Prvotní a druhotná folklórní existence hudebních nástrojů
PhDr. Petr Kalina, Ph.D.
24.12.2013

Tradiční muzikanti
Za tradiční muzikanty (tedy nositele prvotní existence folklóru) je nutno považovat pouze ty
hudebníky, kteří se svému umění a repertoáru naučili cestou přirozené transmise folklórní tradice,
tedy přímým předáváním z generace na generaci a to v prostředí, kde byl folklór přirozenou součástí
života svého společenství. Muzikanti, kteří mají profesionální hudební vzdělání nebo ti, kteří
přijímají repertoár z folkloristických sbírek či nahrávek, jsou považovány za nositele sekundární
folklórní tradice, tedy za nositele folklorismu.

Tradiční hudební nástroje
•jednak takové nástrojové typy, které nepřešly do folklórního užívání z profesionální hudby
•dále jsou to nástroje, jejichž výrobci byli amatérští řemeslníci, kteří k výrobě nepoužívali
postupů převzatých z moderního profesionálního nástrojařství.

Tradiční hudební projevy
Za takové projevy považujeme jen ty, které jsou (resp. byly) konány spontánně, výše vymezenými
tradičními muzikanty a (případně) na výše vymezené folklórní hudební nástroje, a to v prostředí,
v němž se tyto folklórní projevy rozšířily, a ve kterých jsou plněny všechny původní funkce
hudebního folklóru. Jakékoliv projevy pódiové prezentace, kdy jsou folklórní projevy vytrženy ze
svého přirozeného prostředí a u nichž je zachována a stavěna do popředí výhradně funkce estetická
považujeme za projev druhotné existence folklóru.

cimbál






Josef Václav Schunda (1845-1923)
Nagy cymbalom





Josef Václav Schunda (1845-1923)
Tarogato