Vkus Úvod do uměnovědných studií Malé opakování Kritik je vůči umělci ………. publika. Kritik je ………… publika (vůči publiku). Kritický soud je (vyberte všechny správné): Nezaujatý 2 Nezaujatý Motivovaný Zdůvodněný Obecně platný Subjektivní Založený na emocích Vkus anglicky taste francouzsky goût německy Geschmack zvláštní (ne technická) schopnost souzení Běžné užití pojmu vkus (1) Schopnost vytříbeného estetického hodnocení Osobní preference Pojem vkusu Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality uměleckého díla Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu: porovnání vlastních estetických norem s kvalitami předmětupředmětu Schopnost pedagogické konotace Norma vnímání Normy tvorby Vývoj pojmu počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století zralý muž prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje nezávisle na subjektivních klamech vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a Skotsku Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) – schopnost vnímat pravdu subjektivně v podobě krásyvnímat pravdu subjektivně v podobě krásy Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order, Harmony and Design (1725) – člověk je nadán vnitřním smyslem pro krásu, harmonii a proporci postupná emancipace od vazeb na racionální poznání opouštění analogie s morálními soudy ve prospěch bezprostřednosti a smyslovému vnímání David Hume (1711 – 1776) Vkus – soubor preferencí z části je to vrozená schopnost = CIT lze ho ale kultivovat = ROZUM Utváření vkusu 6 Utváření vkusu Cit – Rozum (soud ) / Vnímatel – Dílo Test času – co bylo shledáno vždy a všude libým Norma – co mají díla, která prošla testem času, společného Immanuel Kant (1724 – 1804) Kritika soudnosti 1790 „vkus je schopnost posuzovat krásno“ formulace teze o „estetické autonomii“ vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobradobra „soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož motiv nemůže být jiný než subjektivní.“ „Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“ Nezainteresované zalíbení estetického soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem, což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v dobrém. Immanuel Kant vkusový soud subjektivní soud s obecnou platností sensus communis meze aplikovatelnosti vkusového soudu FormálnostFormálnost Vázaná krása Vznešeno pozn. role uměleckého genia Hodnocení umění Antika, středověk vs. Moderní umění (až zde pojem vkusu!) Proměna norem vkusuProměna norem vkusu Klasicismus: vznešeno, uměřenost, konvence Romantismus: přirozenost 20. století: moderní, aktuální, nové Další vývoj užívání pojmu v 19. století ztrácí pojem vkusu na významu v estetickém diskursu v Hegelově estetice nehraje pojem vkus žádnou významnou roli, problematika umění je diskutována primárně ve vztahu k poznání v dobových definicích se během 19. století posilují konotace související s věděním, především historickým „vkusový“ soud vzdělaného gentlemana-amatéra je tak modelově nahrazován soudem historika umění. Fyziologická estetika 20. století Člověk mající vkus… (2) člověk mající vysokou múzickou/estetickou senzibilitu znalec umění neposuzuje podle neměnných norem schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD K = (V1, V2, V3, …., Vn) norma kategorie Pojetí vkusu normativní – vkus dobrý a špatný, převládá v estetice relativistické – sociologické pojetí, vkus jakorelativistické – sociologické pojetí, vkus jako preference – operacionální definice Sociologické pojetí vkusu Pierre Bourdieu (1930-2002) La distinction. Critique sociale du jugement (1979) Vrozená vs. získaná schopnost „Ten, kdo neovládá specifický kód, se cítí ztracen v chaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie achaosu zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku.“ (Distinction) Vzdělání a kulturní kapitál Elity, lidovost Móda Běžný, rozšířený vkus Styl, žánr, námět Skupina, identifikace Obdiv a obliba 14 Obdiv a obliba Kdo udává vkus, vytváří módu Napodobování, nápodoba napodobení, … Estetické a mimoestetické prvky Pojmy (opakování) Kulturální studia Nomotetické a idiografické vědy Možnosti empirických věd (M. Weber) Krásno pode Platóna Krásno podle Tomáše Akvinského Krásno podle Kanta Základní vlastnosti estetické funkce (Mukařovský) 15 Jak je estetická podmíněná? Hodnota umění podle Schillera, O. Wilda, Heideggera Artefakt a estetický objekt 3 vrstvy díla podle K. Chvatíka Opera aperta Struktura znaků podle Peirce, Frega Rozdíl mezi ikonem, indexem a symbolem Které bylo poslední období se stabilizovaným vkusem? Je podle P. Bourdieu vkus vrozený?