První kniha Mojžíšova. Kapitola 3
9 A Hospodin, Bůh, zavolal člověka a řekl mu: „Kde jsi?"
10 Řekl: „Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas, lekl jsem se, že jsem nahý, a schoval jsem se!"
11 A on řekl: „Kdopak ti řekl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, jejž jsem ti přikázal, abys z něj nejedl?"
12 Člověk řekl: „Z toho stromu mi dala žena, kterou's mi dal, aby byla se mnou, tak jsem jedl."
13 Hospodin, Bůh, řekl té ženě: „Proč jsi to udělala?"
14 Žena řekla: „Ten had mne svedl, tak jsem jedla."
15 A Hospodin, Bůh, řekl hadu: „Žes toto učinil, budiž kletbou všemu dobytku a všem polním zvířatům, po svém břiše se budeš plazit a po všechny dny svého života budeš žrát prach! A mezi tebou a ženou a mezi tvým semenem a jejím semenem jsem založil zášť, ono ti rozdrtí hlavu a ty je uštkneš do paty!"
16 A ženě řekl: „Rozmnožím tvou bolest a tvé těhotenství, s bolestí budeš rodit děti, avšak touha po muži tě neopustí a on tě bude ovládat!"
17 A člověku řekl: „Protože jsi uposlechl hlasu své družky a jedl jsi ze stromu, který jsem ti přikázal, abys z něho nejedl, je kvůli tobě prokleta půda: budeš z ní jídat po všechny dny svého života se starostí.
18 Bude ti plodit bodláčí a trní a budeš jíst polní osení!
19 V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se neobrátíš v prach, protože z něj jsi byl vzat, prach jsi a v prach se obrátíš!"
20 A jelikož se stala matkou každého živého, pojmenoval Adam, člověk, svou družku Chava.
21 A Hospodin, Bůh, udělal člověku a jeho družce košile z kůže a oděl je.
6
io jffflVQ "upři: na$$ f? "t^ot^t^k otí^lTřn
-big ^i? ?piro igis fJSTpq nr« tíripa ?ft i2 hej? nnn: -íBta'nBten crwi TDtfi :rfea$ mn
• t tj—t     jv "i        t   • |t        att|t v     * t : |t t
: testi tfnan nšfan TařťAiirípa n^rna i4 nrw Tna   rrôľj? *s rorr?k ■ DWpKnfrp. id**"!
t — .< t t   j*   *t  j* t t ~        v ^        *.*:.▼. v
TPRvE jpnr^j? ni&n rvn tepi nónan-tezp ísnatorasora rvtiwna^o :tti wte tejto
t • it i j-    ): r*    . • t    jt ••:     iiv     >" :    t v.
íenaiK nm tók ntš&rrSa     d rawľ
v. ;~     <t ; —      ~ t      jt • |t       v . T T
^np^ip ^K^sflo^a lán lí3'^
nňrntf ■•a -tón crw^    d n3"^iy.wrn
t  : - t.    j" -t       Jtt;       , ^ ■>" •   • .*
na§3*r^iaäi;a ^ipíEp. nD"«n rnng lagD te«n i8 afe^rna ntew ^rppi?n TiTTi.fip;. tífjn ba
so kw taitľn -©jr^n nná "©ma nnpbnsDD^a
>tI: —      i t   « t   v:    t-   jt t   r  t : i^t-.   nv /•
:rrte dk nrpn kti \a rnn inspss Djf dtkti
*\       ■< : t     » :   • :        stt; v!       t  : —
První kniha Mojžíšova. Kapitola 3-4
[Čtvrtý volaný) 22 Hospodin, Bůh, pak řekl: „Hleďme člověka! Chtěl být jako jeden z nás, aby poznal dobro a zlo! Nyní jen aby nevztáhl ruku a nevzal též ze stromu života a nejedl a nežil navěky!"
23 A Hospodin, Bůh, dal člověka vyvést ze zahrady Eden, aby obdělával půdu, odkud byl vzat.
24 A když toho člověka vyhnal, ke střežení cesty stromu života usídlil východně od zahrady Eden ty cheruby a žár převracejícího se meče.
4,1 A poznav Adam svou ženu Chavu, otěhotněla a porodila Kaina, řkouc: „Získala jsem muže s Hospodinem!"
2 A ještě porodila jeho bratra, Hevela, a Hevel byl pastýřem stáda a Kain byl zemědělcem.
3 Koncem dní pak Kain přinesl z plodů půdy moučnou oběť Hospodinu.
4 A též Hevel, také on přinesl z prvorozených svého stáda a z jejich tuku, a Hospodin přihlédl k Hevelovi a k jeho oběti.
5 Ke Kainovi a jeho oběti však nepřihlédl, což Kaina velice rozpálilo a poklesly mu tváře.
6 Hospodin řekl Kainovi: „Proč tě to rozpálilo a proč ti poklesly tváře?
7 Není povznášející jednat dobře? Nebudeš-li jednat dobře, u vchodu číhá hřích a touží po tobě, ovládneš ho?"
8 Kain však řekl svému bratru Hevelovi, a když byli na poli, zvedl se Kain k Hevelovi, svému bratru, a zabil ho.
9 A Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Hevel?", a on řekl: „Nevěděl jsem, že strážcem svého bratra jsem já!"
10 A on řekl: „Cos to udělal? Krev tvého bratra ke mně volá ze země!
11 Nyní jsi proklet zemí, již jsi přinutil otevřít ústa, aby vzala krev tvého bratra z tvé ruky!
12 Budeš-li zemi obdělávat, nepřidá ti již svou sílu a staneš se na zemi běžencem!"
13 A Kain řekl: „Má vina je těžší, než mohu unést!
7
22 njnV     int® n;n brv$n jn mifylfflPV
23 -n» hjyb hctp      nin^nnW^i: d$h rn
2 ppi njri^g^rri^jrnK v>nifn£ rrob *]tíni e niiT -etfi': ns Ab*i íkq rp1? T&nytf *ó inn;p
vt :   v * -    itt   v : -r     : IM~:     .< ^    v T.*
in^^'n^S«iY2in«^n nns|? d^n jódni nŇtp s notnáv>rw byrhx rp "ien"*1 ♦ tr^w nnw
jt   : r    • :r* a- t   vjv     v )-K- v  •»-    i     t  . .vt
9 -bx nim TOřřitvi rn-rnníí barfitfívwirrtto 3 :*3» tik iD'tľn wt    TDřritppK ?3n pD
I
První kniha Mojžíšova. Kapitola 4-5
14 Vyhnal jsi mne dnes z půdy a před tvou tváří se budu skrývat, ale jsa na zemi běžencem, může mě zabít každý, kdo mne najde!"
15 Hospodin řekl: „Proto budiž zabití Kaina sedminásobné pomstěno!", a stanovil mu znamení, aby ho nezabil, kdo by ho našel.
16 Načež Kain vyšel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nod východně od Edenu.
17 A když Kain poznal svou ženu a otěhotněla, porodila Chanocha, a on vybudoval město a dal mu jméno Chánoch jako svému synovi.
18 Chanochovi se narodil Irád a Irád zplodil Mechijaela a Mechijael zplodil Metušaela a Metušael zplodil Lemecha. (Pátý volaný) 19 A Lemech si vzal dvě ženy, jméno jedné bylo Ada a jméno druhé Cila.
20 Ada porodila Javala, ten byl předkem všech kočovníků se stany a stádem.
21 A jméno jeho bratra bylo Juval, ten byl předkem všech hráčů na loutnu a na píšťalu.
22 Ale i Cila porodila, Tubal-Kaina, jenž ostřil všechno náčiní kované z mědi a ze železa, a Tubal-Kainovou sestrou byla Naama.
23 A Lemech pravil Adě a Cile, svým manželkám: „Slyšte můj hlas, ženy Lemechovy, můj výrok vyslechněte! Zabil jsem muže pro svou ránu a dítě pro svou modřinu.
24 Má-li však být sedmkrát pomstěn Kain, pak Lemech sedmasedmdesátkrát!"
25 A Adam znovu poznal svou ženu a porodila syna a pojmenovala ho Šet, neboť „mi Bůh vložil jiné sémě za Hevela, jehož zabil Kain".
26 A také Šetovi byl zplozen syn a dal mu jméno Enoš, tehdy se začalo s vyvoláváním Hospodinova jména.
[Šestý volaný) 5,1 Toto je kniha Adamova potomstva. 2 V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej s Boží podobou, muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den jejich stvoření je pojmenoval Adam.
n i nwo
i6 nirp vnp j>9 pj?j*$:>,: ^ttpbz Hjirntpo rrtr* n Tep ínfarnK Tyjno.: Il£n21P ^VÍW
I rŔii: a^ins -rtpteijSFÓj r^nv,   ^ rm ng)
25 n# io^n^ín^píp ibpi iňt$fcrna Tip dik jrn
26 nefci: toIítto    nnmrw jttt hvbx "b~nv *p
*i ří-13 Di;3 dik rľ6ln 1QD ht .w d :rrtrr. d#3 2 Díro n3pii"pi:iii« ntoy crrfrH wdisd^í éjtJ/B
at t;   v.t|":   ^tt    1  .       T v:     ■< : •    ^tt ví
síti :d«i3n d?»3 dík dbeJtk trmorjK T333.
j-:-     it :it •     i :     t t     t :     v   <t|:—   t     i vjt;
8
8
První kniha Mojžíšova. Kapitola 5
3 Adam žil sto třicet let, když se svou podobou jako svou pečeť zplodil [syna] a pojmenoval ho Šet.
4 Po narození Šeta bylo dnů Adama ještě osm set let a plodil syny a dcery.
5 A všech dnů Adama, kdy žil, bylo devět set třicet let, načež zemřel.
6 Šet žil sto pět let a zplodil Enoše.
7 Po narození Enoše žil Šet osm set sedm let a plodil syny a dcery.
8 Všech dnů Šetových bylo devět set dvanáct let a zemřel.
9 Enoš žil devadesát let a zplodil Kénana.
10 Po narození Kénana žil Enoš osm set patnáct let a plodil syny a dcery.
11 Všech dnů Enošových bylo devět set pět let a zemřel.
12 Kénan žil sedmdesát let a zplodil Mahalalela.
13 Po narození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a plodil syny a dcery.
14 Všech Kénanových dnů bylo devět set deset let a zemřel.
15 Mahalalel žil šedesát pět let a zplodil Jereda.
16 Po narození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a plodil syny a dcery.
17 Všech dnů Mahalelových bylo osm set devadesát pět let a zemřel.
18 Jered žil sto šedesát dva let a zplodil Chanocha.
19 Po narození Chanocha žil Jered osm set let a plodil syny a dcery.
n nwo
*np»i i&^a iniEna -ibn nitf ringu mfrv dík
—    ••        tt <••:   t    :r~      it     c* t ,v 'at t     v. ••
•:|- i t-   att c        : tt "      *" „•
Tfíéř^m :tľi3*rn*í i^ľn ratf j-inei o^tľ eton nib
*• • ži— i v* v      .v  w —   at t j~, ; v* t ér*   t ••
ratf ni«D njQtľi o^tľ patf ss*iÍN-n« iT^ln nrw snitf rrtoj; dw ntb-^aVrn :rto oraa "frft
t t     ••; •{     <*• :      ••    •• :    t     s r |t      v t   v y-
9 d^a>n jľts** ypi   d    : riDsi raty nixo ytpn-i
. *j- : •      v    ■<* :i— l t- at t       ». ••   j— :
|t I-    v   j •   i   •—:r-        v: j- :-   Ifrv   v v- att
: rto 093 "6ľi ra# ni«D n3DE*irútf mfry tfan
i t V t       V >"   att     ,     v •" :      . t t M!  Tf     < "S
nrusľ nisra ytfro critf tfon itflJK im
at t v. ••    s~~ :       • t     j*- t        v: J":    t :r—
r": —:f,      v   v v, - at t "J-T    |vt I •• v T t—
-<v   : ,  t t     7- t :-   ••:—-j-    v   j ■   i   '—.Hr v~
m*#y íŕp -to^a w :rto d-»33 "6tn ru# niao 15 ^ifep V?- D
••: -—:i- j* :_      vit . v    v*" *'t   . j" ' •       t t
natf niNp nJDKň nk> d^sľ tttw tr^frf "nna
at t        v. 17 .:       t t      j-     :       "V   v    j •   i •—:t-
\: • :       t   ••: - —i- j" :   t    : i—      i t        t   v.> -
18 d w Tŕm d  :    nstf ni«D niDtsfl n:tf
*$**■ ;       w    " ir" i t—  att ^        A*    S TT
19 *TiN tHti : lijn-m i^'i rotí r\nm nxrcr&ifi tntľtf D^a "ibi"! n:ts> ntartiotf "HtirrnKiTHi
v t     v ^ - at t v"    j-;    :     I V    J i
První kniha Mojžíšova. Kapitola 5-6
20 Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dva let a zemřel.
21 Chánoch žil šedesát pět let a zplodil Metušelacha.
22 Po tři sta let od narození Metušelacha se Chánoch procházel s Bohem a plodil syny a dcery.
23 A všech dnů Chanochových bylo tři sta šedesát pět let.
24 A Chánoch se procházel s Bohem a najednou ho nebylo, protože si ho vzal Bůh.
[Sedmý volaný) 25 Metušelach žil sto osmdesát sedm let a zplodil Lemecha.
26 Po narození Lemecha žil Metušelach sedm set osmdesát dva let a plodil syny a dcery.
27 Všech dnů Metušelachových bylo devět set šedesát devět let a zemřel.
28 Lemech žil sto osmdesát dva let a zplodil syna.
29 A říkaje: „Kéž by nám tento přinesl útěchu z našeho díla a z naší dřiny na půdě, již Hospodin proklel!", pojmenoval ho Noach.
30 Po narození Noacha žil Lemech pět set devadesát pět let a plodil syny a dcery.
31 A všech dnů Lemechových bylo sedm set sedmdesát sedm let a zemřel.
32 Když bylo Noachovi pět set let, zplodil Noach Šema, Cháma a Jefeta.
6,1 Lidstvo se začalo rozmáhat po zemi a rodily se jim dcery.
2 A vidouce synové těch soudců, že jsou lidské dcery dobré, brali ženy každému, koho si vybrali.
3 Tu Hospodin řekl: „Můj duch se v člověku, protože je také
10
so rutf rte ytsfrfl rvtfnwvft ar& Trrpr^i «ľ£! 2i    ratf GPBteh fcton Tilin rm    d    : rm
23 rm trtói d*o ibft natf rto n^nDTW
v i— Ir       v t     v •* ~ .ATT,        k • •        "   , '
:n»0 rto tfbtf. nátf cig^ieton itn "•pr?? sbiyptä y2# ni&np rn .w d   J typu
27 b>##i ytfg n^np pr^l^i: nw wz2
28 Dpnaf Wjth d  í rto*i ruz> niNQ pgftyi nátf
29 n: wrw *arn ♦ P "i^"1 n^ n^ nt? q^W
- v. » :      v   st!.:--   li"   v \~ >ATT    J  •     VTT „0
so tfgn ďrnří iT^inWw ^rŕro :rjjT] rrn$ -p* siím :ni33i craa "6^ ra# nxq tfonink? □Té'*?!
att v " : t t . • • .   • •
natfniíratfon-p Hrm   d triľ^i
10
První kniha Mojžíšova. Kapitola 6
tělem, nebude rozhodovat navěky, a jeho dnů bude sto dva cet let!"
4 Za oněch dnů, kdy synové soudců přicházeli k dcerám člověka a ony jim rodily, a také potom, byli na zemi obři, to jsou oni bohatýři, muži slavného jména.
[Maftir) 5 A Hospodin viděl, že se na zemi rozmohla lidská špatnost a zlo je sklonem myšlenek lidského srdce po celý den.
6 A Hospodin litoval, že udělal člověka na zemi, a rmoutil se kvůli jeho srdci.
7 Hospodin řekl: „Poněvadž jsem litoval, že jsem je udělal, setřu člověka, kterého jsem stvořil, od člověka po dobytek, po plazy a po nebeské ptactvo, s povrchu země!"
8 Noach však nalezl milost v Hospodinových očích. Paršat Noach
{První volaný) 9 Toto je Noachovo potomstvo: Noach byl spravedlivý muž, ve svých pokoleních bez vady, s Bohem se procházel Noach.
10 A Noach zplodil tři syny, Šema, Cháma a Jefeta.
11 Země však byla před tváří Boží zkažena, země se naplnila bezprávím.
12 A Bůh viděl tu zemi, že byla úplně zkažena, jelikož každé tělo na zemi porušilo svou cestu.
13 Bůh řekl Noachovi: „Dostavil se přede mne konec všeho tělesného. Jejich bezpráví naplnilo zemi, takže je zničím i s tou zemí!
14 Udělej si schránu ze sosnového dřeva, udělej tu schránu s komorami a vysmol ji smolou zevnitř a zvenčí!
15 Uděláš ji takto: Tři sta loktů bude délka té schrány, padesát loktů její šíře a třicet loktů její výška.
16 Udělej schráně světlík, na výšku lokte ji shora zastřeš a ze strany umísti do schrány dveře, udělej ji se spodním, druhým a třetím [podlažím].
na t rwira 4píb m d^Dan :natf d^'ot nwj w Fnnfra
i    vtt    jt •   •   I-    ■     itt^ VI *v:      "»t"      ,tt    j t :    at t
.toto      D      IĽWn ^BfoK
5 rtaaWrŕtoi y*a D"wn njn nai-o nim vrm 6Dwnn n'íľins nim Dns^opnrte pnpnis^
v.tt|t v "y     ľ       t     ;       vjt— i   _        t         >•   1 ~
7 D"wrm« nriDN nim -la***) ajffitfHHS?
^—       t        ; *" t t t* t   t—:|t   j"; tt •/ •
snäS :DTPtew ^ tou *g meťj níjHSl'ffOľ?.
s        :nim ^23 in nud 9-n« nvna mn onjn P^nu tŕN n: ni rrfan n^t 3
at        it     vtt t   i * JI i
lODKřnM ffas ntfte n'a -fcľi rrfranrvi dtpwi n h^niD^n^n ]gb yngn nntsrn: ngpnifl dtitw 12-^3 nnntfa nam pan-nacŕn^ arn :Dpn p«n
ľ     t at : •   j" • : ) vvtt      v    »•   v: rr t ' vtt
wtdjPi   d :vTKTT^jil3Trr^njOT3rwj?fn Don pxn ntÓD-,3 "itó lo'lfrarte ľP lift ov6n
v.t t )   v't t      jt i  |t      •    "t f      jt       t t       t   | l<"~     : VI
14^ironnfrj?: ynNrrnN orvn^o ^moma^ľp pino-i n^3a nrfo msoi rann-m n#j;n crap nea
]   v. •     v— •    'r   jt := it : at •• —     v   jv —.1     v 1 •.•
wtin náx niřto     nm nfewn "i^n nti fis'33
I v <   i "      j        s :      at    . v.v —a-   A1  :   v.     .•• i
i6inrts:nnDipns»D^b^n3rnna^D^nn3JOT
- j     itt h   »t-    ■>•    :     t^: t   t -   <^   ~i t
nsnn nnoi nbyô'pD napi? nDN-Vnin? nfrrn
vt "—    —/•;     t j   ä •    tjv" ;     t      v:   t        jv .1
II
11
První kniha Mojžíšova. Kapitola 6-7
17 A já, já to jsem, kdo na zemi přivádí potopu vod, abych pod nebesy zničil každé tělo, v němž je dech života, všech no na zemi zahyne!
18 S tebou jsem však uzavřel smlouvu a ty, tví synové, tvá žena a ženy tvých synů přijdete do té schrány.
19 A ze všeho živého, ze všeho tělesného, aby s tebou přežili, přivedeš vždycky dva, samce a samici.
20 Po dvou z každého druhu ptactva, z každého druhu dobytka, z každého druhu pozemských plazů, dva z každého druhu, aby přežili, přijdou k tobě.
21 A vezmi si ze vší potravy, již lze požívat, a shromáždi ji k sobě za pokrm sobě a jim!"
22 A Noach to učinil, učinil tak, jak mu Bůh přikázal.
{Druhý volaný) 7,1 Hospodin řekl Noachovi: „Jelikož jsem tě v tomto pokolení shledal spravedlivým, přijdete ty a celá tvá rodina do té schrány.
2 Ze všeho ryzího dobytka vezmi sedm a sedm, druha a jeho družku, a z dobytka, který není ryzí, dva, druha a jeho družku.
3 A stejně z nebeského ptactva, sedm a sedm, samce a samici, aby sémě přežilo na povrchu celé země.
4 Neboť ještě sedm dnů a budu na zemi čtyřicet dní a čtyřicet nocí lít a setřu z celého povrchu půdy veškeré tvorstvo, které jsem udělal."
5 A Noach učinil vše, co mu Hospodin přikázal.
6 Když nastala potopa na zemi, bylo Noachovi šest set let.
7 A Noach a s ním jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů přišli před vodami potopy do té schrány.
8 A zvířata z ryzího dobytka a z dobytka, který není ryzí, z ptactva a ze všeho, co se plazí po zemi.
12
n: 11 nwo n *an    : n&yn Ľruhtä D"3tf osnnn cfóm ítoq
• ; •   • -:r- t iv <■••:.  *"• l    *\' : ~     a- t    jt^- :
iBto n&3^>3 nne6 vnwrtoffo ^aarmw kod
v —.    t t    t    j- - : J v t t •-    j--. v y"
i8^riopni:^:^TN2ntľ'i<^3DwnnnnDD^nnni2 ?inEtoi spm nr*í rannou woi ^im thst*
19 tfamten □,:iľ^2-^^nn-b3D-i:inN,ni:D-,iľ:;i
j'  r     i   •      -s-;      t t       t t   - t       t   •        i |t •    kvt   i" ;
20 irvub řftynp: f rr roj^ji idj ^n* rtjnn^ n^nn-^
•s- :     a" • í     vt t-:it     v /v   » •    t • :      t •• : -  I • jv —.  t —i-    t •   ):    J- jt - :     i-:r:   I w ••    y t ;* • i - a it : t :   kv t :»} 5 -t t : i ,■,•„• •• vt t - it :   •• ti-
Jnr^3rt&nln^tbn*i:n^^ g mís "»íb^ p^s wi íifiřrs rann-V* in^Di
y—  v- t ;   I    y—      • »• t *i ;  i    •     at •• ~       t M í F      t ;
2nj?2tf njQtf řiVripn iTTíwn&TaniEgo :rwn
3 nyn^rap.ínsTn^^n^D^DTDsti ^31505»
4 TDpŕ2jí<ný2^-iií d "p^s JTHJppp -^"rwTrnDi n^b a^nw crftrrenK pirr^i;
t       v    *   * t       t;at      "v t      : ^'7       |   v t t -
5 -to ^33 n': s^:npiN:n 55 b|©T^Tg^E^ e to nVi bi3©m rutf nto tftŕp nii :nm\vn$
•k—        tt J J    at t l" |t    :* •
inN vaa-tfyi taBtei váb? rti tóři :pwrb2
v •    "tt . i" T      s :   • :     t t    ~ j t-    I  v|t t
sni^n^inníníä^
12
První kniha Mojžíšova. Kapitola 7
9 Dvojice přicházely k Noachovi do schrány, samec se samicí, jak to Noachovi přikázal Bůh.
10 A když uplynulo sedm dní, nastala potopa vod na zemi.
11 Šestistého roku Noachova života, sedmnáctého dne druhého měsíce, tohoto dne se provalily prameny velké propasti a byly otevřeny průduchy nebes.
12 Déšť na zemi trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
13 Noach a Noachovi synové Šem, Cham a Jefet, jeho žena a tři ženy jeho synů s nimi přišli téhož dne do té schrány.
14 Oni a všechna zvěř po svých druzích a všechen dobytek po svých druzích a všichni plazi plazící se po zemi po svých druzích a také všechno ptactvo po svých druzích, všichni ptáci, každé křídlo.
15 Ze všeho tělesného, v čem je dech života, přišly do schrány k Noachovi dvojice.
16 Ti příchozí, jak mu Bůh přikázal, přicházeli samec se samicí z každého tělesného druhu, a pak za ním Hospodin zavřel.
[Třetí volaný) 17 Potopa na zemi trvala čtyřicet dnů, a jak vody přibývalo, vyzvedla tu schránu a schrána se zvedla nad zemi.
18 A vody se rozmohly, a když jich přibylo ještě víc, dala se schrána do pohybu po povrchu vod.
19 A vody se rozmáhaly stále víc a víc, až byly zakryty všechny vysoké hory pod širými nebesy.
20 O patnáct loktů nad ně se vody rozmohly a hory byly zakryty.
21 Zahynulo vše tělesné, co z ptactva a z dobytka a ze zvě ře a ze všeho hmyzu hemžícího se po zemi leze po zemi, a všichni lidé.
22 Ze všech na souši všichni s dechem ducha života ve svém chřípí zemřeli.
23 Všechno tvorstvo na povrchu země od lidí po dobytek,
13
na t nwo
jv   "i at|"T    jti   vt •• -     v    J     v : •
io -^m béBrrpí ffpri ryw1? wy.ilym Q->7p% íi^Vjna rta^rft hotf rfo&rtíp nj#a hirj^a. 1^32. nin ofa tfin^ d^nj^jm^?
12 v-ijróy otf srvm nnnsacro^n risnainšiDirm
i vrt t .   -    VW~ /* !"       it : '     v* t j   : •!  . t j •
13 -QEfcró ítann oťn m^vrbh&ygw^ nyř&
r* : ~    jt   v~    < ~    v v:    t:rr     vt .   . j t .
14 -Vainrpb hongri^ai nroÍ> n/nn-bai.nantnann
■?a mí o"? ^rr^ai      H^á&PT1 ^0
15 ^aobritf [ní nanrňw rta-^N naa^a "rt^S isnfeo^aonapí^TDikapnto^nnnianitf^^an
t t    t •   <t1":    tt    • t — :     r — i- '    ^    v.   TT; j
17 ^3Dn winiDnin^la^ J
18 y^rbz f*jp ^T- d^li     : Hft ^29 D!£
19 ^jnao Tko    cTiBPji f DfpTJ ^^Jinainn -^rn : rnnntfNoriaan bnrVóa éa^n«n
20 :onnn loa^ ran naa r6yb?o pidk nifrj; &fc?n
21 rmy\ nonssi ntys Y~wrr?v frchnnfr a*?a vi^l
t-j- t •• : _        i    <t   I    v" -     j"     |t       jt t t
22n0í *q7TKn Va\]nHn-^_^n ^igrr^aa/i 23nĎ*í:vion3ins-iistefentsta d^tirjnrretf}
— •— |"      vt t|t v     'v     •       *   "        t   " : i .
hans-iy dtw? nónxn ^B^j;jT^Dw:n-?a™
t •• : <t t 1     t t-:it j": jv- •     u«     ~ •
První kniha Mojžíšova. Kapitola 7-8
po plazy a nebeské letce bylo setřeno, byli setřeni ze země a zůstali pouze Noach a kdo s ním byli ve schráně.
24 A vody se rozmáhaly na zemi po dalších sto padesát dnů.
8,1 Tehdy Bůh vzpomenul Noacha a všechnu tu zvěř a všechen ten dobytek s ním ve schráně a Bůh přehnal po zemi vítr a vody začaly ustupovat.
2 Prameny propasti a průduchy nebes se uzavřely a déšť z nebes ustal.
3 A vody se postupně vracely ze země a koncem sto padesáti dnů začaly ubývat.
4 A sedmého měsíce, sedmnáctého dne toho měsíce spočinula schrána na pohoří Ararat.
5 Vody postupně odcházely a ztrácely se až do desátého měsíce, a prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.
6 Po čtyřiceti dnech otevřel Noach okno schrány, které udělal.
7 Vypustil havrana, ten však jen vylétal, poněvadž .vody ještě nevyschly, vylétal a hned se vracel.
8 Aby viděl, zda se povrchu země odlehčilo od vod, vypustil holubici.
9 Jelikož však byla na povrchu celé země voda, nenacházela holubice, kde by spočinula nožkou, a vrátila se k němu do schrány, on vztáhl ruku, chytil ji a vzal ji k sobě do schrány.
10 Počkal ještě dalších sedm dní a vypustil holubici ze schrány znovu.
11 A když se stmívalo, holubice k němu přilétla a vida, měla v zobáčku utržený olivový list, takže Noach poznal, že se zemi odlehčilo od vod.
12 Počkal dalších sedm dní, a když vypustil holubici tentokrát, již se k němu znovu nevrátila.
13 A šestistého prvního roku, prvního dne prvního měsíce
14
m n nwn
"t^-OOTP in^lTOfn ^PpAjto^TW 24 nynň pKn-^DW r\2£i :ran3 irw Ttfwrj} ni-n*o nřirrSs nw rjrna dt6k wiidíim
"J       t— i"™ t        <*" • V V* * • •        i       * ( •
"by, nn dt6$ idjh ran? in* 10. nän?n-?3 * rum taťniayi Dnston'nspo Dian nprnaiBh
-<t~" t í **   ' ~I        I •      • y
nn by vHnb oi1 ilwTuzaafa Ť2^n íľ'ins nagrj 6"nftwn tf-inn -iy "iióm Tiibn r«n róni rarna
:n]ľi? Tjgfc na^rj ]i^rrn« rji nnspi u\ u%y$
u^i? N'-jni injjíŕrp njPn-nK rife ^innn*$ i2Q^n«:d^;njňiľ Hy ^_:^n by® Qijsp Eren i;nn tŕin1? -írwa'jitfsqg ni&D-tľ'tsh
I