Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav českého jazyka a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Kauza e-recept
Práce k předmětu informační politika
Autoři a rozdělení bodů:
Magdalena Jirásková, 2b
Monika Machovská, 2b
Tomáš Messerschmidt, 2b
Anna Mikulášková, 2b
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Analýza kauzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
Princip fungování e-receptu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
Nevýhody a rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Příklady ze zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Úvod 1
Úvod
Jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti modernizace zdravotnictví
v České republice je zavádění elektronických receptů, které jsou v zákonech
ČR zakotveny už od roku 2007. Jejich použití upravuje konkrétně Zákon č.
54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných
na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. Ten
určuje formu i obsah elektronického receptu, dále upravuje jeho odesílání
do centrálního úložiště elektronických receptů nebo formu identiﬁkačních
údajů. Další zákon, který se této problematice částečně věnuje, je Zákon č.
378/2007 Sb., o léčivech. Nejdůležitějším sdělením z obou těchto zákonů je,
že tištěný i elektronický recept jsou rovnocenné1. Povinnosti a možnosti nakládání
s oběma formami receptu jsou tedy stejné. Celkově toto téma patří
do oblasti elektronického zdravotnictví, a tedy i do informační politiky státu.
Jeho aktuálnost zajišťuje fakt, že se v brzké době měl stát povinným. Téme
se ale stále diskutuje a výsledek můžeme posoudit až za pár let.
Analýza kauzy
E-recept spadá pod problematiku e-preskripce, která kromě něj zahrnuje i
SEP (systém elektronické preskripce) a kontroly na lékové interakce.2 Fungování
e-receptu je závislé na centrálním úložišti elektronických receptů, které
spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Z úložiště přichází po zadání dat
lékařem vygenerovaný identiﬁkátor, který je v lékárně opět v úložišti ověřován.
Pacient od lékaře obdrží buď tištěný recept obsahující identiﬁkátor –
čárový kód, který bude načten čtečkou v lékárně, nebo SMS identiﬁkátor,
který lze využít zejména při dlouhodobém a opakovaném předepisování léků
(například na alergologii).3 „Celý proces je chráněn elektronickým podpisem
1
SÚKL. Otázky a odpovědi k eReceptu. 2011, 14 s.
2
E-preskripce. Stapro [online]. © 2011 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://www.stapro.cz/nabidka/produktove-portfolio/fons-integration-integrace-a-
komunikace/1345411251-e-preskripce-soubor-nastroju-pro-podporu-elektronicke-
preskripce.htm
3
SÚKL. Prezentace e-recept. 2013.
Analýza kauzy 2
a datové přenosy jsou zašifrované“.4 Pro lepší představu fungování celého
systému e-preskripce se můžeme podívat na následující graﬁcké znázornění:
Zdroj obrázku: prezentace „Řešení e-preskripce ve Švédsku“ Ing. Gabriely Lněničkové
První e-recepty bylo možné předepisovat již v roce 20085, ale k praktickému
propojení s centrálním úložištěm došlo až o rok později. Na konci
roku 2008 se však do tohoto systému dobrovolně zapojilo pouze 180 z cca
2500 lékáren, a jen 369 lékařů. 1310 lékáren akceptujících e-recept bylo evidováno
ke dni 2. 12. 2013. Přestože počet lékáren roste, používá ho stále
málo doktorů. Už za rok by mohlo dojít k povinnému zavedení e-receptu
v České republice, přičemž by pacient už neměl možnost volby. Původně se
tak mělo stát 1. ledna 2015. Situace se ale neustále mění a pravděpodobně
k tomu tak brzy nedojde.6
4
SÚKL je na e-recepty přípraven. Medical tribune CZ [online]. 2012 [cit. 2013-12-06].
Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/28666-sukl-je-na-e-recepty-pripraven
5
SÚKL je na e-recepty přípraven. Medical tribune CZ [online]. 2012 [cit. 2013-12-06].
Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/28666-sukl-je-na-e-recepty-pripraven
6
Elektronické recepty zřejmě nebudou povinné ani od roku 2015.
Český rozhlas [online]. 25.9.2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/elektronicke-recepty-zrejme-nebudou-
povinne-ani-od-roku-2015–1261014
Analýza kauzy 3
Princip fungování e-receptu
E-recept, který obsahuje data ve formátu XML, vystavuje lékař pomocí softwaru
na svém počítači. Vystavený recept je pomocí informačního systému
odeslán do centrálního úložiště elektronických receptů. Centrální úložiště
obratem zašle zpět potvrzení o přijetí, zpracování a uložení elektronického
receptu. Odeslaný recept zároveň doplní o identiﬁkační znaky. Ty se uloží
v informačním systému předepisujícího lékaře pro možnou pozdější kontrolu.
Identiﬁkační znaky předá lékař pacientovi pro vyzvednutí předepsaných léčiv
v lékárně. Zabezpečení přenosu dat je možné provést dvěma způsoby. Buď
pomocí VPN tunelu nebo pomocí SSL protokolu.7 Po konzultaci s pacientem
je mu nyní vystaven buď elektronický, nebo klasický recept. E-recept je
možné zaslat faxem, mailem či přes SMS bez návštěvy lékaře. Týká se to
ale pouze případů, kdy lékař nepotřebuje pacienta vyšetřit. „Lékárník podle
kódu z textovky nebo z mailu recept vyhledá na nově zřízeném serveru“.8
Zdroj obrázku: SÚKL. Prezentace e-recept. 2013.
Zde jsou vedle sebe porovnány klasický a elektronický recept. Rozdíl
je v podobě, ve které jsou vydávány. Ten elektronický obsahuje dole kód
nesoucí patřičné informace, které tedy chybí v popisu, na který jsme zvyklí
z klasického receptu.
7
ERP-002 verze 3. SÚKL [online]. 2011 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://www.sukl.cz/sukl/erp-002-verze-2
8
Pro recept nemusíte, lékař vám pošle SMS. Medical tribune CZ [online]. 2009 [cit.
2013-12-06]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/5246
Výhody 4
Pro získání elektronického receptu je zapotřebí vygenerovat vlastní zaručený
elektronický podpis. Poté je třeba získat přístup do centrálního úložiště
pro lékaře, lékárníky a zdravotnická zařízení. Ve třetím kroku je nutná aktivace
účtu dle obdržených přístupových hesel. Proces je zatím pro spoustu
občanů příliš složitý a odrazuje je od přínosů této inovace. Lidem zatím chybí
i potřebné podněty, proč by měli používat elektornický recept namísto klasického.
Zdravotní pojišťovny jsou povinny ze zákona proplácet obě dvě formy
receptu bez rozlišení. Možná, že kdyby zde došlo ke změně a byl proplácen
jen elektronický recept, mělo by to vliv na rozhodování pacientů, jakou
formu zvolit. Svaz pacientů ČR nesouhlasí s povinným zavedením e-receptů.
Legislativa je podle nich nyní vyhovující. Před zavedením e-receptů varují
na svých webových stránkách: „Je tedy zřejmé, že skutečným důvodem pro
nařízení povinného vystavování eReceptů lékaři a to bez souhlasu pacientů,
je snaha zakrýt již zbytečně vyhozené stovky mil. Kč na obdobně „funkční“
projekt, jako byl IZIP.“9
Především legislativní podpora s odbornou veřejností a ukázkou funkčního
příkladu ze zahraničí mohou přinést pozitivní změny pro e-recepty. Nesmí
ovšem chybět ani potřebná technologická vyspělost systému zdravotní
péče.10
Výhody
Již zaběhlý systém předepisování e-receptů přináší mnohá zjednodušení pro
všechny zainteresované strany – lékaře, lékárníka i pacienta. Lékař bude při
předepisování postupovat prakticky stejně jako při běžném tisku papírového
receptu z počítače. Po zadání dat je třeba počkat na vygenerování identiﬁkátoru
z centrálního úložiště. Pak se recept vytiskne běžným způsobem.
Výhodou je lékařům přehled o tzv. „compliance“ pacienta s léčbou – tedy
o tom, zda a jak pacient dodržuje dlouhodobou léčbu ohledně medikace.
Dále je to zejména kontrola lékaře nad předepsanými léky, jejichž historii je
možné z úložiště vyvolat. Této možnosti může využít i lékárník, což může
být prospěšné zejména při zjišťování interakcí mezi léky nebo kontrole nad
množstvím. Stejně tak se v centrálním úložišti ukládají změny mezi léky
9
Svaz pacientů ČR k povinnému využívání eReceptů lékaři a pacienty. Svaz pacientů ČR
[online]. 2012 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=3019
10
Prezentace: „Řešení e-preskripce ve Švédsku“ Ing. Gabriely Lněničkové
Nevýhody a rizika 5
v rámci ATC skupin. Výhodou může být i snadnější a rychlejší volba mezi
podobnými léky a vybrání té nejlevnější varianty.
Co se týče výhod plynoucích z předepisování e-receptu pro pacienta, je
to především kontrola nad množstvím a typy předepsaných a vyzvednutých
léčiv. Má tak přehled o reálných nákladech na svou léčbu. Do své složky
v centrálním elektronickém úložišti dostane do vlastních rukou kód a nahlížení
lékaře je možné jen po souhlasu pacienta. Snížení počtu opakovaných
kontrol může přinést časovou úsporu závislou na individuálních zdravotních
problémech. Pro lékárníky znamené e-recept větší kontrolu nad vydanými
léky a také časové úspory při inventurách. A v neposlední řadě přináší erecept
ulehčení ﬁnanční. Díky centrální kontrole celého procesu preskripce
je omezeno zneužívání systému všemi třemi stranami. Mezi takové chování
patří např. padělání receptů (kterých se u nás padělá až 450 000 ročně11)
nebo tvorba zbytečných zásob léků ze strany pacienta (dle studie Solicha a
kol. z r. 2005 je to až 25%12). E-recept lékárníkům zrychluje práci a umožňuje
bezpečnou preskripci pro pacienta. Nespornou výhodou je také bezpečnost
celého systému. Při vyhotovování e-receptu nedochází k prolomení ochrany
osobních údajů pacienta.
Nevýhody a rizika
Zatímco u pacienta a u lékaře jde o dobrovolnou volbu používat e-recept,
pro lékárníky jde o povinnost. Připojení k internetu si musejí lékárny zajistit
samy, stejně jako aktualizace vlastních softwarů. Větší důraz je také
kladen na zodpovědnost lékaře, jelikož se přes centrální úložiště může snáze
odhalit chyba, které se dopustí. E-recept je možné využít na všechny druhy
předepisovaných léčiv. Novou možnost předepsat pacientům konopí s obsahem
THC nelze dokonce uskutečnit jinak než přes e-recept. Což celou situaci
kolem lékařského konopí jesště více komplikuje.
Nevýhodou také je, že poplatek 30 Kč za recept stále zůstává. Zrušení
tohoto poplatku by mohlo vést k motivaci pacientů nechat si předepisovat
léky pomocí e-receptu.
Nedostatek informací na straně pacientů by mohl být jedním z důvodů
odmítání tohoto řešení. Dalším rizikem je i určitá konzervativnost, která se
11
SÚKL. Prezentace e-recept. 2013.
12
SÚKL. Prezentace e-recept. 2013.
Příklady ze zahraničí 6
může vyskytnout u všech zúčastněných stran. Spousta pacientů je zvyklá na
recept do ruky, a o novinky tohoto typu nestojí. Někteří lékaři jsou s klasickými
tištěnými recepty spokojení a nechtějí měnit staré návyky, jelikož by
to mimo jiné znamenalo ztrátu dalšího času potřebného k zavedení změn.
Obava může být i ohledně zneužití při případném neoprávněném vniknutí
do úložiště.
Příklady ze zahraničí
Dle e-learningového kurzu eRecept vytvořeného Státním ústavem pro kontrolu
léčiv e-recept již používá Česká republika, Dánsko, Island, Kanada,
Kypr, Nizozemí, Španělsko, Švédsko či Velká Británie.
O pilotní projekt jde zatím v zemích jako jsou Austrálie, Belgie, Bulharsko,
Estonsko, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Norsko,
Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a USA.13
V následujících řádcích vám přiblížíme řešení elektronického předepisování
v různých zemích. Vyspělé řešení e-preskripce mají tradičně severské země
jako Finsko, Norsko, Dánsko, Nizozemí, Švědsko i Island. Ve Švédsku probíhaly
pokusy o zavedení e-receptu již od roku 2001, kdy se e-recepty zasílaly
přímo do lékáren.14 Dnes je již 90 % receptů elektronických. Lékaře
se podařilo přesvědčit díky kvalitnímu nástroji k používání e-preskripce.15
V Dánsku jde o 80 % všech předepsaných receptů. Zavádění zkouší také v Itálii,
Španělsku, Belgii, Irsku či Polsku. Více než rok jsou e-recepty povinné
v Řecku a Rumunsku, přičemž v Řecku se potýkají s určitými problémy
i výpadky po rychlém spuštění tohoto řešení. V Německu a Rakousku se
zavádění e-receptů komplikuje kvůli souběžně spouštěnému projektu elektronických
zdravotních karet. E-preskripce je zde na elektronické zdravotní
karty přímo vázána a vzhledem k jejich předraženosti a sporům o bezpečnosti
jsou především lékaři při přestupu na e-recepty poněkud váhaví. Protestují
především proti povinnému zavedení elektronických receptů.16
Většina nemocnic a zdravotnických zařízení v Portugalsku používá elektronické
recepty od roku 2004. Lékaři mají přístup do místních i národních
13
SÚKL. E-learningový kurz eRecept. 2013.
14
Prezentace: „Řešení e-preskripce ve Švédsku“ Ing. Gabriely Lněničkové
15
tamtéž
16
E-recept v evropských zemích. Apatykář [online]. 10.4. 2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné
z: http://e-lekarenstvi.apatykar.info/clanek-2414/
Příklady ze zahraničí 7
databází s léčivy. Recept je zasílán elektronicky do národní databáze za účelem
vytvoření faktury, která slouží pro kontrolu vydaných léčiv. V současné
době dává přednost e-receptům kolem 60 % nemocnic, které se nacházejí
v severní oblasti Portugalska. Zavádění e-receptu do dalších oblastí Portugalska
je stále v plném proudu.
Na Madeiře se začaly e-recepty používat v roce 2007 a od té doby přibylo
kolem 500 000 uživatelů.17 Díky používání e-receptů byla vytvořena síť, která
na Madeiře spojuje veškeré farmaceutické společnosti a nemocnice. Zásadním
krokem pro zajištění efektivního používání e-receptů je obstarat komunikační
síť, která bude moderní a funkční, a také zajistit, aby se s e-recepty
dalo jednoduše operovat. Při zavádění této nové služby se ukázalo potřebné
vzít na vědomí, že je důležité podpořit rozvoj spolupráce mezi Portugalským
národním zdravotnictvím a farmaceutickými asociacemi. Od 1. srpna 2011
je proplacení léků ze zdravotního pojištění podmíněno použitím e-receptu.
Použití běžného receptu je možné pouze za výjimečných podmínek, které
stanovuje zákon.18
V Portoriku se začaly zavádět e-recepty v roce 2008. Velký vliv na rozvoj
měly převážně nezávislé řetězce lékáren v USA. Výhody přechodu na digitální
systém byly nesporné, mimo jiné to byla ochrana životního prostředí a
úspora času v ordinacích. Dále také již není potřeba telefonovat do ordinace
kvůli získání receptu, ani využívat fax k jeho zasílání. Podle studie IMS bylo
zjištěno, že od doby, co se e-preskripce začala v Portoriku používat, vzrostlo
předepisování léčiv o 11 %.19 V Americe také hrozí od začátku roku 2013 pokuty
lékařům a zdravotnickým zařízením od národního pojistitele Medicare
za neplňení určitých podmínek při používání e-receptů.20
17
EHEALT STRATEGIES. Country Brief: Portugal. 2010, 37 s. Dostupné
z: http://ehealth-strategies.eu/database/documents/Portugal_CountryBrief_eHStrate-
gies.pdf
18
Prescrição electrónica de medicamentos. Portal da
saude [online]. 2011 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z:
http://www.portaldasaude.pt/portal/conteudos/a+saude+em+portugal/noticias/ar-
quivo/2011/8/pem.htm
19
DÍAZ, Mario Belaval. E-prescription running smoothly in Puerto Rico. Caribbean
business [online]. 2013, roč. 41, č. 26 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=-
true&db=bth&AN=89039040&lang=cs&site=eds-live&scope=site
20
AMERICAN MEDICAL ASSOCIATION. Must Act NOW to Avoid the Medicare Eprescribing
Penalty That Starts on January 1, 2013. [2012]. Dostupné z: http://www.ama-
assn.org/resources/doc/hit/avoid-erx-penalty-tip.pdf
Závěr 8
Závěr
Přestože je výhod nesporně více než nevýhod, pro zúčastněné strany chybí
nějaký zásadní argument, který by je přiměl k jednoznačnému odsouhlasení
zavedení e-receptu. Hlavní přínosy e-receptu spočívají hlavně v zamezení
falšování běžných receptů a také ve větší kontrole nad předepisovanými léčivy
společně s úsporou času. Pacient se u e-preskripce nemusí obávat o svá
zabezpečená data a má jistotu, že dostal vždy správné léky. Také je to pro
něj výhodné především kvůli rychlejšímu postupu při výdeji léků i absenci
opakovaných návštěv u lékaře. Těm se ale nyní stejně nevyhneme. Větší
možnosti úspory času, by mohly přinést spíše telemedicínské technologie a
využití technologií dostupných běžným občanům. Pokud se nám za pár let
tyto možnosti naskytnou, mohlo by dojít k velkým úsporám ve zdravotnictví,
především v případě běžných kontrolních prohlídek. Celé řešení bude snad
v budoucnu jednodušší, pohodlnější i rychlejší než u papírových receptů.
Náš tým se zavedením e-receptů souhlasí, ale pouze s určitými změnami,
především zprůhlednění celého řešení pro pacienty.
Literatura 9
Literatura
1. AMERICAN MEDICAL ASSOCIATION. Must Act NOW to Avoid
the Medicare E-prescribing Penalty That Starts on January 1, 2013.
[2012]. Dostupné z: http://www.ama-assn.org/resources/doc/hit/avoid-
erx-penalty-tip.pdf
2. DÍAZ, Mario Belaval. E-prescription running smoothly in Puerto Rico.
Caribbean business [online]. 2013, roč. 41, č. 26 [cit. 2013-12-06]. Dostupné
z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/lo-
gin.aspx?direct=true&db=bth&AN=89039040&lang=cs&site=eds-live&scope=site
3. EHEALT STRATEGIES. Country Brief: Portugal. 2010, 37 s. Dostupné
z: http://ehealth-strategies.eu/database/documents/Portugal_Co-
untryBrief_eHStrategies.pdf
4. Elektronické recepty zřejmě nebudou povinné ani od roku 2015. Český
rozhlas [online]. 25.9.2013 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.ro-
zhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/elektronicke-recepty-zrejme-nebudou-
povinne-ani-od-roku-2015–1261014
5. ERP-002 verze 3. SÚKL [online]. 2011 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://www.sukl.cz/sukl/erp-002-verze-2
6. E-recept v evropských zemích. Apatykář [online]. 10.4. 2013 [cit. 2013-
12-06]. Dostupné z: http://e-lekarenstvi.apatykar.info/clanek-2414/
7. Prezentace: „Řešení e-preskripce ve Švédsku“ Ing. Gabriely Lněničkové
8. Pro recept nemusíte, lékař vám pošle SMS. Medical tribune CZ [online].
2009 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/5246
9. Prescrição electrónica de medicamentos. Portal da saude [online]. 2011
[cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.portaldasaude.pt/portal/con-
teudos/a+saude+em+portugal/noticias/arquivo/2011/8/pem.htm
10. SÚKL. E-learningový kurz eRecept. 2013.
11. SÚKL. Prezentace e-recept. 2013.
12. SÚKL je na e-recepty přípraven. Medical tribune CZ [online]. 2012
[cit. 2013-12-06]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/28666-
sukl-je-na-e-recepty-pripraven
Literatura 10
13. SÚKL. Otázky a odpovědi k eReceptu. 2011, 14 s.
14. Svaz pacientů ČR k povinnému využívání eReceptů lékaři a pacienty.
Svaz pacientů ČR [online]. 2012 [cit. 2013-12-06]. Dostupné z:
http://www.pacienti.cz/clanek.php?id=3019