Základní charakteristiky americké religiozity DSC_0032.jpg DSC_0122.jpg DSC_0101.jpg E pluribus unum – diversita vs. pluralita images.jpg E pluribus unum – hledání identity e_pluribus.jpg ¤Téma jednoty a mnohosti je jedním z klíčových témat americké politiky a americké kultury, a to včetně náboženství images.jpg E pluribus unum – hledání identity ¤[Americké náboženství] je zvěřinec [složený] z mnoha náboženských zvířat, které jsou občas naprosto odlišnými druhy a občas jistými hybridy. Každý z nich je svým způsobem výjimečným náboženstvím, ale zároveň každý z nich obsahuje významný díl “obyčejného” náboženství vycházejícího z kulturních kořenů, z nichž daný systém pochází. ¤ ¤Albanese, Catherine, L., America Religions and Religion, Belmont: Thomson. Wadsworth 20074, p. 11 images.jpg E pluribus unum – hledání identity ¤Podle Hutchinsona je třeba náboženskou situaci, která byla typická v podstatě až do poloviny 20. století, chápat spíše jako výraz náboženské diverzity než náboženského pluralismu ¤Zajímavé stanovisko k otázce vztahu mezi jedinečností a mnohostí v americkém náboženství poskytl ve své práci Religious Pluralism in America (2003) William R. Hutchinson Hutchinson.jpg images.jpg E pluribus unum – hledání identity ¤Náboženská diverzita znamená vzájemnou ko-existenci relativně velkého množství náboženských skupin, které jsou si “ideově” relativně blízké, a která je zároveň spojena s dominancí jednoho náboženského proudu ¤V tomto kontextu je třeba chápat jako dominantní proud kalvinismus (ještě na počátku 19. století se 95 % všech náboženských skupin hlásilo k protestantismu) images.jpg E pluribus unum – hledání identity ¤Hutchinson rovněž poukazuje na to, že zdrojem případných střetů nebyly až tak teologické rozdíly (a to ani v případě katolíků), ale spíše obavy vyplývající z kulturních, případně sociálních rozdílů, případně rozdílné systémy hodnot a akceptovaného chování ¤Díky tomu byly všechny skupiny vystaveny silné “kulturní asimilaci”, která vedla k přijetí jistého souboru společných rysů tvořících “identitu americké religiozity” images.jpg E pluribus unum – hledání identity images.jpg Základní rysy americké religiozity images2.jpg Základní rysy americké religiozity ¤Svoboda (od) náboženství ¤Oddělení státu a náboženství ¤Voluntarismus ¤Kongregacionalismus ¤Populismus ¤Aktivismus ¤Pragmatismus ¤Organizační inovativnost ¤(podle Clarka W. Roofa) ¤ images2.jpg Svoboda (od) náboženství ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ images2.jpg Svoboda (od) náboženství ¤Typickým historickým příkladem této tendence je vznik státu Rhode Island (1636), který vznikl jako důsledek snahy o naplnění maximální náboženské svobody ¤ Hutchinson_Anne.jpg RW.jpg images2.jpg Svoboda (od) náboženství ¤Tendence k individualizaci DSC_0009.JPG ¤Tendence k “deinstitucionalizaci” DSC_0024.JPG images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤Od počátku je v americkém prostředí typická nedůvěra v instituci státní církve ¤Jde o důsledek zkušenosti „prvních“ osadníků, kteří odcházejí na území amerických kolonií z důvodů náboženského pronásledování. Jde o specifickou zkušenost náboženského disentu ¤To ale neznamená, že některé náboženské proudy nebyly (nejsou) preferované a jiné naopak utlačované ¤ images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤Nejvýraznějším projevem této charakteristiky je 1. dodatek americké ústavy: ¤ “Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého nábožeství” 1_dodatek.jpg images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤Výše uvedené ale neznamená, že náboženství je v USA “drženo” mimo veřejný prostor ¤Jde spíše o institucionální vymezení hranic ¤Ve veřejném prostoru naopak hraje náboženství významnou, která bývá mnohdy používána jako příklad zpochybňování tzv. sekularizační teze (Berger, Casanova, Davie) images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤Projevy veřejného významu náboženství jsou různé: ¤ ¤ In_god_we_trust_2.jpeg In_god_we_trust_3.jpg Religion_and_state.jpg images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤Veřejná role náboženství se projevuje i sakrálním prostoru – věčné světlo v konzervativní synagoze, Atlanta (GA) DSC_0031.JPG ¤Nezbytnou součástí většiny amerických svatostánků je americká vlajka – katolický kostel, Goleta (CA) DSC_0061.JPG images2.jpg Oddělení státu a náboženství ¤To platí i o svatostáncích, na nichž bychom americkou vlajku očekávali jen sotva – Muslimské centrum, Los Angeles (CA) DSC_0084.JPG ¤Do veřejného prostoru vstupují i skupiny, které jsou jinde většinou “skryté” – Zednářský templ, Hollywood (CA) DSC_0051.JPG images2.jpg Voluntarismus ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ images2.jpg Voluntarismus ¤ Každé náboženství je podporováno svými členy a nikoli státem. ¤ Podpora činnosti náboženských skupin je také dána aktem svobodné vůle ¤ images2.jpg Voluntarismus ¤Voluntarismus má za následek schopnost velké akumulace prostředků a energie – Administrativní ústředí LDS, Salt Lake City (UT) DSC_0033.jpg ¤Tento princip akceptují všichni – katedrála Our Lady of the Angels byla kompletně postavená z darů věřícíh, Los Angeles (CA) DSC_0174.JPG images2.jpg Kongregacionalismus ¤ Důraz na „lokální“ založení jednotlivých náboženských skupin ¤ Dokonce i takové denominace jako např. katolická církev respektuje tento fakt ¤ Jde o obdobu principu typického pro celý politický a sociální systém systém USA ¤ Kongregace jsou velmi často etnicky a sociálně podmíněné ¤ images2.jpg Kongregacionalismus ¤ Většina klíčových rozhodnutí týkajících se fungování komunit se odehrává na lokální úrovni ¤ Zodpovědnost (zejména ekonomickou) pak nesou výhradně členové místní komunity – kongregace ¤ Toto loko-centrické založení veřejného života v USA se týká i kontroly ¤ images2.jpg Kongregacionalismus ¤Jde o jeden z důvodů, proč byla v dějinách USA vysoká míra nedůvěry v hierarchicky uspořádané instituce, např. Katolickou církev ¤ ChurchState.jpg Ganges1876.jpg images2.jpg Kongregacionalismus ¤Princip kongregacionalismu vyhovuje i mnoha nekřesťanským skupinám – Gurudvára, Ventura (CA) DSC_0048.JPG ¤Svatostánky hrají obvykle roli i komunitních center – Centrum komunity B’nai B’rith, Santa Barbara (CA) DSC_0085.JPG images2.jpg “Populismus” ¤ Náboženství v USA je předmětem neustálé změny (je „náladové“) ¤ I zde je třeba hledat příčinu v „nastavení“ americké společnosti, která je charakteristická vysokou mírou otevřenosti, flexibilty a tendenci k synkretizaci ¤ ¤ images2.jpg “Populismus” ¤Tato “náladovost” a proměnlivost americké společnosti je úzce spojená s jejími dalšími rysy, především s pragmatismem a organizační inovativností ¤Jedním z typických rysů či dopadů této charakteristiky je snaha co možná nejvíce reagovat na potřeby společnosti/komunity images2.jpg “Populismus” ¤Dalším z projevů “populismu” americké religiozity je tendence k masifikaci a “zábavnému” náboženství ¤Nejde přitom jen o soudobé tendence (viz např. D. Lyon a jeho koncepce dysneizace náboženství), ale setkáváme se s nimi již od 18. století (viz evangelizace v době Velkého probuzení, fenomén televangelismu apod.) images2.jpg “Populismus” ¤Jedním z projevů “populismu” je snaha o co největší “srozumitelnost” – Kongregace Calvary Chapel, Goleta (CA) ¤ ¤Této tendenci není imunní ani Katolická církev – obchod s devocionáliemi u katedrály v L.A., Los Angeles (CA) DSC_0211.JPG P6280340.jpg images2.jpg “Populismus” ¤Jednou z podob “populismu” je i jistá kýčovitá pompéznost – North Vistor Center LDS, Salt Lake City (UT) DSC_0079.JPG ¤Televangelismus je jedním z nejzajímavějších, ale i nejkotroverznějších projevů americké religiozity – Oral Roberts, jeden z nejznámějších televangelizátorů oral.jpg images2.jpg Aktivismus ¤ Jde o důsledek „vnitrosvětské“ askeze ¤ Dalším významným faktorem, který „způsobuje“ aktivistické založení náboženství v USA je jeho úzké propojení s veřejným životem (viz náboženství a společnost) ¤ images2.jpg Aktivismus ¤Typickým příkladem náboženského aktivismu posledních let bylo hnutí Morální většina (Moral Majority) Falwell.jpeg images2.jpg Aktivismus ¤Asi nejznámnějším projevem náboženského aktivismu v současnosti je hnutí Tea Party images_3.jpg ¤Jeho konsekvence jsou výrazně politické a založené na polarizaci americké společnosti M2X00151_9.jpg images2.jpg Aktivismus ¤Bylo by ale velmi zjednošující se domnívat, že náboženský aktivismus se týká jen konzervativních kruhů – plakát gay kongregace v Hollywoodu (CA) elimx.gif ¤Náboženství a jeho principů se dovolávají různé poltické proudy – protest proti politice George W. Bushe (2007), Washington D.C. images_4.jpg images2.jpg Pragmatismus ¤Američané spojují náboženství s konkrétními cíly a preferují konkrétní přínos náboženských skupin ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ images2.jpg Pragmatismus ¤Jedním z významných projevů pragmatismu americké religiozity je její schopnost pružně reagovat na situaci a tendence k maximalizaci efektivity ¤Díky tomu se i “konzervativní” kongregace snaží efektivně působit na své členy a potencionální konverity prostřednictví “up-to-date” témat a způsobů komunikace images2.jpg Pragmatismus ¤Efektivita se projevuje velmi výrazně v metodách komunikace – pastor Terry Jones s reklamou na kampaň vyzývající pálení Koránu, Florida images.jpg ¤Tématem náboženského života se přirozeně stávají i enviromentální témata images_2.jpg images2.jpg Organizační inovativnost ¤Snaha o co největší mobilizaci věřících a přitahování nových věřící je spojena i se schopností co nejefektivněji využívat vlastní potenciál ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ ¤ images2.jpg Organizační inovativnost ¤V americkém kontextu platí teorie racionální volby, podle níž nabídka výrazně stimuluje poptávku a nikoli naopak ¤ ¤ ¤ images2.jpg Organizační inovativnost ¤Snaha o co největší efektivitu, spolu s aktivismem, vede k tomu, že náboženské skupiny v USA akceptují a svým chováním i výrazně podporují situaci duchovního/náboženského tržiště (C. W. Roof) ¤Podobně jako v teorii niche marketingu platí i v kontextu duchovního tržiště, že to není jen poptávka, co ovlivňuje nabídku, ale že ta je spojena s mnoha specifickými potřebami (prestiž, efektivita, zodpovědnost apod.) images2.jpg Organizační inovativnost ¤ Podle C. W. Roofa náboženské skupiny v USA nejsou v něčím, co pouze reaguje na okolní situaci (politickou, sociální, ekonomickou, kulturní), ale v mnoha ohledech tento kontext vytváří a to včetně potřeb, které se v něm objevují images2.jpg Organizační inovativnost ¤Propojení náboženství a businessu je pro americkou religiozitu poměrně typické – Celebrity Center, Church of Scientology, Los Angeles (CA) DSC00967.JPG ¤Marketingová komunikace a náboženská reklama nikoho nepopouzí images_5.jpg images2.jpg Výběrová bibliografie ¨ Albanese, C., America Religions and Religion, Belmont: Thomson Wadsworth 2007, s. 10 - 15 ¨ Hutchinson, W., Religious Pluralism in America. The Contentious History of a Founding Ideal, New Heaven/London: Yale University Press 2003, s. 30 – 84 ¨ Thavis Thomson I., Culture Wars and Enduring American Dilemmas, Ann Arbor: The University of Michigan Press 2010, s. 1- 55 ¤