AEB_63 Dějiny staveb
Základní pojmy pro konstrukci staveb
Hrad a jiná opevněná sídla
Město
městská parcela
městský dům
Klášter
Kostel
Vesnice
Hrad a jeho jednotlivé části
A vnější předhradí
B vnitřní přehradí
C hlavní hrad/ hradní
jádro
1 hradní cesta
2 přebraní
3 Hradní příkop
4 Palisáda
5 Vnější brána
6 Hlavní most
7 Flankovací věž
8 obranná plošina věže
Trojdílná hradní dispozice (3 nádvoří)
9 ubytovna pro návštěvy
10 bašta
11 Krytý ochoz
12 branská věž
13 brána s padací mríží
14 hradní kaple
15 nárožní věž
16 kaplonovy pokoje a špitál
17 hospodářská budova: sýpka
18 nádvoří
19 prak
20 čeledník
21 stáje
22 hospodářská budova
(kuchyně a sklad)
23 prevet
24 poklopy v prolukách
mezi stínkami
25 cisterna
26 cisterna na plavení koní
27 výstupní kameny
28 brána pro pěší
29 brána pro povozy
30 vnitřní brána
31 podsebití
32 vnitřní nádvoří
33 palác: kohradní komnaty
34 poprsní zídka s cimbuřím
35 výpadní branka
36 střelecký arkýř
37 hradní zahrada
38 kuchyně
39 palác
40 schodiště paláce
41 štítová zeď
42 krytý ochoz s posebitím
43 bergfrit
44 arkýř, ze kterého se lila smůla
45 výstup do bergfitu
46 schodiště/žebřík
47 hladomorna
48 zbrojnice
49 budova: manství
50 zásobárna/skladiště
51 čeledník s lázněmi
52 studna
53 vodní nádrž/koryto
podsebití
Ochoz na koruně hradby a poprsní zídka
S cimbuřím (stínky a proluky)
věž
věžice
Arkýře na lití smůly
Střelecký arkýř/akrýřek
Brána – branská věž
1 padací můstek
2 padací most - stěžejkový
3 lůžko pro padací mříž
4 křídlo brány
5 padací mříž
6 rumpál na vytahování padací mříže
7 licí otvor
8 vnitřní prostor brány
9 křídlo brány
Barbakán
Rekonstrukce – Prachatice
Barbakán v Kadani
KLÁŠTERY
Cluastrum=uzavřený
Dispozicic kláštera lze pochopit z úsilí Benedikta z Nursie (519 Monte Cassino) a dalších
zakladatelů řádů, kteří chtěli nahradit mnišské poustevny společenstvím mnichů s pevnými
pravidly kolem 4-stranného otevřeného dvora:
1. křížová chodba, 2. klášterní studna, 3. kostel, 4. kapitulní síň (shromažďovací
místnost), 5. refektář (jídelna; u něm. rytířů – remter), 6. parlatorium (hovorna), 7. v horním
podlaží dormitář (společná ložnice) X klausura (mnišské cely)
Ambit – křížová chodba, tvoří součást klausury, obíhá rajský dvůr
Cela (cella) – komora,komůrka, buňka
Cellarium – klášterní zásobárna,
Dormitář – společnámnišská ložnice
Elemosinarium – místnost v klauzuře,kde se udělovalaalmužna laikům
Empora (tribuna)– vyvýšenátribuna v kostele pro laického zakladatele
Grangie – hospodářské dvory spjaté s cisterciákyosazenékonvrši
Chór – presbytář,kněžiště, nejčastěji východníčást kostela
Infirmarium – místnost vyčleněná v konventu nemocným
Kalefaktorium– původnějediná vyhřívanámístnost v klausuře, u benedikt.
pracovní
Kanonie – řádový dům řeholních kanovníků
Kapitula – společenstvíčlenů konventu
Kapitulní síň – slavnostní prostorke scházeníse kapituly(od 11. stol.), honosně
provedena
Kartouza– dům řádu Kartuziánů
Klášter – z něm. Kloster – něco uzavřeného,dům mnišského řádu
Klausura – obydlí členů konventu uzavřené veřejnosti
Koinonia – kláštery založenésv. Pachomiem ve 4. stol.
Konfraternita– dohodyo přátelskémspojení dvou a více konventů
Kongregace– sdruženíněkolika klášterů, či členů jež skládají jednoduchésliby
Krypta – podzemní prostorpro pohřbyvýznamných laiků i duchovních
Latrina – hajzlík
Laura – shluk samostatnýchcell
Lavatorium– zdroj vody(umývárna)v rajském dvoře
Lettner (lektorium) –přepážkamezi chórem a lodí kostela,oddělení světské a
mnišské části
Mandatum– lavice v ambitu
Oratorium – modlitebna(budova,místo, kaple) - blíže nevyhraněnýtermín
Ossarium – kostnice,márnice
Parlatorium – hovornasloužící k pohovoru nadřízeného s podřízeným
Proboštství – samostatnýřádový dům
Rajský dvůr – prostorvymezený ambitem v rámci konventu
Refektář – společnákonventníjídelna
Řehole – pravidlo, systém pravidel
Sakristie – místnost vedle chóru pro uchováváníliturgických ředmětů
Transept – příčná loď kostela
Trapéza– víceúčelováhala reprezentativního charakteru
Exempce – vynětí ze soudní pravomoce,u klášterů např. z jurisdikce místního
biskupa
Konvent – řádové osazenstvo jednohokláštera či ta budova,kterou obývají
Kanovník – člen kapituly nebo řádu řeholních kanovníků
Konvrš – laický bratr
Prelát – vysoký duchovní hodnostář
Probošt – představenýsamostatného řádového domu
St. Gallen: ideální klášter
Benediktinský klášter
Klášter na Ostrově
konvent
bazilika
Premonstrátský klášter
STRAHOV
1. trojlodní bazilika
2. kaple s pohřební
funkcí
3. sakristie
4. průchod: z ambitu do
dvora
5. refektář
Hovorna(audotorium)
Kapitulní síň
cellarium Studna (lavatorium)
bazén
kuchyň
knihovna
Letní refektář
Cisterciácký klášter ideální plán
1. kapitulní chrám
2. západní portál
3. vstupní předsíň
4. „branka mrtvých“
(porta
mortuorum)
5. vstup do křížové
chodby (ambitu)
6. schodiště do
dormitáře
7. sakristie
8. kapitulní síň
9. schodiště do
dormitáře?
10. hovorna
(parlatorium)
11. průchod z
konventu do
zahrady
12. calefafactorium
(ohřívárna)
13. refektář
14. kuchyně
15. konvrši: refektář
16. konvrši: dormitář
Velehrad
Cisterciácký klášter
Pracovna mnichů?
Chór
mnichů
Chór
konvršů
Zlatá Koruna
Cisterciácký klášter
Klášter (Zlatá Koruna, cisterciácký)
1. Malý Konvent
2. Kaple andělů strážných
3. Křížová chodba
4. Rajský dvůr
5. Kapitulní síň
6. Chrám Nanebevzetí Pany Marie
7. Opatství
sálový kostel: 1 loď
bazilika: trojlodní kostel, hlavní loď je vyšší než boční lodě
halový kostel: hlavní loď a boční lodě jsou ve stejné výšce
pseudohalový kostel: hlavní loď je vyšší, ale boční nemají vlastní
osvětlení
dvouchórový kostel: loď ukončená z obou stran chórem
-chór – kněžiště
-stupňovitý – hlavní apsida, boční apsidy
-trojapsidální závěr
-katedrální závěr (vysoký chór, ochoz, kaple)
-redukovaný katedrální závěr (vysoký chór, ochoz, bez kaplí)
-boční prostory vedle chóru
-cancelii – chorové desky, které obklopují kněžiště (Tridentina: vyhlášení koncilu o
bořebí Cancelii; 16.st.)
-pastofória: pro uchování svátostí a přípravu kněze, později z nich vznikají sakristie
(oficiálně až od 16. století), jedno pastaforium pro kněze, druhé pro dary chudých;
následně vznikají jako samostatné přístěnné stavby v podobě věží, které navazují na
funkci sanktuáře (uzamykatelný výklenek s eucharistií)
-boční kaple – z nich jsou pak často sakristie, původně často soukromé kaple
-oltář, vítězný oblouk
-schola cantorum – prostor pro zpěváky
-ambon – později kazatelna
-chórová přepážka -letner (lektorium) – přepážka (spíše arkádová stěna) mezi chórem a
kněžištěm v biskupských kostelích, na které se nahoře četla bible, před ní vždy oltář
zasvěcený sv. Kříži; oddělený chór sloužil jen kapitulním kanovníkům
CHÓR
CHÓROVÝ OCHOZ
Halový kostel, Olomouc, sv. Mořic
KOSTEL
dvouchórový kostel: loď ukončená z obou stran chórem
Severní boční loď=evangelická
Jižní boční loď=epištolní
Mikroarchitektura
tzv. světla mrtvých: lucerny v kostele nebo samostatně sloup
s lucernou, ve kterém bylo věčné světlo
-lucerny na stavbách
uvnitř kostela sanktuárium → pastoforium (věžovitá přístěnná stavba
na kalich)
sedílie: na epištolní straně kostela; sedátka pro kněží, kteří nestáli u
oltáře
boží hrob
+
boží muka: na okrajích města a vesnic, vymezovali vnitřní a vnější svět
pastoforium
sanktuárium
krypta (confesio): raně křesťsnké a byzantské: confesio komorový hrob světce pod hlavním
oltářem, na který je vidět otvorem ze štoly
první kostely vznikaly nad hroby světců; prostor pro uctívání ostatků s
ve středověku nesloužily k pohřbívání, ale k uctívání ostatků svatých
-chodbové (štolové) krypty – jsou nejstarší, chodba kolem místa hrobu světce
-halové krypty – už vytvářejí prosto pod kněžištěm, část chrámu nad halovou
kryptou musela být vyvýšena
-tzv. venkovní krypta – překročila pod zemí pomyslnou hranici kněžiště nebo kostela
-později se označení přeneslo na vše pod podlahou kostela
Členění zdí v rámci hlavní lodě
- loď
-arkáda: seskupení oblouků nebo průběžná řada oblouků na pilířích nebo sloupech,
jako arkáda se označuje chodba jejíž jedna strana (nebo obě strany) je otevřena oblouky =
arkádová chodba; (zvlášť vyčleněné: slepá, trpasličí arkádá=trpasličí galerie)
-triforium: v katedrální dispozici ochoz v síle zdi otevřený (např. sloupkovými
arkádami) do vnitřního prostoru a umístěný pod okny hlavní lodi a vysoké střední části chóru,
nad arkádami bočích lodí
-okna
-vazby kleneb: vazný systém (na 1 pole hlavní lodi navzují 2 pole v boční lodi) X
průběžný systém (1 pole klenby v hlavní lodi odpovídá 1 poli klenby v boční lodi)
vrcholná a pozdní gotika: síťové klenby, kroužené klenby, ...
- západní průčelí:
-loď, 1 nebo 2 věže, portál, západní chór → vstup do kostela z jihu a severu
- před západním průčelím:
-různé předsíně (pro věřecí – ochrana před deštěm, vyhlašování soudních nařízení
→ už se vztahovalo exilové právo): drobné předsíně před západním průčelím - arkáda
(porticus=nartex, předsíň kostela, často bohatě zdobená architektoniskou plstikou, dříve se
zde ukládali a žehnali mrtvý předtím, než byli odneseni do kostela), dvůr (atrium, nartex) –
raně kresťanské a středověké baziliky, přední dvůr obklopený sloupovými síněmi
Atrium/nartex
WESTWERK
– samostatně řešená část na západní straně baziliky (odtud označení
westwerk); předrománská a románská architektura
– měl zdůraznit postavení zakladatele/majitele kostela
– v patře: tribuna, ze které se otevíral pohled na hlavní oltář; nebo
kaple, která sloužila často jako soukromá
Na českém území - nesrovnatelné s prvky u románských
staveb: např. sv. Jiljí v Milevsku, Kondrac, Kojice, Svojšín
Tribunové (emporové)
kostely
Typy tribun (empor)
Kirchenfamilie – soustava vedle sebe stojích liturgicky jednotných kostelů
do literatury uvedeno r. 1952: E. Lehmannem
Na základě klášterních pravidel a liturgických předpisů
Různé funkce církevních staveb: baptisterium, oratorium, kaple
poutní kostel:
– uloženy ostatky světců
biskupské, soukromé kostely: např. tribunový kostel sv. Bartoloměje v Kyjích
kaple: nemají farní práva
- stojící samostatně nebo integrované v kostele
- slouží jako pomocné, boční nebo soukromé prostory
-křestní (baptisteria), pohřební, soukromé (součástí falcí, hradů)
-někdy jsou i dvoupatrové: horní patro sloužilo pánovi
-dvoupatrový kostel X kaple:
Jihlava s předměstími a s vyznačením farních
obvodů (1785) http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicky-atlas-
mest-cr/mesta/jihlava.ep/
MĚSTO
městské objekty
městský dům (síňový NEBO průjezdový)
parcela – široká x úzká
3 typické půdorysy
A. na široké parcele (parcela až 20 m)
1. trojtrakt se středovým příčným
průjezdem – vlastní bydlení bylo ve 2.
patře, v přízemí např. dílna, obchod,
hospoda. Komorová část zahloubená.
2. s průjezdovou síní
B. na úzké parcele –
3. hloubkový - průjezdový dům
4. šířkový - síňový dům
opevnění
městská brána
městský hrad
kláštery
kostely
špitál
univerzita
radnice
tržiště
cechovní budovy
kašna
pranýř
Špalíček v Chebu
Kotce na Starém Městě pražském
Délka: Kolem 200 m
Kotec: valenou klenbu, 5x5,5 m
Celkem 66 kotců