AEB_63 Dějiny staveb
STAVEBNÍK STAVITEL
STAVITEL
Plány a nárysy
Clermont-Ferrand, katedrála, nárys vimperku portálu Jramene
transeptu na střeše na J-chórem
nárysy na pergamenu:
Např. uložení-katedrála Štrasburk
Nejstarší: dochovaný architektonický rys - návrh
průčelí tzv. remešského palimpsestu (kolem
1250)
2/4.13.st.: skicák Villarda de Honecourt
Plán A: Z.části kolínské katedrály (1280-1308)
Rysy na architektuře:
Clermont-Ferrand
Narbonne
Zdivo:
Materiál: cihla, kámen, dřevo, hlína –
mazanice
Kámen: sbíraný, lomový –
neopracovaný X opracovaný
Cihla: různé tvary cihel
Dřevo: kůly, opracované – trámy,
fošny, prkna, aj.
Hlína: omazy X výmazy – mazanice,
vepřovice
Cihlové vazby
Spojování cihel (1 - ložná spára, 2 - styčná spára)
Vazba zdiva převázáním o půl cihly
α - úhel roznášení zatížení
Anežský klášter:
Změna technologie románských kvádříků→cihly (konvent klarisek: 1 výstavba, základ z
opuky)
Zdivo:
1. Plně cihelné provázané zdivo
2. Lícové plochy+jádro zdiva: litá malta+kameny
Plná cihla
tvarovka
Zlatá Koruna, Nepomuk aj.
Nymburk: hradby
Vazba zdi tloušťky 300 a 450 mm
1 - vazáková vrstva, 2 - běhounová vazba
Ukončení zdi tloušťky 450 mm
pomocí tříčtvrtečních cihel
Vazba
holandská
gotická X polská
Zdivo řádkové
-z opracovaného/tesaného lomového kamene
-hrubé řádkové (z hrubě opracovaných kamenů)
-čisté řádkové (čistě opracované kameny –
kopáky)
-haklíkové zdivo: řádkové zdivo provazované
svisle
- z lomového kamene
Kamenné zdivo - vazby
Způsob opracování a vazby
1. zdivo z lomového kamene
2. zdivo řádkové (kopákové)
1. opus qaudratum (zdivo kvádrové, kvádříkové)
1. opus isodomum
2. opus pseudoisodomum
3. opus spicatum (zdivo klasové)
4. zdivo kyklopské
5. opus incertum
opus reticulatum - síťové zdivo s úhlopříčnou vazbou
opus latericium – cihelné stavby, pálená i vysušená cihla
opus caementum – lité zdivo, malta a drobný kámen
opus isodomum – kvádrové zdivo o řadách stejných rozměrů
opus pseudoisodomum - kvádrové zdivo o řadách nestejných rozměrů
opus incertum či antiquum – řádkované z nepravidelného lomového kamene
opus spicatum – zdivo klasové vazby
OPUS QUADRATUM – KVÁDROVÉ/KVÁDŘÍKOVÉ ZDIVO
zdivo řádkové z opracovaných kvádrů
-kvádr: v= 8-24 cm, na maltu do řádků
-podřezávání spár
-výška jednotlivých řádků – kolísá (± i v 1řádku) → zvlněná
vodorovná spára
- kvádříkové zdivo – většinou bez omítky
-opracování kvádrů: vliv má tvrdost materiálů: opuka,
pískovec, železitý pískovec
-románské:
-1. starší fáze: otloukání →nepravidelný – miskovitý –
povrch
-2. mladší fáze: hladší, ±obvodová stezka
-gotické: větší hladké kvádry opracované výhradně dlátem
nebo dlátovitými nástroji
-preferování pískovce, v oblastech bez měkkých surovin:
použití místní tvrdé suroviny (architektonické články,
armatury)
-spojování: na maltu, kovovými čepy/trny X zalévané
nebo roztlačované vložky (olověné)
Karlův most: Průzkumná sonda u pilíře č. 9 s
mlýnskými kameny tvořícími základovou spáru
tohoto pilíře
bosované neboli hlízové zdivo
řádkové kvádrové/kvádříkové zdivo
lité zdivo mezi kvádříkovými líci
KVÁDROVÉ ZDIVO
Zvíkov, Hlízová věž
isodomum pseudoisodomum
Opus quadratum
Struktura vnějšího líce zdiva – vnitřek z
kam. odpadu vylitého maltou
OPUS ISODOMUM
Kvádříkové zdivo: kostel sv. Petra a Pavla
Praha – Bohnice
Aitentika biskupa Daniela 1158
OPUS ISODOMUM/quadratum
OPUS PSEUDOISODOMUM
KLASOVÉ ZDIVO (OPUS SPICATUM)
- materiál: lomový kámen
- v řádkách: kámen kladený šikmo do malty a
s následující řadou vytvářející obrazec klasu
- románské období:
Castell de Castellciuró, Katalánsko
OPUS SPICATUM
Opus incertum
Zdivo z nepravidelných kamenů spojovaných maltou
Není kladeno do řad, nepravidelné uložení
Zdivo z lomového X sbíraného kamene:
kámen lámaný v lomu bez dalšího jemného
opracování – většinou ploché kusy X sbíraný kámen
(bez ostrých hran) na polích, sutě pod skálou – hůře
na něm drží omítka
Vazby: snaha o vazbu – nasucho, malta (1. hliněná,
vápenná)→ kámen leží vždy na své největší ploše
(výjimky: stojící) +lícuje
druh zdiva
1. vazák s občasnou kombinací s běhounem pro
zdivo
2. Vyzděné líce + vnitřní struktura zdiva – kameny
vylité maltou
Styčné spáry plně promaltované – překrývání
neomítané X omítané
Lomové zdivo s armováným
nárožím
Smíšené zdivo: cihla+lomový kámenZdivo z lomového X sbíraného kamene
ŘÁDKOVÉ ZDIVO z částečně opracovaného kamene
ŘÁDKOVÉ ZDIVO z lomového kamene
Zdivo z LOMOVÉHO KAMENE
JEDNOTLIVÉ STAVEBNÍ PÁSY - VYROVNÁNÍ
Hrázděné konstrukce
dřevěná nosná rámová konstrukce z hráněného dřeva (svislé sloupy propojené
vodorovnými trámy: spodní a horní ližiny, prahy; základní rámy jsou ztuženy šikmými
vzpěrami: zavětrování – vzpěry, ondřejské kříže)
+ výplně: tyčovina, štípané kolíky zapuštěné do rámu s omazem,
výplet s omazáním, cihla (pálená X nepálená), kámen
výplň: omazaná/omítnuta; dřevěné konstrukce: viditelná X omítnutá
- obklady hrázdění
- druhotné omítnutí
hráněné dřevo → síla stěny (výplně); zárubně zpravidla integrální součást nosné
konstrukce
spojování rámových konstrukcí: tesařsky: plát X čep (zajištění pomocí kolíků – z tvrdého
dřeva, hráněný, vkládal se do kruhového vrtaného otvoru – zkvalitnění pevnosti)
celohrázděné objekty X kombinované stavby (dům s hrázděným patrem, dům s
hrázděným štítem)
obytné domy, hospodářské stavby (stodola, špýchar, kolna)
hradní architektura: opevnění, obytné stavby
Kaple, kostely
výplet
RÁMOVÁ KONSTRUKCE: 1. HRÁZDĚNÁ KONSTRUKCE x 2. DRÁŽKOVÁ KONSTRUKCE
Dendrochronologicky datované hrázděné konstrukce www.dendrochronologie.cz
Otisk rámové konstrukce
Otisk kuláčů srubu
rámová konstrukce v interiéru obytné místnosti (něm.
Bohlenstube)
Konstrukce s masivní obvodovou kostrou z hráněných trámů:
Jihlava, hrady: Kašperk, Radyně – otisky, Karlštejn: pol.14.st.,
světnice Karla IV. (2. patro paláce, rekonstrukce)
Znojmo, Zelenářská ul. 15: dřevohliněná konstrukce vnitřního
pláště místnosti v 1. patře domu (dendro: 2/4.15.st.)
- strop: rovný – poval
-pyramidální sestava okének v čele
-obležení stěn: svislé desky, vodorovné desky
-obložené stěny: omazány/omítnuty
lehčí varianta rámové konstrukce v interiéru obytné místnosti
-Helfenburk u Bavorova: „táflování“ – do líce kamených stěn
zabudovaný při stavbě dřevěný rastr, na který se později
připevnilo dřevné obložení
roubená konstrukce v interiéru obytné místnosti (Durdík:
roubená komora, Menclová: Blockwerkkammern)
-stavba: ve vyším patře obytné stavby byla postavena roubená
místnost, která byla dodatečně obezděna (zeslabené stěny);
rovné neotesané klády; strop – dřevená klenba X rovný povalový
- pyramidální sestava okének v čele srubu – v obezdění špalety
rozevřené ven – kvůli dennímu světlu; horní okénko větrací -
dymné
- ve stěně otisky kuláčů X bez otisků: 1. hráněné trámy, 2.
omazání dřevěný stěn nebo alespoň vymazány spáry, 3.
nerozpoznaná rámová konstrukce viz. Kašperk (Durdík 1999,
482)
- hrady: Bezděz, Písek, Louzek, Borotín, Karlštejn, Žebrák,
Radyně
OMÍTKA Povrchové úpravy: sjednocení a ochrana konstrukce
stavby
Velkomoravské stavby, předrománské stavby:
omítky: 1-vrstevné
zdivo lomové →vnitřní omítka (výmalba) i vnější omítka (±rozdílná kvalita)
→ hrubá omítka s naznačením spár v podobě svislých a vodorovných
linií (imitace spárořezu)
kvádříkové zdivo :
-zarovnané /utažené spáry (rotunda sv. Víta na Pražském hradě)
X omítnuté (vně: kostel sv. Jiří v Plzeň-Doubravka)
Románské stavby:
-omítky: 1-vrstevné (nahazované prkékem – „dénkem“) – srovnané a uhlazované ,
větší nerovnosti zdiva – dorovnány omítky, jinak kopírují reliéf zdiva
-kvádříkové zdivo (záměrné střídání různě barevných např. pískovců) →
- pečlivě kladené kvádříky na tenkou vrstvu ložné malty →bez úpravy spár
- podřezávání spár: oříznutí ložné malty a utažení v jednom směru:
(oříznutí zednickou lžící; utažení: dřevěný kolík – profil do V, nebo
plastické spáry vystupující vně)
- hrubé spáry s rozetřenou ložnou maltou, ale s naznačenou rytou
linií spáry
pozdněrománské stavby: bosované zdivo – naznačený lem na kvádříku –
představoval upravenou spáru (samotná spára s ložnou maltou se neuopravovala)
interiér: kvádříkové zdivo – neomítnutý (podřezávání spar) X omítnutý kvůli
výmalbě nebo režný: např. Praha-SMP Řetězová 222/I
- využívání hladítek (kovových)
- vícevrstevné omítky
omítky: vnitřní – hlazeny železem (zednická lžíce) - rovný a výrazně vlnitý povrch
lomové zdivo:
-rozetření malty ze spár do líce hrubě opracovaných kamenů →
následné vyznačení spár
Neustupov, kostel Nanebevzetí P.Marie
Kamenné stavby
Gotické stavby:
Vnější úprava:
Kvádrové zdivo: bez omítnutí – nejvýznamnější stavby (náročná úprava povrchu kvádrů)
– bez omítnutí; nepravidelné kvádry, ústap významu spáry
Lomové zdivo lícované a armatury:
bez omítek, bez spárování
částečné přetažení ložné malty přes lícované kameny: zarovnání líce zdiva
omítané zdivo bez omítnutých armatur (přitažení omítky k
armaturám) – povrch armatury o tloušťku omítky předstupuje před
líc zdiva
přetažení části omítky přes okraj armatury
otvory ve zdivu (okna, dveře, aj.) –
1. s ostěním
- překrytí/přetažení kontaktní zóny armatury
se zdivem omítkou
- pasparta
- úprava ostění pro omítnutí stykové plochy
se zdivem (snížení reliéfu pro omítku)
2. bez ostění
- bez omítky
- pasparta bez omítky
- pasparta (hlazená, odlišná od okolní
omítky) s omítkou (pasparta vystupuje)
Lomové zdivo- bez omítky
- omítka:
1. upravovaná hlazená omítka
2. hrubě nahozená ± neuhlazená → degradace: vysouplé plochy
kamenů
3. kvádrování: iluzivní napodobení kvádrového zdiva (a. malování, b.
nanášení vystupujících spár, c. Rytí dvoulinky a malování, d.
proškrabování (pozdní gotika)
Vnitřní omítky: kletované=hlazené (povrch pevně utažený až sklovitý, zvleněný reliéf
kopírující zdivo)
Malování omítek:
- pozdní go ka →
využití šablon
Gotické cihlové zdivo:
-Režný povrch: kvalitní zdění (zdící systémy, viz. výše)
- úprava spár: 1. zatření, 2. spárovací malta ± bílení spár, 3. plastické spárování: negativní a pozitvní
(Anežský klášter v Praze-ambit: negativní-režné cihly se spárou 2 cm s podříznutím spáry, spárovací
malta: prosátý říční písek, velikost cihel: 8x13x26,5, původní forma velikost 3x5x11 palce: tzv.
klášterní; podříznutí až do podoby V např. kostel v Jabkenicích, Nymburce; Anežský klášter v Praze –
záklenek portálku. pozitvní vystupujcící spára, hlazený povrch vystupujících pásků: odlišný materiál
na spárovací maltu – přísady drcených cihel X vyšší zastoupení vápna)
-Omítnutí
Gotické dřevěné stavby:
roubené: mazanice – vnější úprava stavby (omaz X výmaz)
Rámová kosntrukce: omaz: hrázděná X drážková č. 15
Roubené stavby
Konstrukce stěn
1. Vazba rohu se zhlavím s částečným přeplátováním, 8-hranný trám
2. Vazba rohu se zhlavím s částečným přeplátováním, 4-hranný trám
3. Vazba rohu bez zhlaví s jednostranná přeplátováním zajištěným na tyč
4. Vazba rohu bez zhlaví s úplným rybinovým (oboustranná rybina)
zhlaví
Vrtsvení jednotlivých trámů/kuláčů (nosné stěny stavby); spodní trám (prahový) ±
uložen na kamennou podezdívku
Rohové spoje: soudržnost konstrukce stěn: plátování (různé tvary plátů),
Částečné přeplátování: trámy neleží ve stejné rovině 1. se zhlavím nebo 2. bez zhlaví:
důležité pro zpevnění konstrukce rohu tyč protaženíá provrtem v plátování)
Tesařské spoje – rybina: seříznutí (zešikmené seříznutí plátování proti posunu trámu
tzv. tyrolský řez (oboustranný nebo jednostranný) ± ozub)
Způsob vazby rohu
roubení: technika vazby rohu stavby
Stavení materiál: 1. neopracovanédřevo: kuláče (stavba: srub); 2.
opracované trámy
v místech budoucí vazby opracovánípro přeplátovaní aj.
Způsoby svázání
Srubové stavby s roubením
Pozůstatky srubu s.s.j. 2 z Veselí nad Moravou (hrad)
http://www.wessels.cz/ZamVes__Archeologie.html
TESAŘSKÉ SPOJE:
1. SRAZY
2. PLÁTY
3. LÍPNUTÍ
4. ZAPUŠTĚNÍ
5. NA ČEPY
6. PŘEPLÁTOVÁNÍ
7. KAMPOVÁNÍ
8. OSEDLÁNÍ
1. roubená konstrukce v rohu
nasedá na kůl
2. roubená konstrukce spodní
kuláče zajištěny kolíky
3. roubená konstrukce kůly
zajišťují celé stěny
4. mezisloupová konstrukce
5. pletená konstrukce zasazená do
prahů
6. jařmová konstrukce
7. kůlová kostra stěn vyplěna
prkny
8. válková konstrukce
9. pletená konstrukce
10. drážková konstrukce
Konstrukce dřevěných staveb a jejich projev v archeologických situacích
okenní a dveřní otvory:
Nadpraží otvorů
Nadpraží je konstrukce uzavírající otvor v horní části, složená z nosné konstrukce,
která přenáší zatížení z přilehlých částí stropů a zdiva do stěn, sloupů nebo pilířů.
Nosná konstrukce nadpraží: např. segmentové klenutí (záklenek) nebo překlady,
které mohou být: zděné nebo monolitické
- podle druhu materiálu: nadpraží: kamenná, cihelná, dřevěná
OKENNÍ OTVOR: otvor ve stěně, funkce osvětlovací a větrací
Tvar: určuje např. ostění
kruhový
záklenek (klenuté nadpraží) - rovný, půlkruhový nebo lomený záklenek
okna jednoduchá, dvojdílná, vícedílná, sdružená
okno: osazovací rám okna, okenní křídla
DVEŘNÍ OTVOR: funkce vstupu do místnosti a spojení místností, bezpečnost,
izolace
dveře - křídlo: pohyblivá část, která plní hlavní funkci dveří (uzavírání a otevírání komunikačního
otvoru).
zárubeň: část dveří pevně spojená s konstrukcí stavby. Slouží k přesnému ohraničení dveřního
otvoru a k jištění dosedání křídla. Skládá se ze dvou svislých vlysů (stojek), horního
vodorovného vlysu (nadpraží) a dolního vodorovného vlysu (spojky, prahu).
práh: zajišťuje dosedání křídla v dolní části.
závěs/pant:
VRATOVÉ OTVORY: plní funkci vjezdu
PRŮJEZDY A PODCHODY: jsou otvory bez výplní
SPECIÁLNÍ OTVORY: ostatní otvory jako např. výklenky a niky
Ostění: architektonické
orámování otvoru okna
nebo dveří z kamene nebo
dřeva
Odlehčovací oblouk
špaleta
záklenek/nadpraží
parapetostění
portál: architektonicky zvýrazněný vchod nebo vjezd
Podle tvaru nadpraží/záklenku – viz. např. přímý oblouk se zaoblenými
rohy, půlkruhový (plný oblouk) ; vodorovný překlad,
podle typu architektonického orámování – ústupkový (viz. č. 3)
, bosovaný
Dřevěný překlad (nadpraží): Praha–Podolí, kostel
sv. archandělaMichaela, dendro: 1274
trojlistlomený sedlovýpůlkruhový pravoúhlý se
zaoblenými rohy záclonový
lomený s
tympanonem
rovná
lomená
- kolmo k líci
- šikmo k líci:
-1. jednostranná
-2. oboustranná
smíšené
špaleta
Postanní ohraničení otvorů=špalety
klenba:
- uzavírá prostor shora (horizontální konstrukce) – samonosná, tlaky šikmé a svislé zachycuje
podporovací část (zdi, opěrný systém), kamenné, cihelné
valená klenba
Valená klenba – podle tvaru oblouku: lomená, stlačená, segmentová,...
sklopená čela
klenby
výseč vzniká kolmým
průnikem 2 valených klenb,
její čelo=luneta
Nosnost kleneb:
Části:
nosné (ztužující) – pasy, žebra, kleštiny, kovovová táhla ve zdivu a klenbách
výplňové – zdění pomocí: bednění → jednoduché podpory → z ruky
Kupole: nosný celý kruhový obvod
Klášterní klenba: namáhán celý obvod
Valená klenba: nosné pruhy bočních stěn pod jejími náběhy
Otevřené klenby např. Křížová klenba: do zdiba opřené pouze koutové výběhy tzv.
patky; otevřená část opírající se o stěnu=klenební čelo
Stavba klenby:
1. na bednění ± nosné pasy ± sloupové podpory
2. žebra+bednění pod kápí
bednění
Zdění kápí nad žebry na bednění
klášterní klenba: na čtvercovém, obdélném, poli křížová klenba
klenby
obkročná
síťová
křížová
hvězdová
sklípková
Krov
- nosná konstrukce střechy a jeho hlavní funkcí je nést zalaťování se střešní
krytinou → ochrana stavby před vnějšími vlivy (déšť, sníh, vítr)
- podstřešního prostor: bez výrazných požadavků – funkce tepelně izolační,
akustická a protipožární - stropní konstrukce nejvyššího podlaží
-prostorová konstrukce složená z krokví, vaznic, pozednic, sloupků, vazného
trámu, vzpěr, kleštin, hambalků, ....
Vaznicový krov:
STOJATÁ STOLICE
1. VAZNÝ TRÁM
2. KROKEV
3. VAZNICE
4. SLOUPEK
5. VZPĚRA
6. PÁSEK
7. KLEŠTINY
8. POZDENICE
vazný trám – přenáší tíhu krovu na nosné zdi budovy.vazný trám je hlavním prvkem, spojujícímkonstrukci krovu nad úrovní podlahy půdy a je nad podporami
pokládán podkladky. konce vazných trámů se ukládají do kapes v nosných zdech
vaznice – ve vrcholu je tzv. vrcholová(hřebenová), na obvodové nadezdívcetzv. pozednice,uložená na ležato (u okapu okapová);mezi nimi vaznice střední (boková)
pozednice– roznáší hmotnost krovu na zdivo, je podepřenápo celé délce a proto se klade naplocho.
krokve – kladou se kolmo k okapu v určitých vzdálenostech ve směru největšího spádu a mohou být podporoványvodorovnýmitrámy – vaznicemi. krokve jsou
osedlány do vaznice;dvojice krokví je ve vrcholu spojenačepem nebo přeplátováním. spoj je zajištěn buď dřevěným kolíkem nebo dvěma hřeby proti sobě
-šikmý prvek krovu, nesoucí střešní latě, na nichž je upevněnastřešní krytina
-vazba - pouze z krokví = jalová
vzpěry – vaznice jsou v podélném směru podpíránypodpůrnou konstrukcí (sloupek, vzpěra, pilíř, schodišťová zeď, zděný štít).
sloupky – podporují vaznice a jsou do vaznic začepovány
pásky – jsou připojenydo sloupků a vaznic, vyztužují krov v podélném směru, současnězkracují volnou délku vaznic. pod střední vaznicí jsou umístěny při vnějším líci
a pod hřebenovou jsou osově
kleštiny – zajišťují příčné ztužení krovu
hambalek – vodorovnýtrám spojující dvě protilehlé krokve
stojatástolice: vaznice podpíránysvislými sloupky. tato konstrukcese využívá tam, kde lze podporovat vazní trám poblíž jeho středu středními zdmi budovy(vazní
trám je zatěžován sloupky a vzpěrami nepříznivě), a tam, kde se nevyžadujevolný podstřešní prostor
ležatá stolice: krov s vaznicemi podporovanýmišikmými sloupky nebo vzpěrami. přenáší zatížení do vazního trámu blíže k jeho podporám; používá se tedy tam, kde
není možno podpírat vazní trám střední zdi a kde je zapotřebí volnější půdní prostor
Škabrada , J., 2003: Konstrukce historických staveb. Praha.
ROMANIK
- u kostelů a větších staveb předpoklad středomořského otevřeného krovu (nízké štíty), doklad hřebenové vaznice, z krytin známo vlastně
jenom pokrytí kupolových kleneb (rotundy, apsidy) kamennými deskami přímo na jejich rubech a fragmenty keramických krytin, jistě se
užíval šindel a slaměná krytina.
GOTIKA
-zřejmě výhradně hambalkové, nejstarší typ pouze s hambalky a patními vzpěrami, od 1. pol. 14. století „sv. Anna“ (bez rozlišení plných a
prázdných vazeb, s ondřejským křížem, bez podélného zavětrování a s možností absence vazných trámů, t.j. s možností spodního
otevření), v pozdní gotice převažuje užití typu „stromkového“ v různých variantách (se sloupky resp. věšadly a systémy vzpěr tvaru „V“,
případně s vaznicemi a stojatými stolicemi pod hambalky, se složitými způsoby podélného zavětrování ondřejskými kříži ve střední
podélné rovině). Vyskytují se i systémy, které mají pod krokvemi paralelní prvky, popřípadě i více ustupující a překřížené (tvaru „X“).
Vyvěšení zajištěno pouze tesařsky, bez železa. Vazné trámy zpravidla ve všech vazbách, zpracování dřeva výhradně ruční, spoje většinou
plátové (u šikmých spojů výhradně rybinové), zajišťování spojů dřevěnými kolíky.
RENESANCE
- ještě dosti strmé, jakoby v kombinaci pozdně gotických a pozdějších barokních prvků - dole nástup ležatých stolic, nahoře ještě prvky
„stromkového“ typu včetně podélného zavětrování, jehož svislé prvky nemusí dosahovat až dolů. Začíná se uplatňovat úspora vazných
trámů pomocí krátčat a výměn (plné a prázdné vazby), začíná stoupat podíl čepovaných spojů. Zpracování materiálu je nadále výhradně
ruční, jištění spojů dřevěnými kolíky, počátky užití železných spojů (kované přepásání spodních konců věšáků). Ojedinělý výskyt vlašské
vaznicové soustavy s nižším sklonem.
Villard de Honnecourt, 1220-1230
starší hambalková (německá) soustava:
vazba s vazným trámem a vazba s kráčaty
krov s patními vzpěrami a dvěmi úrovněmi hambalků
HAMBÁLKOVÁ SOUSTAVA
Axonometrie hambálkové soustavy
Praha – Podolí, kostel sv. Michaela archanděla: krov hambálkový: detail plátového
spojení hambálku s druhou krokví
Konstrukce bez podélného vázání
Čechy, Cheb, klášter františkánů, kostel Zvěstování Panny Marie, presbytář, po r. 1319
A: Německo, Fritzlar, dóm, presbytář, okolo 1195.
B: Francie, Hagenau, kostel sv. Jiří, 13. století.
C: Belgie, Seilles, kostel sv. Štěpána, 2. pol.13. století.
D: Německo, Bebenhausen, kostel kláštera cisterciáků, jižní část transeptu, okolo 1191.
E: Německo, Mainz, kostel sv. Štěpána, presbytář, počátek 14. století.
F: Německo, Rothenburg ob der Tauber, kostel kláštera františkánů, 1309.
G: Čechy, Praha - Staré Město, dům čp. 353, 14 století.
H: Polsko, Wroclaw, kostel sv. Mořice, 14. století.
I: Německo, Trier, kostel Panny Marie, presbytář, konec 13. století
hambalkové krovy prosté, resp. s patními
vzpěrami krokví
http://www.roofs.cz/
Čechy, Praha - Staré Město, klášter dominikánek, kostel sv. Anny, 1324/25A: Norsko, Borgund, kostel,
1150.
B: Čechy, Praha - Staré Město, dům čp. 436, 1399/1400 (d).
C: Čechy, Semněvice, okres Domažlice, kostel sv. Jiří, presbytář, konec 14. století.
D: Německo, Norimberk, Frauenkirche, chór, okolo 1360.
E: Německo, Wienhausen, klášterní kostel, okolo 1330.
F: Čechy, Horšov, okr. Domažlice, kostel Všech svatých, loď, 1363/64 (d).
G: Rakousko, Tamsweg, poutní kostel sv. Leonarda, okolo 1433.
H: Čechy, Horní Stropnice, kostel sv. Mikuláše, 1453/54 (d).
I: Německo, Eutin, kostel sv.Michala, loď, 1305.
J: Německo, Preetz, klášterní kostel, okolo 1325
Hambalkové krovy s křížem vyztuženými krokvemi
Konstrukce podélné vázané
Čechy, Čížová okres Písek, kostel sv. Jakuba, presbytář, 1459/60
A: Morava, Rančířov, okres Jihlava, kostel sv. Petra a Pavla, presbytář, 1442/43
B: Čechy, Heřmaň, okres Písek, kostel sv. Jiljí, loď, 1478/79
C: Čechy, Loukov, okres Havlíčkův Brod, kostel sv. Markéty, loď, 15. století.
D: Čechy, Český Krumlov, Latrán čp. 58, staré purkrabství, 16. století.
E: Morava, Telč, okres Jihlava, kostel sv. Jakuba, loď, 1462/63
F: Čechy, Lidéřovice, okres Jindřichův Hradec, kostel sv. Linharta, loď,1485/86
G: Čechy, Zátoň, okres Český Krumlov, kostel sv. Jana Křtitele, loď, okolo 1500.
H: Čechy, Prachatice, kostel sv. Jakuba, loď, 1474/75
Hambalkové krovy s hřebenovým rámem
Morava, Telč - Staré Město, okres Jihlava, špitál, 1576/77 - stejně jako Německo, Rottach bei Sonthofen, kostel,
1489.
A: Čechy, Stráž nad Nežárkou, okres J. Hradec, kostel sv. Petra a Pavla, presbytář, 15. století.
B: Čechy, Český Krumlov, klášter klarisek, severní a východní křídlo konventu, 1458/59 (d).
C: Morava, Stonařov, okres Jihlava, kostel sv. Václava, presbytář, 1635/36 (d).
D: Morava, Zvole, okres Žďár nad Sázavou, kostel sv. Václava, loď, 1704.
E: Morava, Telč, okres Jihlava, měšťanský dům čp. 49, 1760/61 (d).
F: Morava, Telč, okres Jihlava, měšťanský dům čp. 50, 1764/65 (d).
G: Čechy, Pelhřimov, dům čp. 90, 18. století.
H: Morava, Polná, okres Jihlava, dům čp. 75, 1608/09 (d).
I: Čechy, Jičín, jezuitská kolej, 1855 (d).
J: Morava, Třešť, okres Jihlava, kostel sv. Kateřiny Sienské, loď, 1825.
Hambalkové krovy se stojatými stolicemi
Hambalkové krovy s ležatou stolicí
Morava, Telč, okres Jihlava, zámek, 1569/70
A: Morava, Uherčice, okres Znojmo, východní křídlo zámku, 1539/40
B: Čechy, Benešov nad Ploučnicí, okres Děčín, Horní zámek, 1544
C: Čechy, Lvová, okres Česká Lípa, západní křídlo zámku Lemberk, 1568/69
D: Morava, Uherčice, okres Znojmo, jižní křídlo zámku, 1580/81
E: Čechy, Dačice, okres Jindřichův Hradec, klášterní kostel sv. Antonína, loď, 1672/73
F: Čechy, Volfířov, okres Jindřichův Hradec, kostel sv. Petra a Pavla, loď, 1602/03
G: Morava, Telč, okres Jihlava, kostel Jména Ježíš, 1663/64
H: Morava, Doubravník, okres Žďár nad Sázavou, kostel Nalezení sv. kříže, 1538/39
VAZNICOVÁ SOUSTAVA
Axonometrie vaznicové soustavy
a - stojatá stolice
b - ležatá stolice
1 – vazný trám, 2 – podezdívka, 3 – pozednice, 4 – střední
vaznice, 5 – krokev, 6 – sloupek, 7 – vzpěra, 8 – pásek, 9 –
kleštiny, 10 – jalová vazba
rozdělení střech podle tvaru:
• pultová
• sedlová (+křížová a polokřížová)
• valbová; polovalbová; polovalbová s
podlomenicí (pravouXnapravou)
• stanová
• mansardové
• věžová
• s rotační plochou
• válcové
věže
Druhy střešní krytiny:
1. Došky
2. Šindele
3. Pálená střešní krytina: a. Prejzy, b. tašky
Dřevěné trámové stropní konstrukce
Trámové stropy s dřevěnou nosnou konstrukcí se dělí na:
-dřevěné stropy spalné
-jednoduchý trámový strop
-jednoduchý trámový strop se záklopem a násypem
-jednoduchý trámový strop se zapuštěným záklopem a násypem
-kazetový strop
-dřevěné stropy polospalné
-trámový strop s rákosovou omítkou, záklopem a násypem
-trámový strop s rákosovou omítkou, zapuštěným záklopem a násypem-trámový strop s rákosníky
-trámový strop do traverz
-trámový strop s křížovými vzpěrami
-fošnový strop
-povalový strop
Dřevěný trámový strop s opticky uplatněným záklopem provedeným na
sraz
a - příčný řez stropnicí (1) a podélný řez záklopem (2)
b - podélný řez stropem
Dřevěný strop na němž se výrazně uplatňují jednoduché obdélníkové
krycí lišty
a - příčný řez stropnicí a podélným záklopem
b - příčný řez záklopem - stropnice je v pohledu (v řezu jsou nakresleny
některé způsoby úpravy záklopu)
1 - stropnice
2 - pohledový záklop
3 - krycí lišta stykové spáry záklopových fošen
4 - záklopové fošny s polodrážkou
5 - spojení na sraz (viditelné hrany záklopu jsou zkoseny, takže se i při
pohledu na sraz vytvoří plastičtější povrch).
Dřevěný trámový strop s viditelným překládaným fošnovým záklopem,
hrany fošen jsou výrazně profilované
a - příčný řez stropnicí
b - příčný řez záklopem (stropnice je v pohledu)
1 - stropnice
2 - dolní fošna záklopu s profilováním
3 - horní fošna záklopu přesahující přes okraje spodní fošny o 4 až 6 cm
na každé straně
4 - podkladek položený na stropnici pod horní fošnou záklopu
jednoduchý trámový strop se záklopem
A. Konstrukce staveb
B. NPU (Národní památkový ústav)
zákony
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
Zákon č. 242/1992, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/1987
Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o
okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších
opatřeních s tím souvisejících.
Zákon č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992.
Zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších
změn obsažených v zákonech č. 242/1992 Sb., č. 361/1999 Sb. a č.
61//2001 Sb., č. 122/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 146/2001 Sb. a č.
320/2002 Sb., účinný ke dni 1. ledna 2003.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
B1. SHP
B2. OPD