FEUDÁLNÍ SÍDLA VE STŘEDNÍ
EVROPĚ – hradní dispozice
Dispozice/typDispozice/typ
Dispozicí se  při  studiu  hradů myslí charakteristické rozmístění a  vzájemné
prostorové vztahy  jednotlivých  prostor  a  částí hradu.  Na  základě toho  pak 
jednotliví badatelé vyčleňují své typy/dispozice, které by měly odrážet vývoj a 
varianty vrcholně středověkých feudálních sídel.
Úskalí při takovém to dělení jsou mnohá např.:
• Většina  staveb  není dostatečně zkoumána,  nelze  tudíž jistě rekonstruovat 
jejich podobu a tedy dispozici
• Různí badatelé stejnou  stavbu  řadu  k  různým  typům,  či  stejný typ  stavby 
nazývají různým označením.
• Veškeré varianty  dispozic  jsou  umělými  termíny,  které nemají středověkou 
obdobu a slouží jen k našemu postižení obecných trendů vývoje.
• Každý hrad je unikát jehož podobu ovlivňuje mnoho faktorů (např. stavebník, 
stavitel,  poloha,  tvar  staveniště,  dobová móda,  požadavky  na  funkci,  zdroje 
stavebního materiálu)
Celé členění podle jednotlivých dispozic by mělo být pouze pomocnou 
kategorizací snažící se postihnout trendy ve stavební podobě feudálních sídel.
Hrady pHrady přřechodnechodnéého typuho typu
Pojem vyčlenil T.  Durdík. Za takové považuje hrady, které tvoří předěl  mezi 
mladohradištní stavební tradicí a  vrcholně středověkými  hrady. 
Charakterizovány mají být především valovým opevněním (val místo hradby!) 
opatřeným kamennou plentou (a podobnou úpravou vnitřní strany). 
Zástavba  již je  v  tradici  vrcholně středověké,  buď volně stojící nebo 
přiléhající/zapuštěná do obvodového valu.
Úskalí definice hradu přechodného typu:
Vymezení tohoto  typu  dispozice  není všemi  přijímána  a  vedou  se  k  tématu 
ostré polemiky.  Vydělovat  tzv.  hrady  přechodného  typu jako  samostatný
vývojový proud  je  jistě problematické,  ovšem  užití opevňovacího  valu 
představuje  zajímavý,  i  když asi  okrajový trend  v  hradní architektuře.  Který
představuje  zajímavý doklad  hledání správné stavební formy  vrcholně
středověkých fortifikací.
Vymezení pojmu naposled souhrnně:
Durdík T. 2007: Hrady přechodného typu v Čechách.
Oponenti např.:
Kypta J. 2008: O metodě typologického výzkumu hradů (na příkladu tzv. hradů
přechodného typu), AR 60/3, 565‐610.
Razím V. 2005: O tzv. hradech přechodného typu, AR 57/2, 351‐380. 
Hrady přechodného typu
Angerbach u Kožlan – okolo 1240
Hrad  náležel  k  panství Týřov,  buď jeho 
předchůdce  či  pomocný pro  správu  rozsáhlého 
území.  Objeveny  základy  suterénu  nadzemních 
budov, které jsou ale uváděny jako zemnice.
Hrady přechodného typu
Hlavačov u Rakovníka 1.polovina 13.st
Hlavačov (u Chocně) po 1283-1338?
Jediný příklad konstrukce
ve valu.
Písčité vrstvy se střídají s
vrstvami lité malty.
Hrady přechodného typu
Budětice 2.polovina 13.století
Snad šlechtické založení, opevnění valy - nezkoumáno
Týnec nad Sázavou
12.století – rotunda s pohřebištěm
(snad i dvorcem?)
1.pol.13.století – stavba valu,
bergfritu a paláce
Hrady s obvodovou zHrady s obvodovou záástavboustavbou
Dle  definice  by  se  mělo  jednot  o  základní typ  královských  hradů. 
Povětšinou jsou rozměrné vícedílné s větším množstvím budov, které
jednou nebo více svými stranami tvoří součást obvodového opevnění. 
A je patrná tendence k obestavení celého prostoru dokola. Hradní typ 
se  snad  již vyskytuje  na  konci  vlády  Přemysla  Otakara  I.  (Jindřichův 
Hradec,  Zvíkov,  Křivoklát).  Užívání tohoto  typu  by  mělo  skončit  na 
počátku 14. století s dokončením základní sítě královských hradů. Typ 
snad užíván i šlechtickými stavebníky (Vízmburk?, Říčany).
Úskalí definice hradů s obvodovou zástavbou
• U  hodně hradů jsou  budovy  jednou  nebo  více  stranami  součástí
obvodového  opevnění,  přesto  nejsou  k  hradům  s  obvodovou 
zástavbou řazeny
• Typ spíše vydělen pro velké královské stavby (často původně i přes 1 
ha velké). Či jejich šlechtické napodobeniny.
Hrady s obvodovou zástavbou
Křivoklát snad připomínán 1110? 
Jistě asi od 1230? Patrně v rámci staršího hradiska?  Sedile v průjezdu brány
Obvodová zástavba
Bergfrit
Stavba dalších
paláců za Přemysl
Otakara II.
Poloha archeologicky
zkoumaného
manského paláce
Bezděz před 1264
Hrady s obvodovou zástavbou
Manský palác
Bergfrit
Bastiony 17.století
Kaple
Lichnice před 1251
Hrady s obvodovou zástavbou
Osek (Riesenburk) před 1250
Patrně původně královské hrady, které záhy přešly do 
šlechtických rukou. Proto asi nestihla být dokončená v prvních 
fázích obvodová zástavba. Původně plánovaný rozsah obytných 
budov byl asi pro šlechtického majitele nadbytečný.
Příběnice před 1243
Stará Dubá před 1283
Hrady s obvodovou zástavbou
Šlechtická založení
Podhradní městečka
Hrad
Vízmburk před 
1279
Hrady s obvodovou zástavbou?
Tzv. Severočeské Pompeje, archeologicky zkoumán. 
Jednalo se o tzv. zavřený hrad. Tedy že celý objekt 
hradu až do výšky prvního patra byl ukryt pod svou 
destrukcí. Následný problém s památkovou 
ochranou odkrytého hradu, kdy se díky počasí a 
špatného stavebního materiálu zcela rozpadá.
Hrad řazen k hradům s 
obvodovou  zástavbou, 
jako miniatura 
královského hradu. Je 
bohatě vybaven raně
gotickými kamenickými 
články.  Dal by se řadit i 
k rozvinutým 
bergfritovým 
dispozicím.
Potravinářská pec
Bergfrit
Kuchyně
Studna
Palác
FrancouzskFrancouzskýý kastelkastel
Tento hradní typ bývá definován jako pravidelný více věžový hrad, s převážně
okrouhlými flankovacími věžemi, které tvoří systém umožňující aktivní obranu. 
Vnitřní zástavba by měla mít obvodový charakter. Hradní typ měl vzniknout ve 
Francii  v  oblasti  Ile‐de‐France  za  vlády  Filipa  Augusta  II.  po  roce  1220. 
Vyskytuje se hlavně v Francii a v Anglii. Snad se i odráží v některých stavbách 
Sicilského  království Fridricha  II.  Francouzské kastely  představovaly  u  nás 
pouze okrajovou záležitost.
Úskalí definice francouzského kastelu a jeho výskytu na našem území:
•Na  našem  území se  krom  Konopiště s  výhradami  Týřova  a  případně
moravského Úsova se typ ve své čisté podobě nevyskytuje.
•V  případě Džbánu,  Nižboru  a  Hradiště se  dá snad  (hrady  málo  zkoumány) 
uvažovat pouze o inspiraci.
•Část věží naších lokalit vůbec nemůže flankovat, čímž se značně ztrácí výhody 
tohoto pokročilého typu
Flankování:  Boční střelba,  ostřelování paty  opevnění z  vystupujících  opevňovacích 
prvků (např. věží, bašt). Flankování pokrývá tzv. mrtvý prostor, který obránci nemohli z 
ochozů hradeb zasáhnout, pokud by se nevyklonili.
Durdík T. 1998: Hrady kastelového typu – 13. století ve střední Evropě.
Francouzský kastel – Čechy 
Konopiště před 1318 (biskup Tadeáš)
Týřov před 1249. Královský
Pouze tzv. dolní hrad, který ale plnil funkci předhradí.
Úsov polovina 13.století, zeměpanský
Francouzský kastel ‐ Morava
Věže nemají schopnost flankovat, nepochopení stavebních zásad?
StStřředoevropskedoevropskéé‐‐italskitalskéé kastelykastely
Kastel – pravidelný vícevěžový hrad s obvodovou  zástavbou,  nejčastěji  čtvercový  či 
obdélný
T.  Durdík  vyčlenil  speciální  typ  tzv.  středoevropského  kastelu.  Mělo  by  se  jednat  o 
pravidelné,  čtyřúhelníkové  hrady, nejčastěji  čtyř věžové městské hrady. Věže bývají 
nejčastěji čtverhranné, bez flankovací schopnosti. Tvar hradu by se měl přizpůsobovat 
městské parcelaci.
Tzv. středoevropský kastel není všemi příjmán a spíše než jako samostatný typ náleží 
do  široké  skupiny  kastelových  hradů,  která  má  snad  svůj  původ  již  v  římském 
opevňovacím stavitelství. Kdy se zpátky do Evropy dostává ze svaté země, kde tyto 
stavby po zániku římské říše nezanikly a v obměnách fungovaly i ve středověku.
Kastelové hrady představují širokou skupinu různě starých staveb, které se vyskytují 
po  celé  Evropě.  Jednou  z  variant  kastelových  hradů  je  i  výše  zmíněný  francouzský 
kastel. D. Menclová kastely označovala jako tzv. Severoněmecké kastely
Durdík T. 1998: Hrady kastelového typu – 13. století ve střední Evropě.
Diskuse k tzv. středoevropskému kastelu:
Razím V. 1992: Kastel středoevropského typu?, AH 17/92, 133‐139.
Razím V. 1994: K diskusi o tzv. středoevropském kastelu, AR 46/4, 629‐632
Středoevropské‐italské kastely
Horšovský Týn polovina 13.století
Kadaň před 1261
BergfritovBergfritováá dispozicedispozice
Tento typ a jeho variace patří k nejrozšířenějším u nás. Hlavní období výskytu je od 
poloviny 13.století do druhé poloviny 14. Století. Typ je charakterizován obranou věží 
– bergfritem, která stála většinou v čele dispozice v dominantní podobě. Za ní, krytý 
věží se nacházel jednoduchý palác. Brána bývala nejčastěji poblíže bergfritu. Vše bylo 
obehnáno  obvodovou  hradbou.  Toto  základní  vydělení  bylo  různě  modifikováno. 
Úsporné dispozice měly místo bergfritu věžici (např. Krašov). Palác mohl být i věžovitý 
(Kokořín), či v prvních fázích pouze dřevohliněný (Rokštejn?). Výjimečně se setkáme i 
s kombinací bergfritu a donjonu (Sádek, Týřov horní hrad?). V závislosti na staveništi 
mohl hrad nabýt různých podob (např. průjezdný Český Šternberk, či extremně úzký a 
za sebou řazený Žebrák). Tato dispozice se obecně spojuje se šlechtickými založeními, 
ale byla využívána i při zeměpanských fundacích.
Drtivá  většina  bergfritů  u  nás  je  kruhových  či  oválných,  vzácněji  registrujeme  věže 
čtvercové (Rokštejn), Obdélné (Choustník), či víceboké (Roštejn).
Bergfritová dispozice ‐ Čechy
Krašov 1232
Kokořín před 1320
Idealizovaná podoba bergfritové dispozice
Věžovitý palác
Věžice v čele
Rozšíření s plnohodnotným bergfritem
Bergfritová dispozice ‐ Čechy
Volfštejn před polovinou 13.st. nebo před 1316? 
Žebrák 2.polovina 13.století
Extremně úzké staveniště
Druhotně osazený románský portál
Bergfritová dispozice ‐ Morava
Aueršperk – přelom 13.‐14. století
Dutá věžice
Původní palácHukvaldy před 1285
Pernštejn před 1285
Bergfritová dispozice ‐ Morava
Náměšť na Hané – před 1276
čtvercový bergfrit
Obřany 1278‐1316 Bukov před 1295 – první polovina 14. století
Bergfrit s břitem
Bergfritová dispozice – České Slezsko
Kaltenštejn po polovině 13. století
1443 ‐ dvě houfnice, čtyři píšťaly, šest kop šípů, půl sudu střelného prachu, jedna pánev na vaření piva.
Trezor/skrýš
Vstup
Schodiště v síle zdiva
Bergfritová dispozice – České Slezsko
Koberštejn 13.‐14. Století
Nejasno zda nejde o relikt paláce
Žulová před 1290
Dvorcová dispozice‐palác jako hlavní stavba‐bezvěžová dipozice
Hrad  s  palácem  jako  hlavní  obranou  a  obytnou  stavbou  představuje jeden  ze 
základních typů bezvěžových hradů. Většina těchto staveb je šlechtického založení a 
jsou budovány od druhé poloviny 13.století do století následujícího. Většinou obdélný 
palác  je  situován  v  rámci  dvora  tvořeného  hlavní  hradbou.  Paláce bývají  většinou 
rovnoběžné s přístupovou komunikací.
Úskalí definice hradu s palácem jako hlavní a obytnou stavbou
Pouze u několika málo dispozic je palác opravdu v dominantní poloze. Spíše než o 
dominanci paláce je lépe mluvit o bezvěžových hradech, které jsou vyděleny dvorem 
hlavní  hradby.  Na  rozdíl  od  plášťových  hradů  mohla  zástavba  jádra  hradu  hlavní 
hradbu  převyšovat.  Tento  typ  hradu  by  tedy  bylo  vhodnější  nazývat  dvorcovou 
dispozicí či obecně bezvežovými hrady. Počet a charakter zástavby jádra hradu může 
být bohatší než jen jeden  palác. Patrně z  tohoto  typu  se  vyvíjejí  pozdější  složitější 
dispozice pokročilého 14.století (dvoupalácové hrady atd.).
Dvorcová dispozice‐palác jako hlavní stavba
Blansek před 1275
Kuchlov konec 13.století?
Dvorcová Dvorcová dispozicedispozice‐‐palác jako hlavní stavbapalác jako hlavní stavba
Vlčtejn počátek 14.století
Nový Žeberk 1.pol.14.st.
Hrady s plášťovou zdíHrady s plášťovou zdí
Typ bezvěžového hradu u něhož hlavní tíha obrany leží na mohutné, vysoké obvodové 
hradbě, za níž jsou skryty ostatní objekty hradu. Ochoz plášťové zdi umožňuje plynulý 
pohyb  obránců  a  zvenčí  nejsou  patrny  žádné  lehce  zranitelné  střechy.  Pokud  se 
vyskytuje věž jedná se pouze o bránskou věž. Typ se vyskytuje převážně na Moravě, ve 
Slezsku a Dolním Rakousku. Pouze ojediněle pak v Čechách. Ač jsou některé lokality u 
nás datovány již do druhé poloviny 13.století je otázkou zda je toto datování správné. 
Obecně se zdá že nejstarší lokality jsou datovány do první poloviny 14.století a typ má 
snad původ ve Slezsku. Většina hradů s plášťovou zdí jsou šlechtického založení.
Jelikož je většina hradů dochovaná jen v reliktech je těžké určit zda vnitřní zástavba 
nepřesahovala plášťovou zeď, což je jednou z definic typu.
Pokus L. Svobody rozšířit termín plášťový hrad o další lokality a významy nebyl příjmut.
Svoboda L. 1995: O plášťových hradech, AH 20/1995, 355‐388.
Hrady s plášťovou zdí
Čechy
Pořešín před 1312
Jižní Čechy
Lanšperk před 1285 na ˇpomezí Čech s Moravou
Otázka  zda  se  první  zmínka  váže  k  této  lokalitě. 
Možná  je  i  nově  objevená  lokalita  na  stejném 
katastru. Hrad snad královského založení. 
Hrady s plášťovou zdí Dalečín polovina 14.století
Hrady s plášťovou zdí Lelekovice před 1358
Archeologicky zkoumán
Později tzv. Ganerbenburg
Brníčko před 1356
Hrady s plášťovou zdí
Boskovice 14. století
Starý Světlov před 1360
Vartnov poč. 14.stoletíVikštejn před 1377
Hrady s plášťovou zdí ? České Slezsko
Donjonové dispozice
Hrady donjonové dispozice jsou tvořeny volně stojící většinou čtverhranou obytnou 
věží – donjonem, obtočenou hradbou, do níž je eventuálně doplněný další, nejčastěji 
vstupní objekt. Ostatní zástavba má jen pomocný charakter či je mladší. Hrady tohoto 
typu se začínají budovat na přelomu 13./14.století a klasickou dobou jejich výskytuje 
první polovina 14.století.
Donjonové dispozice
Rábí 14.století – nově se spekuluje už o románském původu hradu
Donjonové dispozice
Vítkův Kámen počátek 14.století
Kunžvart před 1359
Donjonové dispozice
Košíkov 2.pol.14.století
Hrad s štítovou zdí
Dominantním znakem této dispozice by mělo použití masivní štítové zdi, která chránila 
svou  hmotou  jádro  hradu  z  nejvíce  ohroženého  směru.  Problém  zůstává  špatné 
poznání  těchto  torzálních  lokalit,  kdy  není  jasné  jak  štítová  zeď  vypadala  či  jak  je 
datována.  Typ  se  snad  vyskytuje  od  13.století.  S  rozvojem  dělostřelby  jsou  od 
15.století  štítové  zdi  opět  budovány  jako  reakce  na  rozvoj  palných  zbraní  – jde  o 
typický neprogresivní prvek pasivní obrany. I když jsou známy štítové zdi s komorami 
pro těžké kusy (Helfštýn).
Hrad s štítovou zdí
Šenkenberk okolo 1247
Střílky před 1258
Hrádek u Podmok 2.pol.13.století
Ralsko 15.století
Hrad s štítovou zdí
Helfštýn po 1521
Strážnice
vznik před 1302
Uherský Ostroh
vznik před 1271
Pravidelné  hrady,  obytná 
zástavba srostlice obytné věže 
a paláce
Dvojpalácová dispozice
Jsou tvořeny dvěma více či méně rovnocennými paláci situovanými na protilehlých 
stranách  malého  nádvoří.  Zbylé  strany  uzavírá  hradba.  Paláce  většinou  dosahují 
značné  výšky  a  jejich  místnosti  jsou  plochostropé.  Tento  hradní  typ  je  typický  pro 
14.století a představuje vývoj bezvěžových hradů z 13.století.  Zdvojení paláců souvisí 
se  zvýšenými  požadavky  na  komfort  a  místo  v  období  klidné  vlády  prvních 
Lucemburků. 
Hrady 14. století dvojpalácové dispozice
Nový (Sedlecký) Hrad 1375-1390?
Rabštejn u Dukovan před 1358
Hrady 14. století dvojpalácové dispozice
Helfenburk 1355
Povolení Karla IV.
Maidštejn 1349
Povolení Karla IV.
Hrady 14.století dvojpalácová dispozice
Rožnov před 1372
Ronov 1364
Blokové dispozice
Hradní typ u nějž donjon srůstá s palácovými křídly do bloku obklopujícího většinou 
malé nádvoří. Vyskytují se od první poloviny 14.století. Ve větších rozměrech dochází k 
rozmvolnění sevřených bloků a hradní typ je následně užíván za klidné vlády 
Lucemburků a je na něho navazováno po husitských válkách.
Hrady 14. Století – Blokové dispozice
Křídlo před 1365
Okoř 1359 (2.pol.13.st.)
Lipnice
Počátek 14. století
Kost před 1349
Hrady 14. Století – Blokové dispozice
Hrady 14. Století – Blokové dispozice?
Lapikus 1378‐1381?
Levnov před 1346?
Hrady 14. století
Nový hrádek 1358
Brtnice před 1436
Hrad s plášťovou zdí
Hrady 14. Století – Blokové dispozice
Kozí Hrádek před 1377