Dílo má definované tyto typy logických atributů:

• název díla
• forma díla
• datum díla
• jiná rozlišující vlastnost
• zamýšlené ukončení
• zamýšlené uživatelské určení
• souvislost s dílem
• obsazení (hudební dílo)
• číselné označení (hudební dílo)
• tónina (hudební dílo)
• souřadnice (kartografické dílo)
• ekvinokcium (kartografické dílo)

Název. S dílem může být spojen jeden nebo více názvů. Pokud je jich více, katalogizační agentura vybírá jeden, který se potom stáva unifikovaným názvem pro dané dílo v katalogu.

Forma. Jde o formu obsahu díla (román, esej, symfonie, sonáta, mapa, kresba, fotografie).

Datum díla je datum vytvoření daného díla. Pokud není známo považuje se za datum díla datum jeho prvního vydání.

Jiná rozlišující vlastnost slouží k rozlišení dvou děl se stejným názvem. Může jít například o oblast vzniku.

Zamýšlené ukončení o dílu říká, zda bylo zamýšleno jako ukončené nebo bylo plánováno jeho pokračování.

Zamýšlené uživatelské určení definuje třídu uživatelů, kterým bylo dílo určeno.

Souvislost s dílem může být historická, sociální, intelektuální, umělecká apod.

Obsazení se týká hudebního díla, tj. podtypu entity dílo. Sděluje pro jaký instrumentální či vokální prostředek provedení bylo dílo původně určeno.

Číselné označení je údaj pořadového, opusového čísla či čísla tematického katalogu, které se týká hudebního díla.

Tónina je řada tónových vztahů v tonální hudbě, která tvoří tonální centrum (např. D dur). Tónina sděluje, pro které tonální centrum bylo původně hudební dílo složeno.

Souřadnice jsou údaje zeměpisné délky a šířky, které tvoří vnější rámec kartografického dokumentu.

Ekvinokcium je rok, který slouží jako výchozí bod pro mapu či model oblohy.