Výběrová literatura k měděným a bronzovým sekeromlatům, sekerám, dlátům a kladivům Sekeromlaty BÁTORA, J. 2004: K problematike absolutného datovania medených sekeriek s jedným ostrím v strednej, juhovýchodnej a východnej Európe (eneolit/včasná doba bronzová). In: Janák, V. - Stuchlík, S. (eds.), 21 pracovní setkání Otázky neolitu a eneolitu naších zemí, Acta archaeologica Opaviensia 1, Opava, 11-19. BOROFFKA, N. - SAVA, E. 1999: Zu den steinernen „Zeptern/Stössel-Zeptern“, „Miniatursäulen“ und „Phalli“ der Bronzezeit Eurasiens, Archäologische Mitteilungen aus Iran und Turan 30, 1998, 17-113. GEDIGA, B. 1992: Ślady powiązań kulturowych z obszarami kaukaskimi w Europie środkowej w zasięgu "łużyckich" pól popielnicowych, Archeologia Polski 37/1-2, 159-168. HÁJEK, L. 1950: Sekery "křtěnovského" typu v Čechách a na Moravě, Památky. Pravěk XLIII - 1947/48, 96-101. HANČAR, F. 1967: Die bronzenen „Pferdekopfszepter“ der Hallstattzeit in archäologischer Ostperspektive, Archaeologia Austriaca XL, 113-134. ILJINSKAJA, V. A. 1965: Kuĺtovyje žezly skifskogo i predskifskogo vremeni, In: Novoje v sovetskoj archeologii, Moskva, 206-211. METZNER-NEBELSIK, C. 2002: Der „Thrako-Kimmerische“ Formenkreis aus der Sicht der Urnenfelder- und Hallstattzeit im südostlichen Pannonien 1, 2, Vorgeschichtliche Forschungen 23, Rahden/Westf. NOVOTNÁ, M. 1955: Medené nástroje a problém najstaršej ťažby medi na Slovensku, Slovenská archeológia III, 70-88. NOVOTNÁ, M. 1955: Medené nástroje v Čechách a na Morave, Archeologické rozhledy 7, 510-516. NOVOTNÁ, M. 1957: Nálezy medených sekier s jedným ostrím zo Slovenska, Slovenská archeológia V/2, 309-314. NOVOTNÁ, M. 1959: Dvojramenné čakany na Slovensku a problém ich datovania, Sborník FF UK Bratislava. Historia X, 115-140. NOVOTNÁ, M. 1959: Poklad bronzov z Vyšnej Hutky a sekeromlaty s kotúčovitým tylom na Slovensku, Památky archeologické L/1, 1-14. NOVOTNÁ, M. 1980: Neznáme bronzy zo Žitného ostrova, Archeologické rozhledy 32, 134-145. (str. 140-141 dodatek k datování dvojramenných čakanů) PATAY, P. 1958: Príspevky k spracúvaniu kovov v dobe medenej na Slovensku, Slovenská archeológia VI/2 301-305. PERNIČKA, M. R. - PODBORSKÝ, V. 1959: Ein Kinderbegräbnis im Gefäss und ein Grab mit der Křtěnover Schfthalsaxt des Typs von Věteřov aus der Bronzezeit in Mähren, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada archeologicko-klasická E4, 5-21. RICHLÝ, J. 1885-86: Hromadný nález u Křtěnova, Památky archeologické XIII, 103-106, 238-240. SCHUBERT, F. 1965: Zu den südosteuropäischen Kupferäxten, Germania 43, 274-295. STUCHLÍK, S. 1988: Bronzové sekeromlaty na Moravě, PA LXXIX/2, 269-328. VENCL, S 1984: Otázky poznání vojenství v archeologii, Archeologické studijní materiály 14, Praha. WERNER, J. 1961: Bronzenes Pferdekopfszepter der Hallstattzeit aus Předměřice bei Hradec Králové, Památky archeologické LII/2, 384-389. Sekery DIETRICH, O. - DIETRICH, L. 2013: Tüllenhämmer als funktionale Bestandteile von Depotfunden des Karpatenbeckens. Das Beispiel Şpălnaca II, In: REZI, B. - NÉMETH, R. – BERECKI, S. (eds.), Bronze Age Crafts and Craftsmen in the Carpathian Basin. Târgu Mures, 191–206. DOBEŠ, M. 2010: K počátkům výskytu měděné industrie na Moravě, sekery z Hulína-Pravčic a Laškova-Kandie. Přehled výzkumů. 51, 1-2, 57-68. DULLO, E. 1936: Die kaukasischen Äxte der Bronzezeit, Prähistorische Zeitschrift 27, 86 ff. KLEEMANN, O. 1941-42: Der Bronzefund von Weßig und seine Bedeutung für die Kulturgruppenforschung Ostmitteleuropas, Prähistorische Zeitschrift 32-33, 60-168. KOSTRZEWSKI, J. 1933-34: Najstarsze łużyckie siekerky z tulejką, Przegłąd archeologiczny 5, 168-170. KYTLICOVÁ, O. 1959: Sekery s rovným lištovitým schůdkem v českých nálezech bronzů, Acta Univ Carolinae - Philosophica et Historica - Filipův sborník, Praha, 129-136. SALAŠ, M. - ŠMÍD, M. 1999: Hromadný bronzový nález ze Služína (okr. Prostějov). Příklad sémanticky signifikantního depozita doby popelnicových polí, Pravěk. Supplementum 2, Brno, 9-42. SPROCKHOFF, E. 1949/50: Das Lausitzer Tüllenbeil, Prähistorische Zeitschrift 34-35, 76-131. Dláta a kladiva DOHNAL, V. 1958: Bronzové dlátko z Tasova jeho vztah k moravským nálezům, Pravěk východní Moravy I, 58-65. HRALOVÁ, J. - HRALA, J. 1971: Hromadný nález bronzů z Březovic u Chrudimi, Archeologické rozhledy 23, 3-26. JOCKENHÖVEL, A. 1982: Zu den ältesten Tüllenhämmern aus Bronze, Germania 60/2, 459-467. KYTLICOVÁ, O. 1961: Význam dlátek v hromadných nálezech bronzů, Památky archeologické LII/1, 237-244. SALAŠ, M. 2014: Kovadlinky, kladívka a přílby doby popelnicových polí na Moravě na pozadí depotu z Brna-Řečkovic. Památky archeologické 105, 47-86. PBF, řada IX: MAYER, E. F. 1977: Die Äxte und Beile in Österreich, Prähistorische Bronzefunde IX/9, München. NOVOTNÁ, M. 1970: Die Äxte und Beile in der Slowakei, Prähistorische Bronzefunde IX/3, München. PATAY, P. 1984: Die kupferzeitlichen Meißel, Beile und Äxte in Ungarn, Prähistorische Bronzefunde IX/15, München. ŘÍHOVSKÝ, J. 1992: Die Äxte, Beile, Meißel und Hämmer in Mähren, Prähistorische Bronzefunde IX/17, München. Německo KIBBERT, K. 1980: Die Äxte und Beile im mittleren Westdeutschland I., Prähistorische Bronzefunde IX/10, München. KIBBERT, K. 1984: Die Äxte und Beile im mittleren Westdeutschland II., Prähistorische Bronzefunde IX/13, München. LAUX, F. 2000: Die Äxte und Beile in Niedersachen I (Flach-, Randleisten- und Absatzbeile), Prähistorische Bronzefunde IX/23. Stuttgart. LAUX, F. 2005: Die Äxte und Beile in Niedersachsen II, Prähistorische Bronzefunde IX/25. Stuttgart. Polsko SZPUNAR, A. 1987: Die Beile in Polen I., Prähistorische Bronzefunde IX/16, München. KUŚNIERZ, J. 1998: Die Beile in Polen III., Prähistorische Bronzefunde IX/21, Stuttgart. GEDL, M. 2004: Die Beile in Polen IV, PBF IX/24, Stuttgart.