
20 – 3 =
25 x 6 =
62 + 4 =
10000 – 1 =
10000 x 6 =
2. Doplňte ve správném pádě
1 král 2 ženy 3 chlapci 100 lidí
1000
občanů
2000
obyvatel
in urbe vīvit
/ vīvunt
narrant dē
adsumus
librī
vidēmus
3. Napište číslovky slovy
I urbs, III oppida, IX diēs, CCCLXV diēs, XL mulierēs, II virī, DCXVIII annī, M equī, MM hominum,
MCMLII avēs, XII hōrae, XXIV hōrae, LI virī, CCC nāvēs, DCCC animālia, XXXII īnsulae
imperium III virōrum, sermō I hominis, fābula dē III capillīs aureīs, per IV maria, in VIII prōvinciīs,
MMM rērum habēbant, animal VII capitum, in CDLXXIII diēbus, XX epistulās tibi mittam
10. legiō, 100. annus, 16. victor, 5. diēs, 600. annus, 1000. diēs, 2. lēx, 31. urbs
annō 261., 10. mēnse, 7. rēgem expellunt, 4. librum scrībit, in 18. domō, imperium ducis 12. lēgiōnis
4. Přeložte do latiny
1000 lidí s 1000 lidmi
1200 lidí s 1200 lidmi
2000 lidí s 2000 lidmi
350 lidí s 350 lidmi
642 lidí s 642 lidmi
901 lidí s 901 lidmi
5488 lidí s 5488 lidmi
3333 lidí s 3333 lidmi
18. lekce
240
5. Doplňte počítaný předmět ve správném tvaru
1. Tria mīlia (peditēs) ______________ sociīs mittit.
2. Auxilium centum (equitēs) ___________ ā Rōmānīs petēbat.
3. Duōs (pānis) __________ eme!
4. Utinam quīnque (domus) _________ habērēmus!
5. Multī hominēs optant, ut centum (annus) _________ vīvant.
6. In eā regiōne mīlle (genus) __________ animālium vīvunt.
7. Lēgātī nuntiābant trēs (pars) _______ hostium in fīnibus prōvinciae nostrae esse.
8. Māter sex (līberī) ___________ admīrātiōne digna est.
6. Nahraďte číslovku tisíc číslovkou dva tisíce. Věty upravte.
1. Cum mīlle mīlitibus contrā hostem proficīscitur.
2. Mīlle hominēs in eā cīvitāte vīvēbant.
3. Prīncipēs mīlle cīvibus praemia dabunt.
4. Dux vidēbat mīlle nāvēs ad ōram appropinquāre.
5. Mīlle ducentī mīlitēs in proeliō interficiuntur.
6. Rōmānī iam mīlle passūs ab urbe aberant.
7. Ibi multae cīvitātēs mīlle incolārum erant.
8. Carmen mīlle versuum discere nōn possem.
7. Číslovku v závorce dejte do správného tvaru
1. Mīles haec (3) cūrāre dēbet: ut corpus quam validissimum habeat, arma apta, cibum parātum.
(podle Liv. 44, 34, 3)
2. Sī possem, ōtium (14) diērum caperem.
3. Virtūte (1) hominis omnēs cīvēs servārī possunt.
4. Nōnnūllī scelerātī etiam post (40) annōs capī et pūnīrī possunt.
5. In scholā (531) discipulī erant.
6. Quia vīta hominum incerta est, (1000) rēs accidere possunt.
7. Annō (23.) aetātis suae fīlium (1.) parit.
8. Usque ad annum (50.) aetātis meae ea omnia ignōrābam.
9. Fīlium eius annō (4.) iam librōs legere mīrābāmur.
10. Dux legiōnem (12.) et (18.) contrā hostēs mittit.
11. Illum scrīptōrem optimum et (1.) omnium habēbant.
12. (2) litterās tibi mittam.
13. (4) x (5) sunt vīgintī.
8. Vyjádřete latinsky rok a přiřaďte k němu historickou událost
1. annō 9. nōnō post Christum nātum
2. annō 14. post Christum nātum
3. annō 44. ante Christum nātum
4. annō 63. ante Christum nātum
5. annō 313. post Christum nātum
6. annō 753. ante Christum nātum
7. annō 146. ante Christum nātum
8. annō 410. post Christum nātum
9. annō 64. post Christum nātum
10.usque ad annum 1378. post Christum nātum
11.annō 264. ante Christum nātum
12.annō 510. ante Christum nātum
Prīmum bellum Pūnicum incipit.
Augustus moritur.
18. lekce
241
Caesar ab coniūrātīs occīditur.
Rōma ā Nerōne incenditur.
Rōma ā barbarīs vastātur.
Carthāginiensēs vincuntur et tertium bellum Pūnicum fīnit.
Rēx Carolus quārtus rēgnat.
Religiō Christiāna107
permittitur.
Tarquinius Superbus expellitur.
Rōma ā Rōmulō et Remō conditur.
Cicero Catilīnam et aliōs coniūrātōs pūnit.
Vārus cum tribus legiōnibus vincitur et multī Rōmānī ā barbarīs caeduntur.
9. Doplňte číslovky podle smyslu nebo podle údajů v závorce
Habēmus _______ oculōs quibus vidēmus, ________ aurēs, quibus audīmus. Nōbīs ______ manūs et
______ pedēs sunt, sed tantum _______ caput, ________ nāsus, _______ cor, _________ collum,
________ ōs. In _______ manū ________ digitōs habēmus, in _______ manibus _______. In manibus
et pedibus _________ digitōs habēmus.
Adultī _____________ dentēs habēre possunt, sed puerī tantum ___________. Hominēs circiter
(100 000) _____________ capillōrum habent.
10. Vyberte správný tvar. V případě více možností vysvětlete rozdíly.
1. (ambābus manibus, utrāque manū) scrībere potes?
2. Rēx duōs fīliōs habēbat: (alter, ūnus) omnia dīligenter faciēbat, (alter, ūnus) piger erat et officia
sua neglegēbat.
3. (utrīque hominī, duōbus hominibus) honōrēs magnī tribuentur.
4. Caesar ad (duās partēs, utramque partem) pontis praesidium relinquit et in fīnēs aliae gentis
proficīscitur. (podle Caes. Gall. 4, 18, 2)
5. Saepe ē (utrōque malō, duōbus malīs) ēligere cōgimur.
6. (Ambō cōnsulēs, utrīque cōnsulēs, uterque cōnsul, duo cōnsulēs) in eam prōvinciam proficīscī
cupiēbant.
7. Haec omnēs nōn (ūnum, sōlum) probant, sed etiam laudant. (podle Cic. fam. 5, 20, 4).
8. Id (ūnī, sōlī) sapientī accidere potest.
9. Quid108
prōsunt multa cubicula?109
In (sōlō, ūnō) (cubiculō) iacētis. (Sen. epist. 89, 21)
11. Na základě vět uveďte různé možnosti vyjádření věku v latině. Jak se používají
řadové a základní číslovky?
Ille scrīptor vīgintī annōs nātus in Italiam venit.
Ille scrīptor vīcēsimum prīmum annum (aetātis) agēns in Italiam venit.
Ille scrīptor vīcēsimō prīmō annō (aetātis) in Italiam venit.
Puer sex annōs nātus iam scrībere et legere discit.
Puer septimum annum agēns (aetātis) iam scrībere et legere discit.
Puer septimō annō (aetātis) iam scrībere et legere discit.
Puer, sī septimum annum agit, iam scrībere et legere discit.
Puer sex annōrum iam scrībere et legere discit.
107
Christiānus, a, um „křesťanský“
108
quid „co“, zde „jak, k čemu“
109
cubiculum, ī, n. „pokoj“, „místnost“
18. lekce
242
12. Uveďte věk číslovkou podle českých zvyklostí. Následně vyjádřete latinsky pomocí
jiných prostředků.
1. Alexander Macedō trīcēsimō tertiō annō aetātis moritur.
2. Ille vir quadrāgintā ūnum annōs nātus cōnsul creātur.
3. Puella illa misera decimum annum agēns mātrem āmittit.
4. Annō sexāgēsimō prīmō aetātis fēminam, quae vīgintī quattuor annōs nāta est, uxōrem dūcit.
5. Quis potest, duodēvīgintī annōs nātus, sapiēns esse?
6. Illa mulier annō octōgēsimō secundō aetātis bene videt et audit.
7. Hominēs saepe aetāte suā contentī nōn sunt et sīc lāmentantur:
„Sī vīgintī annōs nātus essem, fēlīx et sānus essem, omnia facere possem.“
„Sī undēvīcēsimum annum agerem, parentibus nōn pārērem et omnia meā voluntāte
facerem.“
„Sī sexāgintā quīnque annōs nātus essem, ōtiōsus essem et nōn labōrārem.“
„Sī quārtum annum agerem, omnēs mē cūrārent.“
„Sī octō annōs nātus essem, cum amīcīs lūderem et sine cūrīs vīverem.“
13. Přeložte do latiny, číslovky napište slovy
3 básně, 28 žen, 49 stromů, 198 chlapců, 661 měst, 15 příkladů, 3681 lidí, 1000 domů, 10000 vojáků
se třemi muži, proti 58 lodím, práce deseti lidí, s tisíci občany, o třech tisících slovech onoho slavného
člověka, viděli 935 ptáků, oběma rukama, zkáza dvou měst, ve 12 legiích jediného vojevůdce, říká to
pěti tisícům lidí, 8000 dvojkroků, hlasy pěti set lidí, rodiče 14 dívek, se 14 dívkami, o 1846 knihách
o 372 knihách, o 372 městech, s 3000 muži, trestali 4638 mužů, trestali 4638 žen, dobývali 4638
městeček, dobývali 4000 městeček, milion obyvatel
10. město, 5. věc, 7. dcera, 100. rok, 82. dům, 18. část
řeknu to dvakrát, pětkrát, 10 táborů, třikrát pět je patnáct, 20 x 4 = 80, v jednotlivých dnech, posílali
po stu jezdcích, 1/5, 2/5, 7/10, 75/100 (tj. 75%), 2/1000, 3/4, 4/5, 1/20, 1/3, 2/3
14. Latinská data napište česky a česká latinsky
10. 10., 1. 6., 31. 12., 8. 11., 4. 7., 4. 2., 15. 9., 15. 3., 14. 7., 5. 5., 4. 4., 24. 4.
ante diem (a. d.) tertium Idūs Martiās
prīdiē Nōnās Augustās
ante diem sextum Kalendās Aprīlēs
ante diem quīntum Īdūs Maiās
Nōnīs Septembribus
ante diem septimum Kalendās Octōbrēs
postrīdiē Īdūs Novembrēs
ante diem tertium Nōnās Iūliās
15. Převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Mīlitēs ūnum ex coniūrātīs capiunt et pūniunt.
2. Saepe plūrēs hostēs in fugā quam in pugnā ā Rōmānīs occīdēbantur.
3. Duae regiōnēs incendiō vastantur.
4. Salūtem cīvitātis saepe salūtī ūnīus hominis antepōnēbant.
5. Puerōs sex annōrum facile dēcipere poterunt.
16. Doplňte slovesný tvar
agere, emere, optāre, posse, repetere, scīre, vocāre
1. Cum duae legiōnēs hostēs vincere nōn _________, dux iīs tertiam mittit.
18. lekce
243
2. Magistrī nōs hortābantur ut eōs vīgintī versūs memoriā __________.
3. Nisi (ego) ___________ eum quīnquāgintā annōs nātum esse, eum iuvenem imprūdentem esse
putārem.
4. Sī efficiēs, ut ille vir mox discēdat, grātiās tibi __________.
5. Senēs sapientēs in fābulīs saepe hominibus, quī iīs aderant, dīcēbant, ut trēs rēs ____________.
6. Saeculum spatium centum annōrum ___________ nōtum est.
7. Vōbīs persuādere studēbimus nē eam rem tribus mīlibus110
nummum ___________.
17. Dejte do správného tvaru. Doplňte předložku tam, kde je to nutné.
1. Iuvenēs Rōmānī (Athenae) __________ discēdēbant, ut artēs et litterās ibi discerent.
2. (Urbs Rōma) __________ multī peregrīnī veniēbant.
3. Pompeius manēre (Dyrrachium) _________________ cōnstituit.
4. Tribūnus plēbis (Carthāgō) __________ interficitur.
5. Discēde (domus) ________!
6. Dux Crassum, tribūnum mīlitum, (Ariminum) __________ mittit.
7. (Athēnae) ____________ multa templa erant.
8. Cīvēs (Athēnae) _________ (templum) _________ veniēbant, ut sacrificārent.
9. Dux (Rōma) __________ in prōvinciam discēdit.
10. Lēgātī ad ducem (Corinthus) ________ veniunt.
11. Magistrātus omnēs cīvēs (forum) _________ convocābit.
12. Nōbilēs (urbs) ________ (rūs) _______ discēdēbant et (rūs) ________ ōtium capiēbant.
13. Multī in pūblicō id, quod (domus) _________ dīcēbant, dīcere nōn poterant.
18. Přeložte do češtiny. Číslovky uvedené číslicí přepište slovy.
1. Ibi Orgetorigis fīlia atque 1 ē fīliīs capitur. (podle Caes. Gall. 1, 26, 4)
2. Captīvōrum circiter 20 milia Haeduīs Arvernīsque reddit. (Caes. Gall. 7, 90, 3)
3. Tria haec in omnī morbō gravia sunt: metus mortis, dolor corporis, intermissiō voluptātum. (Sen.
epist. 78, 6)
4. 3400 hostēs caeduntur, capiuntur 800 ferē et 30, signa capiuntur tria et vīgintī. (podle Liv. 10, 14,
21)
5. Ad glōriam aut fāmam nōn est satis ūnīus opīniō. (Sen. epist. 102, 13)
6. Exercitūs hostium, ūnus ab urbe, alter ā Galliā obstant. (Sal. Catil. 58, 6)
7. Magnam rem putā ūnum hominem agere. (Sen. epist. 120, 22)
8. Sōlī lūnaeque plūrimum dēbeō, et nōn ūnī mihi oriuntur. (Sen. epist. 73, 6)
9. Summus dolor plūrēs diēs manēre nōn potest? (Cic. fin. 2, 28, 93)
10. Dēfendit posteā Licīniam virginem, cum annōs 27 nātus esset. (Cic. Brut. 160)
11. Sīc Alcibiadēs annōs circiter 40 nātus moritur. (podle Nep. Alc. 10, 6)
12. Mātrem āmittit in primō cōnsulātū, sorōrem Octāviam 54. agēns aetātis annum. (Suet. Aug. 61, 2)
13. Annō 551. ab urbe conditā bellum cum rēge Philippō geritur. (podle Liv. 31, 5, 1)
19. Přeložte do latiny
1. Jaká kniha se ve škole čte jako první ze všech?
2. To jediné ti toužím říct.
3. Když nepřátelé viděli, že se k nim blíží 100 našich lodí, připravovali bitvu.
4. Je známo, že nikdo nemůže pronásledovat dva zajíce.
5. Přesvědčovali jsme je, aby kvůli zločinu jednoho netrestali ostatní.
6. V oné oblasti žilo tehdy deset tisíc lidí.
7. Onen slavný spisovatel uměl už v pěti letech číst a psát.
8. Rychlá pomoc může být lepší než tisíc slov.
110
Cena, za kterou se něco kupuje nebo prodává, je ve tvaru ablativu bez předložky.
18. lekce
244
9. Cicero je v roce 43 zabit, protože se snažil hájit republiku a kritizoval (káral) M. Antonia.
10. Posílal dopisy z Athén do Říma.
11. Vergilius cestoval (iter facere) do Athén.
12. V Athénách i v Římě žili slavní spisovatelé.
13. Spěcháme domů, doma budeme odpočívat.
14. Z Říma do Kartága je dlouhá cesta.
15. Mladíci často přicházeli z venkova do Říma.
16. Apollón a Diana byli uctíváni na Délu.
20. Přečtěte text a splňte požadované úkoly111
Provincia „ignota“ (podle Caesara,112
upraveno)
Určete na základě údajů v textu, o kterou provincii se jedná
Hominum est infinita multitudo creberrimaque aedificia fere Gallicis similia, pecorum numerus
ingens. Aere utuntur importato. Materia omnis generis ut in Gallia est praeter fagum atque abietem.
Leporem et gallinam et anserem gustare fas non putant. Haec tamen alunt animi voluptatisque causa.
Loca sunt temperatiora quam in Gallia remissioribus frigoribus.
Ea provincia natura triquetra, cuius unum latus est contra Galliam. In hac parte provinciae est
Cantium, quo fere omnes ex Gallia naves adpelluntur. Ex occidente est Hibernia insula, dimidio minor
quam ea provincia. Omnis provincia est in circuitu vicies centum milium passuum.
Ex omnibus incolis longe sunt humanissimi, qui Cantium incolunt, quae regio est maritima omnis,
neque multum a Gallica differunt consuetudine. Interiores plerique frumenta non serunt, sed lacte et
carne vivunt pellibusque sunt vestiti. Omnes vero se incolae provinciae vitro inficiunt, quod caeruleum
efficit colorem, atque hoc horribiliores sunt in pugna aspectu. Capilloque sunt promisso atque omni
parte corporis rasa praeter caput et labrum superius. Uxores habent deni duodenique inter se
communes.
Odpovězte na následující otázky
1. Určete typ číslovek.
2. Jakého rodu je substantivum fagus?
3. Najděte komparativy a superlativy adjektiv a adverbií. Které superlativy jsou absolutní?
Vyskytuje se u některého komparativu či superlativu zesilovací výraz?
4. Jaký význam má sloveso vivere ve spojení lacte et carne vivunt?
5. Určete rod, číslo a pád zvýrazněných zájmen. Uveďte rovněž druh zájmena (osobní, vztažné,
ukazovací,…).
6. Je v textu věta účelová?
7. V jakém pádě jsou substantiva uxores, natura a provincia ve spojení quam ea provincia?
8. Jak se dnes jmenuje Cantium a Hibernia?
Jak se v latině označují světové strany?
Přiřaďte české a latinské výrazy:
merīdiēs sever
occidēns jih
oriēns západ
septentriōnēs východ
Vychází výraz occidēns ze slovesa occīdō, ere, cīsī, cīsum? Proč?
111
Od této lekce nadále nebudou v originálních i upravených textech uváděny délky. Texty se tedy budou blížit
podobě, s jakou se čtenář setká v edicích latinských textů. Totéž se týká i zadání úkolů, které přímo souvisí s
textem.
112
Gaius Iulius Caesar. Commentarii belli Gallici 5, 12, 3 –14, 5. (Caes. Gall. 5, 12, 3 –14, 5)
18. lekce
245
Odhadněte nebo určete, jakou barvu označují následující slova
albus, a, um nix alba
niger, gra, grum nigra nox, equus niger, capillī nigrī
caeruleus, a, um caelum caeruleum, mare caeruleum
ruber, bra, brum Per Egyptum ad Mare rubrum venīre potes.
viridis, e herbae viridēs, arborēs viridēs
flāvus, a, um sōl flāvus, capillī flāvī
purpureus, a, um Color purpureus color rēgum putābātur.
cānus, a, um Senibus saepe capillī cānī sunt.
Víte, k jaké barvě jsou synonymní označení niveus a candidus? Jak souvisí slovo kandidát s
adjektivem candidus?
Slovní zásoba
abiēs, etis, f. jedle
adpellō/appellō, ere, pulī, pulsum přihánět, přirážet, přistávat (s lodí)
ānser, eris, m. husa
caeruleus, a, um modrý
circuitus, ūs, m. obvod
differō, ferre
differunt
lišit se (nepravidelné sloveso)
liší se
frūmentum, ī, n. obilí
gallīna, ae, f. slepice
gustō, āre, āvī, ātum ochutnávat, jíst
importātus, a, um dovezený
inferior, ius spodnější, níže položený, dolní, horší
inficiō, ere, fēcī, fectum barvit, napouštět barvou, nakazit
īnfīnītus, a, um nekonečný, neomezený, velmi velký
labrum, ī, n. ret
lac, lactis, n. mléko
lepus, oris, m. zajíc
locus, ī, m.
pl. locī, ōrum, m.
pl. loca, ōrum, n.
místo
místa (v knihách, filozofický význam)
krajina, místa (v přírodě)
maritimus, a, um mořský, přímořský
pecus, oris, n. dobytek, brav
pellis, is, f. kůže
prōmissus, a, um splývající, dlouhý (o vlasech)
rāsus, a, um vyholený
remissus, a, um uvolněný, mírný, klidný
serō, ere, sēvī, satum sít, zasít
superior, ius hořejší, horní
temperātus, a, um
loca temperātiōra
mírný, přiměřený, střídmý
mírnější podnebí
triquetrus, a, um třírohý
vestiō, īre, īvī, ītum oblékat
vestītus, a, um oblečený
vitrum, ī, n. sklo, boryt (rostlina, ze které se získávalo modré barvivo)
Živá slova
Bis dat, qui cito dat.
Leges duodecim tabularum.
18. lekce
246
Primus inter pares.
Septem artes liberales.
Tres faciunt collegium.
Unus pro omnibus, omnes pro uno.
Testis unus, testis nullus.
Unum et idem.
tabula, ae, f.
tabulae, ārum, f.
deska, tabule
zápis, spis, listina apod.
tabule
līberālis, e slušný, laskavý, ušlechtilý, zde:
svobodný
liberalismus
collēgium, iī, n. sbor, spolek kolegium
19. lekce
247
19. lekce
Gramatika
INDIKATIV PERFEKTA AKTIVA
PERFEKTNÍ KMEN
Tvary latinského slovesa se člení do dvou systémů, do systému prézentního a perfektního. Dosud
probírané tvary patří do systému prézentního, protože jsou tvořeny od prézentního kmene. Latinské
sloveso však má i perfektní a supinový kmen, od nichž se tvoří tvary perfektního systému. Perfektní a
supinový kmen je nutné zjistit ze slovníku, nelze ho odvodit na základě příslušnosti slovesa ke
konjugaci. Ve slovesné řadě jsou tvary uvedeny v pořadí infinitiv – perfektum – supinum, např. laudō,
āre, āvī (indikativ perfekta), ātum (supinum). Některá slovesa nedisponují všemi tvary.
V této lekci se budeme zabývat perfektním kmenem a indikativem perfekta aktiva. Původ
latinského perfekta z aoristu a perfekta se odráží v různorodosti perfektních kmenů. Latinský perfektní
kmen může být tvořen šesti způsoby, které procházejí napříč konjugacemi.
Zakončení na -v-: je typické pro slovesa 1. a 4. konjugace, vyskytuje se však i u jiných sloves.
laudō, āre, laudāvī, laudātum „chválit“
deleō, ēre, delēvī, delētum „ničit“
petō, ere, petīvī, petītum „žádat“
audiō, īre, audīvī, audītum „slyšet“
Zakončení na -u-: objevuje se častěji u sloves 2. konjugace, ale i u jiných konjugací.
moneō, ēre, monuī, monitum „napomínat“
domō, āre, domuī, domitum „krotit“
colō, ere, coluī, cultum „ctít“
aperiō, īre, aperuī, apertum „otvírat“
Zakončení na -s-: pochází z původního aoristu, vyskytuje se nejčastěji u sloves 3. konjugace, ale je
zastoupeno i u 2. a 4. konjugace. V kontaktu se -s- dochází k řadě hláskových změn.
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum „psát“
regō, ere, rēxī, rēctum „řídit“
claudō, ere, clausī, clausum „zavírat“
premō, ere, pressī, pressum „tísnit, tlačit“
rīdeō, ēre, rīsī, rīsum „smát se“
vinciō, īre, vīnxī, vīnctum „svazovat“
Zdloužení kmenového vokálu: kmenový vokál se dlouží a někdy také mění, tento typ je zastoupen u
2. – 4. konjugace.
legō, ere, lēgī, lēctum „číst“
caveō, ēre, cāvī, cautum „dát si pozor“
veniō, īre, vēnī, ventum „přicházet“
agō, ere, ēgī, āctum „hnát, dělat“
Reduplikace: ve tvaru dojde ke zdvojení některé části, obvykle začátku slova. Ve slově může dojít
k některým dalším hláskovým změnám.
tendō, ere, tetendī, tentum „napínat“
currō, ere, cucurrī, cursum „běžet“
mordeō, ēre, momordī, morsum „kousat“
19. lekce
248
pellō, ere, pepulī, pulsum „zahnat“
vendō, ere, vendidī, venditum „prodávat“
stō, āre, stetī, – „stát“
Perfektní kmen je stejný jako kmen prézentní: dochází k tomu zejména u některých sloves 3.
konjugace.
statuō, ere, statuī, statūtum „stanovit“
dēfendō, ere, dēfendī, dēfēnsum „bránit“
solvō, ere, solvī, solūtum „uvolnit“
Povědomí o různých způsobech tvoření perfekta může pomoci při hledání ve slovníku, a to zvláště u
sloves, jejichž tvary se v perfektu výrazněji odlišují od prézentního kmene.
PERFEKTUM
Latinské perfektum je minulý čas, který představuje minulé děje jako dokončené. Mluvčí pomocí
perfekta popisuje děje jako uzavřený celek, z pohledu „vnějšího komentátora“. Imperfektum proti
tomu líčí děje v jejich průběhu, „zevnitř“, jakoby se mluvčí přemisťoval doprostřed probíhajícího děje.
Některé situace jsou typicky zobrazovány pomocí imperfekta (např. popisy, opakované děje), jiné
pomocí perfekta (např. děje jednorázové, „rychlé“). Rozhodující však není povaha děje v reálném
světě, ale záměr mluvčího, jak chce děj podat. Proto se např. i děje jednorázové mohou vyskytnout
v imperfektu.
Latinské perfektum vzniklo sloučením aoristu (vyjadřuje dokončené děje v minulosti) a perfekta
(vyjadřuje minulé děje mající důsledky do přítomnosti). S tím souvisí i škála jeho významů a použití.
Někdy se rozlišuje tzv.
perfektum logické: vyjadřuje minulé děje mající těsnou souvislost se stavem v přítomnosti
perfektum historické: vyjadřuje ukončené děje v minulosti (viz výše)
Perfektum logické se obvykle uplatňuje u několika sloves, např. perfektum od discere znamená
„naučil jsem se, a tedy vím“, perfektum od cōgnōscere „poznal jsem, a tedy vím“, od oblīvīscī
„zapomněl jsem, a tedy nevím“. Mezi logická perfekta lze zařadit i tzv. préteritoprézentní slovesa,
která mají tvar indikativu perfekta, ale význam indikativu prézentu.113
Překlad
Izolované tvary perfekta se do češtiny obvykle překládají minulým časem dokonavých sloves.
Latinské perfektum a minulý čas českých dokonavých sloves však nejsou zcela ekvivalentní, protože
časovo-vidový systém je v obou jazycích nastaven odlišně. Při překladu souvislých textů je proto
nutné volit takové výrazové prostředky, které co nejlépe vyjádří původní význam. Některá česká
slovesa navíc nemají vidové protějšky (např. „být“, „mít“, „chtít“, „moci“).
INDIKATIV PERFEKTA AKTIVA
Indikativ perfekta aktiva se tvoří přidáváním koncovek perfekta k perfektnímu kmeni, který vznikne
odtržením koncovky -ī od tvaru uvedeného ve slovníku. Koncovky perfekta aktiva -ī, -istī, -it, -imus, istis,
-ērunt jsou stejné pro slovesa všech konjugací i pro většinu nepravidelných sloves.
sg. 1. laudāv-ī
pochválil jsem
monu-ī
napomenul jsem
scrīps-ī
napsal jsem
lēg-ī
přečetl jsem
pepul-ī
zahnal jsem
dēfend-ī
ubránil jsem
2. laudāv-istī monu-istī scrīps-istī lēg-istī pepul-istī dēfend-istī
3. laudāv-it monu-it scrīps-it lēg-it pepul-it dēfend-it
pl. 1. laudāv-imus monu-imus scrīps-imus lēg-imus pepul-imus dēfend-imus
2. laudāv-istis monu-istis scrīps-istis lēg-istis pepul-istis dēfend-istis
113
V latině je pouze několik takových sloves, a proto je zatím ponecháváme stranou.
19. lekce
249
3. laudāv-ērunt monu-ērunt scrīps-ērunt lēg-ērunt pepul-ērunt dēfend-ērunt
Perfektum slovesa esse a složenin
Sloveso esse má perfektum fuī, koncovky v jednotlivých osobách jsou zcela pravidelné.
sg. 1. fu-ī „byl jsem“
2. fu-istī
3. fu-it
pl. 1. fu-imus
2. fu-istis
3. fu-ērunt
Složeniny slovesa esse tvoří perfektum spojením předpony s tvary perfekta slovesa esse. Časují se
pravidelně.
dēsum, dēesse, dēfuī „scházet, nepomáhat“
obsum, obesse, obfuī „škodit“
prōsum, prōdesse, prōfuī „prospívat“
praesum, praeesse, praefuī „stát v čele“
K hláskovým změnám dochází pouze u sloves abesse, adesse a posse:
absum, abesse, āfuī „být nepřítomen“
adsum, adesse, affuī nebo adfuī „být přítomen, pomáhat“
possum, posse, potuī „moci“
Další tvary od těchto sloves se tvoří od kmene āfu-, affu- nebo adfu- a potu- (např. āfuistī „byl jsi
nepřítomen“, affuimus „byli jsme přítomni“, potuērunt „mohli“).
ROZŠÍŘENÍ
Ve tvarech perfekta aktiva se v 3. osobě plurálu vedle -ērunt někdy objevuje koncovka -ēre nebo -ere,
např. laudāvērunt / laudāvēre / laudāvere „pochválili“.
U sloves tvořících perfektum pomocí -v-, a to zvláště u sloves 4. konjugace zakončených na -īvī,
někdy dochází k vypuštění -v-. Stojí-li po vypuštění vedle sebe dvě -ii-, dochází někdy ke stažení na
jedno -i-. U sloves zakončených na -āvī se vyskytují tvary, v nichž je vypuštěna celá slabika -ve- nebo
-vi-. Např.:
petiit místo petīvit „požádal“
petīstis místo petīvistis „požádali jste“
audiērunt místo audīvērunt „uslyšeli“
laudāstī místo laudāvistī „pochválil jsi“
negārunt místo negāvērunt „popřeli“
19. lekce
250
Slovní zásoba
agricultūra, ae, f. zemědělství
clam tajně
cōnfirmō, āre, āvī, ātum potvrdit
cōnsūmō, ere, sūmpsī, sūmptum spotřebovat, sníst, zničit
contendō, ere, tendī, tentum směřovat, zamířit, zápasit, soupeřit
convocō, āre, āvī, ātum svolat
dēdicō, āre, āvī, ātum zasvěcovat
distribuō, ere, tribuī, tribūtum rozdělit
edō, ere, ēdī, ēsum jíst
ēiciō, ere, iēcī, iectum vyhodit, vyhnat, vyloučit
eō tam
ēvādō, ere, vāsī, vāsum vyjít, uniknout
flōs, flōris, m. květ, květina
folium, iī, n. list
frōns, frontis, f. čelo
glōriōsus, a, um slavný, chlubivý
gradus, ūs, m. krok, stupeň, schod
hospitium, iī, n. pohostinství, přátelské přijetí
inclūdō, ere, clūsī, clūsum uzavřít, vložit
īrātus, a, um +dat. rozzlobený (na koho), rozzuřený
molestus, a, um
molestus esse
obtěžující, jsoucí na obtíž, nepříjemný
obtěžovat, být na obtíž
mūnus, eris, n. povinnost, dar, služba, úřad
oppōnō, ere, posuī, positum postavit, položit proti čemu
peregrīnus, ī, m. cizinec
permittō, ere, mīsī, missum dovolit
perveniō, īre, vēnī, ventum dojít, dospět, dorazit, dostat se (někam)
postquam po té, co; když
praestō, āre, stitī, stitum předčit, vynikat, vykonávat, poskytovat, dávat
praetereā kromě toho, mimo to
puerīlis, e dětský
quālis, e jaký
resistō, ere, stitī, – odporovat, klást odpor
rumpō, ere, rūpī, ruptum zlomit, protrhnout, prasknout
saxum, ī, n. skála, balvan
tempestās, ātis, f. bouře, počasí
vindicō, āre, āvī, ātum osvobodit, chránit (někoho), mstít se (tj. chránit mstou),
přivlastňovat si, požadovat pro sebe
19. lekce
251
Cvičení
1. Roztřiďte slovesa podle způsobu tvoření perfekta
vincō, currō, dēleō, mittō, condō, narrō, dēfendō, timeō, ignōscō, clāmō, doceō, videō, petō, neglegō,
fleō, parō, subigō, statuō, tangō, cantō, pāreō, caveō, obsideō, gerō, fugiō, vertō, iaciō, sentiō, mūniō,
dēcernō, pōnō
2. Uveďte, od jakého slovesa jsou utvořena následující perfekta. U sloves s předponou
uveďte i základní sloveso.
cecidī, mānsistī, occīdit, prōfuistī, irrīsērunt, coēgī, ēlēgī, timuērunt, adiūvērunt, audīvērunt, pepulistis,
vēndidit, āfuērunt, perfēcērunt, affēcistis, iacuimus, iēcistis, respondit, errāvī, crēdidērunt, didicimus,
intellēxistī, cessī, dīvīsērunt, ambulāvit, sustulērunt, dēposuērunt, cecīdit
3. K tvarům prézentu doplňte tvary perfekta
colitis, adest, dēfendimus, es, putātis, possunt, redditis, agis, pellunt, narrās, cōgō, dēlēmus, pūniunt
4. K tvarům perfekta uveďte tvary indikativu prézentu (zachovejte osobu, číslo a rod)
monuērunt, fēcit, lēgimus, appellāvistī, petīvimus, mīsistī, ēgit, dīxistis, fuit, cupīvī, iacuimus, scrīpsit,
quiēvimus, placuit, cecidērunt, expulit
5. Rozhodněte, zda se jedná o sloveso či jméno (zohledněte dlouhé a krátké vokály). Je-li
více možností, zdůvodněte.
reliqui, relinqui, relinquis, reliquis, legi, regni, regi, servi, servis, vivis, laudis, laboris, laboras, tribui,
duci, duxi, nuntio
6. Škrtněte tvar, který nepatří do řady (zohledněte délky)
tribui, solvi, statui, agi
destituit, monuit, timuit, construit
putavit, vivit, movit, cavit
vinximus, vincimus, egimus, legimus
veni, elegi, emi, regi
laedit, audit, vidit, reddit, ludit, offendit
7. Přeložte řady slovesných tvarů
přicházel – přichází – bude přicházet – ať přichází – nepřicházel by
přišel – přijde – ať přijde – kéž by nepřišel
byli – jsou – budou – ať nejsou – kéž by nebyli
posíláme – pošleme – poslali jsme – posílali jsme – poslali bychom – ať neposíláme
ničíš – zničil jsi – nenič! – kéž bys neničil – zničíš – ničil jsi
zaháněli jste – zahnali jste – budete zahánět – zaháníte – zahnali byste – zahánějte! – kéž zaháníte
ustanovil jsem – neustanovím – stanovuji – stanovil bych – stanovoval jsem
8. Slovesa v závorce dejte do správného tvaru
1. Philosophus prīncipēs cīvitātis monuit, nē īrātī dē summīs rēbus cōnsilium (capere) _________.
2. Eōs obsecrābat, nē iūs iūrandum (neglegere) __________.
3. Eōs hortābāmur, ut inimīcīs suīs (resistere) _________.
19. lekce
252
4. Cum folia arborum (cadere) __________ vidēret, omnia ad iter parāre (incipere) ___________, ut
Rōmam ante hiemem (pervenīre) __________.
5. Medicī saepe iīs, quī somnum capere nōn (posse) ________, suādent, nē vesperī multum (cēnāre)
_________ .
6. Cavē, nē (cadere) ________.
7. Dux mīlitibus (imperāre) __________, ut longius prōcēderent et castra hostium capere studērent.
8. Saepe ā sapientibus (monēre) ____________, nē discere dēsināmus.
9. Philosophus putābat multōs ad sapientiam pervenīre (posse) ________.
10. Tibi ter dīxī, nē molestus (esse) __________.
11. Tibi ter dīxī tē nunc molestum (esse) ___________.
12. Seneca (scrībere) ___________ ūnum diem gradum vītae esse. (podle Sen. epist. 12, 6)
13. Vōbīs (persuādēre) __________, nē lēgēs illīus societātis rumperētis.
14. Sī ei licēret, cōnsulātum certē (petere) _________.
9. Označená slova nahraďte synonymními výrazy ve správném tvaru tak, aby zůstal
význam věty zachován
1. Hoc ei maximē obfuit.
2. Ille iūdicēs rogāvit, nē sē in exilium ēicerent.
3. Graecī honōrēs deōrum tribuunt iīs virīs quī tyrannōs necāvērunt. (podle Cic. Mil. 80)
4. Vitia aliōrum castīgāvērunt, sua neglēxērunt.
5. Hoc tē scīre putāvī.
6. Ibi decem domōs novās aedificāvit et sociīs suīs dedit.
7. Ei persuāsī, nē id faceret.
8. Cum sentīret sē ā lēgātīs dēcipī, eōs poenā affēcit.
9. Cīvēs ōrātōrem petunt, nē iūra sua dēfendere dēsinat.
10. Místo prézentu historického doplňte perfektum
1. Caesar fīnītimās prōvinciās in potestātem suam redigit.
2. Mīlitēs Rōmānī, cum hostēs castra capere cōnārentur, fortissimē resistunt et eōs in fugam vertunt.
3. Dīmittit ad fīnītimās cīvitātēs nuntiōs Caesar. (Caes. Gall. 6, 34, 8)
4. Cum ad urbem hostēs appropinquārent, prīncipēs servōs arcem mūnīre cōgunt.
5. Caesar multīs inimīcīs suīs parcit et veniam iīs dat.
6. Cum nōn longē ā castrīs abesset, nuntiī dē victōriā ad sē veniunt.
11. Odhadněte, kdo je autorem výroku, a dejte do závislosti na uvedených výrazech
In fugā foeda mors est, in victōriā glōriōsa.
Īra muliebre114
maximē ac puerīle vitium est.
Magna dī cūrant, parva neglegunt.
Ōtium sine litterīs mors est et hominis vīvī sepultūra.115
1. Cicero in ōrātiōne in Antōnium dīxit
2. In librō Dē nātūrā deōrum Cicero scrīpsit
3. Seneca putāvit
4. Seneca mulierēs multum nōn aestimābat, nam scrīpsit
12. Najděte chyby a opravte je
1. Vōbīs dīcam id quod intellēgī, iūdicēs. (podle Cic. Verr. II 1, 23)
2. Ipse inter media tēla hostum ēvāsit. (podle Liv. 29, 33, 7)
114
muliebris, e „ženský“
115
sepultūra, ae, f. „pohřbívání, pohřeb“
19. lekce
253
3. Multī philosophī hominēs sapientēs nūllā rē perturbāre posse dīcēbant.
4. Nē dīcās ea, quod vēra nōn putās.
5. Itaque eum in Rōmā libentissimē vīdī. (Cic. fam. 13, 67, 1)
6. Litterārum exemplum, quās ad Pompeium scrīpsī, mīssī tibi. (Cic. Att. 3, 8, 4)
7. Tyrannum ibi cum omnibus cōpiīs exspectantum invēnērunt. (podle Liv. 32, 39, 8)
13. Přeložte do češtiny
1. Caesar dīxit: „Vēnī, vīdī, vīcī.“
2. Neque vērō hoc sōlum dīxit, sed ipse et sēnsit et fēcit. (Cic. de orat. 1, 229)
3. (Hamilcar) effēcit ut (Hamilcar) imperātor cum exercitū in Hispaniam mitterētur, eōque sēcum
dūxit fīlium Hannibalem annōrum novem. (Nep. Ham. 3, 1)
4. Fortūna vīrēs ipsa cōnsūmpsit suās. (Sen. Ag. 698)
5. Ego cum tē quaererem, servae tuae crēdidī tē domī nōn esse. (podle Cic. de orat. 2, 276)
6. Ā tē litterās crēbrō ad mē scrībī videō, sed omnēs ūnō tempore accēpī. (Cic. Att. 4, 6, 2)
7. Ego dē meīs ratiōnibus ad tē scrīpsī anteā dīligenter. (Cic. Att. 1, 2, 1)
8. Accēpimus tuās litterās, quibus nōs hortāris ut celerius Brundisium veniāmus. (podle Cic. Att. 8,
11D, 4)
9. Cum magna in altō (marī) tempestās esset, vīs ventōrum in Rhodiōrum portum nāvem coēgit.
(podle Cic. inv. 2, 32, 98)
10. Nam posteā mē ut sibi essem lēgātus, nōn sōlum suāsit, vērum etiam rogāvit. (Cic. prov. 42)
11. Homērum Colophoniī cīvem esse dīcunt suum, Chiī suum vindicant, Salamīniī repetunt, Smyrnaeī
vērō suum esse cōnfirmant itaque etiam dēlubrum116
eius in oppidō dēdicāvērunt, permultī117
aliī
praetereā pugnant inter sē atque contendunt. (Cic. Arch. 19)
14. Přeložte do latiny
1. Včera jsem dostal od tebe dopis, který jsem s velkou nadějí očekával.
2. Konzulové svolali všechny občany na náměstí, aby jim oznámili, že stát je v nebezpečí.
3. Ti, kteří se snažili zmocnit vlády, vyhnali z obce všechny vynikající občany.
4. Nepřišel jsem proto, abych tě káral, ale abych ti pomohl.
5. Často jsme napomínáni, abychom se nerozvážně a pošetile (tj. hloupě) nesnažili mít všechno, co
mají ostatní lidé.
6. Když jsi byl pryč, nemohl jsem nic dělat.
7. Nikdy neviděl svého otce, ale je mu velmi podobný.
8. Senát rozhodl, aby konzulové vytáhli do provincií.
9. Nikdo ti nedovolil, aby ses dopouštěl křivd.
10. Pochopil jsem, že nic není lepšího než přátelství a věrnost.
15. Přiřaďte životopisné údaje k historickým osobnostem
Caesar, Nerō, Catō
Brutus eum in senātū occīdit.
Christiānōs118
persecūtus est.
Cum Pompeiō pugnāvit et exercitum eius vīcit.
Forum novum Rōmae condidit.
Gallōs vīcit et Galliam subēgit.
Hominēs, quī artibus et litterīs Graecīs studēbant, reprehendēbat, sed ipse in senectūte linguam
Graecam discere incēpit.
Librum Dē agricultūrā scrīpsit.
116
dēlubrum, ī, n. „chrám, svatyně“
117
permultus, a, um „velmi četný, mnohý“
118
Christiānus, ī, m. „křesťan“
19. lekce
254
Mātrem suam interfēcit.
Monēbat Rōmānōs, ut contrā Carthāginiēnsēs pugnārent.
Seneca philosophus magister eius fuit.
Urbem Rōmam incendit et clādem Troiae cantāvit.
Veterēs mōrēs Rōmānōrum laudābat.
16. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
De Ulixe (Hyginus,119
upraveno)
Vyberte správné tvary
Ulixes cum ab Ilio in patriam Ithacam reverteretur, propter tempestatem ad Ciconas venit, quorum
oppidum expugnavit praedamque sociis distribuit. Inde ad Lotophagos, homines (minimum, minime)
malos, qui loton, florem ex foliis procreatum, edebant. Id cibi genus magnam suavitatem praestabat.
Qui id gustabant, oblivionem capiebant domum reditionis. (Duo, duos) socii Ulixis, cum gustarent
herbas, non poterant ad naves reverti, itaque Ulixes eos vinxit et ad naves reduxit.
Inde ad Cyclopem Polyphemum, Neptuni filium, venit. Huic augur Telemus respondit, ut (caveat,
cavet, caveret), ne ab Ulixe excaecaretur. Hic (media, medio, dimidio) fronte unum oculum habebat
et carnem humanam epulabatur. Qui postquam pecus in speluncam redegit, saxum (ingentem, ingens)
ad ianuam opponebat. Qui Ulixem cum sociis inclusit sociosque eius consumere coepit. Ulixes cum
(videbat, videret, vidit) eius immanitati atque feritati resistere se non posse, vino, quod a Marone
habebat, eum inebriavit seque Neminem vocari dixit. Itaque cum Ulixes oculum eius trunco ardenti
exureret, ille clamore suo ceteros Cyclopas convocavit eisque dixit: „Nemo me excaecat“. Illi
credentes se ab eo irrideri Polyphemum neglexerunt. At Ulixes socios (eius, suos, eos) ad pecora
alligavit et ipse se ad arietem et ita discesserunt et fugerunt ad Aeolum Hellenis filium, qui ab Iove
ventorum potestatem habebat.
Is Ulixem hospitio libere accepit follesque ventorum ei plenos munere dedit. Socii vero credentes
aurum argentumque in follibus esse, folles clam solverunt ventique evolaverunt. Rursum ad Aeolum
venit, sed Aeolus eum eiecit, quod putabat Ulixem numen deorum infestum habere. Aeolus naves eius
undecim confregit, sed ipse Ulixes evasit in insulam Aenariam ad Circen Solis filiam, quae hominibus
potionem dabat et eos in feras bestias commutabat.
Odpovězte na otázky
1. Uveďte, od jakých základních sloves jsou odvozeny tvary inclusit, discesserunt, redegit,
confregit, reduxit, distribuit, commutabat. Doplňte ke každému ze sloves tvar základního slovesa
se zachováním osoby, čísla, času, způsobu a rodu.
2. Jaký je rozdíl mezi quod ve větě „quod putabat…“ a ve větě „quod a Marone habebat…“?
3. Pokuste se najít vysvětlení pro zakončení akuzativu slov Ciconas a Cyclopas na -as a zakončení
akuzativu Circen na -en.
4. Najděte akuzativy s infinitivem. Na jakých slovesných tvarech závisí?
5. Určete tvary tučně označených slov (quorum, excaecaretur, pecus, immanitati, illi, libere,
credentes, infestum).
6. Seřaďte chronologicky postavy, které Odysseus navštívil (pozor na přepis řeckých jmen): Aiolos,
Kikonové, Kirké, Lotofagové, Polyfemos
7. Uveďte alespoň jedno jméno postavy, která je v textu zmiňována, ale Odysseus ji nenavštívil.
8. Kdo byl Polyfemovým otcem?
9. Odkud Odysseus pocházel?
Vyberte pravdivá tvrzení
1. Aiolos Odyssea vždy laskavě přijal.
119
Hyginus. Fabulae 125, 1–8. (Hyg. fab. 125, 1–8)
19. lekce
255
2. Kirké byla dcerou boha Hélia.
3. Kyklopové nepomohli Polyfemovi, protože si mysleli, že zešílel.
4. Polyfemos nevěděl, že mu ze strany Odyssea může hrozit nějaké nebezpečí.
5. Odysseovi druhové toužili po zlatu a stříbru.
6. Odysseus přišel o 12 lodí.
7. Odysseus se nedělil se svými druhy o válečnou kořist.
8. Odysseus se vracel z Tróje.
9. Lotofagové byli velmi zlomyslní.
10. Lotos má sladkou chuť.
Slovní zásoba
alligō, āre, āvī, ātum přivázat, připoutat, spoutat
ārdēns, entis hořící, žhnoucí, ohnivý
ariēs, ētis, m. beran
augur, uris, m. věštec z letu ptáků, věštec
Ciconēs, um, m. Kikonové (thrácký národ)
clam tajně
coepit (nepravidelné sloveso) začal
commūtō, āre, āvī, ātum změnit, vyměnit
cōnfringō, ere, frēgī, frāctum zlomit, rozbít, zničit
Cyclōps, ōpis, m. Kyklop
epulor, ārī, ātus sum jíst, hodovat
ēvolō, āre, āvī, ātum vyletět, vyřítit se, uniknout
excaecō, āre, āvī, ātum oslepit
exūrō, ere, exussī, exustum vypálit
feritās, ātis, f. divokost, krutost
follis, is, m. měch (k rozdmýchání ohně)
gustō, āre, āvī, ātum ochutnávat, jíst
iānua, ae, f. dveře, vchod
immānitās, ātis, f. divokost, ukrutnost, ohromné rozměry
inebriō, āre, āvī, ātum opít
īnfestus, a, um nepřátelský, ohrožený
līberē svobodně, bezuzdně, upřímně, bez obalu
lōtos, ī, f. (ak. lōton) lotos
nūmen, inis, n. pokyn, rozkaz, božská vůle, boží moc, božstvo
oblīviō, ōnis, f.
obliviōnem +gen. capere
zapomenutí, zapomnění
zapomenout na co
pecus, oris, n. dobytek, ovce, brav
pōtiō, ōnis, f. nápoj
prōcreātus, a, um vytvořený
redigō, ere, ēgī, āctum zpět hnát, přivést, uvést v nějaký stav
reditiō, ōnis, f. návrat
revertor, ī, revertī, –, reversūrus vrátit se
rūrsum znova, opět
spēlunca, ae, f. jeskyně
suāvitās, ātis, f. sladkost, sladká chuť, příjemnost
truncus, ī, m. kmen, kůl, tyč
Ulixēs, is, m. Odysseus
Živá slova
Diem perdidi.
19. lekce
256
Invenit et perfecit.
Oleum et operam perdidit.
Veni, scripsi, vixi.
Veni, vidi, vici.
DDD = Dono dedit dedicavit.
Ed. = Edidit.
Fec. = Fecit.
Pinx. = Pinxit.
dēdicō, āre, āvī, ātum slavnostně ohlašovat, zasvěcovat dedikovat, dedikace
perdō, ere, perdidī, perditum zahubit, zkazit, ztratit
pingō, ere, pinxī, pictum malovat piktogram, Orbis pictus
20. lekce
257
20. lekce
Gramatika
INDIKATIV PERFEKTA PASIVA
Zatímco v prézentním systému se pasivum tvoří pomocí koncovek, v perfektním systému jsou pasivní
tvary tzv. analytické, tj. skládají se ze dvou slov – z participia perfekta pasiva a tvarů slovesa esse
v příslušném čase a způsobu.
PARTICIPIUM PERFEKTA PASIVA
Participium perfekta pasiva se tvoří od supina, které je ve slovníku uvedeno za tvarem perfekta.
Podobu supina nelze automaticky odvodit, a proto je nutné se ho u každého slovesa naučit. Význam
supina a jeho použití bude vysvětleno v 23. lekci.
Participium perfekta pasiva se tvoří tak, že se od supina odtrhne koncové -um, čímž vznikne supinový
kmen. K němu se následně přidají koncovky -us, -a, -um.
slovesná řada supinum supinový kmen participium perfekta pasiva
laudō, āre, āvī, ātum laudātum laudāt- laudātus, a, um
moneō, ēre, uī, monitum monitum monit- monitus, a, um
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum scrīptum scrīpt- scrīptus, a, um
pellō, ere, pepulī, pulsum pulsum puls- pulsus, a, um
agō, ere, ēgī, āctum āctum āct- āctus, a, um
Slovesa, která nemají supinum, nemohou vytvářet participium perfekta pasiva.
Participium perfekta pasiva patří svým zakončením a skloňováním mezi adjektiva 1. a 2. deklinace. Se
jménem, ke kterému náleží, se shoduje v rodě, čísle a pádě.
Význam a překlad participia perfekta pasiva
Zatímco participium prézentu aktiva vyjadřuje děj aktivní a současný, vyjadřuje participium perfekta
pasiva obvykle děj pasivní a předčasný (tj. děj, který se odehrál nebo odehraje před dějem hlavního
slovesa). Označení „participium perfekta“ neznamená, že se jedná pouze o minulé děje. Může
vyjadřovat i děj, který nastane před jiným dějem budoucím.
Participium perfekta, např. laudātus, a, um, lze do češtiny přeložit několika způsoby:
pomocí vztažné věty: „(ten), který byl pochválen“
přídavným jménem slovesným: „pochválený“
přechodníkem: „byv pochválen“
různými příslovečnými větami, např.: „když byl pochválen“, „protože byl pochválen“,
„ačkoliv byl pochválen“. Konkrétní významový odstín se určuje na základě kontextu.
souřadně připojenou větou hlavní: „byl pochválen a…/a proto…“
Větu Puer male ēducātus ā magistrō castīgātur lze tedy přeložit takto:
Chlapec, který byl špatně vychován, je kárán učitelem.
Špatně vychovaný chlapec je kárán učitelem.
Chlapec, byv špatně vychován, je kárán učitelem.
Protože byl chlapec špatně vychován, je kárán učitelem.
Chlapec byl špatně vychován, a proto je kárán učitelem.
Participium perfekta deponentních sloves vyjadřuje děj předčasný a aktivní. Větu Senātor ita locūtus
consēdit proto přeložíme jedním z následujících způsobů:
20. lekce
258
Senátor, který takto promluvil, se posadil.
Senátor takto promluviv se posadil.
Když senátor takto promluvil, posadil se.
Senátor takto promluvil a posadil se.
Adjektivizace a substantivizace
Některá participia perfekta se stala adjektivy nebo substantivy. Ve slovníku jsou proto často uváděna
jako samostatné heslo. Např.:
doctus, a, um „učený“ od slovesa doceō, ēre, uī, doctum „učit (někoho)“
ērudītus, a, um „vzdělaný“ od slovesa ērudiō, īre, īvī, ītum „vzdělávat“
factum, ī, n. „čin, skutek“ od slovesa faciō, ere, fēcī, factum „dělat“
lēgātus, ī, m. „posel, vyslanec“ od slovesa lēgō, āre, āvī, ātum „poslat“
INDIKATIV PERFEKTA PASIVA
Indikativ perfekta pasiva se skládá z participia perfekta pasiva a indikativu prézentu slovesa esse.
Participium perfekta pasiva se shoduje v rodě, čísle a pádě s podmětem, např.:
laudātus est „byl pochválen“, laudāta est „byla pochválena“, laudātum est „bylo pochváleno“,
laudātī sumus „byli jsme pochváleni“, laudātae sumus „byly jsme pochváleny“
Příklady časování sloves:
laudō, āre, āvī, ātum „chválit“
moneō, ēre, monuī, monitum „napomínat“
dīcō, ere, dīxī, dictum „říct“
pellō, ere, pepulī, pulsum „zahánět“
sg. 1. laudātus, a, um sum
byl(a) jsem pochválen(a)
monitus, a, um sum
byl(a) jsem napomenut(a)
dictus, a, um sum
byl(a) jsem řečen(a),
řeklo se o mně
pulsus, a, um sum
byl(a) jsem
zahnán(a)
2. laudātus, a, um es monitus, a, um es dictus, a, um es pulsus, a, um es
3. laudātus, a, um est monitus, a, um est dictus, a, um est pulsus, a, um est
pl. 1. laudātī, ae, a sumus monitī, ae, a sumus dictī, ae, a sumus pulsī, ae, a sumus
2. laudātī, ae, a estis monitī, ae, a estis dictī, ae, a estis pulsī, ae, a estis
3. laudātī, ae, a sunt monitī, ae, a sunt dictī, ae, a sunt pulsī, ae, a sunt
Tvary pro neutra se obvykle používají ve 3. osobě singuláru i plurálu, v přehledu jsou pro úplnost
koncovky neutra uvedeny i u ostatních osob.
Sloveso esse ani jeho složeniny pasivum nemají.
Tvary perfekta pasiva se překládají minulým časem, ačkoliv je jejich součástí sloveso esse
v indikativu prézentu. Obdobně i v českém minulém času jsou obsaženy tvary slovesa „být“
v přítomném čase, srov. „pochválil jsem“, „byl jsem pochválen“.
Českému přítomnému času v pasivu (např. „jsem chválen“) odpovídají v latině tvary indikativu
prézentu pasiva tvořené od prézentního kmene pomocí koncovek (např. laudor, laudāris).
Deponentní slovesa
Deponentní slovesa mají i v perfektním systému pasivní tvary s aktivním významem. Tvar indikativu
perfekta je ve slovesné řadě uveden za infinitivem. Supinum se neuvádí, protože je lze odvodit od
participia perfekta:
hortor, ārī, hortātus sum „povzbuzovat“
vereor, ērī, veritus sum „bát se“
proficīscor, proficīscī, profectus sum „odejít, vytáhnout“
patior, patī, passus sum „trpět“
Způsob tvoření perfekta a shoda participia s podmětem jsou stejné jako u nedeponentních sloves.
20. lekce
259
sg. 1. hortātus, a, um sum
povzbudil(a) jsem
veritus, a, um sum
dostal(a) jsem strach,
bál(a) jsem se
profectus, a, um sum
vytáhl(a) jsem
passus, a, um sum
vytrpěl(a) jsem
2. hortātus, a, um es veritus, a, um es profectus, a, um es passus, a, um es
3. hortātus, a, um est veritus, a, um est profectus, a, um est passus, a, um est
pl. 1. hortātī, ae, a sumus veritī, ae, a sumus profectī, ae, a sumus passī, ae, a sumus
2. hortātī, ae, a estis veritī, ae, a estis profectī, ae, a estis passī, ae, a estis
3. hortātī, ae, a sunt veritī, ae, a sunt profectī, ae, a sunt passī, ae, a sunt
ROZŠÍŘENÍ
Participium perfekta s aktivním významem
Participium perfekta některých nedeponentních sloves má aktivní význam, např.:
cēnātus, a, um (ten), který povečeřel, když povečeřel cēnō, āre, āvī, ātum „večeřet“
prānsus, a, um (ten), který posnídal, když posnídal prandeō, ēre, prānsī, prānsum „snídat“
iūrātus, a, um (ten), který přísahal, když přísahal iūrō, āre, āvī, ātum „přísahat“
Participium perfekta s aktivním i pasivním významem
Participia perfekta některých deponentních sloves mohou mít aktivní i pasivní význam, např.:
adeptus, a, um (ten), který získal
získaný
adipīscor, ī, adeptus sum „získat“
populātus, a, um (ten), který zpustošil
zpustošený
populor, ārī, ātus sum „pustošit“
imitātus, a, um ten, který napodobil
napodobený
imitor, ārī, ātus sum „napodobovat“
Participium perfekta vyjadřující současnost
Participia perfekta některých deponentních sloves vyjadřují buď děj současný, nebo děj, který začal a
trvá do současnosti (např. „dostal jsem strach a bojím se“). Do češtiny se překládají podle kontextu
buď jako předčasná, nebo jako současná s dějem slovesa věty hlavní, např.:
veritus, a, um (ten), který dostal strach
bojící se, mající strach
vereor, ērī, veritus sum „bát se“
ūsus, a, um (ten), který použil
používající
ūtor, ī, ūsus sum „používat“
secūtus, a, um (ten), který následoval
následující
sequor, ī, secūtus sum „následovat“
arbitrātus, a, um (ten), který se domníval
domnívající se
arbitror, ārī, ātus sum „domnívat se“
Vyjádření stavu
Jak bylo řečeno výše, participium perfekta pasiva vytváří dohromady se slovesem sum indikativ
perfekta pasiva, a překládá se tudíž minulým časem. U některých sloves však může tentýž tvar
vyjadřovat jak děj v minulosti, tak stav v přítomnosti, např.:
Porta aperta est. Brána byla otevřena. (minulý děj)
Brána je otevřená. (přítomný stav)
Jedná se zejména o slovesa, jejichž participia perfekta fungují zároveň jako adjektiva, viz výše.
20. lekce
260
Slovní zásoba
adiciō, ere, iēcī, iectum přihodit, přidat, připojit
adiungō, ere, iūnxī, iūnctum připojit
ārdeō, ēre, ārsī, –, ārsūrus hořet, planout
Athēniēnsēs, ium, m. Athéňané
captīva, ae, f. zajatkyně
cēnō, āre, āvī, ātum večeřet, jíst
cēnsus, ūs, m. odhad (majetku), sčítání lidu
circum +ak. okolo, kolem
classis, is, f. loďstvo
cōpia, ae, f.
cōpiae, ārum, f.
zásoba, dostatek,
bohatství, vojenské oddíly, vojsko
dēcēdō, ere, cessī, cessum odejít, ustoupit, přestávat, zemřít
dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum nakreslit, popsat, vysvětlit
discrībō, ere, scrīpsī, scrīptum rozdělit, seřadit, uspořádat
experior, īrī, pertus sum zkoušet, zkoumat, zakusit, zažít, získat zkušenost (s něčím)
familiāris, e
familiāris, is, m.
rēs familiāris
rodinný, přátelský, příznivě nakloněný
rodinný přítel
majetek
fossa, ae, f. příkop, jáma
frangō, ere, frēgī, frāctum rozbít, zlomit, vysílit
gener, erī, m. zeť
gignō, ere, genuī, genitum zplodit, zrodit
importō, āre, āvī, ātum dovážet
impūne beztrestně
incōgnitus, a, um neznámý
īnfīnītus, a, um nekonečný, neomezený, ve velkém počtu
latrō, ōnis, m. lupič
minuō, ere, minuī, minūtum zmenšovat, omezovat
moror, ārī, ātus sum zdržovat se, být (někde), zdržovat (někoho, něco)
multō, āre, āvī, ātum pokutovat, potrestat
nepōs, ōtis, m. vnuk, synovec, potomek
ornō, āre, āvī, ātum zdobit, vyznamenat, oslavovat (někoho, něco)
ōstium, iī, n. ústí, vchod, dveře
pāstor, ōris, m. pastýř
perterreō, ēre, terruī, territum poděsit, zastrašit, vylekat
perterritus, a, um +abl. vyděšený (čím)
pertineō, ēre, tinuī, – ad +ak. sahat k (nějakému místu), náležet, týkat se (někoho, něčeho),
mít vliv na (někoho, něco)
populor, ārī, ātus sum pustošit, plenit
prohibeō, ēre, prohibuī, prohibitum bránit, odvracet, odrážet, nedovolovat
quoque také, rovněž
quotannīs každoročně
sacer, cra, crum
sacrum, ī, n.
svatý, posvátný
posvátná věc, svatyně, bohoslužba, oběť
sacrōsānctus, a, um nedotknutelný
succēdō, ere, cessī, cessum +dat. nastoupit (po někom), vystřídat
suffrāgium, iī, n. hlasování, hlas, hlasovací právo
20. lekce
261
tamen přece, přesto
tandem konečně, konečně jednou
testa, ae, f. nádoba, střep
20. lekce
262
Cvičení
1. K aktivním tvarům doplňte pasivní
ēgērunt, rūpit, inclūsī, ēiēcistis, dēcēpistī, laesērunt, necāvit, convīcit, ēlēgit, prōdidistis, amāvī
dedērunt, relinquit, interrogāvistī, petēbant, tribuit, repperērunt, cōnstruet, castīgābāmus, adiūvistī,
offendis, audīvistis, occīdit, putābis, timent, mīsī, dēfendimus, reddidit, condit, abdūxērunt, dēserunt
2. K pasivním tvarům doplňte aktivní
pressa est, interfectī sunt, trāditus es, frāctae sunt, minūtus est, offensa sum, inventa sunt, pulsī estis
opponitur, scrīpta sunt, dabuntur, mūniēbantur, solverentur, omissa est, prohibēmur, tāctum est, alī,
perturbāminī, reprehēnsae sumus, permittātur, reciperis, accūsātī estis, movērī, timēberis, mūtātus sum
3. K tvarům imperfekta doplňte tvary perfekta
aberāmus
licēbat
nāscēbantur
patiēbar
pertinēbat
oberās
dūcēbāris
merēbar
tangēbātis
adiciēbāmus
pollicēbāris
moriēbantur
cōgēbāminī
poterant
tollēbat
4. K pasivům vymyslete vhodný podmět (pokud lze, uveďte různé možnosti)
dēfensa est, adiūtī sunt, laudābantur, veritae sunt, nē persuādēret, missae sunt, arbitrātus est, capiētur,
trahent, appellātī estis, commissum est, vīdērunt, labōrābunt
5. Převeďte do pasiva nebo do aktiva, je-li to možné
1. Cicero multōs librōs scrīpsit.
2. Herī nōs dēcēpistis.
3. Cīvēs Rōmānī quotannīs duōs cōnsulēs creābant.
4. Cīvēs Rōmānī duōs cōnsulēs creāvērunt.
5. Cīvēs Rōmānī Cicerōnem cōnsulem creāvērunt.
6. Officia semper servābimus.
7. Officia semper servāvimus.
8. Cūr mihi nūllam epistulam mīsistī?
9. Nēmō illum hominem pigrum verbīs movēre potuit.
10. Rēx hostium lēgātōs ad senātum Rōmānum mīsit.
11. Tempus dolōrēs ācerrimōs minuit.
12. Utinam iuvenēs virōs sapientēs sequantur.
13. Illīs diēbus bellum cīvīle ortum est.
14. Ex senātūs cōnsultō bellum ā prīncipibus indictum est.
20. lekce
263
15. Ventō et tempestāte multae nāvēs Rōmānōrum frāctae sunt.
16. Dux mīlitibus ab hostibus inclūsīs auxilium mīsit.
6. Nahraďte prézens historický perfektem nebo imperfektem (podle Eutropia)
Posteā Numa Pompilius rēx creātur ________, quī bellum nūllum gerit ________, sed nōn minus
cīvitātī quam Rōmulus prōdest ________. Nam et lēgēs Rōmānīs mōrēsque cōnstituit ________, quī
cōnsuētūdine proeliōrum iam latrōnēs ac semibarbarī120
putantur ________, et annum discrībit
________ in decem mēnsēs et īnfīnīta Rōmae sacra ac templa cōnstituit _________. Morbō dēcēdit
__________ quadrāgēsimō et tertiō imperiī annō.
Huic succēdit _________ Tullus Hostilius. Hic bella reparat121
_________, Albānōs vincit _________,
quī ab urbe Rōmā duodecimō mīlliāriō122
sunt _________, urbem ampliat123
_________, montem
Caelium adicit _________. Trīgintā et duōs annōs rēgnat _________. Posteā fulmine124
īcitur125
_________ et cum domō suā ārdet _________.
Post hunc Ancus Marcius, Numae ex fīliā nepōs, suscipit _________ imperium. Contrā Latīnōs
dīmicat126
_________. Aventinum montem cīvitātī adicit _________ et Ianiculum, apud ōstium
Tiberis cīvitātem condit _________. Vīcēsimō et quārtō annō imperiī morbō moritur _________.
Post hunc Servius Tullius suscipit _________ imperium, genitus ex nōbilī fēminā, captīvā tamen et
ancillā127
. Hic quoque Sabīnōs subigit _________, montēs trēs, Quirinālem, Viminālem, Esquilinum,
urbī adiungit _________, fossās circum mūrum dūcit _________. Prīmus omnium cēnsum imperat
_________, quī per orbem terrārum incōgnitus est _________. Sub eō Rōma habet _________
LXXXIII mīlia cīvium Rōmānōrum cum hīs, quī in agrīs sunt _________. Occīditur _________
scelere generī suī Tarquīniī Superbī.
7. Převeďte podmět a přísudek ze singuláru do plurálu nebo naopak
1. Mīlitēs fortissimē restitērunt.
2. Inimīcus prīncipis ē senātū ēiectus est.
3. Facta et verba istīus hominis omīsī.
4. Litterīs tuīs valdē perturbāta sum.
5. Cūr cōnsiliō eius nōn ūsus es?
6. Iniūriae tuae iam oblītus sum.
7. Dux Rōmānus multōs sociōs sibi adiūnxit.
8. Vyberte správný tvar
1. Gravissimē (aegrōtāvistis, aegrōtāvistī) et (vim, vī, vīrēs) morbī cōnsūmptus es. (podle Cic. fam.
16, 10, 1)
2. Sī mē dīligis, postrīdiē Kalendās (cēna, cēnā) apud mē cum Petīliā. (podle Cic. Att. 4, 12, 6)
3. Cum rēx (moriēbātur, moreret, morerētur), statuit, ut fīlius maximus nātū sibi (successit,
succēderet, succēdere).
4. Saepe dīcimus et facimus id, quod puerī (didicimus, dedimus).
5. Ante pugnam mīlitēs clāmāre solēbant (nē, ut, 0) hostēs (perturbārent, perturbent, perturbārī) et
virtūtem eōrum (minuent, minuere, minuerent).
120
semibarbarus, ī, m. „poloviční barbar“
121
reparō, āre, āvī, ātum „znova dobýt, opravit, obnovit“
122
mīlliārium, iī, n. „milník“
123
ampliō, āre, āvī, ātum „zvětšit“
124
fulmen, inis, n. „blesk“
125
īcō, ere, īcī, ictum „udeřit, zasáhnout“
126
dīmicō, āre, āvī, ātum „bojovat“
127
ancilla, ae, f. „služka“
20. lekce
264
6. Et hī (postulant, postulāvērunt, postulābant), ut sacrōsānctī habeantur, quibus ipsī diī neque sacrī
neque sānctī sunt? (podle Liv. 3, 19, 10)
7. Multōs tibi dabō128
, quī nōn amīcō, sed (amīcitiae, amīcitiā) (cucurrērunt, caruērunt, cāvērunt).
(Sen. epist. 6, 3)
8. Inter proelium ad129
castra Rōmāna (pugnātum est, pugnātus est, pugnāta est) adversus partem
cōpiārum ab Tolumniō ad castra (missum, missam). (podle Liv. 4, 19, 7)
9. Najděte chyby a opravte je
1. Vīta mortuōrum in memoriā est positus vīvōrum. (podle Cic. Phil. 9, 10)
2. Plūrimōs autem annōs in philosophiā cōnsūmsī. (podle Cic. Tusc. 2, 25, 60)
3. Mercātōrēs monitī sunt, nē propter tempestātem nāvēs solvant.
4. Ille servum aurō corrumpit, ut dominum suum prōderet.
5. Cum exercitus Germānōrum appropinquāret, dux mīlitēs missī sunt, ut eōs fīnibus prōvinciae
nostrae prohibērent.
6. Virī mulierēs et līberōs custodiēbant, nē ab inimīcīs vulnerentur.
10. S jakými latinskými slovesy souvisí tato slova přejatá do češtiny?
vize, fakt, skripta, redukce, perzekuce, relikt, mise, inkluzívní, opozice, efekt, afekt, rezoluce, iluze,
injekce, konstrukce, fikce, konstituce, tradice, pozice, deprese, korupce, rektor, edikt, defenziva,
doktor, preparát, prohibice, distribuce, divize, akta, datum, minuta, dezertér, predikce
11. Sloveso v závorce dejte do správného tvaru
1. (agere, pf. pas.) _______ eō diē nihil. (Cic. ad Q. fr. 2, 12, 2)
2. At enim Sittius est ab hōc in ulteriōrem130
Hispāniam missus, ut eam prōvinciam (perturbāre)
___________. (Cic. Sull. 56)
3. Cum in hōc statū rēs (esse) _________, lēgātī ā prīncipe Delphōs missī sunt, ut deum (cōnsulere)
___________.
4. Accipiō excūsātiōnem tuam, quā (ūtī, ind. pf., tū) ___________.
5. Ille vir neque classem prōdidit neque metū perterritus (fugere) ______ neque exercitum (dēserere)
________. (podle Cic. Verr. II 5, 111)
6. Cōgnōscēs eum hospitiō et amīcitiā tuā (dignus esse) __________. Itaque ā tē petō, ut eum
libenter (recipere) __________.
7. Iīs imperat, ut omnia, quae ā senātū (cōnstituere) ___________, (facere) __________.
8. Semper ad tempus (venīre) _________, sed illō diē sērō (venīre) ___________.
9. Illī dē multīs rēbus (loquī solēre) ___________, sed dē eā rē nihil mihi (dīcere) ___________.
12. Doplňte zbývající část slovesných tvarů (koncovku či zakončení participia s
příslušným tvarem slovesa esse).
1. Animī eōrum frāct__ ____ .
2. Ubi tandem aut in quibus statuīs ista tanta pecūnia cōnsūmpt__ ___? (Cic. Verr. II 2, 142)
3. Litterae per oppida miss_____ ____, ut incolae lēgātōs accip___.
4. Obsecrō tē, ut mihi dolōrem ēripi__ aut minu____.
5. Nihil respondēre possum, quia nōn interrogāt___ ___ .
6. Cūr putātis vītam miserōrum ad vōs nōn pertin___?
7. Eōdem annō cēnsus āct___ ___ novīque cīvēs cēns___ ____.
8. Vestorius, noster familiāris, ad mē scrīps___ tē mihi maximās grātiās ag___. (Cic. fam. 6, 11, 2)
9. Ego lībertātem, quae mihi ā parente meō trādit__ ___, experiar. (Sall. Iug. 31, 5)
128
dabō: zde „uvedu, vyjmenuji“
129
ad: „u“
130
ulterior, ius „zadnější, zadní“
20. lekce
265
13. Nahraďte označené slovo synonymem
1. Virī bonī, quī reī pūblicae prōdesse studēbant, ā malīs victī sunt.
2. Cūr ornat eum, ā quō dēsertus est? (Cic. dom. 30)
3. Quem optimum scrīptōrem appellāvērunt?
4. Omnia, quae petis, iam pollicitus est.
5. Princeps ante ōstium templī ā coniūrātīs necātus est.
6. Nē cēnseās tē haec impūne facere posse.
14. Nahraďte participium vztažnou větou nebo naopak
1. Discipulī ā magistrō interrogātī saepe nōn respondent.
2. Discipulī magistrō eōs interrogantī saepe nōn respondent.
3. Custōdēs lēgātōs ad urbem venientēs vīdērunt.
4. Hostēs in bellō captī Rōmam dūcuntur.
5. Egentī pecūniam dedī.
6. In urbe dēlētā hominēs vīvere nōn possunt.
7. Verba imprūdenter dicta multīs nocēre possunt.
8. Hominēs multīs linguīs loquentēs admīrāmur.
15. Přeložte do češtiny a určete zvýrazněné tvary
1. Posterō diē senātus fuit lēgātīque audītī sunt. (Liv. 44, 20, 2)
2. Eōdem diē lēgātī ab hostibus missī ad Caesarem dē pāce vēnērunt. (Caes. Gall. 4, 36, 1)
3. Potuistī populārī hanc terram, quae tē genuit atque aluit? (Liv. 2, 40, 6)
4. Nam est hostis ā senātū nōndum verbō appellātus, sed rē iam iūdicātus Antonius. (Cic. Phil. 4, 1)
5. Pompeiō, nostrō familiārī, cum graviter aegrōtāret Neāpolī, melius est factum.131
(Cic. Tusc. 1,
35, 86)
6. Illa videāmus, quae ā tē dē amīcitiā dicta sunt. (Cic. fin. 2, 26, 82)
7. Scrīpsit enim et multīs saepe verbīs et breviter in eō librō, quem nōmināvī, mortem nihil132
ad
nōs pertinēre. (podle Cic. fin. 2, 31, 100)
8. Paucī veniunt ad senectūtem; quod133
nisi ita accideret, melius et prūdentius vīverētur. (podle Cic.
Cato 67)
9. Nūlla est ā mē umquam sententia dicta in134
frātrem tuum. (Cic. fam. 5, 2, 9)
10. Quibus rēbus cum ūnus in cīvitāte maximē flōrēret, incidit in eandem invidiam quam135
pater
suus cēterīque Athēniēnsium prīncipēs: nam testārum suffrāgiīs,136
quod illī ostrakismon vocant,
decem annōrum exiliō multātus est. (Nep. Cim. 3, 1)
11. Nōn vīxit iste, sed in vītā morātus est, nec sērō mortuus est, sed diū. (Sen. epist. 23, 3)
16. Přeložte do latiny
1. Občanům bylo přikázáno, aby zůstali doma.
2. V té době se mravy Římanů velmi změnily, protože do Říma přicházelo mnoho Řeků.
3. Rodinný přítel mi řekl, že mě nikdo z nich nemá rád.
4. Když slyšel, že se spiklenci snaží zmocnit vlády, opustil tábor a odešel do Říma.
5. Poznal jsem, že nic lepšího nelze najít.
6. Myslím si, že všechno, co jsem zažil (tj. zkusil), mi může prospět.
7. Násilím byli donuceni, aby obvinili své přátele.
131
melius est factum: „udělalo se (mu) lépe“
132
nihil: zde „nijak“
133
quod: zde „a to“
134
in: zde „proti“
135
quam: zde „jako“
136
suffrāgia testārum: „střepinový soud“
20. lekce
266
8. Špatně postavený dům byl zničen vodou a větrem.
9. Svědkové byli podplaceni penězi, aby obvinili onoho člověka.
17. Přečtěte si text a splňte požadované úkoly
De Gallia (Caesar,137
upraveno)
Gallia est omnis divisa in partes tres, quarum unam incolunt Belgae, aliam Aquitani, tertiam qui
ipsorum lingua Celtae, nostra Galli appellantur. Hi omnes lingua, institutis, legibus inter se differunt.
Gallos ab Aquitanis Garunna flumen, a Belgis Matrona et Sequana dividit. Horum omnium fortissimi
sunt Belgae, propterea quod a cultu atque humanitate provinciae longissime absunt minimeque ad eos
mercatores saepe commeant atque ea, quae ad effeminandos animos138
pertinent, important
proximique sunt Germanis, qui trans Rhenum incolunt, quibuscum continenter bellum gerunt. Qua de
causa Helvetii quoque reliquos Gallos virtute praecedunt, quod fere cotidianis proeliis cum Germanis
contendunt, cum aut suis finibus eos prohibent aut ipsi in eorum finibus bellum gerunt.
Odpovězte na následující otázky
1. Je v textu sloveso, které má zastoupeny tvary prézentního i perfektního systému?
2. Najděte superlativy adjektiv i adverbií.
3. Gramaticky určete zvýrazněné tvary: quibuscum, horum, lingua, cultu, contendunt, reliquos, qua.
4. Uveďte synonymum ke slovům contendunt, appellantur.
5. Jak lze přeložit tvar divisa est?
6. Co tvoří hranici mezi jednotlivými částmi Galie?
7. Který kmen sousedí s územím Germánů?
8. Byla provincie Galie jazykově jednotná?
9. Co pozitivně ovlivňuje fyzickou sílu a statečnost?
Slovní zásoba
commeō, āre, āvī, ātum přicházet, chodit sem tam, přicházet a odcházet
continenter neustále, nepřetržitě
cot(t)īdiānus, a, um každodenní
cultus, ūs, m. obdělávání (půdy), péče (o vzhled), vzdělávání, způsob života
differō, ferre
differunt
lišit se (nepravidelné sloveso)
liší se
effēminō, āre, āvī, ātum dělat (někoho) zženštilým, změkčilým
hūmānitās, ātis, f. lidskost, vzdělanost, kultura
institūtum, ī, n. zvyk, nařízení
praecēdō, ere, cessī, cessum předejít, předčit, předstihnout
proptereā
proptereā quod
proto
protože
137
Gaius Iulius Caesar. Commentarii belli Gallici 1, 1–4. (Caes. Gall. 1, 1–4)
138
ad effeminandos animos: „ke zjemnění ducha, ke kultivaci ducha“
20. lekce
267
Živá slova
Alea iacta est.
Aqua destillata.
De facto.
In extenso.
Libri prohibiti.
Littera scripta manet.
Terra incognita.
Roma locuta, causa finita.
Tabula rasa.
ālea, ae, f. kostka
dēstillō, āre odkapávat destilace, destilát
extendō, ere, tendī, tentum / tēnsum rozšiřovat, zvětšovat,
prodlužovat
extenzivní
fīniō, īre, īvī (iī), ītum ukončit, určit, vymezit infinitiv, definice
iaciō, ere, iēcī, iactum házet, vrhat, metat objekt, subjekt, injekce, projekce…
prohibeō, ēre, prohibuī, prohibitum držet v dáli, nepřipustit,
překážet, bránit
prohibice
rādō, ere, rāsī, rāsum škrábat, vymazat (z
psaného textu)
tabula, ae, f. deska, tabulka na psaní,
listina
tabule
21. lekce
268
21. lekce
Gramatika
PARTICIPIUM SPOJITÉ
Ve výkladu o participiích jsme se zabývali případy, kdy se participium prézentu nebo perfekta shoduje
s některým členem hlavní věty. Tento typ participiální konstrukce se nazývá participium spojité neboli
participium coniunctum.
Participium prézentu aktiva všech sloves vyjadřuje děj aktivní a současný s dějem věty hlavní,
participium perfekta pasiva vyjadřuje děj pasivní a předčasný. Výjimkou jsou participia perfekta
deponentních sloves, jejichž význam je aktivní a předčasný.
Participia se do češtiny často překládají
přídavným jménem slovesným,
větou vztažnou,
souřadně spojenými větami hlavními,
vedlejšími větami příslovečnými časovými (když, až), příčinnými (protože), přípustkovými (i
když, třebaže, ačkoliv), případně podmínkovými (jestliže),
různými předložkovými konstrukcemi.
Významový odstín je určen kontextem konkrétní věty nebo textu (viz 9. a 20. lekce).
Participium prézentu aktiva vyjadřuje současnost s dějem určitého slovesa. Podle času určitého
slovesa se při překladu do češtiny volí minulý, přítomný nebo budoucí čas.
Tē absentem accūsāvērunt. Obžalovali tě, když /třebaže jsi nebyl přítomen.
Obžalovali tě v nepřítomnosti.
Tē absentem accūsant. Žalují tě, když/třebaže nejsi přítomen.
Žalují tě v nepřítomnosti.
Tē absentem accūsābunt. Obžalují tě, když/třebaže nebudeš přítomen.
Obžalují tě v nepřítomnosti.
Participium perfekta pasiva vyjadřuje předčasnost před dějem určitého slovesa. Do češtiny se překládá
minulým nebo budoucím časem podle významu v konkrétní větě.
Rēx captus Rōmam adductus est. Když byl král zajat, byl doveden do Říma.
Zajatý král byl doveden do Říma.
Rēx captus Rōmam dūcitur. Poté, co byl král zajat, je veden do města.
Zajatý král je veden do města.
Rēx captus Rōmam addūcētur. Až bude král zajat, bude doveden do města.
Zajatý král bude doveden do města.
Participium spojité může být součástí vět vedlejších, akuzativu s infinitivem atd.:
Tē absentem accūsārī audiō.
Slyším, že jsi v nepřítomnosti obviňován.
Slyším, že jsi obviňován, třebaže nejsi přítomen.
Cum rēx in proeliō captus in castra dūcerētur, ā mīlitibus suīs līberātus est.
Když byl král zajatý v bitvě veden do tábora, byl osvobozen svými vojáky.
Když byl do tábora veden král, který byl zajat v bitvě, byl osvobozen svými vojáky.
21. lekce
269
ABLATIV ABSOLUTNÍ
Ablativ absolutní je participiální konstrukce, která se obvykle skládá z ablativu jména a participia
prézentu aktiva nebo participia perfekta pasiva. Jiné participium se v ablativu absolutním nevyskytuje.
Participium se shoduje se jménem, ke kterému náleží.
Ablativ absolutní má význam příslovečných vedlejších vět, nejčastěji časové, ale i přípustkové,
příčinné, případně podmínkové. Konkrétní významový odstín se určuje na základě kontextu stejně
jako u participia spojitého.
Zatímco participium spojité se vztahuje ke jménu, které již je do věty začleněno jako podmět,
předmět, neshodný přívlastek apod., ablativ absolutní je připojen k větě jako celku. Ablativ absolutní
má vlastní podmět (jméno v ablativu) a přísudek (participium).
ABLATIV ABSOLUTNÍ S PARTICIPIEM PRÉZENTU
Ablativ absolutní s participiem prézentu vyjadřuje ve shodě s významem participia děj aktivní a
současný s dějem hlavního slovesa. To platí pro participia nedeponentních i deponentních sloves.
Do češtiny se překládá:
vedlejšími větami příslovečnými časovými (když, až), příčinnými (protože), přípustkovými (i
když, třebaže, ačkoliv), případně podmínkovými (jestliže),
různými předložkovými konstrukcemi (např. „za východu slunce“),
souřadně spojenými větami hlavními (např. „Slunce vycházelo a on odešel.“).
Překlad do češtiny
Při překladu do češtiny, např. u věty Perīculō crēscente vīrēs crēscunt, postupujeme takto:
Vyhledáme sloveso určité, jeho podmět a předměty a přeložíme je: vīrēs crēscunt „síly
rostou“.
Ablativ absolutní začneme překládat větou časovou, použijeme spojku „když“.
Jméno v ablativu absolutním (perīculō) se stane podmětem věty: „když nebezpečí“.
Participium prézentu aktiva (crēscente) přeložíme určitým slovesem tak, aby vyjadřovalo
současnost s určitým slovesem (crēscunt), tedy v tomto případě přítomným časem: „když
nebezpečí roste“.
Vytvoříme celé souvětí: „Když roste nebezpečí, rostou síly.“
Ověříme, zda se vzhledem ke kontextu jedná o vhodný překlad, či zda je vhodnější jiná spojka,
např. „protože“, „i když/třebaže“, „jestliže“. Pokud je jiná spojka vhodnější, spojku vyměníme.
Zvážíme i další možnosti překladu, např. předložkovou vazbu.
Děj vyjádřený participiem prézentu se odehrává současně s dějem věty hlavní. Participium prézentu se
proto překládá minulým, přítomným nebo budoucím časem podle toho, v jakém čase je hlavní sloveso
ve větě:
Hlavní sloveso v přítomném čase > přítomný čas.
Hlavní sloveso v minulém čase > minulý čas.
Hlavní sloveso v budoucím čase > budoucí čas.
přítomnost: Perīculō crēscente vīrēs crēscunt. Když roste nebezpečí, rostou síly.
minulost: Perīculō crēscente vīrēs crēscēbant. Když rostlo nebezpečí, rostly síly.
budoucnost: Perīculō crēscente vīrēs crēscent. Když poroste nebezpečí, porostou síly.
Ablativ absolutní bez participia
K ablativu absolutnímu s participiem prézentu lze přiřadit ablativy absolutní složené ze dvou
substantiv nebo substantiva či zájmena a adjektiva. Pro pochopení a překlad těchto konstrukcí lze
doplnit neexistující participium prézentu sponového slovesa esse. Do češtiny se překládají vhodnými
předložkovými konstrukcemi nebo příslovečnými větami se slovesem „být“.
Cicerōne cōnsule coniūrātiō Catilīnae patefacta est.
21. lekce
270
Když byl Cicero konzulem, bylo odhaleno Catilinovo spiknutí.
Za Ciceronova konzulátu bylo odhaleno Catilinovo spiknutí.
Caesare imperātore bellum Gallicum gestum est.
Když byl Caesar vojevůdcem, byla svedena válka s Galy.
Za Caesarova velení byla svedena válka s Galy.
Příklady obvyklých spojení dvou jmen
mē vīvō, mē vīvā „za mého života“
mē puerō „za mého dětství, když jsem byl chlapcem, když jsem byl malý“
mē puellā „za mého dětství, když jsem byla dívkou, když jsem byla malá“
nōbīs puerīs „za našeho dětství, když jsme byli dětmi“
tē invītō, tē invītā „proti tvé vůli“
Nōbīs invītīs omnia tibi dīxit.
Proti naší vůli ti všechno řekl.
Mē vīvō id dīcere audēs?
To se odvažuješ říkat za mého života?
ABLATIV ABSOLUTNÍ S PARTICIPIEM PERFEKTA
Ablativ absolutní s participiem perfekta pasiva vyjadřuje děj předčasný a pasivní u nedeponentních
sloves nebo děj předčasný a aktivní u sloves deponentních.
Do češtiny se překládá
vedlejšími větami příslovečnými časovými (když, až), příčinnými (protože), přípustkovými (i
když, třebaže, ačkoliv), případně podmínkovými (jestliže),
různými předložkovými konstrukcemi (např. „po vyhnání králů“),
souřadně spojenými větami hlavními (např. „Králové byli vyhnáni a byli voleni konzulové.“).
Překlad do češtiny
Při překladu do češtiny, např. u věty Rēgibus expulsīs cōnsulēs creābantur, postupujeme takto:
Vyhledáme sloveso určité, jeho podmět a předměty a přeložíme je: cōnsulēs creābantur
„konzulové byli voleni“.
Ablativ absolutní začneme překládat větou časovou, použijeme spojku „když“.
Jméno v ablativu absolutním (rēgibus) se stane podmětem věty: „když králové“.
Participium perfekta pasiva (expulsīs) přeložíme určitým slovesem tak, aby vyjadřovalo
předčasnost před určitým slovesem (creābantur), tedy v tomto případě minulým časem: „když
byli králové vyhnáni“.
Vytvoříme celé souvětí: „Když / poté, co byli králové vyhnáni, byli voleni konzulové.“
Ověříme, zda se vzhledem ke kontextu jedná o vhodný překlad, či zda je vhodnější jiná spojka,
např. „protože“, „i když/třebaže“, „jestliže“. Pokud je jiná spojka vhodnější, spojku vyměníme.
Zvážíme i další možnosti překladu, např. předložkovou vazbu.
Děj vyjádřený participiem perfekta se odehrává před dějem věty hlavní. Čas v české vedlejší větě se
proto volí tak, aby vyjadřoval předčasnost před dějem hlavního slovesa:
Hlavní sloveso v přítomném čase > minulý čas.
Hlavní sloveso v minulém čase > minulý čas.
Hlavní sloveso v budoucím čase > budoucí čas.
Omnibus rēbus cōgnitīs mihi scrībit. Píše mi poté, co byly zjištěny tyto věci.
Omnibus rēbus cōgnitīs mihi scrīpsit. Napsal mi poté, co byly zjištěny tyto věci.
Omnibus rēbus cōgnitīs mihi scrībet. Napíše mi, až budou tyto věci zjištěny.
21. lekce
271
Příklady
Bellō cōnfectō Caesar legiōnēs in castra redūxit.
Když byla válka skončena, Caesar zavedl legie zpět do tábora.
Patre mortuō omnia bona ad fīlium venient.
Až otec zemře, veškerý majetek přejde na syna.
Castrīs bene mūnītīs Rōmānī victī sunt.
Ačkoliv byl tábor dobře opevněn, Římané byli poraženi.
Hīs rēbus cōgnitīs celeriter ē castrīs profectus est.
Když / poté, co byly zjištěny tyto věci, rychle odešel z tábora.
PŘEKLAD ABLATIVU ABSOLUTNÍHO DO LATINY
Ablativ absolutní lze použít pro překlad příslovečné věty časové, příčinné, přípustkové, případně
podmínkové reálné pouze za těchto podmínek:
1. Česká vedlejší věta vyjadřuje stejné časové vztahy jako latinská participia:
děj současný a aktivní > participium prézentu aktiva,
děj předčasný a pasivní > participium perfekta pasiva,
děj předčasný a aktivní > participium perfekta deponentního slovesa, je-li v daném
významu k dispozici.
2. Podmět věty vedlejší nemůže být členem věty hlavní, a to ani jako zájmeno nebo nevyjádřený
podmět. Např. větu „Když jsem četl tvoje dopisy, měl jsem vždy velkou radost“ nelze přeložit
ablativem absolutním, protože podmětem věty vedlejší i hlavní je „já“.
Příslovečné věty, které nelze vyjádřit ablativem absolutním, se překládají pomocí spojkových
vedlejších vět. Pokud je podmět věty hlavní zastoupen ve větě vedlejší, lze vedlejší větu přeložit
participiem spojitým. Je to však možné pouze za předpokladu, že děj ve větě vedlejší není v rozporu
s významem participia (viz bod 1.).
Příklady
Když Caesar přijal rukojmí, odvedl jednotky do tábora. – nelze:
Podmětem věty hlavní i vedlejší je „Caesar“.
Ve větě vedlejší je sice vyjádřen děj předčasný, ale zároveň také aktivní a není k dispozici
deponentní sloveso s významem „přijmout“.
Když byla přijata rukojmí, Caesar odvedl jednotky do tábora. – lze:
Vedlejší věta je pasivní a předčasná.
Podmětem vedlejší věty jsou „rukojmí“ a podmětem věty hlavní je „Caesar“. Překladu
ablativem absolutním nebrání skutečnost, že je z kontextu zřejmé, že rukojmí přijal rovněž
Caesar. Důležité je formální hledisko.
Když Caesar přišel, nepřátelé utekli. – nelze:
Ve větě vedlejší je sice vyjádřen děj předčasný, ale zároveň také aktivní a není k dispozici
deponentní sloveso s významem „přijít“.
Když bylo město dobyto, nepřátelé ho vypálili. – nelze:
Podmět věty vedlejší „město“ je zastoupen ve větě hlavní jako zájmeno „ho“.
Když vycházelo slunce / za východu slunce jsem se vydal na cestu. – lze:
Vyjadřuje děj aktivní a současný, podmět věty vedlejší „slunce“ není zastoupen ve větě hlavní.
Když vyšlo slunce / po východu slunce jsem se vydal na cestu. – lze:
Vyjadřuje děj aktivní a předčasný, pro východ slunce se používá deponentní sloveso orīrī.
21. lekce
272
Až budeš číst můj dopis, budu už téměř ve městě. – lze:
Podmět věty vedlejší „ty“ není zastoupen ve větě hlavní.
Vedlejší věta vyjadřuje děj aktivní a současný .
Když jsou děti dobře vychovávány, všichni mají radost. – nelze:
Vedlejší věta vyjadřuje sice děj současný, ale zároveň pasivní.
Postup při překladu
Postup při překladu do latiny ukážeme na větách:
a. „Když nepřátelé přicházeli, Římané opevňovali město.“
b. „Když byl tento dopis přečten, rychle přišli do města.“
1. Zjistíme, zda je možné přeložit příslovečnou větu pomocí ablativu absolutního (viz výše).
2. Podmět vedlejší věty přeložíme ablativem:
a. Hostibus
b. Hāc epistulā
3. Přísudek věty vedlejší přeložíme příslušným participiem, které se bude shodovat se jménem
v ablativu:
a. Hostibus venientibus (děj současný a aktivní)
b. Hāc epistulā lēctā (děj předčasný a pasivní)
4. Přeložíme větu hlavní:
a. Rōmānī urbem mūniēbant.
b. celeriter in urbem vēnērunt.
5. Spojíme obě části vět:
a. Hostibus venientibus Rōmānī urbem mūniēbant.
b. Hāc epistulā lēctā celeriter in urbem vēnērunt.
ZAČLENĚNÍ ABLATIVU ABSOLUTNÍHO DO SOUVĚTÍ
Ablativ absolutní může být součástí věty vedlejší, akuzativu s infinitivem či jiných vazeb. Vedlejší
věty nebo infinitivní vazby však mohou na participiu v ablativu absolutním také záviset.
Ablativ absolutní v rámci vedlejší věty
Tē monēmus, ut litterīs acceptīs omnia celeriter conficiās.
Vybízíme tě, abys po doručení dopisu všechno rychle udělal.
Vybízíme tě, abys poté, co bude dopis doručen, všechno rychle udělal.
Ablativ absolutní v rámci akuzativu s infinitivem
Lēgātī nuntiāvērunt exercitum hostium Rōmānīs victīs ad urbem appropinquāre.
Legáti oznámili, že nepřátelské vojsko se po porážce Římanů blíží k městu.
Legáti oznámili, že poté, co byli Římané poraženi, se nepřátelské vojsko blíží k městu.
Akuzativ s infinitivem závislý na participiu ablativu absolutního
Multīs spem iam nōn esse dīcentibus ex urbe discessimus.
Protože mnozí říkali, že už není naděje, odešli jsme z města.
ROZŠÍŘENÍ
V latině se okrajově vyskytují i ablativy absolutní složené pouze z ablativu participia perfekta pasiva
některých sloves, např.:
audītō když se proslechlo
cognitō když se zjistilo
compertō když bylo zjištěno
permissō když bylo dovoleno
21. lekce
273
Slovní zásoba
absolvō, ere, solvī, solūtum osvobodit, zprostit žaloby
Alpēs, ium, f. Alpy
campus, ī, m. rovina, pláň, plocha
circumveniō, īre, vēnī, ventum obcházet, obklíčit, ohrozit, obelstít
citerior, ius ležící z této strany, přední
cohortor, ārī, ātus sum povzbudit, vybízet, napomínat
collēga, ae, m. kolega, úředník ve stejném úřadě
colloquium, iī, n. rozhovor
complūrēs, a (nemá význam komparativu) nemálo, několik, velmi mnozí
concupīscō, ere, cupīvī, cupītum +ak. zatoužit, toužit (po něčem)
condemnō, āre, āvī, ātum odsoudit
congredior, ī, gressus sum setkat se, střetnout se, utkat se v boji
dēficiō, ere, fēcī, fectum
vīrēs mē dēficiunt
dēficere ā Rōmānīs
animō dēficere
odpadnout, scházet, ubývat
opouštějí mě síly
odpadnout od Římanů
klesat na mysli
dēligō, ere, lēgī, lēctum vybrat
dēspērātiō, ōnis, f. zoufalství
dictātor, ōris, m. diktátor
eā tudy
ēnumerō, āre, āvī, ātum vypočítat, vyjmenovat
equitātus, ūs, m. jezdectvo, jízda
exhauriō, īre, hausī, haustum vyčerpat, odstranit, vypít
exigō, ere, ēgī, āctum (aetātem) vyhnat, dokončit, provést, skončit (o čase), stanovit
facultās, ātis, f.
facultātēs, um, f.
možnost, příležitost, schopnost
majetek, peníze
fēlīcitās, ātis, f. štěstí
frūmentārius, a, um
rēs frūmentāria
obilný
zásobování
hinc odtud
incolumis, e neporušený, bez úrazu, nezraněn, v pořádku
īnsidiae, ārum, f. léčka, úklady, nástrahy
invictus, a, um neporažený
necessitās, ātis, f. nutnost, naléhavost, tíseň
obviam
obviam venīre +dat.
vstříc, naproti
přijít naproti
obvius, a, um vstříc jdoucí, přicházející
opēs, um, f. bohatství, prostředky
patefaciō, ere, fēcī, factum odkrýt, odhalit, ukázat
penetrō, āre, āvī, tum proniknout
petō, ere, īvī, ītum +ak. směřovat, jít (někam)
propinquus, a, um blízký, příbuzný
quā kudy
quaestor, ōris, m. kvestor
quamdiū dokud, po tu dobu, co
recordor, ārī, ātus sum +ak. vzpomínat si (na něco)
regredior, ī, gressus sum vrátit se, ustoupit
21. lekce
274
remittō, ere, mīsī, missum poslat zpět, povolit, uvolnit
respōnsum, ī, n. odpověď
revocō, āre, āvī, ātum zavolat zpět
silentium, iī, n. ticho, mlčení
sors, sortis, f. los, osud, úděl, věštba
taberna, ae, f. obchod, hospoda
trādūcō, ere, dūxī, ductum +ak. +ak.
exercitum flūmen trādūcere
převést (koho) (přes něco)
převést vojsko přes řeku
triumphō, āre, āvī, ātum triumfovat, slavit triumf, zvítězit nad někým
ulterior, ius vzdálenější, zadní
vādō, ere, (vāsī), (vāsum) jít, kráčet
vēr, vēris, n. jaro
vix sotva, stěží
21. lekce
275
Cvičení
1. Doplňte slovesné řady
dīcō
expulī
dēcipere
mīrārī
frangō
permittere
vīxī
intellēctum
ūtor
2. K participiu doplňte sloveso
vzor: laudātus, a, um – laudō, āre
fictus, a, um positus, a, um
locūtus, a, um captus, a, um
iactus, a, um fugātus, a, um
victus, a, um minūtus, a, um
mortuus, a, um occīsus, a, um
oblītus, a, um sublātus, a, um
exhaustus, a, um āmissus, a, um
relictus, a, um
3. Doplňte participium prézentu nebo perfekta (je-li to možné, obě) a přeložte.
1. Mīlitēs incolīs in eā regiōne (vīvere) _____________ nōn pepercērunt.
2. Mōs est cīvium bonōrum adiuvāre hominēs multa mala (patī) ______________.
3. Virī in bellō (capere) ______________ Rōmam ā cōnsulibus ductī sunt.
4. Ōrātōrēs audācter (loquī) ________________ ā prīncipibus reprehēnsī sunt.
5. Lēgātī ā duce (mittere) ______________ in senātum vēnērunt, ut clādem exercitūs Rōmānōrum
nuntiārent.
6. Rēx in urbem suam (triumphāre) ______________ venit, praedam magnam (portāre)
______________.
7. Post duo proelia (committere) ______________ hostēs lēgātōs dē pāce mīsērunt.
8. Mīlitēs fūrēs (fugere) ______________ cēpērunt et addūxērunt.
4. Uveďte, zda se děj vyjádřený participiem odehrává v přítomnosti, minulosti nebo
budoucnosti. Věty přeložte.
1. Tē absente trīstis sum.
2. Tē absente trīstis eram.
3. Tē absente trīstis erō.
4. Urbe captā cīvēs fugiunt.
5. Urbe captā cīvēs fūgērunt.
6. Urbe captā cīvēs fugient.
5. Přeložte izolované ablativy absolutní
1. po porážce nepřátel
2. za panování spravedlivého krále
3. po přečtení dopisu
21. lekce
276
4. poté, co řečník promluvil
5. poté, co byli žáci napomenuti
6. za Caesarova života
7. po opuštění města
8. protože zvrhlí lidé podpláceli
9. když konsulové přicházeli
10. za mého mládí
11. po Caesarově smrti
12. když Caesar umíral
13. když slunce vycházelo
14. když slunce vyšlo
15. když bylo město založeno
16. když děti spí
17. za jeho života
6. Participium dejte do správného tvaru. Rozlište participium spojité a ablativ absolutní.
1. Castra (positus) _________ in monte ab hostibus capī nōn poterant.
2. In epistulā ad senātum (missus) _________ questī sunt dē iniūriīs magistrātuum Rōmānōrum.
3. Hīs rēbus (cōgnitus) _____________ ex hīs locīs Cassius cum classe discessit. (podle Caes. civ. 3,
101, 7)
4. Nōnnūllī iūdicium (veritus) __________ profūgērunt. (Caes. Gall. 6, 44, 3)
5. Eō (audiēns) __________ dīcam, quod sēnsī et sentiō.
6. Lēgātus, incolumī exercitū (reductus) ________ ad cōnsulem, remittitur inde extemplō ad
classem. (Liv. 31, 27, 8)
7. Per epistulās cum amīcīs (absēns) __________ loquī potes.
8. Amīcō (absēns) ____________ sē fēlīciter vīvere nōn posse putābat.
9. Hominibus (clāmāns) _________ nēmō respondēbat.
10. Rēge (mortuus) _________ contentiō dē rēgnō orta est.
11. Hominī (condemnātus) ___________ iniūriam facere nēminī licet.
12. Nēmō illīs (veniēns) _________ restitit. (podle Sen. epist. 94, 61)
7. Rozhodněte, zda lze větu přeložit ablativem absolutním (uveďte důvod). Zkuste
upravit větu tak, aby to možné bylo. Přeložte pouze věty s ablativem absolutním.
1. Poté, co bylo založeno město Řím, byl Remus zabit a Romulus se ujal vlády.
2. Když jsem přišel domů, můj bratr už byl pryč.
3. Poté, co vojevůdce dobyl město, přikázal obyvatelům, aby mu dali peníze.
4. Do Říma přicházelo mnoho obchodníků kvůli dosažení velkého zisku.
5. Kvůli dobytí tábora naši požádali o pomoc.
6. Nemohl jsem jim pomoci, protože jsem tam nebyl.
7. Protože jsem tam nebyl, posmívali se mému příteli.
8. Ačkoliv začínalo jaro, byla zima.
9. Poté, co bylo město dobyto, nepřátelé ho zpustošili.
10. Odejdu z města po východu slunce.
11. Až bude odstraněno nebezpečí, budeme se všichni radovat.
12. Když jsme si hráli v lese, naše matka doma připravovala oběd.
13. Když vojevůdce viděl, že se nepřátelé přibližují, povzbudil svoje vojáky.
14. Poté, co učitel odešel, se žáci přestali učit.
15. Za našeho mládí se dobře žilo.
16. Když Caesar postavil most, přikázal, aby byly legie převedeny.
17. Když byl vojevůdcem Pompeius, piráti byli poraženi.
21. lekce
277
8. Spojte do jedné věty pomocí ablativu absolutního, je-li to možné
1. Magister aberat. Discipulī nōn discēbant.
2. Caesar imperātor erat. Caesar forum novum condidit.
3. Tē vidēbam. Gaudēbam.
4. Coniūrātī expulsī sunt. Cīvēs putant sē tūtōs esse.
5. Puerī erāmus. Parentibus saepe nōn pārēbāmus.
6. Puerī erāmus. In urbe nostrā paucae tabernae erant.
7. Marcus timōre captus est. Marcus loquī nōn potuit.
8. Sōl ortus est. Posteā ex urbe profectī sumus.
9. Nēmō prohibet. Scelus committere malum est.
10. Fīlius nātus est. Posteā pater multum vīnī cum amīcīs suīs bibit.
9. Přeložte do češtiny a určete zvýrazněné tvary
1. Ēmistī bona Sex. Alfenī L. Sullā dictātōre vēndente. (Cic. Quinct. 76)
2. Nūllā necessitāte premente rem pūblicam regere nesciunt. (Cic. rep. 1, 11)
3. Valerius absolūtus est Hortensiō dēfendente. (Cic. Att. 2, 3, 1)
4. Cn. Iulius cōnsul aedem Apollinis absente collēgā sine sorte dēdicāvit. (Liv. 4, 29, 7)
5. Ille missīs ad Caesarem nuntiīs ūnum diem sēse139
castrīs tenuit. Alterō diē ad eum pervēnit
Caesar. (Caes. civ. 3, 30, 6)
6. Recordor enim dēspērātiōnēs eōrum quī senēs erant adulēscente mē. (Cic. fam. 2, 16, 6)
7. Caesar, ad utramque partem pontis firmō praesidiō relictō, in fīnēs Sugambrōrum contendit.
(Cic. Gall. 4, 18, 2)
8. Cōgnitīs iīs rēbus, quae sunt gestae in citeriōre Hispāniā, bellum parābat. (Caes. civ. 2, 18, 6)
9. Multīs (sc. hominibus) interfectīs, complūribus equīs captīs Germānī sēse recipiunt. (Caes. Gall.
7, 70, 7)
10. Celeriter effectō opere140
legiōnibusque trāductīs et locō castrīs idōneō dēlectō reliquās cōpiās
revocāvit. (Caes. Gall. 7, 35, 5)
11. Tālis est ōrātiō Maecenātis omniumque aliōrum, quī nōn cāsū errant, sed scientēs. (podle Sen.
epist. 114, 21)
12. Illī ad mē statim ārdentēs dolōre vēnērunt scelus hominis clāmantēs. (podle Cic. Att. 11, 9, 2)
13. Parvum ego tē, Iugurtha, āmissō patre, sine spē, sine opibus in meum rēgnum accēpī. (podle Sall.
Iug. 10. 1)
14. Hīs rēbus cōgnitīs Marcius Rufus quaestor, in castrīs relictus ā Curiōne, cohortātur suōs nē animō
dēficiant. (Caes. civ. 2, 43, 1)
15. Eōrum autem, quī exāctā aetāte moriuntur, fortūna laudātur. (Cic. Tusc. 1, 39)
16. Q. Fabiō M. Claudiō cōnsulibus tribūnus mīlitum in Sicīliā fuit. (Nep. Cato 1, 2)
10. Od sloves v nabídce vytvořte správné participium a doplňte ho ve správném tvaru do
vět.
accipere, committere, dissentīre, exhaurīre, prohibēre, tacēre
1. Rēs loquentur nōbīs ___________. (podle Sen. benef. 2, 11, 6)
2. Hīs litterīs __________ cōnsilium Scīpiō iterque mūtat. (podle Caes. civ. 3, 36, 7)
3. Nūllō __________ agrōs pūblicōs occupāvit.
4. Illa rēs ūnō __________ probārī nōn poterit.
5. Istī virī suīs rēbus _________ fortūnās nostrās concupīvērunt.
6. ___________ proeliō dēseritur ā suīs Vārus, nonnūlla pars mīlitum domum discēdit, reliquī ad
Caesarem perveniunt. (Caes. civ. 1, 13, 4)
139
Zesílení zájmena sē.
140
opus, eris, n. „dílo“, zde se mluví o stavbě mostu.
21. lekce
278
11. Spojte části vět
Aurō argentōque redditō id nōn consequēmur.
Duce mortuō labōrāre nōn possum.
Illō vīvō latrōnēs minus sevērē pūnītī sunt.
Mortuīs sepultīs mīlitēs perturbātī sunt et terga vertērunt.
Tē loquente et rīdente omnēs flēbant et propinquīs suīs carēbant.
12. Nahraďte cum historicum ablativem absolutním, je-li to možné
1. Cum tē vidērem, omnia tibi dīcere cupiēbam.
2. Cum sociī fugerent, nūlla spēs victōriae erat.
3. Cum custōdēs dormīrent, hostēs in urbem penetrāvērunt.
4. Cum nēmō resisteret, ille vir rērum potītus est.
5. Cum rēx in urbem venīret, coniūrātī eum interfēcērunt.
13. Slovo v závorce dejte do správného tvaru
1. Cōnsiliō (dīmittere, ptc.) _________ signum extemplō141
datur ut arma (illī, capere) ________.
(Liv. 42, 57, 4)
2. Nōnnūllī putant ōrātōrem melius (dīcere) _________ populō audiente.
3. Philosophī putābant sapientem etiam omnibus fortūnīs (āmittere, ptc.) __________ fēlīciter vīvere
posse.
4. Relinquit animus Sextium gravibus (accipere, ptc.) _________ vulneribus. (Caes. Gall. 6, 38, 4)
5. Omnibus rēbus cōgnitīs senātus dēcrēvit, ut fēminae cum puerīs ex urbe (discēdere) __________.
6. Id neque rēgēs nostrī fēcērunt neque iī, quī rēgibus (exigere, ptc.) __________ rēgnum occupāre
cupīvērunt. (Cic. Phil. 5, 17)
14. Vyberte správný tvar
1. Ipse ūnum diem ibi reī frūmentāriae causā (morātus, morātum, morātō, morātā) Corfinium
contendit. (Caes. civ. 1, 16, 1)
2. Marcus, fūr magnus, ex Sicīliā, P. Flaccō (accūsante, accūsāns) condemnātus est. (podle Cic. fam.
9, 21, 3)
3. Ergō in virtūte (positum est, posita est, positā est) vēra fēlīcitās. (Sen. dial. 7, 16, 1)
4. Ille victus turpissimē (āmittentibus, āmissīs, āmissus) etiam castrīs sōlus fūgit. (Cic. fam. 7, 3, 2)
5. Ita in mediō (circumventa, circumventā, circumventō) Rōmāna nāvis capitur. (Liv. 26, 39, 18)
6. Nūllō (redditō, reddente, redditī) respōnsō domum regressī sunt.
7. (agentibus, āctīs) hīs rēbus litterae ā tē mihi (acceptae, redditae) sunt. (podle Cic. fam. 6, 8, 2)
8. Ei persuāsērunt, ut ad senātum dē rēbus gestīs epistulam (mitteret, mittat, mitterētur, mittet,
mittātur).
15. Přeložte do latiny
1. Mnoho lidí říká: „Za našeho dětství se žilo lépe.“
2. Když byl zaslechnut křik, všichni běželi na náměstí.
3. Když vítězí strach, nelze se dobře rozhodovat.
4. Prosil jsem ho, aby se za mé nepřítomnosti staral o moje věci.
5. Protože se nikdo nestavěl na odpor, dorazil rychle k městu.
6. Velitel přikázal vojákům, aby po dobytí města neplenili domy a pole.
7. Až bude vše řečeno, budete moci odejít ze senátu.
8. Když toto říkal, bylo ticho.
9. Když byly tyto věci oznámeny, nikdo se neodvažoval se poslů ptát.
141
extemplō „ihned“
21. lekce
279
10. Je známo, že po ztrátě naděje lidé nemohou žít.
16. Přečtěte si text a splňte požadované úkoly
De Hannibale (podle Nepota,142
zkráceno a upraveno)
Hannibal cum patre Hamilcare in Hispaniam profectus est, cuius post obitum, Hasdrubale imperatore
suffecto, equitatui omni praefuit. Hoc quoque interfecto exercitus imperium ei dedit. Sic Hannibal
minor quinque et viginti annis natus imperator factus proximo triennio omnes gentes Hispaniae bello
subegit, Saguntum, foederatam civitatem, vi expugnavit, tres exercitus maximos comparavit. Saltum
Pyrenaeum transcendit. Quacumque iter fecit, cum omnibus incolis conflixit et omnes vicit. Ad Alpes
postea venit, quae Italiam ab Gallia seiungunt. Has nemo umquam cum exercitu ante eum praeter
Herculem Graium transcendit. Alpicos conantes prohibere transitu concidit, loca patefecit, itinera
munivit, effecit ut ea elephantus ornatus vadere posset, qua antea unus homo inermis vix poterat
repere. Hac copias traduxit in Italiamque pervenit.
Conflixit apud Rhodanum cum P. Cornelio Scipione consule eumque pepulit. Per Ligures
Appenninum transcendit, petens Etruriam. Hoc itinere gravi morbo adficitur oculorum. Valetudine
cum premeretur lecticaque portaretur, C. Flaminium consulem apud Trasumenum cum exercitu
insidiis circumventum occidit. Hinc in Apuliam pervenit. Ibi obviam ei venerunt duo consules, C.
Terentius et L. Aemilius. Utriusque exercitus uno proelio fugavit, Paulum consulem occidit.
Hac pugna pugnata Romam profectus est nullo resistente. In propinquis urbi montibus moratus est.
Longum est omnia enumerare proelia. Quamdiu in Italia fuit, nemo ei in acie restitit, nemo adversus
eum post Cannensem pugnam in campo castra posuit. Hinc invictus revocatus est, ut patriam
defenderet. Bellum gessit adversus P. Scipionem. Cum hoc exhaustis iam patriae facultatibus cupivit
impraesentiarum bellum componere, quo143
valentior postea congrederetur. In colloquium convenit,
condiciones non convenerunt. Post paucos dies apud Zamam cum eodem conflixit; pulsus biduo et
duabus noctibus Hadrumetum pervenit.
Odpovězte na otázky
1. Vyhledejte v textu všechny ablativy absolutní a uveďte, zda vyjadřují současnost či předčasnost.
2. Najděte příklady participia spojitého.
3. Lze větu cum valetudine premeretur… nahradit ablativem absolutním? Pokud ano, vytvořte ho.
4. Převeďte do pasiva větu Hannibal omnes gentes Hispaniae bello subegit, Saguntum, foederatam
civitatem, vi expugnavit, tres exercitus maximos comparavit.
5. Uveďte jména 3 vojevůdců, poražených Hannibalem.
6. Má tvar concidit krátké i (concidit) nebo dlouhé ī (concīdit)? Od jakého slovesa je odvozen?
7. Určete tvary cuius, ea, posset, urbi, moratus est, eodem, pepulit, duabus, morbo, occidit,
exercitus.
8. Jedná se ve větě Cum hoc exhaustis… o cum historicum?
9. V jakém pádě je vlastní jméno Hadrumetum?
Vyberte pravdivé výroky
Hannibal onemocněl na území Itálie.
Hasdrubal nezemřel přirozenou smrtí.
Hannibal jako první překročil Alpy.
Římané stáli Hannibalovi v cestě k Římu.
Hannibal se stal velitelem v 25 letech.
V rámci přechodu Alp Hannibal rozšířil horské stezky.
Hannibal padl v bitvě u Zamy.
Hannibal byl povolán z Itálie zpět do Kartága.
142
Cornelius Nepos. De viris illustribus, Hannibal 3, 1 – 6, 3. (Nep. Hann. 3, 1 – 6, 3)
143
quō = ut eō „aby tím“
21. lekce
280
Nahraďte uvedená slova synonymy. Uveďte je ve tvaru vyžadovaném větou.
obitum (cuius post obitum)
interfecto (hoc quoque interfecto)
expugnavit
proelio (uno proelio fugavit)
adversus (adversus P. Scipionem)
valentior
Slovní zásoba
Alpicī, ōrum, m. obyvatelé Alp
biduum, ī, n.
biduō
období dvou dnů
ve dvou dnech
comparō, āre, āvī, ātum
exercitum comparāre
připravovat, chystat, získat
sbírat vojsko, sestavovat vojsko
compōnō, ere, posuī, positum
bellum compōnere
skládat, uspořádat, ukončit
válku ukončit mírem
concidō, ere, cidī, – skácet se, klesnout, padnout, zaniknout
concīdō, ere, cīdī, cīsum pobít, zbít (koho), zničit
cōnflīgō, ere, flīxī, flīctum utkat se v boji, střetnout se, zápasit
conveniō, īre, vēnī, ventum
condiciōnēs convenīre
convenit (+inf., ak. +inf.)
sejít se (s někým), shodnout se, domluvit se (na čem), hodit se, je shoda
dohodnout se na podmínkách
hodí se, sluší se, patří se, náleží
elephantus, ī, m. slon
foederātus, a, um
cīvitās foderāta
spojenecký, smlouvou spojený
obec se samosprávou, která měla s Římem zvláštní smlouvu
Grāius, a, um
Grāius, ī, m.
řecký
Řek
hāc tudy
impraesentiārum prozatím
inermis, e neozbrojený, beze zbraně
lectīca, ae, f. nosítka
locus, ī, m.
loca, ōrum, n.
místo
krajina, kraj, země
longum est bylo by příliš dlouhé
obitus, ūs, m. smrt
ornō, āre, āvī, ātum zdobit, vystrojit, vybavit, vyzbrojit
quācumque kudykoli
rēpō, ere, rēpsī, rēptum plazit se, plížit se
revocō, āre, āvī, ātum zavolat, povolat zpět
saltus, ūs, m. průsmyk, rokle
sēiungō, ere, nxī, nctum oddělit
sufficiō, ere, fēcī, fectum nahradit, dosadit na něčí místo
trānsitus, ūs, m. přechod, průchod, cesta
triennium, iī, n. období tří let
valēns, entis silný
Živá slova
Aestimatione facta.
Causa cognita.
Vice versa.
Dis invitis.
21. lekce
281
Deo favente.
Ceteris paribus.
Crescente periculo crescunt vires.
Deficiente pecunia deficit omne.
Duobus litigantibus tertius gaudet.
Mutato nomine de te fabula narratur.
aestimātiō, ōnis, f. odhad, posuzování, úvaha
dēficiō, ere, fēcī, fectum odstupovat, odpadat, opouštět
někoho, docházet někomu
deficit, defekt,
defektivum
faveō, ēre, fāvī, fautum být příznivě nakloněn, mít v oblibě,
být přívežencem
favorit
invītus, a, um nerad, proti vůli, nedobrovolný
lītigō, āre hádat se, přít se
–, vicis (gen.), vicem (ak.), vice (abl.), vicēs
(nom., ak. pl.), vicibus (dat., abl. pl.), f.
změna, střídání, náhrada vicepremiér
22. lekce
282
22. lekce
Gramatika
INDIKATIV PLUSQUAMPERFEKTA
Indikativ plusquamperfekta patří do perfektního systému, jeho tvary jsou tvořeny od perfektního a
supinového kmene.
Používá se pro vyjádření děje, který se stal před jiným dějem minulým. Do češtiny se překládá
minulým časem, při překladu izolovaných tvarů se pro odlišení od perfekta používá adverbium „dříve“
(např. „dříve jsem pochválil“). Indikativ plusquamperfekta je minulý čas, a proto patří z hlediska
souslednosti časové mezi časy vedlejší.
ČASOVÁNÍ
V aktivu se indikativ plusquamperfekta tvoří od perfektního kmene (např. laudāv-, monu-, scrīps-,
pepul-, dēfend-, vīc-), ke kterému se přidávají koncovky -eram, -erās, -erat, -erāmus, -erātis, -erant.
sg. 1. laudāv-eram
dříve jsem
pochválil
monu-eram
dříve jsem
napomenul
dīx-eram
dříve jsem
řekl
vīc-eram
dříve jsem
zvítězil
pepul-eram
dříve jsem
zahnal
dēfend-eram
dříve jsem
ubránil
2. laudāv-erās monu-erās dīx-erās vīc-erās pepul-erās dēfend-erās
3. laudāv-erat monu-erat dīx-erat vīc-erat pepul-erat dēfend-erat
pl. 1. laudāv-erāmus monu-erāmus dīx-erāmus vīc-erāmus pepul-erāmus dēfend-erāmus
2. laudāv-erātis monu-erātis dīx-erātis vīc-erātis pepul-erātis dēfend-erātis
3. laudāv-erant monu-erant dīx-erant vīc-erant pepul-erant dēfend-erant
Sloveso esse a jeho složeniny tvoří indikativ plusquamperfekta zcela pravidelně, tj. přidáním
koncovek k perfektnímu kmeni, např.:
fu-eram „dříve jsem byl“, fu-erās, fu-erat, fu-erāmus, fu-erātis, fu-erant
potu-eram „dříve jsem mohl“, potu-erās, potu-erat, potu-erāmus, potu-erātis, potu-erant.
V pasivu je indikativ plusquamperfekta složen z participia perfekta pasiva a tvarů slovesa esse
v indikativu imperfekta. Stejně jako u indikativu perfekta se participium shoduje v rodě, čísle a pádě
s podmětem.
sg. 1. laudātus, a, um
eram
dříve jsem byl(a)
pochválen(a)
monitus, a, um eram
dříve jsem byl(a)
napomenut(a)
dictus, a, um eram
dříve jsem byl(a) řečen(a),
řeklo se o mně
pulsus, a, um eram
dříve jsem byl(a)
zahnán(a)
2. laudātus, a, um erās monitus, a, um erās dictus, a, um erās pulsus, a, um erās
3. laudātus, a, um erat monitus, a, um erat dictus, a, um erat pulsus, a, um erat
pl. 1. laudātī, ae, a erāmus monitī, ae, a erāmus dictī, ae, a erāmus pulsī, ae, a erāmus
2. laudātī, ae, a erātis monitī, ae, a erātis dictī, ae, a erātis pulsī, ae, a erātis
3. laudātī, ae, a erant monitī, ae, a erant dictī, ae, a erant pulsī, ae, a erant
22. lekce
283
Deponentní slovesa mají pasivní tvary s aktivním významem, např.:
sg. 1. hortātus, a, um eram
dříve jsem povzbudil(a)
veritus, a, um eram
dříve jsem
dostal(a) strach,
dříve jsem se bál(a )
profectus, a, um eram
dříve jsem vytáhl(a)
passus, a, um eram
dříve jsem
vytrpěl(a)
2. hortātus, a, um erās veritus, a, um erās profectus, a, um erās passus, a, um erās
3. hortātus, a, um erat veritus, a, um erat profectus, a, um erat passus, a, um erat
pl. 1. hortātī, ae, a erāmus veritī, ae, a erāmus profectī, ae, a erāmus passī, ae, a erāmus
2. hortātī, ae, a erātis veritī, ae, a erātis profectī, ae, a erātis passī, ae, a erātis
3. hortātī, ae, a erant veritī, ae, a erant profectī, ae, a erant passī, ae, a erant
INDIKATIV FUTURA II
Indikativ futura II patří rovněž do perfektního systému a tvoří se od perfektního a supinového kmene.
Vyjadřuje děje, které se stanou před jiným dějem budoucím. Proto se indikativ futura II nazývá také
futurum exāctum („dokončené“). Do češtiny se překládá budoucím časem, při překladu izolovaných
tvarů se pro odlišení od futura I používá adverbium „až“ nebo „dříve“ (např. „až pochválím“).
Indikativ futura II je budoucí čas, a proto patří z hlediska souslednosti časové mezi časy hlavní.
ČASOVÁNÍ
Indikativ futura II se tvoří od perfektního kmene přidáním koncovek -erō, -eris, -erit, -erimus, -eritis, -
erint.
sg. 1. laudāv-erō
až pochválím
monu-erō
až napomenu
dīx-erō
až řeknu
vīc-erō
až zvítězím
pepul-erō
až zaženu
dēfend-erō
až ubráním
2. laudāv-eris monu-eris dīx-eris vīc-eris pepul-eris dēfend-eris
3. laudāv-erit monu-erit dīx-erit vīc-erit pepul-erit dēfend-erit
pl. 1. laudāv-erimus monu-erimus dīx-erimus vīc-erimus pepul-erimus dēfend-erimus
2. laudāv-eritis monu-eritis dīx-eritis vīc-eritis pepul-eritis dēfend-eritis
3. laudāv-erint monu-erint dīx-erint vīc-erint pepul-erint dēfend-erint
Sloveso esse a jeho složeniny tvoří indikativ futura II zcela pravidelně, tj. přidáním koncovek
k perfektnímu kmeni, např.:
fu-erō „až budu“, fu-eris, fu-erit, fu-erimus, fu-eritis, fu-erint
potu-erō „až budu moci“, potu-eris, potu-erit, potu-erimus, potu-eritis, potu-erint.
Pasivum indikativu futura se skládá z participia perfekta pasiva a slovesa esse ve futuru I. V 3. osobě
plurálu je proto tvar erunt. Participium perfekta pasiva se shoduje s podmětem v rodě, čísle a pádě.
sg. 1. laudātus, a, um erō
až budu pochválen(a)
monitus, a, um erō
až budu napomenut(a)
dictus, a, um erō
až budu řečen(a)
až se o mně řekne
pulsus, a, um erō
až budu zahnán(a)
2. laudātus, a, um eris monitus, a, um eris dictus, a, um eris pulsus, a, um eris
3. laudātus, a, um erit monitus, a, um erit dictus, a, um erit pulsus, a, um erit
pl. 1. laudātī, ae, a erimus monitī, ae, a erimus dictī, ae, a erimus pulsī, ae, a erimus
2. laudātī, ae, a eritis monitī, ae, a eritis dictī, ae, a eritis pulsī, ae, a eritis
3. laudātī, ae, a erunt monitī, ae, a erunt dictī, ae, a erunt pulsī, ae, a erunt
22. lekce
284
Deponentní slovesa mají pasivní tvary s aktivním významem, např.:
sg. 1. hortātus, a, um erō
až povzbudím
veritus, a, um erō
až dostanu strach,
až se budu bát
profectus, a, um erō
až vytáhnu
passus, a, um erō
až vytrpím
2. hortātus, a, um eris veritus, a, um eris profectus, a, um eris passus, a, um eris
3. hortātus, a, um erit veritus, a, um erit profectus, a, um erit passus, a, um erit
pl. 1. hortātī, ae, a erimus veritī, ae, a erimus profectī, ae, a erimus passī, ae, a erimus
2. hortātī, ae, a eritis veritī, ae, a eritis profectī, ae, a eritis passī, ae, a eritis
3. hortātī, ae, a erunt veritī, ae, a erunt profectī, ae, a erunt passī, ae, a erunt
TIPY
Podobnost tvarů
Tvary indikativu plusquamperfekta a futura II se mohou podobat jiným slovesným tvarům, např.
vulnerō „zraňuji“ (1. os. sg. ind. préz. akt. od vulnerō, āre „zraňovat“)
prōderō „budu prospívat“ (1. os. sg. ind. fut. I akt. od prōsum, prōdesse „prospívat“)
dēfenderō „až ubráním“ (1. os. sg. ind. fut. II akt. od dēfendō, ere „bránit“)
poterō „budu moci“ (1. os. sg. ind. fut. I akt. od posum, posse „moci“)
potuerō „až budu moci“ (1. os. sg. ind. fut. II akt. od posum, posse „moci“)
poterat „mohl“ (3. os. sg. ind. impf. akt. od possum, posse „moci“)
potuerat „dříve mohl“ (3. os. sg. ind. plpf. akt. od possum, posse „moci“)
dēserat „ať opustí“ (3. os. sg. konj. préz. akt. od dēserō, ere „opouštět“)
Některé tvary mohou mít stejnou podobu v různých časech, např. dēfenderis může znamenat:
„jsi bráněn“ (2. os. sg. ind. préz. pas. od dēfendō, ere „bránit“)
„až ubráníš“ (2. os. sg. ind. fut. II. akt. od dēfendō, ere „bránit“)
POUŽITÍ INDIKATIVU PLUSQUAMPERFEKTA A FUTURA II
Indikativ plusquamperfekta a futura II vyjadřují předčasnost před jiným dějem, a proto se používají
především v indikativních vedlejších větách. Jedná se např. o věty podmínkové reálné, věty vztažné,
některé věty časové a věty příčinné (např. se spojkami quod nebo quia „protože“).
PŘÍKLADY JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VĚT
Věty vztažné
Librum, quem mihi mīserās, lēgī. Přečetl jsem knihu, kterou jsi mi poslal.
Librum, quem mihi mīseris, legam. Přečtu si knihu, kterou mi pošleš.
Věty příčinné
Tibi nōn scrīpsī, quia epistulam tuam nōn accēperam.
Nenapsal jsem ti, protože jsem nedostal tvůj dopis.
Věty podmínkové
Sī Rōmānī rēgem hostium cēperant, eum in triumphō dūcebant.
Jestliže Římané zajali nepřátelského krále, vedli ho v triumfálním průvodu.
22. lekce
285
Sī eum vīderit, omnia ei dīcet.
Jestliže ho uvidí, všechno mu řekne.
Věty časové
Indikativ se objevuje také ve větách časových s různými spojkami včetně cum „když“. Na rozdíl od
cum historicum nejsou věty s indikativním cum omezeny na minulé děje, ale používají se i pro děje
přítomné a budoucí. Věty s indikativním cum mohou dále vyjadřovat např. opakované děje v
přítomnosti, minulosti i budoucnosti.
Cum epistulam tuam accēperam, tibi scrībēbam.
Když/kdykoliv jsem dostal tvůj dopis, psal jsem ti.
Cum epistulam tuam accēperō, tibi scrībam.
Až dostanu tvůj dopis, napíšu ti.
Konjunktivní věta s cum historicum naznačuje, že mezi dějem věty hlavní a vedlejší existuje určitá
příčinná souvislost. Indikativní věta s cum vyjadřuje pouze o umístění děje v čase, nikoliv příčinný
vztah mezi větou hlavní a vedlejší. Cum s indikativem se rovněž používá pro opakované děje, viz níže.
Cum terrae mōtus īnstāret, hominēs ex urbe fūgērunt.
Když hrozilo zemětřesení, lidé utekli z města.
(Zemětřesení bylo důvodem útěku z města.)
Cum in illā prōvinciā erat, ingēns terrae mōtus factus est.
Když byl v té provincii, došlo k velkému zemětřesení.
(Jeho přítomnost v provincii nezpůsobila zemětřesení)
Užití indikativu po dalších časových spojkách se řídí specifickými pravidly, která jsou soustavněji
probírána v syntaxi vedlejších vět.
INDIKATIVNÍ SOUSLEDNOST ČASŮ
Indikativ plusquamperfekta a futura II se uplatňují také v rámci tzv. indikativní souslednosti časů.
Jedná se o pravidla používání časů pro vyjadřování vztahů současnosti, předčasnosti a následnosti
v souvětích, která mají indikativ ve větě hlavní i vedlejší. Zatím se budeme zabývat pouze vyjádřením
současnosti a předčasnosti.
věta hlavní věta vedlejší
současnost
věta vedlejší
předčasnost
indikativ prézentu indikativ prézentu indikativ perfekta
indikativ perfekta, imperfekta indikativ imperfekta indikativ plusquamperfekta
indikativ futura I indikativ futura I indikativ futura II
Indikativní souslednost pro současnost a předčasnost se používá např. ve větách s cum „když“, které
vyjadřují opakovaný děj (tzv. cum iteratīvum).
Současnost
Cum habeō, dō. Když/kdykoliv mám, dávám.
Cum habēbam, dabam. Když/kdykoliv jsem měl, dával jsem.
Cum habēbō, dabō. Když/kdykoliv budu mít, dám.
Předčasnost
Cum cecidī, surgō. Když/kdykoliv padnu, vstávám.
Cum cecideram, surgēbam. Když/kdykoliv jsem padl, vstával jsem.
Cum ceciderō, surgam. Když/kdykoliv padnu, vstanu.
22. lekce
286
Při překladu může působit potíže indikativ perfekta vyjadřující předčasnost před dějem přítomným.
Používá se pro vyjádření obecněji platných opakovaných dějů. V češtině se pro vyjádření tohoto
významu používají dokonavá slovesa v budoucím čase, která však nelze překládat do latiny futurem,
ale indikativem perfekta.
22. lekce
287
Slovní zásoba
aeternus, a, um věčný, stálý, nepomíjející
appāreō, ēre, pāruī, – objevit se, ukázat se
arēna, ae, f. / harēna, ae, f. písek
āter, ātra, ātrum černý, temný, neblahý, smuteční, zhoubný
avunculus, ī, m. strýc (matčin bratr)
brevī zakrátko, brzy
coepī, coepisse, coeptum (má jen tvary perf.
systému)
začít
cōnsistō, ere, cōnstitī, – zastavit se, stanout
cōnstantia, ae, f. vytrvalost, vyrovnanost, klid
contrārius, a, um protější, ležící na opačné straně, protilehlý, opačný
dēmittō, ere, mīsī, missum
animum dēmittere
spouštět, posílat dolů
klesat na mysli
dēnsus, a, um hustý
dēscendō, ere, scendī, scēnsum sestoupit, sejít dolů
dētineō, ēre, tinuī, tentum zadržet
dīversus, a, um rozdílný, různý, oddělený
doctor, ōris, m. učitel
ēgredior, ī, gressus sum +abl. / ē +abl. vyjít (odněkud)
ex(s)tinguō, ere, stīnxī, stīnctum uhasit, zhasnout, usmrtit, zničit, uvést v zapomenutí
excēdō, ere, cessī, cessum +abl. / ē +abl. vyjít, odejít
flamma, ae, f. plamen
fulgur, uris, n. blesk
immineō, ēre, – +dat. vyčnívat, blížit se, hrozit
impetrō, āre, āvī, ātum dosáhnout, získat, dostat
imprūdentia, ae, f. nerozumnost, neopatrnost, neznalost
incendō, ere, endī, ēnsum zapálit, spálit
indicium, iī, n. udání, důkaz, znamení
īnstō, āre, stitī, statūrus být blízko, hrozit
lapis, idis, m. kámen
mandātum, ī, n. rozkaz, nařízení, vzkaz
mōtus, ūs, m.
terrae mōtus
pohyb
zemětřesení
multō mnohem
nūbēs, is, f. mrak
opera, ae, f.
operam dare +dat.
práce, činnost
věnovat se (něčemu), zabývat se (něčím)
persevērō, āre, āvī, ātum vytrvat, zůstat, dále / bez přestání něco dělat
plānus, a, um rovný, plochý
poscō, ere, poposcī, – +ak. prosit, žádat o něco
postquam poté, co; když
praeceptum, ī, n. rada, rozkaz, příkaz, návod
quālis, e jaký
quamquam ačkoliv
quasi jakoby, jako
quidem
nē…quidem
zajisté, jistě, totiž, však
ani
22. lekce
288
rārus, a, um vzácný, ne častý, řídký
resīdō, ere, sēdī, – posadit se
respiciō, ere, spexī, spectum ohlížet se, dívat se zpět, dbát na (něco)
restituō, ere, uī, ūtum znovu postavit, obnovit, uvést v bývalý stav, opět
získat, nahradit
rūrsus (rūrsum) znova, opět
salvus, a, um zdravý, na živu, nepoškozený
siccus, a, um suchý, vysušený
sponte dobrovolně, z vlastní vůle, úmyslně
surgō, ere, surrēxī, surrēctum vstát, zvednout se, objevit se
tēctum, ī, n. střecha, dům, byt
22. lekce
289
Cvičení
1. Doplňte tabulku
indikativ perfekta indikativ plusquamperfekta indikativ futura II.
laudās laudāvistī laudāverās laudāveris
dūcunt
conditur
iaciuntur
perficimus
dēfendis
mūtāmur
traheris
adest
respondent
fugitis
dēfenditur
expelliminī
potestis
2. Přeložte slovesné tvary
poslal byl poslán
posílal byl posílán
dříve poslal dříve byl poslán
pošle bude poslán
posílá je posílán
bude posílat bude posílán
ať pošle ať je posílán
až/dříve pošle až bude poslán
posílal by byl by posílán
ptáme se (použijte sloveso interrogō, āre) jsme dotazováni
zeptáme se budeme dotázáni
zeptali jsme se byli jsme dotázáni
dříve jsme se zeptali dříve jsme byli dotázáni
ptát se být dotazován
až/dříve se zeptáme až budeme dotázáni
ptali jsme se byli jsme dotazováni
zeptali bychom se byli bychom dotázáni
přiváděla jsi byla jsi přiváděna
přivádíš jsi přiváděna
přivedla jsi byla jsi přivedena
budeš přivádět budeš přiváděna
ať přivádíš ať jsi přiváděna
ta, která přivádí ta, která byla přivedena
dříve jsi přivedla dříve jsi byla přivedena
dříve budeš přivádět dříve budeš přiváděna
přivádět být přiváděna
22. lekce
290
puer locūtus puer locūtus est
urbs condita urbs condita est
rēs āmissa rēs āmissa est
3. K aktivním tvarům doplňte pasivní nebo naopak
contempsit, contempserat, contemnet, contempserit, contemnit, contemnat, contemneret
receptus sum, recipiō, reciperis, recipiēris, receptī erāmus, reciperēminī, recipiās, recēperis
tribūtum erit, tribuit, tribuēbant, tribūta erat, tribuerint, tribueris, tribuat, tribuent
moneor, monuistī, monuerātis, monērēmus, monitī sumus, monēris, monēbat, monuerint, monitus
erō, monēberis
4. Vyberte tvary
indikativu plusquamperfekta
aberās, cēperat, dēfenderās, dēfuerāmus, līberant, minuerās, mīserās, morāris, penetrat, poteram,
properat, spērat, statueram, superās, vēnerant, vulnerant
indikativu futura II
aberunt, affuerint, dēfenderit, dēserimus, ēlēgeris, ēgeris, gereris, occīderimus, offenderis, pateris,
potuerit, relinqueris, relīqueris, statuerō, timēris
Najděte další slovesné tvary, které mohou vypadat zdánlivě jako indikativ plusquamperfekta
nebo futura II.
5. Doplňte vhodný slovesný tvar (překlad u některých vět slouží jako nápověda)
Librum, quem pater mihi (dare) _______________, lēgī.
Librum, quem pater mihi (dare) _______________, legō.
Librum, quem pater mihi (dare) _______________, legam.
In domō, quam pater meus (cōnstruere) _______________, vīvō.
In domō, quam pater meus (cōnstruere) _______________, vīxī.
In domō, quam pater meus (cōnstruere) _______________, vīvam.
Cum puerī (poscere) __________, omnia ā parentibus impetrant.
Cum puerī (poscere) __________, omnia ā parentibus impetrāvērunt.
Cum puerī (poscere) __________, omnia ā parentibus impetrābunt.
1. Sī tē loquentem cum amīcō illō improbō (vidēre; uvidím) _______________, poenā tē afficiam.
2. Cum duō (facere; dělají) _______________ idem, nōn est idem.
3. Cīvēs urbem suam, quae ab hostibus (oppugnāre; bylo oblehnuto / bylo obléháno)
_______________, dēfendēbant.
4. Cum magistrum īrātum (vidēre; viděl jsem / uviděl jsem) _______________, timēbam.
5. Cum mātrem tuam (vidēre; uvidím) ______________, omnia quae (facere, jsi udělal)
______________, ei nuntiābō.
6. Cum illō diē nāvēs ad portum (appropinquāre) ______________ , incolae urbis in portum
vēnērunt, ut optimās rēs emere possent.
7. Cum nāvēs ad portum (appropinquāre) _______________, incolae urbis in portum venīre et
multās rēs emere solēbant.
8. Faciēmus, quae nōbīs ā maiōribus nātū (imperāre; bude přikázáno) _______________ .
9. Dē Terentiā autem scrīpsī ad tē eīs litterīs quās (dare, ego) __________ prīdiē. (Cic. Att. 12, 20,
1)
22. lekce
291
6. Spojte věty s použitím vhodných spojovacích výrazů, časů a způsobů
spojovací výrazy: sī; nisi; ut; nē; quod; quia; quī, quae, quod; cum
1. Pater mihi trēs librōs ēmit. Omnēs brevī lēgī.
2. Rēgēs male rēgnābant. Rōmānī rēgēs expulērunt.
3. Multās rēs nunc inūtilēs putō. Eās rēs in forō ēmī.
4. Tū mē adiuvābis. Egō tē adiuvābō.
5. Incolae urbis domōs suās restituērunt. Illae domūs incendiō dēlētae sunt.
6. Nē in rēbus adversīs animum dēmittās! Saepe tē petēbam.
7. In eam regiōnem veniēs. Ibi montēs altōs et pulchrōs vidēbis.
8. Poenā affectī sunt. Iniūriam magnam tibi fēcērunt.
9. Hominēs in bellō multa mala patiuntur. Id nōn ignōrō.
10. Canēs suōs occīdere coāctus est. Eius canēs multōs hominēs momordērunt.
7. Nahraďte participium vztažnou větou
1. Dux mīlitēs suōs hortāns saepe hostēs vincēbat.
2. Hominēs ex oculīs labōrantēs144
adiuvāte!
3. Caesar inimīcīs victīs pepercit et omnibus ignōvit.
4. Vir ante portam clausam stāns custōdēs urbis vituperābit.
5. Ōrātor dē miseriā incolārum prōvinciae locūtus ā nōnnūllīs reprehēnsus est.
6. Omnēs cīvēs domūs suās relinquunt et ex urbe dēlētā et incēnsā fugiunt.
8. Převeďte označené části vět z aktiva do pasiva nebo naopak, je-li to možné
1. Lēgātī, quī ā tribūnō mīlitum missī erant, celeriter ad ducem vēnērunt.
2. Omnia, quae senātus dēcrēverit, tibi nuntiābō.
3. Īnfāns, quem māter in templō relīquerat, ā sacerdōte repertus est.
4. Ille vir impius, quī multōs prōdiderat, ipse prōditus est.
5. Iūdex illum virum, quī cīvēs pecūniā corrūperat, poenā gravī affēcit.
6. Sī omnēs sociī ā nōbīs dēfēcerint, nōbīs nūlla spēs erit.
9. Doplňte sloveso ve správném tvaru. Je-li více možností, vysvětlete rozdíly.
1. Animālia ē silvā, quae ab agricolīs (incendere) ____________, celeriter fugiēbant.
2. Id, quod (audīre, ego) __________, tibi nuntiābō.
3. Cum id (vidēre) ___________, gaudent.
4. Amīcus, cum in urbem (venīre) ____________, mēcum loquitur.
5. Ab Augustō templa, quae bellīs cīvīlibus (dēlēre) ____________, restitūta sunt.
6. Caesar agrōs, quōs ante Germānī (tenēre) ____________, Gallīs dedit.
7. Ea, quae (dīcere) ___________, vēra sunt.
8. Sī castra (mūnīre, vōs) ____________, facile hostēs fugābitis.
9. Cum exercitus noster hostēs vincere nōn (posse) ___________, dux lēgātōs ad hostēs mīsit, ut
pācem (petere) ___________.
10. Cicero multōs sermōnēs, quōs ante (habēre) ____________, scrīpsit.
11. Mē (ōrāre, ille) _______________, ut sibi obviam veniam.
12. Facile omnēs, cum sānī (esse, nōs) __________, aegrōtīs praecepta damus.
13. Sī (posse, illī) ___________, ad nōs epistulās longissimās mittēbant.
14. Cum beneficia (accipere, nōs) ____________, valdē gaudēmus.
15. Senātus dēcrēvit, ut cōnsulēs (dare operam) _______________, nē quid detrīmentī145
rēs pūblica
caperet.
144
labōrāre ē +abl. „trpět na něco/něčím“ (např. o nemoci)
145
detrīmentum, ī, n. „škoda“, „újma“
22. lekce
292
10. Přeložte do češtiny
1. Omnēs enim quī in Italiā mānserant hostium numerō habēbantur. (Cic. Att. 11, 6, 6)
2. Sī quid146
ēgerō, faciam ut sciās. (Cic. fam. 7, 23, 4)
3. „Dēsinēs,“ inquit, „timēre, sī spērāre dēsieris.“ (Sen. epist. 5, 7)
4. Quod ēgeris, id probābō. (Cic. Att. 13, 24, 1)
5. Iam tunc Emporiae duo oppida erant mūrō dīvīsa. (Liv. 34, 9, 1)
6. Accēpī ā tē aliquot epistulās ūnō tempore, quās tū dīversīs temporibus dederās. (Cic. fam. 7, 18, 1)
7. Gaudeō id tē mihi suādēre quod ego meā sponte prīdiē fēceram. (Cic. Att. 15, 27, 1)
8. Cum iīs mandātīs ab rēge missī erant lēgātī, ut omnem pācis condiciōnem acciperent. (podle Liv.
37, 45, 19)
9. L. Opimius ēiectus est patriā, quī et praetor et cōnsul rem pūblicam maximīs perīculīs līberāverat.
(podle Cic. Pis. 95)
10. Litterās Graecās nōn didicī, quia ad virtūtem doctōribus nōn prōfuerant. (podle Sall. Iug. 85, 32)
11. Sī Verris similis fuerō, inimīcus mihi nōn dēerit. (podle Cic. Verr. II 3, 162)
11. Vyberte správné tvary. Je-li více možností, vysvětlete rozdíly.
1. Difficile est invenīre hominum, quem numquam ante (vīdistī, vīderās).
2. Hominem, quem numquam ante (vīderam, vīdī), invenīre studēbam.
3. Cum rōsam (vīderat, vidēret, vidēbat), tum incipere vēr arbitrābātur. (podle Cic. Verr. II 5, 27)
4. Cum eum (vīderō, vidērem, vidēbō, vidēbam, vīderam), ad tē scrībam.
5. Omnēs, quī ē patriā (expulsī erant, expellēbantur), ā prīncipe revocātī sunt.
6. Illī mercātōrī nōn crēdō, quia ab eō (dēceptus eram, dēceptus sum).
7. Sī illa arx (capta est, capta erit, caperētur, capiētur), via in urbem patēbit.
8. Sī ab amīcō tuō iniūriam (accēperis, acciperis, accipiēs), ei ignōscēs?
9. Ex omnibus regiōnibus omnēs, quī (aegrōtī erant, aegrōtī fuerant), ad illum medicum veniēbant.
10. Sī fīlius rēgī (nāscētur, nātus erit), gaudēbit, sī fīlia, trīstis erit.
12. Přeložte do latiny
1. Nevěřím jim, protože teď tvrdí to, co tehdy popřeli.
2. Nemohl jsem ti říct všechno, co jsem se dozvěděl od svého přítele.
3. Obyvatelé provincie požadovali zpět peníze, které jim vzali římští úředníci.
4. Jestliže budou lupiči zajati, budou v poutech (tj. spoutaní) přivedeni do města.
5. Uděláme to, co senát ustanoví.
6. Římané dávali do otroctví lidi, které zajali ve válce.
7. Požár, který onoho dne vznikl, byl kvůli větru uhašen s velkými obtížemi.
8. Kdykoliv přijdou do města, kupují všechny potřebné věci.
9. Kdykoliv přijdou do města, nakoupí všechny potřebné věci
10. Kdykoliv přišli do města, kupovali všechny potřebné věci.
11. Kdykoliv mu uškodili, odpustil jim.
12. Když od tebe dostanu dopis (dopis od tebe, tj. „tvůj dopis“), napíšu ti.
13. Když vyjde slunce, nemůžu spát.
14. Když byli spojenci Římanů zle tísněni nepřáteli, poslal jim římský vojevůdce dvě legie, aby mohli
nepřátele překonat.
13. Uveďte, z jakých latinských slov vycházejí následující přejatá slova
aréna, exces, denzita, diverzifikace, remise, detenční, demise, divize
146
quid: zde „něco“
22. lekce
293
14. Přečtěte si text a splňte požadované úkoly
Eruptio Vesuvii (podle Plinia,147
upraveno)
Praecesserat per multos dies tremor terrae, minus formidolosus, quia Campaniae solitus; illa vero
nocte valde invaluit: homines non moveri omnia, sed verti credebant. Mater mea et ego surreximus et
resedimus in area domus, quae mare a tectis modico spatio dividebat.
Posco librum Titi Livi et quasi per otium lego atque etiam, ut148
coeperam, excerpo: id constantiam
vocare an imprudentiam debeam149
(agebam enim duodevicesimum annum)? Ecce venit amicus
avunculi, qui nuper ad eum ex Hispania venerat. Ut150
me et matrem sedentes, me vero etiam legentem
vidit, nos reprehendit.
Iam hora diei prima (erat) et adhuc dubius et quasi languidus dies (erat). Tum demum oppido excedere
statuimus. Egressi e tectis consistimus. Multas ibi formidines patimur. Nam vehicula, quamquam in
planissimo campo erant, in contrarias partes agebantur, ac ne lapidibus quidem fulta in eodem vestigio
remanebant. Praeterea mare in se resorberi et tremore terrae quasi repelli videbamus. Certe processerat
litus multaque animalia maris siccis harenis detinebat. Ab altero latere nubes atra et horrenda
appropinquabat. Longae flammae, quae fulguribus et similes et maiores erant, apparebant.
Tum vero idem ille ex Hispania amicus acrius et instantius: „Si frater,“ inquit „tuus, tuus avunculus
vivit, cupit151
esse vos salvos; si mortuus est, (vos esse) superstites cupivit. Cur dubitatis evadere?“
Respondimus: „Saluti nostrae non consulemus, nisi illum salvum esse cognoverimus.“ Amicus ille
ultra non moratus est et discessit.
Nec multo post illa nubes descendit in terras et operuit maria. Tum mater me orat et hortatur, ut
fugiam, et dicit me iuvenem fugere posse, se et annis et corpore gravem mori posse. Ego manum eius
amplexus eam mecum discedere cogo. Paret aegre incusatque se, quod me moretur152
.
Iam cinis, adhuc tamen rarus. Respicio: densa caligo tergis imminebat, quae nos torrentis modo
sequebatur. Brevi nox non qualis inlunis aut nubila, sed qualis in locis clausis, postquam lumen
exstinctum est. Feminae ululabant, infantes quiritabant, viri clamabant. Nonnulli mortem optabant,
multi ad deos manus tollebant, plures nusquam iam deos ullos aeternamque illam noctem esse
putabant.
Paulum reluxit, quod153
non dies nobis, sed indicium adventantis ignis videbatur. Et ignis quidem
longius substitit; tenebrae rursus, cinis rursus, multus et gravis.
Tandem illa caligo tenuata quasi in fumum nebulamve discessit; mox dies verus; sol etiam effulsit,
luridus tamen. Mutata omnia altoque cinere tamquam nive obducta erant. Regressi sumus Misenum.
Metus praevalebat; nam et tremor terrae perseverabat. Nos autem statuimus non discedere, sed de
avunculo meo nuntium exspectare.
Uveďte, zda se jedná o pravdivou informaci
Zemětřesení bylo v Kampánii obvyklé. ano – ne
V moři zahynulo mnoho zvířat. ano – ne
Když znova vysvitlo slunce, ustalo i zemětřesení. ano – ne
Po katastrofě padal sníh. ano – ne
147
Gaius Plinius Caecilius Secundus. Epistulae 6, 20. (Plin. epist. 6, 20)
148
ut: zde „jak“
149
dēbeam vocāre: „měl bych to nazvat“ (tzv. konjunktiv rozvažovací)
150
ut: zde „jakmile“
151
cupiō + akuzativ s infinitivem: „toužím, aby…“
152
quod mē morētur: „že prý mě zdržuje“
153
quod „což“
22. lekce
294
Někteří lidé si přáli smrt. ano – ne
Lidé si mysleli, že bohové události nečinně přihlížejí. ano – ne
Strhla se bouře s velkými blesky. ano – ne
Pliniova matka s ním původně nechtěla odejít. ano – ne
Doplňte údaje
Kolik let bylo Pliniovi?
Odkud přišel přítel Pliniova strýce?
Jakého autora chtěl Plinius číst?
Přibližně v kolik hodin se rozhodl Plinius se svou matkou odejít z domu?
Gramatické otázky
1. Od jakých sloves jsou odvozeny tvary exstinctum est, surreximus, invaluit, operuit, effulsit?
2. Najděte 3 plusquamperfekta:
3. Najděte futurum II:
4. Určete gramaticky tvary statuimus, reprehendit, respondimus (všechny možnosti).
5. Nahraďte prézens historický posco, consistimus, patimur perfektem.
6. Určete gramaticky tvary: minus, illa, egressi, latere, consulemus, repelli, manus, paret,
adventantis.
7. Jakým slovním druhem jsou výrazy acrius a instantius?
8. Převeďte následující větu do minulého času:
Tum mater me orat et hortatur, ut fugiam, et dicit me iuvenem fugere posse, se et annis et corpore
gravem mori posse.
Tum mater me _______ et __________, ut ___________, et ________ me iuvenem fugere
_________, se et annis et corpore gravem mori ___________.
9. Najděte další příklady akuzativu s infinitivem.
10. Uveďte synonymum ke slovům formido, posco.
Slovní zásoba
adhūc dosud
adventō, āre, āvī, ātum přicházet, přibližovat se
aegrē stěží, s obtížemi, nesnadno
amplector, ī, amplexus sum obejmout
an nebo (v otázce)
ārea, ae, f. volné prostranství, dvůr
cālīgō, inis, f. hustá mlha, dým, temnota
cinis, eris, m. popel, prach
dēmum konečně, teprve
effulgeō, ēre, fulsī, – zazářit
excerpō, ere, cerpsī, cerptum vybírat, dělat výpisky
formīdō, inis, f. strach, hrůza
formīdolōsus, a, um děsící se, hrozný, děsivý, nebezpečný
fulciō, īre, fulsī, fultum
fultus, a, um +abl.
podpírat, opírat
opřený o (něco)
fūmus, ī, m. kouř
horrendus, a, um hrozný, strašný
incūsō, āre, āvī, ātum obviňovat, vyčítat
inlūnis, e bezměsíčný, bez měsíčního světla
īnstāns, antis naléhající
invalēscō, ere, valuī, – zesílit, zmohutnět
languidus, a, um unavený, slabý, vysílený
lūmen, inis, n. světlo, záře
lūridus, a, um bledý, zažloutlý
modicus, a, um malý, mírný, nepatrný, skromný
22. lekce
295
nebula, ae, f. mlha, pára
nūbilus, a, um zamračený
nūper nedávno
obdūcō, ere, dūxī, ductum zahalit, potáhnout (něco něčím)
operiō, īre, operuī, opertum zakrýt, zahalit, zakrýt, zavřít
praecēdō, ere, cessī, cessum spěchat, předejít, předcházet
praevaleō, ēre, uī, – mít větší vliv, sílu, převládat
quiritō, āre, āvī, – naříkat, volat o pomoc
relūcēscō, ere, lūxī, – zazářit, zasvitnout
remaneō, ēre, mānsī, – zůstat, setrvat
repellō, ere, reppulī, repulsum zahnat, odstrčit, odvrátit, odmítnout
resorbeō, ēre, – zpět pohlcovat, polykat
solitus, a, um obvyklý
subsistō, ere, substitī, – zastavit se, zůstat
superstes, itis přeživší, zbylý, pozůstalý
tamquam tak jako, jako
tenebrae, ārum, f. tma, temnota
tenuō, āre, āvī, ātum zúžit, oslabit, zmenšit
torrēns, entis, m. potok, příval
tremor, ōris, m. chvění, otřes, záchvěv
ultrā dále, na oné straně,
ululō, āre, āvī, ātum houkat, výt, naříkat, úpět
ut jak, jako, jakmile
-ve (připojuje se za slovo) nebo
vehiculum, ī, n. vůz, povoz
vestīgium, iī, n. stopa, místo, stanoviště
Živá slova
Cum Romae fueritis, Romano vivite more!
In foveam cecidit, quam foderat ipse.
Primum non nocere.
Ad Kalendas Graecas
Ex tempore.
Cum laude. Magna cum laude. Summa cum laude.
Cum grano salis.
Tertium non datur.
Sub specie aeternitatis.
aeternitās, ātis, f. věčnost
fodiō, ere, fōdī, fossum bodat, píchat, kopat, vykopávat fosilie
fovea, ae, f. jáma
grānum, ī, n. zrnko, jádro granule
laus, laudis, f. chvála, čest
sāl, alis, m. sůl salinita
23. lekce
296
23. lekce
Gramatika
PARTICIPIUM FUTURA AKTIVA
Participium futura aktiva se tvoří od supinového kmene připojením koncovek -ūrus, -ūra, -ūrum.
Supinový kmen vznikne odtržením -um od supina, případně koncovek -us, -a, -um od participia
perfekta pasiva. Participium futura aktiva se tvoří od nedeponentních i deponentních sloves.
slovesná řada supinum supinový kmen participium futura aktiva
laudō, āre, āvī, ātum laudātum laudāt- laudāt-ūrus, laudāt-ūra, laudāt-ūrum
moneō, ēre, uī, monitum monitum monit- monit-ūrus, monit-ūra, monit-ūrum
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum scrīptum scrīpt- scrīpt-ūrus, scrīpt-ūra, scrīpt-ūrum
pellō, ere, pepulī, pulsum pulsum puls- puls-ūrus, puls-ūra, puls-ūrum
agō, ere, ēgī, āctum āctum āct- āct-ūrus, āct-ūra, āct-ūrum
Některá slovesa mají participium futura, třebaže od nich není doloženo supinum. Participium futura
aktiva je proto uvedeno ve slovníku, např.:
cadō, ere, cecidī, – , cāsūrus „padat“
sum, esse, fuī, – , futūrus „být“
parcō, ere, pepercī, – , parsūrus „šetřit (někoho)“
Participium futura aktiva je ve slovníku uvedeno také v případě, že se tvoří nepravidelně.
pariō, ere, peperī, partum, paritūrus „rodit, získat“
morior, morī, mortuus sum, moritūrus „zemřít“
Participium futura aktiva se skloňuje jako adjektivum 1. a 2. deklinace.
VÝZNAM A PŘEKLAD PARTICIPIA FUTURA AKTIVA
Participium futura aktiva vyjadřuje záměr, rozhodnutí nebo vůli uskutečnit nějaký děj. Může
vyjadřovat také děj, který brzy nastane nebo který směřuje ke svému uskutečnění. V překladu do
češtiny se často objevují výrazy vyjadřující vůli, např. „hodlat“ nebo „chtít“, někdy se také může
přeložit prostým budoucím časem. Překládá se zejména:
pomocí vztažné věty: „(ten), který hodlá/chce chválit“
pomocí adjektiva slovesného: „hodlající/chtějící chválit“
Participia deponentních sloves mají aktivní význam (srov. participium prézentu aktiva deponentních
sloves).
hortātūrus, a, um „(ten), který hodlá povzbuzovat“ (hortor, ārī, ātus sum „povzbuzovat“)
cōnfessūrus, a, um „(ten), který se hodlá přiznat“ (cōnfiteor, ērī, cōnfessus sum „přiznat se“)
locūtūrus, a, um „(ten), který hodlá mluvit“ (loquor, loquī, locūtus sum „mluvit“)
passūrus, a, um „(ten), který hodlá trpět“ (patior, patī, passus sum „trpět“)
largītūrus, a, um „(ten), který hodlá rozdávat“ (largior, īrī, largītus sum „rozdávat“)
V adjektivizované podobě se v klasické latině objevuje zejména participium futūrus, a, um „budoucí,
příští, nastávající“.
23. lekce
297
UŽITÍ PARTICIPIA FUTURA AKTIVA
Participium futura aktiva se používá jako participium spojité, v ablativu absolutním se nevyskytuje.
Jako participium spojité může vedle záměru, vůle apod. vyjadřovat také účel. V tomto významu se
však objevuje častěji až od Livia dále, tedy spíše v poklasické latině.
Lēgātī pācem petitūrī missī sunt. Byli posláni legáti, aby žádali o mír / hodlající žádat o mír.
Participium futura aktiva je také součástí infinitivu futura aktiva (viz 24. lekce).
OPISNÉ ČASOVÁNÍ ČINNÉ
Tzv. opisné časování činné vzniká spojením participia futura aktiva a slovesa esse v různých časech a
způsobech. V překladu do češtiny se často objevuje slovo vyjadřující záměr nebo vůli, např. „chtít“
nebo „hodlat“.
laudātūrus sum chci / hodlám chválit
laudātūrus eram chtěl jsem / hodlal jsem chválit
laudātūrus erō budu chtít / budu hodlat chválit
laudātūrus sim ať chci / ať hodlám chválit
laudātūrus essem chtěl bych / hodlal bych chválit
laudātūrus fuī chtěl jsem / hodlal jsem chválit
laudātūrus fueram dříve jsem chtěl / dříve jsem hodlal chválit
laudātūrus fuerō až budu chtít / až budu hodlat chválit
Participium futura aktiva se shoduje v rodě, čísle a pádě s podmětem, např.:
scrīptūrī sumus hodláme psát
(puellae) ventūrae erant (dívky) hodlaly přijít
(māter) locūtūra esset (matka) hodlala by promluvit
Opisné časování činné se používá také pro vyjádření následnosti v indikativní i konjunktivní
souslednosti časové, neboli pro děje, které nastanou po ději věty hlavní. Následnost lze vyjádřit ve
vztahu k minulému, přítomnému i budoucímu ději.
Indikativní souslednost časová
V následující tabulce je uvedena indikativní souslednost časová v plném rozsahu, tj. pro vyjádření
současnosti, předčasnosti i následnosti.
věta vedlejšívěta hlavní
současnost předčasnost následnost
indikativ prézentu indikativ prézentu indikativ perfekta tvar na -ūrus sum
indikativ perfekta,
imperfekta
indikativ imperfekta indikativ
plusquamperfekta
tvar na -ūrus eram/fuī
indikativ futura I indikativ futura I indikativ futura II tvar na -ūrus erō
Sermōnem, quem dictūrus sum, scrībō. Píšu řeč, kterou chci pronést.
Sermōnem, quem dictūrus eram, scrībēbam. Psal jsem řeč, kterou jsem chtěl pronést.
Sermōnem, quem dictūrus erō, scrībam. Budu psát řeč, kterou budu chtít pronést.
SUPINUM
Supinum je ve slovesné řadě uvedeno za tvarem perfekta a je zakončeno na -um. Supinum má pouze
jeden tvar a nelze ho skloňovat. Používá se po slovesech pohybu k vyjádření účelu nebo cíle pohybu.
23. lekce
298
Ke slovesům pohybu v užším slova smyslu se řadí ještě např. slovesa s významem „poslat“. Do
češtiny se supinum překládá infinitivem nebo vedlejší větou účelovou.
Venimus tē salūtātum. Přicházíme tě pozdravit. Přicházíme, abychom tě pozdravili.
Lēgātī vēnērunt pācem petītum. Legáti přišli žádat o mír. Legáti přišli, aby žádali o mír.
Lēgātī missī sunt pācem petītum. Legáti byli posláni žádat o mír. Legáti byli posláni, aby žádali o
mír.
Je doloženo i supinum od deponentních sloves se stejným významem jako supinum od sloves
nedeponentních, např.:
Gallī ad Caesarem dē iniūriīs questum vēnērunt. Galové si přišli k Caesarovi stěžovat na bezpráví.
ROZŠÍŘENÍ: SUPINUM II
Supinum II je tvořeno od supinového kmene a je zakončeno na -ū. Rovněž supinum II má pouze jeden
tvar. Je doloženo jen od některých sloves. Do češtiny se supinum II překládá buď infinitivem, nebo
předložkovou vazbou složenou z předložky a podstatného jména slovesného, např.:
supinum II odvozeno od slovesa
factū k udělání faciō, ere, fēcī, factum „dělat“
audītū k uslyšení audiō, īre, īvī, ītum „slyšet“
vīsū ke spatření videō, ēre, vīdī, vīsum „vidět“
intellectū k pochopení intellegō, ere, intellēxī, intellectum „pochopit“
dictū k vyslovení dīcō, ere, dīxī, dictum „říkat“
tactū na dotek tangō, ere, tetigī, tāctum „dotknout se“
cōgnitū k poznání, na poznání cōgnōscō, ere, cōgnōvī, cōgnitum „poznat“
Používá se zejména po adjektivech typu
facilis, e „snadný“ difficilis, e „nesnadný“
ūtilis, e „užitečný“ memorābilis, e „pamětihodný“
crēdibilis, e „uvěřitelný“ incrēdibilis, e „neuvěřitelný“
dignus, a, um „hoden, zasluhující“ indignus, a, um „nehoden, nezasluhující“
foedus, a, um „škaredý“ terribilis, e „strašný, hrozný“
Hoc facile dictū est, sed difficile factū. To je snadné říct, ale těžké udělat.
TIPY
Vyjádření účelu
Účel lze v latině vyjádřit různým způsobem. Z dosud probrané gramatiky se jedná o následující
možnosti:
věta účelová s ut/nē
věta vztažná s účelovým odstínem, která má stejné konjunktivy jako věta účelová
supinum po slovesech pohybu
spojité participium futura aktiva (užívá se spíše v poklasické latině)
Dux mīsit lēgātōs, ut pācem peterent.
Dux mīsit lēgātōs, quī pācem peterent.
Dux mīsit lēgātōs pācem petītum.
Dux mīsit lēgātōs pācem petītūrōs.
Vojevůdce poslal legáty, aby žádali o mír.
23. lekce
299
GENITIV SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ
Genitiv následující po dějových substantivech (např. victōria, ae, f. „vítězství“, amor, ōris, m. „láska“,
iniūria, ae, f. „křivda“) může vyjadřovat:
činitele děje: amor patris „láska otce, otcova láska“, tj. otec miluje
osobu nebo věc, která je dějem zasahována: amor patris „láska k otci“, tj. otec je milován
Genitiv vyjadřující činitele se nazývá genitiv subjektivní, genitiv vyjadřující dějem zasaženou osobu
nebo věc se označuje jako genitiv objektivní.
V některých případech může mít genitiv oba významy (amor patris), volba jednoho z nich se zakládá
na kontextu. Stejně je tomu i ve spojení
iniūria Rōmānōrum křivda Římanů (gen. subj.), křivda na Římanech (gen. obj.).
Je-li třeba význam jednoznačně vyjádřit, používají se místo genitivu objektivního předložkové vazby,
např. ergā „k, vůči“, in „k, vůči, proti“ s akuzativem:
amor ergā patrem láska k otci
23. lekce
300
Slovní zásoba
addō, ere, addidī, additum přidat, připojit
adulēscentia, ae, f. mládí
aedīlis, is, m. edil
animadvertō, ere, vertī, versum
in +ak.
dávat pozor, všímat si
trestat (někoho), zakročit proti někomu
arripiō, ere, ripuī, reptum uchvátit, zajmout, s horlivostí se do něčeho pustit,
osvojit si, pochopit
cēnsor, ōris, m. cenzor
cōnficiō, ere, fēcī, fectum dokončit, strávit (čas), unavit, vyčerpat
cōnscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum
patrēs cōnscrīptī
konat vojenský odvod, ustanovit, sepsat,
zapsat do seznamu občanů, senátorů
otcové a přísedící (oslovení senátorů)
contineō, ēre, tinuī, – držet pohromadě, obsahovat
dēportō, āre, āvī, ātum odnést, odvézt, dopravit, donést, dovézt
ēdictum, ī, n. vyhláška, nařízení, edikt
effugiō, ere, fūgī, – +ak.; ē +abl. uprchnout, utéct (něčemu); (z něčeho)
extrēmus, a, um nejvzdálenější, poslední, krajní
incertus, a, um nejistý, neurčitý
incrēdibilis, e neuvěřitelný
indicō, āre, āvī, ātum oznámit, udat (někoho), prozradit
īnstituō, ere, uī, ūtum ustanovit, začít
malefaciō, ere, fēcī, factum +dat. škodit (někomu)
modo
nōn modo…, sed etiam
jen, pouze
nejen…, ale i
mūnicipium, iī, n. město (zvl. italské, s občanským právem)
nuptiae, ārum, f. svatba
persequor, ī, secūtus sum pronásledovat, snažit se o něco, popsat, vylíčit
praetor, ōris, m. praetor
probābilis, e pravděpodobný, hodnověrný, hodný chvály
prōgressus, ūs, m. postupování, postup, pokrok
quaestor, ōris, m. kvestor
recuperō, āre, āvī, ātum znovu získat, dostat nazpět
reprimō, ere, pressī, pressum potlačit, zastavit
rēs gestae, rērum gestārum, f. činy, dějiny, historie,
singulāris, e jednotlivý, obzvláštní, vynikající
speculor, ārī, ātus sum pátrat, zkoumat, vyzvídat, dělat výzvědnou činnost
stipendium, iī, n.
stipendium merēre
plat, mzda, žold, vojenská služba
konat vojenskou službu
superior, ius hořejší, horní, dřívější
suspiciō, ere, spexī, spectum dívat se nahoru, podezírat, mít v podezření
tabellārius, iī, m. listonoš, posel
triumphus, ī, m. triumf
ut + indikativ jako
versor, ārī, ātus sum pobývat, žít, být (někde)
23. lekce
301
Cvičení
1. Uveďte
od jakých sloves jsou utvořená následující supina
surrēctum, dēscēnsum, minūtum, prohibitum, ēvāsum, ēiectum, obsecrātum, inventum, dīvīsum,
tāctum, cautum, oppugnātum, tractum
jaká supina mají následující slovesa
dēfendō, ere; currō, ere; pāreō, ēre; tollō, ere; solvō, ere; adiuvō, āre; noceō, ēre; respondeō, ēre; pellō,
ere; adsum, adesse; dēbeō, ēre; vīvō, ere; vincō, ere; vinciō, īre
2. Vytvořte participium futura aktiva
dux (imperāre) cīvis (neglegō)
uxor (legere) magistrātus (tribuere)
puella (audīre) exercitus (vincere)
animal (fugere) iūdex (absolvere)
homō (morī) mulier (regredī)
senex (dolēre) rēs (esse)
3. Převeďte ze singuláru do plurálu nebo naopak
magister doctūrus, cīvēs ēlectūrī, exercituī dēlētūrō, mulierem ūsūram, praetōrum iūdīcātōrum, tyrannī
repressūrī, senātū āctūrō, hominibus passūrīs, cōnsulis affutūrī, cōnsulēs affutūrī, cōnsulēs affutūrōs
4. Doplňte participia v příslušném pádě, rodě a čísle
participium prézentu aktiva participium perfekta pasiva participium futura aktiva
scrīptus
videntī
captārum
mittente
aggressī
intellectūrae
vīventia
locūtīs
positum
absēns
prōfutūra
5. Vyberte vhodné participium či vhodná participia a spojte s výrazem v prvním sloupci
vir metū, vir somnum,
prōvincia ā Rōmānīs
capiēns, capiente, captus, capta, captum, captīs,
captūrus, captūra, captūrum, captūrō
barbarī prōvinciam, prōvincia ā Rōmānīs,
legiō prōvinciam
captī, captam, capta, captūrī, agressa, aggressī,
aggressūrī, aggressūra, aggrediēns, aggredientem,
aggredientēs
cīvēs in urbe, cīvēs urbem relinquentēs, relinquente, relinquentem, relictī, relictā,
23. lekce
302
relictam, relictūram, relictūrī
virī alium vī, virī vī, aliōs ab hominibus vī cōgentēs, cōgentem, cōgente, coāctūrī, coāctūrōs,
coāctōs, coāctī, coāctā
6. Doplňte vhodné participium. Je-li více možností, uveďte je a vysvětlete rozdíly.
1. Urbem (capere) _________ vastāvit.
2. Illī, timōre magnō (perterrēre) ____________, fūgērunt.
3. Iī hominēs ad mē vēnērunt (ōrāre) __________, ut sibi ignōscerem.
4. Posterō diē ex urbe (ēgredī) __________ sumus.
5. Gracchō154
(dīcere) ________ silentium fuit.
6. Mātrēs ā līberīs aegrōtīs (discēdere) ________ nōn sunt.
7. Deus (inclūdere) ________ corpore hūmānō iam, nōn Cassandra loquitur. (Cic. div. 1, 67)
8. Illum (hortārī) __________ sum, ut ea omnia sine timōre indicāret. (podle Cic. Catil. 3, 8)
9. Cōnsul in prōvinciam (proficiscī) ______________ deīs sacrificāvit.
10. Ex summō monte silva (incendere) _________ vidērī potuit.
11. Fūrēs (convincere) ___________ poenā afficientur.
12. Cīvēs virōs, quī reī pūblicae oberant, in exilium (ēicere) __________ erant.
13. Ovidius, ut ipse dīcit, propter carmen et errōrem in exilium (ēicere) __________ est.
7. Nahraďte supinum větou účelovou
1. Lēgātī vēnērunt victōriam nuntiātum.
2. Venient ad tē auxilium petītum.
3. Hostēs oppugnātum nōs veniunt.
4. Is speculātum hūc mīsit mē. (podle Plaut. Aul. 605)
5. Illī Rōmam dē iniūriīs Verris questum missī sunt.
6. Eōs tē salūtātum mittam.
8. Vyberte správný výraz nebo správné výrazy
1. Hasdrubal usque ad ultimum ēventum pugnae (morātus, morātūrus) cum paucīs effūgit. (podle
Liv. 23, 29, 15)
2. Fēminae Gallōrum ad ducem Rōmānum vēnērunt (flentēs, flētī) et veniam (petentēs, petitī).
3. (recuperante, recuperātūrō, recuperātō) ab hostibus Tusculō exercitus Rōmam est reductus. (Liv.
6, 33, 12)
4. Nihil ūtile (factum, factūrum, factūrus, factus) est.
5. Hīs rēbus (cōnfectīs, cōnficientibus, cōnfectūrīs, cōnfectūrī) in Haeduōs155
proficiscitur. (Caes.
Gall. 7, 90, 1)
6. Incrēdibile est quod (dīcēns, dictus, dictūrus) sum, sed tamen vērum. (Sen. nat. 4a praef. 4)
7. Sī rēs bene explicantur, saepe difficilēs (intellegere, intellectū, intellectum) nōn sunt.
8. Cōnsul ex urbe (proficiscēns, profectūrus, profectus) lēgātōs in prōvinciam mīsit.
9. Hōs omnēs deōs pūblicōs prīvātōsque, Quīritēs, (dēsertūrī, dēsertī) estis? (Liv. 5, 52, 3)
10. Eā clāde subāctī Veientēs pācem (petītōs, petentēs, petītūrōs, petītum, petītam) ōrātōrēs Rōmam
mittunt. (Liv. 1, 15, 5)
9. Vyjádřete, co kdo hodlá dělat. Vyberte slovesa z nabídky a doplňte je do vět.
agere, dare, dēfendere, scrībere, ūtī, vēndere
1. Cīvēs urbem suam ___________ erant.
154
Gracchus, ī, m.
155
Haeduī, ōrum, m. „Haeduové, území Haeduů“
23. lekce
303
2. Illa bona, quae sociīs ēripuit, cīvibus magnō pretiō ____________ erat.
3. Iniūriās potentium nōn ___________ erimus.
4. Litterās longissimās tibi ___________ eram.
5. Nūllam rem ei __________ sum.
6. Quid? Vōs, equitēs Rōmānī, quid estis _______? (podle Cic. Rab. Post. 14)
7. Sex legiōnibus Rōmānīs eō annō rēs pūblica __________ erat. (Liv. 31, 8, 11)
10. Přeložte do češtiny
1. Ego eōdem diē post merīdiem Vatīnium eram dēfensūrus. (Cic. Q. fr. 2, 16, 3)
2. Dīmidium agrī Latīnīs, dīmidium plēbī dīvīsūrus cōnsul Cassius erat. (podle Liv. 2, 41, 1)
3. Ego tabellāriōs posterō diē ad vōs eram missūrus. (podle Cic. Att. 6, 9, 4)
4. Haeduī cum sē suaque ab iīs dēfendere nōn possent, lēgātōs ad Caesarem mittunt rogātum
auxilium. (podle Caes. Gall. 1, 11, 2)
5. Eō diē apud Pomponium in eius nuptiīs eram cēnātūrus. (Cic. Q. fr. 2, 3, 7)
6. Eō diē senātus erat futūrus. (Cic. fam. 1, 2, 4)
7. Trīstēs erant amīcī tālem āmissūrī virum. (Sen. dial. 9, 14, 8, 1)
8. Nihil dignum dictū ab hīs cōnsulibus āctum est. (podle Liv. 4, 30, 4)
9. Nōn enim vīvunt, sed vīctūrī sunt. (Sen. epist. 45, 13)
10. Cum hīs versāre, quī tē meliōrem factūrī sunt. (Sen. epist. 7, 8)
11. Lēgātōs ad Hannibalem ōrātum mīsērunt, ut Capuam exercitum admovēret156
. (podle Liv. 24, 12,
2)
12. Omnia quae ventūra sunt in incertō iacent: prōtinus157
vīve. (Sen. dial. 10, 9, 1)
13. Dī istī Seguliō malefaciant, hominī nēquissimō158
omnium quī sunt, quī fuērunt, quī futūrī sunt!
(Cic. fam. 11, 21, 1)
14. Deiotarus, cuius auxiliīs magnīs ūsus sum, ad mē, ut scrīpsit, ventūrus erat. (podle Cic. Att. 5, 20,
9)
11. Participium perfekta nebo supinum?
1. Illī oppugnātum ventūrī erant? (podle Cic. Tull. 50)
2. Mīlitēs oppidum captum incendērunt.
3. Populus lēgātōs mīsit ad vōs, patrēs cōnscrīptī, auxilium petītum. (podle Liv. 7, 30, 1)
4. Auxilium contrā barbarōs ā Rōmānīs petītum est.
5. In ea castra lēgātī ab Rōmā vēnērunt questum iniūriās et ex foedere rēs repetītum. (Liv. 3, 25, 6)
6. Ducem hostium captum Rōmam dūxērunt.
7. Nōnnūllī in prōvinciam aliēna bona ēreptum vēnērunt.
8. Puerum ē perīculō ēreptum parentibus trādidērunt.
12. Supinum I nebo supinum II?
1. Prīncipēs Haeduōrum ad Caesarem pācem (petere) _________ vēnērunt.
2. Lēgātōs in ōrāculum Apollinis (cōnsulere) __________ mīsērunt.
3. Multās rēs facilēs (dīcere) _________, sed difficilēs (facere) __________ esse scīmus.
4. Scrīptōrēs saepe dē rēbus incrēdibilibus (audīre)___________ narrābant.
5. Tē (vidēre) ___________ discessimus.
6. Quod nōbīs expōnit, difficile (intellegere) _________ est.
7. Rem159
nōn modo (vidēre) __________ foedam, sed etiam (audīre) _________! (Cic. Phil. 2, 63)
8. Multī hominēs ex omnibus regiōnibus illum virum clārum (vidēre) ___________ et (audīre)
_________ vēnērunt.
156
admoveō, ēre, mōvī, mōtum „přiblížit (něco k něčemu), přivést“
157
prōtinus „hned“
158
nēquam (nesklonné), kompar. nēquior, superl. nēquissimus „špatný, ničemný“
159
Zvolání ve formě akuzativu (tzv. akuzativ zvolací).
23. lekce
304
13. Přeložte do latiny
1. Přišli si ke mně stěžovat na vaše činy a slova.
2. Budu mluvit o tom, co je těžké k vyslovení.
3. Poslali k Římanům posly s prosbou, aby ušetřili je a jejich město.
4. Cicero hodlal bránit obyvatele Sicílie, kteří utrpěli (tj. přijali) mnoho křivd od Verra.
5. Podplacení soudci hodlali osvobodit člověka, který spáchal mnoho těžkých zločinů.
6. Ti, kteří chtěli podrobit všechny národy, byli často poraženi a zabiti.
7. To, co si o tom myslím, nehodlám zamlčovat.
8. Hodláš popírat, že znáš onoho člověka?
9. Co hodlají udělat po té, co ztratili naději (přel. abl. absol. „po té, co byla ztracena naděje“)?
14. Přečtěte text a splňte požadované úkoly
Pokuste se odhadnout, jaký římský politik a spisovatel je v textu popsán (podle Nepota,160
upraveno)
Ille vir, ortus municipio Tusculo, adulescentulus primum versatus est in Sabinis, quod ibi heredium a
patre relictum habebat. Inde hortatu L. Valerii Flacci Romam demigravit in foroque esse coepit.
Primum stipendium meruit annorum decem septemque. Quaestor obtigit P. Africano consuli, aedilis
plebis factus est cum C. Helvio. Praetor provinciam obtinuit Sardiniam, ex qua quaestor superiore
tempore ex Africa decedens Q. Ennium poetam deduxerat.
Consulatum gessit cum L. Valerio Flacco, sorte provinciam nactus Hispaniam citeriorem, exque ea
triumphum deportavit. Ille censor cum eodem Flacco factus, severe praefuit ei potestati. Nam et in
complures nobiles animadvertit et multas res novas in edictum addidit, ut luxuria reprimeretur, quae
iam tum incipiebat pullulare. Circiter annos octoginta, usque ad extremam aetatem ab adulescentia, rei
publicae causa suscipere inimicitias non destitit.
In omnibus rebus singulari fuit industria: nam et agricola sollers et peritus iuris consultus et magnus
imperator et probabilis orator et cupidissimus litterarum fuit. Quarum studium etsi senior arripuerat,
tamen magnum progressum fecit. Itaque non facile reperiri potest res ei incognita neque de Graecis
neque de Italicis rebus. Ab adulescentia confecit orationes. Senex historias scribere instituit. Earum
sunt libri septem. Primus continet res gestas regum populi Romani, secundus et tertius origines
civitatum Italicarum, ob quam rem omnes libri Origines appellantur. In quarto autem bellum
Poenicum est primum, in quinto secundum. Reliquaque bella pari modo persecutus est usque ad
praeturam Servii Galbae, qui diripuit Lusitanos.
Odpovězte
Najděte tvary indikativu plusquamperfekta.
Doplňte zkratky jmen ve správném tvaru.
Uveďte klasickou podobu číslovky ve spojení annorum decem septemque.
Určete následující tvary: senior, qua, severe, eodem, decedens, ortus, nactus, coepit, pari.
Je cum ve větě Censor cum eodem Flacco factus… spojkou nebo předložkou?
Vyberte správné sloveso
Dux urbem (coepit, cepit) et populatus est.
Post incendium urbem restituere (coepit, cepit).
Ipse totum negotium (suscipit, suspicit).
Princeps eos, qui rebus novis student, (suscipit, suspicit).
Odpovězte na otázky
Které úřady popisovaný muž zastával?
160
Cornelius Nepos. De viris illustribus.
23. lekce
305
V jakých oborech lidské činnosti vynikal?
Z jakého města pocházel?
Psal o punských válkách?
Podle čeho získala jeho kniha jméno?
Slovní zásoba
adulēscentulus,a, um
adulēscentulus, ī, m.
velmi mladý
mladíček, velmi mladý člověk
cōnsultus, a, um
iūris cōnsultus
uvážený, znalý, zkušený
právní znalec
dēdūcō, ere, dūxī, ductum odvést, přivést
dēmigrō, āre, āvī, ātum odejít, odstěhovat se
dīripiō, ere, ripuī, reptum roztrhat, zde: vyplenit
etsī ačkoliv, třebaže
forum, ī, n. náměstí, veřejný život, soud, veřejná činnost
hērēdium, iī, n. zděděný statek, zemědělská usedlost
hortātus, ūs, m. povzbuzování, pobídka
Italicus, a, um italský
nancīscor, nancīscī, nanctus / nactus sum dosáhnout, (náhodou) dostat, najít
ob quam rem proto
obtingō, ere, tigī, – dostat se, připadnout (někomu něco)
potestās, ātis, f. moc, vláda, zde: úřad
praetūra, ae, f. praetura, úřad praetora
pullulō, āre, āvī, ātum rozrůstat se, bujet, vzmáhat se
rēs, rērum, f. zde: historie
Sabīnī, ōrum, m. zde: území Sabinů, Sabinsko
sollers, tis důmyslný, obratný
Živá slova
Ave Caesar, morituri te salutant.
Supremum vale.
Peior est bello timor ipse belli.
Pons asinorum.
Lector benevolus.
Vade retro.
Fallaces sunt rerum species.
Re vera.
Filo pendere.
asinus, ī, m. osel
benevolus, a, um laskavý, oddaný benevolentní
fallāx, ācis klamavý
fīlum, ī, n. nit, nitka
lector, ōris, m. čtenář
pendeō, ēre, pependī, – viset
retrō zpět, dozadu retro
suprēmus, a, um poslední
valē buď zdráv, sbohem vale
24. lekce
306
24. lekce
Gramatika
INFINITIVY PERFEKTA A FUTURA
Latina má celkem šest infinitivů: infinitiv prézentu aktiva a pasiva, infinitiv perfekta aktiva a pasiva a
infinitiv futura aktiva a pasiva. Infinitivy prézentu náleží do prézentního systému, infinitivy perfekta a
futura do perfektního systému.
Vzhledem k tomu, že čeština infinitivy perfekta a futura nemá, je třeba volit při překladu jiné
prostředky. U izolovaných tvarů se obvykle používá opis pomocí věty s „že“ (např. „že pochválil“),
protože infinitivy perfekta a futura se vyskytují především v infinitivních vazbách, zejména
v akuzativu s infinitivem a nominativu s infinitivem.
INFINITIV PERFEKTA AKTIVA A PASIVA
Infinitiv perfekta aktiva
Infinitiv perfekta aktiva se tvoří od perfektního kmene (vznikne odtržením koncovky -ī od tvaru
perfekta), ke kterému se přidá koncovka -isse. Má pouze jeden tvar pro všechny rody a obě čísla.
Izolované tvary se do češtiny překládají pomocí spojky „že“ a aktivního slovesa v minulém čase,
obvykle ve tvaru 3. osoby singuláru maskulina (např. „že pochválil“).
indikativ perfekta aktiva perfektní kmen infinitiv perfekta aktiva
laudāvī pochválil jsem laudāv- laudāv-isse že pochválil
monuī napomenul jsem monu- monu-isse že napomenul
dīxī řekl jsem dīx- dīx-isse že řekl
vīcī zvítězil jsem vīc- vīc-isse že zvítězil
pepulī zahnal jsem pepul- pepul-isse že zahnal
dēfendī ubránil jsem dēfend- dēfend-isse že ubránil
fuī byl jsem fu- fu-isse že byl
potuī mohl jsem potu- potu-isse že mohl
Deponentní slovesa infinitiv perfekta aktiva nevytvářejí.
Infinitiv perfekta pasiva
Infinitiv perfekta pasiva se skládá z participia perfekta pasiva a infinitivu prézentu slovesa esse, tvoří
se tedy podle stejného principu jako ostatní pasivní tvary perfektního systému.
Na rozdíl od infinitivu perfekta aktiva se tvar participia mění podle rodu, pádu a čísla podmětu
infinitivu. Infinitiv esse zůstává beze změny. Vzhledem k tomu, že se tyto infinitivy používají
v infinitivních vazbách akuzativu a nominativu s infinitivem, je jejich podmět v akuzativu nebo
nominativu. Participium tedy může být ve tvarech akuzativu nebo nominativu, a to ve všech rodech a
obou číslech. U izolovaných tvarů se obvykle uvádí participium ve tvaru akuzativu singuláru, např.
laudātum, -am, -um esse.
Do češtiny se překládá pomocí „že“ a pasivního slovesa v minulém čase, obvykle ve tvaru 3. osoby
singuláru maskulina (např. „že byl pochválen“).
24. lekce
307
sloveso participium
perfekta pasiva
infinitiv
perfekta pasiva
překlad
laudō, āre, āvī, ātum laudātus, a, um laudātum, am, um esse že byl(a, o) pochválen(a, o)
moneō, ēre, uī, itum monitus, a, um monitum, am, um esse že byl(a, o) napomenut(a, o)
dīcō, ere, dīxī, dictum dictus, a, um dictum, am, um esse že byl(a, o) řečen/nazván(a,
o), že se o něm řeklo
vincō, ere, vīcī, victum victus, a, um victum, am, um esse že byl(a, o) poražen(a, o)
pellō, ere, pepulī, pulsum pulsus, a, um pulsum, am, um esse že byl(a, o) zahnán(a, o)
dēfendō, ere, ndī, nsum dēfensus, a, um dēfensum, am, um esse že byl(a, o) ubráněn(a, o)
Participium může mít v infinitivu perfekta pasiva následující koncovky:
pád podmětu singulár plurál
akuzativ laudātum, am, um esse laudātōs, ās, a esse
nominativ laudātus, a, um esse
že byl(a, o)
pochválen(a, o) laudātī, ae, a esse
že byli(y, a)
pochváleni(y, a)
Deponentní slovesa mají pouze pasivní infinitiv s aktivním významem, např.:
hortātum, am, um esse že povzbudil(a, o)
veritum, am, um esse že se bál(a, o)
locūtum, am, um esse že mluvil(a, o)
passum, am, um esse že vytrpěl(a, o)
largītum, am, um esse že rozdal(a, o)
INFINITIV FUTURA AKTIVA A PASIVA
Infinitiv futura aktiva
Infinitiv futura aktiva se skládá z participia futura aktiva a infinitivu prézentu slovesa esse. Koncovky
participia futura aktiva se mění na základě shody s podmětem v akuzativu nebo nominativu, tedy
podle stejného principu, jaký se uplatňuje u infinitivu perfekta pasiva. U izolovaných tvarů se obvykle
uvádí participium ve tvaru akuzativu singuláru, např. laudātūrum, -am, -um esse.
Do češtiny se infinitiv futura aktiva překládá pomocí spojky „že“ a aktivního slovesa v budoucím čase
(např. „že pochválí / že bude chválit“).
sloveso participium
futura aktiva
infinitiv
futura aktiva
překlad
laudō, āre, āvī, ātum laudātūrus, a, um laudātūrum, am, um esse že bude chválit /
že pochválí
moneō, ēre, uī, itum monitūrus, a, um monitūrum, am, um esse že bude napomínat /
že napomene
dīcō, ere, dīxī, dictum dictūrus, a, um dictūrum, am, um esse že bude říkat /
že řekne
vincō, ere, vīcī, victum victūrus, a, um victūrum, am, um esse že bude vítězit /
že zvítězí
pellō, ere, pepulī, pulsum pulsūrus, a, um pulsūrum, am, um esse že bude zahánět /
že zažene
dēfendō, ere, ndī, nsum dēfensūrus, a, um dēfensūrum, am, um esse že bude bránit /
že ubrání
sum, esse, fuī,–, futūrus futūrus, a, um futūrum, am, um esse že bude
24. lekce
308
Participium může mít v infinitivu futura aktiva následující koncovky:
pád podmětu singulár plurál
akuzativ laudātūrum, am, um esse laudātūrōs, ās, a esse
nominativ laudātūrus, a, um esse
že bude chválit
/ že pochválí laudātūrī, ae, a esse
že budou chválit /
že pochválí
Vzhledem k tomu, že deponentní slovesa mají participium futura s aktivním významem, vytvářejí i
infinitiv futura aktiva s aktivním významem.
hortātūrum, am, um esse že bude povzbuzovat / že povzbudí
veritūrum, am, um esse že se bude bát
locūtūrum, am, um esse že bude mluvit / že promluví
passūrum, am, um esse že bude trpět / že vytrpí
largītūrum, am, um esse že bude rozdávat / že rozdá
Infinitiv futura pasiva
Infinitiv futura pasiva je tvořen supinem a infinitivem īrī, což je infinitiv prézentu pasiva
nepravidelného slovesa eō, īre „jít“ (např. laudātum īrī). Infinitiv futura pasiva má stejnou podobu pro
všechny rody a obě čísla, protože supinum je neměnné.
Do češtiny se překládá pomocí spojky „že“ a pasivním slovesem v budoucím čase, obvykle ve 3.
osobě singuláru maskulina (např. „že bude pochválen“). Původně se jednalo o supinum vyjadřující
účel po slovese pohybu, tedy „že se jde chválit“, později se z tohoto spojení vyvinul infinitiv futura
pasiva.
sloveso supinum infinitiv
futura pasiva
překlad
laudō, āre, āvī, ātum laudātum laudātum īrī že bude (po)chválen(a, o)
moneō, ēre, uī, itum monitum monitum īrī že bude napomínán / napomenut(a, o)
dīcō, ere, dīxī, dictum dictum dictum īrī že bude řečen(a, o)
že se o něm řekne
vincō, ere, vīcī, victum victum victum īrī že bude poražen / porážen(a, o)
pellō, ere, pepulī, pulsum pulsum pulsum īrī že bude zaháněn / zahnán(a, o)
dēfendō, ere, dēfendī, dēfensum dēfensum dēfensum īrī že bude (u)bráněn(a, o)
Sloveso esse a jeho složeniny ani deponentní slovesa infinitiv futura pasiva nemají.
PŘEHLED INFINITIVŮ
V následujícím přehledu je uveden zástupce nedeponentních a deponentních sloves a sloveso esse.
inf.
préz.akt.
inf.
préz. pas.
inf.
pf. akt.
inf.
pf. pas.
inf.
fut. akt.
inf.
fut. pas.
laudāre laudārī laudāvisse laudātum, am, um esse laudātūrum, am, um esse laudātum īrī
– hortārī – hortātum, am, um esse hortātūrum, am, um esse –
esse – fuisse – futūrum, am, um esse –
Slovesa, která nemají perfektum, supinum nebo participium futura aktiva nemohou vytvářet ani
příslušné infinitivy, např.
egeō, ēre, eguī, – „mít nouzi“: nemá inf. perfekta pasiva, inf. futura aktiva i pasiva
doleō, ēre, doluī, – , dolitūrus „cítit bolest“: nemá inf. perfekta pasiva ani inf. futura pasiva
furō, ere, – , – „zuřit“: nemá žádný z infinitivů perfekta ani futura
possum, posse, potuī, – „moci“: nemá (na rozdíl od esse) inf. futura aktiva
24. lekce
309
Chybějící infinitivy se v případě potřeby nahrazují infinitivy synonymních sloves nebo různými
opisnými konstrukcemi.
INFINITIVY VE VAZBĚ AKUZATIVU S INFINITIVEM
Ve vazbě akuzativu s infinitivem se používají všechny typy infinitivů. Infinitiv sám o sobě
nevyjadřuje čas, pouze časový vztah současnosti, předčasnosti nebo následnosti vzhledem k ději
slovesa ve větě hlavní, které může být v přítomném, minulém i budoucím čase.
Infinitivy prézentu vyjadřují současnost, tj. děj, který se odehrává ve stejné době jako děj slovesa
v hlavní větě. Do češtiny se překládají přítomným časem.
Sciō mātrem venīre. Vím, že matka přichází.
Sciō mātrem laudārī. Vím, že je matka chválena.
Scīvī mātrem venīre. Dozvěděl jsem se, že matka přichází.
Scīvī mātrem laudārī. Dozvěděl jsem se, že je matka chválena.
Sciam mātrem venīre. Dozvím se, že matka přichází.
Sciam mātrem laudārī. Dozvím se, že je matka chválena.
Infinitivy perfekta vyjadřují předčasnost, tj. děj, který se odehrál před dějem slovesa v hlavní větě. Do
češtiny se překládají minulým časem. U infinitivu perfekta pasiva se participium musí shodovat
s podmětem infinitivu, který je v akuzativu.
Sciō mātrem vēnisse. Vím, že matka přišla.
Sciō mātrem laudātam esse. Vím, že matka byla pochválena.
Scīvī mātrem vēnisse. Dozvěděl jsem se, že matka přišla.
Scīvī mātrem laudātam esse. Dozvěděl jsem se, že matka byla pochválena.
Sciam mātrem vēnisse. Dozvím se, že matka přišla.
Sciam mātrem laudātam esse. Dozvím se, že matka byla pochválena.
Infinitivy futura vyjadřují následnost, tj. děj, který nastane po ději slovesa v hlavní větě. Do češtiny se
překládají budoucím časem. U infinitivu futura aktiva se participium musí shodovat s podmětem
infinitivu, který je v akuzativu.
Sciō mātrem ventūram esse. Vím, že matka přijde.
Sciō mātrem laudātum īrī. Vím, že matka bude pochválena.
Scīvī mātrem ventūram esse. Dozvěděl jsem se, že matka přijde.
Scīvī mātrem laudātum īrī. Dozvěděl jsem se, že matka bude pochválena.
Sciam mātrem ventūram esse. Dozvím se, že matka přijde.
Sciam mātrem laudātum īrī. Dozvím se, že matka bude pochválena.
Infinitivy deponentních sloves se používají stejným způsobem, pouze s tím rozdílem, že deponentní
slovesa mají pouze tři infinitivy, které mají vždy aktivní význam, např.:
Sciō mātrem querī. Vím, že si matka stěžuje.
Sciō mātrem questam esse. Vím, že si matka stěžovala.
Sciō mātrem questūram esse. Vím, že si matka bude stěžovat.
Stejné časové vztahy vzhledem k ději slovesa v hlavní větě vyjadřují také infinitivy slovesa esse a
sloves s neúplnou slovesnou řadou.
Sciō mātrem bonam esse. Vím, že matka je hodná.
Sciō mātrem bonam fuisse. Vím, že matka byla hodná.
Sciō mātrem bonam futūram esse. Vím, že matka bude hodná.
Použití infinitivu perfekta nebo futura nic nemění na dalších pravidlech platných pro akuzativ
s infinitivem (viz 11. lekce), srov. následující věty:
Nōn ignōrāmus nōs moritūrōs esse.
(My) dobře víme, že (my) zemřeme.
24. lekce
310
Cicero dīxit omnēs cīvēs bonōs ā sē servātōs esse.
Cicero řekl, že jím (tj. Ciceronem) byli zachráněni všichni dobří občané.
Caesar negāvit sē ab hostibus populī Rōmānī victum esse.
Caesar popřel, že byl (tj. Caesar) poražen nepřáteli národa římského.
Caesar dīxit eum mox victum īrī.
Caesar řekl, že on (nikoliv Caesar) bude brzy poražen.
V latinských textech se někdy u infinitivu perfekta pasiva a infinitivu futura aktiva vypouští sloveso
esse, které je zřejmé na základě kontextu.
24. lekce
311
Slovní zásoba
adhūc dosud
administrō, āre, āvī, ātum řídit, spravovat
calamitās, ātis, f. pohroma, neštěstí, škoda, porážka
castellum, ī, n. pevnost, tvrz
certus, a, um
certiōrem +ak. (osoba) facere dē +abl.
(věc)
jistý, určitý, dobře informován
podat (někomu) zprávu o něčem, informovat někoho
o něčem
cliēns, entis, m. klient, chráněnec, poddaný
commendō, āre, āvī, ātum doporučovat, svěřit (něčí ochraně apod.)
cōnfīdō, ere, fīsus sum důvěřovat, spoléhat (na někoho), věřit, pevně doufat
cōnfiteor, ērī, fessus sum přiznat se
convertō, ere, vertī, versum obrátit, změnit
cōram tváří v tvář, osobně, mezi čtyřma očima
diū (diūtius, diūtissimē) dlouho (déle, nejdéle)
dubitātiō, ōnis, f.
sine ūllā dubitātiōne
pochybování, váhání, otálení
bez váhání, ihned
febris, is, f. horečka
fortasse možná, snad, asi
frāternus, a, um bratrský, bratrův
glōrior, ārī, ātus sum chlubit se
grātus, a, um
grātum +dat. (osoba) facere
vděčný, milý
udělat něco někomu vhod
invidus, a, um závistivý
lībertus, ī, m. propuštěnec
locus, ī, m.
loca, ōrum, n.
locī, ōrum, m.
místo
krajina, kraj, země
místa (v knihách)
nōbilitās, ātis, f. urozenost, šlechta
ob eam rem proto
obses, idis, m. rukojmí
oleum, ī, n. olej
paenitet, ēre, paenituit, – +ak. (osoba) +gen
(věc)
mē paenitet
mrzet (někoho) (něco), litovat, být líto, nelíbit se
mrzí mě, lituji, je mi líto, nelíbí se mi
perdō, ere, didī, ditum
oleum et operam perdidī
zničit, zahubit, ztratit, přijít o něco
nadarmo jsem se namáhal, pracoval
perfectus, a, um dokonalý
pergō, ere, perrēxī, perrēctum pokračovat v cestě, postupovat, spěchat, dále (něco) dělat
praeclārus, a, um velmi slavný, přeslavný
prīncipātus, ūs, m. vrchní moc, vláda, nejvyšší postavení
prōvideō, ēre, vīdī, vīsum předvídat, předejít něčemu, udělat opatření, opatřit,
obstarat
quondam kdysi
quoniam protože
reus, ī, m. obviněný, obžalovaný
scientia, ae, f. vědění, znalost
semel
semel atque iterum
jednou
opět a opět, opětovně
24. lekce
312
sincērus, a, um upřímný, poctivý
subitō náhle
trānsgredior, ī, gressus sum překročit, přejít
24. lekce
313
Cvičení
1. Doplňte infinitivy
inf. préz. akt. inf. préz. pas. inf. pf. akt. inf. pf. pas. inf. fut. akt. inf. fut. pas.
parāvisse
reddī
verērī
vidēre
permittere
arbitrārī
capere
adesse
2. Měňte zakončení infinitivu podle rodu a čísla uvedeného jména (mimo kontext se
jména uvádějí ve tvaru akuzativu)
infinitiv perfekta pasiva infinitiv futura aktiva
laudō puerum laudātum esse puellās laudātūrās esse
dēfendō urbēs cīvēs
loquor sacerdōtem magistrās
sequor tempora discipulōs
vinciō captīvōs mīlitēs
colō deās mē
scrībō carmen poētās
moneō nōs eum
relinquō mē illa
3. Uveďte, zda zvýrazněné tvary vyjadřují současnost, předčasnost a zda spadají do
přítomnosti, minulosti či budoucnosti
Dux mīlitēs suōs hortātus impetum in hostēs fēcit.
Dux mīlitēs suōs hortātus est et impetum in hostēs fēcit.
Dux mīlitēs suōs hortāns impetum in hostēs fēcit.
Multās rēs Rōmae emī posse nōtum est.
Multās rēs Rōmae emī potuisse nōtum est.
Multās rēs Rōmae emī posse nōtum erat.
Multās rēs Rōmae emī potuisse nōtum erat.
Multās rēs Rōmae emī posse nōtum erit.
Multās rēs Rōmae emī potuisse nōtum erit.
4. Přeložte do latiny
Říkají, že učitel kárá žáky. Říkají, že žáci jsou káráni učitelem.
Říkali, že učitel kárá žáky. Říkali, že žáci jsou káráni učitelem
Řeknou, že učitel kárá žáky. Řeknou, že žáci jsou káráni učitelem
Říkají, že učitel (po)káral žáky. Říkají, že žáci byli (po)káráni učitelem.
Říkali, že učitel (po)káral žáky. Říkali, že žáci byli (po)káráni učitelem.
Řeknou, že učitel (po)káral žáky. Řeknou, že žáci byli (po)káráni učitelem.
24. lekce
314
Říkají, že učitel pokárá / bude kárat žáky. Říkají, že žáci budou (po)káráni učitelem.
Říkali, že učitel pokárá / bude kárat žáky. Říkali, že žáci budou (po)káráni učitelem.
Řeknou, že učitel pokárá / bude kárat žáky. Řeknou, že žáci budou (po)káráni učitelem.
Žádají, aby učitel (po)káral žáky. Žádají, aby žáci byli (po)káráni učitelem.
Žádali, aby učitel (po)káral žáky. Žádali, aby žáci byli (po)káráni učitelem.
Požádají, aby učitel nekáral žáky. Požádají, aby žáci nebyli káráni učitelem.
Požádali, aby učitel nekáral žáky. Požádali, aby žáci nebyli káráni učitelem.
Požádejte, aby učitel (po)káral žáky. Požádejte, aby žáci byli (po)káráni učitelem.
5. Doplňte infinitivy do vět
cōnsūmptās esse, dēsertūrās esse, didicisse, dīvīsum īrī, esse, ortam esse, posse, scīre, ūsōs esse,
ventūrum esse
1. Dīxit patrem meum in urbem brevī _____________.
2. Nōtum est magnam rem saepe ex initiō parvō _____________.
3. Senēs dīcēbant sē puerōs multa _____________.
4. Dux prōmittēbat omnem praedam mīlitibus _____________.
5. Queruntur dolōrem tolerābilem nōn _____________.
6. Sentīmus nōs id, quod ante fēcimus, iam facere nōn _____________.
7. Senātuī nuntiāvērunt omnēs fortūnās sociōrum _____________.
8. Negāvērunt sē auxiliō populī Rōmānī _____________.
9. Putābant mātrēs fīliōs suōs nōn _____________.
10. Cōgnōvī vōs omnia _____________, sed nihil dīcere.
6. Doplňte zakončení slov
1. Spē sublāt__ hominēs fēlīciter vīve___ nōn posse nōtum est.
2. Tē mentīt___ esse questī sunt.
3. Omnēs putābant reōs convict___ īrī.
4. Saepe lāmentāmur nōs operam et oleum perdid___.
5. Puerī, quī lapidēs in aliōs iniēc____, ā parentibus pūnītī sunt.
6. Cōnfīdimus iūdicēs iūstē iūs dictūr___ esse.
7. Magister discipulīs narrāv__ urbem Rōmam ā Rōmulō et Remō condit___ esse.
8. Ego eōrum cōnsiliīs, prōmissīs, praeceptīs dēstitūtus in hanc calamitāt___ incid___. (Cic. Q. fr. 1,
3, 8)
9. Aegrōtus queritur sē somn___ capere nōn potu____.
10. Dē Terentiā autem scrīps____ ad tē eīs litterīs, quās dederam prīdiē. (Cic. Att. 12, 20, 1)
11. Eum cum vīd____, Arpīnum161
pergam. (Cic. Att. 9, 15, 1)
7. Slovesa dejte do správného tvaru. Je-li více možností, uveďte je.
1. Tē semper eundem (esse) _____________ spērō.
2. Nōtum est multās gentēs ā Rōmānīs (subigere) ___________.
3. Lēgātōs ā duce (mittere) ________ audiō.
4. Nēminem tibi persuādēre (posse) ____________ audīvimus.
5. Ille putābat nihil sibi (nocēre) __________.
6. Caesar certior factus est hostēs castra Rōmānōrum (aggredī) ____________.
7. Uxōrī suae pollicitus est sē senātū dīmissō domum statim (venīre) ____________.
8. Epicūrum hominēs metū mortis līberāre (studēre) _________ cōnstat.
9. Nisi amīcīs cōnfīdis, miserrimus (esse) ____________.
10. Dux castrīs positīs mīlitēs speculātum mīsit, ut cōnsilia hostium (cōgnōscere) ____________.
161
Arpīnum, ī, n. „Arpinum (město v Latiu, Ciceronovo rodiště)“
24. lekce
315
11. Satis provīsum est, ut ab īnsidiīs tūtus (esse) ____________. (podle Sen. epist. 88, 16)
12. Cum (audīre) __________ tē febrī (carēre) ___________, valdē gaudēbam.
13. Dux mīlitēs monet, ut clāmōre sublātō impetum in hostēs (facere) _________.
8. Z řeči nepřímé vytvořte řeč přímou (podle Caesara, upraveno)
Dīviciācus Haeduus dīxit Galliae tōtīus factiōnēs162
esse duās; hārum alterīus prīncipātum tenēre
Haeduōs, alterīus Arvernōs. Haeduōs et Arvernōs dē potestāte contendisse. Ab Arvernīs Sēquanīsque
Germānōs vocātōs esse. Hōrum prīmō circiter mīlia XV Rhēnum trānsgressōs esse, posteā trāductōs
esse plūrēs. Nunc esse in Galliā ad C et XX mīlia Germānōrum. Cum hīs Haeduōs eōrumque clientēs
semel atque iterum armīs contendisse; magnam calamitātem accēpisse, omnem nōbilitātem, omnem
senātum, omnem equitātum āmīsisse. Quibus proeliīs calamitātibusque frāctōs, Haeduōs coāctōs esse
Sēquanīs obsidēs dare nōbilissimōs cīvitātis et iūrāre sē auxilium ā Rōmānīs numquam petītūrōs esse.
Dīviciācus dīxit sē ob eam rem ex cīvitāte effūgisse et Rōmam ad senātum vēnisse, ut auxilium
postulāret.
Dīviciācus Haeduus dīxit: Galliae factiōnēs sunt duae. …
9. Přeložte do češtiny a určete označené tvary
1. Varrōnem hodiē aut crās ventūrum (esse) putābant. (Cic. Att. 15, 13a, 2)
2. Ipse Pompeius cōnfitētur sē et operam et oleum perdidisse. (podle Cic. fam. 7, 1, 3)
3. Ipsī tum sē timuisse dīcunt. (Cic. Att. 9, 5, 3)
4. Et scītō Curiōnem adulēscentem vēnisse ad mē salūtātum. (Cic. Att. 2, 7, 2)
5. Crassī lībertum nihil putō sincērē locūtum esse. (Cic. Att. 3, 15, 3)
6. Tēcum sē locūtum esse negābat mēque rogāvit ut sē et causam suam tibi commendārem. (Cic.
fam. 7, 21, 6)
7. Is, quem dēfendis, spērat sē absolūtum īrī. (podle Cic. Sull. 21)
8. Sciēbam hās litterās tibi tardē redditum īrī. (podle Cic. Att. 5, 15, 3)
9. Alexander, Macedōnum rēx, glōriārī solēbat ā nūllō sē beneficiīs victum (esse). (Sen. benef. 5, 6,
1)
10. Spērō mē praeclārās dē istīs rēbus epistulās ad tē saepe missūrum (esse). (Cic. Att. 2, 7, 3)
11. Probāvērunt causam sine ūllā dubitātiōne sēque ad tē litterās datūrōs esse dīxērunt. (Cic. Att. 16,
16A, 4)
12. L. Terentium discēssisse ex Africā scīmus Paestumque vēnisse. (Cic. Att. 11, 17A, 3)
13. Cūrā ut valeās et nōs amēs et tibi persuādeās tē ā mē frāternē amārī. (Cic. Att. 1, 5, 8)
14. Sed tēcum haec cōram agēmus; tantum dīcō quod scīre tē putō: nōs nōn inimīcī sed invidī
perdidērunt. (Cic. Att. 3, 9, 2)
10. Převeďte vyznačenou část věty do aktiva nebo pasiva, je-li to možné
1. Brutum vīsum īrī ā mē putō. (podle Cic. Att. 15, 25, 8)
2. Lēgātī nuntiāvērunt exercitum Rōmānōrum oppidum cēpisse.
3. Ōrāculum lēgātīs respondit Rōmānōs hostēs victūrōs esse.
4. Frāter meus mē certiōrem fēcit tē ex urbe iam discesisse.
5. Ille vir senātuī prōmittēbat sē reī pūblicae numquam dēfutūrum esse.
6. Eōs, quibus nōn cōnfīdimus, amīcōs nōn putāmus.
11. Dejte do závislosti na uvedených výrazech
1. Somnus mortī simillimus est.
Cicero scrīpsit
2. Medicīna fuit quondam scientia paucārum herbārum.
162
factiō, ōnis, f. „strana (politická), stranictví“
24. lekce
316
Magistrī nōbīs explicant
3. Metellus in loca Numīdiae opulenta pergit, agrōs vastat, multa castella et oppida incendit.
Lēgātī nuntiāvērunt
4. Metellus in loca Numīdiae opulenta perrēxit, agrōs vastāvit, multa castella et oppida incendit.
Lēgātī nuntiāvērunt
5. Nē offendātis prīncipēs cīvitātis!
Saepe ab omnibus monēbāmur
6. Epistulam longissimam tibi scrībam.
Prōmittō
7. Puerī fēlīciter vīvēbāmus.
Senēs saepe dīcunt
8. Latīnus rēx, bellō victus, pācem cum Aeneā fēcit et Lavīniam fīliam ei in matrimōnium dedit.
Livius scrībit
9. Hannibal in Italiā multōs annōs cum Rōmānōrum ducibus dēcertāvit.
Scīmus
10. Nē iūdicēs sevērī sīmus aliōrum!
Semper cavēbāmus
11. Prūdentiōrī cēde!
Multī mē hortantur
12. Vesperī senātus dīmittētur.
Omnēs sciēbant
13. Illō tempore multa mala facta sunt.
Nōtum est
12. Převeďte na řeč přímou
1. Amīcus meus mihi dīcit nēminem vestrum vērum dīxisse.
2. Homō superbus dīcēbat nēminem quam sē meliōrem esse.
3. Omnēs dīcēbant illum beneficiō prīncipis affectum īrī.
4. Ōrātor dīxit istum virum prōvinciam perdidisse et vastāvisse.
5. Mihi perusādet, ut crās in urbem veniam.
6. Magister discipulīs narrāvit Tarquinium Superbum pessimum omnium rēgum Rōmānōrum
appellātum esse.
7. Lēgātī nuntiāvērunt bellum Gallicum prōsperō ēventū gestum esse.
8. Cicero scrīpsit aliās nātiōnēs servitūtem patī posse, lībertātem populī Rōmānī esse propriam.
(podle Cic. Phil. 6, 19)
9. Affirmāvit rem pūblicam lēgibus iūdiciīsque sublātīs administrārī nōn posse.
13. Přeložte do latiny
1. Mnozí učení lidé říkají, že nesvornost ničí státy.
2. Mnozí učení lidé říkají, že nesvornost zničila mnohé státy.
3. Mnozí učení lidé říkají, že nesvornost zničí některé státy.
4. Mnozí učení lidé říkají, že státy jsou ničeny nesvorností občanů.
5. Mnozí učení lidé říkají, že mnohé státy byly zničeny nesvorností občanů.
6. Mnozí učení lidé říkají, že některé státy budou zničeny nesvorností občanů.
7. Je známo, že žádný člověk není dokonalý.
8. Nikdy nebudeme tvrdit, že lidé mohou žít bez bolesti.
9. Poslové veliteli oznámili, že most byl obsazen nepřáteli.
24. lekce
317
10. Kdo se domnívá, že může všechno vědět?
11. Dobře víme, že někteří lidé byli donuceni zradit svoje přátele.
12. Jestliže nám oznámíš, že k nám nemůžeš přijít, přijdeme za tebou.
13. Jestliže nás poprosíš, abychom za tebou přišli, přijdeme.
14. Kdo z obviněných bude moci popřít, že tam oné noci byl?
15. Kdykoliv pes uvidí, že se blíží jeho pán, raduje se.
16. Myslel jsem si, že budeš smutná.
17. Nikdo mě nepřesvědčí, abych tvrdil, že jsem tu věc neslyšel.
18. Je známo, že po občanské válce měli lidé velký hlad.
14. Přečtěte si text a splňte požadované úkoly
Ukázka Ciceronových dopisů (upraveno)163
TULLIUS TERENTIAE SUAE S. (= salutem)
Si vales, bene est; ego valeo.
Valetudinem tuam opto ut cures diligentissime. Nam mihi et scriptum et nuntiatum est te in febrim
subito incidisse. Quod164
celeriter me fecisti de Caesaris litteris certiorem, fecisti mihi gratum. Item
posthac, si quid165
opus erit, si quid acciderit novi, facies ut sciam.
Cura ut valeas. Vale. D. IIII Non. Iun. (Cic. fam. 14, 8)
TULLIUS S. (= salutem) D. (= dicit) TERENTIAE SUAE.
In Tusculanum nos venturos (esse) putamus aut Nonis aut postridie. Ibi ut sint omnia parata. Plures
enim fortasse nobiscum erunt et, ut arbitror, diutius ibi commorabimur. Labrum si in balineo non est,
ut sit; item cetera quae sunt ad victum et ad valetudinem necessaria. Vale.
Kal. Oct. de Ven<u>sino. (Cic. fam. 14, 20)
TULLIUS TERENTIAE SUAE S. D.
S. v. b.; e. v. Da operam ut convalescas; (id) quod opus erit, ut res tempusque postulat, provideas atque
administres, et ad me de omnibus rebus quam saepissime litteras mittas. Vale. (Cic. fam. 14, 21)
CICERO ATTICO SAL.
Utinam illum diem videam cum166
tibi agam gratias quod167
me vivere coegisti! Adhuc quidem valde
me paenitet. Sed te oro ut ad me Vibonem168
statim venias, quo ego multis de causis converti iter
meum. Sed eo si veneris, de toto itinere ac fuga mea consilium capere potero. Si id non feceris,
mirabor; sed confido te esse facturum. (Cic. Att. 3, 3)
CICERO ATTICO SAL.
Terentia tibi et saepe et maximas agit gratias. Id est mihi gratissimum. Ego vivo miserrimus et
maximo dolore conficior. Si es Romae, iam me adsequi non potes; sin es in via, cum eris me
adsecutus, coram agemus res necessarias. Quoniam me ipsum semper amasti169
, tantum te oro ut
eodem amore sis170
; ego enim idem sum. Inimici mei mea mihi, non me ipsum ademerunt. Cura ut
valeas.
Data VIII Id. Apr. Thuri. (Cic. Att. 3, 5)
163
Marcus Tullius Cicero. Epistulae ad familiares, Epistulae ad Atticum.
164
quod: přel. „to, že“
165
si quid: „jestliže něco“, si quid opus est „jestliže je něco třeba“
166
cum „kdy“
167
quod: zde „že“
168
Vībō, ōnis, f. „Vibo (přístavní město)“
169
amasti = amavisti
170
eodem amore esse: ablativ vlastnosti, „být stejné lásky“, „stejně milovat“
24. lekce
318
Odpovězte na otázky týkající se obsahu
1. Uveďte formule, které Cicero používá na začátku a konci dopisu.
2. Zkuste rozepsat zkratku: S. v. b.; e. v.
3. Odhadněte význam zkratky d. v závěru prvního dopisu.
4. Kdo byl adresátem uvedených dopisů? Jaký měl vztah k Ciceronovi?
5. U dopisů, kde je uvedena datace, datum rozepište a převeďte na české datum.
6. K jakému období Ciceronova života se pravděpodobně vztahují poslední dva dopisy?
7. Jak by bylo možné na základě dopisů Cicerona charakterizovat?
Odpovězte na gramatické otázky
1. Určete označené tvary cures, diligentissime, incidisse, sciam, plures, diutius, sit, victum,
saepissime, videam, coegisti, veneris, itinere, potero, esse facturum, miserrimus, eodem, idem, me
2. Najděte tvary futura II
3. Vyjadřuje slovo quam ve spojení quam saepissime srovnání?
4. Jak se liší význam spojky ut ve větách ut arbitror a da operam ut convalescas? Jak lze tyto typy
odlišit?
5. Najděte komparativy a superlativy. Které z nich jsou absolutní?
6. Jaké typy infinitivů se v dopisech objevují?
7. Uveďte slova s kořenem val-, která se vyskytují v textu.
8. Jaká synonyma ke spojce quoniam znáte?
Slovní zásoba
adimō, ere, ēmī, emptum odejmout, odebrat
balineum, ī, n. / balneum, ī, n. koupelna, koupel
commoror, ārī, ātus sum být (někde), zdržovat se (někde)
convalēscō, ere, valuī, – zesílit, zmohutnět, uzdravit se, zotavit se (po nemoci)
eō tam
item rovněž, také
labrum, ī, n. vana, umyvadlo
posthāc nadále, potom, od této doby
quō kam
sīn jestliže však
vīctus, ūs, m. potrava, jídlo, způsob života, živobytí
Živá slova
Dis iratis natus.
Male vivunt, qui se semper victuros putant.
Extrema sunt odiosa.
Difficile est satiram non scribere.
Tertium comparationis.
Fur agnoscit furem, lupus lupum.
Tunica propior pallio est.
agnōscō, ere, nōvī, nitum poznat
comparātiō, ōnis, f. srovnání komparatistika, komparativní, komparativ
extrēmus, a, um nejzazší, nejvzdálenější extrém, extrémní
odiōsus, a, um nenáviděný, odporný
pallium, iī, n. (svrchní) plášť, přikrývka paliativní
satira, ae, f. satira satira, satirický
tunica, ae, f. tunika, spodní oblečení
319
Použitá a doporučená literatura
BILÍKOVÁ, Eva. Přehled latinské mluvnice. Brno: MC, 2001.
BLAŽEK, František. Latinská cvičebnice. 2. opr. vyd. Plzeň: Veset, 1993.
BLAŽEK, František. Latinská cvičebnice II. díl. 1. vyd. Plzeň: Veset, 1994.
GHISELLI, Alfredo a Gabriela CONCIALINI. Il nuovo libro di latino – vol. I. Teoria. V ristampa.
Bari: Laterza, 2002. ISBN 8842103225.
GHISELLI, Alfredo a Gabriela CONCIALINI. Il nuovo libro di latino – vol. II. Esercizi. V ristampa.
Bari: Laterza, 2002. ISBN 8842103233.
GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK, Marek NEKULA a Zdenka RUSÍNOVÁ. Příruční mluvnice
češtiny. 2. opr. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 9788071066248.
KALIVODA, Jan. Verba docent, exempla trahunt: učebnice latiny pro samostatné studium na základě
latinských citátů, živých slov a rčení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 9788024619781.
KUŤÁKOVÁ, Eva, Bohumila MOUCHOVÁ a Dana SLABOCHOVÁ. Linguae Latinae studeamus.
1. vyd. Praha: EWA, c1998. ISBN 8085764253.
NOVOTNÝ, František. Základní latinská mluvnice. 2. vyd., v H & H 1. vyd.. Praha: H & H, 1992.
ISBN 8085467917.
PECH, Jiří. Latina pro gymnázia I. 4. vyd. Praha: Leda, 1998. ISBN 8085927470.
PECH, Jiří. Latina pro gymnázia II. 2. vyd. Praha: Leda, 1999. ISBN 8085927527.
PRAŽÁK, Josef Miroslav, Josef SEDLÁČEK a František NOVOTNÝ. Latinsko-český slovník A–K.
Přeprac. František NOVOTNÝ. 18. vyd., ve Státním pedagogickém nakladatelství 2. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1975.
PRAŽÁK, Josef Miroslav, Josef SEDLÁČEK a František NOVOTNÝ. Latinsko-český slovník L–Z.
Přeprac. František NOVOTNÝ. 18. vyd., Ve Státním pedagogickém nakladatelství 2. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1975.
PSÍK, Richard, Jana MIKULOVÁ a Andrea KRÚPOVÁ. Latinská morfologie. 1. vyd. Ostrava:
Ostravská univerzita, 2010. ISBN 9788073684037.
QUITT, Zdeněk a Pavel KUCHARSKÝ. Česko-latinský slovník starověké i současné latiny. 2., upr.
vyd., v nakl. Leda 1. vyd. Praha: Leda, 2003. ISBN 8073350327.
QUITT, Zdeněk a Pavel KUCHARSKÝ. Latinská mluvnice. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1989.
SEINEROVÁ, Vlasta. Cvičebnice latiny pro střední školy, především pro gymnázia. 1. vyd. Praha:
Fortuna, 2000. ISBN 8071686050.
TOMBEUR, Paul, ed. Bibliotheca Teubneriana Latina BTL [CD]. Editio 3. K. G. Saur, Brepols, 2004.
ISBN: 9782503507347.
TRAINA, Alfonso a Tullio BERTOTTI. Sintassi normativa della lingua latina: teoria. 2. ed. Bologna:
Cappelli Editore, 1993. ISBN 8837907176.
320
Obsah
ÚVODNÍ LEKCE 1
LATINA JAKO JAZYK 1
VÝSLOVNOST, ABECEDA, PŘÍZVUK 1
VÝSLOVNOST 1
Vokály 1
Diftongy 2
Konsonanty 2
Odlišnosti mezi českou a středověkou latinskou výslovností 4
PŘÍZVUK 4
LATINA A JEJÍ GRAMATIKA 4
ÚVOD DO DEKLINACE 5
Substantiva 6
Adjektiva 6
Zájmena 6
ÚVOD DO KONJUGACE 7
Gramatické kategorie 7
Jmenné tvary slovesné 8
Struktura slovníkového hesla 8
Dělení do konjugací 8
Prézentní a perfektní systém 9
1. LEKCE 10
GRAMATIKA 10
1. DEKLINACE 10
Rozšíření 10
Tipy 11
PŘEDLOŽKY 12
SLOVNÍ ZÁSOBA 14
CVIČENÍ 15
ŽIVÁ SLOVA 17
2. LEKCE 18
GRAMATIKA 18
1. KONJUGACE 18
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I, imperativ a infinitiv 18
Pádové vazby sloves 19
Pasivum 19
Rozšíření 20
Tipy 21
SLOVNÍ ZÁSOBA 22
CVIČENÍ 24
ŽIVÁ SLOVA 27
3. LEKCE 28
321
GRAMATIKA 28
2. DEKLINACE 28
Rozšíření 29
ADJEKTIVA 1. A 2. DEKLINACE 29
SLOVNÍ ZÁSOBA 32
CVIČENÍ 34
ŽIVÁ SLOVA 39
4. LEKCE 40
GRAMATIKA 40
SLOVESO SUM, ESSE A JEHO SLOŽENINY 40
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I, imperativ a infinitiv 40
Složeniny slovesa esse 40
Rozšíření 42
Tipy 42
ADVERBIA OD ADJEKTIV 1. A 2. DEKLINACE 43
Rozšíření 43
Tipy 43
SLOVNÍ ZÁSOBA 44
CVIČENÍ 46
ŽIVÁ SLOVA 50
5. LEKCE 51
GRAMATIKA 51
2. KONJUGACE 51
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I, imperativ a infinitiv 51
Tipy 52
SLOVNÍ ZÁSOBA 53
CVIČENÍ 55
ŽIVÁ SLOVA 58
6. LEKCE 59
GRAMATIKA 59
SUBSTANTIVA 3. DEKLINACE 59
Vzory pro maskulina a feminina 59
Vzory pro neutra 60
Rozšíření 60
Tipy 62
SLOVNÍ ZÁSOBA 64
CVIČENÍ 66
ŽIVÁ SLOVA 70
7. LEKCE 71
GRAMATIKA 71
SLOVESA 3. A 4. KONJUGACE 71
Slovesa 3. konjugace 71
Slovesa 4. konjugace 72
322
Slovesa 3. konjugace typu capiō 73
Tipy: porovnání různých forem 74
SLOVNÍ ZÁSOBA 75
CVIČENÍ 77
ŽIVÁ SLOVA 83
8. LEKCE 84
GRAMATIKA 84
DEPONENTNÍ SLOVESA 84
Indikativ prézentu, imperfekta a futura I 84
Imperativ a infinitiv 85
Rozšíření 85
ABLATIV ČASOVÝ 85
SLOVNÍ ZÁSOBA 86
CVIČENÍ 88
ŽIVÁ SLOVA 93
9. LEKCE 94
GRAMATIKA 94
ADJEKTIVA 3. DEKLINACE 94
Skloňování adjektiv 3. deklinace 94
Shoda adjektiva se jménem 95
Zpodstatňování (substantivizace) adjektiv 95
Rozšíření 95
Tipy 97
PARTICIPIUM PRÉZENTU AKTIVA 97
Tvoření 97
Skloňování participia, shoda se jménem 98
Význam a překlad participia prézentu aktiva 98
Rozšíření 99
Tipy 99
SLOVNÍ ZÁSOBA 100
CVIČENÍ 102
ŽIVÁ SLOVA 109
10. LEKCE 110
GRAMATIKA 110
ADVERBIA OD ADJEKTIV 3. DEKLINACE 110
ZÁJMENA 110
Osobní zájmena 110
Přivlastňovací zájmena 111
Ukazovací zájmena is, ea, id a īdem, eadem, idem 112
GENITIV A DATIV PŘIVLASTŇOVACÍ 113
Genitiv přivlastňovací 113
Dativ přivlastňovací 113
SLOVNÍ ZÁSOBA 115
CVIČENÍ 117
ŽIVÁ SLOVA 124
323
11. LEKCE 125
GRAMATIKA 125
VAZBA DVOU AKUZATIVŮ A NOMINATIVŮ 125
Vazba dvou akuzativů 125
Vazba dvou nominativů 125
AKUZATIV S INFINITIVEM 126
Překlad akuzativu s infinitivem 127
Akuzativ ve vazbě akuzativu s infinitivem 128
Další větné členy ve vazbě akuzativu s infinitivem 128
Infinitiv ve vazbě akuzativu s infinitivem 128
SLOVNÍ ZÁSOBA 130
CVIČENÍ 132
ŽIVÁ SLOVA 140
12. LEKCE 141
GRAMATIKA 141
SUBSTANTIVA 4. DEKLINACE 141
Rozšíření 141
Tipy 142
SUBSTANTIVA 5. DEKLINACE 142
Tipy 143
UKAZOVACÍ ZÁJMENA HIC, ISTE, ILLE, IPSE 144
Zájmena hic, iste, ille 144
Zájmeno ipse, ipsa, ipsum 145
Rozšíření: skloňování řeckých jmen 145
SLOVNÍ ZÁSOBA 147
CVIČENÍ 149
ŽIVÁ SLOVA 156
13. LEKCE 158
GRAMATIKA 158
TÁZACÍ A VZTAŽNÁ ZÁJMENA 158
Tázací zájmena 158
Vztažná zájmena 159
VZTAŽNÉ VĚTY 159
ZÁJMENNÁ ADJEKTIVA 161
Rozšíření 161
ZÁPORNÁ ZÁJMENA 162
Vyjádření záporu v latině 162
SLOVNÍ ZÁSOBA 163
CVIČENÍ 165
ŽIVÁ SLOVA 172
14. LEKCE 173
GRAMATIKA 173
STUPŇOVÁNÍ ADJEKTIV 173
Komparativ 173
Superlativ 174
324
Nepravidelné stupňování 175
Opisné stupňování 175
Rozšíření 176
STUPŇOVÁNÍ ADVERBIÍ 177
Nepravidelné a opisné stupňování 177
VYJÁDŘENÍ SROVNÁNÍ 178
Pozitiv 178
Komparativ 178
Superlativ 178
Absolutní komparativ a superlativ 179
Modifikace významu komparativu a superlativu 179
SLOVNÍ ZÁSOBA 181
CVIČENÍ 183
ŽIVÁ SLOVA 190
15. LEKCE 191
GRAMATIKA 191
KONJUNKTIV PRÉZENTU 191
Konjunktiv prézentu sloves 1. – 4. konjugace 191
Konjunktiv prézentu slovesa esse 192
Tipy 192
Funkce konjunktivu prézentu ve větě hlavní 193
SLOVNÍ ZÁSOBA 195
CVIČENÍ 197
ŽIVÁ SLOVA 203
16. LEKCE 204
GRAMATIKA 204
KONJUNKTIV IMPERFEKTA 204
Konjunktiv imperfekta sloves 1. – 4. konjugace 204
Konjunktiv imperfekta slovesa esse a složenin 205
Tipy 205
Funkce konjunktivu imperfekta ve větě hlavní 205
SLOVNÍ ZÁSOBA 207
CVIČENÍ 209
ŽIVÁ SLOVA 215
17. LEKCE 216
GRAMATIKA 216
KONJUNKTIV PRÉZENTU A IMPERFEKTA VE VĚTÁCH VEDLEJŠÍCH 216
Věty se spojkami ut a nē 216
Cum historicum 218
Věty podmínkové 218
Tipy 219
SLOVNÍ ZÁSOBA 220
CVIČENÍ 222
ŽIVÁ SLOVA 228
18. LEKCE 229
325
GRAMATIKA 229
ČÍSLOVKY 229
Tvoření číslovek 230
Skloňování číslovek 231
Spojení základních číslovek s počítaným předmětem 232
Rozšíření 233
VAZBA MÍSTNÍCH JMEN 236
Vazby bez předložek 236
Vazby s předložkami 236
SLOVNÍ ZÁSOBA 238
CVIČENÍ 239
ŽIVÁ SLOVA 245
19. LEKCE 247
GRAMATIKA 247
INDIKATIV PERFEKTA AKTIVA 247
Perfektní kmen 247
Perfektum 248
Indikativ perfekta aktiva 248
Rozšíření 249
SLOVNÍ ZÁSOBA 250
CVIČENÍ 251
ŽIVÁ SLOVA 255
20. LEKCE 257
GRAMATIKA 257
INDIKATIV PERFEKTA PASIVA 257
Participium perfekta pasiva 257
Indikativ perfekta pasiva 258
Rozšíření 259
SLOVNÍ ZÁSOBA 260
CVIČENÍ 262
ŽIVÁ SLOVA 267
21. LEKCE 268
GRAMATIKA 268
PARTICIPIUM SPOJITÉ 268
ABLATIV ABSOLUTNÍ 269
Ablativ absolutní s participiem prézentu 269
Ablativ absolutní s participiem perfekta 270
Překlad ablativu absolutního do latiny 271
Začlenění ablativu absolutního do souvětí 272
Rozšíření 272
SLOVNÍ ZÁSOBA 273
CVIČENÍ 275
ŽIVÁ SLOVA 280
22. LEKCE 282
326
GRAMATIKA 282
INDIKATIV PLUSQUAMPERFEKTA 282
Časování 282
INDIKATIV FUTURA II 283
Časování 283
Tipy 284
POUŽITÍ INDIKATIVU PLUSQUAMPERFEKTA A FUTURA II 284
Příklady jednotlivých typů vět 284
Indikativní souslednost časů 285
SLOVNÍ ZÁSOBA 287
CVIČENÍ 289
ŽIVÁ SLOVA 295
23. LEKCE 296
GRAMATIKA 296
PARTICIPIUM FUTURA AKTIVA 296
Význam a překlad participia futura aktiva 296
Užití participia futura aktiva 297
Opisné časování činné 297
SUPINUM 297
Rozšíření: supinum II 298
Tipy 298
GENITIV SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ 299
SLOVNÍ ZÁSOBA 300
CVIČENÍ 301
ŽIVÁ SLOVA 305
24. LEKCE 306
GRAMATIKA 306
INFINITIVY PERFEKTA A FUTURA 306
Infinitiv perfekta aktiva a pasiva 306
Infinitiv futura aktiva a pasiva 307
Přehled infinitivů 308
Infinitivy ve vazbě akuzativu s infinitivem 309
SLOVNÍ ZÁSOBA 311
CVIČENÍ 313
ŽIVÁ SLOVA 318
POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA 319
OBSAH 320