Vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe Aktivita č. 4: Metodologie archeologické prospekce a exkavace Operační program vzdělávání konkurenceschopnosti INVESTICE DO ROZVOJE VZDELÁVANÍ EVTtOPSICÁ L4IE třídění podle • obsahu (topografické, speciální) přírodní prostředí - speciálních map: např. mapa klimatické regionalizace geobotanická rekonstrukční mapa, Soubo geologických a účelových map, vydávaný na podkladě ZM v měřítku 1:50.000 Českým geologickým ústavem v Praze aj. • měřítka • formy provedení (tištěné/analogové vs. digitální) • stáří (mapy aktuální vs. staré) tzv prvního vojenského (josefského) mapování z let 1763-1785, mapy tzv stabilního katastru z let 1817-1858 • způsob zobrazení zemského povrchu, tj. referenčním elip-soidem a způsobem jeho promítnutí d roviny mapy. význam prostorové identifikace nálezů v jednotné souřadnicové síti dva druhy souřadnicových sítí: geografické (cp-A = fí-lambda) rovinné (kartézské) v archeologii se v ČR používá zejména rovinný systém JTSK (Besselův elipsoid, tzv. Křovákovo kuželové zobrazení z r. 1922) vojenské mapy systém S-42 (Krasovského elipsoid). mezinárodní systém UTM (Universal Transverse Mercator; elipsoid Hayfordův). 80. léta: v české archeologii - specifický způsob udávání polohy na mapě, tzv. systém PIAN - efektivní - používán dodnes jako Základní (Šimana, M. - Venci, S. 1970: Návrh na jednotné polohové určování archeologických nalezišť, Archeologické rozhledy 22, 574-585.) EVTtOPSICÁ L4IE 3§f l I Základní mapy ČR • civilní mapy spravované Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, aktualizují se v cyklech 3-10 let • řada ZM pokrývá celé území republiky v měřítcích 1:200000, 1:100000, 1:50000, 1:25000 a 1:10000 • k vyhledání potřebných listů slouží klad listů - vychází z měřítka 1:200000 • záměrně se používají potlačené (světlejší) barvy, aby mohly mapy sloužit pro dotisk nebo zákres dalších tematických informací • pro lokalizaci archeologických dat jsou nejvýhodnější mapy nejpodrobnější, tj. ZM 1:10000 (dále ZM10) - základ informačního systému PIAN - specifixký systém udávání polohy v archeologii - - ZM10 nejpodrobnější výškopisnou informaci vrstevnice jsou zobrazeny v intervalech většinou 2 m, což je ve srovnání s dostupnými údaji v jiných zemích mimořádně podrobný údaj, ani takto podrobné výškopisné údaje ovšem pro archeologické účely někdy nedostačují (např. v rovných terénech jako jsou říční nivy, kdy významný může být i rozdíl několika decimetrů) • 1992: ZM10 - body polohového a výškového bodového pole, souřadnicovou síť JTSK a zeměpisné souřadnice Speciální mapy Atlas podnebí Československé republiky (1958) - D. Moravce a J. Votýpky (v přehledné tištěné podobě 1998): Klimatická (digitální) regionalizace ČR - podrobná dlouholetá měření v husté síti stanic na území celé ČR • Geobotanická rekonstrukční mapa v měřítku 1:200.000 (Mikyška a kol. 1969) • Vyšší geomorfologické jednotky ČR 1996 • Hydrologické poměry ČSSR (1965) - publikace • Soubor geologických a účelových map - na podkladě ZM v měřítku 1:50.000, vydává Ústřední ústav geologický v Praze, dostupná i digitální verze • Základní geologická mapa ČR v měřítku 1:25.000, vydávaná rovněž ÚÚG Praha, kvalitnější, avšak zatím ještě neúplná, k vydaným listům obou sérií existuje standardní textový doprovod (např. Müller a kol. 1992, Králík a kol. 1984) • Půdní mapy mapování Ústavu pro zemědělský průzkum půd v měřítcích 1:50.000 a 1:10.000, pokryto celé území Čech • Kartogram štěrkovitosti, propustnosti a zamokrenív měřítku 1:10.000 • Mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měřítku 1:5000, dostupné rovněž v ÚZPP v Praze a okresních institucích, ještě podrobnější informace o druhu, hloubce a bonitě půdy, sklonu svahu a dalších vlastnostech terénu INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Mapy Topografické služby Armády České republiky (ústředí v Dobrušce) • na mapách jsou uváděny zeměpisné souřadnice a kilometrová síť S-42 • základním měřítkem je 1:25000; -a odvozené mapy 1:50000, 1:100000 a 1:200000 -(starší série map v měřítku 1:10000 již není dostupná) • mapy - čtvercový formát a vlastní klad listů • běžně dostupné jsou v podobě turistických map, vydávaných Klubem českých turistů (v měřítku 1:50000) • hlavním nedostatkem vojenského mapového díla pro archeologii - neexistují mapy dostatečně velkého měřítka Mapa správního rozdělení ČR zachycuje Mapy krajů ČR 1:200000 Mapy okresů 1:100000 Mapy správního rozdělení ČR 1:200000 atd.) nejnovější stav správního členění platného k 1.1. 1996 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Katastrální mapy a SMO-5 (mapy evidence nemovitostí) • slouží především k majetkoprávním účelům, ale často bývají užívány i k detailní lokalizaci archeologických výzkumů, např. v nálezové zprávě atd. • obsahují čísla jednotlivých parcel, která v principu vycházejí ze stabilního katastru • měřítko 1:2000, mapování katastrálních map je provedeno v systému JTSK, jemuž odpovídají i sekční čáry jednotlivých listů, souřadnice JTSK jsou na mapách zobrazeny v podobě čtvercové sítě • kopie aktuálních katastrálních map poskytují územně příslušné katastrální úřady • z katastrálních map je odvozena tzv. Státní mapa odvozená 1:5000 (SMO-5), tyto mapy jsou výhodné svou podrobností, jejich nevýhodou je, že nezobrazují topografické prvky a objekty, ale majetkoprávní hranice http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastr.aspx I M VĚSTI CE DO R O Z V Staré mapování • archivace krajiny se sídelní strukturou daného období v závislosti na měřítku a zobrazení - komunikace místního významu - hlavní komunikační trasy - struktura sídel: města, vesnice (zobrazení budov - kostel, mlýn; zámek, hrad) - krajina: využití krajiny člověkem - pole, pastviny, lesy - vodní plochy - vodní toky, jezera, rybníky, kanály INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ • Josef Schwoy - třísvazkové dílo "Topographie des Markgrafthum Mähren,, • J. P. Cerroni - samostatný soupis map Moravy • B. P. Molia (1697-1780) - sbírka map - katalog - K. Kuchař (1958) - Mapová sbírka B. P. Molia v universitní knihovně v Brně • Christian ďElvert (1853) - studii moravské mapografie (společné mapy Moravy a Slezska) - 1. část: přehledné mapy Moravy a mapy krajů "I.General- Land- oder Kreiskarten" okusy o celkové zachycení kartografického materiálu se v českých zemích datuji do konce 19. století. 1896 - Česká společnost zeměvědná -založení sbírky map a písemných dokumentů pro vlastivědná studia českých zemí (dobrovolná upozornění o kartografickém materiálu a příležitostné dary - NEZDAR) 1920 geograf Bohuslav Horák návrh na uspořádání a soupis kartografických památek v ČS republice - snaha o soupis všech map, plánů, atlasů a globů, uložených v ČS knihovnách, sbírkách a archivech, státních i soukromých koncepce katalogizačního záznamu s podrobným výkladem, soustředění kartografických dokumentů do rukou státu do jedné velké ústřední sbírky např. při Vojenském zeměpisném ústavu + EDICE nejcennějších map a plánů NEZDAR. 1920 - Václav Švambera - Státní sbírka mapová - jádro dnešní Mapové sbírky^ Univerzity Karlovy (k soustředění kartografického materiálu z celého území ČS nedošlo) Monumenta cartographica Bohemiae, Moraviae, Silesiae atque Slovaciae FAKSIMILE: reprodukce map Nicolaus Claudianus (1518), Johann Criginger (1568), Paulus Arctinus (1665), Johann Stich (1676), Mauritius Vogt (1712), J.C. Müller (1720). Digitalizace spolupráce laboratoř informatiky Univerzity J.E.Purkyně - s Národním památkovým ústavem (NPÚ) - s Historickým Ústavem AV ČR - digitalizace mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy. - I., II., III. vojenské mapování - Múllerova mapa Čech V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify. htt I. vojenské mapování II. vojenské mapování III. vojenské mapování Mulleravo mapování Stabilní katastr Odkazy Infomail Nastavení Hlavní strana ■ Deutsoh S9 English U western desert W. project oldmaps.geolab.cz/ 3 Laboratoř geoinforrnatiky Univerzity J.E.Purkyně - www.geolab.cz Ú Historický ústav AV ČR - www.hiu.cas.cz Přenáším data z oldmaps.geolab.cz... Historické mapové podklady Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 uprostřed pravého okraje mapového listu poznámka: Mikulass Klaudian. Letha Božieho Tisycziho pietísteho Sedmnaczteho; letopočet 1518 je umístěn pod štítem na Levé straně Listu. řada kopií mapy ze 16. století kopie Klaudyánovy mapy od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha z počátku 19. století. Mikuláš Klaudván-Kulha-Claudianus (7-1522) nazývaný (?) podle své tělesné vady (kulhavý = latinsky claudianus) mladoboleslavský lékař a učenec, podporoval činnost jednoty bratrské a po roce 1518 řídil v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu tvůrce první tištěné mapy - zhotovení dřevěných tiskařských desek v Norimberku a mapa se tiskla v dílně Jeronýma Hóltzela. vyobrazení Čech (460x550 mm, měřítko cca 1 : 685 000) zabírá jen třetinu listu (1260x640mm). schematické znázornění: lesy, pohoří (horský val obklopuje Čechy s Kladskem, u pramenů Labe je jediný název pohoří "Krkonoss,,), říční sít, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdáleností, hrady, města rozlišená mapovými značkami na královská a poddanská, kališnická a katolická a na městečka obrazová a heraldická výzdoba: umístěná v horních dvou třetinách mapového listu - český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků - ? zrcadlo mravů ve spojení s výroky Písma. pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky: Prahy, Kutné Hory a Žatce. alegorická partie výzdoby - vůz - zapražený v obou směrech jízdy a obsazeného rozhádanými cestujícími •StUldyärioTO ™po Crch i roku 15. ■ r, ^KSWniíf* *Jij5ÍSW$ ^ji^uiŕ™ ■C J miŕr v i FJT ťtfiiůlíliffE IKiii KmmK ts-J^*'' feÄir-- **** '■ ^ Í1CMV —i *- "4 T*Wbh* .4 JEŽ 'Vil i f "J^Jra-^ /ftnifrh nu v" ^S&aS lyftiiiihijP i Fabriciova mapa Moravy z roku 1569 ľtubrrflng Í ~Jk Cm V"i-. al:1jí.íi..t vydání z roku 1625 Morauia marchionatus. Merhern Authore P. Kaerio. Mollová sbírka. MZK ESSI □ MoroLiy r roku Ľijdári r rofcu m25 " Brně. Pavel Fabricius (1519-1589): Matematik, astronom, botanik a osobní lékař rakouského císaře Maxmiliána II. Kartografii -1569 vydal první mapu Moravy („ptorože se o to dosud nikdo nepokusil") INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627 an Amos Komenský (1592-1670) dlouho shromažďovaný materiál - původně (?) připojení k dílu o moravských dějinách De Antlquitatibus Morauiae (rukopis se nedochoval). snaha odstranit chyby a omyly Fabriciovy mapy Moravy (1569) a doplnit ji o své vlastní poznatky a svědectví vrstevníků. věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína (oba dva, Komenský i Žerotín, již tehdy pobývali v pobělohorském exilu) uvedl: "Početnejšou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb." Nejstarší výtisk mapy Moravy, tištěné z mědirytiny, pochází již asi z roku 1624, další jsou datovány léty 1627, 1633, 1645, 1664, 1677 první vydání v Čechách s titulem Morauiae olim regnum nunc marchionatus jako říloha díla Tomáše Pěšiny z Čechorodu Mars Moravicus mapu ryl Samuel Dvořák atd. mapa vydávána více než 150 let a tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Rozměry 442x544 mm měřítko 1:470000 - pro síť a 1:520000 - pro kresbu. schematický zobrazení: reliéf, vodstvo a sídla + vinice, výběr léčivých pramenů a lázní, sklárny a doly: železnorudné, zlaté i stříbrné 11 i^f" i - 'ť/l ti J** }ffr, Ju a* fillMJJlii-í Si-;'*/** ^ , fifcjÍJlVií-tj -----. ZySí^ih T^TRIOISÍALIA Br S , Smi íly^Tž^ilľv 1U e** INVESTICE DO ROZVOJE VZDELÁVANÍ Müllerova mapa M A P P A TO TI U S REGNI B O H E M I iL IN DTJQDECIM CIRCULQS DIVÍ SiE CLTM C QMI TATU GL A C EÍTSIBT ĽIST filCT ľ E GR AN O & c Mapa Cech z roku i 744 podle Mülle Mapa Cech z roku 1744 podle Müllera Mappa totius regni Bohemiae ín duodecím circulos diuisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano etc. Le Royaume de Boheme diuisée en ses douze cercles. Carle reduite sur celle de 25 Feuiiles par Míiller a Amsterdam chez Cóvens et Mortier Autor: J. K. Müller V rytec: měděný desky Mikuláš Kauffer (Augšpurk) lan Kryštof Müller (1673-1721) vojenský inženýr (znalosti matematiky, geometrie, astronomie a praktického zeměměřičství) mapa Uher (1709). mapa Moravy (1716) mapa Čech (1720) - 26 listů + včetně 1 listu přehledného Mapa: velké množství geografických a hospodářských údajů -utajování mapy v rakouské monarchii Předloha: pro jednolistové zmenšené mapy Českého království vydavatelství: Německo, Francie, Nizozemí, Rakousko graficky i obsahově neizdařileiší - mapa: kolorovaná rytina J. Condeta, publikovaná v kalendáři; vydavatel: Jan Cóvense a Petr Mortier (Amsterodam) rok: 1744 (470x550 mm, grafické měřítko - cca 1 : 700 000). IMVESTlCE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Seutterova mapa Moravy z poloviny 18. století Moravia marchionatus in sex circulos divisus juxta. mapa Moravy z roku 1716 pramen pro kartografická zpracování Moravského markrabství. od roku 1730 - norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Mullera mapy moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy Odvozené mapy i v dalších nakladatelstvích (Norimberk: Jan Kryštof Weigel; Vídeň: Jan Jakub Lidi a František Jan Josef Reilly; Amsterodam: Jan Cóvense a Petr Mortier) Matyáš Seutter (1678-1756/57) znal Můllerovu mapu Moravy nakladatel a medirytec - vlastní kartografickou - Augšpurku (1707) - vedle Homannova nakladatelství patřila v 18. století v německých zemích k nejvýznamnějším Mapa - měřítko cca 1 : 513 000 s rozměry 487x570 mm Morava rozdělená do 6 krajů (Brněnský, Hradištský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský), města, městečka i menší sídla, vodstvo a schematicky vegetace (lesy) a reliéf Titul mapy - moravský znak s alegoriemi hojnosti, vedutu Brna se Špilberkem a symboly vinařství. Seutterova mapa Seutterova mapa Moravy Z poloviny 13. stalet I. vojenské mapování - josefské 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800 štáb generálního ubytovatele (K. k. Generalquartiermeisterstab), • 1806 při štábu generálního ubytovatele zřízen topografický ústav •1818 rozšíření na topograficko-litografický ústav. I •1818 štábu generálního ubytovatele podřízen Vojenský zeměpisný ústav v Miláně. • 1839 sloučením těchto institucí - Vojenský zeměpisný ústav se sídlem ve Vídni (K. k. Militärgeografisches Institut in Wien), • + další kartografická díla souvidející s vojenským mapováním 1763: zahájeno za vlády Marie Terezie pokračování za Josefa II. do roku 1785 1764-1767: Čechy 273 sekcí (mapových listů) 1764-1768: Morava 126 sekcí 1763: Slezsko 40 sekcí • pokrytí celé území státu podklad: Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800 Měřítko 1: 28800 poměr 1 vídeňského palce na mapě ku 400 vídeňským sáhům ve skutečnosti provádění: důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" "od oka,, (pozorováním v terénu) 1 důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Důvod: sedmiletá válka - rakouská armáda měla k dispozici jen nepřesné mapy vlastního území (Müllerova mapa) potřeba podrobné mapy (měřítko 1:28800) 1778-1779: po válkách s Pruskem nařídil Josef II. rektifikaci (přezkoušení) sekcí severního pohraničí Čech -> ze 143 listů muselo být 141 mapováno znovu uloženy Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni, u nás jen nebarevné kopie ve Státním ústředním archivu v Praze I. vojenské mapování - josefské Bez sítě trigonometrických bodů (kresba neleze jednoznačně napojit nebo se překrývá) Mapový list: seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněnér vojensko-topografickém popise. komunikace (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řeky, potoky i umělé strouhy, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.), typy budov - kostely, mlýny. barevné rozlišení jednotlivých složek (ručně kolorovány) komunikace: hnědé linky, lesy: šedě orná půda: bíle pastviny: žlutozeleně vinice: světle hnědě vodstvo: modře půdorysy obytných budov (zděné stavby červeně a dřevěné černě) vojensko-topograficky popis území: informace nezobrazené v mapě (šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj.); (Čechy -19 rukopisných svazků) Význam: podrobnost, měřítko a slovní popis zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové voluce a zachycuje kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity. EVTtOPSICÁ L4IE INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ I M VĚSTI CE DO R O Z V II. vojenské mapování .; 1836-1852, měřítko 1:28 800 'ředcházela: vojenská triangulace (geodetický základ mapování - zpřesnění) 'odklad: Stabilní katastr - měřítko 1:2880 (zjednodušení, ale přesnost) sekce kolorované Čechy 267 sekcí z let 1842-1852, Morava a Slezsko 146 sekcí z let 1836-1840 měřítko 1:28800 Odvozeny mapy generální (1:288000) a speciální (1:144000) - první veřejné dílo rakouské státní kartografie - běžně dostupné v mnoha mapových sbírkách, málo podrobná pro účely archeologie obsah mapy totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. INVESTICE ROZVOJE VZDĚLÁVÁN evropská lne 5ST IVT£_! 3 ítiTSTr- i-UĚ llPS TT(7: n v vi vi 17' i začísne cTríj: HJ I ilíi P wr~\n^~»^t~Nfe^—pse- ■—tt ; gg=g oř -H- J_i)C .a^,v^řgsr _______ R4-0—L- K^Ř-A-r-rf-ŇT -!- i.-Lr ■ 4^ -WTQ-l-TWrO-DTl^-N --ľ "Ví * c k s t O o Přehledová mapa souřadných systému Rakouské monarchie 1807-1869 n £ a P e l> Abb.39 evhopskaun ivrrť_i 1 Klad listů II. vojenského mapování NVESTICE DO ROZVOJE VZDELÁVA III. vojenské mapování I. vojenské mapování - Františko-josefské; 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000 nové mapování rakouské monarchie - neúspěchy ve válce s Pruskem roku 1866 Ministerstvo války - 1868 (staré tzv. II. vojenské - Františkovo) mapování - zastaralé) průběh: 1869-1885 (16 let), ročně - 400 km2 (i území bez katastrů) staré měřítko 1:28 800 - nahrazeno - 1:25 000 (změna v kladu listů -zavedení zeměpisné sítě) zdokonalení zobrazení reliéfu a komunikací (výškopis - šrafury, vrstevnice a kóty) dobře zanesená terénní konfigurace - valy hradisek neregulované vodní toky - říční brody není dobudovaná síť silnic - staré cesty, významné křižovatky všechny takticky využitelné informace - dřevěné a kamenné budovy podkladem - katastrální mapy, topografické sekce: území o rozsahu 15 délkových a 7 30 šířkových originály topografických sekcí byly kolorované přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální (1:200 000), které již byly tištěny černobíle (fotograficky a foto litograficky). mapování: 1874-1875: sokolím Vídně ve větším měřítku (1:12 500) + malé oblasti na jižní Moravě 1876-1877: východní Morava; 1877-1878: zbytek Moravy a Čechy až po pražský poledník; 1878-1879: západní hranice Čech, horské oblasti na hranicích s Německem; 1879-1880: zbytek českého vnitrozemí. > originály map II. a III. vojenského mapování - uloženy v Österreichisches Staatsarchiv-Kriegsarchiv ve Vídni > kopie ve Státním ústředním archivu v Praze > speciální mapy III. vojenského mapování převzaty po vzniku Československa, > nové vojenské mapování pak ve 30. letech 20. stol. > v současnosti klad sekcí tzv. I. - lil. vojenského mapování a základní náhled > Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem http://mapy.geolab. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ vývoj katastrálního mapování na našem území • rustikální, tereziánský a josefský katastr • stabilní katastr - geodetické a kartografické základy, měřické a kancelářské práce. důvod pro tvorbu soupisů půdy a pro katastrální mapování stanovení daňové povinnosti v závislosti na vlastnictví nemovitého majetku počátky dělení pozemků podle : druhu obdělávání (půda orná, lesní, luční, kroviny a chrastiny) jakosti (dobrá, prostřední, špatná) daně vyměřovány z poddanské půdy na základě nedokonalých a nevěrohodných podkladů - námitky poplatníků císař Maxmilián a Český sněm - zaměření pozemků Dvorská komora zamítla - důvod: obavy z odvodu daní i z pans Další pokusy o zaměření pozemků - 1627, 1638 (opět zamítnuto česk eybqpskAlmi: Berní rula 1654 - 1.berní rula prvni úspešnejší soupis poddanské půdy vznikl tzv. rustikální katastr (nutnost průběžných oprav) 1684 - 2.berní rula - podle ní daně až do roku 1748 Oba rustikální katastry neměly grafické podklady, obsahovaly jen poddanskou půdu ERNÍ MULA GENERÁLNÍ REJSTŘÍK KE VŠEM SVAZKŮM (vydaným i dosud nevydaným) BERNÍ RULY Z ROKU 1654 OPLNĚNÝ (tam, kde se nedochovaly) O SOUPIS PODDANÝCH Z ROKU 1651 BERNÍ RULA Z ROKU 1654 Ves Chlumek a Vrchy rolí neúrodnou Sedláci Roli iná a osivá Potahů Dobytka chová Roli má OZilll Seje jař Chová Kráv Jalovie Ovci Svini str.' v. str. V. str. v. Havel Cimbál 30 9 e 2 4 2 Jiří Bělohlávek 21 7 4 2 2 2 CPalupnici Jiří Duchek B 4 1 2 1 Václav Přihanský e 4 2 2 1 Ondřej Adamíčko 7 2 1 2 2 Jiří Vaňas 8 3 1 1 2 Staveni rozbořená a pustá chaíupnický KroSkovsky e Čežákovský e CELA VES sa 2 28 1G 4 13 S Ves Kačenovy, též ves Babiny- roli prostřední Sedláci KaSpar Gartner | 21 7 4 3 | 4 | 3 Chalupnici Mikoláí Novák 9 3 2 2 Martoloměj Havlu 10 3 2 1 2 1 Václav Adamci ka 6 1 1 2 Jiří Marku 9 4 2 2 2 Jan Martinu (r. 1715 vyhořel) a 3 1 3 Jan Adarnčíka 6 2 1 2 TomáS Tkadlecu 3 1 1 3 stavem rozpotena a pustí chaíupnický Altmanovský CELÁ VES 81 24 14 20 6 Radeč a Bukovina - rolí neúrodný Sedláci KryStof Procházka | 28 | 10 | 5 4 | 8 | 1 4 Chalupnici Jakub Kolář 10 3 3 2 3 1 Jakub Trkal e 2 1 2 1 Jan Karásek 10 5 2 2 2 Jan Procházka 5 1 1 2 1 Jan Zedníků 5 1 2 1 3 TobiáS Kopecký e 2 1 3 TobiáS Šimonu 3 1 1 3 3 Matěj Kolář S 2 2 2 1 Petr DuSek 4 1 1 2 CELÁ VES 83 28 3 17 3 6 30 7 4 CELKEM 262 2 80 3 47 3 14 63 21 4 ŕ5JiT = SuTVĽfc - JoUSť - 0 2827 .*ľri Od roku 1706 prováděn soupis rustikální i dominikální půdy na základě přiznání (nebo-li f a s e) vznikly knihy fasí-dokončeno 1748 1748 - 3.berní rula, neustálé námitky, Marie Terezie nařídila „revizitaci" 1757 - 4.berní rula, revidovaná 3.berní rula Opět jako rustikální katastr neobsahuje grafické znázornění • Získávání zkušeností z okolních zemí, v Itálii tvorba „Milánského katastru" se zaměřením, zobrazením, očíslováním každého pozemku • 3. a 4. berní rula (tzv.tereziánský katastr) obsahuje soupis poddanské i panské půdy ' \.y,/,. ... r&fkÚLL % 9*A ■ JMT,^£^. 'fí. ■ ,i7 Poddaní podle Tereziánského katastru - stav k r. 1757 Ves Počet hospodářů Hospodáři dle výměry Bonita polí Do 5 str. Do 15 str. Do 30 str. Do 60 str. Radefi Bukovina 13 1 10 2 S Chloumek Vrchy 8 - 4 3 1 8 Kacanovy Babina 11 1 8 2 3 Ves Výměra dle kultur {ha) Pole Lada Pastviny Louky (vozy) Lesy Radefi Bukovina 44,0 - 15,3 Chloumek Vrchy 36.e - 2.4 12,0 0.4 Kacanovy Babina 27.1 1.4 2:3 12,1 - První pokus o mapování pro daňové účely: 1785 : patent císaře Josefa II. - (josefsky nebo-li josefínsky katastr) • tereziánské berní a daňové reformy (t. katastr) nepočítaly se systematickým zaměřením půdy • nový soupis hospodářsky využitelné půdy v Čechách a na Moravě, prováděn z příkazu císaře Josefa II. v letech 1785-89, evidoval panskou i poddanskou půdu • patent z 20. dubna 1785 obsahoval první měřičskou instrukci se dvěma obrazovými přílohami - určují způsob měření a mapování daněné půdy, na rozdíl od předešlých katastrů vznikl částečně na základě trigonometrických měření • katastr nebyl sestaven podle panství, ale podle umístění pozemků na území katastrální obce, jednotlivé pozemky obdržely topografická čísla (stabilní katastr je nepřevzal) • měření bez geodetického polohového základu (neexistovala měřická síť) - obec rozdělena na „pozemkové tratě" a uvnitř měřeno nejjednodušším způsobem, zapsala se jména vlastníků a pozemky se očíslovaly - vznikaly značně zkreslené náčrty tratí, není možné sestavit ani mapu obce • nepřesné polní náčrty (ne pro všechny obce) a nepříliš přesné mapy • základní jednotka pozemek (zaměření, zobrazení a určení výnosnosti) • Josefský katastr platil pouze 3 roky (1789-1792) - přes jisté nedostatky byl příznivě přijat zvláště sedláky, neboť zrovnoprávnil daňovou povinnost z rustikální i dominikální půdy * Xtywfkttb ffyfaw&mffy.....na Proftréfify gfm«myftai,9aK^(ptec,a6pr^(xIUm, oS ©patrnoffi&ojífFé. wérénýífj Semý.......EMfffínj porřetnojjtedh Státu,....hy (újřá S&iŘíivy Kniatttjřteeý ort. v})wí,s ge|»o n PoSjfcm. řofonaíé yxowno přifpěf,....... 1 io Bia * 5 [aKiilfljtY 40 [ffl)ů 3 jfepji íRavžerij ,fteral ©ipěřowánj Kruníu 06 Q)btc w 6ÍUtečiw|ti fbnánc tyti má. m I M VĚSTI CE DO R O Z V 6pcoftó fe5ř(lřé %měčenj ftifúlUmtúa6poírertj| $Zť}\\xxaSáljú.. 1792: tereziánsko-josefský katastr daně z panské půdy podle obsahu tereziánského katastru - „exaequatorium dominicale" • nebyl doplňován, obsah neaktuální, stále větší rozpory se skutečností, rostly oboustranné námitky • nutnost vytvořit nový přesnější a spolehlivější systém pro stanovení pozemkové daně 1817 - patent císaře Františka I. o dani pozemkové a tvorbě katastru pozemků na území celé monarchie bez ohledu na panskou a poddanskou půdu. jednoduché a spravedlivé vyměření pozemkové daně v celém rakouské monarchii - právním základem - patent císaře Františka I. ze dne 23.prosince 1817: práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie Tvorba tzv. stabilního katastru obsahujícího: • Geometrické zaměření, zobrazení, sepsání a popsání pozemků Rozlišení pozemků podle kultur a užívání Zatřídění pozemků do jakostních tříd (analogie dnešních BPEJ -bonity) soupis všech pozemků na území Předlitavska, za účelem zdanění na základě čistého výnosu parcel (v Čechách uveden v platnost 1860) patent císaře Františka I. z 23. prosince 1817 o pozemkové dani a vyměření půdy, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků, vlastní vyměřování probíhalo v letech 1824-1843 Geodetické základy map stabilního katastru Trigonometrická síť l.-lll. řádu s astronomicko-geodetickým měřením, výpočty na Záchově elipsoidu (triangulační práce v Čechách 1824-1840) Doplnění body IV.řádu grafickou triangulací (na triangulačních listech); všechny údaje vycházely z nového přesného trigonometrického zaměření (1821-1842), středem trigonometrického systému věž Svatoštěpánského chrámu Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Sít IV. řádu vznikla zhuštěním sítě III. řádu grafickou triangulací. Kartografické základy map stabilního katastru Cassini-Soldnerovo příčné válcové zobrazení ekvidistantní v kartografických polednících , osa X - kladná větev k jihu, osa Y - kladná větev na západ Pro monarchii celkem 10 souřadnicových soustav, bývalé Československo mělo 3 soustavy : Gusterberg, Svatý Štěpán, Gellerthegy Základní jednotkou, pro kterou byl stabilní katastr založen, byla katastrální obec, určená příslušností k bernímu okresu a kraji. Do roku 1850 bylo včechách 16 krajů, na Moravě 6 krajů a ve Slezsku 2 kraje. V roce 1850 se zmenšil počet krajů v Čechách na 13 a na Moravě na 2. Současně došlo k novému vymezení některých berních okresů a katastrálních obcí. Katastrální operát stabilního katastru se vzhledem k rozsáhlosti a různorodosti prací dělí na: a) měřický operát, tj. výsledek geometrického zaměření a zobrazení na mapách veškerých pozemků hospodářsky obdělávaných i jiných, b) písemný operát, tj. soupis pozemků a jejich držitelů, c) vceňovací operát, tj. rozdělení pozemků podle druhů vzdělávání (kultur) a pěstovaných plodin, jejich vytřídění do jakostních (bonitních) tříd, zjištění čistého výnosu z nich a stanovení pozemkové daně. Využívání stabilního katastru, udržovaného ve stálé shodě se skutečností, bylo ukončeno v roce 1955 založením Jednotné evidence půdy Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu. Vlastní měření v měřítku 1:2880 - metoda měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemi záměrami. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v terénu a držebnostní a pozemkové hranice. Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1824-1830, 1833-1836). Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6 038 454 parcelami. Výsledkem podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru, které byly pro potřeby státní správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene. Císařské povinné otisky stabilního katastru 1:2880 Soubor tvoří 11 732 katastrálních map - (Čechy 8444, Morava a Slezsko 3288) na 46 732 mapových listech (Čechy 31 209, Morava a Slezsko 15 523) různých rozměrů. - Základní rozměr je 60x71,5 cm - jeden z otisků: tzv. císařský povinný otisk -určen k archivaci. — základní organizační jednotkou katastrální obec (celkem 12 696 obcí v Čechách na Moravě a ve Slezsku -> 49 967 mapových listů, jeden list asi 3 km2) — každá obec měla mapu v měřítku 1 : 2880 (některé ještě i podrobnější), zachycuje druhově členěné pozemky s parcelními čísly, zástavbu, komunikace, vodní toky a plochy, pozemky zdaněné (pole, louky, vinice, pastviny a lesy) a nezdaněné (veřejné silnice a cesty, řeky, průplavy, hřbitovy) — lesy (šedě), pastviny, louky a zahrady (zeleně), pole (světle žlutě), vody (modře), cesty (hnědě), kamenné budovy (karmínové), dřevěná stavení (žlutě) — kolorované exempláře těchto map (císařské otisky) dokumentující stav v době měření - Moravský zemský archiv • INDIKAČNÍ SKICY - na pevnějších kartónových čtvrtkách, sloužily k zaznamenávání změn ve vlastnictví pozemků -> Státní ústřední archiv v Praze • MAPA KULTUR KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO (1837-1844) - součástí stabilního katastru, v měřítku 1:36 000, znázorněny zemědělské kultury některé mapy udávají bonitu půdy (l-IV), k oceňování půdy — několikrát došlo k reambulaci (znovuzaměření) a dalším revizím stabilního katastru Císařsky povinny otisk (archivace): otisk originální mapy - opatřený popisem parcelních čísel; kolorovaný archivace v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni. - Kaiserpflichtexemplar - Barevné provedení je stejné jako u originálních map, okrové role, šedé lesy, sytě zelené zahrady a parky, zelené louky, světle zelené pastviny, karmínové zděné budovy, kamenné mosty, jezy a silnice, v tmavém odstínu karmínové významné stavby, žluté dřevěné budovy, mosty a jezy, hnědé cesty, modré vodní toky a plochy a různobarevné lemovky hranic se sousedními obcemi (viz legenda). V bílé barvě jsou ponechány dvory a nádvoří, veřejná prostranství a půda, kterou nebylo možné obdělat, např. kamení. Na zadní straně mapového listu je podpis pracovníka, který mapu vybarvil a revizora. - V souboru chybí císařské otisky z území, které bylo v roce 1938 připojeno k Německé říši. Byly v rámci spisové rozluky postoupeny podle územní příslušnosti do Mnichova, Vídně a Katovic. Jejich rovnocennou náhradou jsou originální mapy. Případné chybějící listy jsou podle možnosti nahrazeny otisky originálních map. I M VĚSTI CE DO R O Z V Městská problematika - veduty, plány - množství map měst od počátku 19. stol - archivní fondy v každém okresním městě INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Múllerova mapa a ortofoto NYMBURKU INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ JU Eif "YBjĽ tr% Hartmann Schedel - Liber Chronicarum (1493) INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Jan Willenberg - Brno á l -»-r AA A A A áA AAĹAJV O významu výhodného umístění tehdejší jarohněvické tvrze svědčí i její vysoce pravděpodobná funkce pro obranu celé oblasti. Podle vojenské mapy z poloviny 18. století tvořila souvislá řada rybníků na řece Kyjovce -kromě svého původního účelu - i obranný val proti nebezpečí z Uher. [Rybníky Nesyt, Písečný, tzv. Brodský, Jarohněvický a několik menších od Sardic po Mistřín). Jediná dvě větší průchozí místa byla vždy po hrázích rybníků - na dnešní spojnici Mutěnice - Hodonín a Dubňany - Mutěnice. Četné turecké války přispěly dále ke strategickému významu tvrze, neboť se vždy stávala součástí nástupní plochy pro vojenská tažení (tzv. mustruňky). Zde se právě scházela vojska před tím, než vyrazila směrem na Uhry. Území bývalých Jarohněvic za současným rybníkem bývalo však místem soustřeďování žoldnéřského vojsk až do konce XVI. století, čímž trpěli zejména obyvatelé v Miloticích, Svatobořicích a Mistříně. V roce 1597 si na jejich řádění stěžovala např. milotická paní Kristina z Rogendorfu zemskému hejtmanovi Fridrichovi ze Žerotína. INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ http://archivnimapy.cuzk.cz/