Mladohradištní období 11.-12.
století
Hradská centra: 3 stupně (R. Procházka)
1. Centrální pozice:
1. Brno (do roku 1146?)
2. Olomouc
3. Znojmo
2. Hradské obvody:
1. Přerov
2. Spytihněv
3. Břeclav
4. Rokytná
5. Strachotín
6. Pustiměř
7. Bítov
8. Hodonín?
9. Přerov
10. Hradec nad Moravicí
3. Správní body místního
významu:
1. Vranov
2. Hrádek
3. Kramolín
4. Ivaň?
5. Pravlov
6. Kroměříž
7. Úsobrno
8. Řeznovice
9. Jemnice
10. Telč
11. Kyjov
12. Vyškov
13. Hulín
14. Prostějov
kolem
1200
Přemyslovská Morava kolem roku 1200
BRNO
Kostel Panny Marie
Staré Brno
2. Brněnská rotunda – ul. Vídeňská
BRNO-KOMÁROV
Probošství benediktinského kláštera v Třebíči
1104: dar místo na Luhu (Oldřich Brněnský)
Před rokem 1130 – zřízeno proboství (v případě že dokument z roku 1104 je falzum)
1133: vysvěcena kaple sv. Jiljí
Probošti: Havel (1210), Arnold (125), Mořic (1231), Arnold (1265), Zdislav (1277)
Významné místo: sjednán mír r. 1236 (POI a Fridrich Babenberský)
1238: zasnoubení Vladislava (syn POI) + Gertruda (dcera Fridricha Babenberského)
Kostel sv. Jiljí: 1-lodní, románské kvádříkové zdivo+ kolem 1200 věžovitá přístavba na Z straně kostela
Koncem pol. 13. st. zbouráno staré probošství
Ae výzkum: 1966, 1969-1976
Průzkum odhalil jižně od dnešního kněžiště základy drobné orientované stavby tvořené čtvercovou lodí a odsazenou apsidou, patrně pozůstatky
původní románské kaple sv. Jiljí vysvěcené v roce 1133. Základy z drobných kamenů kladených na hlínu ukazují na provizorní charakter původní
stavby, která byla nejspíš dřevěná.
Koncem 12. století vyrostl v její blízkosti kamenný románský kostel a nedlouho nato byla stará kaple zbořena. Na jejím místě vzniklo ve 13. století
nové proboštství. Z něj se podařilo odkrýt pouze zdivo stavby čtvercového půdorysu, která přiléhala k jižní frontě kostela. O vysoké
architektonické úrovni klášterních staveb svědčí četné nálezy zdobených kamenických článků druhotně zazděných v pozdějších stavbách.
Poblíž jižní zdi tribunové věže kostela byla prozkoumána kamenná studna překlenutá klenbou z maloformátových gotických cihel. V jejím
obsahu bylo nalezeno množství keramiky, dřeva, skla, proutí, kůže, pecek, skořápek atd. Samotná studna měla čtvercový půdorys o straně cca
140 cm a její hloubka činila 228 cm. Díky vlhkému prostředí se zde dochovalo množství dřevěných předmětů, jako např. soustružené misky, lžíce,
šachové figurky, mečíky aj. Ze studny byla dále vyzvednuta bohatá kolekce skla, resp. zlomků číší s nálepy, úlomky plochých skel atd. Na základě
keramiky lze materiál ze studny datovat do 14. – poč. 15. století.
Mimo studnu poskytla zkoumaná plocha především keramické zlomky ze 13.–15. století a několik kovových předmětů jako hřebíky, podkovy
a klíče.
-mosazné pečetidlo kláštera datované na přelom 13./14. století
u presbytáře: starší stavba s apsidou (provizorium
kostelíka probošství?),
od Z-věže na J jde pak vrcholně středověká zeď, na
kterou je přilepena studna
15. století: obsazen husity
opěrným bodem českého krále Jiřího z Poděbrad: obléhán a poškozen
16. století: zápas o samostatnost s Olomoucí; hospodářský úpadek
Konec 16. století: pokus o obnovu
17.-18. století: Velký rozkvět - rozsáhlá přestavba kláštera do dnešní barokní podoby
druhá polovina 18. století: opora osvícenských reforem
1784 zrušen
HRADISKO U OLOMOUCE
Benediktinský (1078-1150) následně premonstrátský klášter (1150-1784)
Původně benediktinský klášter : založen r. 1078 (Zakladatelé: olomoucký kníže Ota I. Sličný a jeho manželka Eufemie)
- samostatné skriptorium.
r. 1151: benediktini z kláštera vypuzeni ; příchod premonstrátů
Čižmář, Z. – Kouhoutek, J., 1998, AH, 337, obr. 3
8 základních etap: klášter 3-8
3. etapa: pohřebiště (383 jedinců); kamenná pec, palisádové opevnění (založení kláštera)
4. etapa: 2/2.12.st.: premonstráti; doklad opracování kamene; zdivo na maltu
5. etapa: ½. 13.st. ohradní zeď (š=1,6 m)
6.etapa: 2/2.13st. zeď (š=1 m) – nekvalitní písčitá malta – patrně hřbitovní zídka (J-od ní jen starší
hroby); budova V SV rohu – zdivo š=1,6 m (zbytky opěrných pilířů)
Stopy požáru
Zdivo z pravidelně opracovaných kvádrů
6. etapa: rekonstrukce kláštera v prostoru I. nádvoří; po pol.13.st.
4. etapa: rekonstrukce kláštera v prostoru I. nádvoří; po pol.12.st.
Knížecí palác
Kostel sv. Václava s kapitulou
Kaple sv. Máří Magdalény
kostel z 12. století, Dolního
náměstí v blízkosti dnešní
Neptunovy kašny
Kostel sv. Michala
Kostel sv. Mořice X rotunda)
Hradba: hliněný násyp s vnitřní kamennou plentou 12/13.st.
Kostel sv. Petra:
pod základem olověné
plakety evangelisty
Marka
kostel z 12. století: základy apsidy byly
obejveny na Třídě 1. máje
kostel sv. Blažeje, 1. pís.zmínka
1299
Situační plán lokalit v severovýchodní části olomouckého
Předhradí.
Hroby jsou schematicky znázorněny černě vyplněnými
obdélníky
Zdivo: šrafovaně - představuje torzo východní části
románského kostela,
Zdivo: černě - odkryté torza neznámé středověké světské
stavby
Pohřebiště/hřbitov: 2. polovina 11. - průběh 13. století.
Kostel: uprostřed pohřebiště-dodatečně postaven
Obdélná loď s půlkruhovou apsidou (torza základů o síle zdiva
105-130 cm)
Vlastní loď kostela o rekonstruované vnitřní šíři cca 470 cm,
nemohla být odkryta – nacházela se totiž mimo zkoumanou
plochu
Zdivo: na sucho nebo na hlínu
Datace: nejdříve 2/2.11.st. – spíše 12. st. – na základě
sekundárně použitých kvádříků v mladších strukturách
? – kostel – původně zeměpanský: farní kostel Panny Marie
OLOMOUC – Dolní náměstí
Kaple sv. Markéty: cech kamnářů
Olomouc – Dolní náměstí
Ae výzkum 2011-2012: teraktová dlažba in situ
Ae výzkum u
Neptunovy kašny v
roce 1991–1992:
Pohřebiště,
předpokládaný kostel
(románský): fragment
románské
terakoty ze 12. století
VELEHRAD
Založení po roce 1204: olomouckáý
biskup Robert a moravský markrabě
Vkadislav Jindřich (oba zde pohřebeni)
Výstavba po roce 1220:
1. část kostela vysvěcena 1228 (P.O.I.,
Konstancie, markrabě Přemysl)
2 románské fáze:
1. Fáze – odkrytá v současném lapidáriu;
velké kamenné kvádry
2. Fáze – tzv. přechodová: pozdní románský
sloh s prvky gotiky; - střídání pískovce
(sokl, liseny, obloučkový vlys, římsy, okna)
a cihel
1. Ambit: spojuje Velehrad s kláštery v
Heiligenkreuz, Lilienfeld, Zwettl)
Trojlodní bazilika bez věží se západní předsíní
- 5 apsid
- vázaný klenební systém: 1 pole
křížové klenby v hlavní lodi=2pole křížové
klenby v bočních lodích
SZ nároží opevnění: výstavba hranolové věže kolem pol. 13.st.
Pískovcový sokl se zkosenou horní hradnou
opevnění
SV nároží, průměr 10 m, válcová
Arch. Výzkum: 1937
restaurátorské prace (1947): v omítce vyrytý latinský
nápis – nejendoznačná interpretace nápisu Podle
převládajícího výkladu se však uvádí, že roku 1134 kníže
Konrád II. Znojemský druhý zakladatel, upravil statut
svatyně Panny Marie a zasvětil ji svaté Kateřině.
Nápis: *ve 2/2.13. st.-poč.14.st.
1617: měděrytina Houfnagel
Znojmo
iluminace z r. 1523 od W. Frolich
Konečný, L. J., 2005: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a
architektury. Brno.
Klíma, B., 1995:
PUSTIMĚŘ
rotunda sv. Pantaleona
* Po pol.12.st.; největší mor. rotunda
Arch.výzkum 1977-1978
Tribuna v západní hranolové věži (analogie
rotunda v Šebkovicích), farní kostel
V majetku ol. Přemyslovců
kolem 1239: v majektu ol.biskupství
1243: biskupská synoda
Zdivo: š=2 m – směr ke kapli sv. Anny (v
areálu bývalého raněgotického farního
kostela sv. Jakuba) ;
š=1m, lité, vnější plenty z opac.
Kvádrů – podřezávání + stopy otvorů po
trámech visutého lešení
hruvé základy pod vítězným
obloukem
+hřbitov (12.st.)
Uvnitř kostela hrobka z r. 1351 – ol. Biskup
Jana Volek (zakladatel pustiměřského
kláštera benediktinek, rotunda připojena
jako pohřební kaple)
- pís.pram. 14.st: existence farního dvorce ?
Zbytek románského sídla (poč. 13.st. V
majetku ol. Biskupství; 2/2. 13.st –
nahrazeno biskupským hradem na Zelené
Hoře)
Konečný L., 1986, AH 11 329 a dále
Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy.
ROKYTNÁ
Okr.
Novotný 1980/1981 : Hrad rokyten: románská stavba - kostel – jednolodní obdélná loď se
čtvercovým presbytářem (kněžištěm), zasvěcení sv. Hypolit - spojitost se znojemskými křížovníky
Sondy k zákadům kostela: rozšířený základ z hrubě opracovaných kamenů spojovaných maltou
* Kostela poč. 13. století, po zániku hradiště
(AH: Archeologický výzkum hradu „Rokyten“ na Moravě z 11. až pevní poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec v
Řeznovicích; VVM 1981)
Velké hradisko
Malé hradisko
PŘIBYSLAVICE
okr. Třebíč
1231: Přibyslavice – středisko provincie
V. Richter 1957 : 1. zmínka hypoteticky k roku 1214; * kostela těsně před r. 1224 – Přibyslavice menší opevněný
zeměpanský dvorec – tzv. týnec; v kostela – tzv. saské lomenné portálky (Richter 1957, Zprávy památkové péče XVII)
1224: 1. zmínka o kostele a faře; románské obytné stavení při kostele
B. Novotný 1970: opravy kostela – výkop v podlaze – apsida; jednoduchá obdélná dispozice – plynule přechází loď v apsidu
(13x7 m); odvolání na staré zprávy o kostele a jeho opravách – freska panny Marie na jižní zdi a datace na omítce 1056,
přiklání se ke čtení 1156 (Přehled výzkumů 1968, 55-56); * kostela kolem pol. 12. st.
Radová – Štiková 1976 (AR): civilní zástavba na sákristií: románská okénka a portál SV-budovy (tzv. sakristie) přeneseny z
původního kostela; datace: PS; fce strážní, obranná
SZ – část – přistavěná v renesanci
Konečný: kostel sv. Gottharda;
1. etapa: Sákristie: záklenky z drobných lomových kamenů – příznačné pro venkovské stavby (této oblasti), portál: na
původním místě – pozddněrománský , nesjtarší sakrální stavba konec 12.st.
2. etapa: SV – budova - pozdněrománská: trojpodlažní palác
Románské okénko v S-zdi sakristie
Radová – Štiková 1976
Černě: románské
Kříženě: gotické
Šrafovaně: renesanční
Tečkovaně: barokní
Uhlíř 1970, 105, obr. 2 Radová – Štiková 1976, 291, obr. 1
černě: románské
kříženě: gotické
šrafovaně: renesanční
tečkovaně: barokní
Plaček 2001, 513, obr. 980
plán arch. výzkumu: J . Uhlíře
Uhlíř 1998,
I. patro
Podélný řez: stav pře úpravou a návrh architektonické úpravy
Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy.
Veveří: románský kostel Matky Boží s tribunou + zeměpanský dvorec (před * hradu Veveří) –
Štěpán a Jakub z Veveří 1213, 1240 (CDB II, č. 109, č. 110; CDB III, č. 260)
analogie: Zběčno, Velíz, Kamýk (Menclová ČH I, 189)
Veverský purkrabí – 1222: * kamenného hradu na opyši ostrožny (analogie – přenesení Bezděz –
románský kostelík + dvorec; Landdštejn )
Jemnice – Podolí: PV 1974, tab. 46 – sonda VI a VIII,
Arch.výzkum v roce 1974; pozdněrománská palácová budova a starší farní tribunový kostel –
analogie – Přibyslavice
1. etapa: Rotunda + válcová věž - fundace – kníže ½. 12.st.
2. etapa: následně v majetku - královna Konstancie – obdélná budova - přestavěná v gotice v
kostelní loď (přístavba presbytáře); 2 paralelní zdi mezi obdélnou stavbou a rotundou (Z –
arch. zjištěna)
Konečný, L., Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy. AH 6, 239-
251.
ŠEBKOVICE
Rotunda sv. Máří Magdalény
Půdorys podle Ch. Salm-Reifferscheidta 1936; Měřínský 1998: Jemnicko
Žatec
RS hradiště (akropole, přehradí: mezi hradba roštové konstrukce s čelní kamennou plentou a
příkop s plochým dnem; vnější opevnění – středověká hradba – 15 ha)
• * v ½. 10.st.
• velmožské sídlo mimo opevěnou plochu hradiště: příkop: š=6 m
• na přehradí ½. 11.st.: 2 kostely – 1. součást dvorce
• akropole: velmožský dvorec (opevění: palisáda) - palácová stavba – roubená
Kostel sv. Víta
PLANÁ
okr. Tachov
Románský kostel sv. Petra a Pavla kolem 1240
Portál – analogie na hradě Volfštejně
Starší fáze: patrně dřevěný kostelík – kůlové konstrukce a kolem mladohradištní hřbitov
+ sídlení aktivity 11.-12. století
AH 7
Živohošť - bazilika na knížecím dvorci - snad kníže Břetislav I. - zjištěna archeologicky P.Břicháček,
P.Sommer, A.Merhautová
Knížecí dvorec:
Zakladatel baziliky: Břetislav I. (?)
bazilika: součástí kostela sv. Fabiána a Šebestiána;
trojlodní bazilika s praovúuhlým zakončením bočních lodí, neznámé
zakončení hlavní lodě , sdružené okno na Z-okraji J-stěny –
osvětlovalo tribunu
Materiál: břidlice na maltu – podřezávané spáry
První písemná zmínka o Živohošti je v listinách kolegiátního chrámu
Litoměřice – r. 1057 získán pro pro kapitulu kuchař z Siuohoschi
roku 1141 zde trávil vánoce Vladislav II.
V roce 1271 darovala královna Kunhuta Živohošť i s kostelem
křižovníkům s červenou hvězdou, jimž patří kostel s farou dosud.
1. Arkády hlavní
lodi
2. Provoúhlý závěr
boční lodi s
fragmentem
oltáře
1
2
Hejhal, P. Vánoční lokality
Litomyšl
bazilika Panny Marie
Ae výzkum K. Reichertová
1962 Pam. Péče
Severin 2006, AH 31, 291-301
Litoměřice
Kapitulní kostel sv. Štěpána: 1057-zbořen 1662-64
CDB I, č. 55 – založil Spytihněv II. na hradě
kostel sv. Štěpána s kapitulou
KOUŘIM
Ae výzkum: M. Šolle
hradiště, 6 ha
Za knížete Jromíra – mincovna
Opevnění: komorová a roštová konstrukce (osdtupňovaná), čelní
kamenná plenta
Dvorec opevněný palisádou
Kostely: Sv. Jiří, sv. Kliment (?)
12.st. – sídlo Děpolticů
Dobyto 1233
Kostel sv. Jiří
od konce 10. st. –
1. fáze: 1-lodní se čtvercovým přístavkem a
apsidou (7,8x13m), maltové podlahy: 11-
12.st.
2. fáze: 13.st., 1-lodní s polygonálením
závěrem
Kostel sv. Jiří a hřbitovní domek na
Willenbergově rytině (1602)
Kostel sv. Vojtěcha
se hřbitovem: 11.-13.st.
Lehce opevněné sídlo
?: „sídlo drobného feudále sklonku RS“
(Lutovský 2001, 137)
STARÝ PLZENEC
důležitost Plzně: existence mincovny doložené
bezpečně v letech 1010–1012 a 1224–1228.
Děpolt III., jeden z příslušníků vedlejší větve
Přemyslovců, obýval zdejší hrad v letech 1213
– 1216, a pozdější král Václav I. je mezi roky
1224–1228 zmiňován jako „vévoda plzeňský“.
vysoká koncentrace sakrálních staveb a
podhradní osídlení městského charakteru.
Rotunda sv. Petra
základy románského kostela sv. Vavřince
(goticky přestavěného a zříceného v roce
1818)
Na V-předhradí - základy románského kostela
sv. Kříže, poprvé zmíněn 1266
spatřit ještě mohutné valové opevnění
Roku 1295 - na soutoku Radbuzy a Mže
založeno město Nová Plzeň - význam hradiště
upadal a koncem 16. století byl hrad Plzeň
opuštěn.
10. století - přemyslovské knížecí hradiště s podhradím - funkce správního centra kraje.
V písemných pramenech se poprvé hrad Plzeň objevuje v roce 976, kdy zde byla svedena bitva
mezi vojsky Boleslava II. a Otty II.
O hradu Plzeň se též hovoří i v legendě o sv. Vojtěchu.
PRÁCHEŇ
Hrad