AEB_63 Dějiny staveb Archeologické výzkumy - románské stavby Levý Hadec Sv. Kliment Předrománská architektura Praha Pražská raně středověká aglomerace: A. Pražský hrad B. centrální část podhradí C. jižní podhradí D. západní předhradí bez doloženého opevnění E. zaniklé koryto Vltavy Havrda – Tryml 2006 RS: hradba kláštery založení kláštera dřevená fáze: doležené – zahraniční Reichenau přestavba do kamene Zakladatel: panovník, šlechtic Benediktini: Třebíč: moravská knížata 1115: založil Vladislav I. benediktinský klášter v Kladrubech, + Postoloprty Pokračuje budování areálu kláštera na Ostrově u Davle. Podlažice Benediktinky: Teplice: ženský klášter, založila královna Judita Na Pražském hradě dochází k přestavbě kostela a kláštera benediktinek u sv.Jiří. Premonstráti byli založeni sv.Norbertem jako nový typ řeholní instituce – nejsou to mniši, ale kanovníci žijící společně podle tzv. řehole sv.Augustina. Cisterciáci naproti tomu vznikají jako přísnější, reformovaná větev benediktinů a jsou to mniši řídící se tradiční řeholí sv.Benedikta. Premonstráti: Praha – Strahov , Milevsko, Litomyšl, Louka u Znojma , Hradiště u Olomouce premonstrátky: Doksany a Louňovice Cisterciáci: Sedlec , Plasy (Vladislav II. 1145-6), Pomuk, Želiv a Svatém Poli rytířské řády – templáři, johanité a němečtí rytíři Komendy johanitů a řádu německých rytířů nacházejí svá sídla ve 12.století v Praze. Sázavský klášter Kníže Oldřich, 1032 Sv. Prokop K. Reichertová 1968rekonstrukce: 11./12. století rekonstrukce: polovina 12. století rekonstrukce: polovina 14. století Sázavský benediktýnský klášter – zal. r. 1032, spočátku se jednalo o klášter se staroslověnskou liturgií, r. 1096 byli staroslověnští mniši vyhnáni a nastoupil latinský konvent z Břevnova. Plošným odkryvem kopal Dr. Sommr, rozsáhlý románský půdorys – nepublikováno, pozůstatky dřevěné zástavby konventu, zal. 1032 – zůstával poměrně dlouho dřevěný, podle legend(tzv slovanská liturgie) snaha nalézt východní prvky v klášteře – románská stavba mimo areál, změna choru na čtvercový(gotický) základy tetrakonchálního kostela: stavba r. 1070 zasvěcena sv. Kříži Sázava popis zdivo 1. neurčené 2. středověk 3. baroko 4. hradištní 5. kamenitá suť 6. novověk 7. stávající zdi kláštera Reichertová 1972 AR Klášteřiště u kostela sv. Markéty v Podlažicích (okr. Chrudim) barokní kostel sv. Markéty v Podlažicích (okr. Chrudim) stojí na místě zaniklého benediktinského kláštera. Klášter: 1159 – 1. zmínka 1160- opat Hugo. Klášter byl pravděpodobně založen o něco dříve ve 12. století, nekrologium kláštera uvádí jako zakladatele šlechtice Vrbatu. Jaro 1421 – klášter zničen na jaře husity 1448 - opatem jmenován Bonifác z Volkenštejna. Na klášteřišti byl v letech 1696 až 1721 postaven dodnes dochovaný kostel sv. Markéty. Od roku 1834 byly při úpravách okolí kostela nacházeny archeologické předměty. Větší odkryv podnikl v letech 1908-9 prof. Plaček. Z jeho dokumentace se dochoval celkový plán kláštera a některé nálezy, rozptýlené v muzeích Chrudimska. Frolík: „mladohradištní osídlení z 12. století - U JV rohu kostela byl objeven žlab a několik kůlových jamek. Osídlení mohlo být zčásti současné se vznikajícím klášterem. Přímý kontakt obou sídelních jednotek však byl narušen. Z kláštera samotného rýha proťala tři zdiva původního východního křídla (u jižní stěny kostela). Zdivo vykazuje nejméně dvě fáze, druhotně užité architektonické články datují tuto část kláštera do gotického období (14. století). K východnímu křídlu přiléhal ambit, z něhož bylo prozkoumáno severovýchodní nároží. Plocha ambitu byla využita k pohřbívání, hroby vykazují až čtyřnásobnou superpozici. Do plochy rajské zahrady byla během gotického období vestavěna kaple, její stavba však nebyla dokončena. Za východním závěrem kostela a u jeho severní stěny byla objevena dvě rovnoběžná zdiva na vnějších stranách zpevněná opěráky. Jedná se o pokračování stavby, jejíž část prozkoumal již v roce 1908/9 prof. Plaček. Stavba prodělala během své existence požár, ale byla (po opravě ?) alespoň zčásti používána i nadále. Na stavbu navazovala západním směrem zeď, která zřejmě v gotickém období tvořila severní ohradní zeď areálu kláštera. Datování stavby je obtížné. Po opravě se do zdiva dostaly gotické cihly, z destrukce pocházejí drobné zlomky dlaždic, které můžeme datovat do pokročilého 12. či 13. století.“ Severní líc románské zdi, oddělující klášterní kostel od ambitu (pravděpodobně jižní zeď zaniklého románského klášterního kostela). Pohled od severu. OSTROV U DAVLE Ostrovský klášter(u Davle) – zal. r. 999 Boleslavem II.Benediktýnský, osazen komunitou z Niederalteichu, klášter celou historii drancován, pleněn, pálen a r. 1529 ukončila jeho existenci povodeň. Významná kulturní lokalita – 12 – 14. stol. výroba terakotových dlaždic a obkladů, od 1137 kamenná přestavba, Encyklopedie českých klášterů, P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn, str - 210 Tallin - radnice Budín, dominikánský klášter Žebrák kláštery: Sázava, Praha – Na Františku hrady: Brandýs nad Labem, Melice, Myšenec, Kamýk, Rokštejn, Žebrák Strahov Praha - Hradčany Mons Sion - klášter: * 1140 Premonstrátský Jindřich Zdík – cesta po Svaté zemi 1137-1138 přijal v Jeruzalémě – a řád uvedl do Čech řeholi sv. Augustina, ale nakonec premonstráti z porýnského Steinfeldu Vladislav II + manželka Gertruda 1. fáze: dřevěná 2. fáze: kamenná kostel na Nebevzetí Panny Marie 3.Lodní bazilika s transeptem cellarium refektorium kalefaktorium auditorium kapitulní síň Břevnov V. Píša P. Sommer Z. Dragoun Výzkum od 1965 mužský klášter – Břevnovský klášter založený sv. Vojtěchem r. 993 – orientace clunnyjská, po smrti Vojtěcha padl a byl obnoven v v 11. stol. komunitou z Niederalteichu(gorské principy), od 30. let 11. stol. dřevěný klášter přestavěn na románský kamenný, 3lodní bazilika s 3apsidovým závěrem, lavatorium, z 11. –12. stol. máme jen torzovité informace. VELEHRAD Založení po roce 1204: olomouckáý biskup Robert a moravský markrabě Vkadislav Jindřich (oba zde pohřebeni) Výstavba po roce 1220: 1. část kostela vysvěcena 1228 (P.O.I., Konstancie, markrabě Přemysl) 2 románské fáze: 1. Fáze – odkrytá v současném lapidáriu; velké kamenné kvádry 2. Fáze – tzv. přechodová: pozdní románský sloh s prvky gotiky; - střídání pískovce (sokl, liseny, obloučkový vlys, římsy, okna) a cihel 1. Ambit: spojuje Velehrad s kláštery v Heiligenkreuz, Lilienfeld, Zwettl) Trojlodní bazilika bez věží se západní předsíní - 5 apsid - vázaný klenební systém: 1 pole křížové klenby v hlavní lodi=2pole křížové klenby v bočních lodích SZ nároží opevnění: výstavba hranolové věže kolem pol. 13.st. Pískovcový sokl se zkosenou horní hradnou opevnění SV nároží, průměr 10 m, válcová Arch. Výzkum: 1937 Tišnov Praha Pražský hrad • založený Vratislavem II. před rokem 921 • výzkum 1958 – J. Cibulka, V. Mencl • další výzkumy – I. Borkovský, A. Merhautová • 973/974 protáhlá stavba k východu – Mladina přestavba • hroby: č. 98 Boleslav II., č. 97 Vratislav I., č. 93 kněžna Boleslava II. (Emma?), č. 92 Oldřich • č. 90,91,94 hrobky dětí • Kaple sv. Anny – hroby 102 (Mlada?), 104,105 1060 – Spytihněv výstavba baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě Biskupský palác Pražský hrad + kaple sv. Mořice (nenarušen požárem r. 1142) – 7,5x4,5 m – jednolodní s apsidou (zvenčí 4 lizény) v Z části: dodatečně empora – 2 pilíře (po 1142) Biskupský palác: 1. Fáze: dům z hrubě oprac. opuky pojené jílem Čtvercový 9 x9 m ? + * kaple sv. Mořice ? (zbouraná r. 1880) 2. Fáze po požáru r. 1090 – rozšíření o S křídlo (kvadříkové zdivo) 3. Fáze po požáru 1142: * 3-podlažního kvádříkového domu 19 x 10 m 4.Fáze k S boku domu 2 přístavky: 1 patrový přístavek - oteřevřený arkádami ½.13.st. Knížecí palác Pražský hrad 12x48,5 m Přízemí : zahloubené do podloží ; 2 části d= 32 a 14 m Patro: 4 místnosti – příčné zdi na pasech románských kleneb, Kaple Všech svatých (jednolodní s pasidou: 12x6 m; Z-části knížecí empora), knížecí komnata (7,5x 12m; SZ – roh: krb) horní podlaží Spodní podlaží palác kapleJ- brána opevnění Knížecí komnata PRAHA Praha-Malá Strana RS – komunikace 9.-11. století (Cymbalak- Podliska 2009) Věžový dům Paláce Praha – nám. Republiky Praha a okolí kostely datované A: 11.-12. st. B. 13. st. Rotunda sv. Václava Praha – Malá strana ¼. 12.st.: zděný kostel sv. Václava, vnitřní průměr 6,65 m; in situ – podlaha z 6-bokých keramických dlaždic vyšehradského typu Na místě starší dřevohlininěné stavby (konec 10. st.; kruhový půdorys: ? sakrální), Opukový kámen v základovém zdivu: omítka – malování; fragment okénka se stopami vápenné malby a omítky - starší rozebranný kostel, velká maltová plocha uvnitř rotundy Kostel sv. Martina ve zdi Praha, SMP Újezd – martinský újezd – pod vyšehradskou kapitoulou 1140 – Adelheida, matka knížeta Soběslava (smrt), držitelka újezdu 1178 – donace Soběslava II. vašehradské kapitule 1187 – osada – újezd sv. Martina Zrušený kostel sv. Martina ve zdi byl v 19. století využit pro obytné a obchodní prostory. Kolem roku 1905 byl regotizován (foto Jindřich Eckert kolem roku 1890) gotické zdivo románské zdivo románské zdivo: Kvádříkové zdivo s podříznutou spárou výška řádků: vnitřní líc 22, 22, 21, 24 cm vnější líc 20, 21, 19 cm rozšířený základ nadzemní rom. zdivo románská fáze: jednolodní kostel s apsidálním závěrem/kněžištěm a hranolovou věží na Z, jejíž součástí byla i empora nesená 2 pilíři schodiště v síle zdiva Kvádříkové zdivo: kostel sv. Petra a Pavla Praha – Bohnice Aitentika biskupa Daniela 1158 rotunda sv. Longina NMP – Praha 993: Osada Rybník Kolem rotundy kostrový hřbitov 11.-12. století Sv. Kliment Praha – NMP Huml 1978 (AH): 1. etpa – 11. století Zdivo: segmetnové zdivo (apsida) – z křemenců – v základovém žlabu (ten narušil podložní štěrkopísky); superpozice kostela a starší kulturní vrstvy ; hřbitov pro 11. století - hrob se zaušnicí Tzv. zakládací listina břevnovského kláštera: vyjmenování i získal klášter území s kostelem sv. Limaneta až v průběhu 12. st. Nebo už v 11. st. Podoba 1-lodní obdodélné stavby s apsidou Analogie: sv. Jiří Kouřim, Vrbčany , sv. Mořin na Pražském hradě nejstarší destrukci zdiva – překrýval štěrkopísek: písemné prameny velká vody 1118, 1141 – analogická výplň v obj. zkoumaných jižně kostela - zahloubené suterény (keramika 2/2. 12. st.) – nahrazeny výrobnímy areály - následně až aktivitami vznikajícího NMP Kostel sv. Filipa a Jakuba Praha - Smíchov J a S zdivo lodě J: š – 90 cm; v 92 cm nad rozšířeným základem Kvádříkové zdivo: kvádříky Zbytky zdiva a základů kostela leží pod povrchem severní části parku na Arbesově náměstí. ? – doba *; stavba snad z 11. nebo počátku 12. století. 1333 - 1 .písemná zmínka – jako farní kostel V 15. nebo začátkem 16. století je na jižní straně přistavěno přízemí věže. Při barokní přestavbě r. 1749 byla loď prodloužena západním směrem a přistavěn transept. V prvním patře věže vznikla zvonice. R. 1891 je kostel zbořen a stavební materiál byl použit na stavbu nového kostela stejného zasvěcení na hřbitově Malvazinky (1894 – 1896) R. 1956 provedl I. Borkovský archeologický průzkum z důvodu nové parkové úpravy náměstí. Výzkum upřesnil rozměry a posloupnost stavebních fází kostela. Sv. Linhart Praha – SMP Dragoun 2002 Románský jednolodní kostel s dvakát odstupňovanou apsidou Nestojí: prostor dnešní Linhartské ulice Datace: ¾.12.st. Kvádříkové zdivo, podřezávané spáry Loď: vnitřní rozměry - 11,85x5,9 m , apsida: 4,65 m síla stěn 90-95 cm; základ: 150-170 cm Sloup v Z-části – patka s drápky - nesl Z- emporu Pod SZ nárožím objevena Pb plaketa s reliéfem býka (při stavbě pod nároží symboly všech 4 evangelistů: přepoklad - SZ nároží patrně Jan; JV nároží Marek, JZ Matouš) Dvorec: Jaroš ze Slivna (Fuchsberka) napojení na románský dům č.p. 128 zmínka k roku 1298 Sázavský klášter Sv. Linhart, Praha -SMP 1 - kostel sv. Benedikta 2 - budova hospodářského dvora 3 - dělící zeď 4 - předpokládaný směr hradby dvora 5 - předpokládaná brána komendy (šachta pro padací most) 6 - příkop 7 - studna 8 - prostor Svatobenediktské brány 9 - hradbaStarého Města 10 - parkán 11 - prostor městského příkopu A - osídlení před příchodem řádu (3/4 12. až počátek 13. st.) B - stavba románské komendy z pol. 13. století C - gotická přestavba komendy z konce 14. století D - středověká ulice vedoucí k bráně sv. Benedikta I- řádový dům II - hospodářský dvůr Komturie řádu německých rytířů v Praze VYŠEHRAD Kostel sv. Petra a Pavla bazilika sv. Vavřince Archeologický výzkum Vyšehradu Vyznačení sond Roky 1968-1993 Bazilika sv. Vavřince Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla Archeologický ústav AV ČR provádí na žádost primátora od roku 1966 výzkum NKP Vyšehrad. Jedním z klíčových úkolů byl výzkum kostela sv.Petra a Pavla, druhé hlavní baziliky přemyslovského státu. 1968-91: byl postupně odkryt půdorys ve složitých podmínkách hřbitova 1981-85: proveden výzkum v interiéru 2 románské etapy stavby 1. založení (+- 1070) prvým českým králem Vratislavem II., 2. před rokem 1129. Románská trojlodní bazilika byla dvouchórová o rozměrech cca 53 x 17 m. Baptisterium před západním průčelím svědčí o staré liturgické praxi. V jižní lodi nalezen raně středověký sarkofág. 2 gotické etapy 1. počátek 14. století 2. a po r. 1369 Sakrální komplex největší v předhusitské Praze dosáhl koncem 14. století 110 m. Provedena antropologická analýza (P.Stránská), rozbor osteologický (R.Kyselý) a fyzikální (L.Hrdlička) Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla * 3/3. 11. st. (Nechvátal,Varadzin X 10. st.Píša, Soukopová) 1. pís. Zmínka: 1396 - stavbapatřila vyšehradskýmchoralistům 1420: poničenahsutiy 1523: neznámý účel – nazvánastavbou pohanskou 1533: opravena 30-ti letá válka: fce prachárny 1678: smlouva o polrytí střechy Opravy 1710, 1719, 1750 1757: poškozena 1784: zrušena - vojenskýerár 1850: obytná – v apsidě – kuchyně 1875: vykoupenakapitulou - obnova arch.Antoninem Baumem v letech 1878–1880 (novoromanskýJ-vstupní portál místo západního, nová stylová hlavní římsa, provedenazměna oken) Změna trasy silnice při rotundě→vyztužení základů po roce 1924 1924-1926: archeologickývýzkum – K. Guth Interiér: 3 podlahy- ve 2. podlaze - 2 mince Hřbitov: na J, V, S – starně Zdivo: hrubě opracované opukovékvádry (opus pseudoisodomum); š=88-92 cm (stejnájako u baziliky sv. Vavařince) Válcová loď zaklenutá kupolí s otvorem na vrcholu a ukončenou lucernou se 4 sdruženými okny a kuželovou střechou Apsida: ve svém středu a v přechodu do lodi členěna3 lizénami Rotunda sv. Martina Praha - Vyšehrad Pilíř mostu v korytě Čertovky Pískovcová dlažba a pískovcové odstupňované zábradlí Juditina mostu (přízemí domu čp 77/III v ulici U lužického semináře BRNO Kostel Panny Marie Staré Brno Profánní zástavba - dřevohliněná Zahlubené suterény domů a ražené sklípky Zánik 1. horizont 1/3.13. st. 2. horizont . Pol. 13. st. Podsklepení obytných staveb VELEHRAD SZ nároží opevnění: výstavba hranolové věže kolem pol. 13.st. Pískovcový sokl se zkosenou horní hradnou opevnění SV nároží, průměr 10 m, válcová Arch. Výzkum: 1937 PUSTIMĚŘ rotunda sv. Pantaleona * Po pol.12.st. Arch.výzkum 1977-1978 Tribuna v západní věži, farní kostel kolem 1239: v majektu ol.biskupství 1243: biskupská synoda Zdivo: š=2 m – směr ke kapli sv. Anny (v areálu bývalého raněgotického farního kostela sv. Jakuba) - pís.pram. 14.st: eistence farního dvorce - ? Zbytek románského sídla (2/2. 13.st – nahrazeno biksupským hradem na Zelené Hoře Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. ROKYTNÁ Okr. Novotný 1980/1981 : Hrad rokyten: románská stavba - kostel – jednolodní obdélná loď se čtvercovým presbytářem (kněžištěm), zasvěcení sv. Hypolit - spojitost se znojemskými křížovníky Sondy k zákadům kostela: rozšířený základ z hrubě opracovaných kamenů spojovaných maltou * Kostela poč. 13. století, po zániku hradiště (AH: Archeologický výzkum hradu „Rokyten“ na Moravě z 11. až pevní poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec v Řeznovicích; VVM 1981) PLANÁ okr. Tachov Románský kostel sv. Petra a Pavla kolem 1240 Portál – analogie na hradě Volfštejně Starší fáze: patrně dřevěný kostelík – kůlové konstrukce a kolem mladohradištní hřbitov + sídlení aktivity 11.-12. století AH 7 Veveří: románský kostel Matky Boží s tribunou + zeměpanský dvorec (před * hradu Veveří) – Štěpán a Jakub z Veveří 1213, 1240 (CDB II, č. 109, č. 110; CDB III, č. 260) analogie: Zběčno, Velíz, Kamýk (Menclová ČH I, 189) Veverský purkrabí – 1222: * kamenného hradu na opyši ostrožny (analogie – přenesení Bezděz – románský kostelík + dvorec; Landdštejn ) PŘIBYSLAVICE okr. Třebíč 1231: Přibyslavice – středisko provincie V. Richter 1957 : 1. zmínka hypoteticky k roku 1214; * kostela těsně před r. 1224 – Přibyslavice menší opevněný zeměpanský dvorec – tzv. týnec; v kostela – tzv. saské lomenné portálky (Richter 1957, Zprávy památkové péče XVII) 1224: 1. zmínka o kostele a faře; románské obytné stavení při kostele B. Novotný 1970: opravy kostela – výkop v podlaze – apsida; jednoduchá obdélná dispozice – plynule přechází loď v apsidu (13x7 m); odvolání na staré zprávy o kostele a jeho opravách – freska panny Marie na jižní zdi a datace na omítce 1056, přiklání se ke čtení 1156 (Přehled výzkumů 1968, 55-56); * kostela kolem pol. 12. st. Radová – Štiková 1976 (AR): civilní zástavba na sákristií: románská okénka a portál SV-budovy (tzv. sakristie) přeneseny z původního kostela; datace: PS; fce strážní, obranná SZ – část – přistavěná v renesanci Konečný: kostel sv. Gottharda; 1. etapa: Sákristie: záklenky z drobných lomových kamenů – příznačné pro venkovské stavby (této oblasti), portál: na původním místě – pozddněrománský , nesjtarší sakrální stavba konec 12.st. 2. etapa: SV – budova - pozdněrománská: trojpodlažní palác Románské okénko v S-zdi sakristie Radová – Štiková 1976 Černě: románské Kříženě: gotické Šrafovaně: renesanční Tečkovaně: barokní Uhlíř 1970, 105, obr. 2 Radová – Štiková 1976, 291, obr. 1 černě: románské kříženě: gotické šrafovaně: renesanční tečkovaně: barokní Plaček 2001, 513, obr. 980 plán arch. výzkumu: J . Uhlíře Uhlíř 1998, I. patro Podélný řez: stav pře úpravou a návrh architektonické úpravy Jemnice – Podolí: PV 1974, tab. 46 – sonda VI a VIII, Arch.výzkum v roce 1974; pozdněrománská palácová budova a starší farní tribunový kostel – analogie – Přibyslavice 1. etapa: Rotunda + válcová věž - fundace – kníže ½. 12.st. 2. etapa: následně v majetku - královna Konstancie – obdélná budova - přestavěná v gotice v kostelní loď (přístavba presbytáře); 2 paralelní zdi mezi obdélnou stavbou a rotundou (Z – arch. zjištěna) Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. ŠEBKOVICE Rotunda sv. Máří Magdalény Půdorys podle Ch. Salm-Reifferscheidta 1936; Měřínský 1998: Jemnicko Litomyšl bazilika Panny Marie Severin 2006, AH 31, 291-301 Literatura: Huml, Archeologia Pragensia 8, 1987, 157-254 Huml 1977 AR 29, 406-416, 477-479 Juřina – Předlokační zástavba v Klimentské ulici na Novém Městě Pražském. FUMA - půdorys kostela sv. Klimenta Huml 1975 Archeologické výzkumy v Čechách 1972, Níměstí Curiových Reihertová 1967 AR, 19, 525-534 Šolle PA 1969/60, 1-124 Hrdlička 172, AR 24, 140-141