VÝZKUMNÝ PROBLÉM Výzkumný proces a definice výzkumného problému v kvantitativním výzkumu Model kvantitativního výzkumu Teorie Hypotézy Operacio nalizace Vzorková ní Sběr Interpret ace Validizac e Výzkumný problém „The formulation of a problem is often more essential than its solution.“ (Selltiz, in Powell, 1997, p. 19) Zdroje výzkumných problémů • Odborná literatura (doporučení pro další výzkumy – v závěrech článků, editorialech…) • Nesouhlas se závěry předešlých výzkumů • Spory o povahu problému • Replikace existujících výzkumů (ověření reliability škál) • Rozšíření existujících výzkumů (na jiný vzorek, o nové metody (traingulace) Zdroje výzkumných problémů • Praktické problémy, osobní zkušenost • Brainstorming s ostatními • Osobní zaujetí • Grantové výzvy, výzvy pro přihlašování příspěvků do konferencí, sborníků, tematických čísel časopisů… Udělejte si brainstorming • Generování nápadů ve skupině • Všechny nápady se zapisují • Používejte postity / fixy, papíry • Škrtání nápadů až ve druhé fázi Formulace problému Aplikujte tzv. „so what“ test Formulace problému • Bude mít výzkum nějakou společenskou, vědeckou nebo vzdělávací hodnotu? • Bude možné prakticky aplikovat jeho výsledky? • Jsme dostatečně kvalifikovaní? • Chceme výzkum dělat? SMART(ER) problémy • S – specific/konkrétní • M – measurable/měřitelný • A – appropriate/odpovídající • R – realistic/realistický • T – time-bound/ohraničený v čase • E – ethical/etický • R – rewarding/hodnotný Správný výzkumný problém • je jasně a precizně formulován, • není postaven pouze na subjektivním stanovisku autora/ky, • identifikuje to, co budeme zkoumat, • je dobře (zejména časově a místně) ohraničen • je zobecnitelný (preference problémů, které mohou být využity i jinde), • obsahuje odůvodnění důležitosti (potřebnosti) zkoumaného tématu, • používá vhodnou terminologii (pozor na žargon, nepřesné termíny atd.) Hernon & Metoyer-Duran, 1993 Správný výzkumný problém Navíc: • je proveditelný (je možné sesbírat data) • je teoreticky propojený s důležitými koncepty a fenomény • je relevantní v daném oboru Punch, 1998 Co s tím? Cíl • Je cílem něco popsat, identifikovat? • Proměnné nelze měřit? Design • Kvalitativní výzkum Problém • Výzkumné otázky Cíl • Je cílem popsat stav nebo odhalit vztahy mezi proměnnými? • Proměnné lze měřit? Design • Kvantitativní výzkum Problém • Výzkumné otázky deskriptivní statistika • Výzkumné hypotézy Induktivní statistika Problémy a design výzkumu Hernon & Metoyer-Duran, 1993 Typ problému Metody Názory, postoje a pocity skupiny Focus groups Názory, postoje a chápání světa jednotlivci Rozhovory Vysvětlení lidského chování Pozorování Zlepšení produktu Testování použitelnosti Analýza informačních zdrojů Obsahová analýza Analýza informačních zdrojů a jejich provázanosti/citování Bibliometrie Porovnání rozdílů v chování lidí (ženy/muži, před/po) Experimentální design, dotazníková šetření Pochopení vývoje jevu Historický průzkum 1.Dekompozice tématu 2.Operační definice 3.Hledání proměnných a vztahů Dekompozice problému Rozložení na dílčí, zpřesňující problémy (dílčí výzkumné otázky) • Lepší zvládnutelnost • Mohou být zkoumány samostatně • Obvykle stačí cca 5 dílčích výzkumných otázek Hledání proměnných • Dekompozice tématu by měla směřovat k nalezení měřitelných proměnných • Často nemůžeme zkoumat samu vlastnost, ale jen její empiricky evidentní projevy • Rozlišitelné (každá proměnná nabývá aspoň dvou možných hodnot) • Při hledání proměnných dochází k redukci reality na tyto proměnné a redukci pozorovaných vztahů mezi nimi Druhy proměnných • Nominální proměnné (stav, bydliště, oblíbená barva apod.) • Ordinální proměnné (vzdělání, volně formulované frekvence činností) • Kardinální proměnné (věk, počet dětí, výše platu) • Závisle x nezávisle proměnná Operacionalizace • Tzv. operační/operativní definice neříká, co proměnná je, ale jak se pozná. • Koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen • I operační definice musí být zakotvena v teorii Operacionalizace - postup 1. Vyhledat množství definic pojmu 2. Zvolit nejrelevantnější definici 3. Provést dekompozici Operacionalizace - příklad Theusersatisfactionandloyalty model(Martensen&Gronholdt,2003) Operacionalizace spokojenosti – příklad 2 (NKP) Hodnocení knihovnických a informačních služeb z hlediska nabídky a podmínek: • výpůjční služby • meziknihovní služby • kopírovací služby • rešeršní služby • přístup k internetu Hodnocení obsahu knihovních fondů a elektronických informačních zdrojů: • domácí produkce knih a časopisů • knih ze zahraniční produkce • zahraničních tištěných časopisů • elektronických informačních zdrojů (elektronické časopisy a další báze) Hodnocení internetových stránek a prostředí databází: • Umožňují Vám internetové stránky knihovny nalézat samostatně informace o fondech a službách? • Považujete prostředí databází za přívětivé pro samostatné vyhledávání informací, o které máte zájem? (…) Operacionalizace spokojenosti – příklad 3 (LibQual) LibQUAL – Minimální úroveň služby – Požadovaná úroveň služby – Reálná úroveň služby Spokojenost jako jejich poměr Od proměnných k hypotézám • Hypotézy jen v induktivní statistice • Výroky o vztazích mezi proměnnými • Zahrnují potřebné definice pojmů (proměnných) • Testovatelné Úvodní hypotéza Pracovní hypotézy Od proměnných k hypotézám Pracovní hypotézy Délka studia ovlivňuje, zda jsou vyučující přijímáni jako kognitivní autorita. Pohlaví ovlivňuje, zda jsou vyučující přijímáni jako kognitivní autorita. Dekompozice Existuje vztah mezi délkou studia a vnímanými kognitivními autoritami? Existuje vztah mezi pohlavím a vnímanými kognitivními autoritami? Úvodní hypotéza Kdo nebo co je pro studenty kognitivní autoritou, se liší dle zkušeností a jiných charakteristik studentů. Výzkumné téma Jak studenti poznávají? Kdo/co je pro ně kognitivní autorita? Redukce reality 4 redukce reality v kvantitativním výzkumu: • redukce populace na vzorek • redukce počtu pozorovaných proměnných • redukce vztahů mezi proměnnými • redukce časového kontinua na 1 bod BRAINSTORMING • 1 výzkumný problém • dekompozice: 3-5 dílčích otázek • určete proměnné