Náboženství světa

Milan Fujda Ústav religionistiky FF MU

Hinduismus: Vybájené náboženství

Původ termínu
Geografické označení (z hlediska Persie) Označení populace (z hlediska přicházejících muslimů) Označení náboženství (britská koloniální věda a správa) Oblast povodí Indu
Lidé žijící v povodí Indu → muslimské označení pro domorodé obyvatelstvo od doby vstupu do oblasti sindhu (711-712)

Každý, kdo není muslim, křesťan aj.

Náboženská identita (sebeoznačení)

Intelektuální střední třída (bhadralók) cca od konce 19. století – opozice proti koloniální moci

Původ termínu
●

1881, vládní antropolog Denzil Ibbetson a druhé desetileté sčítání lidu: „Každý domorodec, který nebyl schopen definovat své vyznání, nebo jej označil jménem, jež neodpovídalo některému známému náboženství nebo sektě, byl chápán a zařazen jako hinduista.“
●

Zákon o manželství z roku 1955:

Hinduistické manželství je každé, které není uzavřené v rámci jiného náboženství (islám, křesťanství, judaismus, buddhismus, džinismus, sikhismus?, zoroastrismus).

Pokusy o vymezení hinduismu jako náboženství
Esenciální prvky: Pojetí aktérů

Vymezení hinduisty druhým kongresem Višva hindu parišad (1979): 1. recitace modliteb (súrjapranáma, prárthana) 2. četba Bhagavadgíty 3. uctívání vybraného osobního boha (múrti) 4. užívání posvátné slabiky Óm 5. pěstování tulsí

Hinduismus jako dharma:
●

sanátana dharmaprávo založeno na smrti a ustáleném zvyku (sadáčára, šištáčára, šíla) – rozhodnutí podle rozličných pravidel déšadharma – kuladharma – svadharma – strídharma dharma – pouze kruhy ovlivněné bráhmany

●

●

●

Pokusy o odborné vymezení hinduismu jako náboženství – esenciální prvky
Robert Charles Zaehner:
●

Brahma – dharma – mókša – sansára – karma karma – mája – nirvána – jóga véda – bhakti – půdža – jadžňa – avatára

Mircea Eliade:
●

A co chybí?
●

Judaismus – křesťanství – ilsám → navzájem více společného než náboženství zařazovaná pod hinduismus

Klasifikace indických náboženství (A. Michaels)
Problém s vymezením: doktrína vs rituál, sociální organizace a pravidla čistoty x mnohonásobná příslušnost 1. Bráhmanský sanskrtský hinduismus – rozšířená rodina (kula) a domácí rituál – rituální oběti – odkaz k védám – polyteismus 2. Lidová náboženství: kmenová náboženství, komunitní náboženství (kast, podkast) polyteistické, animistické, lokální, komunitní, orální slovesnost, lokální jazyk, lokální (často nebráhmanští) specialisté, lokální božstva (kuladévatá, grámadévatá), způsob uctívání odlišný od bráhmanského, často považován z bráhmanského hlediska za nečistý

Klasifikace indických náboženství
Ad 2. Lidová a komunitní náboženství a) Zakladatelská náboženství – ne- či anti-bráhmanské, asketické, mnišské komunity, ášramy, laičtí příznivci, kanonická literatura, zakladatel, někdy misijní tendence b) Sektářská náboženství – višnuistická (Šrívaišnava, Páňčarátra,Rámánandí, Nága, Tyágí), šivaistické (Dašanámí, Náthapanthí, Pašupata, Aghórí, Kápálika), šáktická. c) Synkretická zakladatelská náb. - výsledky muslimského (zejména súfijského) vlivu (Kabírpanthí, Sikhismus) a křesťanského působení (moderní hnutí jako Bráhmosamádž aj.) d) Zakladatelská misijní náboženství(guruismy) – moderní zaměřené výrazně na západní publikum

Formy religiozity
Ritualismus (karmamárga) Spiritualismus (intelektuální) – vysvobození (džňánamárga) Devocionalismus – zejména bhaktický (bhaktimárga) Heroismus (vírjamárga)

Indie jako kulturní prostor
–

Hinduismus jako sdílené minimum v kulturní komunikaci → Hinduismus «» Evropeismus Dominance jisté společenské organizace a její legitimizace

–

→ indická náboženství jako výsledek dominance a submise a strategií v poli moci
–

Sanskrtizace (M. N. Srinivas)

– ne-bráhmanská populace přijímá zvyky a předpisy spojené s bráhmanskou-sanskrtskou religiozitou za účelem dosažení vyššího sociálního statusu (funguje obousměrně)

Exkurz
Rámakrišna a Vivékánanda: Náboženství a strategie protikoloniálního odporu

Kolonialismus a indická společnost
●

Společenské transformace
Průmysl a řemeslo – Železnice a zemědělství – Daně a bohatství – Nouveaux riches a městská inteligence
–

●

●

Administrativa, vzdělávání a rozvoj tištěných médií Orientalistický diskurz a sociální a náboženský reformismus

Rámakrišna a Vivékánanda
● ●

Bhakti a únik z koloniální situace Vivékánandův Rámakrišna
– – – –

Od bhakti k niškám karma a sociálnímu aktivismus Od rustikální bengálštiny k sanskrtizované bengálštině, sanskrtu a angličtině Od tantry k védántě Od čakri k vyšším sférám bhadraloku

●

Kolonialismus, modernita, neohinduismus a Západ