Kvalitativní výzkum Metodologie v ISK, 22/11/2013 Kvalitativní výzkum • „Beletrie psaná pod přísahou“ (MacDonald, Švaříček a Šeďová 2007) • KV umožňuje pozorovat sociální fenomény a procesy v jejich přirozeném prostředí. Tento typ výzkumu tak umožňuje hluboké pochopení sociálního života, neboť umožňuje zjistit významy, které aktéři sociálního života těmto fenoménům a procesům připisují (Hancock, Beverley, 1998, Rabušic) Jak? Proč? Jakým způsobem? Jaký význam? Kvalitativní výzkum v ISK • Před rokem 1980 téměř chybí (do roku 1985 pouze 1,65 % výzkumů) – zaměření výzkumů spíše na organizační, než individuální úroveň (Järvelin & Vakkari, 1993) • ISK si vypůjčuje teoretické rámce a metody z jiných disciplín (sociologie, antropologie, pedagogika, komunikační studia) (Afzal, 2006) Kvalitativní výzkum v ISK Menší zájem o kvalitativní výzkum lze vysvětlovat i samotnou povahou oboru Kvalitativní metody mohou vést k lepšímu pochopení Model kvanti výzkumu Teorie Hypotézy Operacion alizace Vzorková ní Sběr Interpreta ce Validizace Model kvali výzkumu Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Případ – Sběr – interpretace Porovnávání Porovnávání Porovnávání Vzorkování Vzorkování Vzorkování Předpoklady Teorie Zásady kvalitativního výzkumu • Výzkumník obvykle sbírá data v přirozeném prostředí – sám se stává výzkumným nástrojem – intenzivní a dlouhodobý kontakt • Zaměření na aktivitu/proces, nikoliv na výsledky • Sesbíraná data jsou obvykle textová, nikoliv numerická Zásady kvalitativního výzkumu • Otevřenost k novým cestám zkoumání • Usilování o co nejplastičtější obraz problému • Snaha o pochopení (ne jen popis) • Nestandardizované/nestandardizovatel né postupy • Etika • Subjektivita vs. kritická reflexe (otázka objektivity) 1. Nemanipulativní výzkum • Kvalitativní výzkum se snaží porozumět lidem z jejich vlastního pohledu • Studium reálného života 2. Holistický & případový • Westbrook (1994): „naturalistický přístup“ - holistický přístup, ale v ISK opomíjený • Příklady: Mellon (1986), Chatman, Kulthau 3. Zaměřený na proces • Poměrně častý v oblasti vyhledávání informací (IR) • Příklady: Ingwersen (1982), time-line interview – Brenda Darwin 4. Otevřený a flexibilní • Výzkumník musí být připravený na změnu • Příklady: Chatman (1983) – zápisky z interview 5. Kombinace metod • Triangulace 6. Vztah výzkumník-zkoumaný • Kdo je expert na problematiku – zkoumaný nebo výzkumník? • Z jakého pohledu se interpretují data/informace? 7. Induktivní postupy • Hypotézy, modely, teorie výsledkem postupu, ne apriorní předpoklady • Oproti tomu kvantitativní přístup: dedukce (potvrzování/vyvracování hypotéz a teorií) Výzkumné přístupy (kvali) • Fenomenologický výzkum • Etnografický výzkum • Biografický design • Zakotvená teorie • (…) Constance Mellon: Library Anxiety (příklady výzkumných designů) Příklad I: Kvantitativní přístup • Otázky: co? Kdy? Jak často? Kde? • Výsledky: – Jaké typy úzkosti? – Jaká frekvence? – Jaké jsou nejčastější příčiny? Ale co to znamená pro samotné student(k)y? Příklad II: Fenomenologický • Fenomenologie = studium fenoménů (událostí, zkušeností, konceptů, situací) • Snaha porozumět povaze strachu pociťovaného studenty • Co strach způsobuje? Jaký má dopad na život/studium? Jaký význam mu přikládají informanti? • Malá skupina (5-8 lidí), ale hloubkové zkoumání Příklad III: Etnografický • Etnografie – základ v antropologii • Soustředění na detailní, přesný popis (spíše než vysvětlení) – realitu je potřeba pozorovat a popsat „taková, jaká je“ (naturalistická tradice) • Cíl: hustý popis (thick description Clifford Geertz) • Extenzivní výzkum v terénu, zúčastněné pozorování, život v komunitě Etnografický výzkum • Pozorování +rozhovory • Analýza – z perspektivy zkoumané populace (včetně jazyka) • Spolupráce s „informátory“ – zvyšování validity před prezentací závěrů •  je potřeba větší skupina (15-20), výzkum probíhá v přirozeném prostředí, interakce s dalšími skupinami (referenční knihovníci) Příklad IV: Biografický výzkum • Cíl: zachytit pohled účastníka, pochopit smysl • Rekontrukce života skrze aktuální pohled – narativní biografie • Narativní analýza – zkoumáme i žánr, jakým je příběh vyprávěn • „Soupeření dvou vypravěčů“ – zkoumaného a výzkumníka Příklad IV: Zakotvená teorie • Zakotvená teorie = propojení pozitivistické a interakcionistické tradice – Glaser, Strauss, 1967 – Strauss, Corbin, 1990 • Pokus o vytvoření nové teorie na základě sběru dat o studovaném fenoménu – ale vysvětluje výzkumník, nikoliv aktér Příklad V: Zakotvená teorie 3 hlavní zásady: • (Objektivní) odstup od problému (vstup do terénu bez prekoncepcí) – zeptej se: Co se tam dějě? Je má domněnka o tom, co se děje, ve shodě s daty? • Skeptický duch: Vysvětlení pocházejí z literatury či zkušeností. Chápej všechna vysvětlení jako prozatimní. Neustále je konfrontuj s daty. • Drž se výzkumných procedur Příklad V: Zakotvená teorie • Teorie je vyvíjena přímo z existujících dat • Theoretical sampling – současně probíhá sběr dat, analýza, výběr vzorku, až dojde k teoretické saturaci • Metoda konstantního srovnávání – metodologie není vytvořena předem, ale během výzkumu Příklad IV: Zakotvená teorie Sběr dat Kódování Poznámková ní Příklad IV: Zakotvená teorie • Popis sociálních a psychologických procesů, kterými respondenti procházejí v knihovně • Větší množství respondentů • Striktně daná pravidla kódování a zpracování výzkumu (datové úryvky – kódy – kategorie) Příklad IV: Kódování • Datové úryvky – indikátory • Kódy – koncepty • Kategorie – proměnné • Nalezení centrální kategorie ZT a úzkost z knihovny • Metoda: konstantní porovnávání textů od studentů • Otázky: – Jaké byly vaše zkušenosti s knihovnou při hledání informací k vašemu výzkumu? – Jak jste vnímali knihovnu svou schopnost ji využívat? – Jak se tyto vaše pocity proměňovaly v průběhu semestru? – Jak vnímáte knihovnu nyní? Úzkost z knihovny: zjištění • Dimenze úzkosti z knihovny: – Personál – Znalost knihovny – Bariéry dané prostředím (pohodlí) – Citové bariéry – Technologické bariéry Výběr vzorku Sběr dat Výběr vzorku • Gradiální sběr dat x apriorní výběr • Teoretické nasycení • Snowball technika – Specifické ne-známé soubory • Cenzovní výběry – Malé komunity • Dobrovolné výběry Výběr případů • Typické příklady • Extrémní případy • Vhodné případy • Maximálně variantní případy Výzkumník jako… • Cizinec • Návštěvník • Zasvěcený • Domorodec Kvalita v kvalitativním výzkumu Nízká standardizace Nízká reliabilita Nedochází k redukci Vysoká validita Kvalita v kvalitativním výzkumu Patton 1990 Kvalita v kvalitativním výzkumu • Triangulace (kombinace s dalšími výzkumnými metodami, ideálně kvanti) • Interní validita (důvěryhodnost, autenticita) – Odpovídají pozorování badatele teoriím, které vyvinul? • Externí validita - konzistence • Peer debriefing / peer auditing (kontrola kvality od kolegů-vědců) • Ověřování (u informantů) • Koherence, zápisky, field notes Přenositelnost • Techniky k zajištění přenositelnosti – Reflexe subjektivity (jaké postoje máme k problematice? Jak jsme dospěli k závěrům? – Dodatečná validizace – Popis limitů výzkumu – Pozice výzkumníka (standpoint theory) Spolehlivost • Techniky k zajištění spolehlivosti – Konzistence otázek (jak klademe otázku různým informantům? Jak jí rozumí?) – Přepis nahrávek, field notes – Konzistence při kódování – Dvojité kódování Etika • Zachování důvěrnosti a anonymity • Poučený souhlas • Zpřístupnění práce účastníkům výzkumu • Obrázky: – Amir Kuckovic, darling.clandestine Urban Art Association, Banksy, http://www.cogsci.unitn.it/ecn2009, http://www.ethnosnacker.com/2009_09_ 01_archive.html, http://psychologie.cz/milgramuv- brutalni-experiment/